Moskva/Kyjev - Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí východoukrajinského města Kurachove, které se nachází v Doněcké oblasti. Informovala o tom ruská státní tisková agentura TASS, zatímco...
--=0=--
---===---Čas načtení: 2019-11-12 19:11:13
V pražských kinech Atlas a Evald startuje Týden ukrajinského filmu
Od úterý 12. 11. mohou diváci zhlédnout v hlavním městě nejlepší snímky současné ukrajinské kinematografie. Filmy, které zaujaly odborníky i diváky na mezinárodních festivalech a sesbíraly různá filmová ocenění, se představí během sedmi večerů od 12. do 18. listopadu v kinech Atlas a Evald. Zahajovacím snímkem festivalu bude Atlantida, která nabízí pohled do blízké budoucnosti ve válkou zničené zemi a jenž získala první cenu v sekci Horizont na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách a zvláštní cenu poroty na Mezinárodním filmovém festivalu v Tokiu. Režisér Valentyn Vasjanovyč neobsadil do filmu profesionální herce, ale lidi, kteří si skutečně prošli válečným peklem. „Mají to v očích a lze to vycítit z jejich chování. A já chtěl, aby tomu uvěřili i ti diváci, kteří válkou sami prošli,“ říká autor filmu. Hostem úvodního večera v kině Atlas bude hlavní filmový hrdina, válečný veterán Andrij Rymaruk. Andrij (34) byl mobilizován v roce 2015 a na frontě strávil půldruhého roku jako velitel oddílu rozvědky. Po ukončení služby začal pracovat v organizaci Vrať se živý, která pomáhá ukrajinským vojákům a veteránům rusko-ukrajinské války. Většina letošních snímků reflektuje nedávné události, spojené s tak těžkým tématem, jakým je válka. Trauma, které s sebou anexe Krymu a konflikt na východě Ukrajiny nesou, zpracovávají různými způsoby hned tři filmy, které modelují obraz Ukrajiny, kterou stojí za to poznat. Diváci se mohou těšit například na drama Cesta domů, které vypráví příběh otce přijíždějícího do Kyjeva, aby odvezl domů na Krym ostatky mrtvého syna zabitého ve válce na východě Ukrajiny. Na pozoruhodnou a nelehkou cestu s sebou bere i svého mladšího syna. Film vysílají Ukrajinci do boje o Oscara. Týden ukrajinského filmu nabídne ale také komedii Mé tiché myšlenky. Ta byla například na 54. ročníku MFF v Karlových Varech oceněna zvláštní cenou poroty v kategorie East of the West. Debut režiséra Antonia Lukiče, který bude hostem závěrečného večera festivalu, rozehrává na plátně nápaditou road movie, v níž prokazuje nebývalý cit pro budování tragikomických situací. Letos zaznamenal festival dvě novinky: poprvé bude jeho součástí výběr krátkometrážních snímků a Týden ukrajinského filmu zamíří i do Brna v termínu od 12. 11. do 2. 12. Všechny filmy budou uvedeny v původním znění s českými titulky. Vstupenky je možné zakoupit v online předprodeji jednotlivých kin i na jejich pokladnách v ceně 100 Kč. Festival otevře 12. listopadu v kině Atlas film Atlantida režiséra, scénáristy a kameramana Valentyna Vasjanovyče. Dramatická antiutopie se odehrává v roce 2025, rok po ukončení rusko-ukrajinské války, která zcela zdevastovala východní Ukrajinu. Život bývalého vojáka Serhije je rozerván na kousky, trpí posttraumatickým syndromem a těžce se sžívá s novou realitou. Ve filmu nehrají profesionální herci, ale lidé, kteří si skutečně prošli válečným peklem. „Mají to v očích a lze to vycítit z jejich chování. A já chtěl, aby tomu uvěřili i ti diváci, kteří válkou sami prošli,“ říká autor filmu, který měl premiéru na 76. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách, kde v sekci Horizont získal první cenu. 13. listopadu jistě zaujme diváky v kině Evald Pan Jones, poslední film u nás dobře známé režisérky Agnieszky Hollandové. Polsko-britsko-ukrajinský politický thriller v hvězdném obsazení s Jamesem Nortonem, Vanessou Kirby či Peterem Sarsgaardem je příběhem mladého britského novináře Garetha Jonese, který se pod vlivem zpráv o úspěších sovětské industrializace chystá v roce 1933 do Moskvy s cílem pořídit rozhovor se samotným Stalinem. Následuje drsný střet se sovětskou mocí, smrt kolegy, který byl na stopě odhalení skutečného pozadí stalinských úspěchů, cesta na Ukrajinu a svědectví o hrůzách uměle vyvolaného hladomoru, které vydává po návratu v Londýně. Pravda o hrůzách života v Sovětském svazu naráží na nepochopení západních novinářů, ovlivněných stalinskou propagandou. Jones se nevzdává a svá odhalení svěřuje začínajícímu ambicióznímu spisovateli Georgi Orwellovi. 