Po 16letech jsem zahodil všechen kod webu a napsal celý kod znovu. Vypadá to tu +- stejně, ale pokud narazíte na něco co vám vadí tak mi o tom napište: martin@vorel.eu nebo se mi ozvěte na twitteru Začal jsem dělat change log.

Kurzy ze dne: 22.01.2025 || EUR 25,145 || JPY 15,448 || USD 24,075 ||
čtvrtek 23.ledna 2025, Týden: 4, Den roce: 023,  dnes má svátek Zdeněk, zítra má svátek Milena
23.ledna 2025, Týden: 4, Den roce: 023,  dnes má svátek Zdeněk
DetailCacheKey:d-697960 slovo: 697960
Tipy na vánoční dárky na poslední chvíli

<p>Do Vánoc už skutečně zbývá jen pár dní a pokud jste tak dosud neučinili, je čas na nákup vánočních dárků. S dodáním některých dárků do Vánoc již raději nepočítejte a vyrazte do akce. Dárkové vouchery a poukazy Sázkou na jistotu jsou dárkové vouchery a poukazy. Seženete je bez problémů i na poslední chvíli a můžete ...</p> <p>The post <a href="https://www.suprzena.cz/tipy-na-vanocni-darky-na-posledni-chvili/">Tipy na vánoční dárky na poslední chvíli</a> first appeared on <a href="https://www.suprzena.cz/">SuprŽena.cz</a>.</p>

---=1=---

Čas načtení: 2021-12-22 19:58:12

Český rozhlas nadělí bohatý sváteční program

Český rozhlas připravil na závěr roku pestrý vánoční i silvestrovský program. Stanice posluchače svátečně naladí pohádkami, premiérami her, vánočně laděnými rozhovory i hudebními lahůdkami napříč nejrůznějšími žánry. Nebude chybět ani rekapitulace nejvýznamnějších momentů roku 2021. Silvestrovské vysílání pak nabídne zábavné pořady a rozhovory se speciálními hosty. Český rozhlas Radiožurnál reflektuje uplynulý rok prostřednictvím seriálové řady 21 tváří roku 2021, kterou odvysílá v posledních dvou prosincových týdnech vždy v časech 8.50 a 16.10. Štědrý večer zpříjemní posluchačům Radiožurnálu záznam letošního koncertu Světlo pro Světlušku a to nejlepší z Ježíškových vnoučat. Závěr večera bude patřit poděkování zdravotníkům za jejich nasazení v boji s koronavirovou pandemií. Na druhý svátek vánoční Radiožurnál odvysílá tradiční vánoční poselství prezidenta republiky Miloše Zemana. Posluchači se mohou těšit během svátečních dnů i na premiérové díly pořadů Host Lucie Výborné a Host Radiožurnálu. Český rozhlas Plus nabídne ve svátečním vysílání zhodnocení pěti témat uplynulého roku. Zaměří se na proměnu digitálního světa, ekonomiku, události v Evropě i ve světě, významné kauzy, a také shrne rok 2021 v pořadu Výroky týdne. Ohlédnutí za končícím rokem přinese i pořad Názory a argumenty, jehož autoři připravili 21 bilančních komentářů k hlavním tématům tohoto roku. V neděli 26. prosince od 13 hodin Český rozhlas Plus odvysílá vánoční poselství prezidenta republiky Miloše Zemana doplněné komentáři. Posluchači Českého rozhlasu Dvojka se mohou o vánočních svátcích těšit na osmidílný seriál Neopouštěj staré písně pro nové k 55. výročí spolupráce dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř, který bude plný jejich vzpomínek a písniček. Na stanici Dvojka připraví Jan Rosák a Jan Kovařík pásmo svátečních historek známých osobností Nostalgické Vánoce. Na Boží hod vánoční je připravena premiéra muzikálu Strašidlo cantervillské nebo legendární rozhlasová hra Maigretovy Vánoce od George Simenona. Český rozhlas Vltava odvysílá skladby Jana Jakuba Ryby, tradiční Českou mší vánoční, českou barokní hudbou nebo rozhlasová dramata. Posluchače také vánočně naladí sérií živých přenosů adventních koncertů z různých koutů Evropy. Během prvního i druhého vánočního svátku přenese posluchače do Benátek 18. století komedie Carla Goldoniho Kavárnička a komedie Vánoce u Cupiellů od Eduarda de Fillipa zase do domácnosti neapolského tiskaře. Dále stanice Vltava připravila pro posluchače prémiovou řadu pořadu Osudy, kde se za svými kariérními i osobními zážitky tentokrát ohlédne hudebník Jiří Pavlica. Seriál Jiné Vánoce Radia Wave přiblíží, jak Vánoce slaví v netradiční rodině nebo různé národnosti či pomáhající profese. Na Štědrý den Radio Wave zveřejní speciální výroční žebříčky nejlepších filmů a seriálů roku 2021 a také knižní či hudební tipy. Stanice pro mladé navíc připraví speciál pořadu o popkultuře Kompot, záznam talk show Čelisti z festivalu Letní filmová škola v Uherském Hradišti či záznam zábavné show Buchty. Program během vánočních svátků doplní záznamy exkluzivních koncertů či letošní koncerty českých kapel ze série Radio Wave Live Sessions. Vánoční prázdniny na Rádiu Junior budou plné pohádek. Pro nejmenší posluchače si stanice navíc připravila velkou vánoční soutěž Mixákova pomsta, která je zavede potemnělými chodbami Českého rozhlasu na záchranou misi Rádia Junior. Každý všední den od 23. do 31. prosince v 10 a v 17 hodin soutěžící uslyší část tajemného příběhu a z webu Rádia Junior zjistí další důležité indicie. Letošní vánoční vysílání regionálních stanic Českého rozhlasu se ponese ve znamení pohádek. V předvánočním týdnu od pondělí 20. prosince až do Štědrého dne přivítá Patrik Rozehnal vždy po 13. hodině ve studiu hosty, kteří zavzpomínají na svoje role v nejkrásnějších českých pohádkách ve speciálním vysílání s názvem Pohádkové Vánoce. V průběhu vánočních svátků se posluchači mohou těšit každý den po 10. hodině na výběr toho nejlepšího z Vánočních Pochoutek s Petrem Kostkou, Jiřinou Bohdalovou, Lucií Bílou a dalšími hosty. Po 16. hodině bude v těchto svátečních dnech vysílání patřit vánočním scénkám, skečům, vyprávěním a písničkám ve Hvězdných návratech. Zábava na Silvestra a Nový rok Český rozhlas Radiožurnál odvysílá na Silvestra oblíbené moderátorské přeřeky. Stanice si pro posluchače také připravila speciální silvestrovské vysílání Jana Pokorného od 20 hodin. Silvestrovský program na stanici Český rozhlas Dvojka odstartuje po 16. hodině Silvestrem v Toboganu s moderátorem Alešem Cibulkou. Mezi hosty tříhodinového speciálního vydání bude patřit Ivana Chýlková, Tereza Bebarová, Václav Kopta, Uršula Kluková a další. Na Nový rok posluchači stanice Dvojka zavítají do New Yorku, dějiště komedie Central Park West od Woodyho Allena o úspěšné psychoanalytičce, mizerném spisovateli, zaneprázdněném právníkovi a kunsthistoričce se spoustou sofistikovaných urážek. Silvestrovské vysílání Českého rozhlasu Vltava pak přinese speciální vydání hudebního pořadu Sedmé nebe s Monikou Načevou nebo Milanem Caisem. O procvičení bránice se během večer postará hra Koule dramatika Davida Drábka. Poslední tři hodiny vysílání roku 2021 završí regionální stanice Českého rozhlasu Silvestrovskou Humoriádou z Divadla U Hasičů. Zábavné historky budou vyprávět Naďa Konvalinková, Václav Vydra, Libuše Švormová, Iva Hüttnerová a další. Na Radiu Wave po silvestrovské živé show Volej a také výběru toho nejlepšího roku 2021 z rubriky Brambora s vejcem mohou mladí posluchači zahájit rok 2022 relaxační technikou, se kterou je seznámí záznam workshopu magazínu Balanc na Nový rok. Více informací o svátečním a silvestrovském programu stanic Českého rozhlasu je k dispozici na www.rozhlasovevanoce.cz.

