Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-06-25 00:30:27

Orální mikrobiom, mikrobiom ústní dutiny

Mikrobiom je společenství mikroorganismů, které osídlují částí našeho těla. Složení mikrobiomu je pro každou část těla jiné, specifické. Jiné je složení kožního mikrobiomu, mikrobiomu v dolních dýchacích cestách i ve střevě či urogenitálním traktu.  Specifický mikrobiom je také v ústní dutině. Jedná se o orální mikrobiom. Tento mikrobiom je považován za druhý nejdiverzifikovanější mikrobiom lidského těla (je […] Článek Orální mikrobiom, mikrobiom ústní dutiny se nejdříve objevil na Uzdravím.cz - magazín o zdraví, medicíně a farmacii.

Čas načtení: 2024-07-08 19:07:05

USA: Střevní mikrobiom válečníků se bude zkoumat pro zvýšení jejich výkonu

Cílem tohoto výzkumu je vyvinout novou potravinovou tyčinku, která by mohla zvýšit pohodu a efektivitu vojáků zevnitř.Výzkumníci americké armády zkoumají vliv střevního mikrobiomu na výkonnost vojáků. Výzkum provádí Výzkumný ústav environmentální medicíny americké armády (USARIEM).Střevní mikrobiom tvoří biliony mikroorganismů, které žijí uvnitř trávicího traktu (žaludku a střev). USARIEM zkoumá, jaký vliv, pokud vůbec nějaký, má rozmanitost mikroorganismů, jako jsou houby, bakterie a viry, na reakci vojáka na stres.Studie navazuje na mnoho dalších, které naznačují souvislost mezi střevním mikrobiomem, funkcí mozku a vývojem kostí. Za tímto účelem vědci USARIEM zkoumají, jak trávicí mikrobiom a sloučeniny, které produkuje, ovlivňují bojovníky působící v náročných podmínkách a extrémním prostředí. Institut uvedl, že jeho hlavním cílem je zavést nutriční intervence za účelem zvýšení výkonnosti personálu v takových situacích.Jste to, co jíteJak vysvětluje americká armáda, při cestách válečníků do náročných podmínek může jejich individuální střevní mikrobiom vyvolat různé reakce."Například válečník může pociťovat různou míru děravého střeva, což je stav, kdy se odpadní produkty dostávají do krevního oběhu kvůli slabým střevním stěnám; nebo akutní horskou nemoc, kdy tělo zažívá potíže při přizpůsobování se vyšší nadmořské výšce - na základě typů mikrobů v jeho střevech," vysvětlila americká armáda v tiskové zprávě."To, co jíme, formuje střevní mikrobiom," vysvětlil fyziolog výživy USARIEM Philip Karl. "Víme, že výživa může zlepšit zdraví, a víme, že výživa může zlepšit výkonnost a poznávání, ale ne každý reaguje stejně, když je vystaven stejné stravě nebo stejnému prostředí," dodal.Dodal, že chtěli zjistit, zda je jedním z důvodů této variability individualita střevního mikrobiomu a zda mohou tuto individualitu a rozmanité funkce střevního mikrobiomu manipulovat pomocí výživy.Za tímto účelem tým USARIEM vyhodnotil zásoby potravin podávané vojákům a vybral ty, které mikrobům žijícím ve střevech prospívají nejvíce. Na základě toho doufají, že vyvinou novou výživovou tyčinku, kterou budou podávat vojákům americké armády.Tyčinka bude obsahovat prebiotické i probiotické látky, které podporují vyváženou a zdravou mikroflóru. "Vzrušující na tom je, že genetická kapacita střevního mikrobiomu daleko převyšuje genetickou kapacitu lidského těla," uvedl Karl.To znamená, že mikrobi, kteří v nás žijí, dali lidskému tělu řadu funkcí, které nemělo. Karl dále vysvětlil, že se jedná o situaci, která je výhodná pro obě strany: "my vyživujeme mikrobiotu a ona vyživuje nás".Nová laťka pro nový střevní mikrobiomPodle USARIEM by výživová tyčinka mohla pomoci předcházet střevní propustnosti u vojáků vystavených vysokým nadmořským výškám. Tento syndrom představuje oslabení nebo ztenčení střevních stěn, což způsobuje únik odpadních látek do krevního oběhu."Doufali jsme, že námi vyvinutá výživová tyčinka se zaměří na prospěšné mikroby a pomůže chránit střeva před poškozením během environmentálního stresu," řekl Karl."Jedná se o vzrušující oblast výzkumu, která nám může pomoci vyvinout nové nutriční intervence optimalizující výkonnost, které využijí rozmanité schopnosti našich přátelských střevních mikrobů."USARIEM uvedl, že provádí další testy, aby přesně určil, která prebiotika a probiotika podporují specifické přínosy pro kognici a fyzické zdraví vojáků.

Čas načtení: 2024-06-26 10:57:42

Mikrobiom ovlivňuje i duševní zdraví, moderní život a strava ho ničí, vysvětluje biolog Petr Ryšávka

Hostem FirstClass podcastu je RNDr. Petr Ryšávka, Ph.D., odborník na genetiku a molekulární biologii. Petr Ryšávka vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde získal titul RNDr. Pracoval ve společnosti Bioveta, kde se věnoval výrobě a vývoji bakteriálních vakcín. Zároveň se intenzivně zabýval využitím mikrobiálních lyzátů pro podporu imunitního systému u lidí. Titul Ph.D. získal … Mikrobiom ovlivňuje i duševní zdraví, moderní život a strava ho ničí, vysvětluje biolog Petr Ryšávka Pokračovat ve čtení » The post Mikrobiom ovlivňuje i duševní zdraví, moderní život a strava ho ničí, vysvětluje biolog Petr Ryšávka first appeared on FirstClass.cz.