14. listopadu nabídne kino Atlas drama režiséra Narimana Alijeva Cesta domů. Krymský Tatar Nazim se po okupaci a anexi Krymu rozhodl odejít jako dobrovolník do armády a byl na východě Ukrajiny zabit. Jeho otec přijíždí do Kyjeva, aby odvezl ostatky mrtvého syna zpět na Krym. Ve filmu se mluví především krymskotatarsky, ale zazní také ukrajinština a ruština. Letos bude reprezentovat ukrajinskou kinematografii na Ceně Akademie (Oscar) v kategorii Mezinárodní film. V kině Atlas bude možné také zhlédnout 15. listopadu film Ilovajsk režiséra Ivana Tymčenka. Velitel útočné skupiny praporu Donbas Bišůt zraněný v bitvě o Ilovajsk jen zázrakem zůstane naživu. V okupovaném městě na něj pořádá hon ruský důstojník Runkov, pro kterého se tato válka stala osobní tragédii. Ten však nehledá spravedlnost, ale pomstu. Novinku v dramaturgii festivalu představuje Krátký metr z dílny projektu Pojízdné kino. 16. listopadu se v něm v kině Evald představí pět dokumentárních a krátkometrážních filmů s různou tématikou. Události, které se odehrály v Užhorodu v roce 1944, jsou tématem filmu Zůstat nemůžeme utíkat Maryna Lopušiny. Fingerman Ivana Šochy je krátkým vhledem do světa dětské fantazie. Knockdown Antona Skripce pojednává silvestrovský příběh apatického Savy v kostýmu praštěného Santa Clause. Dům Slovo, jak se jmenuje film Ihora Vysnevskeho, tak se říkalo charkovskému domu, ve kterém žilo více než 200 spisovatelů, umělců, básníků, hudebníků s rodinami. Po vpádu NKVD jedné noci v roce 1933 se domu po čase bude říkat Krematorium a jeho obyvatelům „rozstřílené obrození“. Mia Donna Pavlo Ostrikova je o šestačtyřicetileté Oksaně, jejíž život se převrátí naruby ve chvíli, kdy se z jejího manžela Tolika stane muž s duší sedmiletého chlapce. 17. listopadu se v kině Evald bude promítat Divoké pole, ukrajinsko-holandsko-švýcarské drama režiséra Jaroslava Lodyhina, natočené na motivyoceňovaného románu známého ukrajinského spisovatele Serhije Žadana Vorošylovhrad. Herman je nucen vrátit se do rodného města na Donbasu, kde se musí postarat o rodinný podnik – starou benzínovou pumpu. Nebude to ale vůbec jednoduché… Musí se postavit těm, kteří kousek po kousku zabírají půdu, aby z ní udělali kukuřičné pole nebo železniční trať, která nikam nevede. Festival zakončí 18. listopadu v kině Atlas vysoce ceněná komedie Mé tiché myšlenky, debut režiséra Antonia Lukiče. Za zvuků syntezátorové hudby rozehrává autor před divákem obrazově nápaditou road movie, v níž prokazuje nebývalý cit pro budování tragikomických situací. Vadym se živí nahráváním a prodejem nejrůznějších zvuků. Rád by do Kanady, a tak když přijde velkoryse honorovaná nabídka zaznamenat zvuky ukrajinských domácích zvířat a vzácného ptáka žijícího na Zakarpatí, vydává se na cestu, kterou mu trochu komplikuje matka… Film byl na 54. ročníku MFF v Karlových Varech oceněn zvláštní cenou poroty v kategorie East of the West, v národní soutěži na MFF v Oděse získal hlavní cenu a Irma Vitovska si odnesla cenu za nejlepší hereckou roli. Od 12. listopadu do 2. prosince budou mít možnost nejnovější ukrajinské filmy zhlédnout i diváci v Brně. Týden ukrajinského filmu jim nabídne, jak aktuální snímky, tak i filmy, které v minulých létech měli možnost vidět jen diváci v Praze. Festival se koná za podpory Ministerstva zahraničních věcí Ukrajiny a Velvyslanectví Ukrajiny v České republice. TZ
Čas načtení: 2024-04-08 11:48:50
