Po prvním stráveném dni na Sicílii jsme se rozhodli, že vyměníme procházky městem za celodenní výstup na kopec s výhledem. Jelikož jsme se pohybovali v blízkosti Monte Cofano, které se nachází v rezervaci Riserva Naturale Orientata Monte Cofano, měli jsme celkem jasno.
Čas načtení: 2024-05-02 03:00:36
Sicílie dovolená – vyrazte autem do Itálie
Pokud se rozhodnete pro dovolenou na Sicílii a jako dopravní prostředek zvolíte automobil, dopřejte si alespoň 14 dní i více, pokud vám to pracovní možnosti dovolí. Cesta je daleká, z Prahy Vás vyjde na cca 2000 km a míst, která stojí za to navštívit, je spousta. Dovolená autem Velkou výhodou, proč zvolit jako dopravní prostředek ... Celý článek > Příspěvek Sicílie dovolená – vyrazte autem do Itálie pochází z Autovýlet.cz
\nČas načtení: 2024-04-18 10:00:28
Říjnová Sicílie z Prahy. Letenky od 499 Kč
Na velmi výhodné letenky směrem z Prahy na ostrov Sicílie, konkrétně do letoviska Catania, upozornil cestovatele v naší diskuzi Vojta. Zpáteční letenky se v „chybce“ dají pořídit za 499 Kč, a to bez nutnosti členství u Wizz Airu. Aktuálně zbývají termíny od úterý do soboty v druhé polovině října a dále již na libovolný termín. Pokud vám neprochází platba, zvolte možnost platit v EUR. Případného rezervačního poplatku se zbavíte nákupem přes mobilní aplikaci. Vždy je vhodné počítat s možnou změnou letu, proto rezervujte hotel s bezplatnou možností storna. Cestuj si pohodlně naplánujte s naším průvodcem: co vidět na Sicílii ubytování na Sicílii půjčení auta na Sicílii
\nČas načtení: 2024-05-26 11:15:35
Sicílie v červnu s all-inclusive v 4* hotelu. Zájezd od 9 990 Kč
Na Sicílii bez starostí se můžete vydat v rámci organizovaného zájezdu s cestovní kanceláří Čedok. Balíček zahrnující letenky, odbavené zavazadlo, transfer na hotel a pobyt v 4* hotelu u pláže včetně all-inclusive vyjde pouhých 9 990 Kč na osobu. Tento konkrétní zájezd pořídíte na cedok.cz, ale snadno a rychle se poohlédnete i po dalších v našem srovnávači zájezdů – dovolená v Itálii s all-inclusive. Ačkoliv je zájezd vhodný pro válečku u moře, není na škodu si půjčit auto a projet alespoň jižní část ostrova. K tomu vám vhodně poslouží náš průvodce: co vidět na Sicílii půjčení auta na Sicílii počasí na Sicílii
\nČas načtení: 2024-08-08 09:44:34
Sicílie z Prahy na podzimní termíny. Letenky od 1 448 Kč
Po delší době se objevují zajímavé ceny letenek z Prahy do sicilské Catanie, které nabídne aerolinka Wizz Air. Zpáteční letenky na několik listopadových termínů na 3, 4 i 7 dnů zakoupíte za 1 448 Kč. Se členstvím ve věrnostním klubu WDC zaplatíte dokonce jen 920 Kč. I přesto, že od letošního roku začal do Catanie létat z Prahy také Ryanair, nižší ceny letenek než je dnešní akce jsme zatím nezaznamenali. Inspirujte se naším průvodcem a naplánujte dovolenou: 31 míst, co vidět na Sicílii Půjčení auta na Sicílii Kde se ubytovat na Sicílii Jak z/na letiště Catania CTA
\nČas načtení: 2024-10-29 13:09:23
Sicílie z Prahy na mnoho termínů včetně léta. Letenky od 1 448 Kč
Aerolinka Wizz Air aktuálně na velké množství termínů prodává zpáteční letenky z Prahy do sicilské Catanie za 1 448 Kč, respektive za 970 Kč pro členy věrnostního klubu WDC. Zlevněné letenky jsou k dispozici například i na poslední červnový nebo červencový termín. Upozorňujeme však, že při rezervaci s větším předstihem je u Wizz Airu poměrně velká šance na změny časů letů. Inspirujte se naším průvodcem a naplánujte dovolenou: 31 míst, co vidět na Sicílii Půjčení auta na Sicílii Kde se ubytovat na Sicílii Jak z/na letiště Catania CTA
\nČas načtení: 2025-01-02 11:27:27
Sicilská Catania z Prahy během ledna. Letenky od 1 118 Kč
Využijte lednové zlevněné letenky Ryanairu z Prahy do sicilského města Catania a vypravte se na jih Evropy za příjemnými teplotami. Zpáteční letenky na různě dlouhé lednové termíny stojí 1 118 Kč. Dostupné jsou i víkendové termíny, avšak návrat z Catanie je v neděli ráno, což efektivně znamená pouze jeden celý den v destinaci. Inspirujte se naším průvodcem a naplánujte dovolenou: 31 míst, co vidět na Sicílii Půjčení auta na Sicílii Kde se ubytovat na Sicílii Jak z/na letiště Catania (CTA)
\nČas načtení: 2024-05-18 16:05:00
Sicílie i Sardinie v červnu na týden vč. all-inclusive. Zájezd od 11 990 Kč
Skvělá nabídka na týdenní pobyty na italských ostrovech Sardinie nebo Sicílie přichází z rezervačního systému cestovní kanceláře Čedok. Týden na Sicílii strávíte v 4* resortu Zahira pouze za 11 990 Kč a na Sardinii v 4* resortu Red Sun Village nacházejícího se 500 metrů od písčité plážeza 14 490 Kč. Pobyt zahrnuje kromě all-inclusive stravování i letenky z Prahy a transfer na hotel. Tento a spousty dalších zájezdů najdete v našem srovnávači - dovolená na Sardinii / dovolená na Sicílii, případně obě destinace můžete srovnávat najednou.
\nČas načtení: 2024-07-03 08:50:13
Autor: FiBe Datum: 03.07.2024 08:50:13 Příjmení:Surname:KennedyKennedyJméno:Given Name:William RobertWilliam RobertJméno v originále:Original Name:William Robert KennedyFotografie či obrázek:Photograph or Picture:Hodnost:Rank:admirálAdmiralAkademický či vědecký titul:Academic or Scientific Title:??Šlechtický titul:Hereditary Title:--Datum, místo narození:Date and Place of Birth:04.03.1838 Neapol / 04.03.1838 Naples / Datum, místo úmrtí:Date and Place of Decease:09.10.1916 Daventry 09.10.1916 Daventry Nejvýznamnější funkce:(maximálně tři)Most Important Appointments:(up to three)- velitel Velitelství Nore- velitel Východoindická stanice- velitel HMS Ruby- Commander: Nore Command- Commander: East Indies Station- Commander: HMS RubyJiné významné skutečnosti:(maximálně tři)Other Notable Facts:(up to three)--Související články:Related Articles:Zdroje:Sources:www.dreadnoughtproject.orgen.wikipedia.org
\nČas načtení: 2024-08-05 17:26:55
Last-minute zájezdy z Prahy na Sicílii. Zájezd od 14 990 Kč
Užijte si dovolenou na největším středomořském ostrově a vypravte se na zlevněné last-minute zájezdy s cestovní kanceláří Čedok na Sicílii. Vybíráme dvě podle nás nejzajímavější nabídky pro odlišné kategorie cestovatelů. První zájezd vede na jižní Sicílii do hotelu Zahira Resort *** a obsahuje stravování formou all-inclusive. Hotel leží v odlehlejší části, avšak přímo u pláže, takže je ideální pro ty z vás, kteří si chtějí užít pohodovou a odpočinkovou dovolenou. Druhá zájezd je vhodný pro aktivnější cestovatele. Míří do velmi dobře hodnoceného hotelu Santa Lucia Le Sabbie d´Oro *** v nádherném historickém městě Cefalu a obsahuje stravování formou polopenze. Blízkost železnice, autobusů a centra velkého letoviska láká k výletům na vlastním pěst. Kompletní nabídku dovolené zobrazíte v našem srovnávači zájezdů na Sicílii.
