Po 16letech jsem zahodil všechen kod webu a napsal celý kod znovu. Vypadá to tu +- stejně, ale pokud narazíte na něco co vám vadí tak mi o tom napište: martin@vorel.eu nebo se mi ozvěte na twitteru Začal jsem dělat change log.

Kurzy ze dne: 22.01.2025 || EUR 25,145 || JPY 15,448 || USD 24,075 ||
čtvrtek 23.ledna 2025, Týden: 4, Den roce: 023,  dnes má svátek Zdeněk, zítra má svátek Milena
23.ledna 2025, Týden: 4, Den roce: 023,  dnes má svátek Zdeněk
DetailCacheKey:d-715488 slovo: 715488
SATA vs M.2. Jaký nejlepší SSD disk do počítače?

Solid-state disky (SSD) se staly standardem pro moderní počítače, a to nejen pro zvýšení výkonu při běžných úkolech, ale i pro náročné aplikace, jako je hraní her, videoeditace, nebo práce s velkými soubory. V porovnání s tradičními pevnými disky (HDD) SSD disky poskytují rychlý přístup k datům, nižší latenci a výrazně zvyšují celkový výkon počítače. Ale jak vybrat nejlepší SSD pro váš počítač? V tomto článku si probereme různé typy SSD disků, klíčové parametry a doporučíme nejlepší modely pro různé potřeby. Typy SSD disků: SATA, NVMe, M.2 a PCIe Existují různé typy SSD disků, které se liší v rychlosti, kompatibilitě […]

---=1=---

Čas načtení: 2021-10-13 09:24:55

Jaký je nejlepší dotykový notebook?

Navzdory všudypřítomnosti chytrých telefonů jsou notebooky a počítače stále nepostradatelnými nástroji. Zejména pro náročnější práci nebo i zábavu. V posledních letech však roste segment dotykových notebooků, které kombinují výkonnost a možnosti počítače s flexibilitou a intuitivním ovládáním mobilů či tabletů. Pokud jste už příliš zvyklí na dotykové ovládání, ale zároveň se neobejdete bez počítače, může být dotykový notebook ideálním řešením. Nemusí přitom jít o žádný kompromis. Při správné volbě lze spíše hovořit o spojení toho nejlepšího z obou světů. V dnešním článku se zevrubně podíváme na tento typ zařízení. Povíme si, jak vybrat nejlepší dotykový notebook – na co se The post Jaký je nejlepší dotykový notebook? first appeared on SmartMag.cz.

\n

Čas načtení: 2023-08-15 07:59:25

Nejlepší All In One PC (test a recenze)

Klasický „stolní“ počítač vs. notebook. To je dilema, které už léta trápí řadu uživatelů informační technologie. Je to souboj kompaktnosti a mobility proti výhodnému poměru ceny a výkonu – vítěz však nikdy nemůže být absolutní, vždy závisí na potřebách a požadavcích nakupujícího. Ačkoli jsou minimálně v naší zemi notebooky a stolní počítače zdaleka nejběžnější záležitost, neznamená to, že existují jen tyto dvě strany. Do hry může vstoupit i kompromisní varianta, třeba právě v podobě tzv. All in One (neboli AIO) počítače – a pak to teprve začíná být zajímavé. V dnešním článku se zaměříme, právě na to, jak vybrat nejlepší The post Nejlepší All In One PC (test a recenze) first appeared on SmartMag.cz.

\n

Čas načtení: 2023-02-02 09:07:37

5 nejlepších procesorů | Test a recenze

Procesor je tvrdě pracujícím mozkem počítače, sídlem jeho výpočetní kapacity. Při výběru počítače, ať už notebooku nebo stolního PC, ale samozřejmě i mobilních přístrojů, byste měli procesoru věnovat mimořádnou pozornost. V dnešním článku se zaměříme právě na to, jak vybrat nejlepší procesor. Pomůžeme vám zorientovat se ve velmi spletité a nepřehledné nabídce a zaměřit se na správné parametry. Pomoci vám však samozřejmě mohou i testy a recenze procesorů, v nichž často najdete velmi podrobné údaje o výsledcích při testování výkonnosti, případně i porovnání s jinými modely. Nejlepší procesory na trhu podle nás Další tipy na procesory 1. Intel Core i5-13600K – Jeden z The post 5 nejlepších procesorů | Test a recenze first appeared on SmartMag.cz.

\n

Čas načtení: 2022-07-25 10:18:39

Nejlepší PC skříně (case) podle testů a recenzí

PC skříň neboli case je v podstatě jakýmsi tělem počítače, uvnitř kterého se ukrývají všechny důležité „orgány“ – tedy komponenty. Tento vnější obal je stejně důležitý jako jednotlivé vnitřní komponenty, bez něj byste měli jen hromadu součástek. Skříň poskytuje zdroj energie, zajišťuje chlazení, ale i konektivitu, propojení. Pokud kupujete stolní počítač jako hotový celek, pravděpodobně nebudete ani při výběru věnovat skříni velkou pozornost. Většina lidí, především laiků, se soustředí na „atraktivnější“ komponenty, jako je grafická karta, procesor, pevný disk a tak podobně. Skříň sice tvoří design počítače, ale zároveň má poněkud nevděčnou pozici. Pokročilejší zájemci by však měli věnovat pozornost i The post Nejlepší PC skříně (case) podle testů a recenzí first appeared on SmartMag.cz.

\n

Čas načtení: 2022-01-19 08:00:35

Nejlepší herní klávesnice podle testů a recenzí + Poradíme, jak vybrat

S klávesnicí pracuje každý uživatel počítače dnes a denně. Není možné bez ní ovládat počítač, ani napsat e-mail. Herní klávesnice jsou speciální kategorií tohoto nepostradatelného zařízení, extra určené pro všechny ty, kteří svůj čas u počítače nechtějí trávit pouze prací, ale čas od času podlehnou lákavému vábení moderních her. Ty jsou dnes již tak propracované, že i jejich ovládání vyžaduje speciální herní myš a klávesnici, které zvládnou akceptovat vysoké nároky a hned tak něco je nepoloží. Od nejlepších herních klávesnic většinou očekáváme rychlou odezvu, odolná tlačítka, ale také příjemné podsvícení, které umožní věnovat se i v noci herní vášní, aniž The post Nejlepší herní klávesnice podle testů a recenzí + Poradíme, jak vybrat first appeared on SmartMag.cz.

\n

Čas načtení: 2024-02-28 09:59:45

Nejlepší sestava počítače rok 2024

Okolo sestav počítačů panuje mnoho teorie která v praxi nefunguje, v praxi je to o tom vědět jistě co chci sestavit! Bude počítač určen na hry nebo jenom na prohlížení internetu, má mít počítač veliký výkon za každou cenu, kde lze šetřit a kde nelze šetřit, použiji Linux nebo Windows atd. mám počítat s tím… Číst dále »Nejlepší sestava počítače rok 2024

\n

Čas načtení: 2024-04-18 07:33:46

Jaký počítač je dneska nejlepší používat

Statisticky nejvíce používaným počítačem je levný notebook střední velikosti s Windows 11 a pomalým připojením k internetu. Lepším řešením je ale klasický veliký počítač v plechové bedně ke kterému je připojen; monitor, reproduktory, klávesnice, myš, tiskárna atd. jenom staré počítače mají ještě DVD a HDD. Poslední dobou jsou v módě počítače zabudované v monitoru nebo… Číst dále »Jaký počítač je dneska nejlepší používat

\n

Čas načtení: 2024-12-30 20:23:04

SATA vs M.2. Jaký nejlepší SSD disk do počítače?

