EUR 25,145 
|| 
JPY 15,448 || 
USD 24,075 || Praha - Žádosti o tři vybrané dávky začne od pondělí přijímat dalších 39 pošt. Celkem tak bude teď možné o příspěvky na bydlení, rodičovskou a přídavek na dítě požádat v bezmála stovce poštovních poboček....
Čas načtení: 2024-05-23 15:55:00
Zájemci o pořízení elektroauta s dvousettisícovou dotací by s nákupem vozu a následným podáním žádosti neměli příliš otálet. Národní rozvojová banka (NRB) začala přijímat žádosti o dotace před dvěma měsíci a živnostníci i firmy, pro které je výzva...
\nČas načtení: 2024-02-05 07:53:17
,,Od 01. 02. 2024 - 21. 10. 2024 bude Liberecký kraj přijímat žádosti o dotaci v rámci programu Podpora dodatečné instalace akumulační nádoby u domácích kotlů na pevná paliva. Dotace může činit až 70 % ze způsobilých nákladů s limitem 50.000 korun a je určena k pořízení akumulační nádoby a jejího připojení na otopnou soustavu," uvedl Jiří Ulvr, radní pro resort... ...
\nČas načtení: 2024-01-18 12:02:14
Ferrari za bitcoin, žádný problém
Ferrari za bitcoin? Ano společnost začala v USA přijímat platby za své luxusní sportovní vozy v kryptoměnách a na základě žádostí bohatých zákazníků rozšíří tento systém i do Evropy, uvedl pro agenturu Reuters její marketingový a obchodní šéf. Ferrari uvedlo, že toto rozhodnutí přišlo v reakci na požadavky trhu a obchodníků, protože mnoho jeho klientů ... Číst dál The post Ferrari za bitcoin, žádný problém appeared first on TopDrive.cz.
\nČas načtení: 2018-12-10 09:28:00
Už jste slyšeli o e-neschopenkách? Měli by být zavedeny od roku 2020 a měli by ulevit jak zaměstnavatelům, lékařům, ale i zaměstnancům. Elektronizace dočasných pracovních neschopností je rozdělena do tří etap. 1. Nová informační služby pro zaměstnavatele Od 1. ledna 2019 zavádí Česká správa sociálního zabezpečení novou informační službu pro zaměstnavatele. Prostřednictvím portálu ČSSZ bude moci zaměstnavatel zjistit informaci, zda je již v systému ČSSZ zaevidovaná nová pracovní neschopnost jeho zaměstnance, od jakého data a také k jakému datu byla ukončena. Tato nová služba pro zaměstnavatele bude přístupná po přihlášení do ePortálu ČSSZ. 2. Dvě nová zákonná opatření Od 1. července 2019 mají platit dvě nová zákonná opatření: povinná elektronická forma hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti, s tím souvisí také zkrácení lhůty, v níž ošetřující lékař toto rozhodnutí odešle, rozšíření okruhu údajů, které budou orgány nemocenského pojištění sdělovat zaměstnavatelům o dočasné pracovní neschopnosti jejich zaměstnanců – jedná se například o informace o místě pobytu zaměstnance v dočasné pracovní neschopnosti či rozsahu vycházek. Zavedení povinného elektronického hlášení urychlí předávání informací od ošetřujících lékařů okresním správám sociálního zabezpečení, protože nebude třeba doručování papírových neschopenek prostřednictvím pošty. Elektronicky předané údaje o nových pracovních neschopnostech se rychle načtou do databáze nemocenského pojištění, což umožní brzký přístup zaměstnavatelů k údajům o pracovních neschopnostech jejich zaměstnanců. Pouze v případě nepřesné nebo nedostatečně vyplněné neschopenky bude muset OSSZ údaje došetřovat a zaměstnavatelé nebudou mít k dispozici data online, ale později. Předávání údajů od lékařů bude probíhat prostřednictvím současné služby provozované ČSSZ již od roku 2010, která technicky neumožňuje připojení na aktuální centrální registry zaměstnavatelů a zaměstnanců a podporu při vyplňování nezbytných údajů, zbylé části stávajícího formuláře budou muset lékaři v druhé polovině roku 2019 tisknout. Přístup zaměstnavatelů k údajům bude nadále probíhat prostřednictvím online služby ePortálu ČSSZ. 3. Úplná elektronizace Od roku 2020 by měl být celý proces související s dočasnou pracovní neschopností již zcela funkční. Služby pro zaměstnavatele doplní nové elektronické služby pro ošetřující lékaře s podporou centrálních registrů ČSSZ. Sníží se administrativní zatížení jak lékařů, tak zaměstnavatelů. Když lékař zadá číslo pojištěnce do aplikace elektronické neschopenky, dojde k načtení všech dalších údajů z centrálních registrů ČSSZ včetně aktuálních zaměstnavatelů a lékař jen ověří u pacienta správnost údajů a v systému potvrdí vznik nové pracovní neschopnosti. Zaměstnavatelům odpadne povinnost přijímat od zaměstnanců a předávat OSSZ žádosti o nemocenské. Pouze při pracovní neschopnosti delší než 14 kalendářních dnů zašle zaměstnavatel okresní správě sociálního zabezpečení nezbytné údaje (zejména o výši příjmu zaměstnance a o způsobu výplaty mzdy), aby bylo možné vypočítat a vyplatit nemocenskou dávku. Jediným formulářem, který pravděpodobně zůstane v papírové podobě, bude Průkaz práce neschopného pojištěnce. Ten bude mít zaměstnanec u sebe, bude se jím prokazovat při kontrole, může jím na žádost zaměstnavatele prokazovat překážku v práci i doložit datum ukončení neschopnosti pro výplatu náhrady mzdy.