Kandidát na příštího amerického prezidenta Donald Trump se již několikrát nechal slyšet, že v případě výhry ve volbách ukončí válku Ruska proti Ukrajině do 24 hodin. Deník Washington Post informoval, že Trump v soukromém rozhovoru odhalil svůj mírový plán na ukončení rusko-ukrajinského konfliktu. The post Anonymní zdroje z řad poradců Donalda Trumpa měly hovořit s deníkem Washington Post ohledně mírového plánu rusko-ukrajinského konfliktu first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-04-29 06:00:01
Írán se na Ukrajině učí, od Rusů má i zbraně. Generál Šedivý vyřkl nepříjemnou prognózu
Americký prezident Joe Biden krátce po izraelském útoku na íránský konzulát v Damašku varoval Írán před odvetou. Bylo zřejmé, že USA budou stát za Izraelem. Ale z průběhu událostí, které následovaly, víme, že odpověď USA byla poměrně nevýrazná. Rusko předává své zkušenosti „USA připravily své letecké síly k odražení předpokládaného íránského úderu na Izrael přesunutím letadlové lodě USS Gerald R. Ford a USS Eisenhower do prostoru Středního východu jako demonstraci odhodlání zasáhnout. Jenže počátkem ledna byla USS Gerald R. Ford stažena zpět do Norfolku,“ vysvětlil generál Jiří Šedivý. Požadavky ukrajinského prezidenta nejsou reálné, říká generál Šedivý. Kritizoval evropské politiky Číst více Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády České republiky měly americké zpravodajské služby poměrně přesné informace o případné íránské odvetě. „Ale že by USA měly v plánu provést pozemní nebo leteckou operaci na území Íránu k podpoře Izraele, se nedá předpokládat,“ uvedl bývalý elitní voják. Jenže i to by se mohlo změnit. Zásadní roli v tom hraje Rusko, respektive jeho ochota a rychlost předávat svému spojenci zkušenosti z války na Ukrajině. Přebírá Írán ruské know-how, je mezi těmito režimy úzké spojenectví? Írán zcela určitě přebírá řadu zkušeností z ruské agrese na Ukrajině. Faktem je i to, že Rusové v rámci svých omezených možností vyzbrojují Írán. Přesto v těchto dnech Írán ještě není připraven na zásadní krok, jako třeba citelně zasáhnout Izrael. To ale neznamená, že v budoucnosti k něčemu takovému nepřistoupí. Což se nám sice nemusí líbit, realita je ale bohužel taková. Proč íránské drony nebyly před pár dny úspěšné? Na Ukrajině přitom své cíle pravidelně zasahují. Území Izraele, na které byl úder cílen, je velmi malé. Tedy soustředění se na toto malé území zároveň definuje podobu finální fáze letu. Na rozdíl od podmínek ukrajinského bojiště, které umožňuje nejenom manévr, ale i velký prostor pro výběr cílů v relativně velké vzdálenosti od sebe. Na Ukrajině také není tak velká hustota protiraketových a protiletadlových prostředků. Připomínám jen urgentní žádosti ukrajinského prezidenta k dodání nejméně systémů Patriot a další požadavky. Objev v mayském chrámu odhalil, jak civilizace skončila. Dnes se blížíme do stejného bodu Číst více Podoba mezi íránským úderem a těmi ruskými tedy neexistuje? Jedinou podobnost s ruským vedením vzdušných úderů na Ukrajinu vidím v počtu bezpilotních prostředků a raket vyslaných na Izrael. Zásadně nevyšel úmysl zahltit izraelský obranný systém Iron Dome tak, aby se nepodařilo zasáhnout všechny útočící cíle a aby několik nezasažených dopadlo na určené objekty. Sofistikovanost provedení úderu zkrátka byla velmi vzdálená současnému vedení ruských vzdušných úderů bezpilotními prostředky a raketami na Ukrajině. Část dronů a raket byla sestřelena letectvem USA, Velké Británie a Jordánska. Zbytek silami Izraele – letectvem a systémem Iron Dome. Čím to bylo? Ani rakety, ani drony nebyly naprogramovány na složitou dráhu, kde manévr ztěžuje zjištění cílů a následně zásah protileteckými a protiraketovými prostředky. Doba, po kterou se rakety a drony pohybovaly na dráze k území Izraele, byla dostatečná k účinnému zásahu. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Dvě letadla vrazila do Smědavské hory. Údolí v Jizerských horách se stalo smrtelnou pastí.
