Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-12-13 18:03:33

Každý blb je evoluční chybou

Existuje zaslíbená země, kde se všichni lidi mají jako v ráji nebo je to jenom utopie? Myšlenka zaslíbené země, kde se všichni lidé mají jako v ráji, je fascinující a hluboce zakořeněná v lidské kultuře. Objevuje se v různých podobách v náboženství, filozofii a literatuře. Realita takové „zaslíbené země“ však často zůstává jen ideálem nebo… Číst dále »Každý blb je evoluční chybou

Čas načtení: 2024-07-09 16:00:01

Kanyza byl obviněn ze spolupráce s StB. Skandál se sovětskou servírkou žehlil dlouho

Pravdou je, že soud v roce 2007 konstatoval, že Jan Kanyza s StB nespolupracoval. Ovšem jeho jméno zůstalo v oficiálních seznamech spolupracovníků komunistické Státní bezpečnosti. To, že Kanyza měl na některé své kolegy donášet, tvrdili v minulosti například Pavel Landovský či Vítězslav Jandák. Herec, kterého proslavila například role štamgasty ze seriálu Hospoda, však dál bojoval o očištění svého jména. Francie, země zaslíbená Satisfakce se dočkal v roce 2009, kdy Vrchní soud v Praze opět konstatoval, že Kanyza byl v evidenci StB neoprávněně. To byla tečka za dlouholetým sporem. „Pan Kanyza byl však podle všeho otráven natolik, že s herectvím prakticky skončil. Vrhl se na malování, které mu vždycky šlo. Už na střední škole chodil do přírody a maloval krajinky i spolužáky. A nutno říct, že i zde potvrdil svůj talent. Jeho obrazy se vystavovaly prakticky po celém světě a prodávaly za velké peníze,“ uvedl pro Čtidoma.cz Pavel Rousek. Zuzana Bydžovská se Etzlerovi za zradu krutě pomstila Číst více Druhým domovem se českému herci stala Francie, v Languedocu má vlastní ateliér. Země galského kohouta mu přirostla k srdci. Příliš neholduje internetu, není na sociálních sítích. A také nerad létá letadlem. „Dcera Bára s manželem a třemi vnuky musí za ním. A když už ho navštíví, je to většinou na několik měsíců a Kanyza si užívá roli dědečka na sto procent.“ Všichni vnoučci mluví česky, navíc se zdá, že ten nejstarší po něm zdědil umělecký talent. Sklenička vodky a problémy Přesto, že dnes Jan Kanyza žije poklidným životem s grácií stárnoucího umělce, zdaleka ne vždy to tak bylo. Legendární je například jeho mezinárodní skandál, který ztropil v Sovětském svazu na natáčení filmu Sokolovo. „S tamní servírkou měl drobný konflikt, když mu mladá žena zapřela objednanou skleničku vodky. Nenechal si to líbit, byl u toho poměrně hlasitý. Stěžoval si sice oprávněně, ale tenkrát se nenosilo kydat jakoukoli špínu na sovětské soudruhy a soudružky,“ usmíval se Rousek. Kanyza se tak po návratu dočkal pořádného „kartáče“ a na nějakou dobu musel zapomenout i na pořádnou práci. Tím spíš že většinu své kariéry fungoval jako herec na tzv. volné noze. „V době socialismu to bylo něco nevídaného. Přesto tak relativně v pohodě fungoval. Na druhou stranu po jeho ‚sovětské anabázi‘ mu to pak samozřejmě ještě přitížilo.“ Drogový boss Pablo Escobar by měl radost: S jeho hrochy si neví rady policie ani armáda Číst více Ani manželka s ním nehne Není žádným tajemstvím, že Kanyza byl vždycky pro ženy jako magnet. Žádné aférky ani románky v jeho podání se ale nekonaly také proto, že byl už od roku 1977 se svou manželkou Žofií. I když byla dříve také herečkou, dnes se věnuje spíš ezoterice, na toto téma napsala i několik knih. „Vždycky mu stála věrně po boku. I když samozřejmě prožívali i těžší chvíle. Jediné, v čem s ním nehnula ani ona, je kouření. Tady jsou zkrátka všechny dobře míněné rady i tlaky marné,“ dodal pro Čtidoma.cz s úsměvem Pavel Rousek. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Kristýna Hrušínská má pověst protekční holky. S manželem to ale vyhrála.

Čas načtení: 2013-02-14 05:00:00

SoundCloud.com – Sociální síť plná hudby

Není to tak dlouho, co jsme vás informovali o sociální síti Tumblr, zaměřenou na obrázky a fotografie (odkaz zde). Dnes se však podíváme na SoundCloud.com, která se naopak věnuje jinému žánru – hudbě. Že by zaslíbená země hudebníků či pouhá nepovedená napodobenina Facebooku? Odpovědi samozřejmě pood ...