\n

Čas načtení: 2024-12-23 09:00:00

Vánoční fialová píseň

Vánoční fialová Ref. 1 Tohle je písnička vánoční fialová, Vousatý Ježíšek dárky každému rozdá Platy jak v Německu, nutellu, tak to je sen Ozáří budoucí nejen ten vánoční den 1) Tohleto Jezule by za nás život dalo Ale na oltáři trhu by nás obětovalo Když trhy zavelí i Ježíšek se skloní Ale hlavně že ochotně na plotně purpura voní Ref. 1 To je ta písnička vánoční fialová, Vousatý Ježíšek dárky každému rozdá Platy jak v Německu, máslíčko, tak to je sen Ozáří budoucí nejen ten vánoční den 2) Křetínský kření se, pod stromkem najde stovku (miliard) koupí si královskou poštu i Eiffelovku On dobré srdce má všichni ho pro to cení Děvčátku se sirkami vezme i tu poslední 3) Nastal čas pokoje, klidu a naděje Že se na nás vousáček z jesliček usměje S Vánoci zmizela tíseň i každá chmura áá Teď přijdou tři králové Babiš, Trump, Okamura Ref 3. To je ta písnička vánoční fialová, Vousatý ježíšek dárky každému rozdá Platy jak v Německu, tomu každý uvěří A ten kdo nevěří, ať do Betléma běží Platy jak v Německu, tomu každý uvěří A ten kdo nevěří, ať do Strakovky běží

\n

Čas načtení: 2024-12-23 09:00:00

Vánoční fialová - koleda o slibech páně předsedy vlády.

Vánoční fialová Ref. 1 Tohle je písnička vánoční fialová, Vousatý Ježíšek dárky každému rozdá Platy jak v Německu, nutellu, tak to je sen Ozáří budoucí nejen ten vánoční den 1) Tohleto Jezule by za nás život dalo Ale na oltáři trhu by nás obětovalo Když trhy zavelí i Ježíšek se skloní Ale hlavně že ochotně na plotně purpura voní Ref. 1 To je ta písnička vánoční fialová, Vousatý Ježíšek dárky každému rozdá Platy jak v Německu, máslíčko, tak to je sen Ozáří budoucí nejen ten vánoční den 2) Křetínský kření se, pod stromkem najde stovku (miliard) koupí si královskou poštu i Eiffelovku On dobré srdce má všichni ho pro to cení Děvčátku se sirkami vezme i tu poslední 3) Nastal čas pokoje, klidu a naděje Že se na nás vousáček z jesliček usměje S Vánoci zmizela tíseň i každá chmura áá Teď přijdou tři králové Babiš, Trump, Okamura Ref 3. To je ta písnička vánoční fialová, Vousatý ježíšek dárky každému rozdá Platy jak v Německu, tomu každý uvěří A ten kdo nevěří, ať do Betléma běží Platy jak v Německu, tomu každý uvěří A ten kdo nevěří, ať do Strakovky běží

\n

Čas načtení: 2023-12-08 08:22:10

4 vánoční filmy, které letos musíte vidět

Zapomeňte na Smrtonosnou past, letos pojedou jiné trháky. A vyberete si vy, i vaše děti. 8-bitové Vánoce (2021) 8-Bitové Vánoce se odehrávají v současném Chicagu i v minulosti a vyprávějí o snaze kluka z konce 80. let dostat k Vánocům tu nejlepší herní konzoli všech dob - Nintendo NES. Neil Patrick Harris hraje dospělého hrdinu Jakea, který tento příběh vypráví své dceři, která si jen stěží dokáže představit, jaké strasti zažíval kluk v osmdesátkách, který chtěl hrát videohry. Hrát hry doma může Jake, stejně jako ostatní kluci, jen u nejbohatšího kluka ve třídě, který je jediným borcem ve městě vlastnící novou konzoli Nintendo a patřičně toho zneužívá. Rodiče si Nintendo nemůžou dovolit, ale táta dá Jakeovi jiný dárek, který pak v dospělosti může přenechat své dceři. Na zadek si z filmu nesednete, ale to retro je super.   Spirited (2022) Film je v podstatě moderním převyprávěním Vánoční koledy Charlese Dickense, ale je to zábavné. V hlavních rolích se představí Will Ferrell a Ryan Reynolds jako Duch Vánoc a Clint Briggs. Clint je tak trochu Mára Prchal, který kvůli zisku využívá nenávist vůči Vánocům a jede to přes sociální sítě. Je to ten typ obchodníka, který nevidí morální hranice, dokud jeho klient vyhrává, i když je tím klientem jeho neteř Wren. Film možná tlačí na pilu trochu víc než by musel, prostě moc chce, aby se vám líbil, navíc se tam dost zpívá a tančí, ale stejně to má něco do sebe a herci v hlavních rolích jsou super.   Rolničky, kam se podíváš (1996) Americká vánoční rodinná komedie z roku 1996 měla tehdy úspěch, ale byla to v podstatě kýčovitá kravina, ale dnes film dozrál do božího retra. V hlavních rolích se objevují Arnold Schwarzenegger, který se na Štědrý den zoufale snaží na poslední chvíli koupit svému synovi akční figurku Turbo-Mana a soupeří o poslední kus s konkurenčním taťuldou.  Zatímco se Arnold zoufale snaží najít nepolapitelnou hračku, dochází mu pochopitelně pravý význam Vánoc a důležitost trávení času s rodinou. Tohle si dejte.   Grinch (2018) Ano, na Grinche s Jimem Carreym z roku 2000 to nemá, to je prostě klasika, taková ta drsnější Popelka. Ale je to poměrně novinka, není to špatné a děti to bude bavit víc. Tato americká animovaná vánoční komedie vypráví příběh zeleného bručouna, který chce ukrást Vánoce. Hlavního zelenáče namluvit Benedict Cumberbatch, který žije samotářským životem v jeskyni. A když mu Kdovíci z místní vesnice pijou krev až do morku kostí, rozhodne vydávat se na Štědrý den za Santa Clause a zničit všechno vánoční. Pak už je to trochu nasládlé, ale děti to ocení, film je od tvůrců Já, padoucha a Mimoňů. Tento Grinch je nejvýdělečnějším vánočním filmem všech dob, vydělal celosvětově 513 milionů dolarů. Kam se hrabe Sám doma, vánoční klasika z roku 1990, který skončil na druhém místě, když ho Grinch sesadil z trůnu.   Images by Fox Family Films, 20th Century Fox, Warner Bros. Pictures, New Line Cinema, HBO Max, Universal Pictures  