Čas načtení: 2024-05-05 09:12:09
Ruské ministerstvo vnitra zařadilo bývalého ukrajinského prezidenta Petra Porošenka a současného velitele Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandra Pavljuka na seznam osob, po kterých úřady pátrají. Píše o tom deník Ukrainska Pravda. The post Rusko zařadilo na seznam hledaných osob bývalého ukrajinského prezidenta Porošenka a velitele pozemních sil Pavljuka first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-06-18 10:32:56
Generálporučík Mykola Oleščuk, velitel ukrajinského letectva, sdílel video bojového úsilí pilotů 40. brigády taktického letectva velitelství letectva Tsentr (střed), uvedl deník Ukrajinska Pravda. The post Velitel ukrajinského letectva ukázal na videu bojovou práci ukrajinských pilotů proti nepřátelským cílům first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-06-22 10:19:41
Byly zveřejněny satelitní snímky s následky ukrajinského útoku na ruské ropné skladiště
Ruská služba Rádia Liberty zveřejnila satelitní snímky, které ukazují následky útoku ukrajinského dronu na ropný sklad v osadě Enem v Adygejské republice v Ruské federaci. The post Byly zveřejněny satelitní snímky s následky ukrajinského útoku na ruské ropné skladiště first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-12-31 20:24:00
Místo, na kterém šéf vojenské správy ukrajinského Chersonu Roman Mročko natáčel svůj novoroční proslov k obyvatelům města, se stalo terčem ruského ostřelování. V natáčení zprvu pokračovat, ale nakonec ho zastavil. Mročko na svém facebookovém profilu zveřejnil video, na kterém stojí před domem, který opravuje několik mužů na žebřících. Mluví o jakémsi projektu, který se uskutečnil z iniciativy ukrajinského prezidenta, když se v okolí ozve první výbuch. Ten ho nechá v klidu a započatou větu zopakuje. Když ale v jeho bezprostřední blízkosti zazní druhá exploze, podívá se tím směrem a proslov přeruší. Také muži opravující dům slezou ze žebříků a odcházejí zřejmě někam, kde by mohlo být bezpečněji. "Ve válce neexistují svátky a volno," komentoval Mročko tuto událost. Napsal, že zásah byl asi 20 metrů od něj, a poděkoval týmu opravářů za odolnost. Podle propočtu agentury AFP na základě údajů amerického Institutu pro studium války (ISW) ruská armáda letos dobyla 3985 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což je velikost srovnatelná se Zlínským krajem. Dramatické dění sledujeme na Blesk.cz v online přenosu.
Čas načtení: 2020-01-12 15:18:15
O íránském odlivu mozků aneb vzpomínka na Mehrdáda
Írán přiznal, že omylem sestřelil ukrajinské letadlo. Proč mě to zas tolik nepřekvapilo… Tak nám vrchní představitelé íránské vlády kápli božskou, tedy Alláhovu: letadlo, na jehož palubě se nacházelo skoro dvě stě lidí, nespadlo skrze žádnou technickou závadu, ale po zásahu íránskou protivzdušnou obranou. Má to nějakou politickou dohru, americký prezident Trump tweetnul íránským občanům vzkaz v jazyce fársí (překlad zde) a v Teheránu probíhají protesty, které režim docela tvrdě potlačuje. Na Redditu jsem se dočetl, že jedno z hesel provolávaných demonstranty prý je „milujeme Trumpa“, což pokud je pravda, asi v příslušných redakcích zavaří pár mozků… Nicméně režim kvůli tomu asi nepadne, to bych se divil. Dneska chci psát o příbuzném tématu. Je jím íránský brain drain, čili odliv mozků. Od bývalého sovětského bloku se Íránská islámská republika liší jedním dost podstatným prvkem: nikdy příliš nekomplikovala svým vlastním občanům možnost vystěhovat se ven. Sám Chomejní svého času prohlásil něco ve smyslu „kdo nemá nervy na život v islámské revoluci, ať vypadne“ (přesný citát v angličtině), a podle toho se tamní stát dodnes řídí. Ono je to svým způsobem i mazané, protože tím zároveň vznikl jakýsi pojistný ventil zajišťující, že vevnitř Íránu nedojde ke kritické koncentraci disidentů a nepřátel režimu. Ti jsou převážně venku, za kopečky. Jenže vedlejším efektem této svobody pohybu je skutečnost, na kterou narazili svého času už soudruzi z NDR a kvůli níž pak vybudovali Berlínskou zeď: ze země utíká zcela disproporční množství mladých, schopných, vzdělaných lidí, kteří v ní nevidí budoucnost. Brain drain v Íránu je jeden z největších na světě, ne-li vůbec největší. Počet vysokoškoláků utíkajících každoročně ze staroslavné Persie činí 150–200 tisíc. Jednoho z nich jsem osobně poznal už před dvaceti lety v Praze. Nedaleko Národní třídy byla jedna trafika, míval jsem tamtudy tehdy občas cestu a kupoval jsem si tam Ikarii. Časem mi ji tam začali schovávat, aby se náhodou nevyprodala, než dorazím. A v odpoledních hodinách, kdy jsem tam nejčastěji chodil, obvykle prodával Mehrdád. Mehrdád byl o pět let starší než já a přivydělával si v trafice ke studiu; byl tehdy čerstvým postgraduálem na