Čas načtení: 2019-12-15 17:26:26

Co bude s corbynismem?

Vyměnit lídra je jedna věc; změnit směřování celé strany druhá. Jeremy Corbyn je… těžko popsatelný chlapík. Se svými názory jako by spadl z Marsu (Marxu?), ale zároveň se nechová jako nějaký Gottwald nebo Mao; překvapivě mnoho konzervativců z Dolní sněmovny říká, že v čistě osobním kontaktu to je docela milý starý pán. Ale názory z Marxu, na to se nesmí zapomínat. O „přátelích“ v Hamásu a Hizballáhu ani nemluvě. (Dnes toho  prý lituje, čemuž si dovoluji nevěřit.) Faktor Corbyn nepochybně patřil k těm, které labouristům prohrály volby. Dost možná byl ještě důležitější než otázka Brexitu. Aspoň jeden výzkum veřejného mínění to tvrdí: A s těmi samými zkušenostmi se ozývají labourističtí dobrovolníci z terénu, někteří jen tak v komentářích pod články, jiní třeba v rozsáhlém blogovém textu. Což o to, Británie není Severní Korea a Corbyn své místo po takovém debaklu nejspíš vyklidí, i když na to zrovna nespěchá. Otázka je, jestli se labouristi dokáží zbavit corbynismu. To je totiž systémový problém, který se nedá řešit výměnou jedné osoby. Jeremy Corbyn se nestal předsedou jen tak náhodou. Je to práce značně početného hnutí (převážně) mládeže jménem Momentum, které ve vhodný okamžik ovládlo primárky a prosadilo si do čela strany svého člověka. Od té doby se aktivisti z hnutí Momentum věnují další oblíbené činnosti na levici, totiž čistce stranických orgánů a jiných pozic od blairovských centristů, kteří jsou podezřelí z nedostatečné horlivosti. Početní většinu ale ve straně jako celku Momentum nemá. Momentum je v celém západním světě asi nejblíž tomu, jak by vypadala politická strana založená twitterovými křiklouny a snobskou divizí antify z univerzit. Směs morálního narcisismu a černobílého vidění světa, která z nich vychází, je poněkud fanatická. Inkluze, antirasismus, kvóty, dekarbonizace, třicet devět genderů, Palestina a Pokud se ti to nelíbí, táhni k fašounům, debile! Jako by jim ani nešlo o to, vyhrát volby, ale vytvořit sektu Čistých, pro kterou jednoho dne přiletí zaslíbená kometa a odnese je ze zamořené Země někam, kde CO2 nepřibývá. Fiasko, které nyní labouristé utrpěli ve svých tradičních dělnických baštách, je poslední varovný semafor před možnou volební anihilací. Věřím, že spoustě těch lidí v bývalých hornických městech se trochu třásla ruka, než poprvé v životě udělali onen osudový křížek u jména Konzervativní strany; ale pokud to s nimi Boris Johnson bude aspoň trochu umět a zajistí stagnujícímu severu přiměřenou míru investic do veřejné infrastruktury, může se taky stát, že se labouristická voličská báze smrskne na muslimské čtvrti a progresivní londýnské kruhy. Což znamená tak padesát poslanců v 650členném parlamentu, možná ani to ne. To by byla historická „realignace“ politických vzorců, které předtím platily sto let. Asi podobně, jako když se americký Jih před padesáti lety přesunul od demokratů k republikánům. Ale poměry na severu Anglie jsou k tomu zralé. Nikdo nechce žít ve městech, kde se drolí chodníky a autobusový jízdní řád byl proškrtaný na minimum; přidejte k tomu ještě poučování od nějakých studentů z Londýna, že bílý muž je beztak jen trapný rasista a přežitek minulosti, a máte recept na dezerci celých regionů do jiných politických sfér. Dřív, před vynálezem internetu, aspoň ty naduté kecy nebylo tak zřetelně slyšet, ale dneska vám je sociální sítě strčí až pod nos. ¨ Má-li labouristická strana mít jakoukoliv šanci na budoucí volební úspěch, bude se muset zbavit nejen Corbyna, ale vyštípat i Momentum jako celek. To se ovšem rovná vnitrostranické občanské válce s protivníky, kteří nejsou zvyklí prohrávat a žijí v přesvědčení, že jsou mravní špičkou lidstva. Rozhodně se nevzdají snadno. Vědí, že kdyby si založili novou stranu, ztratí kredit zavedené značky a budou mít vyhlídky tak na pět poslanců. Může to tedy dopadnout jakkoliv. Za sebe říkám: ke sledování tohoto vývoje si dám kávičku. Ale bez kofeinu, prosím. Aby mi z toho moc nebušilo srdce. Asi nejsem sám, kdo tuhle volební porážku sleduje. Viditelné znepokojení vzbudila i u amerických demokratů, kteří právě vybírají v primárkách budoucího kandidáta na prezidenta, jenž se má postavit Trumpovi. (odkaz, odkaz, odkaz). Současná množina uchazečů se totiž v průměru nachází hodně nalevo, jako by je měli volit právě na Twitteru, a ne někde v Michiganu či obou Dakotách. Docela pěkně to bylo vidět při televizí přenášené debatě, kdy se všichni mohli přetrhnout, že zajistí zdravotní péči zdarma pro ilegální imigranty. Což o to, progresivní bublina tleská, ale jestli se takovou radikální politiku podaří prodat voličům i jinde než v New Yorku a na kalifornském pobřeží, toť otázka. Velká otázka. Jenže na výběr centristického kandidáta pro rok 2020 je už možná pozdě. Podobně jako v Británii, ani v Americe si aktivisté nenechají svoji ideologickou čistotu ohrozit nějakým špinavým kompromisem. Jak vidím, už si to pěkně zdůvodňují. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-03-26 16:15:00