\nČas načtení: 2020-03-07 07:42:28
Turecký prezident se pokouší zjistit, co všechno my Evropani kolektivně vydržíme. Situace na řecko-turecké hranici se přiostřila: Turci údajně vysílají svoje drony do Řecka a stříkají na řecké pohraničníky slzný plyn. Vyslali do oblasti tisíc policistů, kteří mají zabránit Řekům ve vracení migrantů zpět na turecké území. Největší slabinou Erdoğanova plánu na vydírání Evropy je to, že migranti samotní nemusejí jeho výzvy ke „šturmu na plot“ poslechnout: koneckonců skrze sociální sítě se dávno dozvěděli, že tam momentálně nepanují nijak povzbudivé poměry. Ale to se samozřejmě dá řešit jinými prostředky. Pokud se jim nebude chtít dobrovolně, další fáze může mít z turecké strany i podobu nucených deportací migrantů ze současných táborů či z velkých měst až na řeckou hranici, aby se situace pořádně vyhrotila. Cílem nátlaku je Německo Ačkoliv nejhorší scény se odehrávají na řeckých hranicích, myslím si, že skutečným cílem Erdoğanova nátlaku nejsou Řekové samotní; jejich problémy jsou z hlediska tureckého prezidenta jenom příjemným vedlejším efektem. Řekl bych, že hlavním cílem je Německo. Proč? Protože Německo má v tom celoevropském procesu pozvolného posunu od Willkommenskultur k restriktivnímu postoji určité zpoždění. Jiné země urazily od roku 2015 větší kus cesty. - Rakousko se dnes svým postojem prakticky nedá rozeznat od zemí Visegrádu, což je práce staronového kancléře Sebastiana Kurze (tomu se povedl husarský kousek, když přesvědčil Zelené k tomu, aby jeho postoj akceptovali), - Švédsko také nápadně mlčí; tamní vláda je poskládána z dost nesourodých stran, protiimigrační Švédští demokrati dosahují vysokých hodnot v průzkumech a hlavně prorazili „sanitární kordon“: další pravicové strany (Umírnění a Křesťanští demokraté) už jsou ochotny se s nimi bavit o společném postupu, - Řecko vyměnilo vládu, silně levicová Syriza šla od válu a postoj té současné vlády k masové imigraci z rozvojového světa právě vidíme, - Francie – prezident Macron, jehož hlavním protivníkem je Rassemblement National, vyjádřil Řekům podporu (aspoň na Twitteru, ale i to se počítá) a obecně poslední dobou hovoří o otázkách týkajících se islámu a identity otevřeněji než dřívější prezidenti (dřívější článek), - dokonce i Španělsko, které má menšinovou levicovou vládu za účasti Podemosu, se očividně nezapojuje do diskuse. Vysloveně opačným směrem se pak vyvinula situace jenom ve Finsku, které mělo roku 2015 pravicovou vládu s účastí Pravých Finů. Po volbách roku 2019 ale přišla k moci progresivní koalice socialistů a Zelených, která je proti předešlé vládě vysloveně „vítací“ – například jejich ministryně vnitra prohlásila, že Řecko jedná špatně a že kdyby se stejná situace odehrála na finských hranicích, samozřejmě by byli všichni vpuštěni, aby mohli podat žádosti o azyl. (Můžeme se utěšovat aspoň tím, že preference Pravých Finů od voleb vzrostly a nyní jsou rekordně vysoko.) Nicméně Finsko s jeho pěti miliony obyvatel není zrovna evropský důležitý hráč. Bylo by fajn mít jej za spojence, ale můžeme jej dočasně oželet. Zato Německo, to důležitý hráč je. A situace v Německu, i když se od roku 2015 přeci jen posunula, stále ještě není ani přibližně tam, kam se dostalo sousední Rakousko. Když diskutují „svatí bijci“ Uvažte následující průzkum veřejného mínění, velmi čerstvý, ve kterém byli příznivci jednotlivých stran dotazováni, zda by státy jako Francie a Německo měly přijímat běžence i tehdy, když s tím jiné evropské státy nebudou souhlasit. (Zdroj.) Jak vidno, poptávka po Wilkommenskultur je na levém konci spektra stále ještě zřetelná (mimochodem, rudo-rudo-zelená koalice by podle současných průzkumů měla těsnou většinu) a dokonce i u středové CDU/CSU je to půl napůl. Jenom příznivci FDP a AfD mají blíž k našim poměrům, ale to je dohromady nanejvýš čtvrtina voličstva, možná i míň. Nejde jen o průzkumy. Například sdružení evangelických církví chce koupit neziskovce Sea Watch loď, aby měla s čím jezdit k africkému pobřeží. A zalezu-li například na Die Zeit, vidím za poslední dny hned čtyři články v obviňujícím, moralizujícím stylu: - „Je to ostuda Evropy.“ - „Ať jdou všichni dál!“ (ano, opravdu se tam říká, že bychom odtamtud měli vzít všechny; tenhle článek byl v den vydání první na žebříčku nejčtenějších) - „Na hranicích ztrácí Evropa svoji duši.“ - „Ponecháni sami sobě,“ o odchodu neziskovek z Lesbosu. Nejde jen o názory autorů. Pokud si člověk rozklikne komentáře, zjistí, že je v nich docela dost příspěvků od čtenářů, kterým pracovně říkám „svatí bijci“, protože se vyznačují tím, že s pojmy jako povinnost (Pflicht), lidskost (Menschlichkeit), otevření srdcí (Herze öffnen), přikázání (Gebot), rozmazlené Německo (verwöhntes Deutschland) či humanismus (Humanismus) zacházejí zhruba stejně, jako pouliční rváč s boxerem: prostě to do vás vmlátí. Nesouhlasit s jejich obecně závazným hodnotovým systémem může jedině špatný, hnusný jedinec, z jehož názorů se dobrému člověku chce blít (kotzen) a pociťuje hanbu (schämt sich). Vůbec to pojetí politiky jako morální olympiády, které je většině Evropy včetně Čechů zcela cizí, ne-li trochu směšné, má v Německu stále ještě výrazný vliv. (U nás k tomu opakovaně sklouzává Karel Schwarzenberg, i teď, samozřejmě. Asi není náhoda, že většinu života strávil v německojazyčném prostředí.) A to má pak samozřejmě nějaké efekty ve volbách. Abychom byli spravedliví, proti roku 2015 se situace přeci jen změnila i v Německu. Dnes je vládní koalice daleko opatrnější, hodně lidí otevřeně říká, že rok 2015 se nesmí opakovat, a i ty diskuse pod články jsou dnes výrazně barvitější a názorově různorodější. Ale opravdu to jde pooomaaluuu. Myslím si, že z Erdoğanova hlediska je právě Německo ten zamýšlený cíl celé akce jménem „chaos na hranici“. Pokud se mu podaří způsobit na řecko-turecké hranici takovou krizi, že bude i větší množství mrtvých, zazní z německé veřejnosti silný sbor hlasů křičících: „Toto se nesmí stát! Je naší morální povinností zastavit jejich utrpení! Otevřete brány!“ Spousta dalších evropských národů to samozřejmě bude mít „na háku“, případně budou i fandit Řekům. Ale Němci ne, hlavně ten segment populace, který volí levicové strany a cítí se zodpovědný za osud světa – a ten je ve velkých městech hodně silný. Tam bude to pobouření opravdové. Třeba ne vysloveně většinové, ale dost velké na to, aby se ho politici začali bát. A to je přesně ta situace, ve které pak bude moci strýček Erdo zavolat do Berlína a naznačit, že za nějakých pár miliard eur a případné další ústupky (Kypr a jeho plyn?) by ty lidi mohl zase odvézt z bojové zóny na horké hranici někam do táborů ve vnitrozemské Anatolii, kam televizní štáby nejezdí a kde už tedy jejich osudy německé pokrokové voliče znepokojovat nebudou. Co myslíte, bude to tak? Uvidíme. Drony se slzným plynem byly vcelku originální, to musím uznat. Jsem zvědav, jaká další překvapení nám ještě turecký prezident přichystá. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.
\nČas načtení: 2024-02-22 07:43:07
Obce se už nyní mohou začít registrovat, aby mohly požádat o příspěvky na výstavbu vodovodů, kanalizací i na opatření zmírňující sucho. Žádosti o dotace se budou přijímat od 19. března do 30. května. Obce si mezi sebe rozdělí 700 milionů korun poskytnutých Ministerstvem zemědělství (MZe). ,,Je důležité zajistit obyvatelům dostatek kvalitní pitné vody, a to i... ...
\nČas načtení: 2024-03-06 12:28:00
06.03.2024 - Dva miliony korun jsou alokované v jabloneckém rozpočtu na Program obnovy městské památkové zóny (MPZ) pro rok 2024. Žádosti začne oddělení dotací jabloneckého magistrátu přijímat 3. dubna, posledním dnem podání je 31. října.
\nČas načtení: 2024-03-07 05:30:00
Dotace na nákup elektroaut startují. Podnikatelé ale zatím projevují jen vlažný zájem
Firmy a živnostníci, kteří by rádi využili chystaný státní příspěvek na pořízení čistě elektrických automobilů, se budou moci přihlásit o podporu od druhé poloviny března. V tom čase má Národní rozvojová banka (NRB) podle svého tvrzení začít přijímat žádosti v programu Záruka Elektromobilita. Zájem o dotaci, která může nákup osobního vozu zlevnit až o dvě stě tisíc korun, je však zatím vlažný.