jednom technickém oboru. Česky už docela mluvil, i když s brutálním pšísfukem. Jednou jsem ho pak potkal v čajovně (téhle) a asi tři hodiny jsme kecali. Jeho popis zážitků ze života v islámské republice byl pestrobarevný a vesměs děsivý. V roce 1997 vyhrál prezidentské volby v Íránu relativně umírněný klerik jménem Chatámí a naivní studenti si mysleli, že režim se teď bude liberalizovat. Jenže prezident v íránském politickém systému zas tolik moci nemá, ta spočívá hlavně v rukách vysokých ajatolláhů. Represivní složky daly mládeži brzy najevo, že žádné velké uvolnění se nekoná. Mehrdád, bytostný ateista a posluchač heavy metalu, se rychle ocitnul na nějaké černé listině a vymázl z rodné země právě včas. (Několik jeho kolegů z teheránské univerzity skončilo za mřížemi a ze studií byli v rámci jejich malého rouhačského kroužku vyhozeni všichni.) A jelikož Mehrdádova tetička se ještě někdy za šáha Pahlavího provdala do Československa, skončil v Praze. Poměry, které mi líčil, byly pro Čecha ve svobodné atmosféře 90. let poněkud šokující. Náboženská elita si byla zatraceně dobře vědoma toho, že studenti z velkých měst jsou její úhlavní a nesmiřitelní nepřátelé. A i když je nemohla zničit jako celek – kdo by pak udržoval vyspělejší části ekonomiky v chodu? – pohrdala jimi a nevynechala příležitost, aby jim ukázala, kdo je pánem. Pokud už se nějaký holobrádek ocitl v rukou policie pro podezření z protistátní činnosti, musel v rámci vyšetřování počítat minimálně s nakládačkou. A tím není míněno „pár facek“, ale „šest bachařů stojí kolem jednoho ležícího člověka a kope do něj jako do mičudy.“ Vůbec se nedivím, že život v takových politických poměrech motivuje každého jen trochu svobodomyslného člověka k tomu, aby sbalil kufry a vypadl ven. Zvlášť, když mu v tom vláda, na rozdíl od všeho ostatního, neklade žádné překážky. Nevím, co se nakonec stalo s Mehrdádem, ale jeho kolegů, uteklých vysokoškoláků, potkáte na západě spousty. (Ostatně to sestřelené letadlo bylo taky plné studentů, kteří se vraceli do Kanady.) Jsou nenápadní a nevyčnívají. Na rozdíl od některých jiných migrantských vrstev narazíte na jejich jména spíše v záhlaví vědeckých článků než na seznamu osob, po kterých momentálně pátrá kriminálka. (Výjimky samozřejmě jsou.) Málokdo z nich praktikuje islám, však taky utekli před nádherami islámské republiky. Holky a dámy nenosí šátek a nepřehánějí to s cudností. Takový hromadný útěk kvalitních lidí se ale nutně musí podepsat na fungování země, kterou opustili. Dokážu věřit tomu, že třeba ten zabitý generál Solejmání byl zrovna kompetentní člověk, který dokázal realizovat, co si zamanul. Ale nevěřím tomu, že v Revolučních gardách a podobných organizacích mají těch kompetentních lidí dostatek. Četl jsem někde na internetu jedovatou poznámku, že největší riziko íránské atomové bomby by bylo v tom, že by personálu vybuchla omylem pod rukama, a po sestřelu ukrajinského Boeingu se tomu už ani nemůžu úplně smát. Takoví kariérní odborníci s požehnáním státostrany svého času vyhodili do vzduchu reaktor v Černobylu. (A než mi připomenete, že Američané taky omylem sestřelili letadlo: ano, nejsou vůči tomu imunní a pár incidentů s atomovými bombami už měli, stejně jako ostatní.) V kontextu toho, že z Íránu uteklo až příliš mnoho vzdělaných lidí, mi také dává smysl to, jak brutální ten režim při potlačování nepokojů je. Myslím si, že nejde jen o dědictví oněch psychopatů, kteří v roce 1979 uchvátili moc. Ono to nejspíš bude i tím, že, na rozdíl od mnoha jiných autoritářských systémů, v Teheránu prostě nemají dost odborníků a psychologického know-how k tomu, aby dokázali svoji vlastní populaci manipulovat nějakými jemnějšími, méně násilnými způsoby. Konec konců se jim nepodařilo zprovoznit ani dostatečně účinný firewall pro filtrování nežádoucích informací zvenčí, takže třeba ten Trumpův tweet ve fársí se ihned rozletěl po celé zemi, ačkoliv je v bytostném zájmu režimu, aby se tak nestávalo… No, a kde scházejí mozky, tam musí držet vládu u moci obušky a kulky. Ale kdo s čím zachází, tím taky schází. Četli jste si ten seznam hesel, na který jsem odkazoval? Jedno z nich zní: „Běda vám, jestli se jednoho dne ozbrojíme.“ Pokud se to opravdu jednoho dne stane, tak ta další íránská revoluce nebude mít se sametem nic společného. Na to už ten stát zabil příliš mnoho vlastních lidí, a jejich příbuzní si to pamatují. Neudrží-li se ajatolláhové u moci, skončí u zdi stejně jako Ceausescu, pokud je ještě předtím rozběsněný dav neroztrhá na kusy. Samozřejmě to ti vousatí pánové vědí a podle toho také jednají. Nešťastný národe! No, s tím nic nenaděláme. Maximálně o tom můžeme mluvit. Ale je důležité, aby se o tom aspoň mluvilo. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.