\n

Čas načtení: 2019-12-14 09:26:26

Dlouhé a pomalé Vánoce

Nakoupit dárky, vygruntovat, stromeček, kapr, salát, honem honem se vyšňořit, navštívit příbuzné na druhé straně republiky a 26. prosince večer padnout vysílením. Moje babička ten večer po třech neklidných a uspěchaných dnech zahlásila: „No, moje milé Vánoce, a je po vás.“ Vlastně tak vystihla to, jak vánoční svátky už desítky let probíhaly. Spěch, chvat, neklid, a pak honem romantika na povel, dárky a přežrání. Leckdo dneska hlásá, že ty svátky máme prožívat v mnohem větším klidu, ale i ten je tak v důsledku jaksi na povel. Buď v klidu, jinak nebudeš mít pěkné Vánoce. Až si jeden nakonec nutně říká, co na těch svátcích lidi mají a po celá staletí měli? Když ale musíte hodně věcí stihnout v krátkém čase před Vánocemi, kde pak vzít ten klid a pohodu? A jak dlouho vlastně trvají Vánoce? Tak trochu začínají první adventní nedělí, což je začátek církevního roku. Ale to ještě nejsou Vánoce jako takové, ale příprava na ně. Pro křesťanskou tradici je to čas očekávání a rozjímání nad příchodem spasitele. Samozřejmě k adventu patří půst. Ten končí večer 24. prosince, což je poslední den adventu, nikoli první den Vánoc. Proto také na štědrovečerní stůl patří postní jídla jako ryba. Štědrým dnem to začíná Vánoce začínají 25. prosince narozením Páně. Je to takový český paradox, v den, kdy Vánoce začínají, mají u nás dnes mnozí a mnozí dojem, že právě skončily, že je po všem a že je to vlastně trochu škoda. Jenže Ježíšek se v noci z 24. na 25. prosince teprve narodí. Všechno začíná. Proto také v jesličkách do té noci nemá být jezule, ale prázdné jesle. Takže když dnes na náměstích vidíme od začátku adventu betlém v plné sestavě, je to vlastně nesmysl. Podobný jako zpívání koled před onou nocí. Koledy oslavují narození Ježíška, těžko ho tedy vítat dny a týdny před tím, než se to stalo. Pak není divu, že to vlastně vypadá, že Vánoce trvají jenom dva dny, první a druhý svátek a basta. Další omyl. Teprve 26. prosince začíná vánoční oktáv – ten den se připomíná svátek prvomučedníka Štěpána, následuje 27. prosince svátek apoštola a evangelisty Jana a 28. prosince svátek svatých mláďátek, který připomíná betlémská mláďátka zavražděná králem Herodem po Kristově narození. A příběh Ježíšova narození pokračuje. Vánoční sváteční okruh se uzavírá až 6. ledna, jednak slavením Tří králů, kteří přišli do Betléma (opravdu na Ježíška nečekali za rohem a cesta k němu jim chvilku trvala) a 6. leden je zároveň dnem křtu Páně. Mimochodem, ono C+M+B, které se píše na dveře příbytků na Tři krále nejsou Kašpar, Melichar a Baltazar, ale znamená to "Christus mansionem benedicat" ("Kriste, žehnej tomuto obydlí"). A ty křížky mezi písmenky nejsou plus, ale právě kříže. Ježíšek je tedy 6. ledna pokřtěn, ale vánoční příběh stále není u konce. Čtyřicet dní času Vánoce se definitivně uzavírají až uvedením Páně do chrámu, což je svátek, který připadá na 2. února, a proto až do tohoto dne mohou být v kostelích vystaveny jesličky. Podle starozákonních přepisů o rituální čistotě byla žena po porodu chlapce 40 dní a po porodu děvčete 80 dní nečistá a musela pak přinést knězi k oběti za hřích beránka a holoubě. Prvorozený syn musel být také přiveden do chrámu a musela se za něj vyplatit oběť. A tak i Marie a Josef čtyřicet dní po narození Ježíše přinesli svého prvorozeného do chrámu a Maria přitom vykonala jednak oběť svého "očištění" a jednak vyplatila prvorozeného. Při slavnosti tohoto svátku se světí svíce, z čehož vznikl lidový název tohoto svátku Hromnice. Vánoce tedy podle křesťanské tradice trvají od 25. prosince do 2. února. A dává to smysl nejen z hlediska Ježíšova příběhu, jak jsme ho právě popsali, ale také z pohledu běžných věřících v minulých staletích. Hnát se honem honem za nějakým slavením na dva dny, všechno nachystat, zblajznout a zase sklidit, to by bylo zbytečné plýtvání, které si nemohli dovolit. Navíc zima je nutila trávit čas spíš doma, práce na poli nebyla. Čtyři týdny se pozvolna chystat a rozjímat a čtyřicet dní pak slavit a připomínat si, to už je ale jiná. Vánoce po měšťansku Jistě, dnes na to všechno není kdy. Navíc od dob Charlese Dickens a jeho Vánoční povídky tu máme tradici měšťanských Vánoc s jejími dárky a stromečky a vánočkami, svátky rodiny, klidu a pohody. Svátky v našem prostředí asi nejvíc biedermeirové. Ale ani těm dnes nedáváme tolik prostoru sami v sobě, jako to dělali Dickensovi vrstevníci. Vlastně i tady se na nás podepsaly snahy nacistů a komunistů ve dvacátém století tyto velké křesťanské svátky omezit a vygumovat. Jedni se je snažili nahradit starogermánským slunovratem, druzí umělým Dědou Mrázem, kterého ve 30. letech minulého století zavedl rovnou Stalin. Nepovedlo se docela, ale rozrušené vazby a tradice se už nikdy plně neobnovily. A nijak masově také neobnoví, ale možná by něco z těch dlouhých, čtyřicet dní trvajících Vánoc zbýt mohlo. Větší prostor pro slavení, setkávání, zastavení. Až přijde ráno 25. prosince, vzpomeňme si, že to všechno není za námi, naopak ten příběh začíná, ať už na něj věříte, nebo ne. Bez něj by ale Vánoce tak nějak nebyly.   Článek byl převzat z autorova blogu na Aktuálně.cz. {loadmodule mod_tags_similar,Související}  

\n

Čas načtení: 2024-12-09 08:25:31

Vánoční pohádky roku 2024: Co letos sledovat během svátků?

