Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-12-16 20:57:00

Investice Prahy 10: Úpravy okolí metra Strašnické, rekonstrukce Čapkovic vily i revitalizace Botiče

Praha 10 plánuje v příštím roce hospodařit s příjmy 1,39 miliardy a výdaji 1,62 miliardy korun, což je meziročně na příjmové i výdajové stránce méně. Na investice má jít 580,1 milionu korun, meziročně o 15 milionů méně. Schodek radnice pokryje z přebytků hospodaření z minulých let a v případě nutnosti kontokorentním úvěrem. Vyplývá to z rozpočtu na rok 2025, který schválili zastupitelé městské části. Na letošek má Praha 10 schválený rozpočet s příjmy 1,45 miliardy a výdaji 1,69 miliardy korun.

Čas načtení: 2024-06-10 18:22:00

Praha za rok ušetřila skoro 30 miliard! Pořídíme nové školy, slibuje koalice

Hospodaření Prahy skončilo loni přebytkem zhruba 29,27 miliardy korun, což bylo meziročně asi o 13,76 miliardy více. Město vykázalo příjmy 140,78 miliardy korun a utratilo 111,51 miliardy korun. Běžné provozní výdaje dosáhly částky 90,12 miliardy korun a na investice šlo zhruba 21,39 miliardy korun, což bylo meziročně o asi 631 milionů korun méně. Vyplývá to z výsledku hospodaření, který dnes schválili pražští radní. Peníze chce vedení města využít například na školství nebo dopravní stavby.

Čas načtení: 2024-06-14 12:21:00

Čistý zisk skupiny Metrostav v roce 2023 vzrostl o 29 procent na 1,1 miliardy Kč

Praha - Čistý zisk skupiny Metrostav v roce 2023 meziročně vzrostl o 29 procent na 1,1 miliardy korun. Vzrostly také její provozní výnosy, tedy příjmy pocházející z hlavní činnosti firmy, a to meziročně...

Čas načtení: 2024-06-14 13:00:00

Metrostavu loni vzrost čistý zisk téměř o třetinu. Rok předtím naopak o třetinu klesl

Čistý zisk skupiny Metrostav v roce 2023 meziročně vzrostl o 29 procent na 1,1 miliardy korun. Vzrostly také její provozní výnosy, tedy příjmy pocházející z hlavní činnosti firmy, a to meziročně o 3,5 procenta na 51,6 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy Metrostavu. Podle firmy jako každoročně finanční výsledky nejvíce ovlivnily tržby Metrostav a.s., jež je mateřskou společností. Dobré výsledky ale zaznamenaly také Metrostav DIZ a Subterra.

Čas načtení: 2024-12-02 15:32:00

Deficit státního rozpočtu vzrostl přes 259 miliard. Je pátý nejhlubší v historii

Listopadový deficit státního rozpočtu byl o desítky miliard korun větší než v říjnu. Podle ministerstva financí se jedná o pátý nejhlubší v historii Česka. Meziročně je však nižší. Úřad rovněž uvedl, že příjmy jsou meziročně o procento vyšší. Mírně se však zvýšily i výdaje.

Čas načtení: 2024-12-02 15:32:00

Deficit státního rozpočtu vzrostl přes 259 miliard. Je pátý nejhlubší v historii

Listopadový deficit státního rozpočtu byl o desítky miliard korun větší než v říjnu. Podle ministerstva financí se jedná o pátý nejhlubší v historii Česka. Meziročně je však nižší. Úřad rovněž uvedl, že příjmy jsou meziročně o procento vyšší. Mírně se však zvýšily i výdaje.

Čas načtení: 2025-01-03 09:00:00

Příjmy domácností meziročně vzrostly reálně o 2,5 % - Čtvrtletní sektorové účty - 3. čtvrtletí 2024

Ve třetím čtvrtletí tohoto roku vzrostly meziročně výdaje domácností o 3,3 %, a jejich příjmy stouply o 2,5 %. Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele ve 3. čtvrtletí proti předchozímu čtvrtletí stoupl o 0,3 %, meziročně stoup