Čas načtení: 2024-01-16 14:35:17
Délský potápěč - Stránky věnované metapolitice, kultuře, historii a geopolitice Vytisknout PDF Autor: Constantin von Hoffmeister Constantin von Hoffmeister odhaluje [k desátému výročí Euromajdanu], jak západní vliv přetvořil kdysi autonomní Ukrajinu v geopolitické bojiště Při zkoumání proměny Ukrajiny v posledním desetiletí, zejména od zlomového okamžiku protestů na Majdanu, které začaly 21. listopadu 2013, je zásadní prozkoumat hlubší geopolitické a společenské důsledky těchto událostí. Protesty, které […] Mohlo by vás zajímat: Všechny cesty vedou do Jalty Holodomor – výstava při příležitosti 75. výročí… 3. světová válka: Nacisté proti nacistům ve válce za… Společné kořeny - K ukrajinským Zbraním SS Naše slečna v Kyjevě The post Deset let ukrajinského úpadku appeared first on Délský potápěč.
Čas načtení: 2024-02-21 12:00:01
Největší letadlo světa uneslo raketoplán a bylo i v Praze. Rusové ho zničili
Na letišti Hostomel však neskončila jen naivní ruská představa o rychlém ovládnutí Kyjeva. Na tomto letišti také došla svého konce 34 let dlouhá kariéra ukrajinského Snu – největšího nákladního letounu světa An-225 Mrija (v kódovém označení NATO „Cossach“ neboli „Kozák“). Raketoplán Buran – stál 30 miliard a letěl jen jednou Číst více Letadlo, které všude budilo rozruch „Bylo to úžasné letadlo, které všude budilo rozruch svými rozměry. Díky nim se zdálo, že neletí, ale jen se vzduchem pomalu převaluje,“ říká Radek Novák, amatérský pilot, a pokračuje: „V roce 2015 bylo naposledy v Praze, vezlo nějaký vojenský materiál do Afriky. Tehdy jsem neváhal a počkal jsem si na něj ve vzduchu, abych se mu při jeho přistání mohl co nejvíce přiblížit. Samozřejmě při dodržení předepsaných rozestupů a respektování řízených prostorů.“ A stejně tak Mriju vítaly na ruzyňském letišti na vyhlídkové terase davy fanoušků letectví. Byl postaven, aby nosil raketoplán Tento obří letoun byl vyroben krátce před rozpadem Sovětského svazu jako nosič raketoplánu Buran a raket Eněrgija či Proton. Jeho konstrukce vycházela z menšího nákladního letounu ze stejné konstrukční dílny, An-124 Ruslan. Ten dodnes vozí těžké náklady, občas ho můžeme vidět i v Praze. Oproti Ruslanu ale byly přidány dva motory na celkový počet šest, byl zesílen podvozek (má tak celkem 32 kol, některá řiditelná) a byly přidány dvě svislé ocasní plochy. Jeho užitečné zatížení je 250 000 kg, maximální vzletová hmotnost je 640 000 kg. Plně naložený má dolet 4 500 km, prázdný dokonce 15 400. Letoun DC-3 Dakota pomohl vyhrát válku, československé piloty odvezl za padající železnou oponu Číst více Nosič raketoplánu byl i v Praze Jeho první zkušební let se uskutečnil 21. prosince 1988. Svůj hlavní úkol, přepravu raketoplánu Buran, začal plnit o půl roku později, když převážel raketoplán na kosmodrom Bajkonur. O měsíc později se představil celému světu, když dopravil raketoplán na pařížskou leteckou přehlídku v roce 1989. Při zpáteční cestě jej mohla vidět díky poruše hydraulického systému i Praha. Dne 19. června 1989 přistál letoun Mrija na pražském letišti v Ruzyni a umožnil nadšeným fanouškům vidět nezvyklý pohled na tento obří letoun, nesoucí „na zádech“ raketoplán, který nikdy do vesmíru nevzlétl. Jeho kariéra však mohla být nečekaně krátká. Zrušením vývoje raketoplánu přišel o svou hlavní náplň a byl v roce 1994, tedy pouhých šest let po uvedení do provozu, odstaven na ukrajinském letišti Hostomel. Nová kariéra a zmrtvýchvstání