Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-09-26 08:00:01

Rusové chtějí zpět Aljašku. Je jako ledový Krym

„Víte, jak se říká Aljašce? Ledový Krym,“ říká moderátor v diskusním pořadu na ruské státní televizi Rossija 1. Rétoriku přitom volí úplně stejnou jako s Ukrajinou. Aljaška až do roku 1866 patřila Rusku a v budoucnosti by se ke své „mateřské zemi“ měla opět připojit.  Nervozita na hranici „Američané jsou nyní velmi znepokojeni tím, že se Rusové chystají zaútočit na Aljašku,“ říká moderátor v ruské televizi. Pak pokládá otázku, jak je to možné, a sám si ihned odpovídá. „Prostě na ni musíme zaútočit. To je mimochodem jedna z největších hrozeb pro Spojené státy,“ říká moderátor. „Umisťují HIMARS (velmi přesné raketomety, pozn. red.) na Aleutské ostrovy. Ale my máme také ostrovy,“ říká hlásná trouba ruské propagandy. Video zveřejnil bývalý ukrajinský poslanec a náměstek ministra vnitra Anton Geraščenko. Osamělý život Putinových synů: Nechodí do školy, bojí se otravy a jejich kamarádi tráví týdny v karanténě Číst více Obklíčíme je na ostrovech, plánují Rusové „Co když je necháme na Aleutských ostrovech, vstoupíme na Aljašku a obklíčíme je? To je dobrý nápad,“ chvástá se jiný analytik v pořadu Vladimira Solovjova. Ostatní hosté pořadu se spokojeně usmívají. Jistě, může to vypadat jako neškodné plácání velkoústých propagandistů, nicméně to, že na Aljašce roste aktivita jak Američanů, tak Rusů, je nepopiratelné. Zprávy, které zmiňovali Rusové, jsou totiž skutečně založeny na pravdě, Američané opravdu přemisťují na Aljašku zbraně a vojáky. Zprávy stanice CBS News hovoří asi o sto třiceti mužích na zmiňovaných Aleutských ostrovech. Vojáci s sebou přivezli dva vysoce pohyblivé raketové systémy HIMARS, které Rusům působí na Ukrajině spoustu vrásek. Tyto přesuny se ale neodehrávají jen tak – jsou reakcí na ruské manévry právě poblíž Aljašky. Ruské ponorky na dohled USA Osm ruských vojenských letadel a čtyři námořní plavidla, včetně dvou ponorek, se minulý týden přiblížily k Aljašce, když Rusko a Čína prováděly společné vojenské cvičení. Žádné z letadel nenarušilo vzdušný prostor USA a mluvčí Pentagonu v úterý řekl, že není důvod ke znepokojení. „Není to poprvé, co jsme viděli Rusy a Číňany létat v blízkosti našich hranic, a to je něco, co samozřejmě bedlivě sledujeme, a je to také něco, na co jsme připraveni reagovat,“ řekl stanici mluvčí Pentagonu, generál Pat Ryder. Na konci července vzdušný prostor USA narušila skupina bombardérů, dva ruské Tu-95 a dva čínské H-6, které narušovaly vzdušný prostor a dostaly se až do bezprostřední blízkosti amerického vzdušného prostoru. Bombardéry byly podle vyjádření americké strany odkloněny zásahem amerických stíhaček a vyvedeny z aljašské zóny ADIZ, kde se musí letadla identifikovat americké protivzdušné obraně. Je to jen hra propagandy, říká expert Experti ale upozorňují, že to celé může být jen hra, která má zapůsobit spíše na domácí publikum, než aby způsobila paniku mezi Američany. „Záběry z ruské televize jsou podle mého směrovány zejména domácímu publiku, aby vidělo, že se Vladimir Putin stále stará o to, aby Rusko nestálo na místě. Důvěra obyčejných Rusů je ta hlavní výhoda, kterou si za ty roky Putin vybudoval,“ říká analytik Jiří Vojáček, který se situací v Rusku dlouhodobě zabývá. A státní televize tomu slouží všemi prostředky. Beslanský masakr – ruské tragické selhání a desítky mrtvých dětí Číst více Rusové Aljašku prodali levně Rusové přitom Aljašku sami Američanům prodali. Nápad pocházel z hlavy ruského cara Alexandra II., který pragmaticky seznal, že bránit obří kus země, který sousedí s britskými teritorii, by bylo nemožné. Předání proběhlo v říjnu roku 1867 a Američané tehdy Rusku zaplatili 7,2 milionu dolarů. Aljaška se měla stát americkou obchodní branou do Asie. To se sice nestalo, ale vzhledem k jejímu nerostnému bohatství a přírodním krásám se USA taková koupě mnohokrát vrátila. Že by ale kvůli Aljašce Rusové riskovali válku s Američany, je spíše nepravděpodobné. Jisté ale je, že to bude místo velkého vojenského tlaku a možná i vyřizování si účtů za válku na Ukrajině. KAM DÁL: Rusko otevírá humanitární program pro utlačované Čechy. Peníze nikdo nedostane

