Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-12-23 13:36:09

Bruckner, Mühlbacher, Sargfabrik Vídeň, a tak dále…

Jan Hocek – text, Michal Sýkora – foto, video Jsou koncertní zážitky, které jsou dlouho nezapomenutelné. Jsou ale také zážitky, které se stanou trvalou součástí života, vryjí se nejen do paměti, ale také do memů, a dokonce do genů! Že to zní nadneseně? Možná, ale koncert bigbandu MÜHLBACHER’S USW ve vídeňském klubu Sargfabrik dne 18. prosince 2024 patří právě mezi takové bytostně životní zážitky… Šlo o derniéru programu „Wege zur Vierten“, který vyšel letos jako dvojalbum na značce Thereo Music. […] Zobrazit celý článek Bruckner, Mühlbacher, Sargfabrik Vídeň, a tak dále…

Čas načtení: 2025-01-15 09:58:40

Bruckner, Mühlbacher, Sargfabrik Vienna, and so on…

Jan Hocek – text, Michal Sýkora – photo, video There are concert experiences that are unforgettable for a long time. But there are also experiences that become a permanent part of life, etched not only in memory, but also in memes, and even in genes! Doesn’t that sound far-fetched? Perhaps, but the concert of the big band MÜHLBACHER’S USW at the Sargfabrik Club in Vienna on 18 December 2024 is one of those once-in-a-lifetime experiences… It was the debut of […] Zobrazit celý článek Bruckner, Mühlbacher, Sargfabrik Vienna, and so on…

Čas načtení: 2024-12-23 13:36:09

Bruckner, Mühlbacher, Sargfabrik Vídeň, a tak dále…

Jan Hocek – text, Michal Sýkora – foto, video Jsou koncertní zážitky, které jsou dlouho nezapomenutelné. Jsou ale také zážitky, které se stanou trvalou součástí života, vryjí se nejen do paměti, ale také do memů, a dokonce do genů! Že to zní nadneseně? Možná, ale koncert bigbandu MÜHLBACHER’S USW ve vídeňském klubu Sargfabrik dne 18. prosince 2024 patří právě mezi takové bytostně životní zážitky… Šlo o derniéru programu „Wege zur Vierten“, který vyšel letos jako dvojalbum na značce Thereo Music. […] Zobrazit celý článek Bruckner, Mühlbacher, Sargfabrik Vídeň, a tak dále…

Čas načtení: 2025-01-15 09:58:40

Bruckner, Mühlbacher, Sargfabrik Vienna, and so on…

Jan Hocek – text, Michal Sýkora – photo, video There are concert experiences that are unforgettable for a long time. But there are also experiences that become a permanent part of life, etched not only in memory, but also in memes, and even in genes! Doesn’t that sound far-fetched? Perhaps, but the concert of the big band MÜHLBACHER’S USW at the Sargfabrik Club in Vienna on 18 December 2024 is one of those once-in-a-lifetime experiences… It was the debut of […] Zobrazit celý článek Bruckner, Mühlbacher, Sargfabrik Vienna, and so on…

Čas načtení: 2024-09-04 10:25:52

INNtöne – Jazz am Bauernhof – neděle 21. 7. 2024

Michal Sýkora: Sváteční, nedělní jazzová nadílka začala už v 10:30 hodin na louce pod zářivým sluncem mimořádně povedeným vystoupením rakouského big bandu Christian Mühlbacher & Friends. Předvedená celistvá skoro hodinová skladba Wege zur Vierten nás doslova uzemnila. Kapelník Christian Mühlbacher ji zkomponoval na základu slavné čtvrté symfonie rakouského skladatele Josepha Antona Brucknera (1824–1896), který má letos výročí 200 let od svého narození. Po krátkém úvodu plném podivných nesourodých zvuků se spustila famózní, přesná, vysoce energická suita Cesty ke čtvrté. Velkolepé rytmy […] Zobrazit celý článek INNtöne – Jazz am Bauernhof – neděle 21. 7. 2024

Čas načtení: 2024-09-06 08:30:07

INNtöne – Jazz am Bauernhof – Sunday July 21, 2024

Michal Sýkora: The festive, Sunday jazz party started at 10:30 am on the meadow under the bright sun with an extremely successful performance of the Austrian big band Christian Mühlbacher & Friends. Performing a full almost hour-long piece Wege zur Vierten, they literally grounded us. The bandleader Christian Mühlbacher composed it on the basis of the famous Fourth Symphony by the Austrian composer Joseph Anton Bruckner (1824-1896), who this year marks the 200th anniversary of his birth. After a short […] Zobrazit celý článek INNtöne – Jazz am Bauernhof – Sunday July 21, 2024