Zahraniční kapitál se z Česka stahuje, vliv na to má i posilování role státu v energetice

Česká republika jako země zaslíbená pro zahraniční investory? Dnes už to tak docela neplatí. Naopak, podle čerstvě zveřejněných statistik České národní banky klesl objem přímých zahraničních investic do základního kapitálu českých firem o 6,6 miliardy korun.

Čas načtení: 2024-06-04 00:00:00

Utajená velmoc aut. V nizozemském autobyznysu se ročně protočí 50 miliard eur

Nizozemsko se na první pohled nejeví jako země automobilismu zaslíbená. Ale i když si na žádnou jejich velkou automobilku nevzpomenete, je ta přelidněná placka aut plná. A nejsou to jen svérázní řidiči, kteří se plouží se žlutými SPZ s karavanem napříč Evropou a neumí jezdit do kopce, protože jejich nejvyšší vrch Vaalserberg má jen 322,5 metru.

Čas načtení: 2024-06-14 12:00:00

Stadiony pro Euro 2024: Která německá města hostí fotbalový svátek

Po "celoevropském" experimentu se fotbalové Euro vrací ke klasickému systému s jedním pořadatelem. Už 17. mistrovství Evropy hostí podruhé v historii Německo. Země fotbalu zaslíbená se může pochlubit špičkovými stadiony a infrastrukturou, o čemž vypovídá i kuriózní fakt, že hned v polovině z deseti pořadateli vybraných arén se bude na podzim hrát pouze druhá Bundesliga.

Čas načtení: 2024-09-10 16:44:19

Z Prahy do Prachovských skal a zpět. Apple vyrazil do Česka natočit reklamu na nový iPhone

Nemáme Apple Store ani českou Siri, zato máme lokality, na které Apple nedá dopustit během natáčení hlavních reklam pro své nové produkty. Článek Z Prahy do Prachovských skal a zpět. Apple vyrazil do Česka natočit reklamu na nový iPhone se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2024-12-10 10:56:23

Dominance českého mistra světa udivuje Švédsko. Mám poslední naději na NHL, cítí

Je to pro něj hokejově zaslíbená země. Už v minulém ročníku se tu s 25 góly stal nejlepším střelcem soutěže, teď útočník David Tomášek pálí ve švédské lize ještě úderněji. Před polovinou základní části je už na 17 brankách a je v čele produktivity (33 bodů) i kanonýrů. Vzhledem k tomu, jak je švédská SHL sledovanou a respektovanou soutěží, je teď Tomášek i na radaru klubů z NHL. „Je to teď asi jedna z posledních nadějí,“ přiznává 28letý šampion z Prahy.

Čas načtení: 2013-02-14 05:00:00

SoundCloud.com – Sociální síť plná hudby

Není to tak dlouho, co jsme vás informovali o sociální síti Tumblr, zaměřenou na obrázky a fotografie (odkaz zde). Dnes se však podíváme na SoundCloud.com, která se naopak věnuje jinému žánru – hudbě. Že by zaslíbená země hudebníků či pouhá nepovedená napodobenina Facebooku? Odpovědi samozřejmě pood ...

Čas načtení: 2011-03-11 22:30:00

Renault Wind - malý roadster s pevnou střechou

S postupným příchodem jara a tedy i teplejších dnů, přichází doba, která je zaslíbená kabrioletům. Ovšem nejednomu motoristovi se při pomyšlení na vůz bez střechy automaticky vybaví vyšší cena, která jde s kabriolety ruku v ruce. Ovšem Renault Wind je jiný. První cena začíná již na 399 900 Kč. Za tu ...

