Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-12-05 20:00:42

Microsoft je nekompromisní! Tyhle počítače Windows 11 prostě nedostanou

Počítače bez TMP 2.0 si už ve Windows 11 neškrtnou Tlak na bezpečnost je součástí strategie Microsoftu Budete si muset koupit nový počítač? Majitelé starších počítačů, kteří doufali v zázrak, mají smůlu. Microsoft s blížícím se koncem podpory Windows 10 (říjen 2025) definitivně potvrdil, že na požadavku TPM 2.0 pro Windows 11 trvá a žádné […] Celý článek si můžete přečíst na Microsoft je nekompromisní! Tyhle počítače Windows 11 prostě nedostanou

Čas načtení: 2008-10-31 00:00:00

Ostrovský orientační běh 2008

Prý mám něco napsat. Něco o orienťáku. Prý si to možná i někdo přečte. A tak píšu. Ano o orienťáku – není to úplně košer slovo, kontrola pravopisu protestuje, ale to protestuje i u slova košer, té se prostě moc věřit nedá. Abych vás nemátl a uvedl na pravou míru, trochu to objasním. Orienťák, orientační běh, případně ještě Ostrovský o. b. je akce o podzimních prázdninách, koná se většinou v severních Čechách. Během tří dnů a jedné noci oběhnete stejný počet závodů. Orientační běh je totiž velmi zajímavý sport, při kterém dostanete na startu mapu (speciální – velké malé měřítko a trochu odlišné značky než u klasických map), chopíte se buzoly (speciální kompas s vychytávkami) a běžíte po trati s kontrolami, které musíte proběhnout. Samozřejmě v co nejkratším čase – i když to tak u někoho nevypadá, je to závod. A tak jsme i my občas běhali, ale mnohem více chodili a koukali bezradně do mapy. Někdy i radně (pěkné slovo, co?), ale to opravdu málokdy. Nebudu to protahovat, obecnou představu máte a zbytek si domyslíte. Tak jsem tedy v sobotu 25. října vyrazil, abych se v Praze setkal se zbytkem Tchoříků a společně pak vyrazili nahoru na sever Čech – do Cvikova. Neslyšeli jste o tomhle městě? Ani se vám nedivím. I světa znalý pan učitel Chvojka, který byl dokonce za Velkou louží (o čemž nám rád vypravuje), se podivil a nechal si to dvakrát zopakovat (a i tak mi moc nevěřil a tvrdil, že jedu do Jizerek). Do Prahy jsem dorazil poměrně snadno. I výluka mezi Plzní Valchou a hlavním nádražím mne nerozházela. V Praze se mi dokonce podařilo najít zbytek party dřív než oni mne (mohl za to McDonald, ale to je celkem detail). Na autobusové zastávce v Holešovicích jsem našel Jirku v obležení známých batohů. Mimochodem je to IT kolega, což občas zbytek, to jest Lenka s Jáňou, nesl těžce – počítačoví (skoro) odborníci jsou prý často nepochopitelní a nenormální. Nebojte, já jim nevěřím. (Jo, kecám, je to pravda [editace 22.11.2009]). Za chvilku se vrátily i ony dvě, ale to už jsme byli rozjetí a počítače nešlo dost dobře zastavit. No, možná na té nenormálnosti trocha pravdy je – to se ukázalo zvlášť při odtajnění počtu ztrávených hodin té věcičky (možná časožrouta). Nahoru na sever se jelo QuickBusem, ve kterém vyhrávala Top 200 Hitparáda, my podřimovali, poslouchali Waldemara Matušku a sledovali krajinu kolem. Venku se počasí rapidně zhoršovalo – v Praze svítilo sluníčko, už u Mělníka byla mlha a lezavo. Vystoupili jsme v Novém Boru a čekali společně s Markem a Ájou (doufám, že to nepletu, jména si moc dobře nepamatuji a nápověda – psaní od Jáni – mi nepomohla, páč to tam vůbec není zmíněno), dalšími běžci a pak jeli místním spojem až do Cvikova. Severní Čechy jsou podle názoru mnohých hrozné, musím se přiznat, že mi Cvikov velmi připomínal Ukrajinu – moc jsem nefotil, takže to musím popsat. Pár pěkných baráků by se tam našlo, ale vedle nich máte zavřené továrny, rozpadající se dřevěné domečky a samoobsluhu s Vietnamci. Po šesté hodině večer se město vyprázdnilo a nepotkali jste ani živáčka. Ubytovaní jsme byli v základní škole, do třídy jsme se nacpali k domácím – k Ostrovákům, dobře jsme udělali, bylo veselo. Pak tu byli ještě Royal Rangers a Pražáci – přesně to po mně nechtějte, prostě si to nepamatuji a mohl bych to splést, což by se mi vůbec nelíbilo. Ještě ten večer, či spíše noc, kdy jsme přijeli, byl na programu noční závod. Běhalo se po dvojicích a ve dvou kategoriích – já s Jirkou v kategorii K2 a Lenka s Jáňou v kategorii K1. Samozřejmě čím vyšší číslo tím delší trať, větší obtížnost. Můžu se jen nepatrně zmínit o tom, že jsme se s Jirkou a ještě s Petrem a Ájou, které jsme potkali cestou, topili v bažinách, padali ze strmých srázů a lezli po příkrých skalách. Nalezli jsme celkem sedm kontrol. První po hodině, druhou po stejné době, ale třetí už po půl hodince, čtvrtou asi za patnáct minut a pak to jelo skvěle. Jenže pak byla skoro půlnoc a závod byl ukončen již někdy před hodinou, možná i víc. A tak jsme to otočili a vrátili se zpět do Cvikova. Sice jsme byli diskvalifikováni, ale přežili jsme to. Co zažili holky psát nemůžu, překvapivě jsem u toho nebyl a tak si raději přečtěte povídání od Jáni. Jediné co by stálo za to zmínit je to, že doběhli jako první. My jsme se vrátili tedy někdy po půlnoci, celé osazenstvo už vesele chrápalo, samozřejmě na pár výjimek – pořadatelé si nás mohli odškrtnout s povzdechem o tom, že konečně můžou jít spát. Ráno jsme pozorovali naše sousedy – Ostrováky. Zjistili jsme, že jsou nezdravě aktivní a že od časného rána pobíhají, snídají, uklízejí, nu prostě jsou nezvykle živí. My je pozorovali z teplých spacáků, nechápali jejich spěch a pronášeli něco o nemoudrosti takovýchto počinů. Přes den se běhali štafety. Měl jsem to štěstí, že se se mnou na poslední chvíli prohodila Jáňa a já tak neběžel s pošuky, kteří chtějí vyhrávat, ale s baťůžkáři, kteří jsou mi nesporně sympatičtější – s těmi, kdo to moc neprožívá, raději si užívá krajiny a přírody a je rád, když najde všechny kontroly co nejsnáze. Nemusel jsem se tak moc stresovat a doběhl jsem v průměrném čase. Už jsme nějakou tu chvíli čekali u ohně a nahřívali si a sušili co se dalo, když se vrátil Jirka. Prý se zasekl u první kontroly, ale pak už to šlo samo. Odpoledne jsme prospali, ani nevíte, jak snadné je si na takový odpolední spáneček zvyknout. To neodoláte, najednou to na vás padne a spíte. A pak vás budí průvodčí, ale to sem vůbec nepatří. K večeru jsme se probrali a přesunuli se do sousední vesnice na večeři. V Cvikově totiž není jediná normální restaurace a to není můj ani náš výmysl, ale potvrdil nám to i jeden domorodec. Myslím, že jediný, kdo si jídlo trochu užil, jsem byl já. Mohl bych poznamenat, že z domova jsem zvyklý ještě na větší patlaniny, aneb citace Hurvínka, hezčí ale bude, když řeknu, že jsem nenáročný člověk a polívka a knedlíky s něčím, co mělo být kuře na paprice mi nevadí, i když se to svému názvu moc nepodobá. Ostatní to protrpěli a přesně tipovali, že zítra bude rizoto a pozítří guláš. A jak to tak na podobných akcích bývá (zvlášť na těch křesťanských), dalším bodem našeho programu byl večerní program. Teď si nejsem jistým ani tím co se mám psát, ani tím jak to mám psát, aby to pochopil co možná každý. Asi použiji jako příklad mou sestřenici. Ta se totiž dala nedávno ke katolíkům. Proč ne k protestantům? Jednoduchý důvod, existují totiž odstrašující případy - náboženství, zákonitost, morálka a kdo ví co ještě v jednom člověku, bohužel v drtivé většině jsou to právě protestanté. A tak je prý katolická církev v mnohém volnější. Pěkným úkazem tohoto jevu je Verunka H. Když se táta díval na fotky a náhodou ji tam zahlédl, poznamenal něco o tom, že je to pěkný případ. Večerní program měla na starost právě ona a hned po první její otázce jsme s ní byli my, Tchoříci, na kordy. Na otázky ve stylu „Co vzít na Ostrovský orientační běh?“ nebo „Co si vzít do baťůžku do Božího království?“ se totiž nesmí odpovídat moc upřímně, mnohem lepší je to ve frázích. Ale to mi nedovedeme, ani to umět nechceme. My jsme se drželi stranou a ani jsme nechtěli moc své názory propagovat – trochu jsme vytušili, že tady pro to není ta správná půda. I nám, křesťanům od narození, Bible jako nejnutnější věc na Orienťák nepřipadá. Kdyby se Ostrováci dozvěděli, že sebou Bibli vůbec nemám, v lepším případě by mne prohlásili za kacíře, v horším ukamenovali. (Po roce můžu říct, že po orienťáku jsem bezděky začal tahat Bibli všude. Ale vůbec ne kvůli tomu… [Editace 22.11.2009]) Ani na druhou otázku jsme nedokázali odpovědět dobře. I po zpřesnění otázky (co byste si chtěli brát do Nebe? Snad nic, ne?) a změně na „Co potřebuješ v životě k cestě do Nebe?“, jsme správně odpovědět nedokázali. Když jsme totiž řekli, že nám k tomu stačí Ježíš, Verunka nás tvrdě usadila, nevěřícím a nechápajícím hlasem se nás zeptala, jak bychom se o něm asi chtěli dozvědět? Pokud se vás tedy bude někdy Verunka ptát, správná odpověď je v první řadě opět Bible, pak pokora, láska a nedivil bych se kdyby tam dali také píli a velkou snahu. V této chvíli jsem rezignoval a šel jsem to zajíst čokoládou a trochu to rozdýchat. Nicméně jsme přežili do konce programu a byli s milostí propuštěni. Další den se konal takzvaný Expedičák – závod po družstvech, nejdříve klasický orienťák s tím, že je potřeba posbírat různé body a podle nich pak dál postupovat. S naším umem, zkušeností a odhodlaností (fuj, nesmrdí tady něco?) se nám podařilo zvítězit. Jak to probíhalo? Do skupiny jsme dostali dvě mapy – jednu k posbírání bodů, druhou k jejich plnění. Proč by se ale měli čtyři lidé hnát s jednou mapou? Jediným logickým krokem bylo se rozdělit. Paní na obecním úřadě nám ochotně okopírovala mapu, ani úplatek si nevzala a my tak mohli být dvakrát rychlejší. Půlku trasy prošla Jáňa s Lenkou, druhou půlku já a Jirka. Po dvou závodech už jsme byli o něco zkušenější a tak nám to šlo opravdu rychle. Drobný problém měla naše druhá půlka, aby to nebylo totiž tak jednoduché, ve vymezeném území mezi kontrolami nás chytali pořadatelé (nepřátelští už ani nevím co) a ti nám po chycení museli dát úkol. Jirkovi a mně se podařilo všem uniknout, Lenka s Jáňou už takové štěstí neměli a museli skládat žalozpěv. Během hodinky a pár minut byly všechny body nalezeny, instrukce vyfoceny nebo opsány a my tak mohli vyrazit na druhý okruh. Tak trochu se mi zdá, že kolem Cvikova není nic jiného než hrozné srázy a bažiny. První stanoviště totiž bylo na konci rybníka v bažince, u troj-stromu a termitiště. Podle mapy jsme tam trefili pěkně, v bažince se také topilo pěkně, ale ani po velmi dlouhé době nebylo nic nalezeno. To už jsme trochu propadali trudnomyslnosti. Drobnou chybkou totiž bylo, že rybníček byl o pár set metrů jinde. Stane se. Druhým cílem bylo tuším vyhlídka U Naděje. Zkušenosti z předchozích táborů a akcí nám radily spolehnout se trochu na domorodce a nechat si poradit. Jedna paní nás poslala na milimetr přesně k danému bodu. Pak azimutem k další Naději, tentokrát k vesnici. Měl tam někde čekat Petr M. s překvapením, podařilo se nám ho nalézt ale jen díky radě Radka Čermáka, který nás poslal po fáborkách. Petr M. čekal v útulné jeskyňce zbylé po nějakém lomu. Trochu jsme se ohřáli u ohně, posilnili se a vydali se dál. Možná by stálo za zmínku, že pokud si představíte opravdu hnusné počasí, uhádnete přesně takové počasí, jako v ten den a vlastně v celý pobyt bylo. Stručně a jasně, aby mne každý chápal (prý se i to stává) bylo hnusně, často pršelo, zima, co víc si přát. Při přecházení dalších řek a potůčků téměř všichni, až na Lenku, kašlali na vodu a brodili se jako to šlo. Další místo s úkolem jsme našli snadno a tím sranda skončila. Mapu jsem totiž do ruky dostal já, což byl jeden problém, lehce se mi podařilo ztratit, nakonec jsme se zase našli, a i když jsme si byli na sto procent jistí, že jsme na správném místě, kontrola nikde. Hledali jsme dlouho a když jsme i přesto nemohli nic najít, popošli jsme po silnici asi kilometr ke Svatému Jánu, abychom se přesvědčili, že jsme tam byli opravdu dobře. Hledali jsme ještě pár minut a pak to vzdali a klesli na nejnižší úroveň. Učinili jsme jednu z těch věcí, kterými se vůbec nechlubím, ale na druhou stranu, dobře jsme udělali. Přehlasovali jsme rebely Lenku a zavolali Ostravákům a nechali si poradit, kde kontrola zhruba je. Taky že jsme ji pak našli. Byli jsme na správném místě, hledali jsme správným směrem, problém byl jen v tom, že pytlík s papírky byl schován v jakémsi vyvráceném kořeni a fáborek, který ho měl označovat spadl a rozmáčel se, prý pak vypadal jak kus toaleťáku. Pak jsme se rychle vydali k dalšímu bodu naší cesty – k hradu jehož jméno jsem zapomněl. Vzkaz měl být u stromu s budkou, jo jenže ouha, stromů s budkou tam bylo asi pět. A to už se šeřilo. Vzkaz byl až nahoře u hradeb, kde ho také Lenka objevila. Pak jsme šli a běželi z kopce dolů. Tma byla čím dál tím větší, občas jsme si svítili Jirkovou baterkou a s obtížemi hlídali turistické značky. Poslední kontrola měla být ve skále nedaleko území, ve kterém jsme dopoledne hledali instrukce k dalšímu pokračování expedičáku. Téměř zázrakem jsme natrefili na správnou skálu, na správné místo a snadno jsme papír našli. A pak rychle zpátky do Cvikova a do školy. Vyhráli jsme, to nám nikdo nevyvrátil, i když se o to hodně snažili. (Přídavek po roce - neuznali to vůbec, ale letos z nás měli alespoň respekt :). ) Ostrováci totiž nemohli najít onu krásnou kontrolu u rybníka a tak se vrátili do školy, polovina z nich vzala baterky a šla hledat znovu v autech. Když jsme se vrátili, trochu jsme uvažovali nad tím, že bychom přece jen ještě zkusili jít na večeři – třeba se polepšili a přijít o nějaký skvělý steak nebo hranolky jsme nechtěli. Vrchol všeho bylo ale oznámení ze shora, že dnes nemáme na večeři vůbec chodit, polévka je prý stejná jako včera a rizoto hrozně rozvařené. Naše vítězství bylo snadno popřeno večerním programem, který na závod navazoval, mnohem důležitější než splnění úkolu a rychlost je totiž scénka hodnocená nám nenakloněnými dušemi. Věděli jsme, že v tomhle nemáme šanci, že nás prostě nepochopí a tak jsme zahráli jen tak z povinnosti a se shovívavým úsměvem jsme pozorovali bouřlivý potlesk při srdceryvném výstupu ostrovského pěveckého sboru, který nacvičil píseň o osvobození Cvikova. Na víc než na remízu to ale neuhádali a nám dobrý pocit nikdo nevzal. Další den se běžel poslední závod, závod jednotlivců, my ale nechtěli nic riskovat, bažiny, skály a tak víte, a raději jsme vyrazili po dvojicích. Časy nijak závratné nebyly, my se o to ani moc nesnažili, takže to nějak nevadilo. Odpoledne jsme opět prospali a večer jsme vyrazili do města, najít nějakou hospodu nebo restauraci, v které by se dalo dobře najíst. Po zoufalém hledání a nenalézání jsme se zeptali jednoho domorodce a ten prohlásil, že tu nic takového není. Nakonec si to rozmyslel, a poslal nás kilometr na konec města k celkem solidní restauraci. Ale ouha, úterý a středa zavřeno. Dnes je úterý? Tak nám nezbylo nic jiného, než koupit brambůrky, kofolu a gumové medvídky na benzínce. Co bylo večer za program si moc dobře nevzpomínám, asi nebylo nic, jen organizační upřesnění. Večer jsme měli sto chutí zakončit povedenou akci klasicky, dlouhým ponocováním, hraním pokeru a tak podobně. To jsme ale tvrdě narazili na ostrovskou stěnu. Prý, že zítra vstávají a že se chtějí vyspat. A nikde jinde místo nebylo. Skončilo to debatováním po tmě ze spacáčku, dokonce i Ostrováci se drželi a Milan nás poprosil až po dost dlouhé době, jestli bychom nechtěli už spát. Tomu se říká respekt, a to nás bylo asi pětkrát méně. (Kecám, jsou jen dobře vychovaný, nic víc v tom nebylo [22.11.2009]) Ráno se nám popravdě vůbec vstávat nechtělo, právě z rána pochází jedna skvělá dokumentační fotka. Uvidíte na ní jednu zmuchlanou neurčitou věc, z jedné strany bílou z druhé stříbrnou. Pro nezkušené, je to alumatka. Asi tři milimetry tlustá, prostě ideální pro spaní, že? Už hodně dlouho ji sebou vozí Lenka a nikdo nechápe, jak se na ní může vyspat. Právě tato fotka je ale usvědčující, dobře je z ní poznat jak vytlačuje svého bratra z pěkné tlusté a měkké karimatky. Že by začínala vítězit pohodlnost na hmotností a objemem? ("a nikdo nechápe, jak se na ní může vyspat…" - Nevyspí se, už před půlrokem to vzdala, teď tahá karimatku, jo, jo, sice gramy navíc, ale to pohodlí… [22.11.2009]) Během pár minut jsme byli prouzení a sbalení a zase jsme sledovali Ostrováky jak tam všemožně pobíhají a mysleli jsme při tom na to, jak jsme mohli ještě chvíli spát. Školu jsme opustili za pár minut, vzali jsme útokem místní pekárnu a potom i cukrárnu, autobus nám totiž jel až za pěkně dlouhou dobu. V patřičný okamžik jsme se z teplé cukrárny zvedli a vydali se zase do deště a zimy. Čekali jsme a čekali, pár autobusů přejelo, pak ještě jeden a my lehce opaření zjišťujeme, že to byl ten náš. Za pár minut jel ale další a tak se vlastně nic nestalo. Ze Svoru jsme jeli opět QuickBusem do Prahy, v Praze jsme pojedli hranolky a zmrzlinu v McDonaldu, kde jsem také veselou společnost opustil a vypravil se na hlavní nádraží. Pak zase vlakem až do Klatov a hurá domů. Další vryt na pažbu k úspěšným akcím. Jo a kolik vlastně zbývá dní do jarních prázdnin?