\nČas načtení: 2024-03-10 05:30:00
Nejžádanější elektromobily, které si firmy mohou pořídit a nově snížit jejich cenu státní dotací
Pravděpodobně v druhé polovině března začne Národní rozvojová banka přijímat žádosti v programu Záruka Elektromobilita. Jeho prostřednictvím a s využitím evropských peněz z Národního fondu obnovy chce ministerstvo průmyslu a obchodu podpořit prodej čistě elektrických automobilů v Česku. Celkem je v dotační výzvě připraveno 1,95 miliardy korun, z toho 1,65 miliardy na nákup osobních i nákladních vozů. Firmy a živnostníci mohou získat příspěvek na osobní elektrický vůz až dvě stě tisíc. O které elektrické modely je těsně před spuštěním podpory největší zájem? Zeptali jsme se obchodníků, mimo jiné společností AutoPalace, Louda Auto či Pyramida Průhonice. Ceny, které uvádíme, jsou včetně DPH, již si mohou plátci odečíst, a bez možné až dvousettisícové dotace.
\nČas načtení: 2024-03-18 10:55:00
Stát spustil dotace na nákup elektromobilů pro firmy. Na vozidlo dá až 300 tisíc korun
Národní rozvojová banka (NRB) začala přijímat žádosti o podporu na nákup elektromobilů pro firmy. Podpora spočívá v poskytnutí bezplatné záruky na nákup vozu na elektřinu. Po pořízení elektromobilu budou moci podniky žádat NRB o příspěvek ve výši až 300 tisíc korun na vozidlo a 150 tisíc korun na dobíjecí stanici. Podpora bude trvat do konce příštího roku a financovaná bude z Národního plánu obnovy. Uvedli to dnes zástupci NRB na tiskové konferenci. Celkově je z Národního plánu obnovy na projekt určeno 1,95 miliardy korun. Z toho půjde 1,65 miliardy na pořízení vozidel a 300 milionů na dobíjecí infrastrukturu.
\nČas načtení: 2024-05-14 13:03:23
Konec starostí u dobíjecích stanic. Teď už budou muset umět přijímat bezhotovostní platby
Od letošního dubna musí každá nová dobíječka elektroaut přijímat bezhotovostní platby. Již stojící dobíjecí stanice pak budou přijímat platby kartou či QR kódem nejpozději od roku 2027. Cílem má být zpřístupnění „ad hoc“ nabíjení pro každého. Tyto a další změny na poli elektromobility řešili zástupci společností i státních institucí na akci EV Experience, která proběhla […]
Čas načtení: 2024-04-17 19:20:00
Je synonymem zábavy, svobody, výkonu a nádechu rebelství – a fanoušci po celém světě dnes slaví, protože ikonický Ford Mustang 1 slaví šedesáté narozeniny. Mustang se poprvé začal prodávat na Světové výstavě v New Yorku 17. dubna 1964. Překonal tehdy světový rekord v prodejích, když hned v prvním roce prodeje zaznamenal více než 418 000 […]
Čas načtení: 2024-07-25 14:39:18
Kdybys znala Boží dar… [Jacques Philippe / Paulínky]
Křesťanství se nezakládá na lidském úsilí, ale na Boží milosti, která se dává zdarma. Zlatou nití této knihy je právě „umění přijímat“ – přijímat milost, přijímat celé bohatství Otcovy milosrdné lásky: „Kdybys znala Boží dar…“
Čas načtení: 2020-04-22 07:47:13
Výzva jedenácti lékařů Univerzity Karlovy veřejnosti: otevřete školy a zabraňte krachům firem
Jedenáct lékařů Univerzity Karlovy včetně rektora Tomáše Zimy sepsalo výzvu veřejnosti, ve které vyzývají k ukončení nouzového stavu ke 30. dubnu, postupnému uvolňování státní hranice, a obnovení výuky na základních, středních a vysokých školách v průběhu. Prohlášení zveřejňujeme v plném znění. Česká republika je již téměř šest týdnů blokována restriktivními opatřeními, která byly zavedena v souvislosti s ochranou zdraví občanů při epidemii COVID-19. Je potřeba ocenit vládu za první rychlá a plošná opatření, která nepochybně pomohla se zvládnutím rizik. V současnosti je nutné s ohledem na aktuální epidemiologická data a vývoj epidemie zásadně zrychlit rozvolňování opatření – ve prospěch zdraví občanů, ekonomické a společenské stability a prosperity země. Společnou motivací pro vznik této výzvy je ochrana zdraví občanů České republiky, které dlouhodobá omezení ohrožují, obava o naši budoucnost, ať již zdravotní či ekonomickou a rovněž snaha vyvrátit nepravdy a mýty, jež jsou o epidemii šířeny. Plošná opatření nepovedou k vymýcení COVID-19. Je potřebné vytvářet především imunitní odpověď u většiny populace, což bude chránit i ohrožené skupiny obyvatel, definované svou diagnózou, nikoli věkem. V zájmu zachování zdraví a prosperity naší země je nezbytné: - ukončit nouzový stav ke 30. dubnu 2020, - obnovit dostupnost zdravotní péče pro všechny občany v plné šíři, - obnovit výuku na základních, středních a vysokých školách v průběhu měsíce května 2020, - odstranit překážky pro chod ekonomiky, zabránit krachu, který hrozí významné části malých a středních firem a živnostníků, - postupně uvolňovat státní hranice v koordinaci s okolními zeměmi, a zvláště s našimi sousedy a těmi, které mají podobnou epidemiologickou situaci, jako jsou například Německo či Rakousko, - přijímat promyšlená řešení místo chaotických a protichůdných opatření. V našem stanovisku vycházíme z aktuálních epidemiologických dat, znalostí, faktů, expertíz a také z našich odborných i praktických zkušeností a poznatků. 1/ JE NUTNÉ CO NEJDŘÍVE OBNOVIT PLNOU LÉKAŘSKOU PÉČI PRO VŠECHNY OBČANY Od začátku března dochází ve zdravotnických zařízeních k výpadku služeb pro závažně nemocné pacienty, kteří nejsou COVID-19 pozitivní. Jsou zastaveny preventivní programy v kardiovaskulární péči a v onkologii, byly například omezeny odběry orgánů pro transplantace a řada chirurgických výkonů. Další oběti na životech způsobuje jak odkládání plánovaných výkonů, tak i strach nemocných jít včas do nemocnice. Množí se případy zanedbaných bolestí břicha (prasklé záněty slepého střeva a jiné náhlé příhody břišní), drobných poruch hybnosti či mluvení (mozkové příhody) či bolesti v rameni nebo v zádech (akutní infarkty myokardu), a to vše v důsledku strachu pacientů z nákazy během ošetření či hospitalizace. Snížení výběru zdravotního pojištění – i při návrhu navýšení plateb za státní pojištěnce – povede k prohloubení podfinancování celého systému zdravotnictví a tím ve svých důsledcích ke zhoršené péči o nemocné s jinými, často závažnějšími nemocemi, než je COVID-19. Oběti takto vyvolaného nedostatku péče budou bohužel důsledkem protiepidemických opatření proti coronaviru. 2/ ZDRAVOTNICKÝ SYSTÉM NEZKOLABOVAL A NEZKOLABUJE POD NÁPOREM PACIENTŮ S COVID-19 Z Itálie víme, že 80 % populace virózou COVID-19 prochází s lehkými příznaky nevyžadujícími hospitalizaci. Z 20 procent závažnějších symptomů jich pět procent vyžadovalo příjem na intenzivní péči. Zde zastánci plné karantény národa a uzavírání se světu kalkulují s 50procentní úmrtnostní a třítýdenní hospitalizací na jednotkách intenzivní péče. Tato čísla platí jen pro nejtěžší formy zápalů plic a respiračního distresu. Ty však nacházíme jen u 25-30 procent příjmů do intenzivní péče, zatímco celková nejčastější délka pobytu pacienta s COVID-19 je mezi 8-10 dny. To zvyšuje odhad maximální dostupné kapacity intenzivní péče více než dvojnásobně. Doplňujeme, že do dneška (21. 