Na stránkách společnosti Antonov se dozvídáme, že An-225 byl znovu „probuzen“ v roce 2001. Od té doby provozoval lety po celém světě s nákladem, jako jsou elektrické transformátory a mobilní generátory energie. Podporoval také celosvětové mírové a humanitární operace. Letoun byl oblíbený nejen pro svou možnost transportu obrovských nákladů, ale také používal příďové zařízení, které mu umožnilo „kleknout“, takže náklad bylo možno snadno naložit a vyložit. Mrija se také několikrát vrátila do České republiky. Tentokrát ne náhodou kvůli poruše, ale při svých komerčních aktivitách. A za velkého zájmu fandů letectví. V letech 2003, 2004 a 2006 byla k vidění v Praze a v roce 2015 při převozu vojenského materiálu do Afriky i dvakrát v Ostravě. Česká republika také drží jeden primát – během letu z Prahy do Taškentu Mrija převážela svůj nejtěžší náklad, a to zařízení pro budovaný ropovod o váze 247 tun. Letadlo bylo zničeno, hledá se viník V době únorové invaze 2022 bylo letadlo na letišti Hostomel kvůli servisní opravě, jak se pro CNN vyjádřila společnost Antonov. „Podle ředitele Antonov Airlines byl kvůli opravě demontován jeden z motorů a letadlo nemohlo ten den vzlétnout, přestože byly vydány příslušné příkazy,“ uvedla. Později SBU v souvislosti se zničením letadla obvinila právě bývalého generálního ředitele podniku Antonov Serhije Byčkova, jeho zástupce a také náčelníka oddělení pro leteckou bezpečnost. Mohlo jim hrozit až 15 let vězení. Podezřelí podle SBU krátce před ruskou invazí na Ukrajinu zamezili příslušníkům národní gardy ve vstupu do areálu letiště. Národní garda přitom dostala za úkol zajistit obranu Hostomelu. Garda měla konkrétně vybudovat od ledna do února, kdy nad Ukrajinou visela hrozba ruského vpádu, na strategicky důležitém letišti systém opevnění, uvedla agentura AP s odkazem na vyjádření SBU a kancelář ukrajinského generálního prokurátora. I přesto, že bylo letadlo zničeno, se snad již na utajeném místě opravuje či se připravuje další exemplář tohoto stroje. Je tak přece jen naděje, že toto obří letadlo ještě někdy v Praze uvidíme. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: V Praze se umíralo kvůli chybě navigátora. Lidé ignorovali sirény.
Čas načtení: 2024-02-24 16:50:16
Tisíce lidí se shromáždily v Praze na Staroměstském náměstí při akci na podporu ukrajinského boje proti ruské agresi. Část přišla v průvodu z náměstí Kinských přes Karlův most. Shromáždění zahájil prezident Petr Pavel, ohlášený je videopozdrav ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho manželky Oleny. Lidé na náměstí mají vlajky Ukrajiny, EU a NATO a transparenty na podporu napadené země. Na náměstí Borise Němcova, kde sídlí ruské velvyslanectví, proběhl koncert Noise for Ukraine. Další akce jsou v regionech, všechny se konají v den druhého výročí otevřeného vpádu ruské armády na Ukrajinu.
Čas načtení: 2024-02-24 19:26:00
OBRAZEM: Tisíce lidí přišly podpořit Ukrajinu proti ruské agresi, vystoupil i prezident Pavel
Tisíce lidí se shromáždily v Praze na Staroměstském náměstí při akci na podporu ukrajinského boje proti ruské agresi. Část přišla v průvodu z náměstí Kinských přes Karlův most. Shromáždění zahájil prezident Petr Pavel, ohlášený byl i videopozdrav ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho manželky Oleny. Lidé na náměstí mají vlajky Ukrajiny, Evropské unie a Severoatlantické aliance a transparenty na podporu napadené země. Akce je podle zpravodaje ČTK poklidná.
