Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-01-08 14:24:14

Jak si vybrat správný mobilní telefon

Výběr mobilního telefonu může být složitý, protože na trhu existuje široká škála modelů a typů. Ať už hledáte jednoduchý tlačítkový mobilní telefon nebo pokročilý smartphone, je důležité zaměřit se na několik klíčových aspektů. Tlačítkové mobilní telefony pro nenáročné uživatele Tlačítkové mobilní telefony jsou ideální pro ty, kteří hledají zařízení bez složitých funkcí a aplikací. Jejich […] The post Jak si vybrat správný mobilní telefon appeared first on OnlineZena.cz - Internetový časopis pro ženy.

Čas načtení: 2024-02-27 18:16:00

Společnost HONOR představila na veletrhu MWC 2024 novou strategii využití umělé inteligence, vhodnou pro všechny situace

Barcelona (Španělsko) 27. února 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost HONOR uvádí celosvětově na trh telefon HONOR Magic6 Proa počítač HONOR MagicBook Pro 16, vybavený umělou inteligencí. Jejich prostřednictvím představuje své inovace, postavené na principech otevřené spolupráce, které nás uvádějí do éry umělé inteligence.Globální technologická značka HONOR dnes odhalila svou novou strategii, která pokrývá veškeré možnosti použití jejích zařízení. V souvislosti s ní představila nové možnosti spolupráce, které využívají umělé inteligence a lze je využívat v různých operačních systémech, umělou inteligenci na principu záměru, která se zaměřuje na interakce se člověkem, a také novou sadu chytrých zařízení, nabízených ve spolupráci s globálními partnery. Během svého klíčového vystoupení společnost HONOR oznámila nejen celosvětové uvedení telefonu HONOR Magic6 Pro, ale také svého nejnovějšího AIPC notebooku HONOR MagicBook Pro 16. Všechny tyto notebooky jsou vybaveny umělou inteligencí platformy společnosti HONOR, která umožňuje kvalitnější způsoby interakce, zaměřené na člověka."S ohledem na to, jakou rychlostí nové technologie vstupují do éry umělé inteligence, se společnost HONOR zavázala nabízet svým zákazníkům inovace zaměřené na člověka, které poskytují otevřené a zcela bezproblémové použití a řeší jejich přání i problémy," uvedl George Zhao, generální ředitel společnosti HONOR Device Co., Ltd. "Jsme nadšeni z možnosti oznámit celosvětové uvedení nových chytrých telefonů a počítačů značky HONOR, vybavených umělou inteligencí, které díky špičkovým možnostem zmíněné umělé inteligence nabízejí skutečně revoluční uživatelské zážitky a zároveň odstraňují překážky interakce mezi člověkem a zařízením."Objevte kouzlo umělé inteligence s telefonem HONOR Magic6 ProNejnovější přírůstek do prestižní řady vlajkových lodí HONOR Magic, model HONOR Magic6 Pro, se může pochlubit řadou vylepšení v oblasti fotografování, kvality displeje, výkonu i uživatelského zážitku podpořeného umělou inteligencí. Společnost HONOR, motivována svým zaměřením na inovace orientované na uživatele, také představila MagicOS 8.0, nejnovější verzi svého operačního systému na bázi systému Android, který nyní obsahuje plně vybavenou technologii umělé inteligence platformy HONOR a vůbec první mobilní uživatelské rozhraní na bázi záměru. HONOR tak zcela přetváří uživatelský zážitek při používání těchto zařízení a zavádí zcela nové multimodální způsoby, kterými mohou uživatelé s jejími chytrými zařízeními interagovat.HONOR Magic6 Pro, obohacený o funkce Magic Capsule a Magic Portal, uživatelům nabízí ještě individuálnější a intuitivnější zkušenosti. Jednoduchým klepnutím na lištu s oznámeními, která se nachází v horní části obrazovky, dojde k rozbalení prvku Magic Capsule. Ten nabízí další informace a související možnosti, čímž uživatelům poskytuje okamžitý přístup ke klíčovým zdrojům a eliminuje nutnost procházet více aplikací. Dosáhnout maximální produktivity a efektivity je tak ještě snazší. Funkce Magic Portal pak využívá potenciálu umělé inteligence, aby prostřednictvím těchto technologií uživatel porozuměl klíčovým faktorům chování uživatelů a způsobu, jakým spolu komunikují prostřednictvím zpráv, a složité úkoly zjednodušuje do jediného kroku. Umělá inteligence funkce Magic Portal například rychle rozpozná adresy v textové zprávě a přesměruje uživatele na Mapy Google. Možnost navigace tak mají doslova na dosah ruky. V případě sociálních médií jako Tiktok nebo Facebook také zjednodušuje přístup a sdílení a umožňuje uživatelům přeposílat podrobnosti o rezervacích nebo výsledky online vyhledávání pouhým přetažením. Kromě toho Magic Portal usnadňuje nakupování na základě obrázků a jednoduchým způsobem uživatele odkazuje na platformy, kde mohou požadované zboží najít a zakoupit.Díky spolupráci s partnery a vývojáři aplikací disponuje Magic Portal podporou více než stovky nejpoužívanějších aplikací z celého světa, což uživatelům poskytuje vysoce kvalitní zážitky při použití nejrůznějších platforem a zároveň zajišťuje, že uživatelé mohou využít plného potenciálu funkce Magic Portal v kombinaci se svými oblíbenými aplikacemi.První seznámení s možnostmi inspirativní práce s umělou inteligencíSpolečnost HONOR v době umělé inteligence usiluje o maximální otevřenost, navazuje spolupráci s oborovými partnery a usiluje o to, aby veřejnost získala přístup k ještě většímu množství špičkových technologií. Jakožto příklad možností blízké budoucnosti nabízí společnost HONOR ve svém zařízení HONOR Magic6 Pro technologii umělé inteligence s open-source jazykovým modelem LlaMA 2, která dokáže plnit funkce, jako jsou otázky a odpovědi, vytváření textu nebo porozumění čtenému textu v offline prostředí. Takováto spolupráce v rámci odvětví může vést k nápaditější budoucnosti pro uživatele.Společnost HONOR také převedla možnosti, které může v budoucnu na chytrých telefonech nabídnout funkce sledování pohybu očí, a ukázala možnost ovládání auta bez použití rukou. Za tímto účelem systém sledování pohybu očí za podpory umělé inteligence demonstrovala právě na zařízení HONOR Magic6 Pro. Celý tento experimentální koncept ukazuje, jakými konkrétními způsoby se může interakce mezi chytrými telefony s umělou inteligencí a vozidly vyvinout nad rámec ovládání prostřednictvím obrazovky nebo hlasu. Otevírá se zde tak oblast interakcí mezi člověkem a zařízením, která skýtá obrovské možnosti.Vyzkoušejte si sportovní fotografii profesionální úrovně, kterou nabízí kamerový systém Falcon společnosti HONOR, vybavený umělou inteligencíNa spotřebitele letos čeká vzrušující rok plný sportovních událostí, a proto byla pro společnost HONOR jednou z priorit snaha umožnit pořizování sportovních fotografií hodných zlaté medaile s ostřejšími záběry s kratšími expozičními časy. Nový a vylepšený kamerový systém HONOR Falcon, kterým je telefon HONOR Magic6 Pro vybaven, disponuje modelem umělé inteligence podpořeným databází, která je 28krát rozsáhlejší než u předchozí generace. Telefon nabízí také funkci HONOR AI Motion Sensing Capture, pokročilý algoritmus expozice snímku za podpory umělé inteligence, který dokáže snadno předvídat a následně ve velmi vysokém rozlišení zaznamenat rozhodující okamžiky. Pokročilé možnosti funkce HONOR AI Motion Sensing Capture fotoaparátu telefonu HONOR Magic6 Pro překonávají možnosti předchozí generace pokrytím širší škály sportů a aktivit, jako jsou například skoky, tanec nebo bojová umění, a ideálně se tak hodí pro zaznamenání vzrušujících okamžiků na sportovních akcích a závodech.Nejnovější kamerový systém HONOR navíc nově obsahuje pozoruhodný teleobjektiv s rozlišením 180 megapixelů (f/2,6, OIS) s 2,5násobným optickým zoomem a až 100násobným zoomem digitálním. HONOR Magic6 Pro je také vybaven 50 Mpx ultraširokoúhlým objektivem (f/2.0, EIS) a výkonným 50 Mpx hlavním objektivem s nastavitelnou clonou (f/1.4 a f/2.0, OIS), který zachytí i bleskurychlé pohyby s výjimečnou ostrostí bez kompromisů v detailech.Bezkonkurenční displej s ochranným sklem HONOR NanoCrystal ShieldHONOR Magic6 Pro je vybaven dosud nejodolnějším sklem displeje ze všech mobilních telefonů, které dále zvyšuje odolnost displeje proti pádu. Displej, jehož odolnost proti pádu byla ověřena certifikací SGS Five Star Overall Glass Resistance Ability v několika různých situacích, využívá pokročilé materiály s hustotou krystalů zvýšenou o 50 %. To zlepšuje ve srovnání s běžným sklem¹ až desetinásobně jeho schopnost absorbovat nárazy.Kromě odolnosti se HONOR Magic6 Pro může pochlubit špičkovým displejem LTPO Eye Comfort² o úhlopříčce 6,8 palce s nízkou spotřebou, který poskytuje výjimečné vizuální zážitky a zároveň díky celé řadě inovací zaměřených na uživatele klade zásadní důraz na jejich pohodlí. Mezi ně patří také technologie PWM regulace podsvícení s dosud nejvyšší frekvencí 4320 Hz, dynamického snižování jasu, přizpůsobitelného nočního režimu zobrazení a funkce Nature Tone.Výjimečný výkon, podpořený inovacemi v celé řadě oblastíTelefon HONOR Magic6 Pro je postaven na mobilní platformě Snapdragon 8 3. generace, která v těchto nových zařízeních zajišťuje 30% zvýšení výkonu procesoru a 25% zvýšení výkonu grafického akcelerátoru. Díky technologii Qualcomm® AI Engine jsou funkce umělé inteligence telefonu HONOR Magic6 Pro podporovány s výjimečnou plynulostí a stabilitou a ve srovnání s předchozími modely dosahují pozoruhodného zlepšení o celých 98 %. Mobilní platforma 3. generace Snapdragon 8 navíc zaručuje výjimečné herní zážitky při současné vynikající výdrži baterie a je vybavena celou řadou nových vylepšení, které výrazným způsobem mění představy uživatelů o tom, co doopravdy znamená vysoký výkon³.Společnost HONOR si uvědomuje narůstající důležitost výdrže baterie pro uživatele, kteří se spoléhají na dlouhou dostupnost svých zařízení, a je proto první značkou, která ve svých chytrých telefonech uplatňuje inovace v oblasti vývoje baterií, vyvíjené v dalších technologických oblastech. Inspirovala se proto revoluční oblastí výroby elektromobilů a model HONOR Magic6 Pro obsahuje zcela novou křemíkovo-uhlíkovou baterii HONOR druhé generace s čipovou sadou HONOR E1, která pečuje o správný provoz baterie a zvyšuje její energetickou účinnost. Baterie s kapacitou 5600 mAh4 vykazuje výjimečný výkon při nízkých teplotách. Uživatelé tak mohou i při teplotě -20 °C a aktuální kapacitě baterie pouhých 10 % přehrávat videa na YouTube po dobu 81 minut5. Díky technologiím 80W HONOR Wired SuperCharge a 66W HONOR Wireless SuperCharge6 mohou uživatelé nabít baterii telefonu HONOR Magic6 Pro na 100 % kapacity za pouhých 40 minut7, což umožňuje zařízení na cestách rychle nabít i těm nejaktivnějším uživatelům.Telefon HONOR Magic6 Pro, který potvrzuje vynikající kvality této pokročilé bateriové technologie, se v celosvětovém žebříčku výdrže baterií DXOMARK umístil na vynikajícím 1. místě poté, co dosáhl dosud nejvyššího hodnocení 157 bodů. Telefon HONOR Magic6 Pro obdržel v testech DXOMARK jako první v roce 2024 vynikající ohodnocení, a to hned v pěti kategoriích. Oceněn byl jeho výjimečný fotoaparát, zvuk a audio funkce, displej, baterie a také funkce pro pořizování selfie snímků.Umělá inteligence zajišťuje dokonalé možnosti propojení zařízení ve všech situacíchSpolečnost HONOR uvedla na trh svůj nejnovější notebook HONOR MagicBook Pro 16 s technologií umělé inteligence, který umožňuje inteligentní spolupráci s různými operačními systémy. HONOR MagicBook Pro 16 se špičkovým procesorem a grafickým akcelerátorem těží z vylepšení výkonu, které přináší umělá inteligence platformy HONOR. Díky technologii MagicRing navíc umožňuje snadné sdílení oznámení a synchronizaci materiálů mezi více chytrými telefony, počítači a tablety HONOR, a zajišťuje tak maximální pohodlí a snadnou dostupnost.Zmíněné možnosti spolupráce bez ohledu na konkrétní situaci přináší společnost HONOR také do světa kompaktnějších zařízení představením nejnovějšího tabletu HONOR Pad 9. Může se pochlubit působivým 2,5K displejem HONOR FullView8 s úhlopříčkou 12,1 palce s obnovovací frekvencí 120 Hz9 a zvukovým systémem s osmi reproduktory, který využívá technologii přizpůsobení reprodukce HONOR Histen. HONOR Pad 9 je pozoruhodný tablet s množstvím funkcí, který nabízí výjimečný uživatelský zážitek a osobitý design.Upoutávka na model PORSCHE DESIGN HONOR Magic6 RSRNa letošním veletrhu MWC společnost HONOR nejenom poprvé oficiálně představila skládací smartphone PORSCHE DESIGN HONOR Magic V2 RSR, ale pochlubila se také upoutávkou na chytrý telefon PORSCHE DESIGN HONOR Magic6 RSR, který rovněž ztělesňuje samotnou podstatu designů společnosti Porsche. Podrobnosti o tomto produktu a jeho dostupnosti na trhu společnost HONOR poskytne již brzy.Barevné varianty a cenyHONOR Magic6 Pro je určen pro uživatele, kteří dávají přednost elegantnímu, modernímu stylu a nadčasovému vzhledu, a bude k dispozici v černé variantě a v zelené variantě Epi Green10 v ceně od 1299 EUR. Model PORSCHE DESIGN HONOR Magic V2 RSR, který je poctou ikonickým vozům značky Porsche, je k dispozici v šedé variantě Agate Grey11 v cenách od 2699 EUR.HONOR MagicBook Pro 16 bude k dispozici ve variantách White a Midnight Black12 s dostupností od 2. čtvrtletí tohoto roku. Tablet HONOR Pad 9 bude nabízen ve dvou okouzlujících barevných provedeních, Space Grey a Cyan Lake13, a to za cenu 349 EUR.Další informace naleznete v internetovém obchodě společnosti HONOR na adrese www.hihonor.com.O společnosti HONORSpolečnost HONOR je předním světovým dodavatelem chytrých zařízení. Jejím cílem je stát se ikonickou globální technologickou značkou a prostřednictvím svých výkonných produktů a služeb vytvořit nový inteligentní svět pro každého. S neochvějným zaměřením na výzkum a vývoj vytváří technologie, které lidem po celém světě umožňují překonávat hranice a přináší jim svobodu dosáhnout a vykonat více. Značka HONOR nabízí celou řadu vysoce kvalitních chytrých telefonů, tabletů, notebooků a nositelných zařízení ve všech cenových kategoriích. Její inovativní a spolehlivé špičkové produkty pomáhají uživatelům stát se dokonalejšími verzemi sebe samých.Další informace naleznete na webových stránkách společnosti HONOR www.hihonor.com nebo prostřednictvím e-mailu na adrese newsroom@hihonor.comhttps://community.hihonor.com/https://www.facebook.com/honorglobal/https://twitter.com/Honorglobalhttps://www.instagram.com/honorglobal/https://www.youtube.com/c/HonorOfficial1 Údaje z laboratoří HONOR.2 Vlivem zaoblení rohů displeje má úhlopříčka displeje délku 6,80 palce v případě, že budeme uvažovat standardní obdélníkový profil (skutečná zobrazitelná plocha je o něco menší).3 Qualcomm a Snapdragon jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky společnosti Qualcomm Incorporated. Produkty se značkou Snapdragon a Qualcomm jsou výrobkem společnosti Qualcomm Technologies, Inc. nebo jejích dceřiných společností.4 Typická hodnota. Jmenovitá kapacita nevyjímatelné baterie je 5600 mAh.5 Údaje z laboratoří HONOR.6 Skutečný nabíjecí příkon se může v různých situacích vlivem inteligentního nabíjení lišit. Podívejte se na údaje o konkrétní situaci.7 Údaje z laboratoří HONOR.8 Vlivem zaoblení rohů displeje má úhlopříčka displeje délku 12,1 palce v případě, že budeme uvažovat standardní obdélníkový profil (skutečná zobrazitelná plocha je o něco menší). Displej HONOR FullView obecně odkazuje na obrazovky notebooků HONOR s úzkým rámečkem a vysokým poměrem obrazovky vůči okrajům. Podívejte se na údaje o konkrétním produktu.9 Obnovovací frekvence obrazovky se může lišit v závislosti na aktuálním použití. Obrazovka podporuje maximální obnovovací frekvenci 120 Hz. Obnovovací frekvence se může lišit v závislosti na rozhraní aplikace a herní obrazovce.10 Dostupnost barevných variant se může v závislosti na regionu lišit.11 Dostupnost barevných variant se může v závislosti na regionu lišit.12 Dostupnost barevných variant se může v závislosti na regionu lišit.13 Dostupnost barevných variant se může v závislosti na regionu lišit.Foto – https://mma.prnewswire.com/media/2346781/20240225220052.jpg KONTAKT: Yuteng Li, liyuteng@hihonor.com PROTEXT 