\nČas načtení: 2024-08-05 17:26:55
Last-minute zájezdy z Prahy na Sicílii. Zájezd od 14 990 Kč
Užijte si dovolenou na největším středomořském ostrově a vypravte se na zlevněné last-minute zájezdy s cestovní kanceláří Čedok na Sicílii. Vybíráme dvě podle nás nejzajímavější nabídky pro odlišné kategorie cestovatelů. První zájezd vede na jižní Sicílii do hotelu Zahira Resort *** a obsahuje stravování formou all-inclusive. Hotel leží v odlehlejší části, avšak přímo u pláže, takže je ideální pro ty z vás, kteří si chtějí užít pohodovou a odpočinkovou dovolenou. Druhá zájezd je vhodný pro aktivnější cestovatele. Míří do velmi dobře hodnoceného hotelu Santa Lucia Le Sabbie d´Oro *** v nádherném historickém městě Cefalu a obsahuje stravování formou polopenze. Blízkost železnice, autobusů a centra velkého letoviska láká k výletům na vlastním pěst. Kompletní nabídku dovolené zobrazíte v našem srovnávači zájezdů na Sicílii.
\nČas načtení: 2024-07-04 23:59:51
Všechno nejlepší k narozeninám, Fiate 500. Italská legenda oslavila 67. narozeniny
Datum 4. července je pro značku FIAT tradičně velmi významné, protože vždy připomene zrod ikonického Fiatu 500. Toto vpravdě italské mistrovské dílo bylo v 50. letech katalyzátorem motorizace Evropy a již 67 let ztělesňuje ryzí italskou genialitu a esenci přístupu k životu označovaného jako „La Dolce Vita“. Fiat 500 byl navržen Dantem Giacosou jako kompaktní […]
Čas načtení: 2024-11-21 13:14:50
Italský Senát schválil přísnější tresty za některé dopravní přestupky. Týká se to například mírného překračování rychlosti, řízení pod vlivem alkoholu či drog nebo používání mobilního telefonu za volantem. Vyšší pokuty pro řidiče Itálie je jednou ze zemí, kde neplatí absolutní nula pro řízení pod vlivem alkoholu. Ovšem tedy jen v případě, pokud nejste začínající řidič […]
Čas načtení: 2024-06-07 20:29:12
415. noční stíhací peruť [1943-1947]
Autor: Aubi Datum: 07.06.2024 20:29:12 Název:Name:415. noční stíhací peruť415th Night Fighter SquadronOriginální název:Original Name:415th Night Fighter SquadronDatum vzniku:Raised/Formed:10.02.1943Předchůdce:Predecessor:--Datum zániku:Disbanded:01.09.1947Nástupce:Successor:--Nadřízené velitelství:Higher Command:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Dislokace:Deployed:10.02.1943-22.04.1943 Orlando, Orlando Army Air Base 12.05.1943-DD.MM.1943 Orán, La Senia Airfield / 22.06.1943-DD.MM.1943 Cebalat, La Sebala Airfield / 25.06.1943-DD.MM.1943 Monastir, Monastir Airfield / 29.07.1943-DD.MM.1943 Cebalat, La Sebala Airfield / 03.09.1943-DD.MM.1943 Cassibile, Cassibile Airfield / 05.11.1943-DD.MM.1943 Catania, Catania Airfield / 26.12.1943-DD.MM.1943 Corvinia, Montecorvino Airfield / 30.01.1944-DD.MM.1944 Grazzanise, Marcianise Airfield / 25.03.1944-DD.MM.1944 Pomigliano d´Arco, Pomigliano Airfield / 11.06.1944-DD.MM.1944 Faicchio, La Banca Airfield / 17.06.1944-DD.MM.1944 Tarquinia, Voltone Airfield / 09.07.1944-DD.MM.1944 Sari-Solenzara, Solonzara Airfield 01.09.1944-DD.MM.1944 Champdieu, Advanced Landing Ground Y-18 Le Vallon 25.09.1944-DD.MM.1944 Longvic, Advanced Landing Ground Y-9 Dijon/Longvic 30.11.1944-DD.MM.1945 Saint-Dizier, Advanced Landing Ground A-64 17.04.1945-DD.MM.1945 Büttelborn, Advanced Landing Ground Y-72 Braunshardt / 02.10.1945-15.02.1946 Nordholz, Army Air Force Station Nordholz / 15.02.1946-DD.MM.1946 Washington, D.C., Bolling Field 13.07.1946-10.05.1947 Sumter, Shaw Field 19.05.1947-01.09.1947 Adak, Adak Army Air Field Velitel:Commander:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ? ( )Výzbroj:Armament:DD.MM.1943-DD.MM.1943 Douglas A-20 HavocDD.MM.1943-DD.MM.1943 Douglas P-70 HavocDD.MM.1943-DD.MM.1945 Bristol BeaufighterDD.MM.1945-DD.MM.1947 Northrop P-61 Black WidowDD.MM.1946-DD.MM.1947 North American B-25 MitchellPoznámka:Note:--Zdroje:Sources:en.wikipedia.org
Čas načtení: 2024-03-13 13:51:00
Pisa a celé Toskánsko z Prahy. Letenky od 949 Kč
Po tři dubnové týdny zakoupíte akční letenky z Prahy do italské Pisy v rozmezí od 949 Kč do 1 118 Kč. Nejlevnější letenky jsou k dispozici vždy na týdenní termíny od úterý do úterý. Letiště v Pise je přitom nejlepší výchozí bod pro procestování celého regionu Toskánska. S naplánováním výletů v této části Itálie vám pomůže několik našich průvodců: průvodce po Toskánsku průvodce po Pise průvodce po Florencii průvodce po Lucce
Čas načtení: 2024-05-02 03:00:36
Sicílie dovolená – vyrazte autem do Itálie
Pokud se rozhodnete pro dovolenou na Sicílii a jako dopravní prostředek zvolíte automobil, dopřejte si alespoň 14 dní i více, pokud vám to pracovní možnosti dovolí. Cesta je daleká, z Prahy Vás vyjde na cca 2000 km a míst, která stojí za to navštívit, je spousta. Dovolená autem Velkou výhodou, proč zvolit jako dopravní prostředek ... Celý článek > Příspěvek Sicílie dovolená – vyrazte autem do Itálie pochází z Autovýlet.cz
Čas načtení: 2024-05-14 18:00:01
Korfský incident jako varování Mussoliniho agresivní politiky: Z výsledku radost rozhodně neměl
Italský fašista a někdejší socialista Benito Mussolini se ve své rozpínavosti orientoval hlavně na Středomoří, Balkán, ale chtěl mnohem více, než bylo Itálii dáno po první světové válce. Zájem měl nejen o Jižní Tyroly a Terst, ale také přístavní chorvatské město Rijeku, celou Dalmácii, řecké ostrovy a rovněž nemalé podíly v koloniích. Řecký ostrov v hledáčku Územní nároky představovaly jedno z důležitých ideologických východisek italského fašismu, jak se konstituoval v první polovině dvacátých let. Nutno však dodat, že Mussolini přecenil politické a hlavně vojenské možnosti Itálie. To mu na druhou stranu nijak nebránilo v tom, aby rozpoutal italsko-řeckou krizi v takzvaném korfském incidentu, který se odehrál v roce 1923. Jednalo se v podstatě o první pokus o agresivní zahraniční expanzi fašistického státu. Seriál: Kam na dobré pivo? Co třeba nádražky! Číst více Události předcházel pohraniční konflikt. Z příkazu konference vyslanců pracovala v terénu řecko-albánského pomezí mezinárodní komise, která měla za cíl stanovit pevnou hraniční linii mezi oběma zeměmi. Dne 27. srpna 1923 byli komisaři v blízkosti řecké Janiny napadeni několika útočníky, zřejmě makedonského původu. Nicméně o život přišel také italský generál Enrico Tellini a další jeho lidé. Mussolini zuřil a obvinil z činu Řecko. Ostré Mussoliniho ultimátum Do Athén pak adresoval ostře formulované ultimátum. Mezi italskými podmínkami bylo například vyšetření celého incidentu, bezvýhradný souhlas s kontrolní účastí italského vojenského přidělence, trest smrti pro všechny pachatele a náhrada škody ve výši 50 milionů lir. Takové podmínky však byly pro Řecko zcela neakceptovatelné. Situace se tak