Čas načtení: 2024-11-06 00:15:12

V USA sčítají první státy

O půlnoci středoevropského času se ve Spojených státech uzavřely první volební místnosti a začalo sčítání hlasů. Za čtvrt hodiny se uzavřou místnosti v sedmi dalších státech včetně klíčové Georgie, poté se očekávají první projekce výsledků. Volby jako poslední stát ukončí Aljaška v 7:00 středočeského času. Američané označili ve dvou rozsáhlých průzkumech za hlavní otázky, které ovlivnily jejich rozhodování v končících prezidentských volbách, ekonomiku a ochranu demokracie, s odstupem pak figurovaly imigrace a právo na potrat.

Čas načtení: 2013-04-19 07:45:00

Letenky Aljaška - zavítajte do drsnej krajiny USA

Aljaška je odjakživa považovaná za akúsi odľahlejšiu časť Ameriky, ktorá je síce obývaná, avšak stále zostáva záhadná a z veľkej časti neprebádaná. Ak nepatríte k milovníkom zasneženej krajiny a nekonečných vrcholkov hôr, tak vás krajina pravdepodobne nenadchne, ale ak sa hrdo radíte k zástancom adr ...

Čas načtení: 2011-12-28 11:00:00

Letenky Aljaška – zavítejte do drsné krajiny USA

Aljaška je odjakživa považována za jakousi odlehlejší část Ameriky, jenž je sice obydlena, avšak stále zůstává záhadná a z velké části neprobádána. Nepatříte-li k milovníkům zasněžené krajiny a nekonečných vrcholků hor, tak vás země pravděpodobně nenadchne, avšak pokud se hrdě řadíte k zastáncům adr ...