Čas načtení: 2022-03-30 09:19:52

Jean-Jacques Annaud o svém filmu Notre-Dame v plamenech: Uvěřil jsem, že je katedrála moje milenka

Film Notre-Dame v plamenech – hrdinský příběh těch, kteří riskovali své životy při nebezpečné záchraně symbolu Paříže přijde do českých kin 21. dubna. Nervy drásající snímek režíroval držitel Oscara a matador světové kinematografie Jean-Jacques Annaud, který má na svém kontě filmy Jméno růže, Nepřítel před branami či Sedm let v Tibetu. Film v neúnavném tempu rekonstruuje události 15. dubna 2019, kdy katedrálu Notre-Dame zachvátily plameny a celý svět toho byl v přímém přenosu svědkem. Spolu s hasiči se vydáváme do míst, která zůstala divákům obrazovek skrytá – přímo do nitra hořící budovy. Snímek tak nabízí téměř fyzický zážitek, který nikoho nenechá chladným. Režisér a scenárista snímku Jean-Jacques Annaud se soustředí na věrohodné zachycení boje s nekontrolovatelným živlem, ale především upozorňuje na nezměrnou odvahu a obětavost záchranných sborů. Bez jejich nasazení by nejznámější katedrála světa lehla popelem. Jak se mu film točil a s jakými obtížemi se při tom musel vyrovnat, odpovídá Annaud v následujícím rozhovoru.   Neuvěřitelný příběh tohoto filmu pro vás ve skutečnosti začal 15. dubna 2019, v den požáru pařížské katedrály Notre-Dame… Byl jsem pár dní ve Vendée, v domě, kde nefungovala televize. Když jsem zapnul rádio, abych si poslechl projev prezidenta Macrona, dozvěděl jsem se o tragédii, která se v Notre-Dame odehrávala. Tehdy jsem tam tedy nebyl. Ale ta představa… Znám katedrálu velmi dobře. Jako dítě jsem si tam rozbil foťák, když jsem si v ní fotil Démona u galerie Chimera.   Později vás k myšlence natočit o této tragédii film nasměrovalo pozvání na oběd… Generální ředitel společnosti Pathé, Jérôme Seydoux, mi zavolal koncem prosince. Předložil mi nabídku, která mě překvapila. Měl na mysli velkolepý film složený z archivních záběrů a pohlcujícího zvuku požáru Notre-Dame. Zpočátku jsem se obával, že tohle není dostatečné pro 90minutovou stopáž. Ale odešel jsem s obálkou plnou dokumentace, včetně článků ve francouzštině a angličtině. Než jsem šel spát, tak jsem se na to podíval. A zůstal u toho do ranních hodin. A učinil rozhodnutí…   Co vás v těch materiálech přesvědčilo? To, co jsem v nich přečetl, bylo nepředstavitelné. Fascinující kaskáda neúspěchů, překážek. Naprosto nepravděpodobné, přesto pravdivé. Bylo to, jak číst fiktivní scénář. V hlavní roli: mezinárodní hvězda, pařížská katedrála Notre-Dame. Její protivník: impozantní a charismatický démon, oheň. A mezi nimi obyčejní mladí lidé připraveni položit své životy za záchranu „kamenů“. Akce na stříbrném plátně, o které by mohl snít každý scenárista. Vizuální opera s napětím, dramatem, velkorysostí. Všechno mi přišlo divoké, grandiózní a hluboce lidské. Pak jsem potřeboval ověřit fakta těchto mimořádných událostí a zaměřit se na přesnost. Věděl jsem, že budu muset posbírat hodně informací, svědectví a hypotéz od těch, kteří tyhle devastující hodiny prožili…   Jak jste postupoval? Předně jsem se rozhodl držet faktů a zachovat chronologii událostí. Nejtěžší bylo určit přesně časovou osu vývoje. Porovnáváním různých svědectví jsem zjistil, že každý měl svou verzi, kdy se objevil kouř, kdy poprvé plameny a kdy dorazili hasiči. Pochopil jsem, že v takovou chvíli nikdo neměl čas dívat se na hodinky. Dal jsem Thomasi Bidegainovi prvotní verzi scénáře. „Jak mohu k tomuhle přispět?“, zeptal se mě po přečtení. Vysvětlil jsem mu, že potřebuji kritické oko drsného kritika a cenný vhled talentovaného autora.   Když jste procházel události z 15. dubna 2019, jaká překvapení jste odhalil? Požár byl zjištěn na začátku mše na Velikonoční pondělí v 18:17 hod. odpoledne, ale hasiči dostali upozornění až o půl hodiny později. Od toho okamžiku začal neúprosný boj, ve kterém se zdálo, že vše směřuje k neodvratné katastrofě. Byl to první pracovní den v Notre-Dame pro novou protipožární hlídku, když se spustil alarm o detekci požáru. Člen nové hlídky nikdy katedrálu nenavštívil. Neznal ji. Když se spustil alarm a pro něj se objevil nerozluštitelný kód, zavolal svému šéfovi. Ten však nebyl v dosahu. Hovor se uskutečnil až o 15 minut později. Strážce ve službě, přes rozhovor v praskající vysílačce, rozuměl, že má zkontrolovat půdu sakristie. Jenže požár vypukl v podkroví hlavní lodi. To byl jen začátek ohromující řady nehod.   Zůstává ožehavá otázka: co bylo přesnou příčinou požáru? Dnes, po téměř třech letech, stále nemáme oficiální odpověď… Šetření stále probíhá. Film nikdy nebyl zamýšlen jako investigativní. Nabízí různé pravděpodobné příčiny, ale důkazy chybí. Notre-Dame v plamenech se zabývá detaily, které známe. Je to sága o záchraně katedrály. Vyprávíme, jak byla katedrála zachráněna, ne jak nebo proč byla téměř zničena.   Film je velkolepou freskou, ve které hraje Notre-Dame hlavní roli. Podařilo se vám natočit několik scén uvnitř katedrály, ale museli jste také ve studiu vytvořit částečnou repliku… Budova zůstala nepřístupná kvůli přítomnosti olova a riziku zborcení. A v každém případě jsme potřebovali budovu zaplnit kouřem, podlahu pokrýt popelem a prachem, shazovat tuny hořícího dřeva a kamenů. Postavili jsme repliku. Plameny šlehaly skrz stovky nastavitelných trysek. V měřítku 1:1 jsme postavili velkou část hlavní lodi, točitá schodiště, vnější ochozy, krovy severní příčné lodi a také vnitřek zvonice v závěrečné scéně. Zkrátka všechny části katedrály, která byla katastrofou nejvíce postižena a které jsme pro natáčení požáru potřebovali.   Z hasičů, kteří zachraňují Notre-Dame, děláte hrdiny příběhu, hlavně ze šesti mladých, kteří byli první, kdo bojovali s plameny… Dvě mladé ženy a dva mladí muži, z nichž dva z nich jeli k požáru úplně poprvé. Přijeli v hasičském voze velkém necelých sedm metrů k požáru, který měl 122 metrů. Měli žebřík a hadice o malém průtoku. Když jsem je v rámci natáčení potkal, zaujala mě jejich skromnost a pokora. Zjistil jsem, že žádný z hasičů není pyšný nebo vychloubačný. Všichni nasazují své životy pro ostatní, podstupují neuvěřitelná rizika, denně se setkávají s nebezpečím a smrtí, ale necítí se kvůli tomu slavní. Připomněli mi doktrínu pařížských hasičů: riskovat své životy, abychom zachránili jiné životy. Namítl jsem, že Notre-Dame je jen památka z kamene. Odpověděli, že jejich vlastní životy jsou nedůležité ve srovnání s tisíciletými kameny v jedné z nejreprezentativnějších svatyní na světě. Vyprávěli mi o tom, jak poté, co se po kolena brodili vodou zatopenými chodbami, litovali, že jim bylo zakázáno přibližovat se k plamenům. Jejich obleky jsou navrženy tak, aby vydrželi teploty až 700 °C. Ale promočení a vystavení skoro dvojnásobné teplotě by znamenalo, že by se doslova „uvařili ve vroucí páře“. Toho 15. dubna byla teplota v místě požáru přes 1200 °C. Když jsem je poslouchal, plně jsem si uvědomil, jaké utrpení tato operace vlastně byla. Nesnesitelné vedro, výpary, 40 kilogramů vybavení na zádech, 15 kilogramů hadic, helmy a respirátory. A to vše na místě s neuvěřitelně úzkými průchody v horní části katedrály. Méně než 50 centimetrů na šířku!   Svědectví hasičů byla pro film zásadní...   Přípravy filmu a práce na dokumentaci probíhaly během pandemie, při prvním lockdownu. Jean-Yves Asselin, můj výkonný producent, zprostředkoval schůzky se členy BSPP (Pařížský hasičský sbor). Totéž platí pro pařížskou radnici: Anne Hidalgová nám dala velmi brzy vědět, že přístup na náměstí Notre-Dame bude během natáčení možný. Florence Parlyová (ministryně ozbrojených sil, která dohlíží na pařížské hasičské sbory), stejně jako policejní prefekt Didier Lallement nám vyšli vstříc a zajistili uzávěru ulic.   To, co při sledování vašeho filmu zaujme, je neuvěřitelná krása obrazů požáru požírajícího Notre-Dame. Tak děsivé a zároveň tak fascinující! Souhlasím: Gotická architektura a plameny tvoří velmi fotogenický pár! Od očitých svědků jsme poslouchali vyprávění o příjezdu prvních zásahových týmů do okolí Notre-Dame. Požár už požíral střešní trámy a tavil střechu. Všichni popisovali apokalyptickou scénu se zuřivým ohněm. Oheň byl tak silný, že stoupající žár vynášel do vzduchu uhlíky a žhavé částečky, které pak dopadaly na náměstí někdy i mnohem dál. Popel unášený větrem spadl až za Musée d’Orsay! Chrliči chrlili sírově zbarvené výpary a doslova zvraceli olovo z roztavené střechy... Všichni mi říkali: první, co je zasáhlo (toto slovo používám schválně), byly žhnoucí uhlíky, které pršely na jejich přilby a praskaly pod nohama.   Jedním z vrcholů této přípravy bylo vaše setkání s generálem Georgelinem, kterého francouzský prezident pověřil dohledem nad prací na přestavbě Notre-Dame. To bylo v květnu 2020... Pan generál Georgelin je úžasný muž! Než jsme ho stihli požádat, navrhl, abychom s Jérômem Seydouxem (producent) navštívili vyhořelou katedrálu. Navlékli jsme si proto ochranné pomůcky a masky a následovali generála. Detailně nám popisoval stav budovy po katastrofě. Dojemná a fascinující návštěva. Možnost procházet se hlavní lodí, arkýři a chórem mi umožnila si vše ohledně natáčení v hlavě ujasnit. Architekti ve středověku, kteří vynalezli gotickou architekturu, spoléhali výhradně na klenby a ohnivzdornou maltu, která je pokrývala. Cílem bylo předejít katastrofám, které postihly stavby z doby karolínské renesance, při nichž stěny podpíraly střechu přímo, bez tohoto neocenitelného zpomalovače hoření. V průběhu staletí tvořily pozoruhodnou ochranu proti požáru. Zřícení věže prorazilo klenbu a zapálilo hořlavé výpary, které se nahromadily pod hlavní lodí. Díky gotické konstrukci bylo vše odsáto vzhůru, jako komínem. Podle některých odborníků právě to zabránilo velké explozi a zachránilo Notre-Dame.   Musel jste ale udělat víc, než jen navštívit poškozenou katedrálu… Ano, jakmile byl na jaře 2020 lockdown zrušen, rozhodl jsem se navštívit několik katedrál ve stejném slohu. Katedrála svatého Štěpána v Sens, jedna z prvních gotických katedrál byla vzorem pro Notre-Dame v Paříži, bazilika Saint-Denis, postavená ze stejného vápence, katedrála Notre-Dame v Amiens (zhruba 90 kilometrů severně od Paříže) a zejména katedrála sv. Štěpána v Bourges – jejich prostudování mi při práci na filmu velmi pomohly. Umožnily mi se co nejvíce přiblížit realitě. Dveře, točitá schodiště, boční lodě, kaple, sochy, římsy, galerie... Sestavil jsem obrovský katalog možných míst natáčení. Pak jsem musel vymyslet, jak toto gotické puzzle sestavit tak, aby odpovídalo celkové vizi Notre-Dame ve filmu. Tehdy jsem si uvědomil (poté, co jsem zdolal tisíce schodů v katedrálách, od jejich lodí až po jejich zvonice), jak blízko byli hasiči v Notre-Dame k tomu, aby jejich mise skončila totální zkázou. Točitá schodiště jsou někdy tak úzká, že se museli svléknout a pak se protáhnout stísněnými průchody, aby dosáhli k požáru.   