Čas načtení: 2024-05-22 11:00:01

Nezvládl přistání a letadlo pohltil požár. Kapitán za letu spal

Letiště Mangalore nepatří k nejjednodušším, nachází se na hoře a kousek za zpevněnou dráhou svah prudce klesá. I z toho důvodu bylo nařízeno, že přistání na něm může vykonat pouze kapitán letadla, nikoliv první důstojník. Kapitán letu 812 Air India Express z Dubaje však nebyl právě v kondici. Vyšetřování ukázalo, že během letu spal 110 minut a vzbudil se jen 23 minut před samotnou nehodou. Údajně mohl být i nachlazen.  Za vznik Bizonie přišla odplata. Západní Berlín zachránily i rozinkové bombardéry Číst více Zkušená posádka měla let plně pod kontrolou, ale… Server simplyflying.com hovoří o posádce jako o zkušených pilotech. Pětapadesátiletý kapitán měl nalétáno přes 10 000 hodin, z toho 2 440 hodin na Boeingu 737. Čtyřicetiletý první důstojník nalétal 3 620 letových hodin, z toho 3 319 na Boeingu 737. Oba piloti měli zkušenosti i s tímto konkrétním letištěm. Kapitán na něm přistál šestnáctkrát, druhý pilot měl přistání podobný počet. Ani tento let z Dubaje neprobíhal nestandardně. Tedy až na skutečnost, že kapitán skoro dvě hodiny spal tak, že i nahrávací zařízení v kabině zaznamenalo jeho chrápání. To by však také nemuselo vadit, let měl pod kontrolou druhý pilot, který také komunikoval s pozemními dispečery. Možná stačilo, aby druhý pilot svého kapitána probudil o chvilku dříve. Komplikace na letišti, a už nic nebylo tak, jak mělo… V 5:32 kapitán ještě spal, když kopilot navázal kontakt s řízením letového provozu na cílovém letišti a obdržel zprávy o počasí, informace o dráze a předběžné pokyny k sestupu. Až za devět minut potom vzbudil kapitána a dal mu, ještě rozespalému, povrchní instruktáž o budoucích podmínkách. Hlavním problémem byl rozbitý radar, který dispečerům neumožňoval sledovat klesání přistávajících letadel. Proto také řídící letového provozu naváděli přilétající letadla po strmější trajektorii. Místo toho, aby piloti začali klesat 240 km od letiště, jak byli zvyklí, začali klesat ve vzdálenosti 148 km. O tom druhý pilot kapitána informoval a vyjádřil svou obavu, zda nejsou příliš vysoko. Což pochopitelně byli, protože druhý pilot promrhal spoustu času, než kapitána vzbudil. Exkluzivní reportáž: Hangár F je architektonickým unikátem a „suchým dokem“ pro dopravní letadla Číst více Kapitán neznal skutečnou situaci Takový postup posádce neumožnil řádně probrat všechny postupy. To bylo obzvláště důležité vzhledem k tomu, že kopilot neznal správný postup, který by měl dodržet, když byla jeho původní žádost o dřívější sestup zamítnuta. Posádka v tuto chvíli netušila, jakou mají zvolit sestupovou rychlost, aby zachytili signál sestupové roviny navigačního zařízení. Mangalore, stejně jako mnoho dalších letišť, používá systém ILS (Instrument Landing System), jenž vysílá signál, který mohou letové počítače letadla sledovat až na přistávací dráhu. Tento signál je známý jako sestupová rovina. Je ale nutné tento paprsek správně zachytit. A na to bylo letadlo příliš vysoko, což kopilot opominul a kapitán nebyl ještě v celé situaci orientován, jak uvádí server admiralcloudberg.medium.com. To prostě nemohlo vyjít Kapitán si při přebrání řízení nebyl schopen uvědomit přesnou situaci, a to zřejmě až do 5:59, kdy už klesali do výšky 8 500 stop. Aby se pokusil zvýšit rychlost klesání letadla, vysunul podvozek a aktivoval aerodynamické rychlostní brzdy. Ale ani to nebylo účinné: když se let 812 přiblížil k ranveji, byl dvakrát výše, než měl být. Ve skutečnosti byli tak daleko od normálního sestupového profilu, že se jim podařilo „uzamknout“ se na falešném ILS paprsku. Signál vysílaný ILS se odráží od země i od samotného zařízení, čímž vytváří několik kopií sestupové roviny v postupně strmějších úhlech. Za normálních okolností by přibližující se letadlo neproletělo v blízkosti těchto falešných sestupových paprsků, ale let 812 neletěl normálním přiblížením. Letadlo se zaměřilo na falešný paprsek o šest stupňů vyšší, než byl ten skutečný, což mělo za následek nadměrnou rychlost klesání vyšší než 3 000 stop za minutu. Takový sestup měl být ihned přerušen. Stačilo přerušit přistání, kapitán to neudělal Z vyšetřovací zprávy vyplynuly znepokojující skutečnosti. Kopilot kapitánovi navrhl přerušit přistání. V tu chvíli i sám kapitán zaznamenal, že sledují falešný paprsek. Kabinou se rozezněly varovné signály. Přes to všechno kapitán pokračoval v nestabilizovaném přiblížení. A i dispečeři zřejmě zaznamenali, že je něco špatně, když se zeptali posádky, zda mohou potvrdit usazení v paprsku. Kapitán dal nepochopitelně kopilotovi pokyn, aby potvrdil, že ano, ačkoliv to rozhodně nebyla pravda a kapitán to již věděl. Rychlost klesání byla vysoká a bylo zřejmé, že přistání bude složité, ne-li nemožné. Přesto posádka dále pokračovala. Jedno zadní kolo narazilo do ranveje a letadlo se odrazilo zpět do vzduchu. „Opakovat, kapitáne,“ řekl v tu chvíli kopilot. Kapitán neposlechl a nakonec se mu podařilo dostat kola na zem, ale daleko od místa na dráze, které je pro přistání obvyklé. Ve snaze zpomalit aktivoval zpětný tah a automatické brzdy. Vzápětí udělal poslední, osudovou chybu. To letadlo by zastavilo… S rychle se blížícím koncem dráhy se konečně kapitán rozhodl pokusit se o průlet, ale bylo příliš pozdě. Standardní provozní postupy ukládají, že průlet po rozvinutí obracečů tahu je přísně zakázán. Ale přesto to zkusil, pustil brzdy a dal plný tah vpřed. To bylo však příliš pozdě, letadlo již nereagovalo, s poskočením se zřítilo na konec dráhy, aby se sesunulo ze svahu. O sloup na konci letiště roztrhl nádrže a vypukl masivní požár. Pozdější vyšetřování ukázalo, že kdyby místo pokusu o „průlet“ i nadále brzdil (nikoliv automatickou, ale ovládanou brzdou na plný výkon), tak by při obrácení tahu letadlo zastavil sice za dráhou, ale ještě na zpevněné části. Ke katastrofě tak nemuselo dojít. Přeživší cestující měli krutý konec Boeing letu Air India Express 812 spadl 55 metrů přímo do rokle a narazil do strmého zalesněného svahu. Letadlo se při nárazu rozlomilo na tři kusy a vzplálo, což téměř okamžitě způsobilo ohnivou stěnu a kouř, který pohltil kabinu. Ze 166 lidí na palubě asi polovina přežila náraz letounu, ale většina neměla možnost uniknout z pekla, které následovalo. Desítky lidí uhořely zaživa v troskách, když se snažily rozepnout bezpečnostní pásy a najít cestu ven z rozbitého trupu. Málokomu se to podařilo. Sedmi mužům sedícím hned za křídly se povedlo vylézt ven trhlinou v trupu, někteří při tom utrpěli popáleniny, zatímco ženě v sedmé řadě se podařilo vylézt zpět uličkou a dostat se ven stejnou cestou. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Pearl Harbor byla napaden. Velitel spal.