4. 2020) jsme se v ČR nedostali ve vytížení intenzivních lůžek přes 45 procent kapacity, trvale tedy máme více než poloviční rezervu! 3/ KORONAVIRUS NEZVÝŠIL PŘIROZENOU ÚMRTNOST V ČR Ztráta každého lidského života je vždy nenahraditelná a tíživá. Každý rok v ČR zemře přirozenou smrtí přibližně 110 tisíc lidí, tj. průměrně zemře každý den asi 300 lidí. Zesnulých, u kterých byl identifikován COVID-19, je za den průměrně pět – nicméně smrt minimálně poloviny z nich nemá přímou souvislost s onemocněním COVID-19, nýbrž se jedná o úmrtí způsobená jiným závažným onemocněním. Při porovnání úmrtí na respirační onemocnění za rok 2019 nenacházíme rozdíl s rokem 2020 (zdroj: data SZÚ). Ze statistického hlediska je třeba objektivně poznamenat, že koronavirus nezvýšil přirozenou úmrtnost v ČR. 4/ (NE) ZÍSKÁNÍ KOLEKTIVNÍ IMUNITY Velká pozornost se v tuto chvíli upírá k testování imunity ve společnosti, jež by mělo ukázat, kolik lidí nemoc prodělalo a kolik z nich má protilátky. Dosud však není jasné, zda každý, kdo prodělá koronavirovou infekci, musí mít nutně protilátky. Na obraně proti viru se totiž významně podílí i buněčná imunita, která se běžnými laboratorními testy nedá podchytit. Vytvořené protilátky mohou přetrvávat několik týdnů až měsíců, ale paměťová stopa v lymfocytech (buněčná imunita) přetrvává až i celoživotně, po novém kontaktu s tímtéž virem se protilátky začnou ihned tvořit znovu. Každý jedinec tak protilátky vytváří v různém množství a v různém časovém období. V populaci může být mnoho jedinců, kteří koronavirus úspěšně prodělali a nemají zvýšené nebo detekovatelné množství protilátek. Tento fakt podporuje odhad počtu dárců konvalescentní plazmy (tj. plazmy od osoby, která prodělala koronavirovou infekci), kde množství protilátek – a tedy vhodnost odběru této plazmy – bude mít cca jeden z osmi až deseti dárců, kteří koronavirovou infekci prodělali a uzdravili se. Výskyt protilátek v populaci můžeme odhadovat na jednotky procent. Zároveň se ukazuje, že izolování nerizikových skupin, což v praxi znamená znemožňování celé populaci normálně žít a pracovat, nepovede k získání imunity. Naopak – další prodlužování karantény bude mít rozsáhlé následky a povede k celospolečenskému traumatu. Argumentace, že pokud kolektivní testování neodhalí v populaci dostatek případů s pozitivitou protilátek, pak musíme pokračovat v karanténních opatřeních a restrikcích, je chybná. 5/ STARŠÍ OBČANÉ POTŘEBUJÍ BEZPEČNÝ SOCIÁLNÍ KONTAKT, NE ABSOLUTNÍ KARANTÉNU Stigmatizace a omezování starších lidí v rámci „boje s COVID-19“ je neopodstatněné a neoprávněné a etabluje věkovou diskriminaci v obecném povědomí. V rámci řešení krize COVID-19 je veřejnost masivně utvrzována v obavě z mimořádné nebezpečnosti nákazy pro „starší“ lidi a v nutnosti přijímat pro tuto velmi heterogenní skupinu jednotná mimořádná opatření včetně nevycházení z bytu či vymezení nákupní doby. Současně se veřejnost dozvídá, že právě senioři postižení COVID-19 by mohli zahltit zdravotnický systém. Objevily se i představy o třídění nemocných potřebujících intenzivní péči jen na základě věku. Vymezením „ohroženého stáří“ na 65+ došlo k bezprecedentní stigmatizaci 20 procent obyvatel republiky včetně lidí zdravých a nijak zvlášť ohrožených. Někteří byli znejistěni či vystaveni manipulativnímu jednání svého okolí. Mnozí strádají přehnanou obavou z nákazy, omezením kontaktu s rodinami, izolací, samotou, komunikační deprivací, narušením denního rytmu se závažnými psychickými důsledky, a to nepřiměřeně riziku i možnostem jeho snížení. Několikatýdenní nevycházení ohrozilo křehké lidi ztrátou stability, pohyblivosti a tím soběstačnosti. Přitom není důvod, aby se při dodržování odstupu od jiných lidí nepohybovali ve volném prostoru. Ukazuje se, že zhoršení prognózy COVID-19 souvisí především s přidruženou nemocností, nikoliv s věkem jako takovým. Jde o poruchy výživy, onkologická a kardiovaskulární onemocnění, cukrovku, možná některé léky. Ohroženi nejsou primárně „starší lidé“, ale „lidé křehcí a závažně nemocní“. V tom se COVID-19 neliší od všech zátěží včetně chorob, jak to známe z epidemií chřipky, z vln veder či mrazů. Samostatnou problematikou jsou pobytová zařízení sociálních služeb (domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem) a zdravotnická zařízení dlouhodobé péče. Jde o rizikové soustředění mimořádně křehkých osob s řadou vážných onemocnění. Zahraniční zkušenosti i první data z ČR ukazují, že právě tito lidé tvoří zřejmě většinu všech obětí COVIDu-19. To ukazuje nadřazenost zdravotního potenciálu (zdatnosti, odolnosti, adaptability) nad věkem jako takovým. Řada křehkých pacientů podlehla nákaze jako nespecifické zátěži, stejně jako by podlehla chřipce či většímu úrazu. Naopak ani v ČR nebylo zdaleka učiněno dost pro ochranu této nejohroženější skupiny - obyvatel pobytových zařízení sociálních služeb. To se týká kvality preventivních opatření, personálních záloh, výcviku v karanténním režimu, dostatku ochranných a hygienických pomůcek, častého testování nákazy u personálu, hlavního zdroje jejího zavlečení, testování podezřelých projevů u klientů s okamžitým převozem nakažených do kvalitních karanténních zařízení s dostupnou potřebnou péčí při rozvoji potíží aj. 6/ NEJDE JEN O ZDRAVÍ FYZICKÉ A DUŠEVNÍ, ALE I O ZDRAVOU EKONOMIKU A DEMOKRACII Je nutné zdůraznit, že fyzické zdraví jde ruku v ruce se zdravím duševním, zdravím socio-ekonomickým a zdravím české demokracie. Nikomu na zdraví nepřidá, když bude muset likvidovat svůj pracně budovaný a dobře fungující podnik, rozdávat výpovědi kvalifikovaným pracovníkům a hlásit se s celou rodinou na pracovním úřadě. Existuje prokázaný vztah mezi kardiovaskulární úmrtností, četností onkologických onemocnění a psychiatrickými onemocněními v souvislosti se ztrátou zaměstnání. Dlouhodobá izolace je devastační pro celou společnost. Izolace a omezení aktivit zvyšují spotřebu alkoholu a dalších návykových látek, závislost na počítačích a gamblerství. Izolace vede k nárůstu domácího násilí, rozvodovosti, napětí ve společnosti a agresivity. Závěrem: Jsme přesvědčeni, že médii sycený emocionální náboj současné situace je třeba korigovat podloženými fakty a s ohledem na ně a na možné celospolečenské důsledky a dopady krizových opatření je nutné co nejdříve konat a urychlit strategii státu v návratu k normálnímu životu. To vše za rozumného dodržování hygienických opatření, tedy nošení roušky při kontaktu s jinými lidmi, mytí rukou a udržování sociální vzdálenosti. Občané během koronavirové krize prokázali nejen velkou solidaritu a sounáležitost, ale rovněž disciplínu v dodržování těchto pravidel, proto není žádných pochyb, že by tato základní opatření dál nedodržovali. V této nesnadné době potřebujeme více optimismu a rozumných řešení, nesmíme propadat strachu, panice a beznaději. Věříme, že i k tomu naše výzva přispěje. V Praze dne 21. 