EUR 25,145 || 
JPY 15,448 || 
USD 24,075 || Deväť redaktorov a redaktoriek portálu Kinema.sk sa pozrelo na filmový a seriálový rok 2024. Vzájomne o svojich tipoch na najzaujímavejšie filmové a seriálové ...
--=0=--
---===---Čas načtení: 2019-08-12 14:43:37
Luboš Ptáček: Umění mezi alegorií a ideologií (ukázka z knihy)
Kniha Umění mezi alegorií a ideologií. Proměna reprezentace historie v českém historickém filmu a televizním seriálu je souborem tří studií, které analyzují proměnu reprezentace historie v českém filmu a televizi v závislosti na změně politicko-ideologického uspořádání české společnosti, a to na třech vybraných tématech. První v chronologickém průřezu sleduje proměny prezentace Sudet v českém filmu od 30. let až do současnosti, která je výrazně poznamenána ideologizací, zejména ve vztahu k německému etniku. Druhá kapitola se zaměřuje na filmy o normalizaci natočené po roce 2000. Tyto snímky většinou jejich tvůrci využívají k vyrovnání se s „minulým“ režimem, v nichž se i přes autorskou svobodu projevuje ideově jednotný antikomunistický postoj formovaný soudobým příklonem k liberálním hodnotám. Třetí část se věnuje třem nedávno vzniklým historickým seriálům (České století, Svět pod hlavou, Bohéma) jako příkladům nového přístupu k historickému narativu. Na rozdíl od „klasických“ televizních děl předlistopadové a raně polistopadové éry tyto seriály narušují zaběhlé postupy prezentace historie, používají komplexní narativ, čímž přispívají k diskusi o redefinici smyslu českých dějin. Ukázka z knihy: /ÚVOD Z KAPITOLY „KOMPLEXNÍ NARATIV A REPREZENTACE HISTORIE V SOUČASNÉM HISTORICKÉM TELEVIZNÍM SERIÁLU“/ Historické seriály natáčené v produkci tuzemských televizí nejsou tak četné jako divácky populární detektivní série nebo seriály z lékařského prostředí. Jejich počet je však natolik dostatečný, že můžeme zobecnit diskurzivní změny v reprezentaci historie (jak je popisuje Robert Rosenstone), které nastaly zejména po změně režimu v roce 1989. Před rokem 1989 byly české a slovenské televizní historické seriály, které zobrazovaly pro režim ideologicky citlivé historické události (dějiny KSČ, druhá světová válka, převrat v únoru 1948, sovětská invaze v roce 1968) pod vysokou kontrolou odborných historicko-ideologických komisí i funkcionářů ÚV KSČ. Scénáře se často měnily na základě politických rozhodnutí. Tvůrci současných historických seriálů se učí pracovat s možnostmi, které poskytuje komplexní narativ. Délka televizních seriálů umožňuje představit zobrazované historické události v komplexnějším (ideologickém i uměleckém) pohledu. Inovativní postupy narušují konvencionalizovanou reprezentaci dějin zaběhnutou v seriálech natočených před rokem 1989, navíc svázanou povinnými ideologickými požadavky. V této kapitole analyzované historické seriály podnítily diskuze o reinterpretaci smyslu českých dějin i o vhodném způsobu jejich umělecké reprezentace. Současné historické televizní seriály vznikají, s výjimkou minisérie Hořící keř (HBO), pouze v produkci veřejnoprávní České televize, která tak naplňuje cíle veřejné služby definované Statutem České televize. Po roce 2010 vznikly historické seriály České století, Svět pod hlavou, Bohéma, ve kterých dokázali tvůrci využít specifičnost televizního média a zároveň se snažili o změnu klasické reprezentace české historie televizním médiem. Cílem této kapitoly bude analýza inovativních prvků převzatých z komplexního narativu a jejich vliv na (alegorickou) reprezentaci historie a způsobu ideologické argumentace. Analyzovaná trojice zaujímá k historii sebereflexivní vztah (narušuje automatismy spojení narativního příběhu a historie) a tím poukazuje na nesamozřejmost reprezentace historie prostřednictvím televize. Svět pod hlavou tak činí žánrovou hybridizací (krimi, komedie, fantasy) a stylizací obrazu, Bohéma zobrazuje dějiny českého filmu a záměrně přidává fiktivní postavy a filmy, čímž zviditelňuje proces fikcionalizace historie, které provádí každé umělecké dílo, České století v metarovině dekonstruuje smysl českých dějin. Televizní seriál a reprezentace historie Odlišný formát televizního seriálu klade otázku, zda (případně jakým způsobem?) se rozdíly ve stylu a naraci mezi filmem a televizním seriálem promítají do odlišné reprezentace historie. Při hledání odpovědi vycházím z pojetí televizního seriálu od tří teoretiků TV studies (John Ellis, Radomír Kokeš a Jason Mittell) s přihlédnutím k publikaci Jakuba Kordy České televizní krimi série a jejich žánrové souvislosti (1989–2009), který aplikuje Mittellovu teorii při analýze českých televizních krimi seriálů. John Ellis rozlišuje mezi televizní sérií a seriálem. Seriál je typický svým kumulativním narativem, příběh se rozprostírá z jednoho dílu do druhého a spěje k rozuzlení. Charaktery postav a základní situace se v jednotlivých dílech a celém seriálu vyvíjejí. Jednotlivým dílům předchází rekapitulace dosavadního děje. Série je naopak spíše epizodická, jednotlivé epizody jsou uzavřené (vyřešení konkrétního detektivního případu), zpravidla nedochází k uzavření příběhů hlavních postav. Série je založena na opakování a variování problému, situace. Její základní otázka zní: „Co se hrdinům stane v příštím díle?“ Ke struktuře seriálu má blízko třetí typ minisérie, která je omezena počtem dílů (limitní rozsah více než dvě a méně než třináct). Radomír Kokeš televizní seriál definuje ze strukturalistického hlediska a důraz klade na vztah celku a jednotlivých epizod: „Seriálem rozumím televizní dílo složené z většího počtu fikčních epizod (tedy více než jedné), které mají společné znaky (nezávisle na tom, jestli na sebe navazují, nebo se variují) a jejich součet tvoří celek seriálu. Přitom každá z nich zase představuje celek složený z částí. A tyto části na sebe mohou, ale nemusí navazovat v jiných epizodách. Z analýzy jednotlivé epizody nezískám představu o seriálovém celku. Analýza celku ale zase vypoví jen málo o organizaci jednotlivých epizod. Zároveň celý proces aktualizuje kognitivní aktivita diváka, který využívá jak znalosti epizod, tak jejich vzájemných vztahů a vztahu k celku.