EUR 25,145 || 
JPY 15,448 || 
USD 24,075 || Rakouské ministerstvo obrany od firmy Leonardo nakoupí 12 lehkých cvičně-bojových letounů M-346FA (Fighter Attack), které nahradí vyřazené Saab 105Ö. Podle rakouského tisku hodnota zakázky dosahuje jednu miliardu EUR.
Čas načtení: 2024-09-28 08:13:35
Autor: agnes Datum: 28.09.2024 08:13:35 Příjmení:Surname:GričGričJméno:Given Name:JozefJozefJméno v originále:Original Name:Jozef GričFotografie či obrázek:Photograph or Picture:Hodnost:Rank:plukovník in memoriamColonel in memoriamAkademický či vědecký titul:Academic or Scientific Title:--Šlechtický titul:Hereditary Title:--Datum, místo narození:Date and Place of Birth:08.03.1914 Nitrianska Streda / 08.03.1914 Nitrianska Streda / Datum, místo úmrtí:Date and Place of Decease:12.09.1941 Severní moře nedaleko Leuchars, Fife 12.09.1941 North Sea near Leuchars, Fife Nejvýznamnější funkce:(maximálně tři)Most Important Appointments:(up to three)- vojenský pilot- military pilotJiné významné skutečnosti:(maximálně tři)Other Notable Facts:(up to three)- nezvěstný po havárii během cvičné střelby nad mořem na letounu Supermarine Spitfire Mk.I (X4928)- missing after crash during a training sortie over the sea in a Supermarine Spitfire Mk.I (X4928)Související články:Related Articles:Zdroje:Sources:RAJLICH, Jiří. Na nebi hrdého Albionu. 7. část, Černá kronika československého letectva v RAF 1940-1945. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-12-2.www.vuapraha.czhttps://www.vuapraha.cz/padli-2-svetova/775www.rafaci.czslovacivraf.skhttps://www.vets.cz/vpm/jozef-gric-3184/
\nČas načtení: 2024-06-10 08:50:33
Ukrajinské cvičné letouny efektivně sestřelují ruské bezpilotní drony, ukazují záběry
Nedávno zveřejněné záběry z ruského průzkumného dronu Zala ukazují, jak se ukrajinský Jak-52 účastní záchytné mise na hranici Oděské a Mykolajivské oblasti, píše server Defence Blog. Letoun Jak-52, který byl původně navržen jako sportovní a cvičný letoun, postrádá konvenční výzbroj a zaměřovací systémy. The post Ukrajinské cvičné letouny efektivně sestřelují ruské bezpilotní drony, ukazují záběry first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-08-23 16:13:16
23.08.2024 - Společnost VOP Nováky slavnostně otevřela novou výrobní linku na plnění munice
Autor: Admin Datum: 23.08.2024 16:13:16 Za účasti vzácných hostů v čele s ministrem obrany Slovenské republiky Robertem Kaliňákem či majitelem skupiny Czechoslovak Group Michalem Strnadem se v pátek 23. srpna uskutečnilo ve VOP Nováky slavnostní otevření nové výrobní linky na plnění munice od 81 mm do 122 mm. Takzvaná šnekovačka, plnící linka s automatickým podáváním, je důležitou součástí výrobního programu společnosti, jež patří k předním a strategicky významným výrobcům velkorážové munice. Do nové linky investovala společnost VOP Nováky více než 10 milionů eur.Marian Goga, prezident MSM Group, v pozadí Robert Kaliňák, ministr obrany SR a Zuzana Helbichová, generální ředitelka VOP Nováky Nová šnekovačka bude v první etapě využívána na výrobu 122 mm a 120 mm munice pro tanky a minomety. Výrobní linka přispěje k doplnění a rozšíření výrobních schopností společnosti VOP Nováky, kterou má již od roku 2013 pronajatou od Ministerstva obrany Slovenské republiky společnost MSM Group, jež je součástí průmyslově technologické skupiny Czechoslovak Group. Spolu s dalšími provozy na Slovensku, ale také ve Španělsku či Srbsku patří skupina Czechoslovak Group a její divize CSG Defence k nejvýznamnějším evropským producentům velkorážové munice.Nová plnící linka „Od roku 2013, kdy začala náš podnik provozovat skupina Czechoslovak Group, bylo postupně proinvestováno v areálu společnosti 25 milionů eur. Pořízena byla mimo jiné nová automatická robotizovaná výrobní linka, zařízení na výrobu cvičné munice či fyzikálně-chemická laboratoř, protože naše společnost se kromě výroby věnuje též výzkumu a vývoji,“ říká Zuzana Helbichová, generální ředitelka VOP Nováky, a dodává: „Aktuální investice do nové šnekovačky rozšířila výrobní kapacitu naší společnosti o jedinečné zařízení jak na Slovensku, tak v celé skupině CSG.