Vánoční pohádky roku 2024: Co letos sledovat během svátků? redakce Po, 12/09/2024 - 08:25 Zábava Klíčová slova: Čarovné jablko notebooku Tři princezny Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Večerní vysílání bude v České televizi patřit vánočním pohádkám již od 13. prosince, právě v tento den ČT premiérově uvede pohádku Perinbaba a dva světy (2023). Pokračování úspěšné a oblíbené pohádky Juraje Jakubiska z roku 1985. I druhý díl režíroval slavný režisér a jednalo se o jeho poslední natočený film. Další vánoční pohádky zamíří na obrazovky ČT1 o týden později, 19. prosince to budou Tři zlaté dukáty, o den později Šťastný smolař a 20. prosince Dvanáct měsíčků. Následující dny pak po sobě na obrazovky zamíří O vánoční hvězdě a Anděl Páně. Na Štědrý den bude mít premiéru pohádka Tři princezny. Příběh režíroval Tomáš Pavlíček podle scénáře od Hany Cielové a Zdeňka Jecelína. Hlavními postavami tohoto dobrodružného příběhu jsou tři sestry – chytrá Sofie, odvážná Leona a půvabná Flóra, dcery krále Jindřicha. Tyto mladé ženy se rozhodnou postavit proti zlé královně Mortaně a zachránit své království. Čeká je náročný úkol, při němž budou muset spojit své síly, využít svou vynalézavost a možná i kouzlo osobnosti, aby překonaly všechny překážky, které jim stojí v cestě. A nakonec možná některá z nich získá i srdce prince Felixe. Rolí princezen se ujaly Josefína Marková (princezna Sofie), Sára Černochová (princezna Flóra) a Dorota Šlajerová (princezna Leona) a role prince Felixe připadla Josefu Trojanovi. V dalších rolích se představí Klára Melíšková (královna Mortana), Martin Pechlát (král Jindřich), Michal Isteník (komoří), Anna Šišková a další. Na Štědrý den se na ČT2 uskuteční i premiéra pohádky pro neslyšící s názvem Čarodějnická pohádka o dvou neustále se hádajích sourozencích Klotyldě a Barnabášovi. Oba nesložili závěrečné zkoušky na kouzelnickém lyceu a navíc nahlédli do zakázané třinácté komnaty. Tím spustili řetězec událostí, který ohrožuje rovnováhu jejich kouzelnického světa a oba tak budou muset poprvé v životě spolupracovat, aby ho zachránili. O den později, tedy 25. prosince budeme moci nas ČT1 zhlédnout slovenskou pohádku Čarovné jablko o problémech s dospíváním i různých podobách rodičovské lásky. Půvabnou Hanu,. dcery kněžky Zory vždy zajímal svět lidí, takže když v lese potká prince Alberta, který se v převleku toulá krajem, odjede s ním bez rozmýšlení na hrad aniž by tušila, jaké nebezpečí všem v jejich zemi hrozí. Do královstí se totiž vrací záštiplná a po pomstě prahnoucí čarodějka Moriana, kterou kdysi Hanina matka porazila. I tentokrát má kruté a temné plány a pro jejich uskutečnění se nebude štítit ničeho. Hlavních rolí prince Alberta a Hany se ujali Adam Joura a Viktória Jurištová, dále se představí Leona Skleničková, Zuzana Kanocz a Kristina Turjanová. Režíroval Jakub Machala. 26. prosince uvede ČT1 S čerty nejsou žerty a následovat budou Krakonošovo tajemství, Princezna a půl království, Hodinářův učeň a 30. prosince vše uzavře Čertí brko.  TV Nova nabídne na Štědrý den divákům nestárnoucí klasiku Byl jednou jeden král… (1954), kterou po ní vystřídá muzikálová pohádka Tři bratři (2014) a TV Prima začne štědrovečerní podvečer pohádkou Hrátky s čertem (1956) a následně uvede v televizní premiéře letošní pohádku Princezna na hrášku (2024). A pro ty nejmenší diváky nebude chybět ani nabídka na ČT:D. Kromě dvou filmových dobrodružství o sobíkovi Nikovi se mohou těšit na Mlsné medvědí příběhy: Na pól! (2023) a Ledního medvídka (2001). Speciální vánoční epizody připraví také oblíbené seriály Prasátko Peppa (2004) a Šmoulové 3D (2021), kteří oslaví Šmoulí Vánoce. A koho by nelákal nabízený televizní program, může vyrazit do kina anebo si prohlédnout nabídku některé z mnoha VOD služeb a sledovat pohádky online z mobilu, tabletu nebo notebooku. Z vánočních filmů, které míří do kin, můžeme vybrat již třetí dobrodružství létajícího sobíka Nika – Sobík Niko za polární září, animovanou verzi Pyšné princezny, ale i animáky Super Santa a Zvířátka a Vánoce. Netflix vydal 4. prosince animovaný snímek Tenkrát na Vánoce na motivy dětských knih Richarda Curtise a Disney+ si připravil pohádku Skoro vánoční příběh (2024). Přidat komentář Zdroj foto: Pixel-Shot / Adobestock.com Vánoce jsou za dveřmi a s nimi i čas pohody a tradičních vánočních pohádek. Jaké nové pohádky nás čekají v roce 2024, a které klasiky si můžeme opět připomenout?

\n

Čas načtení: 2024-12-20 06:01:01

Politické vánoční přípravy: Maláčová hlásí napečeno, Konečná vyvěsila prozápadního Santu a Babiš zapaluje mandarinku

Konečná a „americká“ výzdoba „Sedm květináčů s vánoční výzdobou… Pro dnešek končím,“ svěřila se svým sledujícím na Instagramu Kateřina Konečná. Na jejím profilu, který je tradičně spíš plný politického boje, dává do svého soukromí nahlédnout jen zřídka. Ale o Vánocích musí i šéfka komunistů ukázat, že je člověk z masa a kostí a nebojí se manuální práce. S vlastnoručně vyrobenou vánoční výzdobou, na kterou přidala i nespočet plyšáků, se zvěčnila ve vlastní koupelně. To ale není všechno! Konečná dokonce zapózovala i na štaflích, když věšela výzdobu na dům. Jen santovské oblečky medvídků, které ukazují spíše na americké tradice, nám k protizápadní političce nějak nesedí.         View this post on Instagram                       A post shared by Kateřina Konečná (@katerina_konecna)   Maláčová uspěchala stromek Napilno měla i šéfka sociálních demokratů Jana Maláčová. Ta už je dokonce oproti mnohým českým rodinám napřed. „Hlásím, že jsem v noci dopekla poslední várku marcipánek. Vanilkové rohlíčky se mi letos moc nepovedly, babička mě nepochválí. Ale stromeček už máme nazdobený a na plotně voní purpura,“ svěřila se svým sledujícím. I se stromečkem ozdobeným šest dní před Štědrým dnem chce zřejmě Čechům ukázat, že myslí dopředu. Babiš a dětská radost z mandarinky Pozadu samozřejmě nemůže zůstat ani Andrej Babiš, jehož sociální sítě má na starosti tým v čele se zkušenou influencerkou Anetou Zicklerovou. Ta samozřejmě ví, co funguje, a Babiš tak nevynechal jedinou adventní neděli a na svém profilu tak zapaluje svíčku hned třikrát. Aby vánoční atmosféru ještě umocnili, jeho věrní ho natočili, jak zapaluje prskavku v mandarince, která potom září ve tmě. Jakkoliv je video produktem promyšleného politického marketingu, Babišův rozzářený výraz na konci videa vypadá autenticky.  Fiala a Pekarová  O dost slabší je to ale u vládních politiků. Když se podíváme na sociální sítě Petra Fialy, vypadá to, že žádné Vánoce nejsou, a předseda ODS oproti výše zmiňovaným politikům vypadá trochu jako suchar. Situaci příliš nezachraňuje ani Markéta Pekarová Adamová, která se nepochlubila ani adventním věncem, ani výzdobou. Místo oslav Vánoc raději s manželem zahájila plesovou sezónu. Rakušan vládu zachránil Vládní koalici tak zachraňuje alespoň Vít Rakušan. Ten je sice plně zaměstnaný natáčením své ne zrovna povedené reality show, ale i tak si se syny udělal čas na zapálení svíčky na věnci a také kolínské vánoční trhy. „V polabské nížině máme sáňky jen na ozdobu a ve skluzu jsem pouze s včerejším příspěvkem z kolínských vánočních trhů,“ glosoval letošní chudou sněhovou nadílku.  Soumrak Tomia Okamury. Expert popsal, jak SPD přichází o ovečky Číst více Okamuru čerti neodnesli Svou troškou vánoční pohody přispěl i Tomio Okamura. Ten vyrazil do Valašských Klobouků, kde se zúčastnil tradičního vánočního jarmarku. Šéf SPD byl i natolik odvážný, že se nechal natočit ve společnosti čertů. Zřejmě se předtím přesvědčil, že jej neodnesou do pekla třeba za šíření „zaručených“ informací o ukrajinských zločinech na českých rybách. Musí teď hodně chodit mezi lidi, protože v příštích volbách může hrát o všechno. KAM DÁL: Jako první věc jsem si v Praze pořídil pistoli. Ojedinělá zpověď ukrajinského vraha řidiče Sazky