“ Teoretické úvahy o televizním médiu a možnostech jeho analýzy Kokeš dále rozvijí v knize Světy na pokračování. Jason Mittell chápe televizní žánry jako kategorie propojující určité kulturní texty s ohledem na kontext. Výzkum televizních žánrů nespočívá podle něj pouze v analýze konvenčních prvků, které jsou viditelné a srozumitelné širokému publiku. Základem jsou především tři základní atributy: publika (divácká recepce), televizní průmysl a mediální kontext. Mittell vychází z Bordwellovy historické poetiky a kognitivní psychologie. Odlišnosti ve struktuře filmových a televizních žánrů, do jejichž široce pojatého spektra zahrnul i nenarativní žánry, vidí především v odlišném způsobu produkce a autorství v televizi a vlivu denního programování na podobu žánru. Mittell charakterizuje současnou americkou televizní tvorbu jako narativně komplexní. Mittelovo pojetí narativní komplexity shrnuje Jakub Korda: „Komplexní narativy také často vykazují vypravěčské sebevědomí a odkazují na samotný proces narace. Činí tak ale ne v brechtovském slova smyslu, tedy zrušením iluze a vytvořením odstupu diváka od textu. Diváci jsou v tomto případě stále povzbuzováni k projevování zájmu o diegetický svět a hrdiny, komplexní narace u nich ale budí zájem o způsoby, jak televizní tvůrci budou dále prokombinovávat stále složitější zápletky a proplétající se příběhové linie. Je to tedy kombinace dvojího potěšení – ze čtení příběhu na jedné straně a na straně druhé z vědomí existence složitějšího‚mechanismu vyprávění‘ a ‚narativních speciálních efektů‘, které jsou analogií vizuálního efektu na úrovni vyprávění. Takové složité vyprávění se často nebojí dočasně mást své diváky, nutí jek častým revizím dosavadních interpretací a prožitků pramenících z příběhu.“ Historický seriál jako kulturní text (fiktivní umělecké dílo) je neoddělitelně propojen s jiným kulturním textem (historií). Zdvojený kontext, případně záměna jednoho kulturního textu za druhý (umělecké dílo je vnímáno jako typ historického textu) umožňuje odlišné divácké reakce a nedorozumění v komunikaci o historických seriálech jako v případě seriálů Bohéma a České století. Divácké reakce vnímání příběhu jsou vzájemně propojené s vnímáním historie (divák konfrontuje vlastní znalosti historie s informacemi předkládanými v příběhu, obráceným směrem se emoce generované příběhem a postoje diváka, které vznikají na základě recepce díla, k postavám a událostem promítají do divákova hodnocení historických událostí). {loadmodule mod_tags_similar,Související} Delší stopáž seriálu umožňuje narativně odlišný začátek a jiný způsob komprehenze (porozumění příběhu), vyprávěný příběh je zaplněný komplikovanější fabulí, větším množstvím postav s prokreslenějšími charaktery, jejich vývoj je zachycen v delším čase (historickém období). Kokešem popsaný vztah narativního celku a jednotlivých epizod umožňuje větší variabilitu reprezentace historie, která nemusí být podávána jako tradiční lineární příběh navazujících epizod, ale představit dějiny jako celek, který není prostým součtem jednotlivých historických událostí (České století). Obdobně postupy komplexního narativu umožňují zaměřit prvky sebereflexivity a sebeuvědomění nejen na vyprávěný příběh, ale také na dějiny samotné (opět v rámci zdvojeného kontextu). Diváci nejsou nuceni jen k revizím dosavadních interpretací a prožitků pramenících z vlastního příběhu, ale jejich pozornost se zaměřuje také na revizi dějin ve smyslu přehodnocení jejich kulturní a ideové interpretace od jednoznačného dogmatického významu (jak činí mainstreamová historická dramata a české televizní seriály natáčené do roku 1989) k pluralitní otevřené vícevýznamovosti (obdoba modu filmové artové narace či Rosenstoneovo pojetí postmoderního historického filmu). Některé seriály (v našem případě Bohéma) sebereflexivitu vztahují na samotný proces vizuální reprezentace historie, jejím cílem není vyprávět pouze o dějinách a jejích aktérech, ale zároveň chtějí zviditelňovat samotný způsob konstrukce historie a odhalit skryté meze způsobu reprezentace dějin, například ve vztahu k „neviditelné“ ideologizaci vyprávěných historických příběhů a jejich falešné objektivní pravdivosti. Narativně komplexní historické seriály specifickým způsobem naplňují charakteristiku (působení na diváka, zviditelňování narace), kterou Rosenstone vztahuje k inovativním (postmoderním) historickým filmům (viz úvod). Historický seriál předpokládá alespoň částečnou znalost zobrazované historické události. Na globální úrovni „velkých dějin“ divák neuvažuje telickým způsobem (jak historická událost dopadne), ale paratelickým (jakých způsobem bude naplněna, jak se v předem známé situaci zachovají protagonisté, jaké byly jejich skutečné vnitřní motivy). Například v Bohémě posuzuje divák odboj a kolaboraci postav v perspektivě výsledku druhé světové války a následného nástupu komunistického režimu v roce 1948. Naopak v uměleckých dílech soustředěných převážně na všední „historicky bezejmenné“ protagonisty (v našem případě Svět pod hlavou) je paratelická složka značně potlačena (komunistický režim se zhroutil v roce 1989). Velká část diváků i kritické obce požaduje po seriálu historickou věrohodnost (což potvrzují i ohlasy analyzovaných seriálů), přitom si neuvědomují, že oni sami nevyžadují relevantní a pravdivá historická fakta, ale že jim jde o to, aby seriál odpovídal zaběhnuté emocionální a ideové představě diváka. Tento specifický požadavek potvrzuje srovnání ohlasů na seriál ze současnosti Pustina (sc. Š. Hulík, r. I. Zachariáš, A. Nellis, 2016), v němž obyvatelé stejnojmenné fiktivní vesnice (natáčeno v Horním Jiřetíně) v místním referendu hlasují o prolomení těžebních limitů pro povrchovou těžbu. Přitom rozhodnutí o těžebních limitech je agendou vlády, která k němu v roce 1991 vydala závazné usnesení (později několikrát potvrzené), jemuž nejde nadřadit místní referendum. Povýšit historickou věrohodnost na hlavní hodnotící kritérium v rámci žánru hraného historického seriálu je omyl stejného řádu jako zkoumat v krimi žánrech realističnost kriminalistických postupů. Luboš Ptáček po roce 1989 vystudoval estetiku na Filozofické fakultě UK Praha. V první polovině 90. let pracoval jako novinář. Od roku 1996 působí na Katedře divadelních a filmových studií FF UP Olomouc. Odborný zájem zaměřuje na filmovou analýzu, naratologii a český historický film. Publikuje v řadě českých i zahraničních filmových časopisů (Cinepur, Filma doba, Studies in Eastern European Cinema) a je autorem či spoluautorem několika knih (například Morava ve filmu, 2004; Akira Kurosawa a jeho filmy. Existenciální obraz světa, 2013). Nakladatelství Casablanca, Praha, 2019, 1. vydání, brož., 240 stran.
Čas načtení: 2024-01-25 20:28:28
Sledujte seriály a filmy dříve, než je začne točit umělá inteligence, baví Paramount Network
Televizní kanál Paramount Network si v nové kampani hraje s nadsázkou a vyzývá diváky, aby sledovali jeho filmy a seriály… Příspěvek Sledujte seriály a filmy dříve, než je začne točit umělá inteligence, baví Paramount Network pochází z Viral Svět
Čas načtení: 2024-02-14 21:04:51
Tieto TOP seriály na Netflixe patria medzi to najlepšie, čo si môžete aktuálne pozrieť
Rozmýšľate čo si večer pozrieť na Netflixe? Okrem februárových noviniek v ponuke nájdete aj množstvo dramatických seriálov, do ktorých sa oplatí investovať svoj čas. Seriály sú však zložitejšie. Pravdepodobne nikto z nás nechce, aby sa po niekoľkých sériách pokazil, alebo aby autori nezvládli koniec. Nemusíte sa však báť, ak máte dilemu do čoho sa … The post Tieto TOP seriály na Netflixe patria medzi to najlepšie, čo si môžete aktuálne pozrieť appeared first on Vosveteit.sk - Správy zo sveta technológií a vedy.