Čas načtení: 2020-05-31 16:08:52

Start nové lodi Dragon 2 je převratným krokem

Příznivci letů do vesmíru měli v sobotu 30. května velký den. Počasí na březích Floridy se trochu umoudřilo a umožnilo start nové lodi Dragon 2 i s dvojčlennou posádkou. Sledoval jsem přípravy ke startu na online kanálu SpaceX. Oba astronauti, pánové kolem padesátky, se zubili jako kluci, kterým bylo právě slíbeno lízátko a jízda na kolotoči. Taky bych se zubil. Tohle je to pravé dobrodružství. Z geopolitického hlediska nastala pro kosmické lety doba zaslíbená, protože tu zase máme nějaké soupeření velmocí o světovou dominanci, což silně podněcuje technologické závody. V moderní době se vždycky vyplácelo mít převahu v nějaké technice, která umožňuje dálkovou projekci síly – na začátku 20. století to byly velké lodě (dreadnoughty), později letadla a první rakety, ještě takové, které nedokázaly dosáhnout oběžné dráhy. Dnes to nejspíš bude vesmír. Nejde jenom o klasickou špionáž a zbraně, ale i o šíření informací, protože tyhle souboje velkých států mají vždycky nějakou informační rovinu. Západní svět si snad podrží nějakou svobodu slova a tisku (i když za to budeme muset bojovat). Proniknout naopak informačně dovnitř Číny bude mnohem těžší, ale zrovna převaha na oběžné dráze by k tomu mohla být užitečná. Z vesmíru se dá vysílat leccos, včetně kritických až podvratných zpráv, a současné čínské vedení je kontrolou nad informacemi natolik posedlé, že tím ukazuje svoji Achillovu patu. Americký kosmický program v uplynulých letech málem odumřel na přílišnou byrokracii a nedostatek chuti podstupovat nějaké další riziko. Nejlépe na tom byl sektor kosmických sond vysílaných k planetám, planetkám a kometám; tam nejde o lidské životy a vědátoři jsou hraví a vynalézaví už z podstaty. Nejhůře na tom byly velké projekty jako Constellation a SLS, jejichž vývoj zaběhl do desítek miliard dolarů ještě předtím, než vzlétl první prototyp. Jeden čas to vypadalo, že kombinace politického mikromanagementu, stabilních penězotoků k velkým firmám jako Boeing či Northrop Grumman a přílišného „držení se u zdi“ tu NASA buď úplně zabije, nebo – a to spíš – ji ponechá v jakémsi položivém stavu, kdy to bude agentura hodně drahá, z vojenských důvodů sice nezrušitelná, ale zároveň nepříliš efektivní. No, zdá se, že tenhle scénář byl odvrácen, a to právě tím, že si ve Washingtonu uvědomili, že musejí pustit část kontroly z ruky. Jedním z problémů dřívějšího stavu byla neustálá snaha úředníků dohlížet na každý detail každého procesu. Byl to pochopitelný důsledek dvou havárií raketoplánů, které stály celkem 14 životů. Ale zároveň se tímhle způsobem zabije jakákoliv inovace. Na diskusních fórech, kde se setkávají příznivci kosmonautiky, koluje neověřitelná historka. Zní takto: když se firma SpaceX pustila do práce na lodi Dragon 2, vyjádřila NASA přání nasadit jim do výroby nějakých 300 trvale přítomných inspektorů. Ze SpaceX prý odpověděli, že tři by měli stačit. Nakonec se dohodli na třiceti. Na internetu vždycky potkáte zapšklé lidi, kteří pociťují potřebu shodit jakýkoliv výkon, kterého někdo dosáhl. (Tuhle povahu jim opravdu nezávidím.) I kolem letu Draka se jich vyrojilo víc než dost a jejich hlavní argumentační linie je, že s lidmi se létalo už předtím, tak co že se vlastně oslavuje. Nuže, důvody jsou tyto: a) Ta loď je úplně nová, a to i designově, nejen datem výroby. Nejde jen o opatrné vylepšování starých modelů, jako jsou Sojuzy nebo raketoplány, ale o stroj, který je od samého počátku postaven na současných technologiích. K tomu byl už nejvyšší čas. Ona ta moderní technika má sice taky svoje problémy (například pochytání softwarových chyb požírá čím dál významnější část času stráveného vývojem), ale létat donekonečna na strojích, které zkonstruovali ještě naši dědečci, bylo poněkud ubíjející. A drahé, čímž se dostáváme k druhému bodu: b) Jak nosné rakety Falcon, tak kosmické lodi Dragon vyšly na relativně málo peněz, částečně byly financovány ze soukromých prostředků a jejich provoz by měl být o dost ekonomičtější než dřív – což znamená možnost létat daleko, daleko častěji, než jsme byli zvyklí. Podle NY Post dostala SpaceX za uplynulé desetiletí ze státních peněz celkem 3,1 miliardy dolarů, což jsou ve srovnání s dřívějšími kosmickými projekty vyslovené drobné. Měsíční projekt Apollo by při započítání inflace vyšel asi na 150 miliard dnešních dolarů a čtyřicet let provozu raketoplánů na 209 miliard dolarů. Samozřejmě se ty tři projekty nedají úplně jednoduše srovnat, každý měl jiné cíle; ale roční náklady se srovnat dají a z nich plyne, že lety na Falconu jsou jak pro daňového poplatníka, tak i pro větší soukromé zákazníky cenově snesitelné, kdežto Apollo či raketoplán představovaly velký a dost možná neudržitelný luxus i pro federální kasu USA. No, a cena je přitom naprosto kritický faktor pro další rozvoj. S drahými hračkami si nutně bude hrát jen pár nejbohatších kluků na pískovišti. Čím cenově dostupnější se ta technologie stane, tím víc se bude rozvíjet, až bude jednoho dne samozřejmou součástí našeho světa. Takový vývoj od supertechnologie k všudypřítomnému jevu už jsme v posledních desetiletích zažili a změnil nám život. Kdyby počítače navěky zůstaly ve velkých klimatizovaných sálech a k jejich provozování by byly potřeba celé týmy, tak byste teď, well, určitě četli něco zcela jiného. I politika nebo zpravodajství by vypadaly úplně jinak. Doufám, že kosmická technologie časem zlidoví podobným způsobem, a že start Draka představoval malý krok k tomuhle cíli. Ten šípkový zámek v podobě velkých státních agentur potřeboval trochu probudit.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-12-15 17:26:26