\n

Čas načtení: 2024-12-17 17:00:01

John Lennon a jeho vánoční písně. Happy Christmas nebyla jediná

Řada slavných hudebníků má na svědomí některé notoricky známé vánoční písně. Mezi nimi vyniká Lennonova skladba Happy Xmas. Jedná se o protestsong proti válce ve Vietnamu a vyšla jako singl v roce 1971.  Válka skončila „Když dojde na násilí, pak jde o politickou hru. Politický systém vás bude dráždit – zatahejte se za vousy, potřeste obličejem – až budete bojovat. Protože jakmile vás dostanou násilím, vědí, jak s vámi zacházet.“ (John Lennon) Happy Xmas má politický podtext a Lennon zde prezentuje svoje přání, aby Vánoce a nový rok byly šťastné, a doufá, že svátky proběhnou bez bolesti a strachu. Přeje si, aby se lidi měli rádi bez ohledu na barvu pleti nebo objemnost bankovního účtu. Když v 70. letech tato píseň zazněla z rádia a televize, nikdo to od Johna nečekal. Velký provokatér Lennon využil příležitost a přispěl k novému pohledu na pacifismus, jak se dočteme na ultimateclassicrock.com. V písni si přeje Vánoce pro slabé i silné, pro bohaté i chudé, černé i bílé nebo žluté i červené. Na konci skladby uzavírá svoji vizi slovy: „Válka je pryč, pokud chceš, válka už skončila.“ Smrt Johna Lennona zasáhla i Československo. Brouk řekl svá poslední slova na vrátnici Číst více Parodie na Vánoce Píseň Happy Xmas neboli War is Over není jediná vánoční, pod kterou se Lennon podepsal. Ještě za časů společné hudební spolupráce s ostatními členy Beatles zkomponoval spolu s Paulem, Georgem a Ringem vánoční hudební dílo Christmas Time (Is Here Again). Jedná se o velice zdařilou a vtipnou parodii na vánoční svátky. V písni zpívali všichni čtyři „brouci“ a dokonce se k nim při zpěvu přidali producent George Martin a herec Victor Spinetti, jak se dočteme na beatlesbible.com. Součástí písně byly parodie na rozhlasové a televizní vysílání, které v pravidelných intervalech přerušovaly skladbu. Původní nahrávka trvala více než šest minut, později ji autoři zkrátili a odstranili nadávky a přebytečný smích.  Smrt Johna Lennona zasáhla i Československo. Brouk řekl svá poslední slova na vrátnici Číst více Politické písně a Imagine „Album Imagine bylo po Plastic Ono. Říkám tomu Plastic Ono s čokoládovou polevou.“ (John Lennon) Lennonovy písně v éře po Beatles, kdy žil s Yoko Ono, měly často politický podtext, kdy sympatizoval s levicí. Častá témata byla třeba láska, mír a svoboda. Zvláště v albu Imagine tento fakt byl velmi zřejmý. Bylo úspěšnější než jeho předešlé sólové album Plastic Ono a vsadilo na popovější ráz skladeb. Kromě toho obsahuje řadu velmi úspěšných písní, které se v médiích hrají dodnes.  Album začíná nejslavnější Lennonovou písní Imagine, kde se zamýšlí nad náboženstvím, národnostmi a bohatstvím. Vlastně se zde pokoušel přesunout za politické normy a docela se mu to povedlo, protože píseň ovlivnila lidi po celém světě. Oblíbené politické téma graduje v Gimme Some Truth, což je jedno z jeho nejsilnějších hudebních prohlášení. Některé písně na albu zůstaly u témat Lennonova osobního života a vypovídají o jeho bolestech, trápeních a neštěstích. Milostné skladby On My Love a Oh Yoko! věnoval své druhé manželce. Snad nejznámější skladba alba How Do You Sleep? je neskrývaný útok na Paula McCartneyho, který měl prý tehdy k životu v míru velmi daleko. John Lennon, hlas bigbítové generace a hippies, nám prostřednictvím svých vánočních písní zanechal odkaz, který přesahuje hranice času a prostoru. Jeho slova o míru a lásce jsou stále aktuální a inspirují nás k tomu, abychom se snažili o lepší svět. Zdroje: autorský článek KAM DÁL: Maďarská rocková Omega byla za socialismu jako zjevení. Laser show, stylizace a skvělá muzika.

\n

Čas načtení: 2021-01-28 14:55:40

Koronavirus: Podobný osud Londýna a Wu-chanu (francouzské vyděšení z britské mutace v praxi)