Čas načtení: 2024-10-07 22:00:13

Češi, rozhodně nestahujte novou Windows 11 aktualizaci! Z počítače budete mít těžítko

Volitelná aktualizace KB5043145 způsobuje řadu závažných problémů Uživatelé hlásí nefunkční periferie, problémy s Wi-Fi a opakované restarty Microsoft potvrdil, že o problému ví, řešení zatím není k dispozici Uživatelé Windows 11 by si měli dát pozor na nejnovější volitelnou aktualizaci. Update KB5043145 pro verze 23H2 a 22H2 totiž podle mnoha hlášení způsobuje vážné potíže. Pojďme […] Celý článek si můžete přečíst na Češi, rozhodně nestahujte novou Windows 11 aktualizaci! Z počítače budete mít těžítko

Čas načtení: 2024-10-25 14:15:00

Nové Macy teď určitě nekupujte. Apple příští týden uvede hromadu nových s čipy M4

Greg Joswiak, ředitel marketingu v Applu, na X oznámil , že příští bude plný oznámení týkající se Maců. A začne se hned v pondělí. Potvrdil tím dřívější spekulace, že Apple opravdu uvede nové počítače, ale protože nepřinesou žádné zásadní změny, tak se to obejde bez slavnostní konference. ...

Čas načtení: 2024-11-25 16:30:51

Microsoft pozastavil aktualizaci Windows 11. Přestaly kvůli ní fungovat některé hry

Nejdou vám na Windows 11 některé hry od Ubisoftu? Problém s největší pravděpodobností způsobuje poslední velká aktualizace Microsoft již problém potvrdil a chystá jeho nápravu Do jejího vydání je aktualizace systému na verzi 24H2 pozastavena Už jsou to téměř dva měsíce od vydání velké podzimní aktualizace systému Windows 11, která přinesla spoustu AI novinek pro Copilot+ počítače a několik drobných vylepšení pro starší stroje. Microsoft tuto verzi s označením 24H2 začal uvolňovat postupně ve vlnách, ovšem jak se nyní ukazuje, některým uživatelům způsobila problémy. Přečtěte si celý článek Microsoft pozastavil aktualizaci Windows 11. Přestaly kvůli ní fungovat některé hry

Čas načtení: 2025-01-18 19:30:59

TikTok to má spočítané. V neděli začíná platit zákaz v USA, změní to Trump?

TikTok bude v neděli plošně zakázán ve Spojených státech amerických Rozhodl o tom Nejvyšší soud USA, který odmítl projednávání pozdržet Nový prezident Trump tak bude mít těžší úkol vrátit jej do legální roviny Nejvyšší soud USA potvrdil platnost zákona, který v dubnu 2024 podepsal prezident Joe Biden. Ten staví sociální síť TikTok do role bezpečnostního rizika a navrhuje jeho plošný zákaz na území celých Spojených států. Zákon nabyde účinnosti 20. ledna, tedy již tuto neděli. Jediný, kdo s tím může něco udělat, je nový prezident Donald Trump, který v pondělí nastupuje do úřadu. Přečtěte si celý článek TikTok to má spočítané. V neděli začíná platit zákaz v USA, změní to Trump?