Měli bychom také mluvit o obsazení vašeho filmu. Rozhodli jste oslovit zkušené herce, ale ne hvězdy, které jsou divákům velmi známé. Muži a ženy, kteří zachránili Notre-Dame, jsou anonymní hrdinové – a chtějí jimi zůstat. Bylo by nevhodné, aby je hrály hvězdy, které jsou příliš známé a rozpoznatelné. Abych zdůraznil rozdílnost mezi dokumentárním a hraným filmem, rozhodl jsem se nenajmout skutečné hasiče, kteří byli hrdiny 15. dubna. To pro mě byla hranice svobody a kreativity, kterou jsem si chtěl zachovat. Na druhé straně vyvstala otázka týkající se rolí veřejně známých, politických a vojenských postav, jejichž tváře diváci znají, a kteří byli toho večera a noci přítomni: prezident Emmanuel Macron, pařížská starostka Anne Hidalgová, pařížský prefekt Didier Lallement, generál Jean-Claude Gallet, generál Jean-Marie Gontier, šéf pařížských hasičů atd. Pro některé z nich jsem se rozhodl vložit do filmu skutečné záběry, pořízené turisty, novináři nebo samotnými hasiči. Tyto záběry, natočené v žáru okamžiku, zvyšují důvěryhodnost. U některých z nich, jako je generál Gallet a generál Gontier, kteří vedou rozsáhlé dialogy, jsem se spolehnul na umělce s úspěšnou kariérou v televizi a divadle. Diváci poznají třeba tyto herce: Samuel Labarthe, Chloé Jouannet, Pierre Lottin, Jérémie Laheurte, Jean-Paul Bordes, Ava Baya, Vassili Schneider a Jules Sadoughi.   Promluvme si o kulisách a výběru ateliérů. Pro projekt takového rozsahu jste museli najít vhodná místa. Potřebovali jsme prostory, které byly dostatečně velké, aby se tam vešly kulisy 24 až 30 metrů vysoké. Většina kulis navíc byla určena k úplnému spálení! Byli jsme rozhodnuti točit ve Francii, ale faktem je, že ani jedno studio nemá pro tento projekt potřebné zázemí. Měli jsme dvě možnosti: Cité du Cinéma v Saint-Denis a Bry-sur-Marne. V Saint-Denis jsme točili interiéry a v Bry venkovní záběry. Hodně jsem těžil z mimořádného know-how Jeana Rabasse, zkušeného vedoucího výroby. Jean pracoval na několika filmech Jeana-Pierra Jeuneta a také pro Bernarda Bertolucciho a Romana Polanskiho. Byla to výzva, ale prostě jsem věděl, že film musí být realizován na správném místě. Tam, kde byla katedrála Notre-Dame postavena. Proto ve Francii…   Jak jste postupovali při stavbě kulis? Kanceláře jsme si zřídili v Cité du Cinéma, zabíraly celé patro. Kresby, makety, 3D modely – požádal jsem o několik zmenšených verzí replik Notre-Dame a její zvonice, vyrobených z kartonu a jako „dřevěné stavebnice“. Každá z replik vyžadovala několik týdnů práce. To mi umožnilo představit si umístění kamer, úhly snímání herců, segmenty, které mají být zapáleny, kudy vést vodu, či kde umístit nouzové východy. Pečlivá příprava nám ušetřila značný čas, když se pak natáčelo ve skutečných katedrálách nebo v postavených kulisách. Náš štáb vyvinul speciální ohnivzdorné kamery, schopné odolat žáru požárů. Museli jsme najmou hodně řemeslníků: truhlářů, štukatérů, železářů, sklenářů, malířů, atd. Všichni byli skutečnými znalci svého umění, kteří nemají často příležitost stavět gotické sloupy a klenby. Provedli jsme mnoho pokusů, abychom našli správný způsob, jak reprodukovat tavení ohněm rozžhaveného olova kapajícího ze střech na zem nebo na helmy hasičů.   V Notre-Dame v plamenech jsou scény požáru pustošícího střešní konstrukci katedrály obzvláště realistické. Jak jste je točili? Střešní konstrukce Notre-Dame byla vyrobena z dubových trámů. Některé z nich byly více než 900 let staré. Tohle byl světový unikát, který byl při požáru v roce 2019 zničen. Museli jsme to replikovat ve scéně, která se odehrává v severním prostoru katedrály, kde hasiči zasahovali nejdříve. Scény jsou velmi dramatické a velkolepé. Nejprve jsme nechali vymodelovat střešní konstrukci ve 3D a dle toho ji postavili. Tato scéna byla postavena v Bry-sur-Marne a my ji pak zapálili. Zvony byly vyrobeny ze zesílené sádry a během natáčení vydržely teploty 400 °C.   První natáčecí den byl 9. března 2021. Jak na něj vzpomínáte? Konečně! Bylo to v Bourges, kde jsme strávili týden natáčením úvodní scény uvnitř katedrály, která ukazuje davy návštěvníků v Notre-Dame. Chtěl jsem ve scéně vyzdvihnout kakofonii jazyků, to množství turistů všech národností: Španělů, Italů, Angličanů, Němců, Číňanů, Japonců, Maďarů, Kanaďanů, Rusů atd. Potom jsme cestovali do Sens. Katedrála v Sens má totiž podlahovou dlažbu, která je totožná s tou v Notre-Dame. V Sens jsme natočili i schody vedoucí do zvonice: posledních 50 z 350 schodů je v extrémně úzké spirále.   Jednou z nejpozoruhodnějších scén ve filmu je zhroucení věže a klenby. Ta se točila ve studiu v Cité du Cinéma. Bylo 5. dubna 2021. Opravdu velmi významný den. Byla to improvizovaná rekonstrukce, protože v Notre-Dame nebyly žádné kamery, které by tento okamžik zaznamenaly. Ve skutečnosti klenba spadla z výšky 40 metrů. Na dlažbu katedrály spadlo 500 tun hořících trámů, malty a kamene. Ve filmu tato scéna trvá asi minutu a 30 vteřin. Ale příprava zabrala týdny! Největší studio v Cité du Cinéma jsme vybavili tak, abychom měli pro pád výšku asi 20 metrů a 70m³ hořících materiálů. Ve stanovený čas bylo vše zapáleno a od té chvíle jsme měli minutu a 15 sekund, než se žár a kouř stanou nekontrolovatelné a nebezpečné. Oheň se plně rozhořel po 30 sekundách, takže nám zbývalo jen 40 sekund na natočení scény. Takže jsme natáčeli na 12 kamer najednou z různých úhlů. Některé z nich byly umístěny uprostřed plamenů, chráněny žáruvzdornými ocelovými boxy s ventilací. Všechny kamery vydržely. Intenzita žáru částečně poškodila strop ateliéru. Naštěstí jsme měli dobré pojištění.   O měsíc později jste mohli točit na náměstí před Notre-Dame… Ano, přímo před palisádami, které ohraničovaly nebezpečnou oblast, za kterou neměl skoro nikdo přístup. Byla to důležitá fáze filmu. Měli jsme komparsisty, hasičská vozidla, zájezdové autobusy, ale i štáb, kamery, bedny s vybavením, ventilátory, dýmovnice a další stroje. To také znamenalo zábor části čtvrti a okolních ulic. Měli jsme také výjimečné povolení natáčet uvnitř Notre-Dame. Bylo nás asi třicet (místo obvyklých zhruba 150 členů štábu) a vyšli jsme velmi dojatí. Procházeli jsme částmi katedrály, které ještě byly poseté ohořelými uhlíky, troskami trámů, mezi stěnami zčernalými kouřem, pokrytými kapkami ztuhlého olova. Byl to ochromující pocit. Notre-Dame je moje hvězda. Vyprávím příběh o tragických hodinách, během kterých málem zemřela. Úžasná zpráva je, že katedrála přežila. Stále stojí. Dlužil jsem jí říct pravdu o tom, co se jí skutečně stalo. Bylo mou povinností to udělat s citem a respektem.   A pak přišlo to nejemotivnější: mohli jste natáčet uvnitř samotné katedrály... Mysleli jsme si, že to nebude možné. Samozřejmě to bylo s velmi malým štábem a na omezenou dobu poté, co jsme se podřídili extrémním bezpečnostním opatřením: naše ochranné obleky proti olovu a kostýmy herců musely být ihned po skončení natočení scény svlečeny a odvezeny ke spálení.   Na jaře 2021 jste také na sociálních sítích spustili výzvu ke sběru fotografií a videí natočených turisty a kolemjdoucími během požáru. Cílem bylo vložit tyto autentické záběry do vašeho filmu. Obdrželi jsme více než šest tisíc videí a fotografií... Na snímcích natočených na mobilní telefony jsem viděl spoustu detailů, které jsem potřeboval. Dostal jsem také záběry davu shromážděného na mostech, jak zpívá hymnu. Dostal jsem i záběry ze zahraničí, natáčené poté, když byla katastrofa oznámena v médiích, protože celý svět sledoval událost živě. Od Číny a Austrálie po Spojené státy, Anglii a Island, požár Notre-Dame se dostal do hlavních zpráv všude.   Zpět do studia v květnu 2021, tentokrát v Bry-sur-Marne pro další zásadní moment filmu… Ano, oheň v galerii severní příčné lodi. Zde jsme opět postavili kulisy ve skutečném měřítku… Do této galerie se dostalo prvních šest vyslaných hasičů. Na místo dorazili po více než hodině od zjištění. Byli konfrontováni s obrovskými plameny, které se vymkly kontrole. Měli žalostně nedostatečné vybavení. Kulisy byly vysoká několik desítek metrů. V Bry byla vytvořena přesná replika. Střechu jsme znovu vytvořili ve čtyřech verzích zobrazujících čtyři fáze požáru až do jejího zničení. Nejnáročnější bylo dobře skrýt potrubí, které vedlo kouř a oheň nahoru a podél falešné galerie. Každý plamen byl poháněn nastavitelnou tryskou, která byla dálkově ovládána. Barva ohně musela být červená, ne modrá. Ventilátory musely směrovat kouř správnou rychlostí a správným směrem. V závislosti na fázi požáru byl kouř nejprve bílý, pak černý a nakonec žlutý. Pro herce to byl velmi nebezpečný okamžik natáčení, protože výpary, bez ohledu na to, co děláte nebo jak předvídáte, jsou toxické. Žár v této scéně dosahoval teplot až 540 °C. Samozřejmě jsem hercům výslovně řekl, aby se vrátili a ukryli, jakmile bude vedro nesnesitelné. Měli jsme tým hasičů pro případ, že by se věci vymkly kontrole.   Co se týče postprodukce, jak velká část filmu vyžadovala zvláštní efekty? Prací v rámci postprodukce byla pověřena francouzská společnost Mikros, a to pod dohledem našeho VFX koordinátora a supervizora Laurense Ehrmanna. Šlo o zhruba čtvrtinu záběrů, tedy asi 400 záběru z celkových 1500 až 1600. U poloviny z nich šlo o vymazání bezpečnostních kabelů držících herce nebo trubek vedoucích vodu a plyn použitých na place. Druhá polovina práce byla složitější. Museli přidat kouř v pozadí nebo plameny, když to na place nebylo možné nebo příliš nebezpečné.   Toto dlouhé a strhující dobrodružství je téměř u konce. Notre-Dame v plamenech se chystá do kin. Jak se zpětně díváte na tuhle odyseu, která vlastně začala jednoho večera v dubnu 2019? Tohle období v mém životě bylo velmi zvláštní. Vždy poslouchám svůj vnitřní hlas. Od chvíle, kdy jsem začal číst materiály, které mi dal Jérôme Seydoux, jsem byl tímto příběhem uchvácen, fascinován a překvapen. Každé ráno, od hledání vhodných míst až po natáčení, včetně přípravy, castingu a postprodukce, jsem se probouzel s touhou vyskočit z postele a ponořit se do začátku nového dne. Dojemné je, že chodím kolem Notre-Dame téměř každý den. Mohu jen stát na balkoně svého pařížského bytu, abych ji viděl na druhém břehu Seiny. Pořád na ni mluvím a říkám jí „miláčku“! Ptám se jí: "Jak se dnes máš?" Ze všech hereček, které jsem měl to štěstí režírovat, je Notre-Dame bezpochyby nejdůstojnější, ale také nejkřehčí. Je krásná jako vždy. Nejznámější katedrála na světě bude ještě dlouho procházet opravami. Týden po týdnu vidím pokroky na tomhle obrovském a jedinečném historickém staveništi. Ušla dlouhou cestu, ale stále stojí. Její příběh bude žít dlouho po mém a našem. Jsem šťastný, že jsem na krátkou chvíli uvěřil, že jsem její milenec.