Jsme zahlcováni stále novými informacemi o koronavirové lapálii. V lednu 2021 doslova explodovaly problémy v čase, kdy začala převažovat naděje spojená s očkováním. Strach z tzv. britské mutace a dalších mutací koronaviru ještě zvýraznily nečekané problémy s výrobou vakcín. To nás nutí zapomenout na nedávné varovné signály ukazující, že stále nejsme dostatečně schopni reagovat na koronavirové problémy v Evropě. Jedná se především o varovné signály spojené s dvoudenní francouzskou blokádou Velké Británie v prosinci 2020. Britský premiér Boris Johnson v sobotu 19. prosince 2020 zcela nečekaně vyhlásil pro třetinu Anglie tvrdý lockdown. Výrazně totiž narůstal počet koronavirových infekcí způsobených novou mutací koronaviru SARS-CoV-2 pod poetickým názvem VOC 202012/01 (nebo pod názvem VUI-2020-12-01 nebo B.1.1.7). Náhlé rozhodnutí o tvrdém lockdownu znepokojilo nejen obyvatele britských ostrovů, ale i politiky ve Francii a v EU. Poznámka č.1: Neřešíme, zda byl tento tvrdý lockdown zaveden včas, v dostatečné míře apod. Zabýváme se jenom důsledky 48hodinové blokády vzešlé z úleku Francouzů, že se objevila infekčnější mutace viru. Do článku nepromítá, že v té době měl být spíše vyhlášen celostátní lockdown, protože nová nakažlivější mutace byla ve Velké Británii (v různé míře) už rozšířena. Plošná uzávěra v Anglii a ve Skotsku začala až od úterý 5. ledna 2021. Za vše může mutace VOC 202012/01 Premiér Johnson tehdy všechny zaskočil. Vyhlásil tvrdé uzavření třetiny Anglie v sobotu a mělo platit od půlnoci ze soboty na neděli 20. prosince. Pro třetinu obyvatel Anglie to znamenalo, že si dají večeři a ráno, až vstanou z postele, nesmí – až na nejnutnější případy (včetně cesty do práce) – vycházet z bydliště na veřejnost. Zavřeny byly všechny obchody kromě prodejen nezbytných potřeb. Nejednalo se o maličkost, ale o náhlý přechod do nejtvrdšího čtvrtého stupně lockdownu. Už neplatilo „vánoční uvolnění“ plánované pro celou zemi na vánoční čas od 23. do 27. prosince. Statisíce rodin přišlo z minuty na minutu o Vánoce s širší rodinou. Náhlé uzavření společnosti bylo vnímáno jako signál nebezpečí. Objevila se vůně hysterie – pocit ohrožení nebezpečnou mutací koronaviru. Přitom premiér Johnson při vyhlášení totální uzávěry uklidňoval, že je nová mutace sice o 40 až 70 procent nakažlivější, ale nezpůsobuje těžší průběh nemoci. Ale i to znamená vážný problém, protože větší nakažlivost zvýší počet nemocných, a to je signál nebezpečí zahlcení zdravotního systému. Francouzi se lekli: „Francie …na 48 hodin zcela pozastavila pohyb osob a silniční dopravu… Další rozhodnutí o pozastavení byla přijata současně ve většině zemí v EU i mimo ni. (Rozhodnutí nebyla přijata současně.) Toto období umožnilo konzultace mezi Evropskou komisí a členskými státy na základě analýzy rizik pro veřejné zdraví zveřejněné 20. prosince Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí – ECDC, jakož i konstruktivní dvoustranné diskuse mezi francouzskou a britskou vládou…“  Mám pocit, že je to spíše alibistická formulace. Analýza rizik pro veřejné zdraví zveřejněná Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) sice přinášela aktualizované informace, ale důležitější byla přímá komunikace britských a francouzských epidemiologů. Poznámka č.2: ECDC v neděli 20. 12. 2020 vydala „Stručné vyhodnocení ohrožení: Ve Spojeném království byl pozorován rychlý nárůst varianty SARS-CoV-2 s více mutacemi…“, kde z hlediska dopravy nebylo napsáno nic podstatnějšího, než: „Vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje dostatek důkazů o tom, do jaké míry se nová varianta viru šíří mimo Spojené království, je třeba včasného úsilí k prevenci a kontrole jejího šíření a zahrnout následující: …zejména je třeba zdůraznit pokyny k vyhýbání se nepodstatným cestováním a sociálním aktivitám.“ Ve zprávě bylo uvedeno, že několik případů s novou mutací koronaviru již oznámilo Dánsko a Nizozemsko a podle zpráv médií prý i v Belgii. Otázkou je, zda nebylo francouzské zablokování dopravy na 48 hodin příliš zbrklé (či spíše zbytečné)? Vždyť není možné jiné řešení než přes hranice z Anglie pustit lidi s negativním testem na koronavirus. Tak to i dopadlo: S ukončením blokády byl spojen francouzský požadavek, aby byl před odjezdem z Anglie u cestujících (tedy i řidičů) výsledek negativního testu realizován před méně než 72 hodinami. Test musí absolvovat též děti ve věku 11 a více let. Anglický stín Wu-chanu Když Boris Johnson ohlásil tvrdý lockdown – zavedením nejvyššího stupně karanténních omezení – bylo postiženo 16,4 milionu lidí. Tvrdá opatření byla přijata na poslední chvíli, protože se nová infekčnější mutace koronaviru šířila stále intenzivněji. Váhání s nejtvrdšími opatřeními v jistém smyslu připomíná týdny opatrného našlapování kolem nové virové infekce v Číně a potom náhlé zavedení tvrdé uzávěry čínského Wu-chanu a později dalších měst a oblastí. Nová varianta mutace koronaviru byla poprvé zjištěna v jižní Anglii v září 2020. V listopadu byla infekčnější mutace identifikována v Londýně zhruba u čtvrtiny případů, v prosinci již téměř u dvou třetin infikovaných. V Anglii nastala situace, kterou známe už z Asie na začátku roku 2020. Britové zažívali znovu to, co lidé v čínském Wu-chanu. Během roku 2020 sice už několik tvrdých uzávěr proběhlo, ale 19. prosince nastala jiná situace: Došlo k tomu neočekávaně ze dne na den. Také v čínském Wu-chanu takové rozhodnutí nikdo nečekal. Vzpomínka na čínské vzdychání západních humanistů Od února 2020 se quasi – demokratičtí humanisté pohoršovali nad tvrdým uzavřením Wu-chanu a potom i dalších čínských měst. Proč lidé tehdy utíkali z Wu-chanu? Politický komentátor z USA jménem Tchang Ťing-jüan měl tehdy jasno: Mnoho obyvatel se bojí nákazy. Proto chtějí z nebezpečného místa pryč. „Magistrát město uzavřel a přinutil tak zdravé lidi, aby tu žili spolu s nakaženými… Kromě toho je ve městě teď velkým problémem zásobování potravinami, a tak se zdraví lidé snaží co nejdříve utéct,“ uvedl Tchang. Tento argument lze použít i na Anglii od 19. prosince. Dalším problémem prý bylo, že když se občané nakazili, nedostalo se jim potřebné péče. V nemocnicích byl nedostatek lůžek, a to je další důvod, proč z města utíkali i nakažení. Úřady ve Wu-chanu vydaly příkaz, že pacienti s mírnými či středně vážnými příznaky, u kterých nebyla diagnóza potvrzena, musí odejít do karanténních středisek a provizorních nemocnic. Z hlediska dnešních znalostí šlo vzhledem k zahlcení nemocnic o přiměřenou reakci. Pacienti byli na pozorování a pokud se projevil COVID-19, následovala snaha o léčbu podle míry tehdejších znalostí a možností. Tchang uvedl, že nakažené osoby, které město opustily, mohly šířit virus dál a přenesly ho do dalších oblastí v Číně. Ve skutečnosti infikovaní lidé vlaky a letadly už koronavirus před jeho oficiální identifikací rozváželi nejen po Číně, ale také na další kontinenty, včetně Evropy. Když to promítneme do prosincové Anglie, Johnson město Londýn uzavřel a přinutil tak zdravé lidi, aby tu žili spolu s nakaženými podobně jako