Čas načtení: 2019-11-18 10:08:36
Po knize o komiksu o Puňtovi přišel na řadu slavný Čtyřlístek
Podobně jako když loni vyšla monumentální kniha manželů Kořínkových o fenoménu předválečného a válečného Punti, dočkala se letos zveřejnění publikace napsaná především Pavlem Kořínkem (jehož choť Lucie ale taky vytvořila aspoň kapitolu) na téma obdobného fenoménu dneška. Čtyřlístku. Vedle Lucie Kořínkové jsou spoluautory Tomáš Prokůpek, Michal Jareš a celými čtyřmi kapitolami Martin Foret. Prostřednictvím úvodu a závěrečného díku své ženě i Jaroslav Němeček, jenž tento časopis před víc než půlstoletím vydupal na svět. Objemný svazek První půlstoletí v Třeskoprskách sestává z pěti částí a tuctu samostatných příloh v krabici. Nejpodnětnější z přídavků je speciální Čtyřlístek EXTRA o dvaačtyřiceti stranách. Mimo jiné obsahuje dosud neznámý příběh Na stromě, vzniklý kolem roku 1995, a pravěce i dětsky vyhlížející verzi dobrodružství Prof. Myšpulín zasahuje, která nese název Prof. Myšpulín v tajemném hradě. A zatímco původní verze byla v třetím Čtyřlístku v tajemném hradě (1969) a měla devět stran, prenatální varianta jich má čtrnáct. Jak zjistíme, ve finále příběhu se původně vyskytoval motiv Fifinčiny mapy s pokladem, který je posléze vykopán zloduchy, ale ti budou od hrncem zlaťáků zahnáni chytrou trojicí Bobík, Myšpulín a Pinďa ukrytou pod prostěradlem. Jinou přílohou je věrný přetisk prvního čísla, kde najdeme původní tiráž. Patrna je z ní redakční účast Věry Šalamounové a Ludmily Kolářové-Junkové, manželky spoluautora Rychlých šípů Václava Junka, a také to, že prvá tiskárna časopisu sídlila ve Velkém Šenově. Náklad padesáti tisíc výtisků se prodal po sedmi korunách, což nebylo tenkrát málo, a sešit sice byl samostatně reeditován už v roce 1991, nikoli ale takto pietně a jako faksimile. K přílohám dál patří složený plakát, grafický list s Němečkovým podpisem a osm pohlednic. Čtyři jsou pomyslnými fotografiemi hrdinů Čtyřlístku původně otištěnými roku 1975 v čísle 47 nazvaném Čtyři ve Čtyřlístku. Jde o památný sešit, který nejvýrazněji přispěl ke kodifikaci světa našich hrdinů, a jak si vzpomínám, jako na kluka na mě ony „snímky“ udělaly dojem. Ale nebyl jsem naštěstí v jedenácti letech natolik naivní, abych měl za to, že někde v Doksech žijí reálné, hmotné předlohy mých oblíbených kreslených podstav. Portréty byly nicméně vyvedeny zdařile a opravdu se podobají barevným fotografiím. Jejich vztah k běžným Němečkovým kresbám tak lze nejspíše srovnat se vztahem současného animovaného filmu Lví král se vzezřením původního Lvího krále. Na další z pohlednic v přílohách je – stejně jako na plakátu – obrázek z rozevřené obálky Jednoho dne v Bubákově, na jiné pátá strana pátého sešitu Čtyřlístek dobývá vesmír. A bázlivý Pinďa? Je opuštěn v raketce XYZ-1, a přece se bezdrátově dovolá Země. A zrovinka Bobíka, jenž hned vyzve Myšpulína k záchrannému letu. Fenomén ve tlustospise Kořínkova obdivuhodná kniha má 464 stran, a přece ještě ani zdaleka nemapuje celý fenomén. Často se ale, uznejme, stačí některých fazet dotknout. Nic podstatného Pavel Kořínek nevynechá a hnidopiši nechť si utečou k internetu a studují navíc detailní rozbory a úvahy Pavla Chrze (či Ivo Fencla) na stránkách Knihovnička Čtyřlístek. Kniha se neutápí v drobnostech a soustřeďuje se i na zveřejnění části pestrých kreseb z Němečkova archivu. Mísí výtvarné výtvory starší s novějšími a zdařilá koncepce svazku tkví v dělení každé z pěti částí na pětici až šestici stále stejně nazývaných oddílů, z nichž každý mapuje jedno z pěti desetiletí, ve kterých se Čtyřlístek vyvíjel k dnešku. Vznikla tak přehledná historie, do které by samozřejmě bylo možné například v počítači dál doplňovat další a další fakta i postřehy, například o nespočetných seriálech. Není to však nutné. S výjimkou prvních dvou desetiletí (1969–1980) disponuje přitom každý z oněch pěti dílů stejně nazvanou druhou částí Čtyřlístkovské variace. Jinak tyto části sestávají vždy ze sekvencí Rok za rokem, Lidé od Čtyřlístku, Nejen z Třeskoprsk je Čtyřlístek, Nalezeno v archivu a Galerie. Zvlášť kapitoly Nejen z Třeskoprsk je Čtyřlístek jsou však hodny diskuse. Proč? Probírají totiž některé z dalších komiksů v časopise, takže nutně dojde k subjektivnímu výběru. Znásoben je tím, že si jenom některé „vedlejší“ seriály vysloužily celé samostatné kapitoly, zatímco jiné jsou nuceny se spokojit s pár řádky plus obrázkem na půl strany. Mezi podobně šizené, přesto však šťastně zmíněné příběhy patří Rendlík a Hopík (1971–1973) alias variace na kdysi populární duchařský seriál Randall a Hopkirk (1969–1970) či kresby Karla Franty na scénář Václava Fischera Za tři rány kolem světa (1971–1973). Také Ježek František (1973) Dagmar Lhotové a kreslířky Věry Faltové, Bambas a Kryšpín (1973–1974) Pavla Šruta a kreslířky Evy Průškové, Strašidelný pradědeček... (1974–1977) Vojtěcha Steklače a neprávem sem tam zesměšňované, protože kouzelně naivní příběhy Střapečka a Metličky (1975–1978) od Bronislava Liberdy. Po šesti pokračováních přešly tyhle stripy raději do dětštějšího časopisu Sluníčko. Další a další seriály Ke světu Čtyřlístků patřil i holmesovský myšák Koumes (1979–1984) a zajímavý moment dějin těchto sešitů představují pohádky o Honzovi (1980–1982) v podání Angeliky Hanauerové. První tři kreslil Stanislav Duda, ale až karikaturní pojetí už zmiňované Věry Faltové podle názoru Pavla Kořínka pomohlo ve zbylých pěti dílech. Anebo jsou naopak horší? To zůstává k diskusi. Další ze seriálů Na hradě Kulíkově (1983–1987) byl od scenáristy Stanislava Havelky a Sherlocka Holmese (1984–1990) Rudolfa Čechury a Marcela Steckera není snad třeba představovat. Číst a prohlížet bylo možno též stovky stran šotka Karajdy (1993–2005) od neúnavné Věry Faltové. Nikdy nebyly souhrnně reeditovány a možná i proto, že se tento hrdina narodil již v seriálu Šotek (1985) pro noviny Práce. Komiks Malabar (1994–1996) je odvozen z francouzských žvýkaček, jejichž výrobce zasáhl do seriálové říše již při vzniku své značky roku 1958, a Čaroděj Metloděj od Zdeňky Študlarové má neuvěřitelných 105 pokračování (2002–2017). Dále jsou letmo zmiňováni Poutníci (2002–2003) Vlastislava Tomana a kreslíře Františka Kobíka i Svatoplukem Hrnčířem vymýšlené Případy detektiva Preclíka (44 pokračování z let 