Čas načtení: 2023-11-01 08:00:52

Nejhorší tři potraviny pro zdraví střev podle experta

Není vaše zažívání úplně v topu? Nejste sami, stejně je na tom většina obyvatel západního světa. Podle gastroenterologa v tom mají prsty (kromě životního stylu) hlavně tři potraviny, které vytvářejí nezdravý střevní mikrobiom a způsobují velké zdravotní problémy. Střevní mikrobiom se skládá z bilionů bakterií a mikroorganismů uvnitř tlustého střeva a je obrovský důležitý. Přítomnost rozmanité sady bakterií je klíčová pro správné fungování různých tělesných funkcí, jako je nervový systém, imunitní systém, funkce trávicího traktu a dokonce i naše duševní zdraví.  Na zdraví střevního mikrobiomu se velmi významně podílí to, co jíme. Jinými slovy, jaký dáme tělu vstup, takový můžeme očekávat výstup. Některé potraviny mohou zdraví střev dokonce poškodit. Podle Chrise Dammana, MD, MA, certifikovaného gastroenterologa z Washingtonské univerzity v Seattlu a hlavního lékařského a vědeckého pracovníka společnosti Supergut, si můžeme přivodit velké zdravotní problémy. "Potraviny, které jíte, určují typ bakterií, které rostou ve vašich střevech," říká Dr. Damman. "Ze zdravých potravin, v nichž rostou zdravé bakterie, se tvoří faktory, které přispívají k růstu zdravých střevních buněk. To znamená méně 'děravých střev', méně zánětů a celkově zdravější tělo." Zhřešit jednou za čas je v pořádku, ale pokud konzumujete určité druhy potravin pravidelně, vašim střevům a tím vaší imunitě silně uškodíte. Tyto potraviny vytvářejí nezdravé prostředí pro střevní bakterie. Dr. Damman se s vámi podělí o tři potraviny, na které byste si měli dávat pozor a výrazně je omezit, pokud si chcete udržet zdraví svých střev a tím celého těla. Bílé pečivo Ať už balené balené, nebo rozmražené a dopékané nebo čerstvé, pečivo z bílé čištěné mouky, jako je bílý chléb, rohlíky, bagety, sladké pečivo, to vše může vašim střevům škodit. O obrovské dávce sacharidů ani nemluvě. "V těchto potravinách chybí vláknina, kterou střevní bakterie přeměňují na molekuly, díky nimž můžou fungovat zdravé buňky tlustého střeva a chrání vaše tělo před obezitou a cukrovkou," říká Dr. Damman. "Lepší volbou, i když samozřejmě s mírou, je celozrnné pečivo. Problémem je, že u volně prodejného pečiva často není snadno dohledatelné složení, byli byste překvapeni jak často v seznamu složek figuruje například kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy." Dostatečné množství vlákniny ve stravě je důležité pro udržení výživy bakterií ve střevech. Pokud se bakterie ve střevech nenasytí, může se podle studie z roku 2021 uveřejněné v časopise Nutrients významně zvýšit riziko onemocnění souvisejících se střevy, včetně zánětlivých střevních onemocnění, obezity, diabetu 2. typu a metabolického syndromu. Uzeniny Dr. Damman říká: "Slanina, párky a klobásy, salámy, lunchmeaty a další zprocesované maso je přímo spojeno s vyšším rizikem rakoviny tlustého střeva, protože jak přírodní složky a přídavné látky se během tepelné úpravy přeměňují na karcinogeny". A dodává: "Slanina a salám se tak pro člověka stávají nebezpečnými. Lepší volbou a samozřejmě s mírou, je čisté maso s prověřeným původem, zejména bílé maso nebo menší množství červeného masa ze zvířat živených trávou, které obsahuje vyšší množství dobrých tuků." Podle studie Lékařské fakulty Washingtonské univerzity z roku 2021 je zvýšený výskyt určitých typů nezdravých bakterií spojen se zvýšeným rizikem rakoviny tlustého střeva, což znamená větší pravděpodobnost, že se z polypů tlustého střeva stanou rakovinné. Článek z roku 2021 v časopise BMC Cancer tato zjištění jednoznačně potvrdil a uvedl, že střevní mikrobiom má důležité klinické důsledky pro prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku, přičemž cílená snaha o zdraví střevního mikrobiomu je důležitá nejen pro snížení rizika vzniku rakoviny, ale i pro celkové zdraví jedince. Slazené nápoje To asi není překvapení. A není to jen Cola další limonády, ale i džusy a některé limonády bez cukru co mohou poškodit vaše střeva, zejména pokud obsahují sladidla jako sacharin nebo sukralózu. To samé opět platí pro kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy, kterým nyní sladí hned několik velkých výrobců. "Tyto nápoje mohou ve vašem tlustém střevě vypěstovat nezdravé bakterie a způsobit průjem, stejně jako cukrovku a obezitu," říká doktor Damman. Podle nedávné studie z roku 2022 v časopise Clinical Gastroenterology and Hepatology může hyperglykémie (vysoká hladina glukózy v krvi) i nadměrný příjem cukru významně narušit střevní bariéru, což zvyšuje propustnost střev a může způsobit dysbiózu střevní mikroflóry, tedy nerovnováhu bakterií ve střevech, která může mít velmi negativní důsledky. "Nejlepší volbou je studená voda a také neslazené čaje a káva. Pokud používáte náhražku cukru, vyhněte se všem umělým sladidlům s výjimkou čisté stevie a alulózy, které se s negativním vlivem na zdraví nespojují."     Images by Alicia Harper, Julien Tromeur, OpenClipart-Vectors, manfredrichter, Mohamed_hassan, roberto_bellasio, DesignOil, PublicDomainPictures, LAWJR and evelynlo from Pixabay Source: Trusted Media Brands

Čas načtení: 2024-10-13 07:54:20

Známky nezdravých střev a co s nimi dělat

Špatné zdraví střev se může projevit únavou, žaludečními potížemi, kožními problémy a autoimunitními onemocněními. Naštěstí existují způsoby, jak podpořit střevní mikrobiom a celkové zdraví – probiotika, fermentované potraviny, hydratace a zvládání stresu. Co je to střevní mikrobiom a proč je důležitý? Střevní mikrobiom se skládá z mikroorganismů žijících ve střevech. Každý člověk má v trávicím […]

Čas načtení: 2023-12-30 10:33:00

Laboratoř: K rozvoji mozku našich pravěkých předchůdců možná přispěla zkvašená strava

Když naši pravěcí předci a příbuzní začali konzumovat kvasící stravu, zejména ovoce, přispělo to zřejmě ke zmenšování jejich střev a zvětšování mozků. Lidská trávicí soustava je dnes o 60 procent menší než trávicí soustavy ostatních primátů, mikrobiom máme méně bohatý než lidoopi, zato mozek třikrát větší.Všechno z tématu Věda můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čas načtení: 2024-02-18 11:29:57