Čas načtení: 2019-09-17 15:22:32

Abstrakce z Ukrajiny a Nizozemska, vlastně z Vysočiny

Není to mezinárodní kulturní akce velkého dosahu. Ale i tak je obsahem přitažlivá a zde, v Jaroměřicích nad Rokytnou, opravdu mimořádná. Pořádající Městské informační centrum poskytlo komorní interiér bývalého barokního Špitálu dvěma malířům k představení jejich tvorby. Pod titulem Křižovatka výstava obsahuje výběry z ateliérů zahraničních členů Umělecké besedy slovenské, ukrajinského malíře Sergeje Petroviče Biby (nar. 1966) a nizozemského malíře Walthera Smeitinka – Mühlbachera (nar. 1963). Biba pochází ze Zakarpatské Ukrajiny, doma je v Užhorodě, kde studoval umění. Brzy si dokázal pootevřít svět kreativity malířskými experimenty blízkými postmodernímu umění. Šířeji se pak v tomto smyslu orientoval při delším pobytu v Polsku. Když se ještě později stal členem Umělecké besedy slovenské, získal tím nové umělecké přátele a zejména možnost individuálních a kolektivních výstavních vystoupení. Přes Slovensko přišel na Moravu, za Waltherem Smeitinkem. Do jeho ateliéru se vracívá. Bibův projev je povšechně abstraktní. Smeitinkův rovněž. Šťastnou skutečností je, že oba drží abstrakci na svůj způsob, že projevy jsou si spíše nepodobni. Nedá mně to, abych alespoň kuse nevzpomněl jaroměřickou vernisáž. Když přišla řeč na abstrakci, řečník ji takto zobecnil: Kašle na život, kašle na lásku, kašle na přírodu, všechno jde z autorova nitra… Nejzajímavější bylo, že to vlastně nemyslel špatně. Abstrakce je prostě taková. V některých Bibových malbách ovšem vidíme dokonalý antiabstraktní prvek, drobný konkrétní kreslířský záznam portrétního charakteru, snad jako neodbytnou vzpomínku na autorovy blízké z minula. Je to ozvláštňující. Jinak je vše, „jak má být po abstrakcionisticku“. Na nevelkých formátech skládá Biba generalizované kompozice, jimž nedává názvy. Prvky odkazující k přírodě, k technické civilizaci, „pohyblivé znaky“ elektronické komunikace, geometrický soulad a harmonicky tlumená barevnost. Takový je Bibův index. Je to abstrakce „odjinud“, má přitažlivou východní a přes Polsko rovněž severní dikci. Biba údajně všechny právě vystavené obrazy namaloval na Vysočině, při pobytech u Smeitinka.       Smeitink, narozený 1963 v nizozemském Doetinchemu, studoval v Nijmegenu umělecké řemeslo, dějiny umění a textilní tvorbu, pak byl sedm let odborným učitel na Grafickém lyceu v Utrechtu. V druhé půlce 90. let pomáhal při pořádání akcí v rámci partnerských vztahů mezi nizozemským Utrechtem a Brnem. U nás, větší měrou na Moravě, uskutečnil řadu svých výstav. V obci Příštpo v sousedství Jaroměřic nad Rokytnou si s manželkou koupili v roce 2006 venkovské stavení. Smeitink se naučil česky, získal české občanství. V listopadu 2014 otevřel v Příštpu soukromou galerii. Smeitinkova abstraktní malba je založena na vazbě určitého arzenálu částečně poznatelných jednotlivostí, na geometrických vztazích a tlumené zemité barevnosti. Při vernisáži výstavy Smeitink připomenul svoji stále podrženou tendenci: Chci divákovi něco ukázat, ale současně něco nechat skryté. Ano, to je nejlepší cesta k uchování si plné svobody projevu, při poskytnutí divákovi dostatečného prostoru k osobnímu závěru, že umělce proto akceptuje, protože mu rozumí. Při letmém zrakovém průzkumu jsou Smeitinkovy obrazy vlastně velmi jednoduchými kompozicemi s estetickým zápolením přímých linií s protikladnými dynamicky rozvlněnými gestickými čarami. To je ovšem pouhý povrch autorových malířských konstrukcí. V nitru sestávají z více barevných vrstev, často nesoucích struktury vytvářející optické efekty světla a stínu mírně posílené střízlivými valéry kontrastních barev. Ony zmíněné poznatelné jednotlivosti pocházejí ponejvíce z krajiny. Nesou odkazy důslednosti práce s barvou, jak je známe z barokní holandské malby. Smeitink překrývá a rozsvěcuje postupně nanášené vrstvy, což rozhodně není primárním znakem abstrakce. Nic však není v Smeitinkově generalizaci věcné, konkrétní, výsledný abstraktní obraz má svérázný charakter. Tedy tu je tázání, z čeho a jak vzniká osobitost malířského výrazu? Pokud sám tvůrce stojí více o dosažení výsledku své práce dle vlastního „předpisu“ než o verbální sdělování svých technologií, můžeme se pouze dohadovat. Malířský projev je specifickou směsí řemeslných dovedností, osobní filozofie, citu střeženého rozumem a dojista i nesdělitelné psychosomatické sloučeniny malířova tvůrčího pudu. Zrozený obraz má být nanejvýše osobitým svědectvím o individuu tvůrce. A v příměru k obrazu předcházejícímu má vždy být nový. Nebo alespoň nově rozvíjející předtím dosažené. Předešlá věta jde na Smeitinkovo tělo i duši. On je typickým rozvíjejícím malířem s volným tempem práce. Stále má co ukázat k příjemnému podívání. Závěrem poznámka, snad ne zbytečná: Biba a Smeitink jsou přáteli. Jejich osobní i umělecké kontakty jsou rozvité. Přesto je na propagační tiskovině k výstavě uvedeno Smeitinkovo jméno před Bibovým. Abecední pořádek i úcta k hostu jsou pominuty. Ve stejném pořadí jsou spojitě, poněkud nešťastně, zobrazeny výřezy z obrazu jednoho a druhého. Reprodukce Smeitinkova obrazu zabírá bez grafického zdůvodnění šedesát procent vymezené plochy, Bibova v nerovnováze nezaslouženě jen čtyřicet.           Sergej Petrovič Biba a Walther Smeitink – Mühlbacher, Křižovatka, obrazy, Špitál, Jaroměřice nad Rokytnou. Výstava je přístupná do 31. října, pozvánka na vernisáž a plakát neuvádějí otevírací dobu. {loadmodule mod_tags_similar,Související}