2005–2012), Příhody Alfína a Žužu Jiřího Poboráka a Pavla Peciny (62 dílů z let 2010–2014) a výjimečná zůstává Záhada ztraceného motýla (1976–1977) psaná Kateřinou Krejčí a kreslená Evou Průškovou: nesestává totiž ze samostatně ukončených epizod, ale jde o navazující pokračování. Podrobněji probírané příběhy Větší pozornosti a samostatných kapitol se – oproti všem předchozím seriálům – dostalo například Hrnčířovým fantazií hýřícím dílům o Alence, Vaškovi a vynálezci Semtamťukovi (1969–2004), jež zprvu kreslil Adolf Born (1930–2016). Také však i Poldovi a Oldovi (1974–1994) z tužky a pera Jaroslava Maláka (1928–2012), vymýšleným po 81 čísel ekonomy Petrem Chvojkou a Stanislavem Havelkou. Samostatncýh kapitol se dostalo také příběhům Káti a Škubánka (1984–1992), o nichž tu píše Lucie Kořínkové, anebo seriálu Jáchym a tiskařský šotek (1987–1990) podle scénáře Leo Pavláta. A také komiksu Anča a Pepík (1989–2000) Lucie Lomové, o němž zasvěceně píše Martin Foret. Tyranosauru Rexíkovi s neskutečnými 1852 stranami a 264 scénáři Jiřího Čehovského (1994–2009) lze pak sotva konkurovat, přičemž pravěký hrdina se objevil již v jednom příběhů z roku 1992. Dokazuje, že dětský zájem o dinosaury sotva kdy zajde. Podrobněji se publikace věnuje také (Šmouly připomínajícímu) Sedmikráskovu, který píší a kreslí od roku 1994 bratři Richard a Slavomír Svitalští. Dále pak Tryskošnekovi Dana Černého, vycházejícímu od roku 2012, téhož roku začal být ve Čtyřlístcích zveřejňován seriál Petra Kopla Morgavsa a Morgana. Zevrubněji je zkoumána též půvabná Isabela, královna Karibiku se 40 díly a celkem 264 stranami (2010–2018). Vytvořila ji pseudonymní Lucie Neisnerové, jejíž identitu zná snad jen zmíněný již Richard Svitalský. Uzavřené epizody tu souběžně stačí rozvíjet ústřední dějovou linii. Řada těchto prací se právem dočkala jak samostatných vázaných knih, tak televizních adaptací, zatímco méně často se vynořily z obrazovky dřív (jako Ďubka a Klouzek Jaroslava City). Autoři a vznik vlastního Čtyřlístku Mezi autory čtyřlístkovských komiksů jsou například Oldřich Jelínek, Ondřej Suchý, Bohumil Fencl, pseudonymní Nikkarin či Vítězslava Klimtová, které se však komiks pod rukama poněkud vzpouzel. Někteří vstupovali na stránky pod krycími jmény: byl to především případ Pavla Šruta (1940–2018) alias Petra Karmína. Základem Kořínkovy publikace však je samozřejmě mýtus okolo vlastního Čtyřlístku, jehož nejpodstatnější scenáristkou byla již od druhého roku existence sešitů a Velkého dobrodružství Čtyřlístku Ljuba Štíplová (1930–2009), „Čtyřlístková guvernanatka“, jak ji ve své kapitole označuje Tomáš Prokůpek. Stala se autorkou takřka čtvrt tisícovky pokračování, nicméně vlastní časopis vymysleli již před ní Jaroslav Němeček a jeho paní. Štěstím bylo, že malíř měl kontakty v nakladatelství Orbis, které mu předtím vydalo řadu publikací. Šanci zde ovšem mívalo jen dílo, jehož prodejní hodnotu odběratelé v součtu otipovali aspoň na třicet tisíc výtisků. Tak či onak, první Čtyřlístek byl schválen na podzim 1968, i když se prý zařadil do edičního plánu „trochu načerno a trochu vedení navzdory“, jak Jaroslav Němeček vzpomíná. Na stránce 25 naší knihy objevíme původní, nepoužité verze obálek prvých dvou sešitů, na nichž Myšpulín ještě připomíná britského lorda s cvikrem a Fifinka „jde za dospělou dámu“ s výrazným sestřihem a malovanými rty. Jen ten Pinďa s Bobíkem působili jako dva zahradničící burani a příliš se od pozdější podoby neliší. Kniha také upozorňuje, že v dřevních příbězích se ještě vyskytovaly celé stránky, na kterých nebylo po hlavních hrdinech stopy. Například v sešitě Čtyřlístek mezi piráty jde o scénu souboje dvou lodí. Podobné „proluky“ později zanikly. V Kořínkově monografii narazíme i na obálku prvních z dlouhé řady čtyřlístkovských omalovánek. Jsou z roku 1970 a lze si přečíst kompletní text té publikace od Ladislavy Kořízkové. A proč je tu? Jde o první „prózu“ o Čtyřlístku. Z roku 1970 je leporelo s textem Jiřího Havla (1924–2016) Závody na pasece, kde titulní zajíc jako by Pinďovi z oka vypadl... Ale připravit soupis všech publikovaných prací Jaroslava Němečka by si vyžádalo snad léta práce a „rozhodně by to dalo nebohému badateli zabrat“, ví Pavel Kořínek. Finální počet položek té bibliografie by stoupal do stovek prací a jedná se přitom i o příležitostné tisky, technické manuály, o kalendáře a kuchařky (Talíř plný zeleniny, 1968). Nikdy nedošlo k realizaci leporela Miloně Čepelky Roztančený les a nerealizován zůstal i projekt čtyřlístkovského zpěvníku (1993–1996). Vzpomínám, jak Jaroslav Němeček v letech 1972–1973 adaptoval pro časopis Ogoněk knihu Doktor Ajbolít, která tím posloužila jazykové výuce. Zrovna tak zpracovával předlohy Arkadije Gajdara a Nikolaje Nosova (Neználek) a roku 1975 vyprodukovali on a Ljuba Štíplová publikaci Punťa s Petrem jedou metrem (reedice 1980). Pro časopis ABC zas tvořili komiks Lapka a Ťapka (1976–1978), který pak převzal Kája Saudek, a roku 1989 uvedl Němeček pro příběhy Medvídek Panda a jeho přátelé do našich krajů nečekaný „formát“ složeného plakátu opatřeného na rubu seriálem. A i zapadlý komiks Svetřík a Flik vlastně měl výraznou předehru hned ve třech samostatných publikacích; ale čtvrtý díl Svetřík na Divokém západě už nevyšel a dochovala se jen obálka. A právě obálky raných Čtyřlístků nám publikace intenzivně předvádí a vnímáme je často celé, tedy po rozevření sešitů položených hřbety nahoru. Důvod? Do čísla 39 (1974) se Němečkovy kresby na těchto obálkách skládaly v navazující celky. Jednalo se tedy o jednovýjevové ilustrace. A občas motiv vnějšího obrázku dokonce variuje některé komiksové pole z nitra sešitu. V Ďábelské jízdě tak letí zkoprnělý Bobík na nezastavitelných sáňkách skrz naskrz králíkárnou a na temeni veze slípku. A otištěn je i nikdy nepoužitý obrázek s robotem Golemem z Velkého dobrodružství... Fascinace kresbami a bublinami Fascinuje i kresba dospělé Fifinky s cigaretovou špičkou (zhruba z roku 1970) anebo generálně propracovaná a zvířat plná, ale nepoužitá obálka stvořená snad pro Přistání v divočině či spíš příběh Mezi dravou zvěří. Jak zjišťujeme, teprve od čísla 15 (Ztraceni v podzemí) se z bublin „odpařilo“ strojem tvořené písmo. Ne, v dětství jsme si podobných detailů pro nadšení ani nepovšimli. Natož toho, že vzhled