Solid-state disky (SSD) se staly standardem pro moderní počítače, a to nejen pro zvýšení výkonu při běžných úkolech, ale i pro náročné aplikace, jako je hraní her, videoeditace, nebo práce s velkými soubory. V porovnání s tradičními pevnými disky (HDD) SSD disky poskytují rychlý přístup k datům, nižší latenci a výrazně zvyšují celkový výkon počítače. Ale jak vybrat nejlepší SSD pro váš počítač? V tomto článku si probereme různé typy SSD disků, klíčové parametry a doporučíme nejlepší modely pro různé potřeby. Typy SSD disků: SATA, NVMe, M.2 a PCIe Existují různé typy SSD disků, které se liší v rychlosti, kompatibilitě […]

\n

Čas načtení: 2019-09-18 09:26:22

Mariusz Szczygieł: Není (ukázka z knihy)

Reportáž Mariusze Szczygieła s názvem Roztomilý a poslušný, která je obsažena i v nyní vydané knize Není, se objevila nejprve v novinové příloze. Druhý den tehdejší polský premiér Donald Tusk řekl, že po jejím přečtení celou noc nespal. Když za ni autor posléze přebíral Cenu Andrzeje Woyciechowského, předával mu ji tehdejší prezident Bronisław Komorowski, jenž pronesl: „Nespal nejen Tusk, ale ani já.“ Snad je tím jasně naznačeno nejen postavení literární reportáže v Polsku, ale rovněž postavení Mariusze Szczygieła v polské společnosti, význam, který získal skrze psané slovo. Polský autor je ostatně dostatečně znám i českým čtenářům především díky knize Gottland, ale i dalším titulům. V novém souboru literárních reportáží Není se autor zaobírá ubýváním, loučením a smrtí. Detailně se zabývá životem a dílem básnířky Violy Fischerové i jejích manželů – literátů Karla Michala a Josefa Jedličky – či historií slavné pražské Müllerovy vily. Píše také o svém stárnoucím autorově otci, který přijíždí opakovaně do Prahy, aby ji naposledy viděl; o polském sochaři-perfomerovi, jehož díla mizí z veřejného prostoru, protože provokují; o ženě, která umlátila dítě, ale nadále zůstala učitelkou, a mnoha dalších. Mohlo by se přitom zdát, že jedním z příznaků literární reportáže je hledání pravdy. Ovšem, jak říkávají někteří historici, není nic horšího než pamětníci… Problematičnost snahy přiblížit se skrze vzpomínky ke skutečnosti naznačuje v jednom textu rovněž Mariusz Szczygieł: „Známý neurolog Oliver Sacks, autor knihy Muž, který si pletl manželku s kloboukem, se detailně pamatoval na evakuaci při bombardování Londýna. Po letech vyšlo najevo, že byl tenkrát mimo Londýn a o tom bombardování mu psal bratr v dopise. Polovina lidí si bohužel pamatuje události, které se nikdy nestaly. Odborníci na umělou inteligenci z Harvardu píší, že by nechtěli mít ve svých informačních systémech tak nespolehlivý mechanismus, jako je lidská paměť.“ Tématem těchto příběhů jsou nejen různé druhy ztrát, které autor shrnuje pod pojem „není“, ale také to, co zůstává a s čím se musíme potýkat – smutek, nostalgie, skryté touhy. Autor chápe „není“ pokaždé jinak, snaží se nás přimět k zamyšlení nad tím, co „není“ v našem vlastním životě, a nutí nás přemýšlet o významu vzpomínek. Přes své vážné ladění je to kniha o pocitu bezpečí a přátelství, o snech a rituálech. Podle hlasování polských čtenářů se jedná o nejlepší reportáže desetiletí a nejlepší publikaci roku 2018. Kniha Není byla nominována do finále Ceny Ryszarda Kapuścińského i na literární cenu Nike. Ukázka z knihy: JERZY SZCZYGIEŁ V PRAZE Musím naposledy spatřit to nádherné město, kde ses, synu, tolik napracoval.      Naposled je viděl v roce 2009, pak v desátém, pak ve dvanáctém. A tak je tady naposled, počtvrté.   Tatínku, ptám se 7. června 2015 od počítače, píšu reportáž o tobě v Praze. Jak by měla vypadat?      No, tak to tam musí být moje příjmení a křestní jméno – Szczygieł Jerzy. A ten text musí být lehký, ne těžký, protože v Praze je všechno lehké. A ještě dodávám, že by měl být zajímavý a úchvatný.      Ano, potvrzuje znenadání maminka, která se málokdy ozve, měl by být úchvatný, jinak by nemělo smysl ho psát.      Tak takovéhle požadavky na mě ještě nikdo nevznesl!   Tatínek toho nepotřebuje moc, stačí, že vpustí českou televizi do hotelového pokoje a nehne se od ní celý večer. Rád poslouchá kanál, kde hrají dechovku, sekanou pro dechové nástroje, i ten nejprimitivnější Bregović je ve srovnání s českou dechovkou přímo něžný. Půl hodiny dechovky mě přivádí k šílenství.      To je ono!      Cože?      No, mládnu, říká tatínek od televizoru.      Z toho se řine jeden dechovkový šlágr za druhým, malé, větší i velké soubory, zpěvačky všechny po šedesátce. Poslyš, říká tatínek, já už vím, proč tolik starých bab v Čechách zpívá. Protože nechodí v neděli do kostela jako ty naše. Ony si tam chodí vesele zazpívat. Kdežto ty naše nábožné kozy nemají v sobě takovou radost, tu už v nich církev zabila.      V tu chvíli se mé myšlení zastavilo a nevědělo kudy kam. Tatínek, v Polsku horlivý katolík, je zřejmě Čechami demoralizován.      Lituje, že neumí česky, ač sem tam z něho nějaké to slůvko vypadne. Když je v dobré náladě, postaví se do pozoru a říká: Vstupenka! Jízdenka! Letenka! Řekni mi to ještě jednou: vstupenka je lístek do divadla, jízdenka lístek na tramvaj, letenka lístek na letadlo? Nemůže se vynadivit, že lístek může mít tři významy. Vysvětluju mu, že Češi jsou civilizovanější než mnoho jiných národů, rozvíjejí svůj jazyk a mají jedno slovo pro něco, kde jiní potřebují tři, například „lístek na letadlo“. Jak to tenkrát bylo? Tvůj kamarád se prý chtěl dostat do klubu za slečinkami a řekl, aby mu prodali jízdenku?      Tatínek je velice upovídaný, a tak na mně chce, abych oslovoval Čechy. Jen Čechy, nezapomeň, jiní nejsou tak zajímaví. Oslovil jsem tedy u oběda v předzahrádce zavalitého bruneta se zrzavými vousy. Jan, manažer z nějakého hotelu. Zeptej se ho, naléhá tatínek (no maucta, to se budu ve stáří chovat stejně jako on nebo ještě hůř, už to na sobě vidím!), tak se ho zeptej, jací jsou Češi. To se ho mám jen tak normálně zeptat, jací jsou Češi, když ho vůbec neznám? No ano, rád bych to věděl, jsem přece v Praze už počtvrté a ještě jsem se na to nikoho nezeptal. Tak se ptám. Onen Jan (34) říká, že Češi jsou hrozní a že je nemá rád. Vlastně vůbec nemá lidi rád. Má rád jen ty, který pozná blíž. Prý: můžeme se poznat, až se s ním napijeme vína. Nabízet pivo je jen takovej českej kýč. To je divný, vy tak pěkně voníte! Cítit kolínskou z českýho chlapa, to je hotovej zázrak a já jsem na zázraky citlivej, protože žiju v tak trochu lepším světě. Řekni mu, povídá tatínek, že mi syn kupuje kolínskou dvakrát do roka, a ať mi tedy řekne něco o Češích. Říká, že Češi jsou smutní, říkám tatínkovi. Že je jim srdečně jedno, co se děje kolem nich, jsou uzavření do sebe. Ale kdepak! protestuje tatínek, Češi jsou úžasně veselí, například tenhle klobouk jsem si koupil, když jsme byli v Praze podruhé, u Vietnamců v ulici Na Veselí! Kdepak bychom v Polsku našli takovou ulici, no kde? U nás je smutno a katolíci. A kromě toho jsme jednou o prázdninách bydleli u pana Milana, a to bylo Na Veselí a Na Lepším. No, lepší už to být nemůže.      Tatínku, pan Jan říká, že Češi jsou úžasně veselí, ale teprve až někoho poznají blíž. Na sebe se sice smějí, ale vůbec nepotřebují svět kolem sebe, ten jim může být ukradený. Právě proto se mi ten národ líbí, říká tatínek. Oni nikam nejezdí, vystačí si sami, ne jako Poláci. Vlastenectví spočívá v tom, že se nikam nejezdí, nanejvýš do Prahy. Na čtrnáct dní. S manželkou.      Dá se jet i na tři týdny, dodává tatínek, když mu čtu tento text.      Řeknu vám, povídá Jan, kterého si tatínek vyvolil, aby mu vysvětlil, jací jsou Češi, lidi jsou vlastně všichni stejný. Vím to z vlastní praxe, dělám porát ve stejným podniku už čtrnáct let. Teď už jsem samozřejmě něco víc než recepční. Přijde do našeho hotelu Žid a pořád jen: giv mí, giv mí, giv mí. Přijde Arab a mele to samý: giv mí, giv mí, giv mí. Lidi, proč spolu válčíte, propánajána, proč se tak nenávidíte, když jste úplně stejný? Není to náhodou proto, že všichni nesnášíte sami sebe? A když se vidíte v těch druhejch, tak honem chcete spáchat harakiri, jenomže na to nemáte, musíte přece ještě večer voject svý ženský, a tak to harakiri děláte těm druhejm?      Ne, voject svý ženský – to se mi moc nelíbí, takové věci neposlouchám rád, poznamenal tatínek, za chvilku budeme obědvat, tak ať nám ten pán nekazí chuť k jídlu. Pověz mu, že čeština je moc zajímavá. No, já vám zas řeknu upřímně, povídá Jan, že polštinu poslouchám nerad, je hrozně měkká, jako by šišlalo malý dítě, kdežto naše čeština je tvrdší, je nejtvrdší ze všech slovanských jazyků, skoro tak tvrdá jako němčina.      