DOMÁCÍ KVAŠENÍ JE HLAVNĚ O RADOSTI

Se Zuzanou Ouhrabkovou ze Zkvašeno.cz o iniciační knize amerického hipíka a probouzení „vnitřního šíleného vědce“ při fermentaci   Stačila jste se už naobědvat? Stihla jsem si skočit na takový rychlooběd, kuře s rýží. Chápu, jste v jednom kole. Na gymnáziu, kde působíte jako školní psycholožka, máte přípravný týden před zahájením výuky a za chvíli vám začíná další ze série porad. Ale stejně bych si ve vašem případě představovala spíš oběd v duchu fermentariánství: třeba domácí kimčchi zajídané kváskovým chlebem a zapíjené sladovou limonádou nebo kefírem. Ano, to by bylo pěkné. Já si ale jídlo do krabiček s sebou připravuji jen výjimečně, a když už, tak ne nutně se zkvašenou zeleninou. Zkrátka se běžně stravuji v normálních restauracích. Podniky s nabídkou fermentovaných jídel a nápojů u nás chybějí? Ale ony existují, například i tady blízko školy bistro Goodlok, které se hodně zaměřuje na kvašení. A spousta podniků má dnes fermentovaná jídla jako součást širší nabídky, experimentuje s nimi například Ambiente. Současně třeba takovou kávu nevyrobíte bez fermentace, je to nedílná součást procesu, kterým v menší či větší míře prochází vždycky. Postavit ale nabídku jen na kvašených potravinách a nápojích nedává smysl, nebylo by to prostě zajímavé. Kvašením a psaním o něm se sice zabýváte ve svém volném čase, nicméně už přes deset let jste výraznou propagátorkou na zdejší „zkvašeno“ scéně. Výživa je hlavně o pestrosti, ta je klíčem ke střevní mikrobiotě s jejími pestrými funkcemi. Takže fermentované potraviny nejsou jediný správný směr, jak se stravovat. Jsou jedním – avšak velmi důležitým – dílkem mozaiky. Může za to Polsko Kdy jste se s kvašením „potkala“? A co je vůbec terminologicky správnější – kvašení, nebo fermentace? Oba výrazy jsou v pořádku a já mezi nimi volně přeskakuji, občas je proložím ještě třetím výrazem – kysání. Ale zpět k vaší otázce: může za to Polsko. Po studiích psychologie a nějakém čase stráveném v Brně jsem „utekla“ do Jeseníku. Do Polska je odtamtud kousek, takže jsem tam občas jezdila. Naprosto klíčové pro mě bylo ochutnání polského boršče v Landeku, takovém krásně omšelém lázeňském městečku. To bylo v roce 2010. Poláci jsou tímhle procesem známí? Fermentují mnohem víc než my tady, je to tím, že Polsko bylo vždycky zaměřené spíš zemědělsky a taky bylo chudší, takže tradice kvašení se tam udržela, běžně koupíte v každé zelenině třeba šťávu ze zkvašené řepy. A právě tenhle řepný kvas je základem jejich boršče – barszcz czerwony s těstovinovými „oušky“, něco jako tortellinkami. Jeho chuť mě doslova uchvátila, chutná jinak než klasický boršč, takže jsem začala na internetu pátrat, jak se připravuje. A pátrání, respektive slova fermentace a kvašení ve vyhledávači mě přivedla až ke knize amerického hipíka Sandora Katze Síla přírodní fermentace. Tahle kniha není klasická kuchařka, je to přímo iniciační text. V čem je iniciační? Spíš než kuchařka je to manifest, do jisté míry snad i anarchistický, kde se kvašení a recepty prolínají se sociologií, biologií a se spoustou poznatků z jiných kultur včetně kultury DIY, „do it yourself“, udělej si sám. Vše je propojené. Katz, brooklynský Žid, dnes šedesátník, žije v zemědělské komunitě v Jižní Karolíně. V osmdesátých letech, kdy mu byl diagnostikován AIDS, začal experimentovat s fermentací. Neznamená to, že by mu fermentované potraviny nahradily klasickou léčbu, i když léky, které jsou dnes, v té době nebyly – a Sandor Katz je tu pořád. Jeho kniha je něco jako Bible pro lidi, kteří se pouštějí do podobného kutilství, experimentování… Propadla jsem tomu taky. Začala jsem pak psát blog a založila stránky Zkvašeno.cz, to bylo někdy v roce 2012. A Katzovu knihu jsem přeložila do češtiny, vyšla tady poprvé před osmi lety. Jak si vysvětlujete v posledních letech strmě stoupající zájem o fermentované potraviny? Může za to právě Sandor Katz, který učí lidi nebát se v naší sterilní době mikrobů, v tom spočívá jeho anarchie, vzpoura proti průmyslově vyráběným potravinám a důraz na lokálnost, jednoduchost. Zpočátku jeho kniha oslovila americkou alternativní scénu, později se toho chytly špičkové osobnosti gastroscény jako hvězdný šéfkuchař René Redzepi, majitel slavné dánské restaurace Noma. A ta vlna vyšší gastronomie, zároveň v uvolněnější formě s důrazem na udržitelnost, lokálnost a nové chutě, se pak rozjela tak, že dnes je z fermentování trend. Co kvašení přináší vám? Dává prostor mému vnitřnímu šílenému vědci, jak s oblibou říkám. Člověk neustále rozvíjí svoje znalosti o tom, jak funguje lidské tělo, jaká je role bakterií v něm. Recepty jsou v tomhle