Čas načtení: 2020-07-18 10:38:40

„Kafkiáda“ v solárním byznysu

Říká se, že stát je špatný hospodář. Podíváme-li se na počínání českého státu ve vztahu k solárnímu byznysu, zdá se mi rčení slabé: stát se mi jeví jako chaot. Poznatky jsem postupně nasbíral jako vedlejší produkt při podpoře obhajoby Aleny Vitáskové a Michaely Schneidrové, nyní již definitivně pravomocně zproštěných obžaloby z nezákonného jednání ve prospěch podnikatelské skupiny dr. Zemka. Aby stát splnil požadavky Evropské unie na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, lákal investory na jejich budování nabídkou rozmařilé podpory. V listopadu 2010 ale nečekaně snížil výkupní cenu elektřiny pro zařízení uváděná do provozu od 1. ledna 2011 z dosud platných 12 250 Kč/MWhod. na 5 500 Kč/MWhod. Ohrozil tím existenci řady investorů: pokud si na financování výstavby fotovoltaických elektráren vzali úvěr, jehož splátkový kalendář stál na předpokládaném příjmu s cenou 12 250 Kč/MWhod., nevynášely by jim po snížení ceny elektrárny dost peněz na splátky a skončili by krachem. Zločinné záměry „solárních baronů“? Pak stát začal kriminalizovat podnikatele, kteří se nechali nalákat jeho nabídkami a v tísni, vehnáni státem do stavu ohrožení krachem, se snažili do 31. prosince 2010 získat licenci stůj co stůj. Kromě toho stát začal odebírat ve správním řízení již vydané licence a tím opět hnal podnikatele do krachu. Když pak zjistil, že podpora je skutečně rozmařilá, uvalil v roce 2011 na příjmy fotovoltaických elektráren mimořádnou solární daň ve výši 26 procent. Současně média a někteří politici začali vytvářet nepřátelskou atmosféru proti „solárním baronům“ bez rozlišování mezi spekulanty a seriózními investory. Tento terminus technicus ve skutečnosti sluší pouze spekulantům, kteří v investování do výstavby fotovoltaických elektráren našli příležitost k „vyprání“ peněz, nebo VIP jedincům, kteří získali podíly na společnostech provozovatelů fotovoltaických elektráren jako úplatek za protislužbu, či jiným šizuňkům. Sotva jej lze vztahovat na podnikatele, který ve výstavbě fotovoltaických elektráren našel efektivní využití brownfieldů ve svých továrnách, nebo pro něj výroba nosných konstrukcí pro fotovoltaické panely představovala v době krize náhradní program za dramatický pokles zájmu o jeho běžné výrobky. V trestním řízení stát nadřazoval svou představu o zločinných záměrech „solárních baronů“ nad prostou skutečnost. V panice, kterou vyvolalo cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu z 8. listopadu 2010, zaplavila úřad spousta žádostí o vydání licence, kterou nemohl do konce roku zvládnout. Kdo se chtěl dostat do pořadí ještě v roce 2010, musel se přihlásit o vydání licence s předstihem a vedle vyvinutí maximálního úsilí o dokončení výstavby připravit potřebnou dokumentaci. Vystavoval se ale riziku, že se z hlediska orgánů činných v trestním řízení, neznalých souvisejících procedur, mohou předstižné administrativní úkony jevit jako příprava na oklamání Energetického regulačního úřadu. K případnému oklamání by ovšem mohlo dojít pouze v případě, že by úřad z nějakých důvodů udělil licence bez ohledání provozovny na místě. Vysvětlovat to státním zástupcům a soudcům, kteří se vydali na hon na „solární barony“ v domnění, že páchají dobro, bylo prakticky nemožné: nikdo přece nemohl rozumět všemu lépe než oni, kteří nerozuměli ničemu. Úřady nechaly padat na hlavy investorů také individuální pochybení podřízených jednotlivců, podílejících se na přípravě žádosti na udělení licence pro fotovoltaické elektrárny. Tak například v případě jednoho investora Energetický regulační úřad až po udělení licencí zjistil, že k žádostem byly přiloženy padělky revizních zpráv. Bylo to důvodem k zahájení trestního stíhání, které se neomezilo na padělatele, ale postihlo i investora a další osoby z jeho okruhu, z nichž nikdo o padělcích nevěděl a ani vědět nemohl. A náhle, po více než pěti letech zcela bezpečného provozu elektráren soudci správního soudu kvůli pochybení jednotlivců s klidným svědomím odebrali licence dvěma elektrárnám a připravili tak investora o příjem, z něhož stále musí splácet miliardový úvěr. Mohli si to dovolit: za spáchanou škodu v řádu stovek milionů by jim prospěla