Čas načtení: 2024-09-26 08:00:01

Rusové chtějí zpět Aljašku. Je jako ledový Krym

„Víte, jak se říká Aljašce? Ledový Krym,“ říká moderátor v diskusním pořadu na ruské státní televizi Rossija 1. Rétoriku přitom volí úplně stejnou jako s Ukrajinou. Aljaška až do roku 1866 patřila Rusku a v budoucnosti by se ke své „mateřské zemi“ měla opět připojit.  Nervozita na hranici „Američané jsou nyní velmi znepokojeni tím, že se Rusové chystají zaútočit na Aljašku,“ říká moderátor v ruské televizi. Pak pokládá otázku, jak je to možné, a sám si ihned odpovídá. „Prostě na ni musíme zaútočit. To je mimochodem jedna z největších hrozeb pro Spojené státy,“ říká moderátor. „Umisťují HIMARS (velmi přesné raketomety, pozn. red.) na Aleutské ostrovy. Ale my máme také ostrovy,“ říká hlásná trouba ruské propagandy. Video zveřejnil bývalý ukrajinský poslanec a náměstek ministra vnitra Anton Geraščenko. Osamělý život Putinových synů: Nechodí do školy, bojí se otravy a jejich kamarádi tráví týdny v karanténě Číst více Obklíčíme je na ostrovech, plánují Rusové „Co když je necháme na Aleutských ostrovech, vstoupíme na Aljašku a obklíčíme je? To je dobrý nápad,“ chvástá se jiný analytik v pořadu Vladimira Solovjova. Ostatní hosté pořadu se spokojeně usmívají. Jistě, může to vypadat jako neškodné plácání velkoústých propagandistů, nicméně to, že na Aljašce roste aktivita jak Američanů, tak Rusů, je nepopiratelné. Zprávy, které zmiňovali Rusové, jsou totiž skutečně založeny na pravdě, Američané opravdu přemisťují na Aljašku zbraně a vojáky. Zprávy stanice CBS News hovoří asi o sto třiceti mužích na zmiňovaných Aleutských ostrovech. Vojáci s sebou přivezli dva vysoce pohyblivé raketové systémy HIMARS, které Rusům působí na Ukrajině spoustu vrásek. Tyto přesuny se ale neodehrávají jen tak – jsou reakcí na ruské manévry právě poblíž Aljašky. Ruské ponorky na dohled USA Osm ruských vojenských letadel a čtyři námořní plavidla, včetně dvou ponorek, se minulý týden přiblížily k Aljašce, když Rusko a Čína prováděly společné vojenské cvičení. Žádné z letadel nenarušilo vzdušný prostor USA a mluvčí Pentagonu v úterý řekl, že není důvod ke znepokojení. „Není to poprvé, co jsme viděli Rusy a Číňany létat v blízkosti našich hranic, a to je něco, co samozřejmě bedlivě sledujeme, a je to také něco, na co jsme připraveni reagovat,“ řekl stanici mluvčí Pentagonu, generál Pat Ryder. Na konci července vzdušný prostor USA narušila skupina bombardérů, dva ruské Tu-95 a dva čínské H-6, které narušovaly vzdušný prostor a dostaly se až do bezprostřední blízkosti amerického vzdušného prostoru. Bombardéry byly podle vyjádření americké strany odkloněny zásahem amerických stíhaček a vyvedeny z aljašské zóny ADIZ, kde se musí letadla identifikovat americké protivzdušné obraně. Je to jen hra propagandy, říká expert Experti ale upozorňují, že to celé může být jen hra, která má zapůsobit spíše na domácí publikum, než aby způsobila paniku mezi Američany. „Záběry z ruské televize jsou podle mého směrovány zejména domácímu publiku, aby vidělo, že se Vladimir Putin stále stará o to, aby Rusko nestálo na místě. Důvěra obyčejných Rusů je ta hlavní výhoda, kterou si za ty roky Putin vybudoval,“ říká analytik Jiří Vojáček, který se situací v Rusku dlouhodobě zabývá. A státní televize tomu slouží všemi prostředky. Beslanský masakr – ruské tragické selhání a desítky mrtvých dětí Číst více Rusové Aljašku prodali levně Rusové přitom Aljašku sami Američanům prodali. Nápad pocházel z hlavy ruského cara Alexandra II., který pragmaticky seznal, že bránit obří kus země, který sousedí s britskými teritorii, by bylo nemožné. Předání proběhlo v říjnu roku 1867 a Američané tehdy Rusku zaplatili 7,2 milionu dolarů. Aljaška se měla stát americkou obchodní branou do Asie. To se sice nestalo, ale vzhledem k jejímu nerostnému bohatství a přírodním krásám se USA taková koupě mnohokrát vrátila. Že by ale kvůli Aljašce Rusové riskovali válku s Američany, je spíše nepravděpodobné. Jisté ale je, že to bude místo velkého vojenského tlaku a možná i vyřizování si účtů za válku na Ukrajině. KAM DÁL: Rusko otevírá humanitární program pro utlačované Čechy. Peníze nikdo nedostane

Čas načtení: 2022-02-17 18:53:19

O budoucích válkách robotů – I.