případě jen návodem, nemusíte se jimi řídit, kvašení je o experimentování, kdy nevíte, jak to dopadne, zároveň o jednoduchosti, kdy při mléčném kvašení stačí nakrájet zeleninu, prosolit, zamezit přístupu vzduchu a počkat, co z toho vyjde. Jde taky o tvořivost a hravost, kdy vyzkoušet se dá ledacos, je to i o hledání dalších cest a při dnešních možnostech internetu hodně o nahlédnutí do celého světa. Člověk se tak může posouvat pořád kupředu a u toho si vyjít do luk a hájů. Jako teď v druhé půlce srpna na našem workshopu Bublatorium na Kuksu – jednoduše nasbírat plody a nechat je zkvasit. Co konkrétně jste na Bublatoriu kvasili? Všechno, čeho je teď ve vrcholné sezoně spousta: špendlíky, hrušky, přidávali jsme k tomu byliny z okolí Kuksu… A kvasili jsme také to, co lidé přinesli – rajčata, cukety, holubinky se zelím, ty vyšly velmi dobře. Nebo máčená jablka, kdy se spadaná kyselá jablka ve dvouprocentním slaném nálevu doplní rozvařenými bezinkami, zázvorem, česnekem a pelyňkem černobýlem. S receptem přišla polská kolegyně Magda Jotes, takto se jablka kvasí v Polsku a na Ukrajině. Tu chuť neumím k ničemu přirovnat, ale věřte, že máčená jablka jsou výborná. Ostatně celý workshop byl přímo umělecký projekt, byli jsme tam jako umělecká rezidence multižánrového festivalu a lidem se to hodně líbilo. Radost z experimentování a tvoření je určitě skvělá, ale nezanedbatelný je asi hlavně zdravotní přínos kvašených potravin. V čem? Především v tom, že jíte pestřeji a ve větší míře zeleninu, ovoce, obiloviny, luštěniny, semínka, ořechy, houby, případně mořské řasy, tělu dodáváte více vlákniny do vaší mikroflóry. Běžný středoevropský člověk sní okolo 10–12 gramů vlákniny denně, ideálních je však 30 gramů. Dost často se také skloňují „přátelské bakterie“, což je ovšem téma na přednášku, protože tak jednoduché to není. Ne všechny jsou přátelské, většina je dokonce patogenní, naštěstí většina bakterií zhyne v žaludku v trávicích kyselinách, to je první síto pro mikroorganismy, jež se do těla dostanou zvenčí. Ty, co přežijí žaludek, nemusejí přežít dvanácterník. Zároveň jsou mikrobi důležití pro lidskou imunitu, jsou součástí mikroflóry tlustého střeva každého člověka. Takže ano, dostávejme do těla skutečné jídlo, není potřeba, aby to byla „probiotika“, jak na nás útočí reklama. Důležité je už od dětství neizolovat se od bakterií kolem nás – počínaje domácím mazlíčkem, šťouráním se v půdě na zahrádce či zakousnutím se do spadlého jablka ze stromu, aniž ho běžíme okamžitě opláchnout. Takže vás i trochu dráždí současná glorifikace kvašení coby něčeho zázračně zdravého? Přesně tak, jakmile se začne o něčem říkat, že je lékem na všechny neduhy, pak je to hlavně marketingová linka. V tu chvíli jsem ostražitá. Ano, kvašené potraviny jsou prokazatelně zdravé, a pokud máte zdravotní problémy, mohou vám udělat dobře. Ale třeba taky ne. S Vláďou Sojkou, se kterým píšeme blog Zkvašeno.cz a společně jsme vydali kuchařku, se snažíme téhle lince vyhnout. Klademe důraz na to, že zkvašené potraviny jsou především chutné a jejich tvorba a konzumace má přinášet radost, že jsem účastníkem skvělého procesu, kdy něco nakrájíte, vložíte do sklenice a ono se to promění v něco mnohem zajímavějšího. Včetně radosti z toho, že spolupracuji s ekosystémem, že se učím porozumět určitému rytmu. Jen proto, že se někde píše o tom, že kimčchi je nejzdravější jídlo na světě, nemám za povinnost ho sníst půl kila denně, i když mi třeba nechutná, protože mi smrdí po rybách, je pálivé a je v něm moc česneku. Na to jsem neměla odvahu Kvašení se týká všech kultur, národů, v podstatě celého světa a sahá hlavně do historie, kdy generace našich předků dokázaly využít každou věc z přírody a zároveň ji uchovat. Daří se nacházet nové a inovativní postupy? Ano, inovace jsou poměrně intenzivní – díky propojenosti internetem je mnohem snazší se dostat k tomu, jak Japonci kvasí to a to nebo co dělají Inuité s rybami, a vyzkoušet to ve zdejších podmínkách. Může se tak podařit nacházet nové, neotřelé chutě. V okamžiku, kdy se naučíte pracovat s kropidlákem rýžovým, tedy s plísní Aspergillus oryzae, která se používá v Asii k fermentaci sójových bobů pro výrobu sójové omáčky a miso a k výrobě saké, můžete to vyzkoušet na čemkoli, co vás napadne. A když se to nepovede, zkrátka to vyhodíte na kompost. Současně ale pořád jde o práci s „živým prostředím“, kdy předvídatelnost mikrobiálních aktivit nemusí být stoprocentní. Mikrobi jsou mikrobi, dělají to, k čemu jsou uzpůsobeni. Chtějí se rozmnožit a bránit si svoje zdroje potravy. Že v rámci této činnosti produkují alkohol, kyselinu nebo třeba penicilin, to