4. 2020 Podepsáni (v abecedním pořadí): doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D. prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc., MBA prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc. MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc. prof. PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D. prof. MUDr. Robert Lischke, PhD. prof. MUDr. Jiří Neuwirth, CSc., MBA prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc. MUDr. Jaroslav Svoboda prof. MUDr. Julius Špičák, CSc. prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2019-07-25 20:46:29
Kapitánka Carola Racketeová z lodi Sea-Watch 3: Salvini není člověk, kterého bych ráda potkala
Kapitánka Carola Racketeová (31) v obsáhlém rozhovoru pro týdeník Der Spiegel popisuje dny na moři s 53 zachráněnými na palubě lodi Sea-Watch 3, její roli jako protihráče italského ministra vnitra Salviniho a nepovolený vjezd do přístavu v Lampeduse. Paní Racketeová, pro mnohé jste se stala hrdinkou, která hodně riskuje, aby zachraňovala životy, pro jiné jste obrazem nepřítele. Jak vidíte svoji roli vy? Překvapilo mne, jak se všechno stalo velmi osobní. Mělo by se přece jednat o věc samotnou. O selhání Evropské unie spravedlivě rozdělit zachráněné a společně převzít tuto zodpovědnost. O to by mělo jít, ne o jednotlivé osoby, jako jsem já, které se náhodně dostávají do popředí. To není situace, kterou bych si přála. Já jsem nakonec jen zaskočila za kolegu, který byl původně pro tuto plavbu naplánován. Jak jste prožívala ty poslední dny? Bylo to těžké. Byli jsme téměř 17 dní na lodi s uprchlíky. Když jsme vpluli do italských výsostných vod před Lampedusou, a když jsme věděli, že nemůžeme plout dál, převzali od nás deset neodkladných medicínských případů. Pak to vše pokračovalo. Pak jste byli velmi dlouho před Lampedusou. Přemýšleli jsme, co teď máme dělat. Nejdříve jsme podali rychlý protest proti italskému zákazu vjezdu, který byl ale okamžitě zamítnut. Potom jsme to zkoušeli u Evropského soudu pro lidská práva. 34 zachráněných a já jako kapitánka jsme podali stížnost, ale to bylo na dlouho. Jaká byla na palubě Sea-Watch 3 situace? Každým dnem byla zdravotní a hygienická situace horší. Pak jsme dostali zamítavý rozsudek. Všechno vypadalo bezvýchodně. Měli jste přímé kontakty s italskou pobřežní stráží? Najednou bylo nutné provést zdravotní evakuaci, protože jeden z našich pasažérů onemocněl a musel okamžitě opustit palubu. Zavolali jsme námořní záchrannou službu a Italové byli během dvou hodin u nás, i když jsme byli mimo italské výsostné vody. To šlo rychle, ale byla to výjimka. Jak to? Každý den jsme odesílali zdravotní zprávy na záchrannou centrálu do Říma, holandským úřadům, pod jejichž vlajkou loď pluje, a do přístavu v Lampeduse. Ale nikdo nás neposlouchal, nikdo neodpovídal. Jedině z Říma jsme se dozvěděli, že naše zprávy poslali na italské ministerstvo vnitra. Tím to končilo. Naši lékaři přestávali rozumět světu. Také politicky se nic nedělo. Sea-Watch odeslala zprávy na Maltu, do Francie, stále jsme se dotazovali na německém ministerstvu zahraničních věcí. A nebyly vůbec žádné reakce? Vždycky říkali, že něco udělají. Ale nerýsovalo se žádné řešení, nic konkrétního. Překvapilo vás to? Bylo mi jasné, že to bude těžké. Problém přerozdělování je už věčnost neřešený. Zhruba jeden rok je to stejné u všech záchranných lodí. Vždycky se jednalo o to, kdo ty lidi vezme. U každé lodi se o tom znovu diskutuje. Takže vám to bylo od počátku vaší mise jasné? Pokračujeme, protože je to nezbytné. Ale pochopitelně jsme odplouvali se Sea-Watch 3 s vědomím, že nikdo nechce uprchlíky přijímat. Ani Tunisko, které evropské vlády rády vidí jako bezpečnou alternativu. Když jsme byli na moři, stála nákladní loď „Mare Dive“ se 75 uprchlíky 15 dní před Tuniskem. Ale Tunisané se nechtějí stát dalším odkládacím přístavem. Nikdo tyhle lidi nechce. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Jak si máme představit život na palubě? Uprchlíci jsou prakticky zavřeni. Je málo místa. Většina lidí spí na palubě ve stanech, každý má vlněnou deku. Máme tři přenosné toalety. Na sprchování máme málo vody, je to možné jen za několik dní. Dříve tuto loď provozovala společnost Lékaři bez hranic, tehdy měli lidi na palubě jen na tři dny. Na delší dobu to vlastně není zařízené. Jak se to projevovalo na náladě? Nemohli jsme těm lidem nic slíbit. Nikdo je nechtěl přijmout. Tato beznaděj se často mísila s posttraumatickými poruchami. Mnohým byla narušena jejich lidská práva, byli mučeni, prodáni, museli pracovat v otrockých podmínkách, zažili sexuání násilí. Chtěli jsme jim zprostředkovat jistotu, ale čím déle to trvalo, tím víc jsme ztráceli důvěru těchto lidí. Vjezd do přístavu v Lampeduse jste také odůvodňovali tím, že máte na palubě lidi se sebevražednými sklony. Někteří vykládali lékařskému týmu o předcházejících sebevražedných pokusech a sami žádali: Dávejte na mne pozor, daří se mi špatně. Týkalo se to především tří osob. Co to pro vás znamenalo? Na začátku mise jsme si s týmem stanovili červené linie a diskutovali o tom, kdy budeme muset vjet do přístavu. Když byly tyto linie překročeny, tak jsme tam vjeli. Co bylo těmito červenými liniemi? Mnozí pasažéři museli být ošetřeni specialisty. Měli jsme podezření na tuberkulózu. Něco takového nemůžeme na palubě ani zjistit, ani léčit. Jiným jsme mohli dávat jen tablety proti bolesti, bez diagnózy. Téměř všichni potřebovali psychologickou péči, ale neměli jsme žádného psychologa. Když držíte lidi dva týdny v takové situaci, je to výbušné. Co tomu říkaly italské úřady? Finanční policie byla u nás na palubě a kontrolovala naše dokumenty. Říkali, kapitánko, nevzrušujte se tolik. Nějaké řešení přijde, čekejte. Tak jsem si myslela, ok, ještě počkáme. Také poslanci italského parlamentu, kteří byli u nás na palubě, nám dávali naději, že běží rozhovory mezi Francií, Německem a Portugalskem. Salvini řekl, že když se najdou státy ochotné uprchlíky přijmout, můžeme přistát. Co se dělo v posledních hodinách před přistáním v Lampeduse? V