Čas načtení: 2024-02-22 12:45:42

7 nejlepších telefonů (2024) do 5000 a 4000 Kč, které naprosto vítězí ve střední třídě

Jaké jsou ty nejlepší telefony do 5000 Kč? A co do 4000 Kč? Konkurence mezi mobily střední třídy je stejně jako poptávka po nich opravdu velká, a tak nemusí být vůbec lehké vybrat ten správný model. Proto jsme pro vás porovnali a vybrali 7 nejlepších telefonů, o kterých jsme si jistí, že s nimi budete […] The post 7 nejlepších telefonů (2024) do 5000 a 4000 Kč, které naprosto vítězí ve střední třídě appeared first on Toply.cz.

Čas načtení: 2024-04-16 08:40:00

Vysávání a vytírání snadno: Srovnání robotických vysavačů s mopem od Dreame

 Praha 16. dubna 2024 (PROTEXT) - Robotické vysavače Dreame se stávají stále oblíbenějšími pomocníky v domácnosti. V našem srovnání modelů L20 Ultra, L10s Ultra, D10s a D10 Plus prozkoumáme jejich rozdíly ve funkcích a účinnosti čištění. Zjistěte, který z nich nejlépe vyhovuje vašim potřebám.Dreame L20 Ultra pro nejnáročnější uživateleDreame L20 Ultra je prémiový robotický vysavač pro náročné uživatele, jenž nabízí extrémní sací výkon až 7000 Pa. Je vhodný pro domácnosti s domácími mazlíčky ve velkých bytech či rodinných domech. Díky pokročilé LiDAR navigaci může efektivně navigovat složitými prostory a jeho baterie vydrží až 260 minut na jedno nabití. L20 Ultra také podporuje vytírání s inteligentním dávkováním vody, což zajišťuje, že jsou vaše podlahy vždy dokonale čisté, ale ne příliš mokré. Vysavač disponuje technologiemi MopExtend™ a DuoScrub™, společně s inovativní technologií odstranění a zvedání mopu, což ho činí vhodným pro domácnosti s koberci. Významnou časovou úsporu přináší jeho samočisticí funkce, což znamená, že nádrž na vodu je třeba vyprázdnit jen jednou za 75 dní.Dreame L10s Ultra na všechny druhy podlahDreame L10s Ultra je navržen tak, aby dokonale čistil jakékoliv tvrdé podlahy a koberce. Nabízí čtyři úrovně sacího výkonu s maximální silou 5300 Pa a tři úrovně vytírání. Na jedno nabití může pracovat až 150 minut a čistit až 250 m². Automaticky se vrací do své dokovací stanice pro samočištění; vodní trysky oplachují vytírací podložky, které se otáčejí, aby odstranily veškerou špínu. Následné horkovzdušné sušení brání tvorbě plísní a bakterií z vlhkosti. 3litrové prachové sáčky, které jsou součástí balení, vydrží až 60 dní používání, což ocení každý.Dreame D10 Plus jako cenově dostupné řešeníDreame D10 Plus nabízí ekonomickou variantu bez kompromisů se sací silou 4000 Pa a rozšířenými funkcemi vytírání. Jeho baterie nabízí až 150 minut čištění, což je ideální pro malé a středně velké domácnosti. Díky základní LiDAR navigaci mohou uživatelé v mobilní aplikaci nastavit specifické čisticí zóny. Má čtyři úrovně sací síly a dokáže je upravit, když detekuje koberec. D10 Plus obsahuje 45denní sáček na prach, čímž snižuje potřebu časté údržby.Dreame D10s pro rychlé čištěníDreame D10s je základní model se sací silou 5000 Pa navržený pro menší domácnosti. Ačkoliv nabízí méně funkcí než ostatní modely, vyniká dlouhou životností baterie až 280 minut na jedno nabití. Zahrnuje laserovou LiDAR navigaci a dokáže překonat překážky vysoké až 20 mm. Je schopen efektivního čištění a vytírání a je vynikající volbou pro rychlý úklid.Každý z těchto modelů robotických vysavačů Dreame má své specifické výhody a ideální použití. Zatímco modely L20 Ultra a L10s Ultra jsou určeny pro náročnější uživatele a větší domácnosti, modely D10 Plus a D10s jsou vhodné pro ty, kteří hledají cenově efektivní a účinné řešení čištění pro každodenní použití. Vyberte si podle svých potřeb a pamatujte, že správný robotický vysavač vám může ušetřit nejen čas, ale i námahu při udržování čistoty domova. ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2024-08-11 06:00:00

Péče o rostliny od prvních květů do sklizně

V druhé polovině léta jsou rostliny v plném květu a ve vzduchu jsou cítit první závany vznikajících terpenů. Také v tomto období je důležitá správná péče, abychom se mohli těšit ze zdařilé podzimní úrody. V průběhu růstového období bylo naším hlavním úkolem poskytnout rostlinám správné prostředí pro rychlý růst a ochránit je před nájezdy škůdců. S výskytem prvních květů se metabolismus rostlin proměňuje, a to se odráží i v povinnostech zahradníka. Fosfor a draslík  V druhé polovině života se u rostlin snižuje spotřeba dusíku. Přestávají růst do výšky, netvoří tolik nových listů a soustředí se na tvorbu květů. V této fázi se naopak zvyšují nároky na přísun draslíku a fosforu. Pečlivě sledujeme, zda se na rostlinách neprojevují známky nedostatku živin, a v případě potřeby včas zasáhneme.  Draslík je jednou ze základních živin, rostliny ho potřebují pro regulaci příjmu vody. Kationty draslíku hrají důležitou roli při otevírání stomat – průduchů na listech, kterými rostliny ovlivňují příjem oxidu uhličitého a vody. Dále je tento prvek součástí desítek enzymatických procesů nepostradatelných pro správný vývoj rostlin.  Konec léta a začátek podzimu je často provázen dešti a nižšími nočními teplotami, což jsou ideální podmínky pro rozvoj plísní. První příznaky nedostatku draslíku se projevují nejprve na starších listech. Je to z toho důvodu, že draslík patří mezi takzvané mobilní živiny a v případě potřeby si jej rostliny odčerpávají ze starších listů. ... The post Péče o rostliny od prvních květů do sklizně appeared first on Magazín Konopí.

Čas načtení: 2024-11-13 08:00:19

Když vlajku, tak jednu z těchto tří. Ve všech případech jde o super kauf

Vánoce se blíží a s tím samozřejmě i nákupní horečka. Mobilní telefon je hezký a také velmi častý dárek, kterým uděláte opravdu radost. Vybrat správný model ale není jen tak a my vám dnes dáme tipy na tři vlajkové modely, jejichž koupě se opravdu vyplatí. Od těchto tří telefonů dostanete…Přečtěte si celý článek: Když vlajku, tak jednu z těchto tří. Ve všech případech jde o super kauf

Čas načtení: 2020-12-01 15:38:42

Finanční gramotnost a půjčky: Jak na správný výběr úvěru?

Na finančním trhu najdeme mnoho možností, jak rychle zainvestovat naše podnikatelské projekty nebo osobní potřeby pomocí půjček. Mnoho bankovních i nebankovních společností nabízí různé varianty úvěrů. Jak vybrat správnou půjčku a zapojit svoji finanční gramotnost? Jak správně vybírat půjčky? Základní pravidlo z finanční gramotnosti nám radí: Utrácejte pouze ty peníze, které již máte a pouze ... Číst dál Příspěvek Finanční gramotnost a půjčky: Jak na správný výběr úvěru? pochází z Kreditní karty.com

Čas načtení: 2025-01-10 18:14:37

Omítka na vlhkou zeď: Jak vybrat správný materiál a postup?

Při stavbě či rekonstrukci domu je častým problémem vlhké zdivo, které může mít negativní dopad na zdraví obyvatel i na ... Více... The post Omítka na vlhkou zeď: Jak vybrat správný materiál a postup? appeared first on stavimbydlim.cz.

Čas načtení: 2024-12-06 13:15:03

Praktické a stylové osvětlení pro garáž, sklep i zahradu: Tipy pro správný výběr

Prostory mimo klasický interiér mají na osvětlení specifické požadavky. Mnohdy musí být odolnější, záleží především na praktičnosti a design je často odsunut do pozadí. Na co se tedy zaměřit při výběru? Garáž Garáž mnohdy slouží nejen pro parkování auta, ale Read More Praktické a stylové osvětlení pro garáž, sklep i zahradu: Tipy pro správný výběr The post Praktické a stylové osvětlení pro garáž, sklep i zahradu: Tipy pro správný výběr first appeared on Radírna - Internetová online poradna.

Čas načtení: 2024-02-29 02:58:29

Jak vybrat správný tmel na těsnění oken: Průvodce pro efektivní izolaci

Správné těsnění oken je klíčovým prvkem k udržení pohodlného a energeticky úsporného domova. Tmel hraje v tomto procesu klíčovou roli, a proto je důležité vybrat ten správný pro vaše potřeby. […] Příspěvek Jak vybrat správný tmel na těsnění oken: Průvodce pro efektivní izolaci pochází z Príma receptář.cz

Čas načtení: 2024-05-21 19:19:40

Proč byste měli chválit svého partnera a jak na to?