V minulém článku padla letmá poznámka, že jestli má velká pozemní válka nějakou budoucnost, bude to válka robotů. Dnes se k ní vrátíme podrobněji. Úplně první věcí, u které bychom se měli zastavit, jsou slabiny, které „starý“ model armády z pohledu dnešního světa má, a kvůli kterým začíná být poněkud přežitý. Jsou to poměrně nové problémy, které žádný římský setník ani Bismarckův maršál řešit nemuseli. Skoro všechny vyspělé země světa dnes mají porodnost hluboko pod 2,0 dítěte na ženu a „šedivějí“ – starých lidí začíná být více než mladých. Tím se převrací dříve zažité sociální standardy. Tradiční úcta ke stáří už není, co bývala, a vzácnými členy společnosti začínají být naopak ti mladí, kteří jsou mnohdy jedinými dětmi a vnuky ve svých rodinách. Velké války evropské historie se vedly v dobách, kdy mladých bylo (proporcionálně) daleko více než dnes a populace rostla. Ač to zní krutě a cynicky, relativní hodnota života osmnáctiletého brance byla před sty, natož pak dvěma sty lety daleko menší než dnes. (Tento stav dodnes panuje v Africe a tamní občanské války jsou taky pěkně brutální, s běžnou účastí dětských vojáků pod 18, ba i pod 15 let věku. Ale Čína má s porodností úplně ten samý problém, co Evropa, a to ještě žádné světové impérium nestihla vybudovat. To bude mít na její budoucnost také vliv.) Moderní armády se snaží o svoje zraněné maximálně postarat Dokonce i totalitní režim, jako byl Sovětský svaz, na tuto skutečnost narazil v 80. letech, kdy vzniklo hnutí matek vojáků sloužících v Afghánistánu; jeho nástupnická organizace, Jednota matek vojáků, existuje dodnes a nemá se současnou ruskou vládou zrovna harmonický vztah. Tou dobou už byla porodnost v evropských částech Sovětského svazu poměrně nízká. Vyrovnávala to vysoká porodnost na Kavkaze a ve Střední Asii, ale z pohledu sovětského velení bylo nasazení muslimských vojáků v Afghánistánu poněkud riskantní – mohli by si odtamtud donést domů islám daleko tvrdšího střihu, než by se úřadům líbilo. Menší riziko takové ideové nákazy bylo mezi Evropany, ale ti už zase měli podstatně méně dětí a nebyli tolik ochotni je obětovat za imperiální zájmy v cizí zemi. Spojené státy, které vedly v Iráku a Afghánistánu hned dvě vzdálené kampaně, tento problém částečně řešily tím, že služba v americké armádě je dobrovolná a v jejích řadách běžně slouží i cizinci, které přitahuje mimo jiné slib urychleného získání občanství. Ale i USA narážejí na demografický problém, který spočívá v tom, že vyšší procento dobrovolníků se rekrutuje ze starého Jihu (Jižní Karolína, Alabama, Georgie, Virginie) a několika dalších států (Aljaška, Havaj). To znamená, že tamní komunity nesou, co se padlých a zmrzačených týče, také disproporční zátěž. Právě to „zmrzačených“ je docela podstatné slovo. Urgentní medicína proti časům Vietnamu, natož druhé světové války, značně pokročila, stejně jako mechanismy evakuace zraněných z bojiště (MEDEVAC); moderní armády se vesměs snaží o svoje zraněné maximálním způsobem postarat, což se jim vrací na vyšší morálce v boji. Vysoké procento zraněných vojáků také dnes přežije a vrátí se domů, kdežto někdy za Churchilla by je čekal mělký hrob v poušti. A přežijí i daleko těžší zranění než dříve. (Celkový počet amerických mrtvých v Iráku a Afghánistánu také nebyl nijak dramaticky velký – zhruba sedm tisíc celkem během dvaceti let čili v průměru jeden denně. Za první světové války byste takový počet padlých mohli napočítat během pár týdnů a v nejhorších okamžicích i během několika hodin.) Jenže z pohledu těch obyvatel doma je taková situace dlouhodobě psychicky náročnější, než kdyby se nevrátili. „Sejde z očí, sejde z mysli“ platí celkem spolehlivě a pomníky se stavějí právě proto, že jinak by ti padlí byli během pár let zapomenuti úplně. (Samozřejmě ne svými rodiči, ale širší komunitou ano.) Potkávat ale dalších čtyřicet let zraněné je permanentní připomínkou toho, jak vysoká cena se platí za válku. A, jak už řečeno, disproporčně mnoho jich potkáte v určitých regionech. To byl patrně jeden z faktorů, které dopomohly k porážce Hillary Clintonové v roce 2016; dokonce i New York Times, které Trumpovi nijak nefandily, musely konstatovat, že demokratická kandidátka má pověst „jestřábky“ a že jí to mezi voliči nijak nepomáhá. Bezprostředně po jedenáctém září by to ještě možná byl recept na vítězství, o patnáct let později už nikoliv. Vojáci a komunity, ze kterých pocházeli, už byli unaveni táhnoucími se válkami bez jasného cíle, a jejich ochota zanechávat své končetiny, krev a duševní zdraví kdesi v Al-Fuckistánu razantně poklesla. Zákaz „zabijáckých robotů“ není reálný Nuže, v této situaci se můžete buď vzdát válčení, nebo, což je lidské povaze bližší, začít přemýšlet nad tím, jak se bez těch živých vojáků pokud možno obejít. Nebo aspoň zredukovat jejich přítomnost tam, kde se jim může něco stát. Čím míň lidí na bojišti, tím menší pravděpodobnost, že přijdou k úhoně. Přirozenou odpovědí pro rok 2022 jsou roboti. Buď v podobě strojů ovládaných lidmi na dálku (jednodušší), nebo dokonce plně autonomních jednotek (podstatně vzácnější, neboť umělá inteligence má ještě dnes tendenci dělat horší rozhodnutí než přirozená blbost). Existuje sice hnutí za jejich zákaz – „zabijáčtí roboti“ znějí už na první poslech strašidelně – ale není moc pravděpodobné, že by uspělo. Vojenská logika totiž diktuje pravý opak. Proč? A co zatím brání jejich plošnému nasazení? K tomu se dostaneme ve druhém dílu tohoto článku, neboť tento již se přiblížil k délce obvyklé.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2021-10-26 14:54:28

Otec Brown, Fauda či poslední díl Červeného trpaslíka. Česká televize nakupovala na veletrhu v Cannes