“ Společnost VOP Nováky se od roku 2013 zaměřila na export. Své produkty dodává do sedmdesáti zemí po celém světě. I z důvodu současné bezpečnostní situace, kdy je po celém světě o velkorážovou munici velký zájem a výrobní kapacity jsou nedostatečné, společnost VOP Nováky roste. V letošním roce očekává tržby ve výši téměř 280 milionů eur, což je více než dvojnásobek oproti roku 2023. „VOP Nováky je významný podnik muničního průmyslu nejen na Slovensku či ve střední Evropě, ale na celém kontinentě. Jsme strategickou kapacitou v rámci Evropské unie i NATO. Naše výroba posiluje bezpečnost v Evropě. Naše know-how je důležité pro další evropské země, které mají zájem stát se ve výrobě velkorážové munice nezávislými a posílit tak svoji obranyschopnost. Díky tomu, že jsme součástí dynamické soukromé skupiny, mohli jsme okamžitě reagovat na události z roku 2022 a rozvíjet náš podnik tak, aby naplnil strategické potřeby NATO a jeho členských zemí,“ doplňuje Zuzana Helbichová. Díky rostoucímu zájmu o produkty společnosti se zvyšuje též počet zaměstnanců, jejichž počet v letošním roce dosáhne tří set. Společnost VOP Nováky díky tomu přispěla k ekonomické transformaci Horní Nitry, kde došlo k útlumu důlního průmyslu. Deset procent zaměstnanců společnosti jsou bývalí horníci z tamních uhelných dolů. Průměrná mzda ve společnosti se meziročně zvýšila o více než 11 procent a pohybuje se vysoko nad průměrem jak v Trenčínském regionu, tak v rámci celého Slovenska. Díky masivním investicím a rozšiřování výrobního programu čeká společnost další růst. O společnosti VOP NovákySpolečnost VOP Nováky byla založená v roce 2013 a svou činností navazuje na bývalý státní podnik působící ve městě Nováky od 50. let 20. století. Věnuje se výrobě dělostřelecké munice v rážích od 122 do 155 mm, výrobě iniciačních komponentů pro dělostřeleckou munici, výrobě cvičné munice a výrobě minometných střel ráží 60, 81, 98 a 120 mm. Kromě výroby velkorážové munice provádí též revize, modernizace a prodlužuje životní cyklus munice. O skupině CSGGlobální průmyslově-technologická skupina CSG vlastněná českým podnikatelem Michalem Strnadem má klíčové výrobní podniky v České republice, na Slovensku, ve Španělsku, v Itálii, Indii, Velké Británii a USA a své výrobky exportuje do celého světa. CSG soustavně investuje do rozvoje svých společností a zároveň expanduje v hlavních oborech svého podnikání. Součástí skupiny jsou například česká automobilka Tatra Trucks, významný světový výrobce malorážové munice Fiocchi nebo český výrobce radarů Eldis. V podnicích začleněných do skupiny CSG a v propojených firmách pracuje více než 10 000 zaměstnanců. V roce 2022 dosáhly konsolidované tržby skupiny hodnoty 25 mld. korun. Hlavními obory CSG jsou strojírenství, automobilový, železniční, letecký průmysl, obranný průmysl a výroba malorážové munice. S produkty společností CSG se lze díky silné proexportní orientaci setkat na všech kontinentech.Zdroj : Tiskový servis Czechoslovak Group a.s.
Čas načtení: 2024-09-12 01:00:01
Lehké výcvikové křižníky třídy Katori
Cvičné křižníky třídy Katori byly objednány japonským císařským námořnictvem (IJN) jako cvičné lodě v rámci doplňkových námořních rozpočtů na roky 1937 a 1939. Během války v Tichomoří byly používány jako administrativní vlajkové lodě pro různé flotily, například pro velení a řízení ponorkových sil, a pro velení eskadrám. V průběhu války byly lodě modernizovány a vybaveny dalšími protiletadlovými děly a hlubinnými pumami.