začala dramaticky přiostřovat. Mussolini dal příkaz k přímé vojenské akci. Italská flotila admirála Solariho ostřelovala ostrov Korfu, který následně obsadila. Fašismus vznikl přesně ze stejného podhoubí, z jakého těží Babiš. Čeká nás pochod jeho příznivců na Prahu? Číst více Mussolini měl jasný plán – Itálie neopustí ostrov dříve, než Athény splní veškeré jeho ultimativní požadavky. Obsazení ostrova mu navíc strategicky vyhovovalo, protože poloha Korfu měla zajistit kontrolu Jaderského moře. Řecko si ovšem nechtělo nechat tuto svévolnou italskou akci líbit. Ministr zahraničí Nikolaos Politis se obrátil se stížností na Itálii do Ženevy, kdy poukázal na porušení statutu Společnosti národů, předchůdce dnešní OSN. Italský diktátor byl sebevědomý a domníval se, že získá britskou podporu. Z poraženého vítězem Nicméně v tom se zásadně zmýlil, protože Británie nehodlala akceptovat jakoukoliv změnu v rozložení námořních sil na Jadranu, a tak britský delegát nepodpořil Itálii, ale právě Řecko. K tomu se posléze připojila i Francie. Mussolini se dostával na půdě Společnosti národů do stále větší izolace, když se za Řecko postavily i další státy. Změnil proto taktiku a prohlásil, že obsazení Korfu ve skutečnosti nebylo válečnou akcí, ale pouze vnitřní záležitost Itálie, a proto Společnost národů nemůže věc kompetentně řešit. Nakonec byl výsledek korfského incidentu kompromisní. Itálie se sice zavázala vyklidit ostrov, poslední voják opustil Korfu 27. září 1923, avšak okupantům byla přiřknuta náhrada ve výši 50 milionů lir. I když Mussolini nedosáhl svého původního cíle, tedy trvalé okupace ostrova, fakticky se ocitl v pozici vítěze, kterému byla zaplacena náhrada škody, naopak Řím nemusel platit nic. Itálie se pak soustředila na další zahraniční expanze, které však měly dalekosáhlejší důsledky a už se časově potkávaly s druhou světovou válkou. Zdroj: Britannica, history.com, Vladimír Nálevka: Světová politika ve 20. století KAM DÁL: Diktátor, který se postavil diktátorovi: Řecký generál Metaxas vzdoroval běsnícímu Mussolinimu.
Čas načtení: 2024-06-19 11:05:52
Neapol uprostřed prázdnin levně z Prahy. Letenky od 1 398 Kč
Na jediný termín uprostřed července nabízí Ryanair zpáteční letenky z Prahy do Neapole za neprázdninovou cenu 1 398 Kč. Podobně levné letenky k moři o prázdninách jsou raritou nejen z Prahy. Kam se v Kampánii vydat nastíní náš průvodce celým regionem. Detailněji jsme zpracovali i průvodce po nejkrásnějších oblastech: to nejlepší z pobřeží Amalfi 16 míst, co vidět na ostrově Capri 14 míst, co vidět na ostrově Ischia A pochopitelně nesmí chybět i průvodce po městě Neapol.
Čas načtení: 2024-08-01 10:25:44
Pisa: ideální letenky z Prahy za poznáním Toskánska. Letenky od 978 Kč
Na dva říjnové týdny zakoupíte akční letenky z Prahy do italské Pisy v rozmezí za 978 Kč. Nejlevnější letenky jsou k dispozici vždy na týdenní termíny od úterý do úterý. 1. - 8.10. 15. - 22.10. Letiště v Pise je přitom nejlepší výchozí bod pro procestování celého regionu Toskánska. S naplánováním výletů v této části Itálie vám pomůže několik našich průvodců: průvodce po Toskánsku průvodce po Pise průvodce po Florencii průvodce po Lucce
Čas načtení: 2020-05-15 17:51:27
Covid-19 ve Španělsku, Itálii, Francii, Velké Británii: mapy a grafy
Debata kolem Covidu-19 a souvisejících opatření nabyla poslední dobou značně explozivního charakteru. Příliš mnoho komentátorů vystupuje z pozice autoritativní jistoty. Ještě k tomu přidejte notnou dávku konspiračního smýšlení a není divu, že úměrně tomu se prostor pro racionální argumentaci zúžil. I proto jsem se rozhodl, že další články k tomuto tématu musejí být co nejvíce matematického rázu. Dnes se taková příležitost naskytla, protože máme k dispozici zajímavé vizualizace. Ta první je z Itálie. Je to mapa zachycující nadměrnou úmrtnost (excess deaths) v březnu 2020 podle jednotlivých regionů. Zdrojem dat je italský statistický úřad, kde si můžete stáhnout i XLS tabulky, které jsou docela zajímavé a pochopitelné i v italštině (viz sekce Cause di morte per regione). Tenhle graf je krásnou ukázkou toho, jak malý smysl dává počítat průměry pro celou velkou zemi typu Itálie. Toto je jedna z mých obvyklých stížností na zneužití matematiky: průměr z obrovské množiny dat je jedno jediné číslo, které zakrývá vnitřní rozdíly v ní. Chcete-li přirovnání – sejde-li se miliardář se stovkou žebráků, zprůměrováním jejich majetků nám vyjdou stále ještě desítky milionů na každého účastníka tohoto srazu. Tvrzení matematicky pravdivé a exaktní, leč zároveň naprosto k ničemu. Jak vidíme, excesivní úmrtnost v Itálii měla obrovský rozsah. Od velmi těžce postiženého Bergama, kde byla skoro šestinásobná (567 procent), až po opačný pól, totiž řadu regionů, kde byla dokonce záporná, tj. umřelo méně lidí než obvykle (v Římě a okolí dokonce o devět procent). Zdá se, že bergamští lékaři si skutečně zažili menší peklo. Ta záporná excesivní úmrtnost v řadě regionů je taky zajímavá. Jednou z vážných námitek proti restriktivním opatřením je obava, že lidé s jinými vážnými nemocemi (rakovina, srdeční choroby) budou buď medicínsky zanedbáni, nebo že se budou bát chodit k lékaři, a tudíž že zemřou na něco, co by jinak mohli s včasnou a adekvátní péčí přežít, nebo aspoň žít o něco déle. To je racionální námitka. Takové případy nepochybně existují, u nás se do novin dostala smrt člena Spirituál kvintetu Dušana Vančury. Je ale těžké nějak spolehlivě odhadnout, kolik jich skutečně je. Italská data za březen naznačují, že to v těch méně postižených oblastech – aspoň zatím – nebyl zas tak masivní jev, nebo že je to třeba kompenzováno nějakým jiným jevem působícím v opačném směru. Samozřejmě je ovšem možné, že data za duben budou vypadat jinak. Regionálním charakterem Covidové epidemie se zabýval i novinář z Financial Times John Burn-Murdoch, z jehož Twitteru jsem převzal následující čtyři vizualizace excesivní úmrtnosti podle regionů. Zase je pěkně vidět, jak stejně se epidemie chová i v kulturně odlišných zemích s velmi různou ekonomickou úrovní. Tam, kde se přenos „rozjel“, jsou zuby v křivkách úmrtnosti nápadně podobné. Přitom bohatší regiony jsou vesměs postižené více než ty chudší, což možná souvisí s tím, že jejich obyvatelstvo intenzivněji cestuje. Ale i z tohoto principu existuje plno výjimek. Zajímavé je v téhle souvislosti podívat se na statistiky obezity ve srovnávaných zemích. Pravda, ony údaje OECD jsou „samoohlášené“ a je možné, že Italové se k nadváze přiznávají méně ochotně než Britové. Ale prostým srovnáním toho, jak vypadají běžní lidé na italské a na anglické ulici, lze odhadnout, že „bumbrlíčků“ je v Británii opravdu výrazně více. To je v