Jak často chválíte svého partnera? Myslíte si, že pravidelné pochvaly na jeho adresu jsou zbytečné, protože dobře ví, že si ho vážíte? Přečtěte si důvody, proč se pravidelné chválení partnera vyplatí. Muži pochvaly milují Všichni muži jsou stejní, alespoň když přijde na pochvaly. Jakmile je pochválíte správným způsobem a ve správný čas, budou těmi nejšťastnějšími na světě. Proto jsou pochvaly důležitou součástí každého partnerského vztahu a mohou pozitivně přispět k jeho harmonii. Jak ale poznat, kdy je čas na pochvalu a jak ji správně podat? Vyvarujte se negativních pochval Znáte to asi všichni. Požadujete po svém partnerovi, aby spravil kapající kohoutek, promazal panty u dveří či například došel s košem. Než se k tomu skutečně dostane, uběhne tolik času, že litujete toho, že jste to nakonec neudělali raději sami. Už víte kam tím směřujeme? Ve chvíli, kdy je daná práce konečně hotová, máte možná nutkání utrousit na adresu vašeho partnera ironickou poznámku. Ve své podstatě se sice jedná o pochvalu, ale negativní. Snažte se tomuto chování vyvarovat a říkejte svému partnerovi skutečně jen pozitivní pochvaly. Jak poznat, že je ten správný čas na pochvalu? Jak ale s jistotou poznat, že je ten správný čas? Pochvalami nešetřete ve chvílích, kdy vám partner s nadšením vypráví o úspěších ve svém zaměstnání či například koníčku. Také ho pochvalte tehdy, kdy vás potěší dárkem, kterým se vám dokonale trefí do vkusu a podobně. Chvalte svého partnera zkrátka vždy, kdy to zcela přirozeně vyplyne z daného rozhovoru a cítíte, že mezi vámi panuje harmonická a příjemná atmosféra. Proč vůbec chválit svého partnera? Každý máme rádi, když nás občas někdo pochválí za něco, co se nám skutečně povedlo a jsme na sebe pyšní. Psychologové se rovněž shodují na tom, že pochvaly jsou prospěšné pro naše psychické zdraví. Co pravidelné pochvaly udělají s vaším partnerem? Zvednete mu... Čtěte více Příspěvek Proč byste měli chválit svého partnera a jak na to? pochází z Extrakrasa.cz - magazín o módě, kráse a bydlení

Čas načtení: 2024-09-27 09:10:14

Chcete změnit pojišťovnu? Není to snadné, musíte trefit správný termín a mít pádný důvod

Zjistili jste, že vám nevyhovuje pojišťovna, u které máte povinné ručení? Nebo se vám nelíbí, kolik za pojistku platíte? Odejít jinam se zdá být snadné, ale ve skutečnosti musíte mít pádný důvod, trefit správný okamžik nebo se zkusit dohodnout. Poslední možnost je velká výjimka, nikdy ne pravidlo. Někdy to jde rychle Pokud chcete změnit pojišťovnu […]

Čas načtení: 2011-04-27 12:00:38

Událost roku se blíží. Do Prahy se sjedou mistři v balení žen

Experti v oblasti svádění a sexu vás na 3. ročníku Mezinárodní konference Správný chlap naučí, jak na to. Už jen poslední dny zbývají do dalšího ročníku konference Správný chlap (dříve Czech Social Dynamics) v Praze. Dvoudenní program ve dnech 30. 4. a 1. 5. slibuje řadu skvělých řečníků a neopakovatelnou atmosféru, v níž nasajete energii a motivaci. Jako poslední novinku organizátoři do programu zařadili přednášku Roberta Rosenberga. V sobotu večer se navíc všichni účastníci konference mohou s řečníky potkat na neformálním setkání a vyrazit s nimi na sarge do klubů! pokračování ->

Čas načtení: 2016-01-23 22:30:00

Vytvoření e-shopu – Vybíráme správný systém

Vytvoření internetového obchodu již dávno není takový problém. Existuje totiž celá řada různě pokročilých předprogramovaných systémů a komplexních řešení za rozumné ceny. Stačí dobrý nápad, chuť podnikat a můžete začít! Správný systém je základ Snadná obsluha a správa internetového obchodu spočívá ...

Čas načtení: 2013-07-22 16:00:00

Svet detí - svet fantázie

Zariaďovanie detskej izby je pre mnohých z nás jednoduchá záležitosť. Nakúpiť nábytok s hračkami a je vybavené. No opak je pravdou. Hlavným cieľom, ako zabezpečiť, aby sa naše ratolesti cítili doma čo najlepšie, je správne zariadiť ich vlastnú izbu. Veď práve detská izba je malým kráľovstvom fantázie a celkového dospievania. Ide o ich osobný priestor, ktorý si strážia, v ktorom cítia pohodlie a teplo domova. Správny výber detského nábytku Chystáte sa zariaďovať svoj nový byt? Detské izby ponúka Albero. Obchodný dom s nábytkom a bytovými doplnkami, ktorý ponúka vkusný nábytok od renomovaných európskych a slovenských výrobcov. Hravé farby a energický dizajn detského nábytku originálnych tvarov vyčarí úsmev na tvárach nejedného dieťaťa. Materiál detských izieb pozostáva z kvalitných a ľahko umývateľných povrchov. Vďaka bezpečným hranám a zdravotne nezávadného materiálu zaručíte maximálnu bezpečnosť a pohodlie pre Vaše deti. Okrem úložného priestoru Vám ALBERO ponúka rôzne typy postelí. Nezabúdajte však ani na správny výber matraca. Pružinové či sendvičové matrace zo studenej či pamäťovej peny, doprajú príjemný spánok a pokojné snenie. Taktiež prospievajú zdravej chrbtici čo je u dospievajúcich detí veľmi dôležité. Tie najlepšie detské matrace nájdete TU. Bez hračky ani krok Detské hračky sú asi najdôležitejšie veci, ktoré dokážu malých drobcov či dospievajúce deti naplno zamestnať. Či už ide o plyšové hračky, plastové kocky, autá či bábiky, každý si vždy nájde tú svoju. Široký výber hračiek pre menšie a väčšie deti môžete nájsť na internetovej stránke hrackarstvo.eu. Autá na diaľkové ovládanie, spoločenské hry či plyšové hračky spestria voľný deň a zaženú nudu počas upršaných dní.

Čas načtení: 2022-10-13 00:00:00

Ako vybrať satelitný prijímač? Toto sú naše odporúčania

Ak túžite po kvalitnej satelitnej televízii, mali by ste vopred zvážiť niekoľko dôležitých faktorov. V prvom rade ide o správny satelitný prijímač. Ako dobre viete, na trhu dnes existuje široká škála týchto produktov. Vybrať si ten správny tak môže byť skutočne náročné. Na to sme tu však my. V tomto ...

Čas načtení: 2021-10-27 21:30:00

Správny gazda si to so sebou prinesie vždy domov!

Aj takto sa tomu hovorí, keď patríte k ľuďom, ktorí najradšej využívajú len svoj trón v pohodlí svojho domova. Určite to poznáte, ako sú verejné záchody častokrát zanedbávané a znečistené. Vyberte preto pre svoj byt či dom ten správny WC trón a spolu s ním aj príslušenstvo, lebo… Kam to všetko poved ...

Čas načtení: 2014-09-16 12:00:00

Plánujete miminko? Připravte se včas

Každá nastávající maminka si prochází složitým obdobím, kdy se snaží dbát na to, aby svému tělu dodala vše potřebné pro správný vývoj očekávaného potomka. Obecně platí několik základních zásad, které napoví, čeho je třeba se před a během těhotenství vyvarovat, a co je naopak pro správný vývoj mimink ...

Čas načtení: 2023-08-01 11:00:46

Správny zvuk na všetkých miestach

Spoločnosť Axis Communications predstavila AXIS Audio Manager Center, hybridnú cloudovú službu založenú na predplatnom, ktorá Príspevok Správny zvuk na všetkých miestach je zobrazený ako prvý na TouchPlay.sk.

Čas načtení: 2018-08-10 10:00:46

Aplikace Learn English Sentence Master vás naučí správný slovosled v angličtině

Chcete se naučit anglicky, ale máte problémy se správným slovosledem? Díky mobilním technologiím a této Android aplikaci vůbec žádný problém! Aplikace Learn English Sentence Master vás hravou formou naučí, jak slova v angličtině správně řadit za sebe. Learn English Sentence Master je jednoduchá Android aplikace na výuku anglického jazyka. Konkrétně vás bude drilovat ve správném skládání […] Příspěvek Aplikace Learn English Sentence Master vás naučí správný slovosled v angličtině pochází z androidtip.cz Další zajímavé TIPy: Nauč se Pravopis – vyzkoušejte a zlepšete si své znalosti češtiny! Duolingo – Naučte se angličtinu i další jazyky zdarma! Weekend Mechanic 3D – Objevte jak fungují technické části automobilu! Frontier Heroes – americká historie v minihrách (nejen) pro děti Human Resource Machine – řešte hádanky v této logicko-programátorské hře

Čas načtení: 2016-04-18 00:00:00

Reportáž psaná na obranu špatného luštitele

Jsou záliby, které člověka trochu zaškatulkují. Dají mu nálepku a naznačují, že s ním není všechno v pořádku. Všechno. Nebo alespoň něco. Záliba v pojídání kuřecích pařátů. Syrové maso. Polská hymna. A taky občasné pobíhání po Praze s tužkou a papírem a těžkou hlavou. Na startu se nacházíme, první úspěch. (A poslední?) Čekáme déšť a nějakou akční aktivitu, proto se raději schováváme pod štvanickým tenisovým stadionem. Aktivita nepřichazí, déšť také ne. Zato spousta šifer. A zákaz pobíhání. A skákání. A smíchu. Jsme přeci v Azkabanu. Čemu bychom se smáli? (Jsme rebelové, smějeme se a nejčastěji mozkomorům za zády.) Tvrdnu nad barevnými čtverečky. („Moc se do tý hlavy netlučte, až budete číst řešení.“ — Nejde si pomoci.) Nejsem sám, kdo neví. Zbytek týmu tvrdne nad jinými. Vyplníme křížovku a to je tak všechno. Rádi si dojdeme pro další várku šifer. Se slovy „tak teď“ na rtech. Dlouho nic. Pak se nějak seskupíme kolem jedné šifry a kolektivní přemýšlení dělá divy. Pohoršeně se usmíváte? Nesmíte. Jste přeci zajatci v Azkabanu. Společnými silami s oporou ve Wikipedii. (Objevitelé pakostnice… Tedy dny.) Ta pomáhá ostatně často. Třeba se spisovateli. Ty jsme taky zlomili snadno. (Dva tisíce mil pod mořem, Harry Potter, Hoši od Bobří řeky… Foglara už jsem nečetl ani nepamatuju.) Ještě nakousáváme Koloběžku první, ale tím končíme. („Co jsem vyčetla z diskuzí, tak ta pornografická fakt souvisela s Koloběžkou první, a to tak, že se to podle toho mělo seřadit a pak s tím něco dalšího udělat… Dokonce to kvůli šifrovačce doplnili na wikipedii.“). Čas běží rychle — zanedlouho nás to pouští z ostrova. Čekám, až zbytek týmu sestaví seznam k vytvoření lektvaru. Přes ten dav se tam nechci cpát. Mají ho rychle. Ani vypíchnout ty správné položky nebyl problém. V oknech paneláku se ukazuje slečna s nohou na hoře. Limonáda, estragon, křen, tabasco, voda, antiperle, rozinky. Nechali mi kolegiálně taky trochu. Nebylo to tak hnusné, jak by člověk čekal. Zalézáme se šifrou do osvědčené hospody z PoTratů. Guláškovku mají stále dobrou, pivo také. Snažíme se napasovat čísla na indgredience. Pak to plácnu — čaj, rum, bum. A je to! Běžíme na tramvaj, už jsou z ní vidět světla. Dobíháme a tramvaj pořád stejně daleko. Dorážíme k Expu, všude baterek naseto. Zkušeným okem odhadujeme, že tuhle šifru ve stoje nezvládneme a jdeme hledat hospodu. Ještě nedopíjíme ani prvni pivo a Mišu se vytasí s alergenama. Rychle dopíjíme. Kolem Hanavského pavilonu se motáme snad hodinu. Po důkladných rojnicích skrz naskrz okolím nacházíme šifru úplně jinde, než jsme čekali. Usidlujeme se na lavičkách v Chotkovo sadech, nejbližší okolí je plně obsazeno dalšími luštiteli. S velkými ambicemi se pouštíme do koleček. Po hodince luštění začínáme klimbat. (Taky čteme informaci, že předchozí stanoviště bylo přesunuto. Hm.) Když po dvou hodinách přichází postup řešení, docela na něj zíráme a chvíli nám trvá, než ho i správně použijeme. Míříme k řece. Do míst, které už máme důkladně prozkoumané z minulých šifrovaček. Nacházíme a pod lampou z fleku řešíme. Terka s Pepou vyřešili bleskurychle Stínadla a tak běžíme k Martinovi ve zdi. Tisíce řešení. Špatných. Zkoušíme snad všechno. Usidlujeme se Big Burgeru a venku začíná svítat. Když přichází postup, dělá nám trochu problém, nalézt správný obrázek starého telefonu a pak už za světla vyrážíme k Jindřišské věži. Dostáváme hůlku, nahoru už nás nevzali. V tramvaji čteme pravidla další části hry. Po probdělé noci to jde ztuha. Půlka nás usedá před Rádiem Svoboda, druhá půlka o kus dál s orgány. („Bráááškóó, my byli na správný stopě! Proč jsem u toho nezůstali??“) Prolamuji se přes puntíky, až jsem z toho sám překvapený. Za to mini-famfrpálu prohrávám dvakrát za sebou a jsem střídán. Pepovi se také nedaří. Zkušenou rukou vyhrává až Pavel. Luštíme spoustu šifer a nějak se nedaří. („Mě zas napadlo, jestli se ten Aleš neměl přeložit napůl. Možná by se v těch dutejch písmenech něco objevilo.“ — Neobjevilo.) Nakonec se Terka a Mišu nějak prokousávají přes pohádku a tak už v samotném závěru hry míříme ještě na jedno stanoviště. Na první pohled vypadá jednoduše, Bráška to střílí od boku, ale nakonec i tahle poslední odolává našim snahám. („A u té poslední šifry mě ještě napadlo, že to možná souviselo s hodinama — 12 cifer (ník) a "bleskurychle" a makej mi taky v hlavě asociuje čas. Jakože čas běží, dělej! Nevím…“ — Nesouviselo.) A tak končíme na krásném 5. místě z druhé stovky týmů.