předvečer jsme měli další zdravotní evakuaci. Jeden pasažér musel urychleně na kliniku, měl velké bolesti, jednalo se zřejmě o ledvinové kameny. Od toho okamžiku už byla situace neudržitelná. Pocit lidí byl: Musíme nejprve všechny hodit přes palubu, aby se něco stalo? Také posádka už neměla sílu. Každým dnem to bylo náročnější a nakonec jsme už ztráceli naději. Mezitím jednaly evropské vlády dále o tom, kdo koho přijme? To mi také říkali poslanci: Řešení je na dosah, v příštích hodinách ho budete mít. Nechtěla jsem vjíždět do přístavu, nechtěla jsem porušovat zákon. Posílili jsme hlídky na palubě, aby si nikdo nic neudělal. To bylo ve čtvrtek večer. V pátek jsem se probudila v šest hodin a ptala jsem se poslanců, kde je to řešení? Přirozeně neexistovalo. A to už jsem nevěděla, jak dál. Prostě to dál nešlo. Nemohla jsem garantovat bezpečnost na palubě. A co potom? V pátek odpoledne opět přišla na palubu finanční policie a předala mi papíry, ve kterých stálo, že jsem vyšetřována kvůli nepovolenému vplutí do italských teritoriálních vod a pomoci k nepovolenému vstupu do Itálie. Vzali si s sebou palubní deník a chtěli odejít. Zeptala jsem se jich: A co mám dělat s těmi 40 zachráněnými? Vezmete si je, prosím, s sebou? Odpověděli, že o tom nic nevědí. Z Berlína jsem se dozvěděla, že Salvini blokuje řešení. Další noc s uprchlíky jsem si nemohla vzít na zodpovědnost, a tak jsem se rozhodla přistát. Když jste vplouvala do přístavu…. ….vjela nám do cesty finanční policie s modrým světlem. Velmi pomalu jsme vpluli, zastavili jsme loď, otočili ji, protože se přistává pozpátku. Tehdy jsem uviděla, že se člun finanční policie postavil doprostřed mola, aby nám zabránil tam přistát. To, že jsme se srazili, nebyl útok na válečnou loď, byla to nehoda. Počítala jste s tím, že vás zadrží? Něčeho takového jsem se obávala. Jak s vámi potom zacházeli? Úředníci byli přátelští. Po osmi hodinách na finanční policii jsem byla převezena do uprchlického tábora uprostřed ostrova. Tam je jediná policejní úřadovna, která může provádět identifikaci zadržených. Tam už také na podlaze seděli naši zachránění, a když mne uviděli, tleskali. Odebrali otisky prstů a dostala jsem domácí vězení. V pondělí jsem pak musela i s lodí k výslechu na Sicílii. Co jste řekla soudkyni, která rozhodovala o vazbě? Vysvětlila jsem jí moje důvody a srážku s lodí finanční policie jsem vysvětlila z mého pohledu. Pak jsem dostala další domácí vězení. Všimla jste si toho vzrušení kolem vaší osoby v posledních dnech, toho označování za hrdinku i té nenávisti? Skoro vůbec ne. Byla jsem ráda, že jsem se nemusela zabývat tím, co říkají ostatní. Jak se s touto hrdinskou rolí vypořádáváte? Po mladé klimatické aktivistce Gretě Thunbergové jste teď ikona bojovníků za migranty. To mi ještě ne úplně došlo. Jsem ostatně člověk, který raději něco dělá, než mluví. Domnívám se, že tato akce promluvila dostatečně. V úterý večer soudkyně rozhodla o vašem propuštění. Překvapivě akceptovala skoro ve všech bodech naši argumentaci. Také napsala, že jsme nevpluli do italských výsostných vod ilegálně, protože nejsme žádní převaděči a zákaz platí jen pro ně. Jak to teď půjde právně dál? Teď půjde o pomoc při ilegálním vstupu do země a vplutí do teritoriálních vod. V podobných případech, pokud vím, tato obvinění byla stažena. Ale může to trvat měsíce. Líbí se vám být označována za protihráčku ministra Salviniho? Nesleduji jeho vyjádření. Ale vím, jak Itálie volila v evropských volbách a že hodně Italů jeho politiku podporuje. Ale i v Itálii je hodně projevů solidarity. Země je rozdělená. Co byste mu ráda řekla, kdybyste stála proti němu? Salvini není člověk, kterého bych ráda potkala. Jeho politika porušuje lidská práva. Způsob, jakým se vyjadřuje, postrádá respekt a není vhodný pro špičkového politika. Jak si vysvětlujete, že si Salvini vybral právě vás? Každý, kdo se plaví jako kapitán na záchranných lodích, ví, že může být kriminalizován. Zvláštní na tomto případě je, že to bylo tak extrémní. Pozoruhodné bylo už řetězení souvislostí: Už když jsme měli uprchlíky na palubě, prosadil Salvini dekret, kterým se zakazovalo záchranným organizacím vplouvat do italských přístavů. Ve středu jsme je zachránili, italský parlament v urychleném řízení dekret schválil v pátek a krátce poté on-line zveřejnil. Byl za tím velký politický tlak, že to šlo tak rychle. Podporovalo vás Německo dostatečně? Cítím se být osamocena. Jsou samozřejmě jednotlivci, kteří chtějí pomoci. Například města, která chtějí přijmout naše uprchlíky. Pak to ale ztroskotalo na ministrovi vnitra Seehoferovi, kterému se nechtělo nabídky měst přijmout. Můj dojem je, že na národní a mezinárodní úrovni nechce nikdo opravdu pomoci. Předávali si to jako horkou bramboru a my jsme nakonec zůstali zde se 40 zachráněnými na palubě. Co by se muselo udělat na politické úrovni, aby se situace zlepšila? Potřebujeme řešení, jak v Evropě přijímat lidi, kteří k nám prchají. A solidárně je rozdělovat. Dublinský systém, který přenechává odpovědnost zemí za hranicemi na nich, není spravedlivý. A do té doby, než se najde řešení? Jsem zvědavá, jak to půjde dál se záchrannými loděmi, které jsou stále ještě na moři a zachraňují uprchlíky. Co teď bude se Sea-Watch 3? Vycházím z toho, že naši loď propustí. Pak musíme provést nějaké technické práce a znovu vyplujeme. Je jenom těžké najít kapitána, který na sebe vezme to riziko. Udělala byste to znovu? V tomto okamžiku mi advokáti radí to nedělat. Ale pokud by obvinění proti mně byla odvolána, jela bych znovu. {/mprestriction} Přeložil Miroslav Pavel. Carola Racketeová (*8. května 1988, Preetz, Německo) je lodní kapitánka, která pracuje pro německou záchrannou organizaci Sea-Watch. V červnu 2019 byla zatčena, protože přistála se záchrannou lodí s migranty bez povolení v italském přístavu Lampedusa. Bakalářkou námořních věd a mořské dopravy se stala v roce 2011 na námořní škole Univerzity aplikovaných věd Jade v Elsflethu a následně získala kapitánskou licenci od Německé spolkové námořní a hydrografické agentury. V roce 2018 obdržela magisterský titul ochranářského managementu na anglické univerzitě Edge Hill. Dva roky byla navigační důstojnicí vědeckých expedic do Arktidy a Antarktidy pro Institut Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum. Krátce působila v Kropotského přírodní rezervaci na Kamčatce jako dobrovolnice, pak pracovala jako bezpečnostní důstojnice monacké společnosti ultraluxusních lodí Silversea Cruises. Dále působila jako druhá důstojnice lodí Greenpeace pro britský arktický dohled. Její loď Sea-Watch 3 pluje pod nizozemskou vlajkou.