ve Wu-chanu. Tchangovy argumenty se tedy dají použít i vůči Johnsonově totální karanténě. Útěk z pasti jako univerzální jev Humanističtí naivisté snahu o útěk z Wu-chanu viděli jako symbol nedůvěry vůči čínskému vedení. Ve skutečnosti šlo o archetypální jev – o jednu ze základních lidských reakcí. Proč by lidé museli důvěřovat vedení své země? Proč by veřejné mínění nemohlo být rozpolcené, plné nedůvěry vůči vládě a různým politickým a vládním skupinám, jak to vidíme například i ve Velké Británii, USA, Polsku, Francii či v České republice? Lidské reakce jsou prosté. Není třeba za vším vidět politiku. Řada lidí se intuitivně chce vyhnout omezení svobody, tedy uzavření v karanténě, na což upozorňuje i ústecký emeritní policejní psycholog major Josef Kovářík: „To je také lidská samozřejmost, obcházet pravidla, která jsou lidem vnucena. Jako psycholog – někdy i policejní vyjednavač – jsem většinou přesvědčoval jednoho dva lidi. S těmi se dohodnete. Čím větší je dav, tím větší je problém. Proto po vyhlášení karantény v oblasti 11milionového Wu-chanu z oblasti města do okamžiku uzavření komunikací uteklo prakticky ze dne na den přes 300 tisíc lidí.“ O 10 měsíců později v sobotu 19. prosince lidé hromadně opouštěli čerstvě uzavíraný jihovýchod Anglie. Rodiny se rozhodly ve velkém spěchu, protože za několik hodin, po půlnoci, by už platil zákaz vycestování z oblasti. Dálnice ven z karanténní oblasti se velmi rychle zaplnily ujíždějícími auty. Vytvořily i hodinové kolony. Šéf britské automobilové asociace potvrdil, že úprk lidí nastal už 90 minut po oznámení Borise Johnsona o lockdownu, a nazval ho malým exodem. Půjčovny aut měly žně, majitelé autobusů a mikrobusů si mohli dobře vydělat. Mnoho lidí se snažilo odjet vlakem. „Všichni se hromadili na vlakových stanicích, kde se opravdu nedalo hovořit o dodržování nařízení, což pak vláda označila za nezodpovědné,“ uvedl 21. prosince Peter Ďuračka pracující v hotelu v anglickém městečku Beverley.  Sobotní „last-minute“ oznámení podnítilo „…spěch na nádraží v Londýně a do devatenáct hodin, tam nebyly k dispozici on-line rezervaci žádné jízdenky v londýnských stanicích, včetně Paddington, King's Cross a Euston.“ Záběry zveřejněné na sociálních sítích ukázaly velké davy na nádraží St Pancras, které čekaly na nástup do vlaků do Leedsu.… Starosta Londýna Sadiq Khan řekl, že scény na londýnských nádražích byly ‚přímým důsledkem chaotického způsobu oznámení (tvrdého uzavření)', ale vyzval Londýňany, aby dodržovali nová pravidla…“ Spekulovalo se o zablokování výjezdů z Londýna, ale policejní šéfové potvrdili, že se to nestane. Předseda Rady náčelníků národní policie Martin Hewitt k zastavení automobilů uvedl: „Zviditelníme se, abychom povzbudili veřejnost k tomu, aby dodržovala pravidla. Není v úmyslu zakládat silniční zátarasy nebo běžně zastavovat vozidla.“ Podobně se chovali i Izraelci. I přes povinnou karanténu, která čeká na cestující po návratu zpět do země, se mnoho Izraelců rozhodlo využít možnost zakoupit si letenky pryč z Izraele před začátkem tvrdé karantény, tedy před 8. lednem 2021. Ideálním cílem leteckého výletu byl Dubaj ve Spojených arabských emirátech. „Podle Israir Airlines byrokracie neudělala nic pro to, aby zastavila nárůst nových rezervací, a velký počet Izraelců si prostřednictvím svých webových stránek rezervoval dovolenou," upozornila 7. ledna 2021 izraelská letecká společnost v článku o útěku Izraelců na „protikaranténní“ dovolenou. Marné přemlouvání V Anglii se sice objevovaly vládní výzvy, aby lidé z oblasti tvrdého lockdownu neodjížděli, ale marně. Následovaly úřední obranné akce: Například skotská premiérka Nicola Sturgeonová zavedla zákaz cestování mezi Skotskem a Anglií. Neboť nikdo nemá rád přivandrovalce z území zasaženého morem… Už v březnu 2020 na toto téma upozornil například článek Pandemie koronaviru v Evropě postavila venkov proti městu: Od Norska přes Francii až po Španělsko postavil koronavirus venkovské obyvatelstvo proti obyvatelům měst. Ti se hrnou na venkov, aby tam přečkali pandemii. Jednu z hlavních obav místních představuje zahlcení záchranné služby a nemocnic ve venkovských oblastech, které často trpí nedostatkem personálu. I v ČR byla zaznamenána antipatie proti náhlému přílivu víkendových, ale v té době koronavirových chalupářů, kteří ohrožovali zdraví místních obyvatel. Odjezd rodin z náhle uzavřené části Anglie byl motivován především touhou po setkání s příbuznými. Ve stupni čtyři neplatilo „vánoční uvolnění“, plánované pro celou zemi na 23. až 27. prosince. O svátcích se nemohly setkávat ani dvě domácnosti. Nárůst odhalených koronavirových infekcí tehdy zredukoval „vánoční uvolnění“ ve všech ostatních částech země, včetně Skotska, s povoleným setkáním rodin z původně plánovaných pěti dní na jediný (25. prosinec). Pouze Severní Irsko tehdy ponechalo možnost setkání až tří rodin po dobu pěti svátečních dnů, ovšem později vyhlásilo šestitýdenní lockdown platný (s ohledem na setkávání rodin) až po Vánocích od 26. prosince. Cvičení civilní obrany II. Od okamžiku kdy Boris Johnson vyhlásil pro část Anglie totální karanténu (lockdown kategorie čtyři), znamenalo to „zajímavou“ zátěž, kterou nelze nasimulovat, protože: a) totální uzavření rozsáhlého území přišlo nečekaně (last minute), což signalizovalo závažnost situace, ale také vedlo k rozčarování až vzteku lidí, kteří byli bez varování okradeni o svátky. Bude zajímavé vyhodnotit protichůdné tlaky: informace o ohrožení zdraví a snahu zachovat si aspoň částečně svůj životní standard, b) k závažnému narušení životního standardu došlo v čase očekávání svátečních dnů (podobně v Číně lidé utíkali z karanténních oblastí v čas blížících se novoročních svátků), c) tvrdý lockdown v přístavních oblastech Anglie směrem k Francii signalizoval míru obavy: Francouzská vládní reakce byla typicky zkratkovitá (48 hodin přerušení dopravního spojení s Velkou Británií). Byla to reakce z úleku, protože nebyli připraveni náhlou informaci ihned adekvátně reagovat. Cenné je, že reakce na mutaci VOC 202012/01 byla z hlediska „cvičení civilní obrany“ ideálním studijním materiálem. Ideálním v tom smyslu, že důvodem úleku naštěstí nebyla akutně smrtelná mutace či náhlá katastrofální situace, ale „jenom“ epidemický problém – vyšší infekčnost nového koronaviru. Proto reakce obyvatelstva a státního aparátu na britských ostrovech, ale i opatření ve Francii a EU, jsou zajímavým studijním materiálem. Ukázaly způsob reakce v zátěžových situacích lidí a institucí. Poznámka č.3: Motiv civilní obrany nepředstavuje „legrační“, ale ryze pragmatický motiv. Prvním mezinárodním „ostrým“ cvičením civilní obrany byla reakce na šíření nového koronaviru od ledna 2020. Státy si mohly poprvé v praxi vyzkoušet, jak jsou na pandemii nepřipravené. Jakékoliv pouze nasimulované cvičení nemohlo odhalit skutečnou míru neschopnosti člověčenstva reagovat na invazi infekčních breberek. Reakce na větší infekčnost nové mutace víru SARS-CoV-2 prověřila efektivitu připravenosti evropských států na náhlý přechod na vyšší stupeň