Tatínku, pojď už, musíme se před divadlem zastavit pro maminku. Chceš tomu pánovi ještě něco říct? No, já mu můžu říct třeba to, odpovídá tatínek, že když člověka přehlídnou dvě kosy, je tak šťastný, že ani neví co říct.      Dvě kosy?      Sedm a sedm. Sedmdesát sedm, čili dvě kosy. Když životem projdou a člověku neublíží, žije sice dál, ale rok za rokem pomaloučku chátrá, protože takový už je běh věcí. A co by tady ještě měl povídat? A kdo by ho měl poslouchat? Když se najde někdo, kdo chce poslouchat starého člověka, tak by mu měl ten starý člověk odkázat všechen svůj majetek. V takovém věku se už člověk jen rozhlíží, kde je nejbližší pláž.      Pláž?      Nojo, pláž, aby si tam mohl lehnout a pomalu si zvykat na písek. Jsme na Nové scéně Národního divadla. Tatínek ho obdivuje. Nezapomeň na divadlo, říkal mi ještě v Polsku, proto přece jedeme do Prahy v červnu, a ne v červenci, abychom mohli chodit do divadla, protože v červenci a srpnu jsou herci na dovolené. A nejlepší bude, když půjdeme do Národního, ostatní divadla si můžeme prohlédnout zvenčí, architektura je úžasná věc, to dobře vím jako stavař a umělecký malíř pokojů. Musíme toho zhlédnout co nejvíc, synu, protože vzpomínky mám rád.      Všechno je, jak má být, dokud nezačne balet. Bohužel moderní. Tančí izraelští a čeští tanečníci. Skáčou jako opice, míní tatínek. Hudba jako v transu, sám se divím, na co jsem to koupil lístky. Sedíme ve druhé řadě po straně, bubny duní, bicí ohlušují, zvuky jakýchsi vrtaček nám ženou tlak nahoru. Kdybychom na divadlo podali žalobu pro poškození zdraví, vyhráli bychom. Nejvýznamnější izraelský choreograf Ohad Naharin neboli „Mr. Gaga“ – psali kritici – dokázal, že tanečníci jsou vedeni jakýmsi primárním instinktem a neovládají své pohyby vůlí. Ale představení Decadance nemůžu vydržet ani já. Tatínek odchází po představení zmasakrovaný. Dlouho nemluví, je vyděšený a potom řekne: Ženo a synu, budu se chovat velice způsobně. Slibuju, že odteď budu dobrý člověk.      Proč odteď? ptá se maminka.      Protože se po smrti nechci dostat do pekla. A peklo – to bylo to představení. I když trvalo jen hodinu, a ne věčnost.      Tatínku, ještě něco. Nemůžeš mezi jednotlivými čísly říkat nahlas, že bys radši šel do divadla na Zošu Czerwińskou, protože Češi Zošu Czerwińskou nemají, a kromě toho, když je na jevišti ticho, tak se v hledišti nemluví.      A kdy jsem to měl říct? Když mlátili do těch bubnů? Kdo by mě prosím tě slyšel?      Rodiče snídají v hotelovém pokoji, já ležím s laptopem na jejich posteli. Poslouchám na Youtubu Karla Gotta, který zpívá česky Forever Young jako Být stále mlád. To je krása, říká tatínek, stálo za to přijet do Prahy, abychom si to mohli poslechnout. Mohl bych mu říct, že pro mne je to příklad kultury, která posluchače vstřebává. Česká kultura vstřebává. Polyká každé cizí těleso a rozpouští ho svými žaludečními šťávami, přetváří ho na vlastní kašičku. Například světové české hity. Které? Copak jste si nevšimli? Čtěte laskavě po-ma-le-ji, ano? Řekl jsem: světové české hity, jenže to je naprostý nesmysl, copak Češi složili nějakou píseň, která se stala světovou? Houby s octem. Češi počeští kdeco, každou líbivou skladbu s anglickým textem hned přepíšou do češtiny a vyhledají české interprety. Vy si myslíte, že zpívá Janis Joplinová, ale po několika taktech slyšíte: „Padni na kolena před jeho láskou…“ Anebo Killing Me Softly with His Song – to je zase přece v Česku píseň o potratu, o tom, že v prázdném domě už nejsou dvě malá křídla. V rozhlase ohlašují Abbu v provedení Hany Zagorové: A teď, říká moderátor, uslyšíme klasické české hity. Pokud Čech cizí slovo neznetvoří, nebude ho používat. Například tolk šou. Oni říkají „tolk šou“ a ani sedm detektivů, které bych si najal na etymologii, nevypátrá, proč „tolk“. A proč víkend? Ne „uikend“, ale „víkend“ se zřetelným vé na začátku. CD spolkli a vypustili ze sebe jako cédéčko, DVD jako dévédéčko. Nachmelený kibic sedí v tramvaji, natáhne nohy před sebe a vyndá mobil: Kde jsi, Marku? Jak to, že jedeš auťákem, když já jedu tramvají? Že jedeš za tramvají? Já teda vystoupím a sejdeme se v Káefcíčku.      Tatínku, já ti ten prapodivný jev vysvětlím. To je vlastenectví! I v tom tkví jejich láska k vlasti. K vlastní kultuře. Oni odjakživa tvrdili, že pro své vnuky víc udělá ten, kdo vydá slovník, než nějaký ztřeštěnec, který mává pistolí. Když měl Mickiewicz přednášku v Paříži, řekl, že český inteligent je sice pracovitý, ale nedovede rozeznat důležitý cíl od nedůležitého. Důležitý cíl by ho přiměl, aby se pral. Když polští cestovatelé projížděli v 19. století přes Čechy, informovali nás o mravním úpadku národa, který nechystá žádné povstání. Pokud jde ovšem o mne, pánové a dámy, jakožto cestovatel z jedenadvacátého století přece jen vidím mravní nadřazenost v Káefcíčku.      Mají v tom cíčku tonik? ptá se tatínek.      V oněch pražských červnových vedrech objevil tatínek tonik. Až dosud nesnášel nic jiného než čaj a jídla, která se maminka naučila vařit v polovině dvacátého století, když měli svatbu. Chtěl jsem mu jednou ve Varšavě objednat kokakolu, ale řekl, že už ji jednou pil, když přišel z vojny, a že děkuje, ale nebude. V Praze je tolerantnější ke všemu, i k nápojům, které nejsou čajem.      Má tedy za sebou dvě kosy a poprvé ochutnává tonik, teplý, protože studené věci nesnáší, míchá si ho s neperlivou vodou. Chodíme do různých kaváren. Když říkáš, že je to kavárna kubistická a je už sto let stará, tak je v ní tonik třeba ostřejší, když má ten kubismus takové ostré hrany? Hehehe! Víš, tatínku, Praha má takovou zajímavou stoletou architekturu proto, že spolu Češi a Němci válčili. Češi s Němci? Neříkej, a kdy? Ano, válčili spolu, ale architekturou. Když německá rodina postavila zajímavý dům, chtěla česká rodina postavit ještě zajímavější a tak vznikala avantgardní Praha. Ale ty české domy jsou úžasné!      I když Češi neměli vlastní stát, konspirovali ve stavebnictví. Vezměme si ten kubismus, domy měly vypadat, jako by se hýbaly, jako by se chvěly. Češi byli přesvědčeni, že doba už tak nazrála a je tak dynamická, ten rok 1913, že kubistický dům musí odrážet chvění doby.      Poslyš, synu, a kdy bude Franz Kafka?      Franz Kafka? To mi vyrazilo dech. No co se tak divíš? Jsi tak učený a nikdy jsi neslyšel slova Franz a Kafka? Tatínku, a co ty máš společného s Franzem Kafkou? Jak to, co mám společného? Ještě když jsem dobře viděl, četl jsem, že bydlel u sestry ve Zlaté uličce číslo dvacet dva. Mám dojem, že jim to spolu zřejmě neklapalo, protože Franz se odstěhoval. Bylo to pro něj možná lepší, chlap by přece jen měl být nezávislý. Kdysi jsme se tam přece byli podívat. Ještě jednou bych rád viděl ten domeček, kde bydleli.      Proč ještě jednou?      Abych si to uložil do paměti. Určité věci by si člověk měl ukládat do paměti, synu. Pak se mi například může o nich v noci zdát.     Až už nebudu vidět vůbec. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Mariusz Szczygieł (1966), spisovatel a novinář. Absolvoval Fakultu žurnalistiky na Varšavské univerzitě, byl dlouholetým reportérem listu Gazeta Wyborcza, kam dodnes píše. Je členem polského Institutu reportáže (www.instytutr.pl), v jehož nakladatelství vydávají dokumentární literaturu i českou beletrii. Mariusz Szczygieł je autorem reportážních a fejetonistických knih: Neděle, která se přihodila ve středu (1996, 2011), Gottland (2006, česky 2007, 2018), Libůstka. Dámské příběhy (2010, česky 2011), Udělej si ráj (2010, česky 2011), Láska nebeská (2012, česky 2012), Projekt: pravda (2016, česky 2016). Fenoménu polské literární reportáže se věnuje rovněž jako editor: 20 let nového Polska v reportážích podle Mariusze Szczygieła (2009, česky 2014), 100/XX. Antologia polskiego reportażu XX wieku (2014–2015). Gottland, první autorova kniha vydaná v Česku, se stala světovým bestsellerem přeloženým do devatenácti jazyků a ověnčeným mnoha cenami. V roce 2014 například označil spisovatel Julian Barnes v deníku The Guardian americký překlad Gottlandu za nejlepší knihu roku. Za reportáž Roztomilý a poslušný, která je obsažena i v jeho knize Není, byl Mariusz Szczygieł vyhlášen Novinářem roku 2013. Z polského originálu Nie ma přeložila Helena Stachová, 304 stran, vydala nakladatelství DOKOŘÁN a JAROSLAVA JISKROVÁ – MÁJ roku 2019, první vydání v českém jazyce.