převýchova k užívání zdravého selského rozumu v zařízeních Vězeňské služby ČR, ale jsou nedotknutelní. Nic než chaos Panika vyvolaná cenovým opatřením z listopadu 2010 zaslepila oči „honcům“ i žadatelům o licence, popřípadě jejich obhajobě. Nedoceněna zůstala odpovědnost státu za neoprávněné udělování licencí. Nejvyšším nástrojem posouzení způsobilosti elektrárny pro získání licence byla obhlídka zařízení na místě, provedená skupinou odborníků Energetického regulačního úřadu obeznámených s licenčním spisem, tedy zmocněnců státu. Jejich souhlas s udělením licencí byl úkonem státu, ale orgány činné v trestním i správním řízení si neuvědomovaly, že zmocněnci zatížili stát odpovědností. Pokud později vznikly nějaké pochybnosti o správnosti rozhodnutí o udělení licencí, úřady hledaly viníky všude jinde než u zmocněnců státu. Je přece věcí státu, že při prověřování způsobilosti elektráren k provozu neudělal vše tak, jak měl, a není spravedlivé, aby za jeho pochybení nesl odpovědnost investor. S odstupem času se mi jako laikovi zdá, že se v chaosu roku 2010 jak orgány činné v trestním řízení, tak obhajoba nestačily orientovat ve vývoji legislativy a přetahovaly se o nesmysly. Podmínky podnikání v oboru upravoval do všech podrobností energetický zákon a zákon na podporu obnovitelných zdrojů. Mimo jiné stanovil, že výkupní dotované ceny se nesmí meziročně snížit o více než pět procent, pokud se při daných pořizovacích cenách nezkrátí návratnost investice pod 11 let. Jedna z novelizací umožňovala dokončit rozestavěná zařízení za stávajících podmínek do 31. března 2011. Nikdo ale nezpochybnil zákonnost cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu z 8. listopadu 2010, které spolu s uvalením solární daně způsobilo snížení ceny o 54 procent. Pro mnohé investory byl pokles výkupní ceny na 5 500 Kč/MWhod. od 1. ledna 2011 likvidační. Návratnost jejich investic se odsunula teoreticky na 27 a více let, prakticky do nekonečna. Orgány činné v trestním řízení i správní soudy s jásotem bily vybrané investory ve fotovoltaice po hlavách s použitím podzákonného předpisu, aniž by se pozastavily nad tím, že podle zákonů jsou věci úplně jinak. Pro chaotičnost stavu, který panoval v oblasti řízení fotovoltaického byznysu, je příznačná skutečnost, že Energetický regulační úřad na popud zaměstnanců ČEZ vydal potichu v říjnu 2010 na svých internetových stránkách „výkladové stanovisko“ k cenovému rozhodnutí z roku 2009, které poskytlo návod k obcházení cenového výměru z roku 2010. Četné elektrárny, jež podle něj neměly nárok na cenu roku 2010, dle tohoto výkladového stanoviska prodávaly vyrobenou elektřinu za 12.250 Kč/MWhod. až do poloviny roku 2013. Podle Vrchního státního zastupitelství v Olomouci vydáním „výkladového stanoviska“ nedošlo k trestnému činu. Pronásledování podnikatelů na základě zastaralých předpisů Neodpovědný stát tedy nejdříve vyvolal rozsáhlou investiční činnost, na jejíž podporu věnoval obrovské finanční prostředky, ale pak začal některá vybudovaná zařízení ničit a některé jejich investory posílat do vězení. V tomto jednání stále pokračuje. Ovšem vrcholným zásahem státu, jenž současné situaci ve fotovoltaickém byznysu dodává absurdní povahu „kafkiády“, je další novelizace energetického zákona, která je účinná od 1. ledna 2016 a která umožňuje provozovat energetická zařízení, včetně fotovoltaických elektráren, po dobu jednoho roku bez licence, a to pouze na základě oznámení zaslaného Energetickému regulačnímu úřadu. Někdo by měl spočítat, co by se stalo, kdyby legislativce v oboru energetiky „osvítil Duch svatý“ již v roce 2010 a přiměl je k odbourání byrokratických překážek pro podnikání v oboru fotovoltaického byznysu: kolik lidí by nemuselo do vězení, kolik elektráren by nemuselo zastavit provoz, o kolik miliard menší škody by správní soudci způsobili investorům. Na základě takové bilance by pak stát mohl přemýšlet o rehabilitaci nesmyslně trestně stíhaných investorů a jejich spolupracovníků a na odškodnění společností, jimž byly stejně nesmyslně odebrány licence. Samozřejmě by měl předejít pokračování pronásledování podnikatelů a provozoven, které probíhá na základě zastaralých předpisů. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-29 12:03:00