Čas načtení: 2023-12-23 18:17:12

Kvantové počítače

Třicet let se ve svém psaní důsledně vyhýbám kvantovým počítačům. Dnes je načase tomu udělat konec. A říct si něco víc o kvantových počítačích a otevřít jejich důsledky pro lidstvo. Tak především: proč jsem se jim tak důsledně vyhýbal? Protože se musím přiznat, že stále neumím zjednodušeně říct, jak fungují. Ne proto, že bych to nevěděl, ale prostě proto, že to neumím říct tak jednoduše, abych s tím byl spokojený. Za poslední rok se toho v kvantových počítačích událo mnoho nového a já jsem mimo jiné přečetl pětici knih, které se snažily v krátkosti představit na čtyřech stovkách stran, jak kvantové počítače fungují. Tím jsem poněkud ztratil ostych, neboť stručné vysvětlení se nedaří ani nositelům nobelových cen. Odpusťte tedy prosím mě, že se pokusím velmi zjednodušujícími příměry vysvětlit, o co jde a proč je to důležité. Dnes jsme zvyklí na to, že každý počítač je takzvaným turingovým strojem, tedy mašinkou, která umí provádět operace s binárními čísly. Vše, co jde do klasického počítače, se musí převést na jedničky a nuly, takzvané bity. Chvilku se můžete trápit s teorií, můžeme si ukázat, jak se čísla v této dvojkové soustavě sčítají, ale je to v zásadě jedno, takhle hluboko se u běžných počítačů dostane málokdo, jen ten pojem “bit” a jeho násobky nám zůstávají. Bit může být representován libovolně: může to být zhasnutá či rozsvícená žárovka, sepnutý tranzistor atd. Jednička nebo nula. Kvantové počítače používají kvantové bity, takzvané qubity. I ony mohou nabývat hodnoty jedna nebo nula - a pak také všech hodnot mezi tím. A klidně více hodnot zároveň. To tehdy, když se nacházejí v takzvané superpozici. To se lehce řekne, ale obtížně vysvětluje. Qubity jsou subatomární částice, zejména elektrony nebo fotony. A ty se mohou chovat jako částice i jako vlny, s čímž právě souvisí ona “mnohost”, jíž se projevují. Určitě jste slyšeli to rčení o Schrodingerově kočce v krabici, o které nevíme, zda je mrtvá nebo živá, dokud se do krabice nepodíváme a nezjistíme, zda ji důmyslné zařízení v krabici neusmrtilo. Toto myšlenkové cvičení Erwina Schrodingera a především rovnice za ním vyneslo jeho autorovi Nobelovu cenu. Abych byl přesný, když hovořil o kočce, měl cenu už dva roky v kapse. Schrodinger tím chtěl poukázat na problematickou uchopitelnost takzvané kodaňské interpretace kvantové fyziky, jenže o sto let později je jeho kočka vnímána spíše jako zábavný mem. Ve skutečnosti, pokud přijmeme za své nejmodernější verzi kvantové fyziky popisující multiversum, tedy mnohovesmír, ta kočka v krabici existuje ne ve dvou, ale hned v nekonečném množství stavů, živá, mrtvá, umírající, ale také třeba zcela zmizelá, s narozenými koťaty nebo třeba proměněná v pejska. Ve všech těchto stavech existuje ona kvantová Schrodingerova kočka do momentu, než otevřete krabici. Co se stane pak, o tom se kvantoví fyzici přou. Někteří tvrdí, že v tu chvíli se vlna zhroutí do konkrétní pozice a kočka bude živá nebo mrtvá. Jiní říkají, že otevřením krabice jen podle zákona pravděpodobnosti uvidíte něco a že je to podobné, jako když naberete vodu do dlaní. Spousta jí vyteče, nemůžete přesně říct, kolik vody naberete, ale velmi pravděpodobně to bude více, jak několik atomů a méně, než tuna. Že z toho nejste moudří? Inu, proto jsou tomu věnovány knihy o stovkách stran. Jednoduché příměry z našeho světa nejsou dostatečné. Podstatný je pro nás především ten jeden důsledek: qubit obsahuje najednou obrovské množství hodnot ale přitom právě jednu. A teď, co s tím dělá ten kvantový počítač? Představte si, že chcete udělat program, který nasimuluje pravděpodobnost stavu kočky v oné krabici. Už jsme si řekli, že to není ono “pade na pade”, že je tu celá řada více či méně nepravděpodobných možností. Normální počítač dostane zadané varianty a nějakou dobu k nim bude počítat hromadu výpočtů a pak z něj něco vypadne. U kvantového počítače to proběhne jinak. Výpočet na kvantovém počítači funguje tak, že se připraví superpozice všech možných výpočetních stavů. Kvantový obvod připravený uživatelem používá interferenci selektivně na složky superpozice podle zadaného algoritmu. Mnoho možných výsledků je interferencí zrušeno, zatímco jiné jsou zesíleny. Zesílené výsledky jsou řešením výpočtu.  Tím pádem výpočet proběhne prakticky okamžitě. Také bychom mohli říct, že výpočet proběhne v nekonečném počtu všech možných vesmírů, v počítačích v nich umístěných a odečte se výsledek, který nejlépe zapadá do toho našeho vesmíru. Zní to jako magie, ale je to spíš pravděpodobnost a podobnost nebo naše neznalost skutečného fungování kvantového počítače.  Jen qubity a jejich superpozice by na fungování kvantového počítače nestačily. Důležitým prvkem je možnost vytvářet páry qubitů, které jsou “entanglované”, což znamená, že dva členové páru existují v jednom kvantovém stavu. Změna stavu jednoho z qubitů okamžitě změní stav druhého předvídatelným způsobem a na libovolnou vzdálenost. A když říkám okamžitě, tak myslím okamžitě, rychleji, než by se ta informace přenesla světlem. Nikdo zatím přesně neví, jak a proč provázání funguje. Dokonce to zmátlo i Einsteina, který to slavně popsal jako “strašidelné působení na dálku”. Je však klíčem k výkonu kvantových počítačů. V běžném počítači zdvojnásobení počtu bitů zdvojnásobí jeho výpočetní výkon. Díky provázanosti však přidání dalších qubitů ke kvantovému stroji vede k exponenciálnímu nárůstu jeho schopnosti zpracovávat čísla. Superpozice umožňuje jednomu qubitu provádět dva výpočty najednou, a pokud jsou dva qubity propojeny entanglováním, mohou provést dva nebo čtyři výpočty současně; tři qubity až osm výpočtů atd. V principu by kvantový počítač s 300 qubity mohl v jednom okamžiku provést více výpočtů, než kolik je atomů ve viditelném vesmíru. Odtud také pojem kvantová nadřazenost, který označuje stav, kdy kvantové počítače dosáhnou úrovně rychlosti výpočtů, které nemohou klasické počítače ve vhodných úlohách konkurovat. Dnes se předpokládá, že kvantové nadřazenosti bude podle typu kvantového obvodu možné dosáhnout při 200-400 qubitech, tedy na počítačích nikoliv vzdálených od těch dnešních. Výše uvedené také znamená, že jsou úlohy, na které se kvantový počítač hodí a naopak takové, na které je zcela zbytečný. Například udělat počítač zobrazující grafické rozhraní nebo kódující video, na to je podstatně lepší běžný počítače, protože je to lineárně běžící úloha, kterou za pořizovací náklady a elektřinu vyřídí podstatně lépe. Kvantové počítače jsou dobré na výpočty, které jsou strukturálně paralelizované a které by ani normálními počítači nešly provést, typicky na jevy svou povahou kvantové. Vezměme si třeba simulaci fotosyntézy. Obecně víme, jak funguje, ale její detailní pochopení a zopakování či napodobení nám uniká, protože běžnými počítači nelze simulaci provést, výpočet by nedoběhl v geologicky dohledné době. Zřejmě i proto, že fotosyntéza je svou povahou kvantový proces. A její rozluštění a nasimulování je úloha pro kvantový počítač. Zajímavá otázka je, zda toto znamená, že vyrobením jediného kvantového počítače získáme nekonečný výkon počítačů z nekonečného počtu vesmírů. Nu, tak jednoduché to není. Za prvé nevíme, zda počet těch vesmírů či bublin je nekonečný, je to jen předpoklad, či spíše představa nebo zjednodušený popis nějakého abstraktnější představy. Takovou představu asi umíme uchopit lépe, než představu všech pravděpodobnostních variant koexistujících v našem prostoru a času tak, že připomínají mlhovinu, do níž se při pozorování noříme. Za druhé je tu i praktické omezení. Kvantové počítače jsou technicky velmi náročné a vlastně nestabilní. S qubity se pracuje v teplotách kolem absolutní nuly, v mechanicky stabilním prostředí, bez otřesů a se subatomární atomární přesností. Když dojde k odchylkám od ideálu, dochází k dekoherenci, tedy k rozpadu a zániku kvantového chování qubitů ještě před tím, než dokončí výpočet. Tím vzniká “šum”, tedy defektně získané informace. Důležitou součástí každého kvantového počítače je jednotka, která ověřuje kvalitu získaných informací a vyřazuje ty zjevně špatné. Představte si, že byste dali svému počítači sečíst dvě čísla a počítač by musel mít součástku, která by tento výpočet provedla nějakolikrát a pak vybrala za správný výsledek ten většinový - tak nějak to mají kvantové počítače. Nu a právě schopnost udržet šum pod kontrolou spoluurčuje onen počet využívaných “mnohovesmírných počítačů”, výsledků z nich a tím i výkonu. Aby to fungovalo dobře, je potřeba spojit větší množství qubitů (cca tisíce) do jednoho “logického qubitu”, což zní teoreticky dobře, jenže v praxi mají dnešní kvantové počítače kolem 200 qubitů. Zní to famózně, má to všechno své drobné slabiny. Například to, že kvantový počítač je extrémně složité vyrobit. Všechno je extrémně nízké: teploty, rozměry, snad jen rozpočty musí být extrémně vysoké. Podle některých kritiků kvůli tomu nebudou kvantové počítače nikdy praktické, budou jen takovou hračkou nebo velmi specializovaným počítačem pro vzácné typy úloh. Nu - kdo by byl před padesáti lety řekl, že budeme mít supervýkonný počítač připojený na internet v kapse? Tvrdší kritika se objevuje i z renomovaných zdrojů, například letos v květnu v časopisu Nature, kde se přímo píše, že kvantové počítače zatím nejsou k ničemu. Podobně kritický byl také šéfarchitekt švýcarského superpočítačového centra Torsten Hoefler ve článku Oddělit hype od praktičnosti: O reálném dosažení kvantové výhody, který suše konstatuje: “naše analýza ukazuje, že široká škála často citovaných aplikací pravděpodobně nepovede k praktickému kvantovému náskoku bez významných algoritmických vylepšení.” Bude potřeba přijít s novými algoritmy, které výhod kvantových počítačů využijí. Podle Hoeflera jsou nejslibnějšími kandidáty na dosažení zrychlení pomocí kvantových počítačů “problémy s malými daty”, například v chemii a materiálových vědách. Článek však také dochází k závěru, že velká řada uvažovaných potenciálních aplikací, jako je strojové učení, “nedosáhne v dohledné době kvantové výhody se současnými kvantovými algoritmy”, a identifikoval vstupně-výstupní omezení, která činí zrychlení nepravděpodobným například pro tak zajímavé a atraktivní problémy s velkými daty. Jsou tu i strukturálně-existenční výhrady. Paul Davies tvrdí, že 400-qubitový počítač by se dostal do rozporu s kosmologickou informační mezí, kterou předpokládá holografický princip. Podle něj pozorovatelný vesmír představuje konečnou kauzální oblast s omezenými materiálními a informačními zdroji a takový kvantový počítač by je přesáhl s neznámými následky, nebo naopak přesáhnout nemohl - a tím by nepřekonal hranici nutnou ke kvantové nadřazenosti. Dnes se předpokládá, že kvantové počítače budou mít několik způsobů nasazení. Z médií čtete, že budou luštit šifry, protože takové AES256 chroupnou na počkání. Budiž, možná, proto se pomalu přechází na “postkvantové” šifry, tedy algoritmy vymyšlené tak, aby kvantovým počítačům daly zabrat. Tady to bude jako vždy: panika povzbuzovaná prodejci a médii, otočí se v tom nějaké peníze, ale mnoho ohně z toho kouře nebude. Problematika je dostatečně známá. Důležitější budou dva aspekty: chemicko-biologický výzkum, kde kvantové počítače mohou provádět simulace na úrovni buněk a atomů. Mohou přispět k výzkumu DNA i jevů, jimž nerozumíme a které bychom potřebovali zvládnout, jako je třeba právě fotosyntéza. A proto je také z průmyslového pohledu nutné kvantové počítače neminout: jsou momentálně nejzřetelnější šancí dosáhnout průlomu v těchto oborech, které jsou pro další posun klíčové. A ten, kdo ovládne fotosyntézu nebo zásadně porozumí DNA, bude mít opravdu průlomové výhody. Třetím oborem je umělá inteligence. Ano, řada průlomů v ní nastala a velké jazykové modely jsou jedním z nich, který obor AI za poslední léta obrovsky posunul. Jenže v jednom z minulých článků jsme si také řekli, jaká jsou rizika pro to, že z AI se nestane kýžený průlom: že posuny v algoritmech nebudou sledovány rychlými posuny v technologiích. A tím se dostáváme k poslední části povídání, které by vám mělo pomoci utvořit si názor na kvantové počítače. Nemůžeme zůstat u křemíku a klasických počítačů, tedy u Turingových strojů? Musíme experimentovat s kvanty, není to drahá zbytečnost? Nemáme se soustředit na další rozvoj běžných počítačů? Zásadní dnešní problém výpočetní techniky se jmenuje Moorův zákon. A otázka, jak rychle se blížíme jeho konci. Moorův zákon říká, že počet tranzistorů (a tedy rychlost) integrovaného obvodu na stejné ploše se zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí. Bylo to praktické pozorování jednoho ze zakladatelů společnosti Intel, není to fyzikální zákon, jen se tomu tak říká. Moorův zákon má totiž jeden hlavní limit: fyzikální zákony. Dnešní technologie tvorby čipů na úrovni 3nm už pracují s atomární přesností. Dráhy, po nichž se na čipech pohybují elektrony, mají šířku několika desítek atomů a jít ta menší rozměry, je potíž. Čím užší jsou dráhy, tím vyšší je zahřívání a také možnosti chyb. Jakmile se dráhy dostanou na atomové rozměry, dochází v nich ke kvantovým efektům, které v elektronice vnímáme jako rušení. V běžné technologii procesorů už o mnoho níž jít nemůžeme. Existuje celá řada předpovědí, kdy a jakých rozměrů dosáhneme, obecně tak kolem roku 2040 narazí stávající procesorové technologie na atomární hranici. A to ještě předpokládáme, že takovéto procesory budou vyrobitelné masově a zaplatitelné trhem. Pokud mají počítače pokračovat, musí přijít radikální změna v návrhu a kvantové počítače jsou dnes tou nejpokročilejší variantou. Tou druhou je mimochodem sdílení volného výpočetního výkonu lidských mozků. A řekněme si upřímně, to se mi víc líbí sypání peněz do kvantových mašinek. A co retro country Česko? Tak a to by bylo pro základní povídání všechno. Dovolte mi ale jeden povzdech. Kvantovým počítačům se v Česku věnujeme pramálo a ostatně jako ze všeho dění kolem moderních progresivních oborů je vidět, že spíše než “country for the future” jsme “retro country”. Existuje extrémně málo knih v češtině a z českých autorů se kvantové mechanice věnuje Bedřich Velický, který napsal kolegou Janem Klímou knihu o kvantové mechanice. Pánům je ale 85 let (každému, ne v součtu) a i když jsou to legendy oboru, tak nějak bych očekával, že dobrou a čtivou publikaci zaměřenou na mladší čtenáře napíše čtyřicetiletý postdoc, který se aktuálně oborem zabývá a je v čilém komunikačním spojení s kolegy na světě. Nic a nikoho takového zřejmě nemáme, nebo o něm nevím. A tohle je moje veřejná nabídka: pokud někoho takového znáte, extrémně rád mu pomůžu takovou knihu napsat, protože jestli něco žánr kvantové fyziky potřebuje, tak je to jeho česká tvář (jeho, ne moje, já jen přepíšu věty ve vědečtině do češtiny). Na lepší časy se mírně blízká. Jak se začalo debatovat o tom, že nám do Česka koupí EU kvantový počítač, začalo se to trochu hýbat. Jasně, bylo by trapné mít na technické univerzitě v Ostravě kvantový počítač projektu LUMI-Q a nemít k němu co s ním dělat. Takže na ČVUT i VŠB se vypisují první kurzy kvantových počítačů a máme tu právě ono superpočítačové centrum, kam kvantový počítač má přijít. Jenže to je jen začátek, postupujeme totiž jako vždycky. Kupují se drahé věci, dělají se drahá gesta, ale chybí propagace, chybí vědomí důležitosti projektu, které by politici i vědci sdíleli s veřejností. Chybí nadšení, chybí popularizace, takže to tak trochu vypadá, jako že nám přiklepli eurounijní peníze, za ty koupíme drahou mašinku, spálíme hromadu strojového času a dopadne to jako vždycky. Nijak. A pak se podíváte do databáze studenstkých prací ČVUT a zjistíte, že za poslední tři roky se zde obhajovalo deset prací na téma kvantové fyziky, z toho tři disertace. Na VŠB, která sousedí se superpočítačovým centrem, kam má přijít kvantový počítač, jsou to tak tři práce. Snad jen špatně hledám… Pokud si chcete nějakou knihu v češtině o kvantové fyzice a počítačích koupit, tak doporučím začít u Pátrání po Schrodingerově kočce od Johna Gribbina. Je to už skoro osmdesátiletý britský fyzik, ale machr na popularizaci fyzikálních témat, protože taky píše scifi (dobrý, fyzikální). Tato kniha je bohužel už 40 let stará, napsal ji v roce 1984, ale je to klasika žánru, až na základě jejího úspěchu Hawking napsal svou Stručnou historii času. Tu si ostatně přeštěte taky. V regálech knihkupectví najdete o kvantech často spíš metafyzické záležitosti jako je Kvantová kniha odpovědí.  Je to sice teoretický fyzik, ale má to šoupnuté trochu do netafyzična a bude se vám kvantově snažit vysvětlit život a lásku, chraň vás ruka páně si tuhle knížku koupit mezi prvními. Tu se vyplatí číst až v momentě, když už máte načteno a umíte rozlišit mešuge názory jen od příliš odvážných. Slušnou knihou je také Částice na konci vesmíru od amerického teoretického fyzika Seana Carrolla (originál vyšel před deseti lety). Pak u nás vyšel překlad knihy italského teoretického fyzika Carla Rovelliho, což je jeden z velmi uznávaných kvantových fyziků. Jeho kniha Realita není, čím se zdá, vyšla v roce 2016 a je prostě dobrá, česky vyšla jen o dva roky později. Argo vydalo v edici Dokořán ještě dvě další slušné knihy česky, ale to už se opakujeme v základech. Pokud můžete sáhnout do anglické literatury, doporučím od prvně zmíněného Johna Gribbina Počítání s kvantovou kočkou, velmi dobrý úvod do kvantových počítačů, pak si půjdete rovnou koupit tekuté hélium a jeden si postavit. Od Gribbina si mimochodem přečtete cokoliv, je to skvělý popularizátor, jeho knihy mají hluboký vhled a jsou pochopitelné a z řady příbuzných oborů. Ne nadarmo bývá označován za nejlepšího popularizátora vědy vůbec. Kniha Davida Deutsche The Fabric of Reality z roku 1997 je další dílo, které byste neměli minout. A přijde mi nepochopitelné, že nevyšla v češtině, je to jedno ze stěžejních děl oboru, ve kterém je Deutsch velmi oceňován, ačkoliv nobelovka mu stále uniká, přeci jen je více teoretik. Ačkoliv Deutsch vydal řadu skvělých knih, v češtině nevyšlo nic. Sabine Hosenfelder je německá teoretická fyzička v oboru kvantové gravitace a její kniha Lost in Math je krásným povídáním o jazyku matematiky ve fyzice. Nebojte se, netrápí vás rovnicemi. Tak a to je pro dnešek všechno. Snad jen jedna jediná věc: když se podíváte na seznam udělených Nobelových cen, záležitosti kolem kvant tam vedou spolu s věcmi kolem DNA. Jasně, jestli v tom neděláte třicet let, asi to příští rok neklapne, ale je to zkrátka obor, kde se dnes děje nejvíce. Ostatně, letos dostala Nobelovu cenu za chemii trojice vědců za kvantové tečky. Moungi Bawendi z MIT, Louis Brus z Kolumbijské univerzity a Alexej Ekimov ze společnosti Nanocrystals Technology byli oceněni za svou práci s drobnými částicemi, které “mají jedinečné vlastnosti a nyní šíří své světlo z televizních obrazovek a LED lamp”, jak zní ve zdůvodnění ocenění.