Česká televize nabídne v příštím roce kromě vlastní tvorby i pestrou škálu zahraničních novinek. Na televizním veletrhu ve francouzském Cannes se jí podařilo získat na čtyřicet nových titulů. Diváci se mohou těšit na šestidílnou sérii o císařovně Sisi, životopis De Gaulle nebo dobový retroseriál Hotel Evropa. Chybět nebude ani závěrečný díl parodického Červeného trpaslíka nebo premiérová řada Otce Browna. „Na prvním veletrhu po koronavirové pandemii se objevily skutečně kvalitní tituly, ať už se jednalo o klasické hrané pořady, dokumenty nebo zábavní snímky. Jako první potěšíme milovníky historie, s naším německým partnerem jsme se dohodli na nákupu zbrusu nového šestidílného seriálu Sisi, který se moderním způsobem vrací k osudům princezny Alžběty Bavorské. Příští rok také uvedeme třeba dvě řady akčního thrilleru Fauda o zvláštní protiteroristické jednotce izraelské armády nebo srbské drama Rodina, jež vypráví příběh rodiny před zatčením otce za válečné zločiny v tehdejší Jugoslávii,“ říká ředitel programu Milan Fridrich. Na obrazovky České televize se také, již tradičně, dostane tvorba britské BBC. Mezi výrazné tituly patří desáté řady oblíbených pořadů Otec Brown a Zavolejte porodní sestřičky nebo historická minisérie Sanditon, natočená podle posledního románu Jane Austenové. Z dílny britského producenta dále ČT uvede i čtyřdílný cyklus Donald Trump a třídílnou dokumentární sérii o mladé švédské enviromentální aktivistce Gretě Thunbergové. Chybět nebudou ani oblíbené kriminální seriály, které Česká televize uvede v rámci profilové řady Quality Series. Tu rozšíří pokračování dánského thrilleru Tváří v tvář, minisérie o složitém vyšetřování švédské vraždy novinářky Případ: ponorka nebo drama z prostředí okupovaného Iráku Baghdad Central. Do tajů historie ponoří Česká televize své diváky díky řadě dokumentárních cyklů. Pozornost si zaslouží Největší apokalypsy dějin, Starověké metropole nebo Tajnosti stavitelů pyramid. Pro milovníky dobrého jídla, ale i cestopisných dokumentů, je určen cyklus Objevování chutí s šéfkuchařem Gordonem Ramseym. Ten se vydává za kulinářskými zážitky napříč světem – Peru, Laos, Maroko, Havaj, ale i Aljaška a Nový Zéland, všude tam se prostřednictvím televize bude možné podívat. Nejmladší diváky potěší seriál Dračí záchranáři, jenž navazuje svým tématem na filmový svět Jak vycvičit draka. Dále pak komediální animovaný seriál Turbo R.A.Ke.Ta., Myší mušketýři nebo čtvrtá řada Čarodějek školou povinných. Sadu zábavních pořadů doplní i vzdělávací animovaný cyklus Kouzelný školní autobus znovu vyjíždí, v němž na malé hrdiny čekají výlety za poznáním.  

Čas načtení: 2024-02-24 09:31:00

Vlci jdou po tuleních! Proč neloví svou kořist?

Typická kořist smečky vlků má kopyta. U pobřeží Aljašky ale může mít i ploutve nebo plovací blány. Vlci tam loví vydry i tuleně. Je to poněkud divně, takže... proč?

Čas načtení: 2024-03-06 05:56:53

Biden i Trump ovládli superúterý amerických primárek

Americký prezident Joe Biden zvítězil ve všech patnácti státech, ve kterých během superúterý rozhodovali demokraté o svém kandidátovi do listopadových prezidentských voleb. Podobně dopadl i jeho republikánský soupeř Donald Trump, jenž ovládl zatím dvanáct z nich. Výsledky republikánských primárek ve státech Utah a a Aljaška zatím nejsou známy. Jeho největší oponentka Nikki Haleyová zaznamenala ojedinělé vítězství v americkém státě Vermont.

Čas načtení: 2024-03-19 14:27:00

Rusové už chtějí dobývat i americké území. Uděláme to chytře, plánují

Ruský moderátor Tigran Keosayan ve svém pořadu uvedl, že Aljaška by se ráda odtrhla od Spojených států a připojila se k Rusku. Vyplývá to prý z ankety, které se mělo účastnit 35 tisíc Američanů. Na Aljašce údajně připojení k Rusku podporuje dokonce 36 procent obyvatel.