Příjmy českých domácností reálně klesly o 6,5 %, míra ohrožení příjmovou chudovou dosáhla úrovně 9,8 %

Čisté peněžní příjmy českých domácností vzrostly v roce 2022 meziročně o 7,7 %, reálně však poklesly o 6,5 %. Míra ohrožení příjmovou chudobou dosáhla úrovně 9,8 % a míra materiální a sociální deprivace byla 6,3 %. Ukazují to výsledky

Čas načtení: 2024-02-29 13:57:47

Výdaje domácností na bydlení vzrostly o 21,7 procenta. Naopak klesly reálné příjmy, ale zároveň ubylo lidí pod hranicí příjmové chudoby

Výdaje průměrné české domácnosti na bydlení loni meziročně vzrostly o 21,7 procenta. Měsíčně tak vydávala 8299 korun, což bylo téměř sedmnáct procent jejích čistých příjmů. Podíl se proti předchozímu roku zvedl z necelých patnácti procent. Za nárůstem vydané sumy a podílu je zdražení energií, vody i nájmů. Příjmy domácnostem v roce 2022 vzrostly o 7,7 procenta a dosáhly v průměru na osobu 259 900 korun, reálně ale kvůli vysoké inflaci poklesly o 6,5 procenta. V minulém roce přibylo lidí, kteří si nemohli dovolit pořídit pět ze třinácti sledovaných položek. Lidí pod hranicí příjmové chudoby, která pro samotného člověka činila 16 774 korun, ale ubylo. Bylo jich 9,8 procenta, o rok dřív 10,2 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Čas načtení: 2024-10-01 11:06:00

Bleskový index spotřebitelských cen v eurozóně v souladu s očekáváním

11:00, Eurozóna - bleskové údaje o inflaci za září: CPI: 1,8 % skutečných meziročně vs. prognóza 1,8 % meziročně; předchozí 2,2 % meziročně; Jádrový index CPI: 2,7 % skutečných meziročně vs. prognóza 2,7 % meziročně; předchozí 2,8 % meziročně; CPI:

Čas načtení: 2024-08-20 14:41:00

USDCAD je vyšší po přečtení CPI z Kanady

Kanada – Údaje o inflaci za červenec: Upravená CPI: Skutečná: 2,7 %; meziroční prognóza 2,8 % meziročně; předchozí 2,9 % meziročně; Medián CPI: Skutečný: 2,5 % meziročně; prognóza 2,5 % meziročně; předchozí 2,6 % meziročně; CPI: Skutečná: 2

Čas načtení: 2024-02-28 13:21:00

ČSÚ: Ceny průmyslových výrobců poprvé od listopadu 2020 meziročně klesly

Meziměsíčně ceny zemědělských výrobců vzrostly o 0,7 % a meziročně byly nižší o 19,8 %. Ceny průmyslových výrobců se meziměsíčně zvýšily o 2,5 %, meziročně byly nižší o 1,8 %. Ceny stavebních prací se meziměsíčně nezměnily a meziročně byly vyšší o 2,0 %. Ceny tržních služeb pro podniky meziměsíčně klesly o 0,1 % a meziročně byly vyšší o 4,6 %.

Čas načtení: 2024-03-14 13:39:39

Výrobní ceny v Americe stouply

Celkové výrobní ceny v únoru stouply o 1,6 % meziročně oproti 0,9 % v lednu. Trhy očekávaly růst o 1,2 % meziročně. Jádrový index cen v průmyslu v únoru stagnoval na 2 % meziročně, přičemž trhy očekávaly růst o 1,9 % meziročně.