kosmické lodi v Třetí planetě (1982) kopíruje USS Enterprise ze seriálu Star Trek. Další kapitola je věnována kresbám dětí. Prvé dvě byly od Ludmily Malé a Tomáše Hoška (1969) a roku 1973 přispěla Ivana Přibylová hned čtyřmi hlavami Fifinky – a pokaždé s jinou čepicí. Došlo však i na básně a kniha přejímá ty od Olgy Plešingrové, Ivy Kudláčkové a Daniela Kříže. První reedice měla 200 tisíc výtisků Kniha také upozorňuje na první povolenou hromadnou reedici. V letech 1986–1987 vyšla ve dvou svazcích čtyřicítka už legendárních dobrodružství, přičemž druhá kniha dosáhla nákladu dvě stě tisíc. A nebylo to ještě maximum, protože náklad Čtyřlístku vystoupil na 220 tisíc. Třeba během celého desetiletí 1981–1990 však smělo vyjít jen 89 Čtyřlístků, a teprve když došlo k politickému uvolňování, prosadil Němeček první dlouhé příběhy Poklad kapitána Kida a Jak se chodí do pohádky (1988, 100 tisíc výtisků). A zatímco i tuto „dvojknihu“ napsala Ljuba Štíplová, autory další se stala čtveřice Stanislav Havelka, Petr Chvojka, Jiří Čehovský (*1947) a Jan Endrýs (*1949), přičemž oba posledně zmínění pánové se stali klíčovými redaktory časopisu. Endrýs v něm pracuje od roku 1975, kdy vytvořil slavné číslo 47, a Čehovský byl v redakci v letech 1977–2009, přičemž už roku 1976 napsal seriál Kouzelné hodinky. Dalšími pilnými spolupracovníky se stali Jiří Poborák (autor víc než sta scénářů), Hana Lamková (přes 230 scénářů) a Radim Krajčovič, který je od roku 2018 šéfem základní řady. Hanu Lamkovou dlouhodobě fascinuje dvojdomý charakter protagonistů rozkročený mezi zvířetem a člověkem. Jak je to s tím? Jako zvířata je sice už nikdo nevnímá, ale rozpor (známý z veškerých příběhů o antropomorfizovaných zvířatech) zůstal a promítá se ledaskam. A zvlášť bizarní je Lamkovou generovaný moment z roku 2015, kdy je Bobík v čísle 584 na chvíli kentaurem. A existují i další zvláštnosti. Třeba Jiří Poborák už jedenáctkrát zavítal skrze své příběhy do rozličných zemí Latinské Ameriky a Němečkovi dokonce vždy dá vlastní fotografie. Roku 2014 tak hrdinové Čtyřlístku navštívili v čísle 568 i Machu Picchu. Kdy se směli stát časopisem a co tiskli za verše Už před převratem se vynořilo čtyřlístkovské puzzle a již tenkrát vycházely pohlednice. Každá z postav se dokonce dočkala svého omalovatelného plakátu v nadživotní velikosti a ze žvýkaček Bajo (1986) se dalo vybalit na dvacet stripů. „Asi nejméně tradičním čtyřlístkovským objektem se stal rozkládací Cirkus (1982),“ připomíná monografie. Jako tzv. Knihovnička musel Čtyřlístek vycházet až do převratu. Teprve číslo 178 (1990) Elá hop! se takto stalo posledním. Tiskovina se přerodila v předplatitelný časopis a začátkem roku 1990 vzniklo i nakladatelství Čtyřlístek, snad teprve třetí soukromý podnik v Československu. Kniha se poté v kapitole Dlouhá cesta k sešitu obírá původní metodou výroby seriálu a Michal Jareš přispívá sekvencí o verších ve Čtyřlístku. Dominuje samozřejmě Šrutův cyklus čtrnácti básní V Pantáticích na návsi (1980–1990), doplněný částečně kresbami Jiřího Kalouska. Knižní vydání z let 1995 a 2012 neobsahuje tři z epizod. Mezi další autory poezie se přiřadili Věra Provazníková, Jan Vodňanský, Michal Černík či Olga Hejná, ale po převratu časopis na verše rezignoval. Zato bylo zveřejněno 136 stripů s našimi hrdiny ve Vlastě (1994–1996) a byl z nich pořízen výbor Čtyřlístek dětem (1995) i rozsáhlejší výsek Smějeme se se Čtyřlístkem (2009, 111 epizod). Nenápadně však vyšel i Čtyřlístek speciál sestavený z těch příhod. V letech 1996–2001 vycházel i podivuhodný časopis Bobík a Kořínkova kniha trochu roní slzy nad tím, že seriály z Bobíka nikdy nebyly reeditovány. Zatímco tento magazín to musel za pět let vzdát, časopis „tažený“ Fifinkou vychází od roku 2012 dodnes. Orientovaný je na třináctileté až čtrnáctileté dívky a stejnojmenný seriál Ahoj, tady Fifi se vlastně začal objevovat již rok předtím ve Čtyřlístcích speciál, které existují od roku 1993. Ostatní tři hrdinové se ve „Fifinčině časopisu“ jen občas mihnou. Roli naopak získala její lidskou řečí promlouvající klisna Mišel a fenka Foxi. „A tak Fifi po téměř padesáti letech konečně nachází kamarádku vlastního druhu,“ dozvíme se, ale čtvrtým číslem roku 2019 i vydávání toho časopisu skončí. Rodinné stříbro a načerno vydané „podvratnosti“ Od roku 2011 vychází Edice 4. Jde o rozsáhlejší díla shromážděná vždy po čtyřech a začalo se příběhy pošťáckými. Následovaly čertovské, pirátské, vodnické, detektivní, strašidelné, cestovatelské, starodávné, vesmírné a záhadné. Spíš kuriozitou je pomyslná reedice starého příběhu Jak se chodí do pohádky se Čtyřlístkem (2017), nepodařilo se totiž dohledat veškeré originály, a tak Němeček předrevoluční svazek překreslil a ještě připojil 11 stran. Kořínkova kniha má i závěrečný díl Rodinný podnik, který se věnuje Němečkově rodině. Zpovídána byla stručně jeho žena Lucie i syn Vít, který vystudoval scénografii a je společník a ředitelem nakladatelství (od roku 2010). Jeho žena Pavla se stará o obchod, marketing a inzerci. Vedle vnuka Adama patří k třetí generaci tvůrčí rodiny vnučka Veronika. Monografie k padesátiletí Čtyřlístku obsahuje informace o nejneuvěřitelnějších artefaktech a představuje také snímky čtyř marionet vyřezaných v osmdesátých letech Antonínem Müllerem. {loadmodule mod_tags_similar,Související} V letech 1996 a 1997 byl vyzkoušen i formát ilustrované prózy v podobě dvou vázaných knížek Čtyřlístek v pohádce a Festival vynálezů. Vyšly také jazykové učebnice. V letech 2012–2013 vydalo nakladatelství Fraus trojdílnou Matematiku se Čtyřlístkem. Došlo na kuchařky Marcely Šebestové a samostatná kapitola se zabývá vznikem televizního seriálu. Další zohledňuje filmy. Probrány jsou také audioverze dobrodružství, jejichž začátky se pojí s návratem padoucha Zádrhela (1993). Narazíme i na kapitolu o dobovém, rychle zastarávajícím projektu Čtyřlístek CD-Romek (19 čísel z let 2000–2005) a dozvíme se fakta o mnoha divadelních adaptacích a tom, že se nejobtížněji shání načerno vzniklá publikace Dětem stup zakázán (2003) se šesticí příběhů, kde hrdinové původního Čtyřlístku například bojují ve Vietnamu či se setkají s Rychlými šípy, Ferdou Mravencem, broukem Pytlíkem, ba Beruškou. „Propadnou“ i sexu a příběh Kormidlo osudů je ryze brakovou historkou. Sešit