Čas načtení: 2024-04-17 13:30:24

Aljaška během léta z Mnichova. Letenky od 12 715 Kč

Už po několikáté za poslední dva roky se objevují akční zpáteční letenky z Mnichova do Anchorage okolo 500 EUR na několik letních termínů od května do září. Platí přitom, že mezi Mnichovem a Frankfurtem budete přepraveni rychlovlakem, z Frankfurtu do Anchorage pak poletíte přímým letem společnosti Discover Airlines (bývalé Eurowings). V ceně je příruční zavazadlo, odbavené do 23 kg vyjde na 60 EUR v jednom směru v rámci dražšího tarifu Economy Basic. Nejvýhodněji však letenky za 504 EUR zakoupíte přes web lufthansa.com. Celková cesta zabere cca 15 hodin. Před zakoupením letenky se také podívejte na ceny služeb na místě: Ubytování Aljaška Půjčení auta v Anchorage Pro přehlednost uvádíme příklady termínů, je třeba si je na webu lufthansa.com vybrat manuálně. 8. - 25. května 11. - 29. června 25. června - 9. července 25. června - 20. července 3. - 14. září 7. - 21. září 10. - 21. září Kalendář termínů je k dispozici také na pelikan.cz.

Čas načtení: 2024-08-06 16:31:00

Na Aljašce se převrátila loď se čtyřčlennou rodinou: Pátrání bylo ukončeno, oběti nenašli

V mrazivých vodách u aljašského pobřeží se odehrála neuvěřitelná tragédie. Po intenzivním pátrání musela pobřežní stráž přerušit hledání čtyřčlenné texaské rodiny, která se ztratila při převržení lodi. Nepříznivé podmínky a vyčerpání všech dostupných zdrojů donutily záchranáře k tomuto těžkému rozhodnutí.

Čas načtení: 2024-08-10 09:40:39

Aljaška během srpna či září. Od 11 977 Kč.

Aljaška během srpna či září od 11 977 Kč.

Čas načtení: 2024-09-04 17:19:00

Vědci objevili ve vodě z čínského ledovce 1700 neznámých virů: Hrozí nám nová pandemie?

Vědci objevili v tajícím ledovci Guliya v Číně tisíce dosud neznámých virů. Oteplování planety může uvolnit tyto dávno zmrazené patogeny. Hrozí nám nová pandemie?

Čas načtení: 2024-09-23 13:53:00

Táborníkovi se zhmotnila noční můra: Do stanu a spacáku mu nalezly stovky sekáčů

Unavený turista po dnu stráveném v národním parku Lake Clark na jihozápadě Aljašky zažil snad nejhorší noc pod stanem. Vzbudil ho pocit, že mu cosi leze ve spacáku i okolo něj. Nemýlil se, společnost mu dělaly chuchvalce stovek dlouhonohých „pavouků“, sekáčů.

Čas načtení: 2024-09-20 07:11:42

Aljaška [Jan Novák / Argo]

Útlá próza Jana Nováka nazvaná Aljaška nabízí – v souladu se svým podtitulem – „příběh o příběhu“: autor v ní přemýšlí o scénáři, který chtěl napsat na základě noticky v chicagských novinách, a promýšlené postavy mu ožívají pod rukama...