se prostě děje. Poté co Louis Pasteur prokázal, že nemoci, hniloba a záněty jsou způsobeny živými mikroorganismy, začala se věda věnovat převážně tomu, čím nám škodí. Zároveň se ukázalo, že jsou základní podmínkou toho, aby vůbec fungoval život, aby se rozkládala odumřelá hmota na humus. Sandor Katz mimo jiné říká, že kvašení, které využíváme pro výrobu potravin, je pouhou „manipulací se smrtí“, kdy tvořením něčeho jedlého za pomoci soli a zamezení přístupu vzduchu jen oddalujeme moment, kdy se surovina přemění v humus. Kvasit jde téměř všechno. Co nejde zkvasit? Jakmile máme organickou hmotu, jde zpracovat mikrobiálně, nicméně byly už objeveny bakterie, mutantní enzymy, které se živí plasty. Někde se kvasilo méně, někde více, čím to bylo dáno? Základem kvašení je sůl a obchod se solí je součástí evropské civilizace – po jantarové stezce se nedopravoval jen jantar, ale sůl z Hallstattu nebo z polských solných dolů. Jde o to, že potraviny se neuchovávaly jen kvašením, konzervovalo se i jinými způsoby, třeba zaléváním do sádla, ale také se sušilo, zavařovalo, udilo… V českých zemích se kvasilo hlavně zelí, okurky, mléko a sýry, samozřejmě používal se chlebový kvásek a kvasilo se pivo a další alkohol. Tradice kvašení je hlavně na východ od nás, v Polsku, na Ukrajině, v Pobaltí, Rusku, ale taky na Balkáně nebo ve Středomoří. Mistry ve fermentování jsou  pak bez diskuse země jako Čína, Korea a Japonsko.  V severských zemích se kvasily a kvasí také ryby. Ano, včetně slavného surströmmingu, to jsou fermentovaní, v podstatě shnilí sledi. Pokrm pro silné povahy. Já jsem zatím vyzkoušela jen rybí omáčku, na zásaditě fermentované ryby jsem neměla dosud odvahu, stejně tak na fermentované půlené ovčí hlavy, oceňovanou islandskou pochoutku. Vy fermentujete třeba i ajvar. Proč? Jednoduše proto, že ho nemusím zavařovat. Se zavařováním je moc práce, takže také třeba místo zavařených okurek dělám kvašené okurky. Ne ty klasické, velké „máčáky“, které jsou příliš měkké, ale malé rychlokvašky, které zůstanou báječně křupavé. Stačí je dát do skleniček, přidat trochu koření a sůl a zalít vodou. Já jsem se vydala cestou jen jedné suroviny, na podzim naložím dvacet kilo zelí, abych ho měla v únoru takříkajíc plné zuby. Co byste mi poradila, abych kvašení vzala na milost? Zkuste jiné chutě. Do zelí přidejte třeba mrkev a ptačí jeřabiny, ty „nejedlé“, jsou zajímavé. Jejich trpkost mikrobi rozloží, ale chuť tam zůstane. Dobrou službu udělají také pevnější světlé houby, holubinky nebo růžovky. Dostanete tam pátou chuť, umami, takže primárně to bude kysané zelí, ale bude o ni bohatší, výraznější. Také je možné naplnit zelím papriky, sladké nebo trochu pálivé, kdy se zelí smíchá se solí a česnekem, papriky s ním se vloží do sklenic a volný prostor se ještě „vycpe“ zelím. Těch variant je nesčetně. A není nutné toho dělat dvacet kilo. Změna paradigmatu Společnost se dnes kvůli jídlu hodně drolí a každý výživový směr je svými stoupenci až urputně obhajován. Kvašení to nejspíš taky postihlo. Ano, už jsme o tom mluvily, fermentace je v současnosti prezentována jako něco, co vám zaručí šťastný, věčný a zdravý život a odstraní klidně i nadměrnou kučeravost vlasů, pokud tomu uvěříte. Bohužel to tak ještě chvíli bude, než jej vystřídá jiný trend, ke kterému se bude vzhlížet. Zároveň je biochemie zabývající se mikroorganismy v souvislosti s lidským tělem obrovsky zajímavý vědní obor. A jsem přesvědčená, že je to obor, který ve svém vývoji bude měnit v této souvislosti paradigmata například o lidské psychice, protože mikrobiom v trávicím traktu je propojen také s mozkem. Každopádně je asi dobře, že se lidé zajímají o původ potravin, snaží se jíst zdravě, o jídle přemýšlejí. To je určitě v pořádku. Na druhou stranu se stává, že se za tím mnohdy skrývá určitá nejistota, kdy skrze jídlo chce člověk získat iluzi kontroly – když budu jíst tohle a tohle, budu zdravý. Pokud jídlo provází úzkost z toho, že něco dělám špatně, že selhávám, a upínám se ze všech sil ke zdravé stravě, tak to nefunguje. Ostatně ortorexie je zařazena obdobně jako anorexie mezi psychická onemocnění související s příjmem potravy. Hranice mezi rozhodnutím jíst zdravě, vyhnout se průmyslově zpracovaným potravinám a posedlostí zdravou stravou může být v době, kdy jsme zavaleni reklamami a „zaručenými“ návody na internetu, velmi tenká. Proto jsme na našem blogu odolali pokušení psát výživová doporučení. Co vám nyní kvasí doma? Zrovna teď jen kombucha a taky kukuřice, takové ty malé křupavé klasy. Asi bych to na sebe neměla prozrazovat, ale byl to polní pych na Kuksu, pár jsem si jich tam utrhla.    Zdroj:Respekt