Čas načtení: 2024-06-16 08:00:06

Recall se odkládá. První Copilot+ počítače dorazí bez kontroverzní AI funkce

Microsoft posouvá vydání kontroverzní funkce Recall Měla to být největší AI novinka Copilot+ počítačů Důvodem je pravděpodobně bezpečnost uživatelských dat Příští týden se začnou prodávat první počítače s „razítkem“ Copilot+ PC, kterým Microsoft označuje stroje nové generace schopné vlastními silami akcelerovat AI operace. V první vlně se bude jednat výhradně o počítače poháněné ARMovými procesory Qualcomm Snapdragon X Elite a X Plus, později se do této skupiny přidají i stroje s procesory od AMD a Intelu (v tomto pořadí). Microsoft si pro Copilot+ počítače připravil několik exkluzivních funkcí, ovšem jak se ukazuje, ta největší nakonec zahájení prodejů nestihne. Přečtěte si celý článek Recall se odkládá. První Copilot+ počítače dorazí bez kontroverzní AI funkce

Čas načtení: 2024-04-27 12:00:23

Pip-Boy pro vášnivé sběratele. K mání je replika zápěstního počítače ze seriálu Fallout

Televizní zpracování herní série Fallout se dočkalo nadšených reakcí Úspěch seriálu obnovil zájem o starší hry a dost možná také o sběratelské předměty Patří mezi ně i autentická replika zápěstního počítače Pip-Boy s obrazovkami ze seriálu či rádiem Seriálová adaptace populární herní série Fallout, která zkraje dubna dorazila na streamovací službu Amazon Prime Video, se prakticky přes noc stala velkým hitem, k čemuž přispěly nejen pochvalné recenze, ale velkou měrou také nadšené reakce fanoušků. Máloco dokládá úspěch seriálu tak jako skutečnost, že krátce po odvysílání se na přední příčky prodejních žebříčků vyšplhalo hned několik starších dílů série včetně kontroverzního Fallout 76. Nezahálí ani výrobci sběratelských předmětů, což dokládá zdařilá replika tzv. Pip-Boye, ikonického zápěstního počítače, který ve světě Falloutu nosí zejména obyvatelé vaultů. Přečtěte si celý článek Pip-Boy pro vášnivé sběratele. K mání je replika zápěstního počítače ze seriálu Fallout