Čas načtení: 2024-03-18 22:02:00

ČSÚ: Ceny průmyslových a zemědělských výrobců meziročně opět klesly

Meziměsíčně ceny zemědělských výrobců vzrostly o 0,7 % a meziročně byly nižší o 18,7 %. Ceny průmyslových výrobců se meziměsíčně zvýšily o 0,5 %, meziročně byly nižší o 0,9 %. Ceny stavebních prací meziměsíčně vzrostly o 0,1 % a meziročně byly vyšší o 1,6 %. Ceny tržních služeb pro podniky meziměsíčně vzrostly o 1,5 % a meziročně byly vyšší o 4,9 %.

Čas načtení: 2024-04-03 11:18:25

Inflace v eurozóně klesla (3.4.2024)

Celková inflace v březnu klesla podle předběžných odhadů na 2,4 % meziročně oproti 2,6 % v únoru. Trhy očekávaly pokles na 2,5 % meziročně. Jádrová inflace klesla na 2,9 % meziročně oproti 3,1 % v únoru, přičemž trhy očekávaly pokles na 3 % meziročně.

Čas načtení: 2024-04-03 11:18:25

Inflace v eurozóně klesla (3.4.2024)

Celková inflace v březnu klesla podle předběžných odhadů na 2,4 % meziročně oproti 2,6 % v únoru. Trhy očekávaly pokles na 2,5 % meziročně. Jádrová inflace klesla na 2,9 % meziročně oproti 3,1 % v únoru, přičemž trhy očekávaly pokles na 3 % meziročně.

Čas načtení: 2024-04-11 14:34:10

Ceny v průmyslu stouply (11.4.2024)

Výrobní ceny v březnu vzrostly o 2,1 % meziročně oproti 1,6 % v únoru, přičemž trhy očekávaly růst o 2,2 % meziročně. Jádrový index cen v průmyslu stoupl o 2,4 % meziročně oproti 2 % v únoru. Trhy očekávaly růst o 2,3 % meziročně.

Čas načtení: 2024-05-20 13:21:00

ČSÚ: Ceny průmyslových výrobců v dubnu meziročně vzrostly

Meziměsíčně ceny zemědělských výrobců klesly o 3,5 % a meziročně byly nižší o 13,4 %. Ceny průmyslových výrobců meziměsíčně vzrostly o 0,2 % a meziročně byly vyšší o 1,4 %. Ceny stavebních prací meziměsíčně vzrostly o 0,2 % a meziročně byly vyšší o 2,0 %. Ceny tržních služeb pro podniky meziměsíčně vzrostly o 0,7 % a meziročně byly vyšší o 3,4 %.

Čas načtení: 2024-07-18 10:17:00

Český statistický úřad: Meziroční pokles cen zemědělských výrobců zpomalil

Meziměsíčně ceny zemědělských výrobců vzrostly o 1,9 % a meziročně byly nižší o 7,5 %. Ceny průmyslových výrobců meziměsíčně klesly o 0,3 % a meziročně vzrostly o 1,0 %. Ceny stavebních prací meziměsíčně vzrostly o 0,1 % a meziročně byly vyšší o 2,2 %. Ceny tržních služeb pro podniky meziměsíčně se zvýšily o 0,2 % a meziročně o 3,5 %.

Čas načtení: 2024-08-16 10:17:00

ČSÚ: Ceny průmyslových výrobců po dvou měsících meziměsíčně vzrostly

Meziměsíčně se ceny zemědělských výrobců nezměnily a meziročně byly nižší o 3,7 %. Ceny průmyslových výrobců vrostly meziměsíčně o 0,6 % a meziročně o 1,7 %. Ceny stavebních prací meziměsíčně vzrostly o 0,1 % a meziročně byly vyšší o 1,8 %. Ceny tržních služeb pro podniky se meziměsíčně snížily o 1,3 % a meziročně vzrostly o 3,5 %.