Čas načtení: 2024-03-16 10:37:00

Host Radiožurnálu: Na jednu naši buňku přichází asi sto buněk mikrobiálních. O většině ale nic nevíme, přiznává lékař

Zdraví našich střev je klíčové pro celkový stav těla. Gastroenterolog Milan Lukáš má v tomto oboru velké mezinárodní zkušenosti. Kdy se vlastně důležitost dění ve střevech dostala do popředí zájmu lékařů? Jak staré je téma probiotik? A čím může mikrobiom ovlivňovat naši psychiku? V pořadu Host Radiožurnálu vysvětluje Milan Lukáš.

Čas načtení: 2024-03-20 12:12:10

Prestižní mezinárodní ocenění pro Organic Oasis Lab

Etablovaná slovenská značka Organic Oasis LAB, která působí i na českém trhu, slaví velký úspěch. Její vlajkový produkt Microbiome Therapy získal prestižní světové ocenění The Beauty Shortlist Wellbeing Awards jako nejlepší produkt pro střevní mikrobiom pro rok 2024. Produkty jsou hodnoceny transparentně mezinárodní porotou, a proto výsledky ostře sledují odborníci z odvětví zdraví a kosmetiky,

Čas načtení: 2024-04-03 06:00:01

Houby mohou pomáhat v boji s rakovinou, nebo ji způsobovat. Je to celkem dilema

Kvasinky Candida spojené s rakovinou tlustého střeva byly prediktivní pro metastatický růst, zatímco s rakovinou gastrointestinálního traktu korelovaly s nízkou mírou přežití. „Je příliš brzy na to, abychom věděli, jestli houby chorobu pohánějí, nebo zda nemoc houby nějak inkubuje. Každopádně podle všeho jsme na cestě k tomu, abychom mohli rakovinu diagnostikovat dříve a lépe rozumět prognóze,“ vysvětlil pro Čtidoma.cz MUDr. Pečenka. Kromě kvasinek Candida našel tým imunologa Iliyana Ilieva ještě další druhy hub, které byly spojené s rakovinou – rod Blastomyces u rakoviny plic a rod Malassezia, který je spojený s rakovinou prsu. Tým tak navázal na předchozí studii. „Zpočátku jsme byli ohromeni,“ podotkl odborník na tiskové konferenci v New Yorku, kde představil výsledky zkoumání. Špatně mu diagnostikovali rakovinu. Albert dostal obrovskou dávku radiace, aniž by o tom věděl Číst více Reishi a maitake vypadají slibně Léčivé houby se prodávají po celém světě v různých formách, od tinktur a kapslí až po prášky a čaje. Jde o obchod v hodnotě desítek miliard dolarů ročně, který se má do roku 2032 zdvojnásobit, částečně kvůli boji s rakovinou. Přesto jsou výzkumníci stále v rané fázi pochopení skutečných přínosů medicinálních hub. „V roce 2022 zveřejnili vědci v Indii a Belgii komplexní přehled literatury na toto téma. Zatímco nejméně 32 druhů bylo slibných, podle zprávy byl klinicky testován pouze asi tucet. Takže je strašně obtížné někomu říkat, tohle si kupte, protože vám to pomůže,“ upozornil Pečenka. Jisté však podle něj je, že houby produkují širokou škálu chemikálií, které se v jiných organismech jen tak nevyskytují. Některé z těchto přirozeně odvozených sloučenin interagují s imunitním systémem a vykazují silnou protinádorovou aktivitu. To znamená, že mohou zpomalit růst určitých druhů rakoviny, nebo dokonce zabránit jejich tvorbě. Druhy jako reishi (Ganoderma lucidum) a maitake (Grifola frondosa) se v klinických studiích ukázaly jako slibné. Organismy, které fungují odlišně „Rodina“ léčivých hub je ale tajemná. Může nám pomoci, ale i ublížit, hranice je někdy velmi tenká. Je to tajemná říše, která nám může prospět, nebo uškodit. „Nejsou dobré ani špatné houby. Kvasinky v našem žaludku pomáhají regulovat trávení, to je v pořádku. Ale třeba plísňová infekce na kůži? To už je horší,“ uvažoval Pečenka. Astronomové našli nejstarší stavební kameny Mléčné dráhy. Pro lidstvo to může mít zásadní význam Číst více Mezi biliony drobných mikrobů, které žijí uvnitř každého z nás v křehké rovnováze, jsou bakterie, viry a jednobuněční prvoci, z nichž všichni jsou součástí toho, co je známé jako náš mikrobiom. Houby jsou také součástí tohoto vesmíru, ale v posledních letech jim výzkumníci přidělili samostatné označení – mykobiom – jako uznání, že tyto organismy fungují zcela odlišně. Větší objevy, než byl penicilin? Jeden příklad za všechny. Nám už známá Candida se může přemnožit a způsobit dysbiózu, poruchu spojenou s mnoha zdravotními problémy, včetně kolorektálního karcinomu. Jinými slovy, dobré houby se mohou stát příliš „úspěšnými“, „zbláznit se“ a proměnit se ve špatné houby. Na stranu druhou se ale podívejte na objev penicilinu. Jeden z největších bojovníků s bakteriálními infekcemi moderní doby byl náhodně objeven téměř před sto lety poté, co Alexander Fleming nechal růst plíseň v Petriho misce. „Kdo ví, jaké další souvislosti bychom mohli najít nyní, pokud bychom opravdu začali hledat,“ dodal pro Čtidoma.cz doktor Pečenka. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Každých 29 hodin zemře v Česku pacientka na rakovinu děložního hrdla. Přitom se tomu dá zabránit.

Čas načtení: 2024-04-09 16:10:00

Požerú cholesterol a srdce ochránia pred chorobami. Objavili baktérie, vďaka ktorým budete žiť dlhšie

Vedci ukázali, že teoreticky by malo byť možné upraviť tráviaci mikrobióm tak, aby sa zvýšilo metabolizovanie cholesterolu.

Čas načtení: 2024-04-12 10:18:00

Přibývá lidí se záněty střev: Moderní léky ale nedostanou všichni, varují lékaři

Bolest břicha, časté průjmy či zácpy, ztráta chuti k jídlu – toto v Česku denně zažívá více než 70 000 lidí. Tzv. idiopatické střevní záněty (IBD), nejčastěji v podobě Crohnovy choroby nebo ulcerózní kolitidy, lékaři ročně nově najdou přibližně u dalších 2 500 osob. Vzhledem k tomu, že jde o nemoci chronické, které významně nesnižují průměrnou délku života, počet pacientů v ČR trvale roste.