souvislosti s Covidem zajímavé hlavně proto, že obézní pacienti mívají horší průběh nemoci. (I náš první pacient na Remdesiviru je vysoce obézní.) Přesto se zdá, že Británie a Itálie zatím utrpěly v epidemii dost podobné škody. Tenhle rozpor zatím musíme zařadit do kategorie věcí nejasných. Poslední graf dneška – čerstvé výsledky ze Španělska, kde tamní hygienici mapovali výskyt protilátek vůči koronaviru SARS-CoV-2 mezi populací. Zde máte k dispozici interaktivní mapu, kterou si lze proklikat. Žádná velká sláva! Nejvíce promořené regiony kolem Madridu mají pouze 11 až 14 procent pozitivních, tj. ke stádní imunitě ještě značně daleko. A průměr celého Španělska je pouze pět procent, tj. s nákazou se prokazatelně setkalo jen něco přes dva miliony Španělů. Pro srovnání: Pasteurův ústav odhadl současnou promořenost ve Francii na 4,4 procenta s tím, že nejvíce postižené regiony jsou kolem 10 procent. A z českých experimentů zatím vycházela promořenost kolem půl procenta. Můžeme udělat drobný srovnávací výpočet: Španělů je 4,5krát více než obyvatel ČR a jejich promořenost je desetinásobná vůči té naší. Z toho by mělo plynout aspoň 45krát více úmrtí na Covid ve Španělsku než v ČR, ale spíš ještě více, protože v ČR nedošlo ani místně k přetížení nemocnic, kdežto v Madridu ano. Nu, a podle španělských statistik měli až dosud 27 tisíc mrtvých, kdežto u nás jich bylo 293. To je poměr 93:1. Přitom mediánový věk ve Španělsku je velmi podobný jako v ČR (42,7 vs. 42,1 roku). Buď tedy počítají své statistiky výrazně jinak než my, nebo tam koluje něco silnějšího než ve střední Evropě, nebo se to lokální přetížení zdravotního systému podepíše na výsledných číslech opravdu výrazně, nebo je tam nějaký další faktor (přeplněné domovy důchodců?), který u nás není. Každopádně ta míra promořenosti se zatím nejeví být moc vysoká ani ve výrazně postižených zemích jako Francie a Španělsko. Momentálně se všude v Evropě uvolňují opatření; uvidíme, zda důsledkem nebude druhá špička. Pokud by skutečně nastala, museli by zároveň politici počítat s tím, že ochota obyvatelstva znovu akceptovat restrikce už není taková, jaká byla v březnu. Tohle rozhodování opravdu nikomu nezávidím. Je to přesně ta situace, že ať uděláte cokoliv, bude vás část lidí hlasitě nenávidět a podezřívat z ďábelských manipulací, které mají zakrýt skutečný problém jménem X. A ano, X je proměnná, která bude u různých řečníků nabývat různých hodnot. Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2020-03-25 18:51:46
Inspirace Čínou a Jižní Koreou nám pomůže vyhnout se italskému scénáři
Řada evropských zemí přijímá v posledních dnech na první pohled tvrdá opatření, která mají za cíl zabránit šíření nového koronaviru. Inspirují se aktuálním vývojem v Asii, kde se osvědčila například okamžitá izolace nakažených, důsledné sledování nových případů i karanténní opatření. Světová zdravotnická organizace přitom podobná opatření státům doporučila už v půlce února. SOUHRN: Česko dodržuje opatření dle WHO, která prokazatelně snižují přenos infekce mezi lidmi. Nemoc COVID-19 se týká všech, mnoho z nás je nebo v budoucnu bude bezpříznakovými přenašeči. Nošení roušek, dezinfekce povrchů a informovanost o způsobu přenosu je cestou ke snížení vrcholu epidemie pod kritickou hodnotu, která je dána kapacitou zdravotního systému. Itálie bohužel kapacitu zdravotnictví rychle překročila, naopak v Jižní Koreji se podařilo i díky novým technologiím křivku epidemie zploštit. Vývoj pandemie nového koronaviru zásadně dopadá na většinu obyvatel celého světa. Jako aplikovaná matematička sleduji tento vývoj od začátku letošního roku, kdy se objevily závažné zprávy o epidemii v čínském městě Wu-Han v provincii Hubei. Už v druhé polovině února vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) zprávu odborníků, která popisuje přesné postupy a opatření, které mají státy provádět, aby zastavily epidemii nebo snížily její rychlost. Závěry této zprávy jsou aktuální a smysluplné i dnes. Karanténu musí provázet občanská informovanost Základem opatření, které vládám navrhla WHO je extrémně proaktivní vyhledávání a odhalování případů, velmi rychlá diagnostika a okamžitá izolace nakažených, důsledné sledování a karanténa úzkých kontaktů. Jde o jediná opatření, která v současné době prokazatelně narušují nebo minimalizují přenos infekce mezi lidmi. Zpráva také uvádí, že velká část světa není ani myšlenkově ani materiálně připravena implementovat opatření, která byla použita k zastavení COVID-19 v Číně. Takové varování se bohužel ukázalo jako pravdivé. V Česku máme zatím štěstí, jelikož vláda své opatření zavádí zcela v souladu s WHO a mnohdy lépe a rychleji než ostatní státy Evropy. V textu zprávy WHO z druhé poloviny února je také uvedeno, že je velmi důležitá občanská informovanost, a to výjimečně vysoký stupeň porozumění opatřením a jejich přijetí. Základní a nejdůležitější jsou karanténní opatření, tedy vyhýbání se dalším osobám, nošení roušek nebo časté mytí rukou. Problém se týká i mladých lidí Někteří lidé mají možná pocit, že se jich dramatické šíření nového koronaviru netýká, protože jsou zdraví, mladí a silní. Slyšíme také, že 80 procent případů má pouze lehkou formu nemoci. Taková tvrzení jsou ale zavádějící. Téměř polovina z „lehkých“ případů onemocnění COVID-19 má zápal plic. Za závažný průběh se pal považuje zbývajících téměř 20 procent lidí, jejichž plíce nezvládají nákazu bez nemocničního vybavení (kyslík, ventilace, mimotělní oběh). Navíc se ukazuje, že mnohonásobně víc lidí nemoc přenáší, aniž by měli vůbec nějaké příznaky, a proto se ve statistikách neobjevují (článek Science ze 16. března uvádí odhad 86 procent bezpříznakových nakažených a experiment ve vesničce Vò ukazuje již v počátku epidemie tři procenta infekčních s většinovou bezpříznakovou skupinou). Nošením roušek (jakýchkoliv, i podomácku vyrobených), snížíme významně rychlost přenosu nemoci. Podobně častá dezinfekce povrchů sníží přenos viru v populaci. Výsledkem bude snížení vrcholu epidemie pod kritickou hodnotu, která je dána kapacitou zdravotního systému. Itálie rychle překročila kapacitu svého zdravotnictví Zemí, která v současné době s pandemií bojuje nejvíce, je Itálie. Podíváme-li se na následující graf, uvidíme porovnání průběžné smrtnosti, tedy poměru mezi počtem lidí, kteří podlehli nemoci COVID-19 v dané lokalitě a nakaženými v tomtéž čase. Datové řady pro čínskou provincii Hubei, Itálii a Jižní Koreu jsou srovnány tak, aby začaly z epidemiologického hlediska v přibližně stejné době. Tou je druhá fáze epidemie, kdy počty nakažených začínají exponenciálně narůstat a 100 potvrzených případů. Vidíme, že smrtnost v Číně se udržovala