Čas načtení: 2012-05-02 00:00:00

Drama v Domažlicích

Předmluva Drama v Domažlicích proběhlo v sobotu 28.4. s celkovým počtem dvanácti účastníků a dvou organizátorů. Byla to jakási jednodušší šifrovačka spojená s pár akčními prvky (které se příliš nepovedly). Hra byla založená na následujícím příběhu. Jediné, co k vyřešení úkolu potřebujete je dobrý nápad a mapa Domažlic. Celá story je trochu upocená - chtěl jsem z toho udělat veledílo, ale trochu jsem nestíhal, málo spal a tak vzniklo, co vzniklo… 1. stanoviště Slunce pomalu klesalo k obzoru a svítilo muži přímo do očí. Příliš to nevnímal, jen bez přemýšlení sáhl po stínítku a pokračoval v rychlé jízdě. Spěchal. Seděl za volantem celý den a pomalu se blížil k cíli své cesty. Vyrazil jakmile obdržel zprávu, zastavil jen párkrát. Ve městě snížil rychlost jen nepatrně, první křižovatkou projel za hlasitého troubení ostatních aut, které jakoby ani neslyšel. Pak přeci jen trochu zpomalil, aby se rozhlédl po názvech ulic. Nic mu neříkaly, nebyl ve městě už pár desítek let. Ulice, které tenkrát znal, se teď patrně jmenovaly docela jinak. Zastavil u chodníku: "Dobrý den," zavolal na pána stojícího na chodníku, "potřeboval bych poradit, jak se dostat…" Zbytek věty se ztratil v hluku projíždějícího kamionu. Patrně neslyšel, pomyslel si a chystal se otázku zopakovat, když tu pán spustil. "V svět jsem vstoupil, doufaje, že dnové moji vzejdou zlatý jako máj; jaký mladosti mně slibovali snové, takový že najdu v světě ráj. Než ach brzo, příliš brzo přešli," odmlčel se. "Promiňte, ptal jsem se…", zkusil to znovu muž sedící v autě. "Já vím, já vím, vždyť vám to povídám," usmál se člověk se na chodníku, "Teď pozorně poslouchejte, kudy dál: Za trochu lásky šel bych světa kraj, šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý, šel v ledu - ale v duši věčný máj, šel vichřicí - však slyšel zpívat kosy, šel pouští - a měl v srdci perly rosy. Za trochu lásky šel bych světa kraj jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí. Na shledanou, " a pokračoval pomalu dál svou cestou. Muž v automobilu procedil mezi zuby něco nepříliš slušného, ale protože v dohledu nebyl nikdo další, koho by se mohl zeptat, seděl a přemýšlel. Pak se podíval na ceduli s názvem ulice, usmál se, pomalu projel pár ulicemi a na konci jedné zastavil a zamířil k vrátnici. Řešení je v poznámkách pod čarou.1 2. stanoviště "Dobsrý den," oslovil muž z automobilu sleečnu za okénkem, "jsem Mareš, Marek Mareš. Přijel jsem…" "Čtvrté patro, pokoj 234," slečna ani nevzhlédla. Marek se chvíli pokoušel najít výtah, po chvíli to ale vzdal a raději vyběhl po schodech. Před pokojem se vzastavil. Zhluboka se nadechl a zaklepal. "Tak jsi dorazil," uvítala ho ve dveřích žena, která vypaedala, jako kdyby pár nocí nespala. Tvář měla strhanou, kruhy pod očirma, vlasy se snažila narychlo uhladit. Marka překvapila barva její kůže, připomínala mu starý zežloutlý papír. Příliš nezdržoval a pokračoval rovnou do pokoje. Byl průměrně zařízený a vypadal udržovaně, Marek ale ihned zaznamenal zatuchlý zápach místnosti. Uprostřed stáhla postel. "Jak je mu?" zepřtal se ženy, která mu otebvřela. Neodpověděla, do očí jí vrhkly slzy a ona schovala obličej do dlaní. Marek pokročil blíže k posteli, u které seděl muž držící starce za ruku. "Neměl jsi jezdit," otočil se muž na Marka. "Je to můj otec," odvětil. "Ty jsi svého otce távno ztratil. Zřekl ses ho. Zřekl jsi se nás všech!" Marek neodporoval. Tiše stál a díval se na umírajícího muže na posteli. Ten pomalu otevřel ooči a prázdným pohledem se zahleděl před sebe. "Už tu je?" zašeptal tiše. "Ano, tati, přijel." odpověděl muiž u postele. "Marku, já ti odpustil," pokračoval tedy pomalu, "usmiřte se s bratrem. Co bylo moje, bude vaše. Buďte zajedno a pokračuvte v mém díle. To je mé poslední přání. A teď běžte, chci být sám." Řešení opět pod čarou.2 3. stanoviště Lidé pomalu procházeli brankou, nasedali do aut a odjížděli. Obloha byla šedá, foukal studený vítr a nikdo proto zbytečně nepostával - i smuteční kondolence byly dnes nezvykle stručné. "Jak dlouho tu ještě zůstaneš?" zeptal se Marka bratr. Oba stáli před brankou a podávali si ruce s odcházejícími. "Pár dnů, možná týden." "Jestli chceš, můžeš se z hotelu přesunout k nám domů, místa máme dost," navrhl bratr. "Díky, brácho, ale raději ne. Rád se vracívám v nocích pozdě," usmál se Marek, "všiml jsem si, že Vlastě není úplně nejlépe a tak vám raději nechám váš klid." "Dobře, jak chceš," na chvíli se odmlčel. "S Vlastou se to táhne už déle," odkopl kamínek do křoví, "navíc teď pár nocí špatně spala, vždyť víš. Říká mi, že to není nic vážného, ale já už jí moc nevěřím - poslední dobou jezdí čím dál víc do nemocnice. Tak ať mi neříká, že to nic není. Alespoň že Adam je už starší, už se o sebe postará sám." "To je dobře. Kolik už mu vlastně je?" pokračoval Marek v konverzaci, i když bylo na první pohled znát, že si oba povídají jen z povinnosti. "Za měsíc mu bude jedenáct." Chvíli postávali mlčky a vyprovázeli poslední odcházející. Jakmile odešel i poslední, nasedli do auta a vraceli se domů. "Chceš zavést k hotelu?" "Jo." Ze schodů ještě Marek zamával na projíždějící auto a pak vkročil dovnitř. Pomalu vycházel po schodech. Pokoj měl skoro až nahoře a výtah opět nikde nenašel. "To je zvláštní," pomyslel si, když se seshora podíval na točité schody, "asi moderní architektura." Řešení pod čarou.3 4. stanoviště To, že otcovu poslední vůli nedodrží, bylo Markovi jasné od prvního okamžiku. Celé jeho podnikání považoval za ztrátu času. Kdysi to chtěl zkusit. Rozjet obchody podle svých představ. Brzy ale narazil a protože nechtěl ustoupit ani on ani jeho otec, skončilo to dvacetiletým vyhnanstvím. Dodnes si na ten den vzpomínal. Chtěl se svého dědictví co nejdříve zbavit a že se to Lukášovi, jeho bratrovi, nebude líbit, si byl jistý. Vždycky to byl jen tátův poslíček, pomyslel si a nahlas si odfrkl. Ničeho nedosáhl a s jeho vedením půjde podnik do bankrotu. Dříve nebo později. Tím si byl jist. Stačilo pár telefonátů, aby obvolal několik svých známých, sehnal důležité kontakty a pustil se do vyjednávání. To míval nejraději. Když se do toho pustil, dokázal nakupujícího zatlačit tak do kouta, že raději na jeho návrh přistoupil, i když byl pro něho nevýhodný. Tentokrát však doufal, že bude mít celou transakci co nejdříve z krku. První zájemce nebydlel daleko. Marek se rozhodl, že nebude vyjíždět s autem z garáže a raději si udělá po městě kratší procházku. Marek dorazil na místo ještě dříve očekával. Před domem seděl na silnici chlapeček a kreslil si cosi křídou po zemi. Markovi se to na první pohled zdálo jako jakýsi druh skákacího panáka, ale když se na kresbu díval déle, už si tím tolik jistý nebyl. "Zajímavé, hochu, a co to je?" nedalo mu to, aby se nezeptal. "To, to, to nic není. Nic!" odpověděl překvapeně chlapeček a rychle zmizel v domu. Řešení pod čarou.4 5. stanoviště "Tak jsme dohodnuti," seriózně oděný pán vstal a podával Markovi ruku, "pokud chcete, mám již připravenou smlouvu, stačí už jen doplnit drobnosti a můžeme to podepsat, ať to máme z krku, co říkáte?" Radostí téměř zpíval vše, co řekl. Právě mu padla do klína celá konkurence, kterou ve městě ještě vůbec měl. Nečekal, že se bude dědic podniku tak rychle chtít své části zbavit a ještě za takovou nízkou částku. Nezískal sice většinu, ale i se získanou částí měl v podniku velké slovo. "Co kdybychom se na to něčeho napili?" nabízel s úsměvem sklenku. "Rád, proč ne." nenechal se Marek příliš dlouho přemlouvat. Chvíli v tichosti vychutnávali hnědou tekutinu, s rozkoší ji převalovali v ústech a znalecky přikyvovali. "Čím se vůbec vy, pane Mareši, zabýváte?" otázal se pán po chvíli. "Ale to víte, doba je těžká, musím brát, co je. Chvíli pomáhám tam, chvíli onde. Naštěstí mám pár přátel, kteří mi rádi pomohou. Nemohou příliš, jenom občas. Domluvit zakázku, vyjednat kontrakt, uzavřít obchod," odpověděl Marek trochu úlisným tónem. "Chápu, je dobře mít přátele na správných místech," mrkl na něho pán za stolem, "také bych občas ocenil mít pár známých." "Za menší provizi, proč ne…" Pán se hlasitě zachechtal: "Vy se mi líbíte, pane Mareši. Myslím, že spolu budeme moci ještě párkrát dobře spolupracovat." Marek s úsměvem přikývl a chvíli tiše upíjel ze sklenky. "Máte zajímavý kalendář," poznamenal, když jeho zrak utkvěl na předmětu na stěně. "A, ano, čísla, to je moje záliba." "Dávají nějaký smysl, nebo je to pouze umělecký výtvor?" "Jistě, mají smysl. Pro každý měsíc musí být vybrána správná čísla. Jsou čísla krásná a méně krásná, jsou čísla sudá a čísla lichá. Některá čísla mají svůj vlastní význam." "Ach tak," odtušil a raději se už více neptal. 139173957139577917395779173957199937193755319373 131322335791359871359173102113193740202401913997 197392493791734869371937007371734243797395391777 119739283739302960337192837113744039373933937393 133939988933001970239364713939902039173391719939 539173554034491539049489335933350423333915359331 139339935424551955144495757153539102202489191999 139173957139577917395779173957199937193755319373 Srpen Řešení pod čarou.5 6. stanoviště "Nechceš někam hodit?" Žena se překvapeně ohlédla, aby zjistila, kdo na ni mluví. "To bys byl hodný," odpověděla, jakmile muže v autě poznala, "myslela jsem, že už jsi odjel." "Chtěl jsem, ale obchodní záležitosti mne trochu zdržely. Musel jsem se zbavit dědictví, to víš." Žena ustrnula. "Tys to prodal?" zeptala se po chvíli tiše. "Jo. Nebudu nic předstírat, ale po těch pár dnech si s tvým mužem nerozumím o nic víc než před dvaceti lety. Brácha dokáže spoustu věcí, jen obchodovat ne. A tak se nechci dívat, jak jde podnik od desíti k pěti. Radši ať se s tím trápí někdo jiný." "Bude zuřit, víš to. Nabídl jsi mu vůbec svůj podíl?" Marek se usmál: "A co bych z toho měl? To bych mu ho mohl rovnou darovat. Kam vůbec chceš odvézt?" "Sem," řekla a podala mu mapku: Náhle jí ruka vystřelila k břichu a z úst se jí vydralo bolestné zaskučení. "Jsi v pořádku?" otočil se na ni znepokojeně Marek. "Jsem, jsem. Ale jeď, prosím, jeď rychle…" Řešení pod čarou.6 7. stanoviště "On to udělal! On to udělal!" běhal Lukáš, Markův bratr po pokoji, "jak si to mohl dovolit?" Do cesty mu přišla židle, kterou nasupeně odkopl stranou. Hned za ní letěly všechny papíry, které prudkým pohybem shodil ze stolu. "Uklidni se," řekla Vlasta potichu. "Uklidni se? Jak se můžu uklidnit? Teď, když mi vlastní bratr vrazil kudlu do zad? Mizera! Blbec!" Následovala ještě řada horších označení. Lukáš stále pobíhal po pokoji ode zdi ke zdi. Pak prudce otevřel skleněnou skříňku a nalil si skleničku plnou až po okraj. Vypil ji až do dna. "Debil jeden!" V rychlém sledu následovala ještě druhá a třetí sklenička. "Bude se smažit jako Hus. Bude se topit a neřekne ani slova! Já mu dám, já mu ukážu. Bude se plazit prachem dole po zemi." Náhle mu v očích zasvítilo: "Zastřelím ho!" "Přestaň," ozvala se Vlasta ještě potišeji, ale Lukáš ji neslyšel. "Zastřelím ho!" zařval hlasitěji. Pak se zachechtal a zařval to ještě jednou. Během toho, co se přehraboval v zásuvkách stolu se stále smál. Vyndal na stůl černou krabičku, otevřel ji a potěšeně se usmál. "To bude divadlo!" řekl a vyběhl za dveří. Vlasta pomalu vstala a došla do kuchyně. Tam si vzala hrst prášků a zapila je sklenicí vody. Pak si povzdychla a začala vytáčet číslo na telefonu. Řešení.7 8. stanoviště Dostali jste se až na samý konec dnešního příběhu. Jste překvapeni? Já velice. Nyní máte možnost zahrát si na Hercula Poirota. Zapojte své šedé buňky mozkové a označte vraha. Samozřejmě musíte, stejně jako pan Poirot, poskytnout náležité vysvětlení. Ale to už pro vás bude, po celodenních útrapách a bojováním s šiframi, legrace. Řešení, dole.8 Asi není překvapením, že řešení spočívá v dvou básních, které slyšel pán v autě jako nápovědu k cestě. První je úryvek z Máchova Máje, to by nemělo být až tak těžké poznat. Druhý básník není až tolik profláklý - nicméně pro gymplány z Klatov by to měla být hračka. Jedná se o Jaroslava Vrchlického, vlastním jménem Emila Frýdu. Pokud se podíváte na mapu Domažlic, nalezneta tam sousedící ulice Máchova a Vrchlického. Pokud půjdete nejdříve Máchovou, pokračovat budete až na konec ulice Vrchlického, dojdete až k penzionu pro důchodce. Tam bylo schováno pokračování.  ↩ Druhá šifra byla patrně nejjednodušší. V textu se nacházelo očividně moc překlepů na to, aby to byla náhoda. Stačilo poskládat za sebe všechna písmenka, která byla špatně, aby byla vidět zpráva: "sever hřbitov". Po pohledu do mapy bylo opět jasno - zhruba na severu Domažlic se nachází židovský hřbitov. ↩ Tentokrát to bylo těžší. Všimnout si bylo potřeba několik věcí - zaprvé jsou některá políčka bílá, jiná kostičkovaná. Dále jsou některá oddělená jednoduchou čárou, jiná dvojitou. Pak také schodiště netvoří spirálu, ale soustředné kružnice. A pak už je to jednoduché - první nápad je vždy vyzkoušet morseovku. A kupodivu je to nápad správný. Bílá políčka jsou tečky, tmavá políčka jsou čárky, dvojitá čára odděluje písmena a v každém mezikruží je právě jedno slovo. Po převedení vychází zpráva "hriste 500 metru". ↩ Čísla evokují vzpomínky na staré spojování, kdy vždy vyšel nějaký obrázek. Tady to bylo něco na tento způsob, jen o malinko komplikovanější. Nestačilo spojovat čísla. Musely se spojovat středy příslušných kružnic. Potom se z čmáranice vylouplo "BUS 4". ↩ Opět něco jednoduššího. Na první pohled je převaha lichých čísel. Sudé musíte chvilku hledat. Když si je zabarvíte, vyleze vám z obrázku kód "WC". Co s tím už není těžké domyslet. Srpen ještě napovídá přibližný směr (jihovýchod). ↩ Opět nic složitého, stačilo se dobře podívat na mapu a ulice Domažlic opravdu na jednom místě podobný tvar tvořily. Jen byl trochu jinak otočený. Cílovým místem pak byla nemocnice. ↩ Tentokrát zaujmou slova psaná kurzívou: Hus, topit, dole. Co by mohla znamenat? Opět pomůže pohled do mapy - nedaleko se nachází Husův park. A v něm dva rybníčky, k čemu jinému by mohlo vést "topit"? Poslední slovíčko naznačuje, že se bude jednat o ten jižnější. ↩ S odhalením vraha začneme pěkně od konce. Kdo je oběť? V příběhu se vyskytují celkem tři živí muži. Marek, Lukáš nebo neznámý kupce podílu. Obchodníka z toho vynecháme - Lukáš by sice měl motiv vraždit, ale není zmínka o tom, že by identitu kupce znal, to, že bratr svůj podíl prodal, mu prozradila manželka. Další na pořadí je sám Lukáš. Proč by to nemohl být on? U oběti nebyla nalezena žádná zbraň, alespoň o tom není zmínka. Pistoli by si někdo musel odnést s sebou. To ještě není nic nemožného. Jenže kdo by měl motiv? Marek? Patrně by ničeho nedosáhl. Pak tu kupec podílu, ten by motiv měl, ale slabý - sice by odstranil druhého vlastníka podniku, ale neměl by žádnou jistotu, že podíl získá. Ten tedy také ne. Poslední možností je manželka. A opět chybí motiv. Poslední možnou obětí je Marek. A je to asi možnost nejpravděpodobnější. Lukáš se dokonce vyjadřuje tak, že to vypadá, jako kdyby ho během pár minut měl zastřelit. Jenže oběť není zastřelena, je zabodnuta nožem. Proč by Lukáš měnil zbraň? Navíc vyběhl z domu v celkem silném afektu, patrně by Marka ani neměl šanci najít, možná by z něho dříve naštvání vyprchalo. Kdo může být vrahem dál? Kupec podílu k tomu také žádnou motivaci nemá. Zbývá manželka Lukáše, Vlasta. Z příběhu víme, že je vážně nemocná - má silné bolesti břicha, zežloutlou kůži. Jezdí často do nemocnice. Vypadá unaveně, pohuble. Těžko dohadovat, co za nemoc má, nejvíce to vypadá na rakovinu slinivky břišní, u které není příliš mnoho šancí na přežití. Vlasta tedy patrně ví, že umírá. Vidí manžela, který je silně odhodlán k vraždě, k vraždě vlastního bratra, který je černou ovcí rodiny už dlouhá léta a Lukáš k němu nic necítí. Bratra neměl v lásce, teď ho vyloženě nenávidí. Co by se stalo, pokud by na Marka náhodou narazil a zastřelil ho? Těžko by mohl vraždu zatajit. Jistých by tak měl pár let natvrdo. S manželkou, která umírá, a synem, kterému bude teprve jedenáct. Vlasta se tedy rychle rozhoduje. Zavolá Markovi a domluví si s ním schůzku. Možná se ho nejdříve snaží přesvědčit, aby z města odjel. Kdo ví. Je možné, že Marek nebere hrozbu vážně a Vlasta je donucena okolnostmi ke krajnímu řešení. Zachránit synovi alespoň otce. …to je autorské řešení. Samozřejmě k soudu bychom potřebovali důkazů o něco více. Pokud s řešením nesouhlasíte, ocením alternativní pohled ;) ↩