Čas načtení: 2019-07-16 04:55:35
Musíme je dovézt všechny aneb Morální kamikaze
V pondělí ráno vyšel dlouhý rozhovor s Carolou Racketeovou, kapitánkou lodi Sea Watch, kterou přijeli do jejího utajovaného místa pobytu v Alpách vyzpovídat redaktoři největšího německého bulváru Bild. (Opravdu přijeli, protože Carola jim vzkázala, že mají použít dopravu šetrnou vůči životnímu prostředí, což v tomto případě znamenalo 11 hodin jízdy vlakem z berlínského ústředí firmy). Plné znění rozhovoru, v němž se to hemží vykřičníky, najdete zde, a jeho podstatou jsou názory Racketeové na povinnost Evropy přijímat běžence. Jádro lze shrnout do těchto bodů: právo na azyl nezná žádnou horní hranici, co se počtu žadatelů týče, a ona sama žádný limit nevidí, mluvit o číslech by bylo neseriózní; jsme okamžitě povinni převézt půl milionu běženců, nacházejících se v Libyi, do Evropy, protože přeci nemůžou zůstat v zemi, která není bezpečná (a co šest milionů Libyjců samotných, ti ve své nebezpečné zemi zůstat můžou? Řečnická otázka MK, na kterou neočekávám odpověď); změna klimatu zapříčiňuje vznik fenoménu klimatických uprchlíků, které jsme samozřejmě (natürlich) také povinni přijmout; žádnou zodpovědnost za nárůst preferencí pravicových stran nepociťuje, to je přeci věc voličů, koho volí; za Afriku má Evropa historickou zodpovědnost kvůli kolonialismu a současnému využívání zdrojů, z toho plyne povinnost přijímat; nemáme žádnou možnost říci „my je nechceme“. K tomu klasická omáčka o nutnosti pomáhat i na místě, ale jelikož toto říká (bez větších detailů, protože právě v těchto detailech se skrývají vnitřní rozpory) skoro každý, nedá se říci, že by šlo o význačný bod rozhovoru. Doprovodný informační rámeček pak uvádí, že Světová banka varuje před 140 miliony klimatických uprchlíků do roku 2050. Přijde mi to jako nízký odhad. Jenom ten Bangladéš, který je v rozhovoru Racketeovou zmiňován jako příklad země trpící klimatickou změnou, bude mít tou dobou odhadem 230-250 milionů obyvatel. A to je jen jedna z mnoha zemí, jejíž velkoměsta leží pár metrů nad mořem. Tolik Carole Racketeová vlastními slovy. Upřímný tón rozhovoru vítám, protože se aspoň nebudu muset tahat s odpůrci o to, zda té paní jde jen o záchranu životů na moři či ne. Sama říká, že jde o podstatně širší záměr, půlmilionem lidí v Libyi „okamžitě“ počínaje a blíže neurčeným množstvím klimatických běženců „samozřejmě“ pokračuje. O fázi „konče“ raději ani nechci přemýšlet. Dumal jsem nějakou dobu nad tím, jak tenhle názor, navíc podpořený aktivní snahou o implementaci vlastními silami, pojmenovat. Nejde jej totiž odbýt slovem „šílenství“. Pravý šílenec by říkal, že mu k pobřeží Libye nařídili vyplout vesmírní telepati ze Saturnových prstenců. To není ten případ; though this be madness, yet there is method in’t, říká se v Hamletovi, oné slavné hře, kterou její zákeřný bílý „autor“ samozřejmě ve skutečnosti jen ukradl z Afriky. V tomhle šílenství je metoda. (A ta poznámka o ukradení Hamleta z Afriky byl sarkasmus, kdyby to někdo náhodou nepoznal a chtěl tím doplnit osnovy postmoderního literárního kurzu. Dneska už opravdu nevíte.) Docela dobrým pojmenováním pro takovou ideu a její realizaci je morální kamikaze. Kamikaze proto, že kdyby se záměr měl povést v úplném zamýšleném rozsahu, skončí masakrem všech zúčastněných. Dostalo-li by se byť jen deset procent „klimatických uprchlíků“ ze Sahelu, Blízkého východu, Indického poloostrova či rovníkové Afriky do Evropy, šlo by o stěhování národů větší než to, které kdysi ukončilo existenci západořímské říše; o sto procentech ani nemluvě. Výrazem „kamikaze“ zároveň vystihujeme ofenzivní charakter páně kapitánčina počínání. Řečeno slovy Pepy, pivního uprchlíka z restaurace Na Kovárně (utekl od pípy s Gambrinusem k výčepu, který poskytuje větší kvalitu): „Ta se s tím nesere!“ {loadmodule mod_tags_similar,Související} Nu a morální proto, že hlavním hybatelem věci není Jehova, Alláh, Hačiman ani bezbřehá úcta k císaři (tennó), ale morální absolutismus, druh náboženství bez konkrétní deity. Pro střízlivé a pragmatické Čechy těžko pochopitelný koncept, jehož vyznavače máme tendenci vnímat jako kolegy slavného guru Járy, zvaného též Nadsamec Óm, ale který má ve státech jako Německo a Švédsko nezanedbatelný vliv na politické úrovni. Pokud nemluvíte německy, zkuste si prohnat ten rozhovor z Bildu překladačem do angličtiny či do češtiny; zjistíte, že by to stejně dobře mohlo být kázání. Takhle to je, toto je povinnost, tohle musíme, o tom se nediskutuje, hotovo. Deklarace víry, nikoliv materiál k politické debatě. Za poznámku stojí, že původní japonské kamikaze byla za druhé světové války neúspěšná taktika. Vzbuzovala v Američanech hrůzu, ale ne takovou, aby se dali na útěk z boje. Byl to ten druhý druh hrůzy, který pak v praxi sklouzává ke krutosti vůči zajatcům. (Ne, že by se Japonci chtěli moc vzdávat.) Také v tomhle případě se domnívám, že taktika je kontraproduktivní. Bude-li italská vláda chtít posílit svoji zamítavou pozici ve věci migrace ze severní Afriky, stačí, aby tenhle rozhovor z Bildu přeložila do italštiny a rozeslala všem občanům do mailových schránek. Ani komentovat jej nijak nemusí. Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.
Čas načtení: 2024-03-10 18:17:00
Rakušan se hádal s Vildumetzovou o migranty: Povinná solidarita? Spíš samozřejmá
„Říkám české veřejnosti, ať se prosím nenechá strašit a obelhávat: Žádný stát nemůže být nucen na své území přijímat nějaké migranty. Je to prostě od začátku fáma, která se tu podsouvá,“ ohradil se ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v nedělním Za pět minut dvanáct proti tvrzení, že migrační pakt EU zavede „migrační kvóty“, v rámci nichž budou státy EU nucené na své území přijímat migranty. „Kvóty to jsou,“ oponovala mu poslankyně ANO Jana Mračková Vildumetzová. Rakušan si však stojí za tím, že na přijímání uprchlíků nedojde.
Čas načtení: 2024-04-03 10:01:00
Občanku v mobilu už přijímá policie v terénu. Úřady ji zatím moc nevyužívají
Občanku v mobilu již mají některé úřady povinnost akceptovat od konce ledna, další včetně soudů budou eDoklady přijímat podle zákona od července. Policisté v terénu už digitální doklady začali přijímat od začátku dubna. Redakce iDNES.cz si nechala ověřit totožnost na několika ministerstvech, digitalizace většinou drhla na lidském faktoru.
Čas načtení: 2024-04-24 06:14:56
Jak přijímat platby v bitcoinech v rámci vašeho podnikání?
Přijímat bitcoin v obchodě je snazší a levnější než přijímat karty. Kolik to stojí, co budete potřebovat a jaké další výhody vám to může přinést?
Čas načtení: 2024-04-25 08:33:25
Jste fanoušek do kryptoměn a zvažujete, že byste zákazníkům svého byznysu umožnili, aby platili v bitcoinech? Právě na tuto oblast se zaměřil aktuální díl podcastu Bitcoin a blondýna, který připravují kolegové ze sesterské redakce webu Měšec.cz. Přijímat bitcoin v obchodě je navíc snazší a levnější než přijímat karty.
Čas načtení: 2024-05-14 12:25:48
Nová pravidla pro dobíjecí stanice elektroaut? Bezhotovostně to půjde všude
Od letošního dubna musí každá nová dobíječka elektroaut přijímat bezhotovostní platby. Již stojící dobíjecí stanice pak budou přijímat platby kartou či QR kódem nejpozději od roku 2027. Cílem má být zpřístupnění „ad hoc“ nabíjení pro každého.