díky opatřením pod čtyřmi procenty. V Jižní Koreji se díky velmi vysoké míře testování a skvělým opatřením, které maximálně využívají moderní technologie dokonce držela pod jedním procentem. Itálie bohužel kapacitu zdravotnictví záhy překročila, a to se projevilo v masivním nárůstu průběžné smrtnosti. Lidem se závažnou formou nemoci se nedostávala péče, která by je mohla udržet při životě. V Itálii došlo velmi rychle k nedostatku ventilátorů, lůžek, zdravotnického personálu a materiálu. Proč jsou scénáře v zemích, které podcenily opatření téměř katastrofické? Je to proto, že dynamika epidemie nenarůstá lineárně a stejně tak nereaguje ani na opatření. Pokud jsou opatření jako omezení sociálního kontaktu zavedena dvakrát později, neznamená to, že počet případů bude dvakrát větší. Rozdíl je obrovský a vymyká se běžné zkušenosti a vykazuje dokonce skokovou změnu. Na obrázku je příklad intervence 25. a 50. den simulované epidemie. Spolu to můžeme zvládnout Nošení roušek a dodržování pravidel, která v nouzovém stavu vydala vláda ČR, je přitom velmi silnou zbraní. To, že je možné zvládat pandemii i v zemi, jakou je Česká republika, lze vidět na korejském vývoji. Jižní Korea zvládla druhou fázi epidemie (zploštila ji) za méně než měsíc a do dnešního dne tam na COVID-19 zemřelo ani ne 100 osob. Inspirujme se proto touto zemí. Podobně jako Jižní Korea jsme silní v moderních technologiích, navíc se nebojíme inovací. Nejdůležitější ale bude, jak zvládneme kolektivní chování, Nebuďme lhostejní a nosme roušky, dezinfikujme a chraňme své okolí i sebe. Jen tak to můžeme zvládnout. Zpracováno ve spolupráci s Cover Story. Článek byl převzat z webu Okoronaviru.cz. Autor: Lenka Přibylová, Aplikovaná matematika, deterministické modely (i v epidemiologii), nelineární dynamika. Ústav matematiky a statistiky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno. Oponent: Jan Kulveit, globální rizika, matematické modelování epidemií, Future of Humanity Institute Oxford University. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-04-15 12:08:13
Beaumont, Abiel Bethel Revelli di
Autor: Janko PALIGA Datum: 15.04.2024 12:08:13 Příjmení:Surname:BeaumontBeaumontJméno:Given Name:Abiel Bethel Revelli diAbiel Bethel Revelli diJméno v originále:Original Name:Abiel Bethel Revelli di BeaumontFotografie či obrázek:Photograph or Picture:Hodnost:Rank:plukovníkColonelAkademický či vědecký titul:Academic or Scientific Title:--Šlechtický titul:Hereditary Title:--Datum, místo narození:Date and Place of Birth:DD.10.1864 Sciolze / DD.10.1864 Sciolze / Datum, místo úmrtí:Date and Place of Decease:31.12.1929 Turín / 31.12.1929 Turin / Nejvýznamnější funkce:(maximálně tři)Most Important Appointments:(up to three)--Jiné významné skutečnosti:(maximálně tři)Other Notable Facts:(up to three)- významný italský konstruktér ručních palných zbraní- prominent Italian designer of small arms Související články:Related Articles:Zdroje:Sources:it.wikipedia.orghttp://firearms.96.lt/pages/villarperosa
Čas načtení: 2024-05-08 07:39:39
Řím z Prahy po celý červen. Letenky od 1 515 Kč
Zvýhodněné letenky u aerolinií Wizz Air lákají k návštěvě Itálie. Na nepřeberné množství termínů nabízí nejlevnější letenky např. do Říma. Z Prahy sem poletíte za 1 515 Kč a v případě, že vlastníte členství Wizz Discount klub letíte za 1 108 Kč. Termíny jsou dostupné na každý den v červnu i koncem května. Tipy na cestu najdete v našem průvodci: 27 míst, co vidět v Římě metro v Římě tipy na ubytování v Římě a další
Čas načtení: 2024-05-26 11:15:35
Sicílie v červnu s all-inclusive v 4* hotelu. Zájezd od 9 990 Kč
Na Sicílii bez starostí se můžete vydat v rámci organizovaného zájezdu s cestovní kanceláří Čedok. Balíček zahrnující letenky, odbavené zavazadlo, transfer na hotel a pobyt v 4* hotelu u pláže včetně all-inclusive vyjde pouhých 9 990 Kč na osobu. Tento konkrétní zájezd pořídíte na cedok.cz, ale snadno a rychle se poohlédnete i po dalších v našem srovnávači zájezdů – dovolená v Itálii s all-inclusive. Ačkoliv je zájezd vhodný pro válečku u moře, není na škodu si půjčit auto a projet alespoň jižní část ostrova. K tomu vám vhodně poslouží náš průvodce: co vidět na Sicílii půjčení auta na Sicílii počasí na Sicílii
Čas načtení: 2024-07-08 11:32:51
Týdenní zájezd z Prahy na lázeňský ostrov Ischia. Zájezd od 15 990 Kč
Využijte last-minute nabídky CK Fischer a vpravte se na italskou Ischii. Ostrov je nesmírně rozmanitý s hezkými plážemi, termálními prameny i překrásnými vyhlídkami z útesů a hor. Snadno jej navíc objevíte na vlastní pěst díky husté síti lokálních autobusů. Zájezdy za 15 990 Kč z Prahy na termín 13.7. – 20.7. míří do příjemného hotelu Galidon *** v krásné lokalitě letoviska Forio asi 400 metrů od slavných Poseidonových zahrad a pláže Citara. V ceně je zpáteční letenka s odbaveným zavazadlem z Prahy do Neapole i transfer autobusem + trajektem do/z hotelu. Stravování je formou All-inclusive Soft, což v tomto hotelu znamená snídani, večeři a celodenní přístup k nealkoholickým nápojům. Plnohodnotné all-inclusive i s obědem si můžete připlatit za 2 590 Kč / osoba. V našem srovnávači zájezdů na Ischii objevíte i další termíny a hotely. Ischii poznáte na vlastní pěst snadno s naším průvodcem: jak se dopravovat autobusy po ostrově 14 míst, co vidět
Čas načtení: 2024-09-26 17:08:43
Benátky z Prahy na 3 dny i na víkend. Letenky od 978 Kč
Využijte slev u aerolinky Ryanair a vypravte se do mimosezónních Benátek, kde si oproti letní sezoně na mnoha místech příjemného prostředí bez davů lidí. Zpáteční letenky za 978 Kč zakoupíte na delší 3-4 denní termíny: 1. - 5.11. 8. - 11.11. Za 1 018 Kč zakoupíte také čistě víkendový termín s odletem v sobotu dopoledne a návratem v neděli večer. Cestu si poté naplánujete snadno s naším průvodcem po městě: 25 míst, co vidět v Benátkách tipy na hotely v Benátkách a Mestre lodě a autobusy v Benátkách kolik stojí vstup do města
Čas načtení: 2025-01-17 11:33:14
Na skok z Prahy do Benátek. Letenky od 808 Kč
Využijte výhodné ceny u aerolinky Ryanair a vypravte se do mimosezónních Benátek, kde si oproti letní sezoně užijete příjemného prostředí bez davů lidí. Zpáteční letenky okolo 800 Kč zakoupíte převážně na krátké last-minute termíny ke konci ledna. 24. - 25.1. za 808 Kč (pá-so) 24. - 27.1. za 808 Kč (pá-po) 27. - 28.1. za 800 Kč (po-út) 31.1. - 1.2. za 831 Kč (pá-so) 8. - 11.2. za 808 Kč (so-út) Cestu si poté naplánujete snadno s naším průvodcem po městě: 25 míst, co vidět v Benátkách tipy na hotely v Benátkách a Mestre lodě a autobusy v Benátkách kolik stojí vstup do města
Čas načtení: 2010-02-20 00:00:00
Suck! Clothing: Italská značka designovaného oblečení v Česku!