\n

Čas načtení: 2022-03-02 07:45:00

Nejlepší pracovní notebook – testy a recenze. Co by měl splňovat?

Práce z domova neboli home-office už zdaleka není žádné sci-fi nebo záležitost pro vyvolené, ale každodenní realita. Značně k tomu přispěla i aktuální pandemická situace. Notebook se stává zásadním pracovním nástrojem. Díky své flexibilitě a mobilitě vytlačuje v tomto směru neohrabané stolní počítače. Jedním z velmi častých zaměstnaneckých benefitů bývá pracovní notebook. Pokud tuto výhodu nemáte a pracovní nástroj si musíte obstarat sami, určitě vám přijde k duhu tento článek. Podíváme se v něm na to, jak vybrat nejlepší pracovní notebook. Vysvětlíme, co by měl umět a zvládat a jaké parametry jsou při jeho výběru stěžejní. Nejlepší pracovní notebooky na The post Nejlepší pracovní notebook – testy a recenze. Co by měl splňovat? first appeared on SmartMag.cz.

\n
---===---

Čas načtení: 2023-12-23 18:17:12

Kvantové počítače

Třicet let se ve svém psaní důsledně vyhýbám kvantovým počítačům. Dnes je načase tomu udělat konec. A říct si něco víc o kvantových počítačích a otevřít jejich důsledky pro lidstvo. Tak především: proč jsem se jim tak důsledně vyhýbal? Protože se musím přiznat, že stále neumím zjednodušeně říct, jak fungují. Ne proto, že bych to nevěděl, ale prostě proto, že to neumím říct tak jednoduše, abych s tím byl spokojený. Za poslední rok se toho v kvantových počítačích událo mnoho nového a já jsem mimo jiné přečetl pětici knih, které se snažily v krátkosti představit na čtyřech stovkách stran, jak kvantové počítače fungují. Tím jsem poněkud ztratil ostych, neboť stručné vysvětlení se nedaří ani nositelům nobelových cen. Odpusťte tedy prosím mě, že se pokusím velmi zjednodušujícími příměry vysvětlit, o co jde a proč je to důležité. Dnes jsme zvyklí na to, že každý počítač je takzvaným turingovým strojem, tedy mašinkou, která umí provádět operace s binárními čísly. Vše, co jde do klasického počítače, se musí převést na jedničky a nuly, takzvané bity. Chvilku se můžete trápit s teorií, můžeme si ukázat, jak se čísla v této dvojkové soustavě sčítají, ale je to v zásadě jedno, takhle hluboko se u běžných počítačů dostane málokdo, jen ten pojem “bit” a jeho násobky nám zůstávají. Bit může být representován libovolně: může to být zhasnutá či rozsvícená žárovka, sepnutý tranzistor atd. Jednička nebo nula. Kvantové počítače používají kvantové bity, takzvané qubity. I ony mohou nabývat hodnoty jedna nebo nula - a pak také všech hodnot mezi tím. A klidně více hodnot zároveň. To tehdy, když se nacházejí v takzvané superpozici. To se lehce řekne, ale obtížně vysvětluje. Qubity jsou subatomární částice, zejména elektrony nebo fotony. A ty se mohou chovat jako částice i jako vlny, s čímž právě souvisí ona “mnohost”, jíž se projevují. Určitě jste slyšeli to rčení o Schrodingerově kočce v krabici, o které nevíme, zda je mrtvá nebo živá, dokud se do krabice nepodíváme a nezjistíme, zda ji důmyslné zařízení v krabici neusmrtilo. Toto myšlenkové cvičení Erwina Schrodingera a především rovnice za ním vyneslo jeho autorovi Nobelovu cenu. Abych byl přesný, když hovořil o kočce, měl cenu už dva roky v kapse. Schrodinger tím chtěl poukázat na problematickou uchopitelnost takzvané kodaňské interpretace kvantové fyziky, jenže o sto let později je jeho kočka vnímána spíše jako zábavný mem. Ve skutečnosti, pokud přijmeme za své nejmodernější verzi kvantové fyziky popisující multiversum, tedy mnohovesmír, ta kočka v krabici existuje ne ve dvou, ale hned v nekonečném množství stavů, živá, mrtvá, umírající, ale také třeba zcela zmizelá, s narozenými koťaty nebo třeba proměněná v pejska. Ve všech těchto stavech existuje ona kvantová Schrodingerova kočka do momentu, než otevřete krabici. Co se stane pak, o tom se kvantoví fyzici přou. Někteří tvrdí, že v tu chvíli se vlna zhroutí do konkrétní pozice a kočka bude živá nebo mrtvá. Jiní říkají, že otevřením krabice jen podle zákona pravděpodobnosti uvidíte něco a že je to podobné, jako když naberete vodu do dlaní. Spousta jí vyteče, nemůžete přesně říct, kolik vody naberete, ale velmi pravděpodobně to bude více, jak několik atomů a méně, než tuna. Že z toho nejste moudří? Inu, proto jsou tomu věnovány knihy o stovkách stran. Jednoduché příměry z našeho světa nejsou dostatečné. Podstatný je pro nás především ten jeden důsledek: qubit obsahuje najednou obrovské množství hodnot ale přitom právě jednu. A teď, co s tím dělá ten kvantový počítač? Představte si, že chcete udělat program, který nasimuluje pravděpodobnost stavu kočky v oné krabici. Už jsme si řekli, že to není ono “pade na pade”, že je tu celá řada více či méně nepravděpodobných možností. Normální počítač dostane zadané varianty a nějakou dobu k nim bude počítat hromadu výpočtů a pak z něj něco vypadne. U kvantového počítače to proběhne jinak. Výpočet na kvantovém počítači funguje tak, že se připraví superpozice všech možných výpočetních stavů. Kvantový obvod připravený uživatelem používá interferenci selektivně na složky superpozice podle zadaného algoritmu. Mnoho možných výsledků je interferencí zrušeno, zatímco jiné jsou zesíleny. Zesílené výsledky jsou řešením výpočtu.  Tím pádem výpočet proběhne prakticky okamžitě. Také bychom mohli říct, že výpočet proběhne v nekonečném počtu všech možných vesmírů, v počítačích v nich umístěných a odečte se výsledek, který nejlépe zapadá do toho našeho vesmíru. Zní to jako magie, ale je to spíš pravděpodobnost a podobnost nebo naše neznalost skutečného fungování kvantového počítače.  Jen qubity a jejich superpozice by na fungování kvantového počítače nestačily. Důležitým prvkem je možnost vytvářet páry qubitů, které jsou “entanglované”, což znamená, že dva členové páru existují v jednom kvantovém stavu. Změna stavu jednoho z qubitů okamžitě změní stav druhého předvídatelným způsobem a na libovolnou vzdálenost. A když říkám okamžitě, tak myslím okamžitě, rychleji, než by se ta informace přenesla světlem. Nikdo zatím přesně neví, jak a proč provázání funguje. Dokonce to zmátlo i Einsteina, který to slavně popsal jako “strašidelné působení na dálku”. Je však klíčem k výkonu kvantových počítačů. V běžném počítači zdvojnásobení počtu bitů zdvojnásobí jeho výpočetní výkon. Díky provázanosti však přidání dalších qubitů ke kvantovému stroji vede k exponenciálnímu nárůstu jeho schopnosti zpracovávat čísla. Superpozice umožňuje jednomu qubitu provádět dva výpočty najednou, a pokud jsou dva qubity propojeny entanglováním, mohou provést dva nebo čtyři výpočty současně; tři qubity až osm výpočtů atd. V principu by kvantový počítač s 300 qubity mohl v jednom okamžiku provést více výpočtů, než kolik je atomů ve viditelném vesmíru. Odtud také pojem kvantová nadřazenost, který označuje stav, kdy kvantové počítače dosáhnou úrovně rychlosti výpočtů, které nemohou klasické počítače ve vhodných úlohách konkurovat. Dnes se předpokládá, že kvantové nadřazenosti bude podle typu kvantového obvodu možné dosáhnout při 200-400 qubitech, tedy na počítačích nikoliv vzdálených od těch dnešních. Výše uvedené také znamená, že jsou úlohy, na které se kvantový počítač hodí a naopak takové, na které je zcela zbytečný. Například udělat počítač zobrazující grafické rozhraní nebo kódující video, na to je podstatně lepší běžný počítače, protože je to lineárně běžící úloha, kterou za pořizovací náklady a elektřinu vyřídí podstatně lépe. Kvantové počítače jsou dobré na výpočty, které jsou strukturálně paralelizované a které by ani normálními počítači nešly provést, typicky na jevy svou povahou kvantové. Vezměme si třeba simulaci fotosyntézy. Obecně víme, jak funguje, ale její detailní pochopení a zopakování či napodobení nám uniká, protože běžnými počítači nelze simulaci provést, výpočet by nedoběhl v geologicky dohledné době. Zřejmě i proto, že fotosyntéza je svou povahou kvantový proces. A její rozluštění a nasimulování je úloha pro kvantový počítač. Zajímavá otázka je, zda toto znamená, že vyrobením jediného kvantového počítače získáme nekonečný výkon počítačů z nekonečného počtu vesmírů. Nu, tak jednoduché to není. Za prvé nevíme, zda počet těch vesmírů či bublin je nekonečný, je to jen předpoklad, či spíše představa nebo zjednodušený popis nějakého abstraktnější představy. Takovou představu asi umíme uchopit lépe, než představu všech pravděpodobnostních variant koexistujících v našem prostoru a času tak, že připomínají mlhovinu, do níž se při pozorování noříme. Za druhé je tu i praktické omezení. Kvantové počítače jsou technicky velmi náročné a vlastně nestabilní. S qubity se pracuje v teplotách kolem absolutní nuly, v mechanicky stabilním prostředí, bez otřesů a se subatomární atomární přesností. Když dojde k odchylkám od ideálu, dochází k dekoherenci, tedy k rozpadu a zániku kvantového chování qubitů ještě před tím, než dokončí výpočet. Tím vzniká “šum”, tedy defektně získané informace. Důležitou součástí každého kvantového počítače je jednotka, která ověřuje kvalitu získaných informací a vyřazuje ty zjevně špatné. Představte si, že byste dali svému počítači sečíst dvě čísla a počítač by musel mít součástku, která by tento výpočet provedla nějakolikrát a pak vybrala za správný výsledek ten většinový - tak nějak to mají kvantové počítače. Nu a právě schopnost udržet šum pod kontrolou spoluurčuje onen počet využívaných “mnohovesmírných počítačů”, výsledků z nich a tím i výkonu. Aby to fungovalo dobře, je potřeba spojit větší množství qubitů (cca tisíce) do jednoho “logického qubitu”, což zní teoreticky dobře, jenže v praxi mají dnešní kvantové počítače kolem 200 qubitů. Zní to famózně, má to všechno své drobné slabiny. Například to, že kvantový počítač je extrémně složité vyrobit. Všechno je extrémně nízké: teploty, rozměry, snad jen rozpočty musí být extrémně vysoké. Podle některých kritiků kvůli tomu nebudou kvantové počítače nikdy praktické, budou jen takovou hračkou nebo