Čas načtení: 2024-10-18 07:00:01

Lidé jsou schopni přežít víc, než si myslí. Na tyhle důkazy se čekalo dlouho

Podle nové studie se zdá, že lidé se poslední době ledové přizpůsobili podobným způsobem jako vlci a medvědi. Přitom se až dosud věřilo, že moderní lidé se během ochlazování stáhli do jižní Evropy a vrátili se až během pozdějšího zvýšení globálních teplot. „Kvůli dnešní klimatické krizi je zásadní pochopit, co se opravdu stalo. V této době dosáhly evropské ledové příkrovy Dánska a jižního Walesu. Evropa byla studená, ale většinou nezaledněná, pravděpodobně asi jako dnešní Aljaška nebo Sibiř,“ uvedl Dalibor Moravec. A právě v tom může být „jádro pudla“. Podle všeho se člověk naučil přežít v drsném klimatu, přizpůsobil se, a dokonce slušně prosperoval. „Není zcela jasné, jak to tehdejší lidé udělali. Mohlo to být tím, že šlo o všežravce, tudíž měli stále k dispozici docela rozmanitou stravu. Také měli k dispozici různé technologie a oblečení, stavěli obydlí a ovládali oheň. Což se během chladných podmínek poslední doby ledové jeví jako klíčové.“ Obří ekologická katastrofa může zachránit část světa. Pokud se nepoučíme, bude to dost zlé Číst více Lidé se dokázali přizpůsobit Z dnešního pohledu je to velmi důležitý poznatek. Mohlo by to totiž znamenat, že některé oblasti planety Země mohou být obyvatelné déle, než se očekávalo. A to se při měnícím se klimatu může ukázat jako zásadní. „Minimálně v tom ohledu, že nám to dá více času. Ale také jsme zřejmě schopni se adaptovat mnohem lépe, než jsme předpokládali. Takže v částech země, kde si myslíme, že nemáme šanci přežít, to nakonec možné bude,“ uvažoval Moravec. Pro většinu dnešních Středoevropanů je naprosto nemyslitelné strávit nějaký čas například v zasněžených pustinách Laponska. Přesto i tam je život, Sámové si dokáží sehnat potravu a postavit obydlí, vychovávají tam děti. „Samozřejmě žijí jinak, než jsme my tady zvyklí. Ale podstatné je, že žijí a že jsou svým způsobem spokojeni. Tak nějak si představuji, že fungovali lidé v poslední době ledové,“ řekl našemu webu Dalibor Moravec s tím, že to bylo jen na moderním člověku, protože neandertálci byli v té době již zhruba 20 tisíc let vyhynulým druhem. Punk jako vzpoura. Číro, křivák, jiný život Číst více Proč jsme neutekli? Člověk žijící v poslední době ledové by přitom neměl mít žádné důvody k tomu, aby zůstával v místech, kde je zima. Alespoň pokud jde o jeho „naprogramování“ jako takové. „Pocházíme z Afriky, proto by dávalo logiku, kdybychom ve chvíli globálního ochlazování brali nohy na ramena. Udělala to většina zvířat včetně lišek, srnek, bobrů, rysů a dalších, tak proč ne lidé, medvědi a vlci? Upřímně řečeno, na tohle zatím nemám jasnou odpověď.“ Ať je to ale jakkoli, z výše uvedeného plyne, že když se dnes potýkáme s oteplováním planety, mohli bychom se jako lidstvo umět novému fenoménu přizpůsobit. Samozřejmě podmínkou je, že nám zůstane planeta v celku. V opačném případě bude veškerá lidská adaptivita úplně k ničemu. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: První bojovník za klima? Čingischán zabil dostatek lidí na to, aby ochladil planetu.

Čas načtení: 2024-10-31 14:42:15

Aljaška [Jan Novák / Argo]

Útlá próza Jana Nováka nazvaná Aljaška nabízí – v souladu se svým podtitulem – „příběh o příběhu“: autor v ní přemýšlí o scénáři, který chtěl napsat na základě noticky v chicagských novinách, a promýšlené postavy mu ožívají pod rukama...

Čas načtení: 2024-11-06 00:15:12

V USA sčítají první státy

O půlnoci středoevropského času se ve Spojených státech uzavřely první volební místnosti a začalo sčítání hlasů. Za čtvrt hodiny se uzavřou místnosti v sedmi dalších státech včetně klíčové Georgie, poté se očekávají první projekce výsledků. Volby jako poslední stát ukončí Aljaška v 7:00 středočeského času. Američané označili ve dvou rozsáhlých průzkumech za hlavní otázky, které ovlivnily jejich rozhodování v končících prezidentských volbách, ekonomiku a ochranu demokracie, s odstupem pak figurovaly imigrace a právo na potrat.