Itálie je zemí moře, pizzy a zábavy. Itálie je ale samozřejmě také součástí historického základu Evropy. A pokud jde o náš web, tak přirozeně musíme zdůraznit, že Itálie je jednou z nejvýznamnějších zemí v oblasti módy. Na tuto tradici navazuje také italská módní značka Suck! Clothing, která navrhuj ...
Čas načtení: 2017-05-31 18:00:00
Itálie je velmi populární turistickou destinací většiny evropanů a Čechů nevyjímaje. Jestli se vám někde bude zaručeně líbit, a to prakticky po celý rok, pak je to právě Itálie. Možná to tak na první pohled nepůsobí, ale tato úchvatná země je neuvěřitelně rozmanitá. V zimě totiž můžete do Alp na hor ...
Čas načtení: 2020-04-16 13:10:09
Epidemie má v českých zemích zatím relativně mírný průběh a co je důležitější, poměrně málo se u nás na COVID-19 umírá. Nesporně se pozitivně projevila dlouhodobá tradice všeobecného zdravotního a nemocenského pojištění, díky které máme solidní kapacity nemocnic včetně intenzivní péče a plicních ventilátorů, ale také rovněž napříč sociální stratifikací společnosti podchycené chronické nemoci zvyšující riziko vážného průběhu nemoci COVID-19. Česká republika patří mezi ty země Evropské unie, které poměrně rychle omezily volný pohyb obyvatel, zavřely obchody, divadla, knihovny a školy a zavedly povinné nošení roušek mimo vlastní domácnost. Zřejmě jsme si tím koupili čas, aby se mohlo připravit zdravotnictví, a můžeme dosti odůvodněně doufat, že čeští lékaři proto nezažijí strašlivé rozhodování svých italských, španělských a francouzských kolegů, koho léčit a koho uspat, protože pro všechny není dost přístrojů, ochranného materiálu a sil. Zvolili jsme tak pustošivé ekonomické ztráty, abychom ochránili ty, které COVID-19 zabíjí: staré lidi a lidi chronicky nemocné. Volbu sice formálně učinila vláda a politická reprezentace, ale jejich rozhodnutí by neznamenalo téměř nic bez masivního souhlasu společnosti; tak masivního, že před ním v prvních dvou týdnech zmlkli i ideologičtí fanatici volného trhu. Působivý symbol – domácí šití roušek Protiepidemická opatření by do značné míry zůstala na papíře, kdyby je naprostá většina obyvatel České republiky dobrovolně a pečlivě nedodržovala. Policie by je nedokázala při masivním porušování vynucovat. Ovšem, je zde ve hře strach o sebe a své nejbližší, ale mnohem více působí odpovědnost vůči druhým. Byl bych v pokušení hledat kořeny této dobrovolné disciplíny v přežívající středoevropské úctě k vědeckým autoritám, těm lékařským zvláště, dokonce i v českém ambivalentním vztahu k byrokracii, v oné překvapivé směsi posměšného odstupu a nevykořenitelného očekávání odborné způsobilosti vyšší byrokracie. V prvních dnech epidemie se lidé spontánně organizovali, dobrovolnická pomoc zajistila ohroženým seniorům, že nemuseli zbytečně riskovat a vycházet na ulici, ve většině měst a obcí najednou efektivně fungovala bezkonfliktní spolupráce ad hoc iniciativ a místních samospráv. Dělo se to všude v Evropě, české země ale dodaly jeden působivý symbol – domácí šití roušek. Trochu ve stínu tohoto symbolu zůstal mnohem zajímavější fenomén: v zemi, ze které po desetiletí mizí s výjimkou několika segmentů průmyslová výroba, se aktualizovala industriální tradice a začaly se vyvíjet a vyrábět chytré přístroje a ochranné pomůcky, někdy doslova na koleně, jindy v průmyslovém poloprovozu. Bylo by krásné uvěřit, že procitnutí potenciálu solidarity a vynalézavosti přežije. Krásné a pošetilé. Katastrofa jen na chvíli oslabila imperativy trhu a administrativně-politického systému. Brzy přijde normalizace, ostatně je dnes už vlastně v běhu. Trh určí, že se výroba v Česku nevyplácí, a když, pak ji nemohou organizovat slabé české firmy, ale jen dostatečně mocné nadnárodní korporace, a státní i samosprávná byrokracie začne opět pohlížet na spontánní iniciativy jako na potížisty. Obávám se, že se nevyhneme ani obvyklé reakci těch, kteří, protože je zklamala iluze o příslibu nové solidarity, popřou jako iluzi i onen obrovský význam, který měla spontánní solidarita v první fázi boje s pandemií. Jedno zlo, které dost často provází epidemie, COVID-19 do Čech a na Moravu nepřinesl. Nedošlo ke stigmatizaci některé z menšin jako nebezpečného nositele nákazy. Ve veřejném prostoru zašla v tomto ohledu zřejmě nejdál reportáž ČT, která spíše z hlouposti než zlého záměru překřtila COVID-19 na „čínskou nemoc“. Obecně xenofobové a rasisti v prvním měsíci epidemie spíše mlčeli, a pokud se strach z nemoci lokálně přetavoval do nenávisti, zaměřovala se zvláště v menších sídlech vůči lidem v cestovatelské karanténě a obyvatelům hlavního města. Vysoké riziko pro Evropskou unii Evropské systémy solidárních pojištění, státem iniciovaná územní struktura nemocnic a zdravotnických zařízení, relativně masivní a obvykle značně centralizovaný administrativní hygienický systém jednotlivých národních států, tato typicky evropská kombinace působí dokonce i při zohlednění nejpostiženějších evropských států (Italie, Španělska a Francie) jako nejvhodnější forma organizace umožňující minimalizovat ničivé dopady epidemií. Zvláště pokud ji doplní spontánní solidarita jednotlivých národních společenství. Přes uvedené sympatické rysy, respektive právě pro ně přináší současné evropské řešení vysoké riziko pro Evropskou unii. Vždyť to trvalo jen dva krátké březnové týdny a unijní státy oddělily téměř nepropustné hranice. Evropská komise se sice na chvíli pokusila trendu vzdorovat, ale jaksi nevýrazně a rezignovaně. A ovšem zbytečně, vždyť ty hranice vytvořila právě výše popsaná efektivní organizace zdravotnictví a administrativních prostředků, která začala potlačovat epidemii. Tato organizace se vždy plně váže na příslušný národní stát a také ona tak významná spontánní solidarita rostla z národně-občanského principu. Státy Evropské unie přijímaly rozhodnutí o uzavření svých hranic s rozpaky, donuceny mocí faktického. Pokud tu a tam někdo vyslovil obavu z xenofobie, s níž šovinističtí populisté demonstrují uzavíráním hranic nutnost chránit „naše“ před „cizáky“, pak se to levicovým a liberálním publicistům přihodilo spíše jako podmíněný ideologický reflex; a v souvislosti s EU působila tato obava