uzavírá příběh od Dana Černého, který o dekádu později začal s časopisem vážně spolupracovat. A co víc, od letošního čísla 662 (parodie, kam přispěl, měla přitom „ďáblovo“ číslo 666) se dokonce objevuje jako autor hlavního seriálu. Téhož roku se pirátsky objevily ještě Zápisky z podzemí Lukáše Berty. Jde o bakalářskou práci studenta Fakulty výtvarného umění Vysokého učení technického v Brně a titulní ilustrace vznikla úpravou obálky sešitu Zálesáci (177). Autor bez dovolení aproprioval hotové panely a jejich přetextováním a přeskládáním svébytně interpretoval dílo F. M. Dostojevského. Na síti následovaly další parodie. Vít Janota a Karel Kuna dokonce založili parodickou Společnost za obrodu Čtyřlístku. Další kuriozitou je i komiks se Čtyřlístkem z roku 2003, který Němeček nakreslil pro svého vnuka Adama, který se narodil o rok dříve. I ten je zde nyní přetištěn (strana 355). Známky, muzeum, stezka, mince... Roku 2010 se poštovní známka s Fifinkou stala tou první, která už je označena písmenem. V naší knize najdeme ještě její „pracovní“ verzi a taky čtyři známky další, jedna z nich zohlednila hrdiny jako skupinu. V roce 2012 následovaly další dvě známky s motivy z filmu a roku 2019 další dvě s motivy z dalšího z filmů. Téhož roku se objevil i (mimo výstavu v Poštovním muzeu nesehnatelný) sešit Pošta v láhvi a jiný speciál Na Lipně bude líp! se vynořuje během otevírání olympijského parku Rio-Lipno 2016. Kořínkova kniha v rychlosti mapuje i výstavy (sám jsem kdysi svou sbírku půjčil Středočeskému muzeu) a přibližuje muzeum otevřené roku 2011 v podkroví městské knihovny Doksy, naučnou stezku kolem Máchova jezera Se Čtyřlístkem okolo Blaťáku a doprovodný sešit Se Čtyřlístkem Máchovou stezkou (vydaný ve třech jazycích). Muzeum se právě stěhuje do zámku, v jehož druhém patře by mělo být otevřeno nejpozději roku 2020. V současné dekádě okolo časopisu až překotně rostl merchadising. Snad každý měsíc se rozšiřovala nabídka licencovaných hraček, papírenského zboží, školních i každodenních potřeb, vitamínových želé i bonbónů. Už roku 2011 vznikla hra pro telefony Nokia Čtyřlístek o poklad a roku 2015 vyšla elektronická kniha Ondřeje Nečase Čtyřlístek a mistrovství světa. Od roku 2013 spolupracuje Němeček s filmovým festivalem ve Zlíně a připravuje kreslené klapky do charitativní dražby. A od roku 2012 vznikají v Holandsku mince, kterými je dovoleno platit na Cookových ostrovech. Mají hodnotu jednoho tamního dolaru a je jich dosud vyraženo dvanáct. A ani audio neumírá, i hádejte sami, koho mluví ze známé čtveřice Ivan Trojan a koho Ondřej Brzobohatý. Od roku 2002 vycházejí Čtyřlístky základní řady i ve velkých, vázaných knihách a první tucet čísel vyšlo opakovaně v letech 2005, 2007, 2008, 2010 a 2012. A výjimečně se dočkala jedna velká kniha i explicitně tematizovaného pokračování, neboť Jiří Poborák napsal dva roky po Mamutu Jogim ještě Vločku, dceru Jogiho (2010). Ve vysoce informativní a barvami zářící Kořínkově monografii nechybí ani dvoustrana o pokračování Čtyřlístku od Ivana Adamoviče v časopise Živel (1999). Pavel Kořínek (autor většiny textu), Lucie Kořínková, Martin Foret, Michal Jareš, Tomáš Prokůpek, Jaroslav Němeček, Ladislava Kořízková, Alois Junek a další: Čtyřlístek – První půlstoletí v Třeskoprskách. Jazyková redakce Lucie Kořínková. Vydalo nakladatelství a vydavatelství Čtyřlístek. Praha 2019. 464 stran + 68 stran sešitové přílohy
Čas načtení: 2024-03-28 22:00:05
Filmové klasiky a populární seriály. V Česku se spustí nový kanál Warner TV, naladíte ho zdarma
Po velikonočních svátcích se v Česku spustí nový televizní kanál Warner TV láká na filmové klasiky a populární seriály Vysílat bude nepřetržitě a naladit si jej budete moct zdarma S rychlým nárůstem popularity internetových streamovacích platforem už se v dnešní společnosti příliš nediskutuje o tom, co se dává v televizi. Teoreticky to může změnit nový […] Celý článek si můžete přečíst na Filmové klasiky a populární seriály. V Česku se spustí nový kanál Warner TV, naladíte ho zdarma
Čas načtení: 2024-05-04 15:38:01
Aj v máji pribudne do ponuky Netflixu množstvo kvalitných filmov a seriálov. Hneď začiatkom mesiaca sa ponuka rozšírila o staršie filmy a seriály, ... The post Tešte sa, tieto filmy a seriály pribudnú na Netflixe v priebehu nasledujúcich dní. Bude z čoho vyberať! appeared first on Vosveteit.sk - Správy zo sveta technológií a vedy.
Čas načtení: 2024-05-19 06:00:44
Sledujte filmy a seriály online legálně a zdarma: Alternativy k streamovacím službám!
Sledování videa přes internet je dnes samozřejmostí Pokud nechcete utrácet za placené služby, jsou zde i možnosti zdarma Většinou jde o nabídku velkých televizních stanic Pryč jsou časy, kdy lidi plánovali svůj čas podle toho, kdy se v televizi vysílaly jejich oblíbené filmy nebo seriály. Dnešním hitem je sledování online. Na výběr je mnoho streamovacích […] Celý článek si můžete přečíst na Sledujte filmy a seriály online legálně a zdarma: Alternativy k streamovacím službám!
Čas načtení: 2024-05-31 06:00:32
TOP 5 Netflix seriálů, které Češi sledovali koncem května: Žebříčku vládne animovaný Jurský svět!
Netflix seriály v Česku letí prakticky neustále Aktuálně žebříček ovládá animák z prostředí Jurského parku Druhé místo náleží třetí sérii populárního romantického seriálu o anglické smetánce Květen se pomalu chýlí ke konci a byla by škoda nepodívat se na seriály, které byly v poslední době trendy mezi českými sledujícími streamovací platformy Netflix. Zatímco minule žebříček […] Celý článek si můžete přečíst na TOP 5 Netflix seriálů, které Češi sledovali koncem května: Žebříčku vládne animovaný Jurský svět!
Čas načtení: 2024-08-11 09:00:00
Kvíz: Poznáš podle jedné postavy seriál z devadesátek? Těšit se můžeš na české i zahraniční skvosty
Seriály v devadesátých letech zažily u nás obrovský boom. Nejen české, ale i zahraniční seriály se začaly vysílat ve velkém. Zjistěte, jestli poznáte seriály jen podle jedné postavy v našem kvízu.
Čas načtení: 2024-10-14 11:23:59
Mikrodramata jsou seriály s velmi krátkými epizodami, kde jedna sezóna má i stovku dílů. V Číně je to hit, diváky už nabírají i u nás. Článek Přichází Netflix pro éru TikToku. Mikrodramata jsou seriály na pár minut, které si pustíte už i v Česku se nejdříve objevil na CzechCrunch.