Čas načtení: 2024-11-06 09:00:00

Světová katastrofa? V USA zvítězil Trump

Trump s blížícím se volebním vítězstvím prohlásil, že „jsme se zapsali do historie"Trump slibuje, že „odvede tu nejlepší práci"Další sliby Donalda Trumpa::"Chci poděkovat milionům tvrdě pracujících Američanů po celé zemi, kteří byli vždy srdcem a duší tohoto opravdu velkého hnutí. Tolik jsme toho společně prožili a dnes jste přišli v rekordním počtu, abyste dosáhli vítězství ... to bylo něco výjimečného. A my vám to, my vám to vrátíme. Odvedeme tu nejlepší práci ... změníme situaci Ameriky. Je třeba to změnit. Musí se to rychle změnit. A my to změníme. Uděláme to všemi způsoby, tolika způsoby, ale uděláme to všemi způsoby. Tento den si budeme navždy pamatovat jako den, kdy Američané znovu získali kontrolu nad svou zemí." Na pódiu ve West Palm Beach Trump prohlásil, že zvítězil, a slíbil, že ve Spojených státech nastane „zlatý věk“.„Bylo to hnutí, jaké nikdo nikdy předtím neviděl, a upřímně řečeno, bylo to, myslím, největší politické hnutí všech dob. V této zemi a možná i mimo ni nikdy nic takového nebylo,“ řekl Trump.„A nyní dosáhne nové úrovně důležitosti, protože se chystáme naší zemi pomoci. Pomůžeme naší zemi ... máme zemi, která potřebuje pomoc, a potřebuje ji velmi nutně. Opravíme naše hranice. Dáme do pořádku všechno, co se týká naší země. A dnes večer jsme se zapsali do dějin z nějakého důvodu a tím důvodem bude právě to, že jsme překonali překážky, které nikdo nepovažoval za možné, a nyní je jasné, že jsme dosáhli té nejneuvěřitelnější politické věci.“Pokračoval: „ Chci poděkovat americkému lidu za mimořádnou čest, že jsem byl zvolen vaším 47. prezidentem a 45. prezidentem, a každému občanovi, budu bojovat za vás, za vaši rodinu a vaši budoucnost. Každý den za vás budu bojovat a každým dechem svého těla si nedám pokoj, dokud nezajistíme silnou, bezpečnou a prosperující Ameriku, kterou si naše děti zaslouží a kterou si zasloužíte i vy. Toto bude skutečně zlatý věk Ameriky.Pouhé tři hlasy volitelů dělí Trumpa od Bílého domu.Mohly by dorazit již brzy, a to z rudého státu Aljaška, nebo možná z některého z dalších nerozhodných států, které ještě nebyly vyhlášeny.Trump vyhrává v PensylvániiPodle agentury Associated Press vyhrál Donald Trump v Pensylvánii, čímž se dostal na hranici 270 hlasů volitelů, které mu umožní stát se příštím prezidentem.Donald Trump zvítězil ve státech Georgia a Severní Karolína, jediných dvou ze sedmi států, které byly doposud označeny za rozhodující. Trump má 246 z 270 hlasů kolegia volitelů potřebných k vítězství a Kamala Harrisová 210 hlasů kolegia volitelů. Viceprezidentka nyní nemůže vyhrát volby, aniž by vyhrála stát Pensylvánie, v němž Trump vede s 90 % sečtených hlasů. K tomu poznamenává Karel Dolejší:Po amerických volbách si sice můžeme dál toužebně přát rozpad Ruska, nicméně teď je daleko pravděpodobnější, že se naopak rozpadne americký alianční systém, který nás před ním formálně chránil.  A za pár let může mít navíc Evropa s Trumpovými USA velmi podobné, ne-li dokonce větší potíže, než dneska hrozí od Putinova impéria. V ekonomice vlastně už za pár týdnů.  Taky je konec se světovým úsilím zastavit klimatickou změnu, protože Trump všechny mezinárodní závazky vypoví - a bez USA nebude možné dokonce ani předstírat, že mechanismus omezování emisí nějak funguje.  Abych to kondenzoval, existujeme ve světě, který se vážně rozkládá.   Jan Čulík: A jsme bezmocní. Nechci se ani vyjadřovat k tomu, co si Amerika udělala, že dospěla k tomuto stavu katastrofální sebelikvidace. Je to důsledkem špatného amerického školství, kdy USA mají sice hrstku vynikajících vědců, avšak drtivá většina obyvatelstva je naprosto nedotčená vzděláním. Velmi nebezpečné a zcela ničivé pro Ameriku i pro svět. Je to konec dvěstěpadesátileté  americké historie jako demokratického státu. Někdejší demokracie zjevně končí katastrofálně jako autoritářský, svět ničící stát. Markéta Gregorová, europoslankyně za piráty: "Trumpovo vítězství vyvolává vážné obavy pro Evropu i Českou republiku – ta by mohla patřit mezi nejvíce zasažené státy EU kvůli plošným clům, jimiž nově zvolený prezident hrozí. Jeho slib okamžitého řešení ruské agrese na Ukrajině vyvolává otázky, zda bude USA pod Trumpem pokračovat v pomoci napadené zemi. Trumpova hrozba vystoupení z NATO a povzbuzení Ruska k volným zásahům proti členským zemím navíc oslabují důvěryhodnost USA jako našeho hlavního spojence. A to se ve výčtu teprve dostávám k hrozbě, jakou jeho dlouhodobé postoje ohrožují ženská práva – z nichž nejděsivější je zejména omezení reprodukčních práv.“

Čas načtení: 2024-11-18 17:34:56

Zpěv mrtvých [Dana Stabenow / Mystery Press]

Severská krimi z opravdového severu… Stát Aljaška se chystá na další volby a tentokrát půjde vskutku o událost. Za okrsek č. 41 poprvé v historii kandiduje domorodá žena.

Čas načtení: 2024-11-22 16:47:39

Zpěv mrtvých [Dana Stabenow / Mystery Press]

Severská krimi z opravdového severu… Stát Aljaška se chystá na další volby a tentokrát půjde vskutku o událost. Za okrsek č. 41 poprvé v historii kandiduje domorodá žena.