Čas načtení: 2024-02-27 21:28:00
ONLINE: Ukrajinci sestřelili další dva letouny Su-34. A Rusové u Avdijivky dál postupují
Ukrajinské ozbrojené síly dnes zničily další dva ruské stíhací bombardéry Su-34, uvedl na platformě Telegram velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Během krátké doby Ukrajinci sestřelili okupantům už deset strojů, včetně letounu včasného varování A-50. Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že jeho ozbrojené síly pokročily na frontě u nedávno dobytého ukrajinského města Avdijivka a dostaly pod kontrolu vesnici Severne. Dramatické dění sledujeme v podrobné online reportáži.
Čas načtení: 2024-03-01 13:04:27
Lidé se podivují nad grimasy ukrajinského prezidenta
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vedl nedávno rozhovor pro NBC News, někteří lidé si všimli podivných grimas na jeho obličeji. (Foto: X / MSNBC) Zelensky... Článek Lidé se podivují nad grimasy ukrajinského prezidenta se nejdříve objevil na AC24.cz.
Čas načtení: 2024-03-06 16:26:10
Rusko podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zaútočilo na Oděsu v době návštěvy řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise. Střely podle médií dopadly nedaleko obou lídrů. Řecký web Proto Thema uvedl, že cílem byla kolona se Zelenským. V jiných částech města si ruský útok vyžádal oběti. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v Oděse zasáhlo hangár s bezpilotními čluny ukrajinského námořnictva.
Čas načtení: 2024-03-07 09:00:00
Ruská agrese na Ukrajině: Rusko tvrdí, že konflikt může přerůst ve válku v Evropě
- Raketový úder dopadl poblíž ukrajinského prezidenta a řeckého premiéra v Oděse; ruský důstojník říká, že se zvyšuje vyhlídka na nový konflikt- Ruské rakety dopadly poblíž Zelenského a návštěvy řeckého premiéraSmrtící ruský raketový úder na ukrajinské přístavní město Oděsa dopadl poblíž prezidenta Volodymyra Zelenského a hostujícího řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise, který okamžik bombardování popsal jako "intenzivní".Při středečním útoku na přístavní infrastrukturu zahynulo podle ukrajinského námořnictva pět lidí a blíže nespecifikovaný počet byl zraněn.
Čas načtení: 2024-03-08 12:59:57
Zimnímu přestupovému období již dávno odzvonilo. Přesto však neutichají přestupové spekulace, a proto vám nabízíme pokračování tradiční rubriky. Tuchel rozjímá o své budoucí štaci. O výraznou postavu ukrajinského fotbalu se přetahuje Bayern s Newcastlem. Bývalý činovník Liverpoolu byl osloven majiteli klubu.
Čas načtení: 2024-03-26 09:22:00
Další zásah. Střelou Neptun jsme trefili loď Kosťantyn Olšanskyj, hlásí Kyjev
Ukrajinské síly protilodní střelou Neptun zasáhly výsadkovou loď Kosťantyn Olšanskyj, oznámil mluvčí ukrajinského vojenského námořnictva Dmytro Pletenčuk. Plavidla, které bylo součástí ukrajinského námořnictva, se Rusové zmocnili při obsazení Krymu v březnu 2014.
Čas načtení: 2024-03-26 09:33:00
ONLINE: Ukrajinci zasáhli výsadkovou loď Kosťantyn Olšanskyj. Rusové ji ukradli při záboru Krymu
Ukrajinské síly tvrdí, že protilodní střelou Neptun zasáhly výsadkovou loď Kosťantyn Olšanskyj. Oznámil to dnes mluvčí ukrajinského vojenského námořnictva Dmytro Pletenčuk. Plavidla, které bylo součástí ukrajinského námořnictva, se Rusové zmocnili při obsazení Krymu v březnu 2014. Ukrajinské síly uvedly, že sestřelily všech 12 dronů vypuštěných Rusy. Moskva hlásí zničení 13 střel z raketometu Vampire nad Belgorodskou oblastí. Dramatické dění sledujeme v podrobné online reportáži.
Čas načtení: 2024-04-03 08:40:49
V úterý ruské ministerstvo obrany informovalo, že od začátku roku ruské síly obsadily již 400 kilometrů čtverečních ukrajinské půdy. Za poslední měsíce přitom došlo k ruským územním ziskům téměř po roce, hlavně kvůli ukrajinským problémům s municí, uvádí deník The Moscow Times. The post Rusko zabralo od začátku roku 400 kilometrů čtverečních ukrajinského území, tvrdí ruský ministr obrany Šojgu first appeared on Pravda24.