Co bude s corbynismem?

Vyměnit lídra je jedna věc; změnit směřování celé strany druhá. Jeremy Corbyn je… těžko popsatelný chlapík. Se svými názory jako by spadl z Marsu (Marxu?), ale zároveň se nechová jako nějaký Gottwald nebo Mao; překvapivě mnoho konzervativců z Dolní sněmovny říká, že v čistě osobním kontaktu to je docela milý starý pán. Ale názory z Marxu, na to se nesmí zapomínat. O „přátelích“ v Hamásu a Hizballáhu ani nemluvě. (Dnes toho  prý lituje, čemuž si dovoluji nevěřit.) Faktor Corbyn nepochybně patřil k těm, které labouristům prohrály volby. Dost možná byl ještě důležitější než otázka Brexitu. Aspoň jeden výzkum veřejného mínění to tvrdí: A s těmi samými zkušenostmi se ozývají labourističtí dobrovolníci z terénu, někteří jen tak v komentářích pod články, jiní třeba v rozsáhlém blogovém textu. Což o to, Británie není Severní Korea a Corbyn své místo po takovém debaklu nejspíš vyklidí, i když na to zrovna nespěchá. Otázka je, jestli se labouristi dokáží zbavit corbynismu. To je totiž systémový problém, který se nedá řešit výměnou jedné osoby. Jeremy Corbyn se nestal předsedou jen tak náhodou. Je to práce značně početného hnutí (převážně) mládeže jménem Momentum, které ve vhodný okamžik ovládlo primárky a prosadilo si do čela strany svého člověka. Od té doby se aktivisti z hnutí Momentum věnují další oblíbené činnosti na levici, totiž čistce stranických orgánů a jiných pozic od blairovských centristů, kteří jsou podezřelí z nedostatečné horlivosti. Početní většinu ale ve straně jako celku Momentum nemá. Momentum je v celém západním světě asi nejblíž tomu, jak by vypadala politická strana založená twitterovými křiklouny a snobskou divizí antify z univerzit. Směs morálního narcisismu a černobílého vidění světa, která z nich vychází, je poněkud fanatická. Inkluze, antirasismus, kvóty, dekarbonizace, třicet devět genderů, Palestina a Pokud se ti to nelíbí, táhni k fašounům, debile! Jako by jim ani nešlo o to, vyhrát volby, ale vytvořit sektu Čistých, pro kterou jednoho dne přiletí zaslíbená kometa a odnese je ze zamořené Země někam, kde CO2 nepřibývá. Fiasko, které nyní labouristé utrpěli ve svých tradičních dělnických baštách, je poslední varovný semafor před možnou volební anihilací. Věřím, že spoustě těch lidí v bývalých hornických městech se trochu třásla ruka, než poprvé v životě udělali onen osudový křížek u jména Konzervativní strany; ale pokud to s nimi Boris Johnson bude aspoň trochu umět a zajistí stagnujícímu severu přiměřenou míru investic do veřejné infrastruktury, může se taky stát, že se labouristická voličská báze smrskne na muslimské čtvrti a progresivní londýnské kruhy. Což znamená tak padesát poslanců v 650členném parlamentu, možná ani to ne. To by byla historická „realignace“ politických vzorců, které předtím platily sto let. Asi podobně, jako když se americký Jih před padesáti lety přesunul od demokratů k republikánům. Ale poměry na severu Anglie jsou k tomu zralé. Nikdo nechce žít ve městech, kde se drolí chodníky a autobusový jízdní řád byl proškrtaný na minimum; přidejte k tomu ještě poučování od nějakých studentů z Londýna, že bílý muž je beztak jen trapný rasista a přežitek minulosti, a máte recept na dezerci celých regionů do jiných politických sfér. Dřív, před vynálezem internetu, aspoň ty naduté kecy nebylo tak zřetelně slyšet, ale dneska vám je sociální sítě strčí až pod nos. ¨ Má-li labouristická strana mít jakoukoliv šanci