Čas načtení: 2024-05-14 12:42:51
Nová pravidla pro dobíjecí stanice: bezhotovostně všude
Od letošního dubna musí každá nová dobíječka elektroaut přijímat bezhotovostní platby. Již stojící dobíjecí stanice pak budou přijímat platby kartou či QR kódem nejpozději od roku 2027. The post Nová pravidla pro dobíjecí stanice: bezhotovostně všude first appeared on Hybrid.cz.
Čas načtení: 2024-05-15 04:53:00
Nová pravidla pro dobíjecí stanice elektroaut? Bezhotovostně to půjde všude
Od letošního dubna musí každá nová dobíječka elektroaut přijímat bezhotovostní platby. Již stojící dobíjecí stanice pak budou přijímat platby kartou či QR kódem nejpozději od roku 2027. Cílem má být zpřístupnění „ad hoc" nabíjení pro každého. Tyto a další změny
Čas načtení: 2024-05-15 11:53:08
Nová pravidla pro dobíjecí stanice elektroaut? Bezhotovostně to půjde všude
Od letošního dubna musí každá nová dobíječka elektroaut přijímat bezhotovostní platby. Již stojící dobíjecí stanice pak budou přijímat platby kartou či QR kódem nejpozději od roku 2027. Cílem má být zpřístupnění ,,ad hoc" nabíjení pro každého. Tyto a další změny na poli elektromobility řešili zástupci společností i státních institucí na akci EV... ...
Čas načtení: 2024-07-15 11:30:01
Opozice se bouří proti zvýšeným poplatkům za televizi. Na firmy se ale Babiš i Okamura vykašlali
Televizní poplatky se neměnily od roku 2008, rozhlasové dokonce od roku 2005, a nepočítalo se se sledováním z mobilu nebo počítače. Za provoz veřejnoprávní televize si jedna česká domácnost, která má zařízení schopné přijímat rádiové či televizní vysílání, připlatí o 15 na 150 korun, za rozhlas zaplatí více o deset korun, celkem tedy 55 korun. Mezi zařízení, která jsou schopná veřejnoprávní média přijímat, se nově počítá i počítač či chytrý telefon. Schillerová: Rozpočtové prvizorium nechceme, ale manévrovací prostor není velký Číst více Velké firmy zaplatí i čtvrt milionu Jiná je ale situace ve firmách. „Poplatek se již nebude vázat na počet přijímačů, kterými podniky disponují pro svou činnost a v souvislosti s ní. Výpočet násobku poplatku bude nově probíhat na základě počtu zaměstnanců právnických osob,“ píše ve své zprávě Ministerstvo kultury. Jednoduše řečeno, firmy do dvaceti pěti zaměstnanců neplatí nic, ty s pěti sty zaměstnanci a více bude televizní poplatek stát čtvrt milionu korun měsíčně. Bez ohledu na to, zda ve firmě mají jedinou televizi. Opozice samozřejmě vidí v situaci, kdy se zvyšuje jakýkoliv poplatek, šanci k tomu, zalíbit se voličům, a třeba hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem prosazuje, aby byly koncesionářské poplatky zrušeny. Podobně jedná i hnutí SPD. Toho, jak nespravedlivě se systém chová k firmám, si však nikdo příliš nevšímá. Velká firma je totiž oproti lidem s reálným volebním právem poměrně snadná oběť a čtvrt milionu korun ročně pro většinu nebude likvidační. Televizní děti: Máte pod kontrolou, co se děje v obýváku? Číst více Opozice firmy ignoruje Nespravedlnost vůči firmám nezmínil ani Karel Havlíček ve svém dvacetiminutovém projevu, kterým se pochlubil na sociálních sítích, a příliš ji neprobíral ani Andrej Babiš, který ve sněmovně délkou svého projevu atakoval pětihodinovou hranici. „Nová daň z České televize a Rozhlasu je blíž. Každý, kdo má doma internet, bude od ledna platit 2 460 Kč ročně. Velké firmy čeká nová nákladová položka 250 tisíc Kč. Hezké léto teenagerům u rozhlasových přijímačů a pracujícím u televizních obrazovek přeje vláda Petra Fialy,“ napsala si na Twitter Alena Schillerová – jediná zástupkyně opozice, která situaci pro firmy zmínila. Vládní poslanci se schválením návrhu chvátali, aby Česká televize i Rozhlas mohly zvýšené finance dostávat už od roku 2025. Proto hlasy vládních poslanců schválily, že budou jednat přes noc. To se však kvůli politické dohodě neuskutečnilo a po úvodním kole ve sněmovně novela putuje k mediálnímu výboru. Opozice však opět ukázala, že spíše než řešení skutečných chyb vlády ji zajímají laciné politické body. KAM DÁL: Varšavská smlouva – měla být obrannou aliancí proti NATO, jedinou akcí bylo obsazení Československa
Čas načtení: 2024-07-30 10:00:40
Ferrari začíná v Evropě přijimat platby v Bitcoinech
Společnost Ferrari oznámila, že již brzy začne v Evropě přijímat platby pomocí kryptoměn. Konkrétně budete mít možnost za své nové Ferrari zaplatit pomocí Bitoinu, Etherea a USDC coinu. Automobilka již přijmá od loňského roku platby pomocí kryptoměn v USA a nyní se chystá začít je přijímat také v Evropě. Navíc se dočkáme poměrně rychle, protože vše by mělo být spuštěno již od konce července letošního roku, tedy doslova za pár dní. „Spuštění […]
Čas načtení: 2024-02-05 07:53:17
,,Od 01. 02. 2024 - 21. 10. 2024 bude Liberecký kraj přijímat žádosti o dotaci v rámci programu Podpora dodatečné instalace akumulační nádoby u domácích kotlů na pevná paliva. Dotace může činit až 70 % ze způsobilých nákladů s limitem 50.000 korun a je určena k pořízení akumulační nádoby a jejího připojení na otopnou soustavu," uvedl Jiří Ulvr, radní pro resort... ...
Čas načtení: 2010-09-06 16:00:00
Netradiční dárky a gadgets, zkus to a ušetři starosti!
Dárky jsou dvojsečná zbraň. Rádi je dostáváme, o to hůře už je ale vybíráme. Jak zní jedna stará pravda: přijímat je vždy jednodušší než dávat. Být jedinečný je požadavkem dnešní doby, a ostatně kdo by pořád chtěl dávat tytéž dárky… Netradiční dárky jsou ovšem stále poněkud abstraktní kategorií. Důl ...
Čas načtení: 2009-10-14 00:00:00
Set top boxy: Jak fungují a jak si vybrat ten správný
Set top boxy slouží k přijímání digitálního vysílání, vykrývání těžko dostupných nebo zcela chybějících televizních stanic. Toto zařízení se pořizuje zpravidla ke starším televizorům, které dokáží přijímat pouze analogový, nikoliv digitální signál. Set top box je zapojený mezi televizí a anténou, d ...
Čas načtení: 2022-09-08 17:30:50
Objev dvou exoplanet podobných Zemi u velmi chladné hvězdy LP 890-9
U drobné chladné hvězdy LP 890-9 ve vzdálenosti 105 světelných let astronomové detekovali hned dvě nové exoplanety. Obě planety jsou jen o něco větší než Země a svou hvězdu obíhají velmi blízko. Jedná se nicméně o velmi chladnou hvězdu a jedna z exoplanet se nachází ve vzdálenosti, kde by mohla přijímat podobné množství energie jako Země od Slunce. Hvězda LP 890-9 je druhá nejchladnější hvězda, u které byly pozorovány exoplanety.