Čas načtení: 2012-04-02 00:00:00

V Jizerkách na sněžnicích

Za zapůjčení sněžnic děkujeme půjčovně Špičák a mnoha dalším. Stejně jako loni i letos o Velikonocích se nám nechtělo zůstávat sedět doma a dumali jsme, kam vyrazit. Nabízela se opětovná návštěva Jizerských hor, kde jsme před půlrokem řezali dřevo na topení. Drobný zádrhel nastal v tom, že v Jizerkách bylo ještě v půlce března mnoho sněhu a nezdálo se, že by to do prázdnin mohlo zmizet. A protože se nám táhnout běžky nechtělo, vymýšleli jsme alternativní řešení. A řešení bylo nasnadě - sněžnice. Málokdo z nás si je už někdy vyzkoušel, nikdo k nim nechoval averzi tak jako k běžkám, nikdo je neměl spojené s úpornou dřinou a mazáním vosků. Trochu problém nastal s jejich sháněním. Je pravda, že sněžnice nejsou zrovna výbavou každé rodiny. Naštěstí v rozhozených sítích sněžnic uvázlo dost. Tento článek budiž záznamem do Tchoří kroniky i očitou zkušeností, jaké to vlastně na těch sněžnicích je. Vlak v Klatovech nečeká… Jako obvykle jsme se vzhledem k místům, ve kterých žijeme, rozdělili do dvou cestovních skupin. Naše půlka vyrážela z Klatov brzy ráno, protože jsme chtěli být na severu Čech co nejdříve. Na nádraží se nás sešlo letos neobvykle mnoho. Já přijel z Nýrska, klan Novotných už v Klatovech přespával, k nim se na nádraží připojil ještě Kuba Vašta a Karolína Šotů. Jen Jenda Prosner nikde a nikde. Těsně před odjezdem jsme začali být trochu nervózní. Výpravčí zapískal, vlak se rozjel a nám stále jeden člověk scházel. U Prosnerů už ale vybíhali z domu a naskakovali do auta, aby vlak ještě dohnali. Ve Švihově jsme před nimi měli ještě kousek náskok, ale v Borovech už vlak závod s automobilem prohrál a naše sestava tak byla kompletní. V kupíčku bylo trochu plno. Každý měl svou krosnu a sněžnice, pár jsme jich navíc vezli ještě pro druhou půlku. Co ještě dodat k cestě? Možná to, že kdybyste náhodou někdy s Ondrou hráli kontakt nebo podobnou hru, můžete zkusit slovo folikulofílie. Sibiřani v Praze V Praze na nás koukali trochu jak na zjevení. Stali jsme se subjektem mnoha učených tatínků, kteří svým ratolestím museli dávat výklad, co si to s sebou vlastně táhneme. Jedna holčička na autobusovém nádraží se dokonce odvážila na jednu sněžnici sáhnout. Nekousala. Další zajímavou zkušeností bylo mít objednaná místa v autobuse Student Agency. Zatím jsme vždycky jezdili trochu vabank a když místo nezbylo, museli jsme jet dalším. Sice jsme byli rychlejší, než jsme čekali a bývali bychom stihli i předchozí autobus, ve kterém mimochodem seděla půlka jedoucí z Horažďovic. Počkat na Studenta se ale vyplatilo. Cestou jsme sledovali Toma a Jerryho a popíjeli čokoládu. Máme takovou zajímavou tradici. Vždycky když z Liberce jedeme vlakem, ujede nám těsně před nosem. Vloni v srpnu doslova, tentokrát jsme ho odjíždět neviděli. Opět jsme totiž byli rychlejší, než jsem čekal a nevěděl jsem, že kdybychom trochu chvátali, mohli jsme být v Josefově Dole o něco dříve. Dlouho jsme ale nečekali. Ve vlaku jsme pak zahráli pár inteligentních her (třeba Hu!), ve Smržovce přestoupili a pak už jenom koukali ven a čekali, kdy se konečně objeví onen slibovaný sníh. Nazouváme sněžnice A sníh se ne a ne objevit. Okolo trati byly občas malé ostrůvky, ale jinak nic. Ani v Josefově Dole u nádraží skoro nic nebylo. U babičky jsme se sešli s druhou skupinou a zvesela vyrazili do hor. U začátku stopy se objevil konečně i sníh. Celí nedočkaví jsme se nazuli do sněžnic, abychom si je konečně vyzkoušeli. Jaké to na sněžnicích je? Asi nejhodnotnější část článku shrnu už zde - poznatky, jaké to vlastně na sněžnicích je, k čemu jsou dobré a jestli se vyplatí nad nimi uvažovat. Sněžnice jsou fajn, ale.. v terénu a do kopců výborné. Proti běžkám lahoda. z kopce dolů to jde oproti běžkám pomalu. Není se čemu divit, ale divoké sjezdy si neužijete. hůlky jsou fajn. Já je neměl a chvílemi to byla makačka. Hlavně když se šlo po vrstevnici a noha vám ujížděla do strany po tvrdém upraveném povrchu (např. stopa) se jde špatně. Navíc vás budou běžkaři přímo milovat. návleky jsou velice užitečné. Zvláště pokud je čerstvý sníh, budete si ho házet přímo do bot. sněžnice nejsou nezničitelné. Nám se podařilo zničit dvoje. Pro odborníka by patrně nebyl problém je spravit (s náhradními díly), my ale sebou na opravu nic neměli, ani vybavení, ani zkušenosti. dá se na nich jít celkem svižně, ale člověk se rychle unaví. Zvláště pokud na to není zvyklý, na stehnech svůj výkon pocítí. Pro delší vzdálenosti by to chtělo asi trochu tréninku. Pomalu jsme se došoupali až k naší milé chatičce a jak to tak bývá, začali jsme se zabydlovat. Chystat si postýlky, zatápět v kamnech, dojít pro vodu do studánky, uvařit čaj a začít připravovat večeři. Dokonce i kytaru jsme našli. Okolo Jizery Protože spousta účastníků byla na Jizeře poprvé, první výprava byla průzkumná - rozděleni na dvě skupiny, vydali jsme se po vrstevnici okolo kopce. Každá skupina na jinou stranu a schválně, jestli se najdeme. Málem jsme se nenašli. Naštěstí naše skupina byla zkušená a dělala dostatečný kravál, takže nebyl problém nás zaslechnout a dohonit. Po šťastném shledání jsme zamířili na vrchol. Pokochali se výhledem do kraje, slezli na plácek pod skálou a zahráli si pár her - na kočku a myš, kung-fu a různé honičky á la kámen-nůžky-papír. Když jsme se dost vyběhali, vrátili jsme se do tepla srubu a cosi snědli k obědu. Trochu akční odpoledne Odpoledne mělo být ještě o něco akčnější. Naplánován byl seběh z Jizery. To se člověk obleče, co to jde, ucpe všechny díry, pečlivě zaváže boty, utáhne návleky. Pak se v hromadném startu všichni rozeběhnou dolů z kopce a kdo je u Kůrovce první, vyhrává. Pokud je správný sníh, je sběh opravdu zábavný. Člověk se snadno propadne po pás a než se vyhrabe, je zbytek závodníků daleko pod kopcem. Z toho plyne jasná výhoda mladších a lehčích. Dole na plácku u Kůrovce se opět hrály hry. Nejdříve nějaké honičky, přesně nevím, zrovna jsem nebyl přítomen, pak se přeskakovaly provázky, stavěly sochy a nakonec přišel zlatý hřeb odpoledne - rugby. Asi už jsem naše rugby popisoval, hráli jsme ho loni na Zlaté Studně. Abych to příliš nerozepisoval znovu, podívejte se na australský fotbal, pak si představte něco podobného sněhu, na menším prostoru a zhruba pětkrát drsnější. Po pár hrách jsme byli dostatečně zničení a už jsme se chystali vrátit se na chatu. V poslední hře, vylezl Vojta z jedné valné hromady a prohlásil, že už hrát nebude, že ho bolí ruka a že se vrátí nahoru. Trochu nás znepokojilo to, že s rukou nemohl vůbec hýbat a že ho to očividně dost bolelo. Sice neomdléval, ale chvílemi to vypadalo, že k tomu nemá daleko. A tak začala velká operace. Ondra s Kubou vyběhli nahoru do chatičky, kde zrovna hlídala Jáňa, aby vytáhla mobil a zavolala horskou. Ondra ve výběhu do kopce patrně pokořil všechny existující rekordy, bohužel mu nikdo čas neměřil. Vrátil se po pár minutách i s kartičkou pojišťovny. Sváťa s Jendou zatím doběhli na Štolpišskou (o které jsem se domníval, že je Kasárenská, ale to už je drobnost) a stopovali projíždějící běžkaře, jestli by je nenechali si zavolat. My jsme totiž pochopitelně zrovna nikdo mobil u sebe neměl. První, koho se jim podařilo zastavit, byl nějaký Němec, milý pán s velkým Samsungem. Když jsme se s Vojtou k silnici blížili, už Sváťa mluvila s dispečinkem na 112. Moc si s nimi asi nerozuměla, protože jakmile jsem se přiblížil, se mobilu zbavila. Já si s pánem v centrále nerozuměl o moc víc, protože ať jsem se snažil sebevíc, nemohl najít, kde asi jsme. Nakonec jsme se nějak domluvili a on slíbil, že to předá horské a že se nám ještě ozvou. My se zatím pomalu s Vojtou, celou tlupou i panem Němcem vydali pomalu směrem ke Smědavě. Pan Němec byl vůbec super. Já si z němčiny nepamatuji nic normálně, natož v takovéto situaci. On pro změnu neuměl moc anglicky, tak jsme se domlouvali tak všelijak. Ve Smědavě jsme zalezli do hospody a čekali na příjezd horské. Opravdu po pár minutách přijel chlapík na skútru. Sympaťák. A navíc my máme u tamější horské už docela jméno. Když před pár lety sváželi Jendu z chaty, byla to jejich akce roku a docela rádi na ni vzpomínají. Pak jsme všichni společně čekali na příjezd záchranky. Mezitím se rozběhlo organizování co dál. Vojtu měli převézt do Frýdlantu. Trochu jsme se báli, co tam s ním provedou a sháněli jsme někoho, kdo by se o něj mohl postarat. Jak to přesně probíhalo mám jen hrubou představu. Každopádně se rozdrnčely telefony po půlce republiky. Nakonec to dopadlo dobře. Vojtu v nemocnici prohlédli a nic mu nezjistili (mimochodem teď už má