Čas načtení: 2023-12-23 18:32:25
Co říkají o našich vysokých školách diplomové práce jejich studentů? Pole pro výzkum je tu neorané!
Nedávno jsem se porozhlížel po tom, jaká témata se učí na našich vysokých školách. Mimo jiné proto, že jsem si říkal, že bych se mohl ke studiu na univerzitě vrátit. Jenže kam? A tak jsem se podíval na ty diplomky. Nebylo by zajímavé studovat tam, kde se píšou zajímavé diplomky a bakalářky? Nevypovídá to něco o studiu? Udělal jsem si malý script, který prošel databázi diplomek (budu pod pojem diplomky slučovat i bakalářky a disertace) na témata, která mě zaujala. Tak například v kvantové fyzice a kvantových počítačích je to naprosté minimum. Theses i databáze ostravské VŠB a pražského ČVUT v kvantovém oboru registrují kolem dvacítky prací. A to v oboru, který dnes je světově nejprogresivnějším oborem v oblasti počítačů a kde se očkávají nejdůležitější posuny. Zkusil jsem databázi projet na jména nobelistů posledních patnácti let. Výsledky byly také tristní - nobelisté z fyziky mají malé jednotky zmínek. Tak třeba takový Serge Haroche je zmíněn pětkrát (nobelovka 2012 za manipulace s kvantovými systémy na individuální úrovni), podobné číslo má spoluoceněný D.J. Wineland (ten se trochu plete s vinicema). David Deutsch se špatně hledá, jeho jméno koliduje s obecným slovem, ale i u něj jsou jednotky větších citací, přitom jde o zakladatele žánru univerzálních kvantových počítačů. A teprve Peter Shor, dnes 64 letý autor Shorova algoritmu má téměř tisícovku citací, naprostou většinu kvůli algoritmu. John Preskill, jeden z předních teoretiků kvantových informačních věd, který se zabývá kvantovými chybami, má také desítku zmínek, ve vyhledávání koliduje s Hallie PRESKILL, která se zabývá vzděláváním a má podstatně více zmínek. Mírně lepší je to u moderních ekonomů. Daron Acemoglu, jeden z nejznámějších profesorů na MIT, má slušnou pětistovku zmínek. Jeho práce se zaměřuje na ekonomický růst, politickou ekonomii a ekonomickou historii, je autorem legendární knihy Why Nations Fail. Ale například klasik pařížské ekonomické školy Thomas Piketty, jemuž nobelovka za práci o ekonomii nerovnosti zatím také utíká, má zmínek dvě stovky, stejně jako letošní nobelistka Claudia Goldin. Ta data jsou zajímavá ještě v jednom ohledu. Když si stejně vyhledám svoje jméno zjistím, že mám v závěrečných vysokoškolských pracech citovanost výrazně vyšší, než naprostá většina nositelů nobelovy ceny za fyziku nebo ekonomii za posledních patnáct let. To znamená, že je něco špatně. A není to rozhodně špatně v rozhodnutích švédské akademie věd. Problémy jsou dvojího druhu. Tak především, moje články a materiály jsou dostupné zdarma, na internetu a v češtině. Snadno je najdete přes Google a týkají se atraktivních oblastí, takže na ně student snadno narazí a ještě snadněji použije. Za druhé, já se většinou věnuji základům tématu, zatímco většina nobelistů se věnuje něčemu, co je ještě hodně napřed a co se na školách zatím asi nevyučuje a to ani okrajově. To v technice. Nebo dost možná si studenti neberou dost ambiciozní témata na diplomku. Pojďme se na to trochu podívat. V ekonomice je zřetelné, že Česko je dneska mimo hlavní ekonomický proud. Moderní ekonomické směry, jaké representuje třeba Mariana Mazzucatová nebo zmíněný Piketty, Acemoglu nebo Deaton, jsou v českém ekonomickém vnímání herezí. Ještě tak možná Acemoglu, protože nezabrušuje tolik do vlivu podpory státu, ale Mazzucatová, jejíž stěžejní dílo analyzuje význam státní podpory pro inovativnost podniků, tu musí pravicová ekoúderka nenávidět, pokud by ji znala. Sendhil Mullainathan s pracemi o chování spotřebitelů, diskriminaci na trhu práce a chudobě - to samé. Svědčí o tom i minimum citací Jen tak cvičně jsem se podíval, jak je