Čas načtení: 2025-01-05 11:37:00
Napětí nás baví. V roce 2024 u televizních diváků bodovaly hlavně kriminální seriály
České seriály se staly v loňském roce na televizních obrazovkách opět těmi nejsledovanějšími. K obrazovkám nejvíce táhly kriminální a dramatické seriály či minisérie. Největší divácký úspěch zaznamenala Televize Nova se svou minisérií Metoda Markovič: Hojer, kterou zatím mohli vidět předplatitelé platformy Voyo. Seriály Novy uspěly loni v diváckém hodnocení vůbec nejvíce.
Čas načtení: 2025-01-06 13:50:00
Nova Lady nasazuje seriály Beverly Hills 90210 a Pobřežní hlídka
Nova Lady nasazuje v lednu do podvečerního a prime-timového vysílání dva seriály z 90. let. Seriály Pobřežní hlídka a Beverly Hills 90210 bude vysílat každý den vždy se dvěma díly.
Čas načtení: 2016-05-01 05:00:00
Sleduju seriály není jediný server - Kam za seriály online?
Také se řadíte mezi nadšené diváky seriálů, se kterými se v poslední době doslova roztrhl pytel? Prostřednictvím specializovaných webových stránek dnes můžete vybírat z řady atraktivních seriálů. Jak se však v nabídce provozovatelů těchto stránek vyznat? A je vůbec legální je využívat? Sledování on ...
Čas načtení: 2023-11-22 13:38:13
Netflix v roce 2023: Taneční filmy, seriály a dokumenty
Taneční filmy, seriály a dokumenty, které jsou dostupné na streamovací službě Netflix v roce 2023. Tady je aktuální seznam 45 titulů. Jaké filmy s taneční tématikou nabízí Netflix v roce 2023? Letošní rok se sice pomalu chýlí ke konci, to ale neznamená, že právě teď není vhodný čas na taneční film, seriál nebo třeba dokument. […] Článek Netflix v roce 2023: Taneční filmy, seriály a dokumenty vyšel na tanečním blogu 331 Dance Studia Olomouc.
Čas načtení: 2023-01-17 13:23:56
Nejočekávanější seriály roku 2023
S novým rokem se mají nač těšit i fanoušci seriálů. Které novinky patří k těm nejočekávanějším pro rok 2023? The Idol The Idol je připravovaný americký dramatický seriál, který pro HBO vytvořili Abel „The Weeknd“ Tesfaye, Reza Fahim a Sam Levinson, který úspěch získal už seriálovým hitem Euphoria. Není tak příliš s podivem, že i […] The post Nejočekávanější seriály roku 2023 first appeared on Online Kino Filmy.
Čas načtení: 2020-04-09 12:28:27
Podcastová platforma Audionaut odstartovala 8. dubna premiérou krimi série Pohřešovaná. Následně nabídne vztahovou Terapii sdílením Ester Geislerové a Josefiny Bakošové v režii Johany Ožvold. Připravuje se i biografický podcast Goťák od hudebního publicisty Pavla Klusáka. Nové volně dostupné seriály najdete na bude www.audionaut.cz. S nápadem na spuštění vlastní nezávislé podcastové platformy přišel už před nějakou dobou producent Vratislav Šlajer ze společnosti Bionaut, která se zabývá výrobou hraných, animovaných a dokumentárních filmů či seriálů. Mezi nimi například seriály Svět pod hlavou, Dáma a král, celovečerní film Pouta nebo internetový seriál #martyisdead. Nyní, kdy jsou uzavřená kina a výrazně poklesla audiovizuální výroba, se mohou lidé se svými oblíbenými tvůrci či původním českým obsahem setkávat třeba právě prostřednictvím podcastů. „V Bionautu se snažíme propojovat tvorbu různých forem a žánrů, takže rozšířit naše porfolio o audio tvorbu nám přišlo jako krok správným směrem. V aktuální době, kdy je navíc omezeno filmové natáčení, je audio tvorba jednou z možností, jak se nezastavit a pokračovat v produkci zajímavých projektů,“ říká Vratislav Šlajer. Nyní si lidé mohou na Audionautu poslechnout první dva díly osmidílného seriálu Pohřešovaná režiséra Petra Hátleho, který zkoumá okolnosti jednoho z nejzáhadnějších případů novodobé kriminalistiky – dosud nevyřešeného zmizení čtrnáctileté Ivany Koškové na Liberecku. Hátle v Pohřešované oživuje dvacet let starý příběh a dnes již promlčenou kauzu. Posluchači se tak mohou vydat po stopách pohřešované a dozvědět se o případu víc – kdo vlastně Ivana byla, kudy vedla cesta, na které byla spatřena naposled. Režisér odkrývá hypotézy, které policie tehdy prošetřovala, a zamýšlí se, jak se s odstupem času změnila jejich relevance. Obsahem jsou i rozhovory s rodinou, policejními vyšetřovateli, učiteli, spolužákem, policejní psycholožkou nebo novinářkou, která se případu podrobně věnovala. Trailer si můžete pustit ZDE. Nové epizody Pohřešované budou uváděny každou středu. Následně Audionaut nabídne první díly Terapie sdílením navazující na stejnojmenný projekt na sociálních sítí. V podcastové vztahové terapii moderátorky Ester a Josefina zkoumají, jak naše vztahy formuje onlineová komunikace. V každém díle se zaměřují na jeden konkrétní fenomén, jako třeba rozchod přes sms nebo body shaming (tj. diskriminace tělesných odlišností) na internetu. „Spolupracujeme s výraznými tvůrci, kteří mají zkušenost s tvorbou pro rozhlas nebo s filmovým dokumentem,“ zdůrazňuje dramaturgyně Eva Pjajčíková. Jednou z tváří Audionautu je například Brit Jensen známá jako spoluautorka první české podcastové detektivky Matematika zločinu odkrývající zákulisí českého soudnictví nebo jako autorka radiodokumentu Peklíčko o české mikulášské tradici. Za oba projekty získala řadu cen a pro Audionaut aktuálně chystá intimní hororovou sérii s názvem Anatomie strachu. Ti, kdo by chtěli tvůrce podpořit finančně, mohou přispět měsíční částkou ve výši tři, pět nebo deset dolarů prostřednictvím platformy Patreon. Díky příspěvku je možné navíc získat exkluzivní obsah – přednostní poslech, neveřejný obsah, newslettery a v budoucnu i setkání s autory či účast na natáčení. Podporovatelé si například mohou pustit kompletně celou sérii Pohřešované už nyní. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2020-03-19 19:52:43
Kanál ČT3 odvysílá kultovní seriál Dva písaři či Divadélko pod Věží s Marií Rottrovou