Čas načtení: 2024-09-02 11:23:00

Hosté benefice převzali PC techniku do potřebných rodin

Praha 2. září 2024 (PROTEXT) - Večer ve čtvrtek 29. srpna se nesel v duchu charity, zejména se zaměřil na projekt Počítače dětem. Akce se již tradičně konala v restauraci na Střeleckém ostrově. Zúčastnili se jí nejen podporovatelé projektu Počítače dětem, ale také partneři soutěže krásy Miss České republiky, její bývalé soutěžící a vítězky, ale také finalistky letošního ročníku. Na akci zavítal také Radomil Doležal, ředitel agentury CzechTrade, zástupci Ukrajinského velvyslanectví nebo například Martina Králová z Vrchního státního zastupitelství.Klienti centra Paprsek byli obdarovániDíky charitativnímu projektu jedné z finalistek, Adéle Herčíkové, mohou klientu centra Paprsek nově využívat další dva tablety a dva notebooky darované charitativním projektem Počítače dětem. Z rukou zakladatele projektu Roberta Novotného a manažerky projektu Kamily Fáryové si techniku převzala vedoucí centra, paní Renata Lepová. „Centrum Paprsek není pouze denní stacionář, ve kterém se věnují zejména dětem a dospělým s vážnými vývojovými problémy, s mentálním a kombinovaným postižením a poruchami autistického spektra. Také zde poskytují odlehčovací služby rodinám s dětmi, které mají mentální postižení a starají se také o děti, které jsou v náhradních rodinách,“ uvedl zakladatel projektu, Robert Novotný. Manažerka Kamila Fáryová dodává: „Jejich další službou jsou malé dětské domovy. Právě zde je holčička, která bude nastupovat do první třídy, a chlapec, který začne navštěvovat třetí třídu. Oba jsou ze sociálně slabších poměrů, proto budou ke svému vzdělávání rádi využívat notebooky v centru Paprsek.“Oceněni byli i podporovatelé Počítače dětem Tím předávání během tohoto večera neskončilo. Podporovatelům projektu Počítače dětem byly předány medaile a certifikáty. Tím bylo uděleno poděkování za jejich podporu a štědrost, která přispívá k tomu, aby se projekt Počítače dětem mohl rozvíjet a naplňovat své poslání. „Díky partnerům a firmám, které darovaly techniku, nebo přispěli finančním darem, můžeme i nadále společně pomáhat dětem z rodin v těžkých životních situacích a poskytovat jim nezbytné nástroje pro jejich vzdělávání,“ řekl k oceňování Robert Novotný. Za darování velkého množství techniky byly letos oceněny firmy Brose, zastoupená panem Ladislavem Hojgrem, a Sportisimo, zastoupená paní Kateřinou Baumrukovou.Programem provázel moderátor Jiří Fröhlich. V průběhu programu se představily též finalistky Miss České republiky v šatech slovenské módní návrhářky Boba.Kontakt:E-mail: dominika.kovarova@itpeoplecz.czČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz. 

Čas načtení: 2024-09-05 12:00:04

ARMové počítače s Windows zlevňují. Může za to nový osmijádrový Snapdragon X Plus

Qualcomm na veletrhu IFA odhalil dvě nové konfigurace Snapdragonu X Elite Mají pouze 8jádrový procesor a slabší grafickou kartu Stále však splňují minimální požadavky pro počítače z rodiny Copilot+ Qualcomm přivezl na veletrh IFA nový počítačový procesor z rodiny Snapdragon X, konkrétně nejslabší osmijádrovou konfiguraci, jejíž existenci v minulém týdnu odhalily některé technologické weby. Nový čip je určený do levnějších ARMových počítačů s Windows, i tak ale splňuje parametry pro počítače z rodiny Copilot+, což znamená, že je připravený na akceleraci AI úloh přímo na čipu. Přečtěte si celý článek ARMové počítače s Windows zlevňují. Může za to nový osmijádrový Snapdragon X Plus

Čas načtení: 2024-07-01 10:40:00

Vítězky Miss ČR pomohly v rámci charity Počítače dětem

Praha 1. července 2024 (PROTEXT) - Mít dobré srdce a pomáhat druhým jsou jedny z vlastností, které vítězky Miss České republiky rozhodně mají a využívají pro dobrou věc. Tentokrát vykouzlily úsměv na tváři žákům ZŠ a MŠ Weberova.Tereza Langrová (Miss Naděje ČR 2023) a Bára Sulanová (vítězka Miss ČR 2023) předaly počítačovou techniku žákům z pražské Základní a mateřské školy Weberova.Účelem této návštěvy bylo předání deseti notebooků a deseti tabletů žákům základní školy, které budou využívat v rámci výuky, zejména při výuce cizích jazyků. „V dnešní době je celá řada počítačových programů, které umožní dítěti se vzdělávat i bez pomoci pedagogického pracovníka, především je populární škola hrou pomocí jazykových a matematických aplikacích on-line, proto je velmi důležité, aby nebyli žáci vyčleněni z kolektivu třídy kvůli chybějící technice,“ říká Robert Novotný, zakladatel projektu Počítače dětem.Předání by se nemohlo uskutečnit bez paní učitelky Stephanie Fikarové, která oslovila projekt Počítače dětem s žádostí o darování techniky. Slavnostního předávání se kromě ní zúčastnili i žáci a také pan ředitel Karel Čermák. Miss ČR 2023, Bára Sulanová, nám sdělila své pocity: “Návštěva školy a předání techniky dětem pro mne byla emotivní. Sama jako studentka a čerstvá absolventka střední školy si moc dobře uvědomuji, jak moc je pro mě počítač důležitý i v rámci informálního vzdělávání.“ Doplnila ji Tereza Langrová, která získala v roce 2023 titul Miss Naděje: “Jsem moc ráda, že jsem mohla být součástí předávání počítačů, které povedou k zlepšení studijních výsledků a rozšíření obzorů i v dalších mimoškolních aktivitách.“ V případě zapojení se do projektu Počítače dětem, ať už jako dárce, dobrovolník či potřebná rodina/organizace, kontaktujte tým Počítače dětem na www.pocitacedetem.cz Aktuálně se do projektu Počítače dětem zapojují nejen vítězky ročníku 2023, ale také soutěžící ročníku letošního. Jejich cestu můžete sledovat na www.miss-ceske-republiky.cz.Na webových stránkách www.pocitacedetem.cz se můžete dozvědět bližší informace o získávání, renovování a darování počítačové techniky. V případě, že to GDPR dovolí, můžete sledovat i příběhy těch, kteří se do projektu zapojili – ať už v roli dárců, dobrovolníků či potřebných. Kontakt: dominika.kovarova@itpeoplecz.czZdroj: Nadační fond IT people ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz. 

Čas načtení: 2024-08-28 06:30:56

ARMové počítače s Windows zlevní. Qualcomm představil odlehčený Snapdragon X Plus

Qualcomm potichu uvádí odlehčenou variantu počítačového procesoru Snapdragon X Plus Má pouze 8 procesorových jader a slabší grafiku, neurální jednotka má však stále vysoký výkon Čip bude určen do nejlevnějších Copilot+ počítačů Na začátku letošního léta se dostaly na pulty obchodů první ARMové počítače s Windows pyšnící se nálepkou Copilot+ PC. Tyto stroje pohání procesory Qualcomm Snapdragon X Elite a X Plus, které obsahují výkonnou neurální jednotku pro akceleraci AI úloh přímo na zařízení. Přestože se jedná o velmi výkonné čipy, které se mohou směle rovnat konkurenci od Intelu nebo AMD, stále je nutné počítat s omezenou kompatibilitou některých stávajících aplikací, čemuž neodpovídá cena samotných počítačů – ta aktuálně startuje na částce 30 tisíc korun. Brzy bychom se ale mohli dočkat levnějších variant. Přečtěte si celý článek ARMové počítače s Windows zlevní. Qualcomm představil odlehčený Snapdragon X Plus

Čas načtení: 2024-09-05 09:00:37

Konec exkluzivity se blíží. Copilot+ počítače už nebudou vázány na ARMové procesory

Počítače s procesory Intel a AMD se konečně dočkají AI funkcí ve Windows 11 Dosud byly exkluzivní pouze na ARMových procesorech od Qualcommu Na konci tohoto měsíce Microsoft pořádá tiskovku k Copilotu pro firmy Na začátku letošních letních prázdnin přišly na trh první počítače spadající do škatulky Copilot+, jejichž unikátní schopností je podpora akcelerace AI úloh přímo na zařízení. Společným jmenovatelem těchto strojů jsou ARMové čipsety Qualcomm Snapdragon X Elite a Plus – konkurenční procesory od Intelu a AMD totiž ještě donedávna nesplňovaly minimální požadavky na výkon neurální jednotky. Nové procesory AMD Ryzen AI 300 a Intel Core Ultra 200V již těmto požadavkům vyhovují, na podporu Copilot+ funkcí ve Windows si ale budou muset ještě nějakou dobu počkat. Přečtěte si celý článek Konec exkluzivity se blíží. Copilot+ počítače už nebudou vázány na ARMové procesory