na tom třeba mnichovská technická univerzita TUM, ať už si pořád nebereme do úst amerikánské MIT. V Německu je TUM považována za slušné akademické pracoviště, v žebříčku univerzit se pohybuje slušně nahoře, má cca dvojnásobek studentů proti ČVUT a když se podíváte do online databáze, tak také podstatně atraktivnější zastoupení moderních směrů. Podobně je tomu u ekonomických univerzit, díval jsem se na mnichovské LMU, Frankfurtské GU nebo kolínskou univerzitu, všechny představují slušné ekonomické univerzity. Zkuste si projít jejich databáze diplomek a vedle toho si postavit poslední práce z VŠE. To jsou dva jiné světy. Závěry si z toho udělejte sami. Já jen chci říct, že ta Mazzucatová někde napsala myšlenku, která je samozřejmě mimózní, ale za úvahu možná stojí. A totiž, že vzdělanost nevybuduje společnost rozdáváním univerzitních titulů, tím se vybuduje jen statistika. Abychom byli spravedliví, tak k těm školám: ČVUT má rozpočet kolem 6,7 mld Kč ročně na cca 25 000 studentů, tj. 270 000 Kč ročně na studenta. Mnichovský TUM má rozpočet bez nemocnice 26 mld Kč ročně na cca 50 000 studentů, tj cca 520 000 Kč ročně na studenta, cca dvojnásobek. To vypadá dramaticky, jenže jen něco málo přes polovinu těch peněz dostává TUM od státu, téměř polovinu dostává od sponzorů (tím se nemyslí státní dotace) a zbytek si vydělá. Nedělají to soudruzi v Německu úplně špatně za ty prachy. V roce 2022 byl TUM v žebříčku nejlepších světových univerzit ARWU na místě 56, ČVUT na neupřesněném místě 800-900… Berme to jako malý výkop do diskuse. Projít si školy podle diplomových prací, jejich témat, citací autorit a klíčových slov je pro někoho zajímavé téma třeba pro takovou menší disertaci. Třeba mě přesvědčíte, že to byl jen povrchní pohled! Rád se nechám čísly přesvědčovat!
Čas načtení: 2013-01-30 07:30:00
Nasledujúce riadky vás zoznámia s ľahkými a cvičnými lietadlami typu Cessna. História lietadiel Cessna S blížiacim sa koncom druhej svetovej vojny spoločnosť Cessna dostala požiadavku na cenovo dostupné, dvojmiestne a hlavne športové a cvičné lietadlá. Na základe týchto požiadaviek vznikol model 1 ...
Čas načtení: 2011-02-04 00:00:00
Následující řádky vás seznámí s lehkými a cvičnými letouny typu Cessna. Historie letounů Cessna S blížícím se koncem druhé světové války společnost Cessna obdržela požadavek na cenově dostupné, dvoumístné a hlavně sportovní a cvičné letouny. Na základě těchto požadavků vznikl model 140. Jednalo se ...
Čas načtení: 2024-03-06 08:57:48
USA se spojenci cvičili 8 000 vojáků pro boj v Antarktidě, eso v rukávu mají ale Rusové
Na konci února 2024 zveřejnila 11. výsadková divize americké armády na sociální síti X fotografie a videa z rozsáhlé cvičné operace v podmínkách podobných Arktidě. Američané a jejich spojenci chtějí ukázat připravenost na možný konflikt, kterou však mohou narušit ruské jaderné ledoborce.
Čas načtení: 2024-03-13 08:43:00
Žáci středního odborného učiliště v Jindřichově Hradci už brzy zkusí uvařit první jídla v nové cvičné kuchyni. Profesionální gastrostudio staví přímo v areálu školy Jihočeský kraj, aby měli učni kde získat praxi. Najít restauraci, která dnes přijme na zkušenou budoucí kuchaře a číšníky, je totiž stále těžší.
Čas načtení: 2024-04-09 11:20:00
Policejní instruktoři si „proklepli“ studenty
CHOMUTOVSKO - Na školách se konaly cvičné i ostré fyzické testy k policii.
Čas načtení: 2024-04-19 15:30:00
Muž přinesl na policejní služebnu v Prostějově tašku plnou funkčních granátů
Ráno policisty v prostějovské ulici Újezd pořádně vylekal senior, který na jejich služebnu přinesl v igelitové tašce funkční cvičné granáty. Munici si naštěstí bezpečně převzal pyrotechnik, budovu nikdo opustit nemusel. Muži za nerozvážné chování nicméně hrozí trestní stíhání.