Připravovaný kanál ČT3 pro seniory bude vysílat seriály, komedie, hudební pořady a nový lifestylový magazín. Na obrazovku se také po patnácti letech vrátí hlasatelky. Vysílání ČT3 se bude opírat o tři základní pilíře: praktické rady přinesou tematické magazíny, které diváci naleznou v programu vždy v devět hodin ráno a ve tři a v pět hodin odpoledne. Zpravodajský blok, sdílený s Jedničkou a ČT24, vstoupí do vysílání vždy v poledne. Po zbytek dne bude pro diváky připraven výběr ze televizního fondu: seriály, komedie, talkshow nebo záznamy koncertů natočených od šedesátých do devadesátých let. V programu se objeví například na jeden z prvních seriálových počinů Jaroslava Dietla Eliška a její rod, který bude uveden v prvním týdnu, od pondělí do neděle vždy v devět hodin. V něm pod režijním vedením Františka Filipa hráli Olga Scheinpflugová, Josef Kemr nebo Iva Janžurová. Na diváky čeká denně od 15:15 hodin i seriál s napůl předtočenými záběry z hotelové kuchyně Rozpaky kuchaře Svatopluka, v němž mohli hlasovat o dalším ději a jednání postav, a také dnes již kultovní Dva písaři režiséra Jána Roháče s Miroslavem Horníčkem a Jiřím Sovákem v hlavních rolích. Na obrazovky vrátí populárně historická soutěž O poklad Anežky České, Hovory H po dvaceti letech, ve kterých se Miroslav Horníček potkával s Janem Werichem nebo Milošem Kopeckým, Marie Rottrová s hudebními osobnostmi v Divadélku pod Věží a hra Zajíc v pytli z divadla Semafor s Miloslavem Šimkem s Jiřím Krampolem. Z hudby na diváky čeká pořad Gramohit 68, koncert Karla Gotta nebo vystoupení Evy Pilarové s hosty. Jednotlivé programové bloky uvedou v rolích hlasatelek moderátorky pořadu Sama doma. V prvním týdnu jimi budou Lucie Křížová, Jana Havrdová nebo Martina Hynková Vrbová, pro kterou to bude zároveň návrat k dřívějšímu povolání. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Pro novou stanici se také bude v televizních studiích v Brně a Ostravě natáčet magazín Život na třetí. Jeho obsahem bude informační i lifestylový servis, od návodů k domácímu cvičení a dalšího trávení volného času až po praktické rady. Z Brna budou moderovat Aleš Zbořil a Petra Eliášová, z Ostravy tváře známé ze zpravodajství Petra Češková a Radek Erben. Program ČT3 bude vysílat od pondělí 23. března, denně od 9 do 17:25 hodin. Naladit jej bude možné již od pátku 20. března od 12 hodin v terestrickém vysílání, a to v novém vysílacím standardu DVB-T2. Do startu vysílání se bude na obrazovce objevovat statická grafika. V satelitním i kabelovém vysílání bude program rovněž dostupný, k dispozici bude dle možností jednotlivých operátorů, avšak s co nejkratším prodlením. V pozemním příjmu se program objeví v nabídce buď automaticky (při zapnuté funkci automatické aktualizace, kterou disponuje velké množství přijímačů i set top boxů), nebo jej bude potřeba naladit manuálně – diváci se mohou obracet pro pomoc na Divácké centrum České televize. Dle možností jednotlivých operátorů se program objeví automaticky také těm, kdo přijímají televizní vysílání přes satelit, nebo přes kabel.
Čas načtení: 2020-02-17 18:43:29
Rada Státního fondu kinematografie výrobu deseti celovečerních hraných filmů. Vybrala tři historická dramata, tři snímky s festivalovým potenciálem, tři inovativní žánrové snímky a jednu pohádku zpracovávající klasickou Erbenovu předlohu. Z deseti podpořených projektů jsou hned čtyři režírovány debutanty. Rozděleno bylo celkem 64 milionů Kč. Nejvyšší podporu 11 milionů Kč dostal film Arvéd debutujícího režiséra Vojtěcha Maška. Psychologicko-mystický thriller je variací na faustovské téma. Je inspirován osudy skutečné historické postavy doktora Jiřího Arvéda Smíchovského, který byl konfidentem nacistického i posléze komunistického režimu a vyznavačem okultních věd. Scénář napsal Vojtěch Mašek spolu s Janem Poláčkem. Sám Mašek má na svém kontě scénář ke snímku Křižáček. V hlavních rolích by se měli představit například Saša Rašilov, Michal Kern, Martin Pechlát nebo Jaroslav Plesl. Druhou nejvyšší podporu 9,5 milionu Kč získalo rodinné drama Konec světa režiséra Ivana Zachariáše. Jde také o režisérův celovečerní debut. Zachariáš natočil dva seriály pro HBO (Pustina a Bez vědomí). Děj podpořeného snímku je zasazen do období Pražského jara roku 1968. Třetí nejvyšší podporu osmi milionů dostaly shodně dva filmy. Sociální drama Amerikánka o dívce, která prošla dětským domovem, pěstounskou péčí i pasťákem. Režisér Viktor Tauš (Klauni, seriály Vodník, Modré stíny, Zrádci) převede na filmová plátna divadelní inscenaci, kterou režíruje v kulturním prostoru Jatka 78. Stejnou podporu dostalo válečné drama 1919 režiséra Tomáš Hoffmana, pro kterého to bude po debutu Bezva ženská na krku jeho druhý celovečerní počin. Ve snímku o boji českých legionářů na Sibiři po konci první světové války by se měli mimo jiné objevit Martin Hoffman, Ondřej Vetchý, Hynek Čermák, Michale Dlouhý nebo Petr Vaněk. Klasickou pohádku Dlouhý, Široký a Bystrozraký zfilmuje režisér Jiří Strach. Scénář podle předlohy Karla Jaromíra Erbena napsal Marek Epstein. Od fondu získal film šest milionů Kč. Spolupráci s Jiřím Strachem si zopakuje herec Ivan Trojan, který ztvárnil hlavní postavu již v obou dílech snímku Anděl Páně. Režisér seriálů Autobazar Monte Karlo a Pěstírna Andy Fehu dostal podporu ve výši 5,5 milionu Kč pro svůj druhý celovečerní film Krvavá nevěsta. Příběh sleduje dva youtubery, kteří se po podivné události, která se jim přihodila na dálnici D1, vydávají pátrat po stopách tajemné bytosti. Krvavá nevěsta je hororovou komedií o honbě za sledovaností, opožděném dospívání a o tom, kdy natáčení přestává být nevinnou zábavou. Drama s prvky gangsterky Tři týdny pod mořem debutujícího režiséra a scenáristy Martina Kuby podpořil fond částkou 5,5 milionu Kč. Na scénáři s režisérem spolupracoval Marek Grajciar a film zavede diváky do prostředí ruské mafie v ČR. Příběh chlapce Míši, který pátrá po svém zmizelém otci, začíná odsunem sovětských vojsk z území ČR po roce 1989. Dalším celovečerním debutem je thriller Úpal režiséra Štěpána FOK Vodrážky, kterému fond udělil 4,5 milionu korun. Scénář k příběhu s kriminální zápletkou napsal David Bloom. Režisér Štěpán FOK Vodrážka je autorem několika krátkých filmů a hudebních klipů pro Tata Bojs, rapera Vladimira 518 nebo Prago Union. Historické romantické drama Služka režisérky Mariany Čengel Solčanské (Únos, Sviňa) dostalo čtyři miliony korun. Scénář vznikl podle stejnojmenné knihy spisovatelky Hany Lasicové. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-01-26 15:30:00
Druhý Jaroslav Dietl, který by chrlil seriály jako na běžícím pásu, se ještě nenarodil a divácky oblíbených scenáristů u nás moc není. Navíc v případě současných seriálů je to ještě komplikovanější, protože autoři scénářů jsou často pod tlakem produkce a jiné než kriminální seriály se dnes prosazují obtížně.
Čas načtení: 2024-02-29 15:45:00
Proč si předplatit Disney+? Třeba kvůli těmto seriálům
Na Disney Plus nabízí největší filmové studio nejen všechny filmy i seriály Star Wars a kompletní tvorbu od Marvela. Díky tomu, že vlastní práva na slavné kultovní seriály, se můžeme dostat k titulům, které v ČR dřív nebyly vůbec dostupné, případně byly nekompletní. A všechny mají i češtinu.