Čas načtení: 2024-03-22 06:30:49

Surface Pro 10 a Surface Laptop 6 oficiálně: Microsoft odstartoval novou éru AI počítačů

Microsoft představil nové počítače pro firmy Surface Pro 10 a Surface Laptop 6 přinášejí nové funkce ve starých tělech Hlavním tahákem má být umělá inteligence a displeje s antireflexní úpravou Spotřebitelské varianty by měly dorazit letos v květnu Microsoft si na včerejší den připravil prezentaci s podtitulem „New era of work“, v níž se převážně věnoval využití umělé inteligence ve firemním prostředí. Pro tyto účely vybavil dva své nejpopulárnější počítače novými procesory od Intelu, které dokáží s umělou inteligencí nativně pracovat. Mimo nové procesory jsme se dočkali i několika dalších drobných vylepšení. Přečtěte si celý článek Surface Pro 10 a Surface Laptop 6 oficiálně: Microsoft odstartoval novou éru AI počítačů

Čas načtení: 2024-04-02 12:36:57

Počítače stojí dneska jako televize

Pamatuji za socialismu jak k nám do podniku ve veliké bedně ze dřeva přivezli veliký drahý počítač který měl početní výkon jako dnešní levný telefon. Vše směřuje k tomu že se počítače budou dávat do počítačových monitorů a tím už budou v prodeji jenom počítače s umělou inteligencí pro datacentra. Už dneska jsou v prodeji… Číst dále »Počítače stojí dneska jako televize

Čas načtení: 2024-05-17 10:57:29

Muž z Litoměřic možnil pachateli přístup do svého počítače. Podvodník ho obral o milion korun

Litoměřicko - Trpkou zkušenost s kybernetickým zločincem zažil 46letý muž z Litoměřic. Byl osloven neznámou osobou pod legendou vyzvednutí financí, které si může vybrat z bitcoinového účtu. Byl mu zaslán odkaz na aplikaci umožňující vzdálený přístup do počítače, kterou si nainstaloval do svého počítače a dále postupoval dle instrukcí neznámého podvodníka, uvedla Policie České republiky. The post Muž z Litoměřic možnil pachateli přístup do svého počítače. Podvodník ho obral o milion korun first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-05-22 15:00:48

Počítače Copilot+ od Microsoftu spoja umelú inteligenciu a špičkový výkon: Takto sa líšia od bežného laptopu

Spoločnosť Microsoft 20. mája predstavila na špeciálnej konferencii najrýchlejšie a najinteligentnejšie počítače, aké boli vyrobené. Sú to počítače Copilot+, ktoré v sebe spájajú ... The post Počítače Copilot+ od Microsoftu spoja umelú inteligenciu a špičkový výkon: Takto sa líšia od bežného laptopu appeared first on Vosveteit.sk - Správy zo sveta technológií a vedy.

Čas načtení: 2024-06-03 12:00:08

Počítače Copilot+ v prvních benchmarcích. Opravdu je Snapdragon X Elite výkonnější než Apple M3?

Snapdragon X Elite je pořádně výkonná bestie Podle prvních benchmarků překonává Apple M3 ve všech ohledech Počítače Copilot+ budou výrazně výkonnější a efektivnější než jejich předchůdci s Intelem Microsoft v minulém týdnu představil novou kategorii počítačů nazvanou Copilot+ PC. Společným jmenovatelem těchto strojů je výkonná neurální jednotka, díky které lze přímo na zařízení spouštět vybrané úlohy využívající umělou inteligenci. Do kategorie Copilot+ PC zatím patří pouze počítače poháněné ARMovými čipsety Qualcomm Snapdragon X Plus a Elite, které mají kromě neurální jednotky disponovat i výkonným a úsporným procesorem. Jaký je jejich skutečný výkon? Přečtěte si celý článek Počítače Copilot+ v prvních benchmarcích. Opravdu je Snapdragon X Elite výkonnější než Apple M3?

Čas načtení: 2024-06-04 17:00:52

Exkluzivita Qualcommu skončila dříve, než začala. AMD uvádí vlastní procesory pro Copilot+ počítače

AMD na veletrhu Computex představilo nové procesory Obsahují výkonnou neurální jednotku, díky které splňují kritéria pro počítače Copilot+ První stroje s novými procesory dorazí již příští měsíc V tomto týdnu se ve městě Tchaj-Pei koná veletrh Computex, na kterém jsou postupně představovány jak nové počítačové technologie, tak i samotné počítače. Jedno z největších odhalení si připravila společnost AMD, která na veletrh přivezla nové procesory pro desktopy i notebooky. Hlavní devizou těch notebookových je výkonná neurální jednotka, díky níž je možné stroje s těmito procesory zařadit do škatulky Copilot+ PC – jsou totiž dostatečně výkonné na to, aby mohly přímo na zařízení akcelerovat úlohy umělé inteligence. Přečtěte si celý článek Exkluzivita Qualcommu skončila dříve, než začala. AMD uvádí vlastní procesory pro Copilot+ počítače

Čas načtení: 2024-06-18 19:30:30

Dnes se začínají prodávat první Copilot+ počítače. Jaké exkluzivní funkce nabízí?

Na pulty obchodů míří první Copilot+ počítače Zvládají umělou inteligenci, nemusí však být kompatibilní se všemi aplikacemi První vlnu pohání procesory od Qualcommu, zanedlouho se přidá i AMD a Intel Microsoft minulý měsíc odhalil budoucnost osobních počítačů, kterou schovává za nálepku Copilot+ PC. Zaslouží si ji pouze ty stroje, které disponují výkonnou neurální jednotkou k akceleraci AI úloh přímo na zařízení. V tuto chvíli se mohou tímto označením honosit pouze počítače poháněné ARMovými čipsety Qualcomm Snapdragon X Elite a X Plus, které si můžete od dnešního dne koupit u vybraných prodejců. Přečtěte si celý článek Dnes se začínají prodávat první Copilot+ počítače. Jaké exkluzivní funkce nabízí?

Čas načtení: 2024-09-14 00:01:31

Jak se instalovaly počítače dřív a jak nyní

V dnešním článku bych chtěl porovnat to, jak se počítače instalovaly před mnoha lety a jak se to dělá v současnosti. Podstatné rozdíly tam jsou, tak pojďme na to. Instalace počítače dříve Nemusíme chodit hodně daleko do

Čas načtení: 2024-11-07 18:28:29

Moderní zbraní budou geniální počítače

Kdy budou v prodeji optické kvantové počítače, co budou; malé, geniální, levné, přenosné, na akumulátory bude to za 50 let? Optické kvantové počítače mají obrovský potenciál, ale jejich komerční dostupnost ve formě malých, přenosných zařízení poháněných akumulátory je otázka spíše desetiletí než pouhých pár let. Současné kvantové technologie jsou stále v raných fázích vývoje, kde… Číst dále »Moderní zbraní budou geniální počítače

Čas načtení: 2025-01-04 14:26:34

Vypnul se monitor u počítače

Při sledování filmu se v pravém dolním rohu monitoru objevil anglický text a začaly se odpočítávat vteřiny a asi za minutu se monitor vypnul. Zvuk filmu šel dál. Počítač jsem vypnul a za nějaký čas zkusil znovu zapnout i monitor. Read More Vypnul se monitor u počítače The post Vypnul se monitor u počítače first appeared on Radírna - Internetová online poradna.

Čas načtení: 2025-01-07 11:00:54

Snapdragon X oficiálně: nový čip stlačí cenu Copilot+ počítačů pod 20 tisíc korun

Qualcomm na veletrhu CES odhalil základní čip pro Copilot+ počítače Snapdragon X je určen do strojů s cenou pod 20 tisíc korun Oproti Snapdragonu X Plus přitom není zatěžkán žádnými velkými ústupky Qualcomm v rámci veletrhu CES odhalil svůj třetí počítačový procesor pro Copilot+ počítače. Po Snapdragonech X Elite a Plus přichází základní model pojmenovaný jednoduše Snapdragon X, který má z celé trojice nejmenší výkon, ale také nejnižší cenu. Díky tomu se v obchodech začnou objevovat nové Copilot+ stroje, jejichž cena by se měla vejít pod 20 tisíc korun. Přečtěte si celý článek Snapdragon X oficiálně: nový čip stlačí cenu Copilot+ počítačů pod 20 tisíc korun

Čas načtení: 2014-12-05 05:00:00

O&O Defrag 18: Účinná defragmentace pevného disku

Jak zvýšit výkon počítače? Co k tomu zaručeně pomáhá? Máte představu, co znamenají pojmy fragmentace a defragmentace pevného disku? Jedná se o důležité pojmy, které úzce s výkonem počítače souvisí. Pokud s nimi budete kvalitně pracovat, nebude docházet ke zpomalení počítače, ale bude běžet jako při ...