velmi specializovaným počítačem pro vzácné typy úloh. Nu - kdo by byl před padesáti lety řekl, že budeme mít supervýkonný počítač připojený na internet v kapse? Tvrdší kritika se objevuje i z renomovaných zdrojů, například letos v květnu v časopisu Nature, kde se přímo píše, že kvantové počítače zatím nejsou k ničemu. Podobně kritický byl také šéfarchitekt švýcarského superpočítačového centra Torsten Hoefler ve článku Oddělit hype od praktičnosti: O reálném dosažení kvantové výhody, který suše konstatuje: “naše analýza ukazuje, že široká škála často citovaných aplikací pravděpodobně nepovede k praktickému kvantovému náskoku bez významných algoritmických vylepšení.” Bude potřeba přijít s novými algoritmy, které výhod kvantových počítačů využijí. Podle Hoeflera jsou nejslibnějšími kandidáty na dosažení zrychlení pomocí kvantových počítačů “problémy s malými daty”, například v chemii a materiálových vědách. Článek však také dochází k závěru, že velká řada uvažovaných potenciálních aplikací, jako je strojové učení, “nedosáhne v dohledné době kvantové výhody se současnými kvantovými algoritmy”, a identifikoval vstupně-výstupní omezení, která činí zrychlení nepravděpodobným například pro tak zajímavé a atraktivní problémy s velkými daty. Jsou tu i strukturálně-existenční výhrady. Paul Davies tvrdí, že 400-qubitový počítač by se dostal do rozporu s kosmologickou informační mezí, kterou předpokládá holografický princip. Podle něj pozorovatelný vesmír představuje konečnou kauzální oblast s omezenými materiálními a informačními zdroji a takový kvantový počítač by je přesáhl s neznámými následky, nebo naopak přesáhnout nemohl - a tím by nepřekonal hranici nutnou ke kvantové nadřazenosti. Dnes se předpokládá, že kvantové počítače budou mít několik způsobů nasazení. Z médií čtete, že budou luštit šifry, protože takové AES256 chroupnou na počkání. Budiž, možná, proto se pomalu přechází na “postkvantové” šifry, tedy algoritmy vymyšlené tak, aby kvantovým počítačům daly zabrat. Tady to bude jako vždy: panika povzbuzovaná prodejci a médii, otočí se v tom nějaké peníze, ale mnoho ohně z toho kouře nebude. Problematika je dostatečně známá. Důležitější budou dva aspekty: chemicko-biologický výzkum, kde kvantové počítače mohou provádět simulace na úrovni buněk a atomů. Mohou přispět k výzkumu DNA i jevů, jimž nerozumíme a které bychom potřebovali zvládnout, jako je třeba právě fotosyntéza. A proto je také z průmyslového pohledu nutné kvantové počítače neminout: jsou momentálně nejzřetelnější šancí dosáhnout průlomu v těchto oborech, které jsou pro další posun klíčové. A ten, kdo ovládne fotosyntézu nebo zásadně porozumí DNA, bude mít opravdu průlomové výhody. Třetím oborem je umělá inteligence. Ano, řada průlomů v ní nastala a velké jazykové modely jsou jedním z nich, který obor AI za poslední léta obrovsky posunul. Jenže v jednom z minulých článků jsme si také řekli, jaká jsou rizika pro to, že z AI se nestane kýžený průlom: že posuny v algoritmech nebudou sledovány rychlými posuny v technologiích. A tím se dostáváme k poslední části povídání, které by vám mělo pomoci utvořit si názor na kvantové počítače. Nemůžeme zůstat u křemíku a klasických počítačů, tedy u Turingových strojů? Musíme experimentovat s kvanty, není to drahá zbytečnost? Nemáme se soustředit na další rozvoj běžných počítačů? Zásadní dnešní problém výpočetní techniky se jmenuje Moorův zákon. A otázka, jak rychle se blížíme jeho konci. Moorův zákon říká, že počet tranzistorů (a tedy rychlost) integrovaného obvodu na stejné ploše se zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí. Bylo to praktické pozorování jednoho ze zakladatelů společnosti Intel, není to fyzikální zákon, jen se tomu tak říká. Moorův zákon má totiž jeden hlavní limit: fyzikální zákony. Dnešní technologie tvorby čipů na úrovni 3nm už pracují s atomární přesností. Dráhy, po nichž se na čipech pohybují elektrony, mají šířku několika desítek atomů a jít ta menší rozměry, je potíž. Čím užší jsou dráhy, tím vyšší je zahřívání a také možnosti chyb. Jakmile se dráhy dostanou na atomové rozměry, dochází v nich ke kvantovým efektům, které v elektronice vnímáme jako rušení. V běžné technologii procesorů už o mnoho níž jít nemůžeme. Existuje celá řada předpovědí, kdy a jakých rozměrů dosáhneme, obecně tak kolem roku 2040 narazí stávající procesorové technologie na atomární hranici. A to ještě předpokládáme, že takovéto procesory budou vyrobitelné masově a zaplatitelné trhem. Pokud mají počítače pokračovat, musí přijít radikální změna v návrhu a kvantové počítače jsou dnes tou nejpokročilejší variantou. Tou druhou je mimochodem sdílení volného výpočetního výkonu lidských mozků. A řekněme si upřímně, to se mi víc líbí sypání peněz do kvantových mašinek. A co retro country Česko? Tak a to by bylo pro základní povídání všechno. Dovolte mi ale jeden povzdech. Kvantovým počítačům se v Česku věnujeme pramálo a ostatně jako ze všeho dění kolem moderních progresivních oborů je vidět, že spíše než “country for the future” jsme “retro country”. Existuje extrémně málo knih v češtině a z českých autorů se kvantové mechanice věnuje Bedřich Velický, který napsal kolegou Janem Klímou knihu o kvantové mechanice. Pánům je ale 85 let (každému, ne v součtu) a i když jsou to legendy oboru, tak nějak bych očekával, že dobrou a čtivou publikaci zaměřenou na mladší čtenáře napíše čtyřicetiletý postdoc, který se aktuálně oborem zabývá a je v čilém komunikačním spojení s kolegy na světě. Nic a nikoho takového zřejmě nemáme, nebo o něm nevím. A tohle je moje veřejná nabídka: pokud někoho takového znáte, extrémně rád mu pomůžu takovou knihu napsat, protože jestli něco žánr kvantové fyziky potřebuje, tak je to jeho česká tvář (jeho, ne moje, já jen přepíšu věty ve vědečtině do češtiny). Na lepší časy se mírně blízká. Jak se začalo debatovat o tom, že nám do Česka koupí EU kvantový počítač, začalo se to trochu hýbat. Jasně, bylo by trapné mít na technické univerzitě v Ostravě kvantový počítač projektu LUMI-Q a nemít k němu co s ním dělat. Takže na ČVUT i VŠB se vypisují první kurzy kvantových počítačů a máme tu právě ono superpočítačové centrum, kam kvantový počítač má přijít. Jenže to je jen začátek, postupujeme totiž jako vždycky. Kupují se drahé věci, dělají se drahá gesta, ale chybí propagace, chybí vědomí důležitosti projektu, které by politici i vědci sdíleli s veřejností. Chybí nadšení, chybí popularizace, takže to tak trochu vypadá, jako že nám přiklepli eurounijní peníze, za ty koupíme drahou mašinku, spálíme hromadu strojového času a dopadne to jako vždycky. Nijak. A pak se podíváte do databáze studenstkých prací ČVUT a zjistíte, že za poslední tři roky se zde obhajovalo deset prací na téma kvantové fyziky, z toho tři disertace. Na VŠB, která sousedí se superpočítačovým centrem, kam má přijít kvantový počítač, jsou to tak tři práce. Snad jen špatně hledám… Pokud si chcete nějakou knihu v češtině o kvantové fyzice a počítačích koupit, tak doporučím začít u Pátrání po Schrodingerově kočce od Johna Gribbina. Je to už skoro osmdesátiletý britský fyzik, ale machr na popularizaci fyzikálních témat, protože taky píše scifi (dobrý, fyzikální). Tato kniha je bohužel už 40 let stará, napsal ji v roce 1984, ale je to klasika žánru, až na základě jejího úspěchu Hawking napsal svou Stručnou historii času. Tu si ostatně přeštěte taky. V regálech knihkupectví najdete o kvantech často spíš metafyzické záležitosti jako je Kvantová kniha odpovědí.  Je to sice teoretický fyzik, ale má to šoupnuté trochu do netafyzična a bude se vám kvantově snažit vysvětlit život a lásku, chraň vás ruka páně si tuhle knížku koupit mezi prvními. Tu se vyplatí číst až v momentě, když už máte načteno a umíte rozlišit mešuge názory jen od příliš odvážných. Slušnou knihou je také Částice na konci vesmíru od amerického teoretického fyzika Seana Carrolla (originál vyšel před deseti lety). Pak u nás vyšel překlad knihy italského teoretického fyzika Carla Rovelliho, což je jeden z velmi uznávaných kvantových fyziků. Jeho kniha Realita není, čím se zdá, vyšla v roce 2016 a je prostě dobrá, česky vyšla jen o dva roky později. Argo vydalo v edici Dokořán ještě dvě další slušné knihy česky, ale to už se opakujeme v základech. Pokud můžete sáhnout do anglické literatury, doporučím od prvně zmíněného Johna Gribbina Počítání s kvantovou kočkou, velmi dobrý úvod do kvantových počítačů, pak si půjdete rovnou koupit tekuté hélium a jeden si postavit. Od Gribbina si mimochodem přečtete cokoliv, je to skvělý popularizátor, jeho knihy mají hluboký vhled a jsou pochopitelné a z řady příbuzných oborů. Ne nadarmo bývá označován za nejlepšího popularizátora vědy vůbec. Kniha Davida Deutsche The Fabric of Reality z roku 1997 je další dílo, které byste neměli minout. A přijde mi nepochopitelné, že nevyšla v češtině, je to jedno ze stěžejních děl oboru, ve kterém je Deutsch velmi oceňován, ačkoliv nobelovka mu stále uniká, přeci jen je více teoretik. Ačkoliv Deutsch vydal řadu skvělých knih, v češtině nevyšlo nic. Sabine Hosenfelder je německá teoretická fyzička v oboru kvantové gravitace a její kniha Lost in Math je krásným povídáním o jazyku matematiky ve fyzice. Nebojte se, netrápí vás rovnicemi. Tak a to je pro dnešek všechno. Snad jen jedna jediná věc: když se podíváte na seznam udělených Nobelových cen, záležitosti kolem kvant tam vedou spolu s věcmi kolem DNA. Jasně, jestli v tom neděláte třicet let, asi to příští rok neklapne, ale je to zkrátka obor, kde se dnes děje nejvíce. Ostatně, letos dostala Nobelovu cenu za chemii trojice vědců za kvantové tečky. Moungi Bawendi z MIT, Louis Brus z Kolumbijské univerzity a Alexej Ekimov ze společnosti Nanocrystals Technology byli oceněni za svou práci s drobnými částicemi, které “mají jedinečné vlastnosti a nyní šíří své světlo z televizních obrazovek a LED lamp”, jak zní ve zdůvodnění ocenění.