Čas načtení: 2024-04-19 15:30:00
Muž přinesl na policejní služebnu v Prostějově tašku plnou funkčních granátů
Ráno policisty v prostějovské ulici Újezd pořádně vylekal senior, který na jejich služebnu přinesl v igelitové tašce funkční cvičné granáty. Munici si naštěstí bezpečně převzal pyrotechnik, budovu nikdo opustit nemusel. Muži za nerozvážné chování nicméně hrozí trestní stíhání.
Čas načtení: 2024-04-21 05:00:00
Jeden z olomouckých chirurgů Pavel Š. (†49) ukončil v pátek svůj život v prostorách olomoucké sportovní střelnice. Podle informací Blesku muž při cvičné střelbě na terč vypálil 99 kulek, tou poslední stou si prostřelil hlavu.
Čas načtení: 2024-04-24 11:17:00
Senior přivezl granáty na služebnu v Prostějově autobusem, ukradl je na vojně
Osmdesátiletý muž, který minulý týden přinesl na policejní služebnu v Prostějově v igelitové tašce více než dvě desítky funkčních granátů, přijel do města s municí autobusem. Policistům vypověděl, že cvičné granáty před více než půlstoletím ukradl na vojně a od té doby je měl doma.
Čas načtení: 2024-04-24 11:33:45
Senior přivezl granáty na služebnu v Prostějově autobusem, ukradl je na vojně
Osmdesátiletý muž, který minulý týden přinesl na policejní služebnu v Prostějově v igelitové tašce více než dvě desítky funkčních granátů, přijel do města s municí autobusem. Policistům vypověděl, že cvičné granáty před více než půlstoletím ukradl na vojně a od té doby je měl doma.
Čas načtení: 2024-04-24 11:33:45
Senior přivezl granáty na služebnu v Prostějově autobusem, ukradl je na vojně
Osmdesátiletý muž, který minulý týden přinesl na policejní služebnu v Prostějově v igelitové tašce více než dvě desítky funkčních granátů, přijel do města s municí autobusem. Policistům vypověděl, že cvičné granáty před více než půlstoletím ukradl na vojně a od té doby je měl doma.
Čas načtení: 2024-04-25 12:49:45
Senior vezl autobusem policistům do Prostějova tašku plnou cvičných granátů
Osmdesátiletý senior, který minulý pátek ráno přinesl na policejní služebnu v Prostějově igelitovou tašku plnou funkčních granátů, přijel do města autobusem. Policistům sdělil, že cvičné granáty odcizil před více než půlstoletím, když byl na vojně. Novinky o tom ve čtvrtek informovala policejní mluvčí Miluše Zajícová.
Čas načtení: 2024-04-30 06:00:01
Všichni jsou první, jen vy jste poslední! Pamětník vzpomíná na hlášky soudruhů
Jako vysokoškolák musel Pavel Beneš absolvovat tzv. vojenskou přípravu při škole. Tenkrát na to každá vysoká škola měla tzv. Katedru vojenské přípravy. „Ta naše měla sídlo v Konviktské ulici. Od prvního ročníku do čtvrtého včetně jsme měli jednou týdně celý den vojnu. Většinou na učebně, občas na cvičáku v Motole či na Vypichu. Tenkrát tam byly holé pláně. V učebně do nás lili nějaké teorie, občas proložené zkazkami o hrdinnosti sovětské armády,“ vysvětloval pro Čtidoma.cz. Koně je třeba zapřahat hlavou ve směru jízdy Samozřejmě museli biflovat vojenské předměty, což dle slov pana Beneše každého k smrti nudilo. I když některé socialistické vojenské předpisy pobavily. Jako třeba nařízení, že koně je třeba zapřahat hlavou ve směru jízdy. Na to se nedá nic moc namítat. Služba vlasti za komunistů očima pamětníka: Ožralý velitel a buzerace mezi důstojníky Číst více „Na druhou stranu vidina, že po zdárném absolvování školy bude naše prezenční služba místo dvou let pouze půl roku, byl pádný důvod to všechno vydržet. Na cvičáku nás buzerovali tzv. pořadovou přípravou – v řad nastoupit, vpravo bok, vlevo bok, čelem vzad, pochodem v chod, zastavit stát, pozor, pohov, plížením, plazením vpřed, plyn – masky nasadit a podobné blbiny. Kabela s plynovou maskou byla naše samozřejmá výbava. Tu jsme museli nosit i na učebnu, stejně tak jako jakýsi zelený mundúr, který měl suplovat uniformu.