na budoucí volební úspěch, bude se muset zbavit nejen Corbyna, ale vyštípat i Momentum jako celek. To se ovšem rovná vnitrostranické občanské válce s protivníky, kteří nejsou zvyklí prohrávat a žijí v přesvědčení, že jsou mravní špičkou lidstva. Rozhodně se nevzdají snadno. Vědí, že kdyby si založili novou stranu, ztratí kredit zavedené značky a budou mít vyhlídky tak na pět poslanců. Může to tedy dopadnout jakkoliv. Za sebe říkám: ke sledování tohoto vývoje si dám kávičku. Ale bez kofeinu, prosím. Aby mi z toho moc nebušilo srdce. Asi nejsem sám, kdo tuhle volební porážku sleduje. Viditelné znepokojení vzbudila i u amerických demokratů, kteří právě vybírají v primárkách budoucího kandidáta na prezidenta, jenž se má postavit Trumpovi. (odkaz, odkaz, odkaz). Současná množina uchazečů se totiž v průměru nachází hodně nalevo, jako by je měli volit právě na Twitteru, a ne někde v Michiganu či obou Dakotách. Docela pěkně to bylo vidět při televizí přenášené debatě, kdy se všichni mohli přetrhnout, že zajistí zdravotní péči zdarma pro ilegální imigranty. Což o to, progresivní bublina tleská, ale jestli se takovou radikální politiku podaří prodat voličům i jinde než v New Yorku a na kalifornském pobřeží, toť otázka. Velká otázka. Jenže na výběr centristického kandidáta pro rok 2020 je už možná pozdě. Podobně jako v Británii, ani v Americe si aktivisté nenechají svoji ideologickou čistotu ohrozit nějakým špinavým kompromisem. Jak vidím, už si to pěkně zdůvodňují. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-03-26 16:15:00

Zahraniční kapitál se z Česka stahuje, vliv na to má i posilování role státu v energetice

Česká republika jako země zaslíbená pro zahraniční investory? Dnes už to tak docela neplatí. Naopak, podle čerstvě zveřejněných statistik České národní banky klesl objem přímých zahraničních investic do základního kapitálu českých firem o 6,6 miliardy korun.

Čas načtení: 2024-05-07 00:00:00

Sold, Leandra - Třetí dcera

Penterie byla kdysi mocnou říší, která padla s posledním velkým králem. Na jejích troskách lidé vybudovali nová města a království. V jednom z nich žije i princ Marco, který se nechce stát králem, byť k tomu byl předurčen. Jeho mladší bratr touží být hrdinou, ale zatím k tomu neměl příležitost. Sousední zemi by ráda vládla bojovná Alessandra. O králi po svém boku však nechce ani slyšet. Její starší sestra je zaslíbena chrámu a je rozhodnuta udělat cokoli proto, aby osudu kněžky unikla. A prostřední Bianka dokáže víc než zdobit královský dvůr. Jenže to nikdo nevidí. Ani jeden z nich netuší, že dávný nepřítel se chystá jejich malicherné starosti obrátit v prach a ukrást jim to nejcennější, co mají – domov. Rubínové doly a Šeptavý les skrývají tajemství, která mohou zlovolné plány nepřítele překazit. Přesto bude záchrana Penterie vyžadovat oběti. Dobrodružná fantasy s kapkou romantiky o tom, že se temnota skrývá v každém z nás a nikdy nevíte, kdy se prodere na povrch. Datum vydání: 06.05.2024

Čas načtení: 2024-06-04 00:00:00

Utajená velmoc aut. V nizozemském autobyznysu se ročně protočí 50 miliard eur

Nizozemsko se na první pohled nejeví jako země automobilismu zaslíbená. Ale i když si na žádnou jejich velkou automobilku nevzpomenete, je ta přelidněná placka aut plná. A nejsou to jen svérázní řidiči, kteří se plouží se žlutými SPZ s karavanem napříč Evropou a neumí jezdit do kopce, protože jejich nejvyšší vrch Vaalserberg má jen 322,5 metru.