Čas načtení: 2024-10-10 14:35:32

Jádrová inflace v Americe vzrostla

Jádrová inflace v září vzrostla na 3,3 % meziročně oproti 3,2 % v srpnu. Trhy očekávaly stagnaci na 3,2 % meziročně. Celková inflace klesla z 2,5 % v srpnu na 2,4 % meziročně v září. Trhy očekávaly pokles na 2,3 % meziročně.

Čas načtení: 2024-10-11 14:51:00

EURUSD posiluje po PPI

14:30, Spojené státy americké – údaje o inflaci za září: PPI: skutečných 1,8 % meziročně; prognóza 1,6 % meziročně; předchozí 1,7 % PPI jádro: skutečných 2,8 % meziročně; prognóza 2,6 % meziročně; předchozí 2,4 % PPI: skutečných 0

Čas načtení: 2024-10-31 11:29:05

Celková inflace v eurozóně vzrostla

Celková inflace vzrostla v říjnu podle předběžných odhadů o 2 % meziročně oproti 1,7 % v září. Trhy očekávaly růst o 1,9 % meziročně. Jádrová inflace vzrostla o 2,7 % meziročně jako v září, přičemž trhy očekávaly růst o 2,6 % meziročně.

Čas načtení: 2024-11-19 13:21:00

ČSÚ: Ceny všech výrobců v říjnu meziměsíčně i meziročně vzrostly

Meziměsíčně ceny zemědělských výrobců vzrostly o 6,9 % a meziročně o 2,4 %. Ceny průmyslových výrobců meziměsíčně vzrostly 0,1 % a meziročně o 0,8 %. Ceny stavebních prací meziměsíčně vzrostly o 0,3 % a meziročně byly vyšší o 2,3 %. Ceny tržních služeb pro podniky se meziměsíčně zvýšily o 0,5 % a meziročně o 3,6 %.

Čas načtení: 2024-11-28 14:46:22

Harmonizovaná inflace v Německu beze změny

Harmonizovaná inflace vzrostla v listopadu podle předběžných odhadů o 2,4 % meziročně jako v říjnu. Trhy očekávaly růst o 2,6 % meziročně. Celková inflace vzrostla o 2,2 % meziročně oproti 2 % v říjnu, přičemž trhy očekávaly růst o 2,3 % meziročně.

Čas načtení: 2024-12-17 14:38:00

USDCAD klesá po kanadských údajích CPI

14:30, Kanada – údaje o inflaci za listopad: Upravený CPI: skutečných 2,7 % meziročně; prognóza 2,6 % meziročně; předchozí 2,6 % meziročně; CPI: aktuální 0,0 % MoM; předpověď 0,1 % MoM; předchozí 0,4 % MoM; CPI: skutečných 1,9 % meziročně; prognóza 2

Čas načtení: 2025-01-14 14:46:51

USA: Výrobní ceny stouply o 3,3 % meziročně oproti 3 % v listopadu

Výrobní ceny v prosinci stouply o 3,3 % meziročně oproti 3 % v listopadu. Trhy očekávaly růst o 3,5 % meziročně. Rovněž jádrový index cen v průmyslu rostl o 3,5 % meziročně oproti 3,4 % v listopadu, přičemž trhy očekávaly růst o 3,8 % meziročně.

Čas načtení: 2025-01-17 13:21:00

ČSÚ: V průměru za celý rok 2024 klesly meziročně pouze ceny zemědělských výrobců

Meziměsíčně ceny zemědělských výrobců vzrostly o 1,2 % a meziročně byly vyšší o 8,1 %. Ceny průmyslových výrobců vzrostly meziměsíčně o 0,6 % a meziročně o 2,8 %. Ceny stavebních prací meziměsíčně vzrostly o 0,1 % a meziročně byly vyšší o 2,6 %. Ceny tržních služeb pro podniky se meziměsíčně zvýšily o 0,1 % a meziročně byly vyšší o 3,8 %.

Čas načtení: 2024-02-28 09:00:00

Indexy cen výrobců - leden 2024 (audio)

Meziměsíčně ceny zemědělských výrobců vzrostly o 0,7 % a meziročně byly nižší o 19,8 %. Ceny průmyslových výrobců se meziměsíčně zvýšily o 2,5 %, meziročně byly nižší o 1,8 %. Ceny stavebních prací se meziměsíčně nezměnily a meziročně byly vyšší