“ Po stopách Rommelových vojsk Občas museli na zteč do kopce. O prázdninách mezi prvním a druhým a pak třetím a čtvrtým ročníkem strávili celý měsíc na vojenském cvičení. „To první se odehrálo na Slovensku, na cvičišti u Malacek, kde údajně cvičil Rommel svá tanková vojska v přípravě na Saharu. Ten rok, co jsme tam byli, byl teplotně mimořádný a tu Saharu nám to připomínalo. Ten měsíc měl pro nás být něco jako přijímač normální vojny. Když se tam dostavili a přidělili jim ubikace, první krok, kterým demonstrovali svou nadvládu (nadvládu armády nad civilem, který nechce být vojínem) bylo stříhání vlasů na krátko. „Do jisté míry by se to dalo označit za hanobení vzhledu. Vyhnutí ale nebylo. Měsíc byl vlastně věnován organizované buzeraci až na doraz. Byli jsme neustále v poklusu. Stále nějaké nástupy, v noci cvičné poplachy, plazení se po vyprahlých stráních, noční hlídky, služby v kuchyni (škrábání brambor), noční služby dozorčího útvaru, zrychlený přesun (10 kilometrů) apod. Bylo třeba pokořit a přepnout ty civily do odevzdání se vojenské mašinérii. Něco jako mleté maso, které pak můžete tvarovat, jak se vám zachce.“ Opozdilcem byl stále stejný voják Do dneška si pan Beneš pamatuje jednu hlášku z nočních poplachů. „Pro nástup při poplachu existovala časová norma, která musela být naplněna, aby to splnilo účel. Snad to bylo asi pět minut od probuzení do nástupu ve dvojstupu před budovou. Na schodech to býval pěkný mazec, když jsme ve chvatu skákali jeden přes druhého. Ke zraněním naštěstí nedošlo. Jednou se nám ty poplachy nějak nedařily a museli jsme je několikrát opakovat, tj. vrátit se na ubikaci, převléknout se do nočního úboru, zalehnout a za nějakou dobu znovu poplach. Opozdilcem byl tenkrát stále ten stejný voják. A když už to byl třetí poplach a opět dobíhal jako poslední, tak se na něj důstojník rozeřval: ‚Preboha, ako je to možné, všeci sú prví a vy jste stále poslední!‘ Trochu slovensky, trochu moravsky, kdoví odkud byl.“ Írán se na Ukrajině učí, od Rusů má i zbraně. Generál Šedivý vyřkl nepříjemnou prognózu Číst více Slováci si potřebovali něco kompenzovat Honili je tam svobodníci a desátníci od mazáků a navíc Slováci, kteří měli potřebu si kompenzovat mindrák a ty Čehúny nemilovali. „‚My vám tu vysokou z hlavy vyženem‘ a podobné hlášky byly téměř na denním pořádku. Na druhou stranu nám to vylepšilo fyzičku a otužilo nervy.“ Další cvičení, které se odehrálo o prázdninách za dva roky nato, už byl měsíc skutečné odborné přípravy. Paradoxní bylo, že na strojní fakultě vyčlenili část studentů na odbornost „technik pro rádio“, a to ještě u letců, přesto, že zbytek studentů měl odbornost tankista. „Další paradox byl, že jsme se na fakultě k té elektronice nikdy nedostali ani slovem a začali to do nás lít až ten měsíc soustředění. Celé se to odehrávalo ve vojenském prostoru Luštěnice – mezi Mladou Boleslaví a Nymburkem,“ dodal pro Čtidoma.cz pan Beneš. Máte také vzpomínky na službu v armádě? Napište nám na mail martin.chalupa@ctidoma.cz, váš příběh rádi zveřejníme. Pokud připojíte fotky, taktéž je k článku rádi přidáme. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Objev v mayském chrámu odhalil, jak civilizace skončila. Dnes se blížíme do stejného bodu.