Čas načtení: 2024-06-14 12:00:00

Stadiony pro Euro 2024: Která německá města hostí fotbalový svátek

Po "celoevropském" experimentu se fotbalové Euro vrací ke klasickému systému s jedním pořadatelem. Už 17. mistrovství Evropy hostí podruhé v historii Německo. Země fotbalu zaslíbená se může pochlubit špičkovými stadiony a infrastrukturou, o čemž vypovídá i kuriózní fakt, že hned v polovině z deseti pořadateli vybraných arén se bude na podzim hrát pouze druhá Bundesliga.

Čas načtení: 2024-07-09 16:00:01

Kanyza byl obviněn ze spolupráce s StB. Skandál se sovětskou servírkou žehlil dlouho

Pravdou je, že soud v roce 2007 konstatoval, že Jan Kanyza s StB nespolupracoval. Ovšem jeho jméno zůstalo v oficiálních seznamech spolupracovníků komunistické Státní bezpečnosti. To, že Kanyza měl na některé své kolegy donášet, tvrdili v minulosti například Pavel Landovský či Vítězslav Jandák. Herec, kterého proslavila například role štamgasty ze seriálu Hospoda, však dál bojoval o očištění svého jména. Francie, země zaslíbená Satisfakce se dočkal v roce 2009, kdy Vrchní soud v Praze opět konstatoval, že Kanyza byl v evidenci StB neoprávněně. To byla tečka za dlouholetým sporem. „Pan Kanyza byl však podle všeho otráven natolik, že s herectvím prakticky skončil. Vrhl se na malování, které mu vždycky šlo. Už na střední škole chodil do přírody a maloval krajinky i spolužáky. A nutno říct, že i zde potvrdil svůj talent. Jeho obrazy se vystavovaly prakticky po celém světě a prodávaly za velké peníze,“ uvedl pro Čtidoma.cz Pavel Rousek. Zuzana Bydžovská se Etzlerovi za zradu krutě pomstila Číst více Druhým domovem se českému herci stala Francie, v Languedocu má vlastní ateliér. Země galského kohouta mu přirostla k srdci. Příliš neholduje internetu, není na sociálních sítích. A také nerad létá letadlem. „Dcera Bára s manželem a třemi vnuky musí za ním. A když už ho navštíví, je to většinou na několik měsíců a Kanyza si užívá roli dědečka na sto procent.“ Všichni vnoučci mluví česky, navíc se zdá, že ten nejstarší po něm zdědil umělecký talent. Sklenička vodky a problémy Přesto, že dnes Jan Kanyza žije poklidným životem s grácií stárnoucího umělce, zdaleka ne vždy to tak bylo. Legendární je například jeho mezinárodní skandál, který ztropil v Sovětském svazu na natáčení filmu Sokolovo. „S tamní servírkou měl drobný konflikt, když mu mladá žena zapřela objednanou skleničku vodky. Nenechal si to líbit, byl u toho poměrně hlasitý. Stěžoval si sice oprávněně, ale tenkrát se nenosilo kydat jakoukoli špínu na sovětské soudruhy a soudružky,“ usmíval se Rousek. Kanyza se tak po návratu dočkal pořádného „kartáče“ a na nějakou dobu musel zapomenout i na pořádnou práci. Tím spíš že většinu své kariéry fungoval jako herec na tzv. volné noze. „V době socialismu to bylo něco nevídaného. Přesto tak relativně v pohodě fungoval. Na druhou stranu po jeho ‚sovětské anabázi‘ mu to pak samozřejmě ještě přitížilo.“ Drogový boss Pablo Escobar by měl radost: S jeho hrochy si neví rady policie ani armáda Číst více Ani manželka s ním nehne Není žádným tajemstvím, že Kanyza byl vždycky pro ženy jako magnet. Žádné aférky ani románky v jeho podání se ale nekonaly také proto, že byl už od roku 1977 se svou manželkou Žofií. I když byla dříve také herečkou, dnes se věnuje spíš ezoterice, na toto téma napsala i několik knih. „Vždycky mu stála věrně po boku. I když samozřejmě prožívali i těžší chvíle. Jediné, v čem s ním nehnula ani ona, je kouření. Tady jsou zkrátka všechny dobře míněné rady i tlaky marné,“ dodal pro Čtidoma.cz s úsměvem Pavel Rousek. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Kristýna Hrušínská má pověst protekční holky. S manželem to ale vyhrála.