Čas načtení: 2024-05-03 09:05:57

Dvojčata na talíři

Dokumentární série Netflixu hravě propojuje přelomovou stanfordskou studii o výživě s televizní show   Rozšíření kulinárních obzorů, cestování za gastronomií po celé zeměkouli, pohled pod pokličku světových šéfkuchařů, inspirace pouličními stánky, cukrářské, kuchařské a pekařské soutěže… A pořád něco nového. Streamovací služby jsou pořadů o gastronomii plné. Dnes jsou jich řádově desítky, ale jeden z této záplavy spolehlivě vyčnívá: čtyřdílná série od Netflixu Jídlo dělá člověka: Experiment s dvojčaty, která měla premiéru začátkem letošního ledna. Svým způsobem jde o přelom. Dílo propojuje prestižní vědecký výživový experiment Stanfordovy univerzity se show, jejímiž hvězdami jsou „rozdováděná“ jednovaječná dvojčata, různě se pošťuchující a skákající si do řeči. Sourozenci se po dobu osmi týdnů stravují rozdílně: jedno dvojče jako „všežravec“, druhé jako přísný vegan. Nutno zdůraznit, že „všežravá“ dieta v tomto experimentu je kvalitní a zdravá: nejde o běžnou americkou stravu zahrnující „mrtvá“, průmyslově zpracovaná jídla, instantní, fastfoodové a zmražené potraviny s absencí čerstvé zeleniny, ovoce, luštěnin a vlákniny. Bez sýru a steaku nepřežiju Důvod, proč experiment „využívá“ sourozeneckou dvojici, v úvodu dokumentu vysvětluje britský profesor genetiky Tim Spector. Jednovaječná dvojčata se zpravidla i v pozdním věku projevují stejně: mají podobné hlasy, stejně se smějí, drží stejně kelímek s kávou nebo hrnek s čajem, mají obdobný vkus a podobně se oblékají. „Jsou jednoznačně dokonalým přírodním experimentem. V každé buňce těla mají totožné geny, takže se dá odlišit, co je vrozené a co získané,“ vysvětluje Spector. A jak dodává vedoucí výzkumu a iniciátor experimentu, profesor medicíny a vědec v oblasti výživy na Stanfordově univerzitě Christopher Gardner, „velkým problémem výživových studií a stravovacích vzorců je, že jsme každý jiný, a různí jedinci reagují na stejné jídlo jinak“. Studie zkoumá celkem dvaadvacet párů jednovaječných dvojčat, hvězdami seriálu jsou pak čtyři z nich. Bratři Michael a Charlie, přezdívaní „sýrová dvojčata“, jsou typičtí Američané, kteří vyrostli na hotdogách, lančmítu a slanině, rádi surfují, a hlavně podnikají v sýrařství. Když na začátku experimentu losují, kdo bude osm týdnů na „všežravé“ a kdo na veganské stravě, Charlie si vylosuje veganskou a bere to jako prohru. Nedat si osm týdnů sýr? Nebo dokonce steak? K nepřežití. Stejně tak další tři páry dvojčat: dvaadvacetiletí bratři John a Jevon, studenti zdravotní školy s láskou k posilování, jejichž jídelníček je díky tomu před experimentem zaměřen na maso a bílkoviny a jejich lednička je plná proteinových nápojů a rychlých instantních jídel. Sestry Pam a Wendy vedou cateringovou firmu a jsou původem z Jihoafrické republiky, ani ony si nedovedou představit život bez pořádného kusu masa. Stejně tak Rosalyn a Carolyn, učitelka a sportovní trenérka původem z Filipín. Obě se od doby, kdy jejich rodina emigrovala do Ameriky, stravují „po americku“ včetně časté konzumace vepřového, v jejich původní vlasti sváteční pochoutky, která přišla na stůl dvakrát třikrát do roka. V dokumentu se střídají odborníci, kteří mluví o výživě, dietních režimech a stravovacích vzorcích z různých úhlů, do toho se dvojčatům v rámci studie sofistikovaně měří váha, břišní tuk, cholesterol, zkoumá se srdce, mozek a metabolismus, ale také biologické stáří, mikrobiom, svalová hmota a chuť k sexu. V tom se dokument tolik neliší od řady podobných pořadů. Série ale nabízí něco navíc. Tím přídavkem je množství odboček: zkoumají historické a sociokulturní souvislosti spojené se stravovacími návyky, lidskou závislost na sýru, která má co dělat s chemickými procesy v mozku, souvislosti stravovacích návyků s velkochovy od skotu přes drůbež po lososy a jejich důsledky pro klima a životní prostředí. Mnohé obrazy se – bez moralizování a zdviženého prstu či vnucování jediné správné stravovací cesty – hluboko vrývají pod kůži. Farmář Craig Watts, který „uteče“ z byznysu s halovým chovem kuřat pro masný gigant Perdue, protože to dále prostě „lidsky neunese“, vystoupí ze systému a přejde na rostlinné metody. Detroit a jeho zmar poté, co kvůli krizi automobilového průmyslu spadl na úplné dno, avšak jeho obyvatelé se nevzdávají a zakládají komunitní zahrady a farmy, na nichž pěstují zeleninu. Nebo „potravinové pouště“ neboli problémový přístup k čerstvému ovoci a zelenině a průmyslově nezpracovaným potravinám milionů Američanů. Dokument srovnává města San Bernardino a Loma Linda v Kalifornii, jež spolu sousedí a jsou oddělena pouze pruhem dálnice. Loma Linda vykazuje průměrný věk o deset let vyšší než sousední San Bernardino, kde byla mimochodem otevřena první provozovna McDonald’s v zemi. Důvod? V Loma Lindě žijí převážně adventisté sedmého nebe, které vede víra k vegetariánství a veganství a jejich přístup k čerstvým potravinám má tím pádem jasnější důvod. Divák též není ušetřen záběrů na obří živočišné farmy, nehumánní „továrny“ na maso o desítkách tisíc krav a prasat, při jejichž budování byly vydrancovány a odlesněny tisíce hektarů volné přírody a jež produkují víc skleníkových plynů než celý globální dopravní sektor. Tyto odbočky jsou v dokumentární sérii – spolu s výsledkem experimentu, který překvapil i samotné vědce faktem, za jak velmi krátkou dobu se strava projeví na našem zdraví (veganská ve většině zkoumaných faktorů vykazuje lepší výsledky) – tím nejzajímavějším a nejobjevnějším. Obvyklou míru lhostejnosti zde nelze „udržet“ a divák (včetně autorky tohoto textu, jednovaječného dvojčete) je jednoduše nucen přemýšlet, co to má vlastně na talíři.  Zdroj: RESPEKT  

Čas načtení: 2024-06-15 10:00:00

Host Radiožurnálu: Genetické testy jsou základem prevence. Predispozicím lze přizpůsobit životní styl, radí genetička

Geny jsou neměnné a podílejí se velkou měrou na tom, kým jsme. Dají se ale geny ošálit? Kdy nám zděděné varianty genů mohou život ulehčit, a kdy ho naopak zkomplikovat? Jak naši náladu ovlivňuje náš střevní mikrobiom? A je v našich genech zakódovaná třeba nadváha? Hostem nedělního Radiožurnálu byla genetička a mikrobioložka Martina Borčinová.