nepřípadně, téměř směšně. Teprve Trumpovo populisticko-šovinistické hledání viníka toho, proč USA v boji s epidemií tak selhaly, a jeho výčet Číny, nezodpovědných Evropanů a nakonec „pročínské“ Světové zdravotnické organizace připomněly, že figura vytváření nepřítele zůstává nadmíru nebezpečná. Většina Evropanů považuje dočasné pozastavení volného přeshraničního pohybu osob za dobře odůvodněnou nezbytnost. Přes racionalitu rozhodnutí a jeho konsenzuální uznání je ovšem uzavření hranic vše, jen ne nevinné. V malé České republice postihlo zavření hranic přinejmenším desítky tisíc lidí – pendlerů dojíždějících za prací přes hranice. Nemáme ani tušení, o kolik lidí se jednalo v celé Evropské unii. Jde přitom jen o špičku ledovce; Evropu dnes pokrývá hustá síť nejrůznějších forem, ve kterých jednotlivci nacházejí obživu a odbornou realizaci, a tato síť se nedokáže z měsíce na měsíc přizpůsobit realitě tvrdých státních hranic. Totéž se týká zásobování a služeb. Tak jako u napadených jedinců posiluje nebezpečnost koronaviru předchozí chronické onemocnění, v případě Evropské unie dodává ataku pandemie smrtící potenciál chronicky neřešený problém prohlubování integrace. A právě jako přesvědčený stoupenec Evropské unie musím přiznat, že se jedná o smrtící kombinaci. Nejvíce postižené jsou nejzadluženější země Až přejde epidemie, zůstane nejistota, všichni budeme vědět, že se kdykoli může objevit nový vir a hranice se opět uzavřou. Tato nejistota nebude mimo jiné dobrá pro byznys, a proto zůstává otevřená šance, že by vznikla dostatečně silná evropská hygienická služba, unijní hmotné zásoby a krizový epidemický fond, snad i dohoda o vzájemné kooperaci při epidemii v některých zemích Evropské unie. Šance nevysoká, ale existuje. Lze dodat, že v USA zachytily statisticky významně vyšší podíl Afroameričanů a nejchudších vrstev mezi oběťmi epidemie, různé evropské systémy solidárního pojištění obdobnou distribuci dopadů nemoci do značné míry úspěšně eliminovaly. Mnohem beznadějněji vypadá jiný malér, který epidemie nemoci COVID-19 aktualizovala. Itálii, Španělsko a Francii postihla epidemii mimořádně ničivě a shodou okolností se zároveň jedná o tři v rámci Evropské unie mimořádně zadlužené země. Rozhodně nelze očekávat, že by v příštích letech mohly plnit maastrichtská kritéria. Itálie proto zcela racionálně obnovila diskusi o eurobondech, unijních dluhopisech. Jedná se o tržně zcela konformní řešení, které by dalo zemím Jihu možnost financovat svůj dluh za příznivějších podmínek, aniž by jim přitom poskytlo prostor pro nějaké nezodpovědné plýtvání. Itálie ovšem narazila na tvrdé odmítnutí. Uvažuje se sice o Marshallově plánu 2, ale podmínky, které se pro jeho využití zatím rýsují, by zahnaly Itálii pod podobnou kuratelu, pod kterou se před deseti lety ocitlo Řecko. Výčet trhlin v Evropské unii, které epidemie nemoci COVID-19 nemilosrdně nasvítila, by mohl pokračovat ještě dlouho bod za bodem. Působil by stále beznadějněji. Vnucovala by se otázka: Proč by Evropská unie v době strmého propadu světového hospodářství měla dokázat to, co nevyřešila v těch nejoptimálnějších podmínkách? Kupodivu, ta otázka vede k poměrně optimistické odpovědi: Protože ta řešení se mohla v Evropské unii v optimálních podmínkách odkládat. Článek patří do série deseti textů, které se na koronavirovou pandemii nezaměřují z lékařského hlediska, ale z perspektivy toho, jak pandemie komplikuje život společnosti a politiky. Sledují především vládní opatření ve významných makroregionech světa a reakce na ně ve společnosti. Všechny články jsou dopsány do jednoho data, konkrétně do Velikonočního pondělí 13. dubna 2020, aby bylo možné učinit si v jeden čas srovnávací představu o vývoji koronavirové pandemie po více než čtvrt roce ve světě. Autory článků jsou členové Centra globálních studií a jejich externí spolupracovníci. Za prezentovaná stanoviska odpovídají jednotliví autoři. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2020-04-08 09:38:05
Sever proti jihu aneb Kdo zaplatí účet za koronavirovou epidemii
Koronavirová krize znovu oživila spor „spořivých“ a „zadlužených“ států o to, jak má fungovat eurozóna. Ve starořeckých pověstech vystupuje slepý věštec Teiresiás, který by se neztratil ani dnes. Například to, že jej bohyně Héra na sedm let proměnila v ženu, by v genderfluidním hnutí jistě vyvolalo obrovské nadšení. (Méně už pak skutečnost, že to byl vlastně trest.) Teiresiovou specializací bylo předpovídání budoucnosti, při kterém spoléhal zejména na duše mrtvých, přivolané ze záhrobí krví obětovaných zvířat apod. Prý byl přitom docela přesný. Moderní následovníci věštce Teiresia se zabývají podobnou činností, totiž předpovídáním ekonomického růstu. Například česká vláda nám nyní vážně tvrdí, že růst pro rok 2021 odhaduje na 3,1 procenta. Jak pěkně to mají spočítané na desetinu procenta! Inu pašáci. V proskleném officu dneška není ovšem místo pro obětní oltář, který byl dávno nahrazen kávovarem a automatem na barelovou vodu. Snad i tím lze vysvětlit, že prognostici dnešní doby jsou ve svých odhadech podstatně méně přesní než jejich legendární předchůdce Teiresiás. Bez dobrých kontaktů v záhrobí je přeci jen věštění budoucnosti o dost obtížnějším úkolem. Koronavirová epidemie – klasická černá labuť – udělala z veškerých nedávných prognóz ekonomického vývoje řezanku. Jestliže se ještě před dvěma měsíci v Evropě prorokoval mírný, asi jednoprocentní růst (řeč evropského komisaře Gentiloniho ze 13. února tohoto roku), dnes, po restriktivních opatřeních, která přiškrtila ekonomiku, to vypadá na poměrně drsný pokles široko daleko. Místo toho, aby vlády od svých občanů peníze vybíraly, jsou postaveny spíš před otázku, jak zabránit kolapsu příliš mnoha firem naráz. Příslušné finanční rezervy má ovšem málokterý stát. Dokonce i Norsko, které si vytvořilo velký fond na horší časy, musí řešit otázku likvidity, protože ten fond se vesměs skládá ze sbírky cenných papírů, které se v krizových časech nedají prodat úplně obratem ruky a za dobrou cenu. Ale norské starosti by ve zbytku Evropy chtěli mít. Žádná vláda si teď nebude moci dovolit říci svým živnostníkům a firmám „běžte se