Čas načtení: 2024-06-16 08:00:06

Recall se odkládá. První Copilot+ počítače dorazí bez kontroverzní AI funkce

Microsoft posouvá vydání kontroverzní funkce Recall Měla to být největší AI novinka Copilot+ počítačů Důvodem je pravděpodobně bezpečnost uživatelských dat Příští týden se začnou prodávat první počítače s „razítkem“ Copilot+ PC, kterým Microsoft označuje stroje nové generace schopné vlastními silami akcelerovat AI operace. V první vlně se bude jednat výhradně o počítače poháněné ARMovými procesory Qualcomm Snapdragon X Elite a X Plus, později se do této skupiny přidají i stroje s procesory od AMD a Intelu (v tomto pořadí). Microsoft si pro Copilot+ počítače připravil několik exkluzivních funkcí, ovšem jak se ukazuje, ta největší nakonec zahájení prodejů nestihne. Přečtěte si celý článek Recall se odkládá. První Copilot+ počítače dorazí bez kontroverzní AI funkce

Čas načtení: 2024-04-27 12:00:23

Pip-Boy pro vášnivé sběratele. K mání je replika zápěstního počítače ze seriálu Fallout

Televizní zpracování herní série Fallout se dočkalo nadšených reakcí Úspěch seriálu obnovil zájem o starší hry a dost možná také o sběratelské předměty Patří mezi ně i autentická replika zápěstního počítače Pip-Boy s obrazovkami ze seriálu či rádiem Seriálová adaptace populární herní série Fallout, která zkraje dubna dorazila na streamovací službu Amazon Prime Video, se prakticky přes noc stala velkým hitem, k čemuž přispěly nejen pochvalné recenze, ale velkou měrou také nadšené reakce fanoušků. Máloco dokládá úspěch seriálu tak jako skutečnost, že krátce po odvysílání se na přední příčky prodejních žebříčků vyšplhalo hned několik starších dílů série včetně kontroverzního Fallout 76. Nezahálí ani výrobci sběratelských předmětů, což dokládá zdařilá replika tzv. Pip-Boye, ikonického zápěstního počítače, který ve světě Falloutu nosí zejména obyvatelé vaultů. Přečtěte si celý článek Pip-Boy pro vášnivé sběratele. K mání je replika zápěstního počítače ze seriálu Fallout