Čas načtení: 2024-07-11 07:19:00

Co mají správně jíst děti - výživové doporučení

Již od narození je důležité, čím je dítě živeno. Propagátoři umělé kojenecké stravy a speciálních potravin udělali víc škody, než užitku a pomáhají tak pouze potravinářskému průmyslu. Výsledek vidíme kolem nás - obézní děti s potravinovými alergiemi. Jak se tedy mají děti správně stravovat? Hlavně přirozeně!Mateřské mléko je jednoznačně mnohem prospěšnější než jakékoliv jeho náhrady. Zelenina, ovoce a kaše jsou primárně zdrojem sacharidů, které by bylo prospěšnější omezovat, a mnohé děti nepotřebují stravu mixovat ani být krmeny, ale mohou se stravovat samy a jíst celé potraviny. Vylučte, nebo alespoň omezte cukr a obiloviny ze stravy svého dítěte. Podávejte skutečné výživově bohaté potraviny. Žádný přidaný cukr, žádné rafinované obiloviny a žádné vysoce průmyslově upravované produkty.Výživné tuky, které dobře sytí a chutnají, byly neférově démonizovány, zatímco nevyživující cukry, které podporují obezitu a ničí zdraví, byly ponechány bez omezení. Epidemie nadváhy a cukrovky přišla se zvýšením konzumace obilovin, rostlinných olejů, margarínů a s omezením konzumace masa, vajec a másla, přesně jak nám odborníci od osmdesátých let minulého století radili. V únoru 2015 došlo v americkém dietetickém doporučení ke zmírnění postoje k tukům, zcela bylo zrušeno doporučení omezovat cholesterol ve stravě, které bylo platné po mnoho let. Kupujte lokální sezónní potraviny nejvyšší kvality – biopotraviny.Upřednostňujte živočišné produkty od zvířat, která se volně pasou.Skutečné jídlo řaďte vždy nad průmyslově zpracované produkty.Pro těhotné Sója a lněná semínka obsahují látky, které do jisté míry působí jako estrogen. Lněné semínko proto v těhotenství jezte jen s opatrností, sóju neodporučujeme vůbec.Kofein také pro jistotu konzumujte opatrně, max. 300 mg denně, tj. 1-2 šálky kávy.Užívání antibiotik poškozuje střevní mikrobiom. Děti maminek léčených v těhotenství antibiotiky mají později vyšší riziko obezity. Pokud se vyskytne problém,. na který vám lékař předepíše antibiotika, volte přírodní formu. Za mě jednoznačně Euniké Pink Grape, který lze užívat i ve vysokém stádiu těhotenství.Těhotným ženám a malým dětem doporučuji stravu založenou na skutečných potravinách, jako je maso a vejce.Kojenci a příkrmy, 6-12 měsícůPrvních 24 měsíců života potřebuje dítě pro vývoj mozku zejména tuky, vitamíny, železo, jód, zinek a selen. Mateřské mléko je strava s vysokým obsahem tuku, jeho příjem vede ke ketóze, která pomáhá růstu a vývoji mozku kojence.Tradiční podávání kaší z bílé rýže nemá z hlediska zdravotní prospěšnosti opodstatnění. Ve skutečnosti je rýžová kaše nutričně deficitní, neobsahuje skoro nic mimo neesenciálních sacharidů. Játra, sardinky nebo vejce jsou mnohonásobně výživnější. Děti, které vyrostly na obilných kaších a mléce, později preferují bílé pečivo, těstoviny, bramborové lupínky a mléko. Hledají vysoce průmyslově upravované nekompletní potraviny s vysokým obsahem sacharidů.Od 6. měsíce kojenci potřebují přijímat více než 90 procent železa z příkrmů a nejlepším zdrojem železa je maso. Proto je mnohem lepší podávat dítěti maso a malé množství jater než pyré ze zeleniny a ovoce. Vejce jsou ideální pro první příkrmy. Kojenci by měli dostávat denně maso, ryby nebo drůbež, a to podle individuální potřeby. Batolata, 1-3 roky Asi 60 procent mozku tvoří tuky. Když má dítě do 6 let omezený příjem vitamínu B12, což je stav běžný u veganů a možný u vegetariánů, mohou se související potíže projevit až o roky později, a to třeba v podobě narušení kognitivních schopností v dospívání. Proto podávejte dítěti živočišné potraviny v každém jídle.Děti nepotřebují sladkosti. Dítě to samo o sobě neví, nepřichází na svět s touhou po sladkostech, dokud mu je neoznačíme a nepodáváme. Teenageři od 13ti letPotřebují spoustu spánku a energie a hlavně dostatek železa a vitamínu B12. Co říct na závěr?Mnohé současné nejběžnější zdravotní potíže jsou spojovány s nadbytkem cukrů ve stravě. Je bez diskuze, že přislazování, sladkosti, krekry a chipsy nikomu neprospívají. I průmyslově zpracované obiloviny, jako jsou třeba výrobky z bílé mouky, bílá rýže, těstoviny a pečivo, se také rozkládají na úplně stejné cukry, jaké dodávají sladkosti. Dětem jenom může prospět strava bez sladkostí a průmyslově zpracovaných obilovin. Co taky stále doporučuji, je zakládat stravu na skutečných kvalitních potravinách. Důraz je kladen na význam tuků a živočišných bílkovin. S dostatkem kvalitních živočišných potravin je strava výživově bohatší a snadněji díky ní zajistíme živiny a vyhneme se nadbytku riskantních sacharidů.

Čas načtení: 2024-09-14 17:45:00

Víkendové pospávání si váš metabolismus pěkně odnese

Když o víkendu nemusíte vstávat, spí se jedna radost. Zatímco si dopřáváte pár minut, nebo dokonce hodin slastného odpočinku navíc, váš střevní mikrobiom volá o pomoc. A spolu s ním i metabolismus, kterému víkendové přispávání vůbec nesvědčí.

Čas načtení: 2024-10-07 14:00:00

Alex a host: Za noční návštěvy lednice může emoční hlad. Je potřeba mít emoce pod kontrolou, říká Petr Havlíček

Petr Havlíček se více než 30 let věnuje výživě a zdravému životnímu stylu. Radí, pomáhá, motivuje. Jak by měla vypadat zdravá večeře a platí stále jíst pětkrát denně? Jak moc nás formuje střevní mikrobiom?

Čas načtení: 2024-10-09 09:33:13

Doktor: Těchto 6 potravin ničí zdraví vašich střev

Zdraví střev je základem pro celkové zdraví a pohodu. Podle odbornice na výživu doktorky Federici Amati je střevo tvořeno miliardami mikroorganismů, které jsou klíčem k udržení rovnováhy v našem těle. To, co jíme, má přímý vliv na mikrobiom našich střev, a proto bychom měli být opatrní, čím je krmíme. Konzumace správných potravin může střeva ozdravit, […]

Čas načtení: 2024-11-03 10:45:00

Antibiotika snižují rozmanitost střevního mikrobiomu. Následky mohou přetrvávat dlouhé roky

Antibiotika jsou mocným nástrojem v boji proti bakteriálním infekcím. Většina z nás si je spojuje s rychlou úlevou od angíny nebo zánětu močového měchýře, avšak už nějakou dobu se nahlas mluví o tom, že mají také významný dopad na střevní mikrobiom , tedy složitý ekosystém mikroorganismů v našich ...

Čas načtení: 2024-11-13 08:52:04

Mikrobiošmejdi své sliby nemohou dodržet. Doplňky stravy na míru jsou vyhozené peníze

Střevní mikrobiom je v posledních letech čím dál populárnější. Panují kolem něho ale mýty a nepravdy. Toho využívají takzvaní "mikrobiošmejdi".