pást“. To by politicky nepřežila. A nejsou-li tedy rezervy, bude se stimulovat na dluh. Což je problém hlavně na silně zadluženém jižním křídle EU, které je přitom epidemií postiženo nejhůře (Španělsko a Itálie mají hodně mrtvých, i Francie je na tom dost špatně). Jižní země si s sebou táhnou velký a těžký kufr dluhů už z minulosti. V jejich ekonomikách přitom hrála významnou roli turistika – což je na oficiálních číslech dobře vidět. A turistika teď v podstatě přestala existovat. Na jak dlouho, to nikdo neví. (Oficiální čísla nejsou všechno. Kolem turistického ruchu tradičně existuje i spousta pracovních příležitostí „načerno“, ve kterých dostávají lidi peníze na ruku a bez papírů. Pokud vás někdy zajímalo, jak můžou kraje typu jihošpanělské Andalusie s brutální nezaměstnaností přes 20 procent vůbec nějak fungovat, tak přesně takhle. Místní vlády to víceméně tolerují, protože je to ve všeobecné mizérii přeci jen změkčující faktor a jeho důsledným potlačováním by si nadělaly hodně nepřátel. Nicméně s tím je teď taky konec. Bída na periferiích bude tím pádem – aspoň dočasně – daleko silnější než v dobách, kdy bylo každé AirBnB rezervované na týdny dopředu.) A to je turistika jenom jedním z mnoha postižených odvětví… Není divu, že jižní politici panikaří a volají po pomoci ze severu, který je na tom přeci jen lépe než oni. Jejich snem jsou koronabondy, společné dluhopisy celé eurozóny, které by pokryly současný ekonomický propad. A to je přesně to, co politici ze zemí jako Nizozemsko nebo Německo nechtějí připustit – společné ručení za dluhy je pro tamní voliče tabu. Bylo by lákavé dívat se na tenhle spor čistě morálními brýlemi: utráceči a flákači chtějí po zodpovědných lidech, aby je vytáhli z průšvihu. Docela dost lidí to taky dělá a na pravici je tahle optika poměrně populární. Sám jsem nepřítel velkého zadlužování, ale takhle jednoduché to zase není. Hlavní problém jižních států není ani tak v míře zadlužení, jako v tom, že mezi nimi a Severem se v různých ekonomických parametrech rozevřely pořádně široké nůžky. Například ještě kolem roku 2000 byla Francie z hlediska podílu vývozu na HDP podobnou mocností jako Německo, dnes se mu dívá na záda – a to z pěkné dálky (zdroj). Itálie je na tom ještě mnohem hůř, v podstatě se nikdy nevzpamatovala z velké krize roku 2008 (zdroj). Každý má pro tento vývoj svoje oblíbené vysvětlení. Někdo poukazuje na nevhodnost jednotné měny pro tak rozdílné ekonomiky (z německého hlediska je euro slabé a značně stimuluje německý export, pro jižní státy je zase moc silné). Jiný zas rád argumentuje kulturními rozdíly, což se mi osobně ale moc nezdá – korupce, mafie a siesta se kolem Středozemního moře vyskytují odjakživa, nezačalo to náhle až po roce 2000, ale ve druhé půlce 20. století byly státy jako Itálie a Francie docela ekonomicky živé a rychle bohatnuly. Pak jsou tu ještě další argumenty, ne tak moralizující, jako je třeba stárnutí populace a odliv mladých mozků do ciziny. Případně také vzestup Číny coby průmyslové velmoci, která dokázala vytlačit Italy a Francouze z trhu levnějšího spotřebního zboží. Nejspíš bude těch faktorů víc. Každopádně s tímto nepříznivým vývojem nedokázaly v postižených zemích nic udělat levicové vlády, pravicové vlády, nacionalistické vlády, probruselské vlády ani nikdo další. Románské státy jsou na tom tom dnes ekonomicky mnohem hůř než Německo a na něj navázané země typu Nizozemska. V nedávné minulosti vesměs udělaly striktní rozpočtové škrty, takže dalšího prostoru k šetření už zas tak moc není (třeba italské škrty byly velmi bolestivé, také Španělé museli proškrtat například zdravotnické výdaje a dnes jsou pod evropským průměrem, což je znát). A do toho přišla další krize daná coronou. Hrozí z toho řecký scénář, ale v daleko větším měřítku. Podíváme-li se ovšem na situaci z perspektivy německého voliče, je dost patrné, že se nebude chtít dělit, a že nejde o sobectví, kterým zas tak rádi argumentují Jižané. Ona totiž v těch grafech, které ukazují raketový růst německých vývozů, zaniká jedna důležitá okolnost. Zisky z tohoto exportního boomu se rozhodně nerozdělily mezi německé obyvatelstvo rovnoměrně. Řadový Němec, zvlášť důchodce (a těch je v zestárlém Německu hodně), musí v každodenním životě hospodařit dost opatrně, aby vyšel. Jedním z určujících výdajů, který ovlivňuje životní úroveň, je nájemné, které ve velkých německých městech poslední dobou značně narostlo – dost na to, aby z toho aktuálně v Německu byl významný sociální problém. A městští Němci přitom tradičně žijí v nájmu až do smrti, jen menšina obyvatel Mnichova, Berlína či Kolína nad Rýnem svoje byty vlastní. (V Berlíně jen 14 procent, v málokterém velkém městě je to nad 25 procent, podrobný přehled podle okresů v PDF.) V téhle situaci by se nikdo nehnal do toho, poslat na sklonku života část svých úspor cizincům na sanování problémů, za jejichž vznik necítí zodpovědnost. A nelze to po něm ani spravedlivě chtít. Společné koronabondy tak nejspíš nebudou, to by neprosadila ani Merkelová, ani nikdo jiný. Co tedy bude? Nejsem Teiresiás a nemám kontakty v záhrobí, abych to dokázal říci přesně. Nicméně jižním státům hrozí ekonomický kolaps. Svého času, dokud ještě platily pesetou a lirou, se tyhle země z problémů dostávaly „tištěním peněz“, které je pro voliče stravitelnější než sebrat jim přímo úspory z účtu (co na tom, že efekty jsou podobné – na psychologii záleží). Dnes tedy tisknout peníze nemůžou, ale Evropská centrální banka by mohla. Tudíž lze očekávat, že představitelé jižních zemí budou tlačit na to, aby s tím začala. Na takové návrhy tradičně Němci říkávali nein, ale otázka je, zda jsou v pozici, aby neinovali i nadále. Když bylo v problémech Řecko, mohli si dovolit tvrdší postoj – řecká ekonomika přeci jen představovala mizivé procento celé eurozóny. Italská, well, to už je problém zcela jiných rozměrů. Ta by s sebou mohla strhnout několik dalších a vyvolat dominový efekt s těžko odhadnutelnými následky. A to není v zájmu Berlína. Proto si myslím, že k nějakému tisku peněz na evropské úrovni dojde. Moc jiných politicky průchodných možností totiž není. {loadmodule mod_tags_similar,Související}