Čas načtení: 2024-09-02 11:23:00

Hosté benefice převzali PC techniku do potřebných rodin

Praha 2. září 2024 (PROTEXT) - Večer ve čtvrtek 29. srpna se nesel v duchu charity, zejména se zaměřil na projekt Počítače dětem. Akce se již tradičně konala v restauraci na Střeleckém ostrově. Zúčastnili se jí nejen podporovatelé projektu Počítače dětem, ale také partneři soutěže krásy Miss České republiky, její bývalé soutěžící a vítězky, ale také finalistky letošního ročníku. Na akci zavítal také Radomil Doležal, ředitel agentury CzechTrade, zástupci Ukrajinského velvyslanectví nebo například Martina Králová z Vrchního státního zastupitelství.Klienti centra Paprsek byli obdarovániDíky charitativnímu projektu jedné z finalistek, Adéle Herčíkové, mohou klientu centra Paprsek nově využívat další dva tablety a dva notebooky darované charitativním projektem Počítače dětem. Z rukou zakladatele projektu Roberta Novotného a manažerky projektu Kamily Fáryové si techniku převzala vedoucí centra, paní Renata Lepová. „Centrum Paprsek není pouze denní stacionář, ve kterém se věnují zejména dětem a dospělým s vážnými vývojovými problémy, s mentálním a kombinovaným postižením a poruchami autistického spektra. Také zde poskytují odlehčovací služby rodinám s dětmi, které mají mentální postižení a starají se také o děti, které jsou v náhradních rodinách,“ uvedl zakladatel projektu, Robert Novotný. Manažerka Kamila Fáryová dodává: „Jejich další službou jsou malé dětské domovy. Právě zde je holčička, která bude nastupovat do první třídy, a chlapec, který začne navštěvovat třetí třídu. Oba jsou ze sociálně slabších poměrů, proto budou ke svému vzdělávání rádi využívat notebooky v centru Paprsek.“Oceněni byli i podporovatelé Počítače dětem Tím předávání během tohoto večera neskončilo. Podporovatelům projektu Počítače dětem byly předány medaile a certifikáty. Tím bylo uděleno poděkování za jejich podporu a štědrost, která přispívá k tomu, aby se projekt Počítače dětem mohl rozvíjet a naplňovat své poslání. „Díky partnerům a firmám, které darovaly techniku, nebo přispěli finančním darem, můžeme i nadále společně pomáhat dětem z rodin v těžkých životních situacích a poskytovat jim nezbytné nástroje pro jejich vzdělávání,“ řekl k oceňování Robert Novotný. Za darování velkého množství techniky byly letos oceněny firmy Brose, zastoupená panem Ladislavem Hojgrem, a Sportisimo, zastoupená paní Kateřinou Baumrukovou.Programem provázel moderátor Jiří Fröhlich. V průběhu programu se představily též finalistky Miss České republiky v šatech slovenské módní návrhářky Boba.Kontakt:E-mail: dominika.kovarova@itpeoplecz.czČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz. 

Čas načtení: 2024-09-05 12:00:04

ARMové počítače s Windows zlevňují. Může za to nový osmijádrový Snapdragon X Plus

Qualcomm na veletrhu IFA odhalil dvě nové konfigurace Snapdragonu X Elite Mají pouze 8jádrový procesor a slabší grafickou kartu Stále však splňují minimální požadavky pro počítače z rodiny Copilot+ Qualcomm přivezl na veletrh IFA nový počítačový procesor z rodiny Snapdragon X, konkrétně nejslabší osmijádrovou konfiguraci, jejíž existenci v minulém týdnu odhalily některé technologické weby. Nový čip je určený do levnějších ARMových počítačů s Windows, i tak ale splňuje parametry pro počítače z rodiny Copilot+, což znamená, že je připravený na akceleraci AI úloh přímo na čipu. Přečtěte si celý článek ARMové počítače s Windows zlevňují. Může za to nový osmijádrový Snapdragon X Plus

Čas načtení: 2024-07-01 10:40:00

Vítězky Miss ČR pomohly v rámci charity Počítače dětem

Praha 1. července 2024 (PROTEXT) - Mít dobré srdce a pomáhat druhým jsou jedny z vlastností, které vítězky Miss České republiky rozhodně mají a využívají pro dobrou věc. Tentokrát vykouzlily úsměv na tváři žákům ZŠ a MŠ Weberova.Tereza Langrová (Miss Naděje ČR 2023) a Bára Sulanová (vítězka Miss ČR 2023) předaly počítačovou techniku žákům z pražské Základní a mateřské školy Weberova.Účelem této návštěvy bylo předání deseti notebooků a deseti tabletů žákům základní školy, které budou využívat v rámci výuky, zejména při výuce cizích jazyků. „V dnešní době je celá řada počítačových programů, které umožní dítěti se vzdělávat i bez pomoci pedagogického pracovníka, především je populární škola hrou pomocí jazykových a matematických aplikacích on-line, proto je velmi důležité, aby nebyli žáci vyčleněni z kolektivu třídy kvůli chybějící technice,“ říká Robert Novotný, zakladatel projektu Počítače dětem.Předání by se nemohlo uskutečnit bez paní učitelky Stephanie Fikarové, která oslovila projekt Počítače dětem s žádostí o darování techniky. Slavnostního předávání se kromě ní zúčastnili i žáci a také pan ředitel Karel Čermák. Miss ČR 2023, Bára Sulanová, nám sdělila své pocity: “Návštěva školy a předání techniky dětem pro mne byla emotivní. Sama jako studentka a čerstvá absolventka střední školy si moc dobře uvědomuji, jak moc je pro mě počítač důležitý i v rámci informálního vzdělávání.“ Doplnila ji Tereza Langrová, která získala v roce 2023 titul Miss Naděje: “Jsem moc ráda, že jsem mohla být součástí předávání počítačů, které povedou k zlepšení studijních výsledků a rozšíření obzorů i v dalších mimoškolních aktivitách.“ V případě zapojení se do projektu Počítače dětem, ať už jako dárce, dobrovolník či potřebná rodina/organizace, kontaktujte tým Počítače dětem na www.pocitacedetem.cz Aktuálně se do projektu Počítače dětem zapojují nejen vítězky ročníku 2023, ale také soutěžící ročníku letošního. Jejich cestu můžete sledovat na www.miss-ceske-republiky.cz.Na webových stránkách www.pocitacedetem.cz se můžete dozvědět bližší informace o získávání, renovování a darování počítačové techniky. V případě, že to GDPR dovolí, můžete sledovat i příběhy těch, kteří se do projektu zapojili – ať už v roli dárců, dobrovolníků či potřebných. Kontakt: dominika.kovarova@itpeoplecz.czZdroj: Nadační fond IT people ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz. 

Čas načtení: 2024-08-28 06:30:56

ARMové počítače s Windows zlevní. Qualcomm představil odlehčený Snapdragon X Plus

Qualcomm potichu uvádí odlehčenou variantu počítačového procesoru Snapdragon X Plus Má pouze 8 procesorových jader a slabší grafiku, neurální jednotka má však stále vysoký výkon Čip bude určen do nejlevnějších Copilot+ počítačů Na začátku letošního léta se dostaly na pulty obchodů první ARMové počítače s Windows pyšnící se nálepkou Copilot+ PC. Tyto stroje pohání procesory Qualcomm Snapdragon X Elite a X Plus, které obsahují výkonnou neurální jednotku pro akceleraci AI úloh přímo na zařízení. Přestože se jedná o velmi výkonné čipy, které se mohou směle rovnat konkurenci od Intelu nebo AMD, stále je nutné počítat s omezenou kompatibilitou některých stávajících aplikací, čemuž neodpovídá cena samotných počítačů – ta aktuálně startuje na částce 30 tisíc korun. Brzy bychom se ale mohli dočkat levnějších variant. Přečtěte si celý článek ARMové počítače s Windows zlevní. Qualcomm představil odlehčený Snapdragon X Plus

Čas načtení: 2024-09-05 09:00:37

Konec exkluzivity se blíží. Copilot+ počítače už nebudou vázány na ARMové procesory

Počítače s procesory Intel a AMD se konečně dočkají AI funkcí ve Windows 11 Dosud byly exkluzivní pouze na ARMových procesorech od Qualcommu Na konci tohoto měsíce Microsoft pořádá tiskovku k Copilotu pro firmy Na začátku letošních letních prázdnin přišly na trh první počítače spadající do škatulky Copilot+, jejichž unikátní schopností je podpora akcelerace AI úloh přímo na zařízení. Společným jmenovatelem těchto strojů jsou ARMové čipsety Qualcomm Snapdragon X Elite a Plus – konkurenční procesory od Intelu a AMD totiž ještě donedávna nesplňovaly minimální požadavky na výkon neurální jednotky. Nové procesory AMD Ryzen AI 300 a Intel Core Ultra 200V již těmto požadavkům vyhovují, na podporu Copilot+ funkcí ve Windows si ale budou muset ještě nějakou dobu počkat. Přečtěte si celý článek Konec exkluzivity se blíží. Copilot+ počítače už nebudou vázány na ARMové procesory