Čas načtení: 2024-05-24 16:00:02
Letoun, kterému nejen izraelské stíhačky zkazily pověst. Mělo ho ve výzbroji i Československo
MiG-23 vešel do historie jako letoun, který se účastnil velké řady světových konfliktů či válek. Nasazen byl například během izraelsko-arabských válek v syrských službách, kde však byly zaznamenány jeho poměrně velké ztráty, ač se to Sýrie snažila zamlčet. Migy podléhaly ve vzdušných soubojích izraelským stíhačkám F-15 a F-16, jak uvádí magazín National Interest. Letoun P-38 Lightning: Dvouocasý ďábel, který pomstil Pearl Harbor a pohřbil Malého prince Číst více MiG-23 se účastnil rovněž irácko-íránské války v 80. letech na straně Iráku. Nicméně ani zde si nevedl příliš dobře a jeho výkony nemohly uspokojit Saddáma Husajna. Na sovětských letounech si „smlsávaly“ ve vzduchu pro změnu íránské stíhače F-4, F-5 a F-14. Z nebe padaly jako hrušky Jak uvádí magazín National Interest, Irák během osmiletého konfliktu s Íránem ztratil údajně 50 letounů. O stejném vzoru bychom mohli hovořit v případě libyjsko-egyptské války v 70. letech. V tomto konfliktu operovaly stroje MiG-23 v libyjských službách, nicméně je sestřelovaly někdy až příliš lehce egyptské MiG-21. Letoun Kingcobra: Američany nevyužitý, Sověty milovaný. Na východní frontě přišly pozoruhodné úspěchy Číst více Masově vyráběný sovětský letoun MiG-23 vypadal na papíře více než dobře, nicméně v pozdějších nasazeních ve službách jiných států výsledky pokulhávaly. Jednalo se o nadzvukový letoun celokovové konstrukce, který byl masově vyráběn, navíc byl ve vzduchu rychlý a obratný. Jak píše web militarywatchmagazine.com, letoun je dodnes používán v některých armádách, jako severokorejské či syrské. Seriál, který vládne internetu. Francouzský zloděj Lupin ukazuje českým kriminálkám, jak se to má dělat Číst více Pozdějším variantám pak byly odstraněny některé vady a nedostatky související s konstrukcí stroje, dále pak manévrovatelností a výzbrojí, jak poukazuje server militarywatchmagazine.com. Přetlaková kabina doznala vylepšení a byla oproti starším verzím ergonomičtější a „uživatelsky přívětivější“. Držitel unikátů Stíhač vznikl jako náhrada za MiG-21. Jeho nástupce drží několik historických unikátů. Stal se prvním sovětským stíhačem s měnitelnou geometrií křídla a dále byl prvním strojem sovětské provenience, který bychom zařadili do třetí generace letounů. První let stroje se uskutečnil v roce 1967. MiG-23 mohl vyvinout rychlost 2 490 km/h, dolet činil 2 200 km, dostup 17 500 m. Letoun zdobila schopnost velkého zrychlení. Sovětský stíhač i v československém letectvu MiG-23 ve verzi MF putoval také do zemí někdejšího východního bloku, Československo nevyjímaje. První tři kusy byly dodány v roce 1978 do Bechyně. Současně československé letectvo posílily také MiGy-23 ve variantě BN a cvičné stroje verze UB. Později Sovětský svaz dodal i MiG-23ML. MiGy „přežily“ rozpad Československa v roce 1993, vyřazeny byly o pět let později zejména z důvodu náročné údržby. Z MiGu-23 byl na přelomu 60. a 70. let vyvinut MiG-27, který byl „specialistou“ na provádění pozemních úderů. Stejně jako jeho předchůdce disponoval měnitelnou geometrií křídel. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Agresorova ostuda: Ukrajincům na likvidaci moderního ruského stroje stačil sovětský stařeček
Čas načtení: 2024-06-05 12:45:00
Studenti si vyzkoušeli vyšetřování dopravní nehody
DĚČÍNSKO - Policisté z Dopravního inspektorátu připravili cvičné vyšetřování dopravní nehody pro studenty oboru bezpečnostně-právní činnosti.
Čas načtení: 2024-06-05 14:38:00
Vzkaz KLDR. Americký letoun B-1 otestoval nad poloostrovem naváděnou pumu
Nad Korejským poloostrovem ve středu proletěl americký strategický bombardér B-1. Při vojenské cvičné misi se připojil k jihokorejským a americkým stíhačkám. Letoun svrhl pumu s naváděcí soupravou JDAM, jež umožňuje bombám změnit trajektorii směrem k zamýšlenému cíli. Podle agentury AP bylo cílem manévrů demonstrovat sílu spojenců tváří v tvář KLDR.