ruku v sádře, ve Frýdlantu to prohlédli špatně), Vojta přespal u Bajzíků v Liberci a ráno ho horská odvezla až pod kopec na skútru. Díky! Odpočinek pro vedoucí My se zatím pomalu vrátili na chatu (taky jsme se svezli na skútru, heč). Večeře, sezení u stolu, pití čaje, hraní na kytaru, povídání o našich školách a učitelích. Klasický večer. Další den jsme Tchoře vyslali na výpravu na Černý vrch. Potřebovali jsme si promyslet program na odpoledne a na večer, museli jsme vyzvednout Vojtu a tak jsme si potřebovali od našich náročných zodpovědných postavení trochu odpočinout. Odpoledne se neslo v duchu her a odpočinku všech. Hrál se kufr, na kterém jsme si s Jáňou dali záležet a některá slova stála opravdu za to. Hrála se zelená karta, hrálo se cosi s biblickými postavami (já si ten název nejsem schopný zapamatovat), hrál se gauč a kdoví, co všechno se ještě hrálo. Odpoledne nám tak rychle uteklo a přiblížil se večer. Ten byl pečlivě naplánován. Jen co padla tma jsme nazuli sněžnice a vydali se směrem k Zelenému vrchu. Každé družstvo dostalo nejdříve za úkol vykopat záhrab, ve kterém by dokázali přežít noc. Trochu jsme jim to usnadnili a nenechali je kopat záhraby holýma rukama - dostali po jednom hrnci. Když byly záhraby vyhrabány, přišla náročnější část. Uvařit si čaj. S krabičkou ve které byly pouze tři sirky, s jedním pytlíkem čaje, trochou papíru a spoustou sněhu okolo. A musí se uznat, že si všichni vedli velice dobře. Chvíli oheň hořel všem, Sváťa s Jendou dokonce dokázali přivést vodu téměř k varu a kdyby se nám už nechtělo domů, určitě by se jim vařit začala. Je pravda, že čaj byl cítit vším možným, jen tím čajem ne, ale to už je podružnost. A chce to pořádný ruský bunkr… Protože se nám kopání záhrabů zalíbilo, další den jsme věnovali podobné činnosti. Rozděleni do dvou skupin jsme si dali za úkol postavit pořádné pevnosti. Byl jakýsi mlhavý plán, že by se je dalo využít pro nějakou hru, nakonec ale pro dokonalost bunkrů z toho sešlo. Některá zabezpečení pevností se svou nebezpečností mohly směle rovnat s ostnatým drátem pod proudem. Když jsme se dost vyřádili, trochu uklidili jizerský prales a pochutnali si na polévce, vydali jsme se na procházku po okolí. Po Kasárenské jsme zamířili směrem ke Knajpě. Cestou jsme hledali tatínky a překvapivě je i nalezli. U Knajpy jsme pro změnu pobavili pár běžkařů, když jsme si i se sněžnicemi sedali do kolečka (více pochopíte z fotky). Po Pavlově cestě jsme se vrátili zpátky k úpatí Jizery a začali podruhé stoupat na vrchol. Do chatičky jsme se dostali akorát ve správný čas, abychom začali chystat večeři. Pak jsme zase seděli, jedli sušenky, popíjeli čaj. Protože to byla naše poslední noc v Jizerkách, s pár nadšenci jsme vyrazili na Jizeru ještě potřetí. Půlnoční vycházka, spousta světýlek. Krása. Jedeme domů A jak to tak bývá, po pár dnech nastal čas návratu. S tím spojené uklízení chatky, zametání, zahrabávání záchodů, zavírání studánky… Práce nám šla od ruky a tak jsme již po osmé milou chaloupku opouštěli. Pak zase po Kasárenské ke Knajpě, z Knajpy dolů na Čihadla a hurá až do Josefáče. Tam jsme se posilnili menším obědem, objednali místa ve Studentovi a za chvíli už jsme sebíhali dolů na nádraží. Nic nám neujelo, všechno klaplo. Snad až na to, že ve Studentovi pouštěli opět Toma a Jerryho a poslední díl jsme opět nestačili dokoukat. V metru se naše cesty rozdělily. Horažďovická parta pokračovala na Anděla, my na Hlavák. Pak už vlakem až domů, sbohem a šáteček. A zase někdy příště.

Čas načtení: 2024-02-13 21:24:19

Návrat koberců aneb jak si vybrat ten správný

S kobercem na podlaze je v místnosti rázem tepleji, a to fakticky i pocitově. Nejen, že opravdu představují tepelný komfort tam, kde jsou studené podlahy, už jen opticky vzbuzují pocit tepelné pohody. Před časem vytáhli do boje odpůrci koberců a bytového textilu kvůli roztočům a jiným alergenům, které se v kobercích mohou zachytit, současné vysavače […] The post Návrat koberců aneb jak si vybrat ten správný appeared first on Bydlimmoderne.cz.

Čas načtení: 2024-02-16 16:06:57

Svatební boty – Jak si mám vybrat ten správný model, aby ladil s mými svatebními šaty?

Jestliže vás čeká svatební den, bude to chtít nejen trendy šaty, ale také módní obuv. A právě na tu se na následujících řádcích zaměříme. Prozradíme vám, jaké modely dámské svatební obuvi právě frčí a také to, jak jednotlivé kousky vkusně zakomponovat do outfitu na váš den D. Inspirace je tu pro vás! Jaké modely svatební [...] Příspěvek Svatební boty – Jak si mám vybrat ten správný model, aby ladil s mými svatebními šaty? pochází z Její svět

Čas načtení: 2020-01-06 13:47:16

Boj o generálské sochy: Koněva ven a Vlasova dovnitř?

Stalo se to velké téma, i když 2. světová válka, díky Bohu, už dávno skončila. My jsme však submisivní vůči vůdcům a vládcům, a tak se jim snažíme zalíbit i po smrti. Je v tom však zas ta bídná politika, která ráda hodnotí dějiny zpětně. A po bitvě je každý generál, že? Jak u nás, tak i ve světě. Nejsme v tom sami, to ne. Nicméně to vypovídá o naší slabosti, hrabat se v dějinách a vysvětlovat, jak by to šlo všechno jinak, kdybych to řídil já. Vypovídá to o tom, jak se sochy zvedají, budují a zase padají, jak se mění politika a názory. O tom, jak se kdo kde kloní k jednomu či druhému dubisku. K východnímu, k západnímu, k jižnímu či k severnímu? Nedej Bože k nějakému jinému. Základní problém vězí v tom, že vůbec stavíme pomníky lidem. A každý z těch velkých vládců, vojevůdců, veličin vždy byl nějaký. Nikdy nikdo nebyl zcela absolutně nevinný. Každý něco v životě provedl. Jsme lid hříšný a božský jedinec prostě neexistuje. A tak se proto vždy na kohokoliv něco najde, buď se na něj pomník postaví, nebo se ten jeho zase za čas zbourá. Vždy si vzpomínám, jak jsem v 4. třídě obecné zamalovával nebo vytrhával listy učebnic, kde na prvních stránkách byly naše novodobé komunistické ikony: Stalin a Gottwald. My jsme vytrhávali listy a jiní byli zatím věšeni. Co s tím? Koněv, nebo Vlasov? Základní problém vězí v tom, že vůbec stavíme pomníky lidem. Kdybychom stavěli pomníky zvířatům, rostlinám či mrakům nebo hvězdám, tak by se to určitě nestalo. Ty by nemohly nikomu vadit ani po deseti politických převratech po několik století. Indiáni to vyřešili. Indiáni totiž svým vůdcům nestavěli pomníky. Stavěli jiné pomníky, které se nestále zasluhují o naše lidstvo, o naše přežití. A nikdy se neomrzí. Indiáni stavěli ve svých sídlech a městech pomníky penisům. Falus byl totiž pro ně symbol plodnosti a vlastně byl zárukou naší existence. Falus byl uctíván víc než jakýkoliv jejich vojevůdce a válečný hrdina. Velký třímetrový penis byl například vztyčen na hlavním náměstí slavného mayského města Uxmal na Yucatánu přímo před vládní budovou Dům guvernérů, kde sídlili autoritářští vládci. A vůbec jim nevadilo, že tam není vztyčen pomník třeba jejich slavného předka či zakladatele jejich vládnoucího rodu. Ne, penis byl ten správný pomník, správný symbol, který jim připomínal a zaručoval existenci. Oni to viděli jasně a podobně i ostatní indiánské národy. Jmenujme třeba Muisky z dnešní Kolumbie, tvůrce další významné předkolumbovské kultury. Tam vztyčovali penisy na všech stranách. Ve městě Tunja, v hlavním sídle vládce „zaqueho“, v severní říši Muisků, byly dokonce až osmimetrové. Ale taky tam vztyčili sochu „jen“ jednometrovému penisu, mrňousovi, protože i on je tvůrce nových generací a lepší malý než žádný, že milé dámy? Tomu se říká kultura. Jenže my jsme prudérní, zaprdění a skutečnost decentně zakrýváme, jako by falus neexistoval. Když Španělé dorazili do Uxmalu, tak tamější penis rozbili, což dodnes mohou „obdivovat“ všichni turisté jako naše barbarství. Nicméně Španělům nevadilo, že přivedli do jiného stavu všechny indiánky v širém okolí a stvořili mestickou rasu. Díky asi čemu? Hádejte třikrát. Jsme zastydlí puritáni a raději stavíme pomníky lidem, a pak máme nebetyčné problémy. Maršála Radeckého jsme si postavili a pak odstavili na žádost Itálie, generalissima Stalina jsme si postavili na žádost strany a pak zbourali také na žádost strany a nyní je na řadě jakási rošáda. Kdo byl hrdina pro náš národ a zloduch pro jiné? Koho za koho, aneb zač je toho loket. Jaká by to byla radost, kdybychom místo nich měly dvě krásné sochy penisů? Nikdo by se nezlobil a bylo by nám všem nad slunce jasnější, hlavně mladé generaci, čemu že je třeba se věnovat. Budování mamonu kariéry nebo rozkvětu rodiny, rodu a národa? Nikdo by penisy neboural a všichni v celé Evropě a Asii by byli spokojeni. {loadmodule mod_tags_similar,Související}