Čas načtení: 2024-03-22 06:30:49

Surface Pro 10 a Surface Laptop 6 oficiálně: Microsoft odstartoval novou éru AI počítačů

Microsoft představil nové počítače pro firmy Surface Pro 10 a Surface Laptop 6 přinášejí nové funkce ve starých tělech Hlavním tahákem má být umělá inteligence a displeje s antireflexní úpravou Spotřebitelské varianty by měly dorazit letos v květnu Microsoft si na včerejší den připravil prezentaci s podtitulem „New era of work“, v níž se převážně věnoval využití umělé inteligence ve firemním prostředí. Pro tyto účely vybavil dva své nejpopulárnější počítače novými procesory od Intelu, které dokáží s umělou inteligencí nativně pracovat. Mimo nové procesory jsme se dočkali i několika dalších drobných vylepšení. Přečtěte si celý článek Surface Pro 10 a Surface Laptop 6 oficiálně: Microsoft odstartoval novou éru AI počítačů

Čas načtení: 2024-04-02 12:36:57

Počítače stojí dneska jako televize

Pamatuji za socialismu jak k nám do podniku ve veliké bedně ze dřeva přivezli veliký drahý počítač který měl početní výkon jako dnešní levný telefon. Vše směřuje k tomu že se počítače budou dávat do počítačových monitorů a tím už budou v prodeji jenom počítače s umělou inteligencí pro datacentra. Už dneska jsou v prodeji… Číst dále »Počítače stojí dneska jako televize

Čas načtení: 2024-05-17 10:57:29

Muž z Litoměřic možnil pachateli přístup do svého počítače. Podvodník ho obral o milion korun

Litoměřicko - Trpkou zkušenost s kybernetickým zločincem zažil 46letý muž z Litoměřic. Byl osloven neznámou osobou pod legendou vyzvednutí financí, které si může vybrat z bitcoinového účtu. Byl mu zaslán odkaz na aplikaci umožňující vzdálený přístup do počítače, kterou si nainstaloval do svého počítače a dále postupoval dle instrukcí neznámého podvodníka, uvedla Policie České republiky. The post Muž z Litoměřic možnil pachateli přístup do svého počítače. Podvodník ho obral o milion korun first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-05-22 15:00:48

Počítače Copilot+ od Microsoftu spoja umelú inteligenciu a špičkový výkon: Takto sa líšia od bežného laptopu

Spoločnosť Microsoft 20. mája predstavila na špeciálnej konferencii najrýchlejšie a najinteligentnejšie počítače, aké boli vyrobené. Sú to počítače Copilot+, ktoré v sebe spájajú ... The post Počítače Copilot+ od Microsoftu spoja umelú inteligenciu a špičkový výkon: Takto sa líšia od bežného laptopu appeared first on Vosveteit.sk - Správy zo sveta technológií a vedy.

Čas načtení: 2024-06-03 12:00:08

Počítače Copilot+ v prvních benchmarcích. Opravdu je Snapdragon X Elite výkonnější než Apple M3?

Snapdragon X Elite je pořádně výkonná bestie Podle prvních benchmarků překonává Apple M3 ve všech ohledech Počítače Copilot+ budou výrazně výkonnější a efektivnější než jejich předchůdci s Intelem Microsoft v minulém týdnu představil novou kategorii počítačů nazvanou Copilot+ PC. Společným jmenovatelem těchto strojů je výkonná neurální jednotka, díky které lze přímo na zařízení spouštět vybrané úlohy využívající umělou inteligenci. Do kategorie Copilot+ PC zatím patří pouze počítače poháněné ARMovými čipsety Qualcomm Snapdragon X Plus a Elite, které mají kromě neurální jednotky disponovat i výkonným a úsporným procesorem. Jaký je jejich skutečný výkon? Přečtěte si celý článek Počítače Copilot+ v prvních benchmarcích. Opravdu je Snapdragon X Elite výkonnější než Apple M3?

Čas načtení: 2024-06-04 17:00:52

Exkluzivita Qualcommu skončila dříve, než začala. AMD uvádí vlastní procesory pro Copilot+ počítače

AMD na veletrhu Computex představilo nové procesory Obsahují výkonnou neurální jednotku, díky které splňují kritéria pro počítače Copilot+ První stroje s novými procesory dorazí již příští měsíc V tomto týdnu se ve městě Tchaj-Pei koná veletrh Computex, na kterém jsou postupně představovány jak nové počítačové technologie, tak i samotné počítače. Jedno z největších odhalení si připravila společnost AMD, která na veletrh přivezla nové procesory pro desktopy i notebooky. Hlavní devizou těch notebookových je výkonná neurální jednotka, díky níž je možné stroje s těmito procesory zařadit do škatulky Copilot+ PC – jsou totiž dostatečně výkonné na to, aby mohly přímo na zařízení akcelerovat úlohy umělé inteligence. Přečtěte si celý článek Exkluzivita Qualcommu skončila dříve, než začala. AMD uvádí vlastní procesory pro Copilot+ počítače

Čas načtení: 2024-06-18 19:30:30

Dnes se začínají prodávat první Copilot+ počítače. Jaké exkluzivní funkce nabízí?

Na pulty obchodů míří první Copilot+ počítače Zvládají umělou inteligenci, nemusí však být kompatibilní se všemi aplikacemi První vlnu pohání procesory od Qualcommu, zanedlouho se přidá i AMD a Intel Microsoft minulý měsíc odhalil budoucnost osobních počítačů, kterou schovává za nálepku Copilot+ PC. Zaslouží si ji pouze ty stroje, které disponují výkonnou neurální jednotkou k akceleraci AI úloh přímo na zařízení. V tuto chvíli se mohou tímto označením honosit pouze počítače poháněné ARMovými čipsety Qualcomm Snapdragon X Elite a X Plus, které si můžete od dnešního dne koupit u vybraných prodejců. Přečtěte si celý článek Dnes se začínají prodávat první Copilot+ počítače. Jaké exkluzivní funkce nabízí?

Čas načtení: 2024-09-14 00:01:31

Jak se instalovaly počítače dřív a jak nyní

V dnešním článku bych chtěl porovnat to, jak se počítače instalovaly před mnoha lety a jak se to dělá v současnosti. Podstatné rozdíly tam jsou, tak pojďme na to. Instalace počítače dříve Nemusíme chodit hodně daleko do

Čas načtení: 2024-11-07 18:28:29

Moderní zbraní budou geniální počítače

Kdy budou v prodeji optické kvantové počítače, co budou; malé, geniální, levné, přenosné, na akumulátory bude to za 50 let? Optické kvantové počítače mají obrovský potenciál, ale jejich komerční dostupnost ve formě malých, přenosných zařízení poháněných akumulátory je otázka spíše desetiletí než pouhých pár let. Současné kvantové technologie jsou stále v raných fázích vývoje, kde… Číst dále »Moderní zbraní budou geniální počítače

Čas načtení: 2025-01-04 14:26:34

Vypnul se monitor u počítače

Při sledování filmu se v pravém dolním rohu monitoru objevil anglický text a začaly se odpočítávat vteřiny a asi za minutu se monitor vypnul. Zvuk filmu šel dál. Počítač jsem vypnul a za nějaký čas zkusil znovu zapnout i monitor. Read More Vypnul se monitor u počítače The post Vypnul se monitor u počítače first appeared on Radírna - Internetová online poradna.

Čas načtení: 2025-01-07 11:00:54

Snapdragon X oficiálně: nový čip stlačí cenu Copilot+ počítačů pod 20 tisíc korun

Qualcomm na veletrhu CES odhalil základní čip pro Copilot+ počítače Snapdragon X je určen do strojů s cenou pod 20 tisíc korun Oproti Snapdragonu X Plus přitom není zatěžkán žádnými velkými ústupky Qualcomm v rámci veletrhu CES odhalil svůj třetí počítačový procesor pro Copilot+ počítače. Po Snapdragonech X Elite a Plus přichází základní model pojmenovaný jednoduše Snapdragon X, který má z celé trojice nejmenší výkon, ale také nejnižší cenu. Díky tomu se v obchodech začnou objevovat nové Copilot+ stroje, jejichž cena by se měla vejít pod 20 tisíc korun. Přečtěte si celý článek Snapdragon X oficiálně: nový čip stlačí cenu Copilot+ počítačů pod 20 tisíc korun

Čas načtení: 2014-12-05 05:00:00

O&O Defrag 18: Účinná defragmentace pevného disku

Jak zvýšit výkon počítače? Co k tomu zaručeně pomáhá? Máte představu, co znamenají pojmy fragmentace a defragmentace pevného disku? Jedná se o důležité pojmy, které úzce s výkonem počítače souvisí. Pokud s nimi budete kvalitně pracovat, nebude docházet ke zpomalení počítače, ale bude běžet jako při ...