Čas načtení: 2024-08-26 00:00:00

Za vínem tam, kde je nejvíc doma

Česká republika je vínu zaslíbená, ale víno je velmi široký pojem, a ne každé víno, resp. odrůda révy vinné si ideálně rozumí s každým regionem. Jsou však odrůdy, které jsou u nás po dlouhé generace skutečně doma, mají u nás největší tradici a daří se jim zde nejlépe. Pojďme se tedy vydat v jejich stopách a pojmout letos výlety za vínem trochu jinak.

Čas načtení: 2024-09-10 16:44:19

Z Prahy do Prachovských skal a zpět. Apple vyrazil do Česka natočit reklamu na nový iPhone

Nemáme Apple Store ani českou Siri, zato máme lokality, na které Apple nedá dopustit během natáčení hlavních reklam pro své nové produkty. Článek Z Prahy do Prachovských skal a zpět. Apple vyrazil do Česka natočit reklamu na nový iPhone se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2024-10-07 04:20:00

KVÍZ: Maxipes Fík a další. Výzva pro děti i rodiče. Poznáte naše večerníčky?

Před deseti lety zemřel Rudolf Čechura. Spisovatel, známý zejména jako autor oblíbených večerníčků o Maxipsu Fíkovi. Výročí je příležitost prověřit své znalosti nejen z tohoto kresleného seriálu, který sledovaly a sledují tisíce dětí před spaním. Naše vlast je večerníčkům zaslíbená, a proto se připravte na Rumcajse, Boba a Bobka, hajného Robátka, Jáju a Páju, Trautenberka nebo chytrou kmotru lišku. Jak dobře je znáte, se dozvíte po vyhodnocení speciálního kvízu Deníku.

Čas načtení: 2024-10-07 04:20:00

KVÍZ: Maxipes Fík a další. Výzva pro děti i rodiče. Poznáte naše večerníčky?

Před deseti lety zemřel Rudolf Čechura. Spisovatel, známý zejména jako autor oblíbených večerníčků o Maxipsu Fíkovi. Výročí je příležitost prověřit své znalosti nejen z tohoto kresleného seriálu, který sledovaly a sledují tisíce dětí před spaním. Naše vlast je večerníčkům zaslíbená, a proto se připravte na Rumcajse, Boba a Bobka, hajného Robátka, Jáju a Páju, Trautenberka nebo chytrou kmotru lišku. Jak dobře je znáte, se dozvíte po vyhodnocení speciálního kvízu Deníku.

Čas načtení: 2024-11-21 07:35:24

Chrám, kde vládnou krysy

Indie jako by byla zvířatům zaslíbená. Nesmírné popularity si tu užívají v hinduismus posvátné krávy, kterým lidé nesmí zkřivit ani chlup. Ve státě Rádžastán zase chovají v úctě krysy!   Příběh chrámu, který je pojmenován po hinduistické bohyni Karni Matě, se začíná psát někdy mezi 14. a 16. stoletím. V té době je Karni Mata ještě smrtelnice

Čas načtení: 2024-12-10 10:56:23

Dominance českého mistra světa udivuje Švédsko. Mám poslední naději na NHL, cítí

Je to pro něj hokejově zaslíbená země. Už v minulém ročníku se tu s 25 góly stal nejlepším střelcem soutěže, teď útočník David Tomášek pálí ve švédské lize ještě úderněji. Před polovinou základní části je už na 17 brankách a je v čele produktivity (33 bodů) i kanonýrů. Vzhledem k tomu, jak je švédská SHL sledovanou a respektovanou soutěží, je teď Tomášek i na radaru klubů z NHL. „Je to teď asi jedna z posledních nadějí,“ přiznává 28letý šampion z Prahy.

Čas načtení: 2024-12-13 18:03:33

Každý blb je evoluční chybou

Existuje zaslíbená země, kde se všichni lidi mají jako v ráji nebo je to jenom utopie? Myšlenka zaslíbené země, kde se všichni lidé mají jako v ráji, je fascinující a hluboce zakořeněná v lidské kultuře. Objevuje se v různých podobách v náboženství, filozofii a literatuře. Realita takové „zaslíbené země“ však často zůstává jen ideálem nebo… Číst dále »Každý blb je evoluční chybou