nebezpečí, a tudíž i karanténního opatření. Opět s předpokládaným výsledkem – nebylo dostatečně zvládnuto. Od nedělního večera (21. prosince) Francie uzavřela lidem a kamionům na 48 hodin svou hranici, než vyřeší mechanismus přeshraničního styku. Několik tisíc kamionů muselo náhle zastavit v místech, kde řidiči neměli žádné sociální zázemí, následovala lavina dopravních, psychologických a sociálně-logistických problémů. Poznatky z blokády Velké Británie budou pro tvorbu budoucích krizových plánů podnětné. Při pouhém cvičení se takové zkušenosti nenasbírají. Ostré cvičení civilní obrany II., které bylo časově omezeno od soboty 19. prosince 2020 do pondělí 4. ledna 2021, ukázalo v rámci nové varianty ohrožení skutečné problémy v reálném rozsahu a čase. Následovalo jej už běžné období charakterizované plošnou uzávěrou v Anglii a ve Skotsku od úterý 5. ledna. Předběžné závěry: Ačkoliv každý stát zažil od ledna 2020 nejméně jednou jistou formu kolektivního úleku z epidemie/pandemie, našel nepříliš funkční, ale relativně vyhovující kompromis mezi karanténními opatřeními a snahou vydělávat peníze. Každá další výrazná změna stavu vedoucí k nové změně chování (v jihovýchodní Anglii od soboty 19. prosince) vedla k obdobným úlekovým reakcím, prvotní fázi administrativního a logistického provizorního jednání, následovalo zklidnění a nalezení uspokojujícího organizačního řešení, které nastupovalo zdlouhavě. Ačkoliv postupy zvládání tohoto typu krize byly již „nacvičeny“ v Evropě nejméně od konce března 2020, nová situace (od 19. prosince) vedla k pomalému nástupu opatření: 1) zbytečně časově dvoudenní blokáda kamionů ve směru do Francie, 2) pomalé a chaotické zmírňování náhlých dopadů blokády od 20. prosince 2020. Neúprosný čas nákupní hysterie Opět se potvrzuje, že narušení dopravních řetězců ohrožuje civilizační manýry rozmazlených lidí. A může vést až ke společenské nestabilitě. Na stůl tradičního britského vánočního oběda patří suroviny jako krocan, mrkev, hrášek, pastinák nebo růžičková kapusta, což se produkuje na britských ostrovech. Ale co dál? Ve dnech 21. a 22. prosince britské obchodní řetězce varovaly, že na Vánoce budou zřejmě v regálech supermarketů chybět některé čerstvé potraviny, zejména hlávkový salát, brokolice, květák a citrusy. Je to drobné připomenutí křehkosti prodejních řetězců a civilizační rozmazlenosti. Pokud 22. prosince Tesco (i další řetězce) nabádalo zákazníky, aby nakupovali jako obvykle, protože má ve skladech dostatek zboží až do 25. prosince, ve skutečnosti Tesco informovalo, že poté už začnou potíže. Po tomto oznámení každý rozumný člověk měl tendenci nakoupit ještě více jídla, pití, toaletního papíru atp. Pokud by problémy s dopravou trvaly více dní, s každým přibývajícím dnem embarga dopravy přes kanál La Manche by obavy nervózní spotřebitele tlačily k větším nákupům zboží pro dlouhodobější přežití. To by vyvolávalo další tlak na nakupující, aby si z toho zbytku, co ještě nebyl vykoupen, odnesli co nejvíce. Co je doma se počítá, to platí od pračlověka Janečka až do digitálního věku. Francouzská blokáda na 48 hodin představovala epidemiologickou prevenci i politické alibi. Politická opozice by Macronovi neodpustila, že neudělal hned mediálně viditelná karanténní opatření. Proto nejjednodušším opatřením byla blokáda Anglie (zároveň politicky silácké gesto) jako oddechový čas pro rozhlédnutí se, co dál. Ale už v okamžiku blokády bylo zřejmé, že není možné jiné opatření než pustit přes kanál na evropský kontinent řidiče s koronavirovým testem potvrzujícím, že nejsou infekční. Existovala samozřejmě i zdlouhavá, kapacitně omezená varianta dopravovat oběma směry jenom kontejnery, které nepřišly do styku s řidiči kamionů – ať na lodích nebo po kolejích Eurotunelu. Tato varianta v omezené míře fungovala přes víkend 19. a 20. prosince, kdy společnost Eurotunnel oznámila, že vlaky dovážející vakcínu do Británie z EU budou dále jezdit. Přístavy v Doveru a ve Folkestone informovaly, že kontejnery bez řidičů budou i nadále přes kanál La Manche převáženy, pokud je na francouzské straně převezme bez kontaktu francouzský řidič. Pokud by došlo v určité oblasti hypoteticky k „výbuchu“ mutace virové nákazy s vysokým procentem úmrtnosti, a bylo potřeba oblast úplně uzavřít, britsko-francouzské problémy s logistikou z konce prosince 2020, budou varováním. Varovné signály Základním ponaučením je nutnost rozhodnout o další dopravě v co nejkratším termínu podle předem připravených manuálů reagujících na různé typy krizových epidemických problémů. V prosinci 2020 rozhodnutí záviselo na vyhodnocení dat předaných mezi britskou a francouzskou stranou o nebezpečnosti mutace koronaviru. Odborných informací byl tehdy už dostatek a rozhodnutí, že Francouzi od řidičů budou vyžadovat negativní výsledek testu na COVID-19, mohlo být přijato už v průběhu neděle, tedy méně než za 24 hodin. Zdravotničtí a dopravní experti tehdy už jistě pracovali na scénáři, co udělat, kdyby bylo nutné uvažovat o uzavření hranic. Otázka zní: Jak uzavření hranic definovat z hlediska mezinárodní dopravy zboží. První návrhy tohoto typu se objevily 10. ledna, kdy vědecký vládní poradce Arnaud Fontanet veřejně doporučil, že by Francie měla uvažovat o uzavření hranic. Ale co dál? Uzavření hranic je, alespoň pro EU, jenom krátkodobým nouzovým řešením, jehož plná úspěšnost není zaručena. Z dlouhodobého hlediska nejrozumnějším a technicky dobře zvládnutelným způsobem dopravy je v krizových časech tohoto typu převoz zboží nákladními vlaky. Tedy s minimem obslužného personálu, a se snadno dezinfikovatelnými vagony a kontejnery. I v obecnějším smyslu by měla být do budoucna preferována železniční nákladní doprava s přeložením nákladu na kamiony až v cílových regionech (krajích, hrabstvích, župách…). Regionální jistota Další strategickou úvahou by mělo být, aby nejzákladnější zboží nutné pro dlouhodobou obživu, hygienu a celkové fungování obyvatelstva, bylo možno pěstovat, chovat a vyrábět ve vlastním regionu. Zkušenosti s koronavirem SARS-CoV-2 ukazují, že může dojít k narušení (až ke zhroucení) mezinárodní dopravy mezi výrobními a distribučními centra a koncovými uživateli a jejich montovnami. Zastavení či zhroucení dopravy i v menším měřítku (viz 48hodinové embargo dopravy z Anglie do Francie) může způsobit problémy přetrvávající týdny. Přitom prosincové „cvičení civilní obrany“ (v rámci roku 2020 v pořadí druhé) jenom naznačilo, co by náhlá karanténa a blokáda v malém mohla způsobit v širším měřítku. Další poznatek: Mezinárodní společenství není solidární v nejdůležitějších záležitostech, pokud ohrožují jejich regionální bezpečí. Pro přežití politiků je v okamžiku krize potřeba podpořit jistoty, které po nich požadují voliči. K tomu se „flexibilně“ připojí i podnikatelská sféra, pro kterou kšeft je vším. Proto z momentální nutnosti podpoří regionální zájmy. Při zvládání rozsáhlých katastrofických jevů (v obecném smyslu i pandemií) je důležitý „náš“ region, pokud to situace dovolují i širší regionální okolí, a to je vše. Ekonomicky silné státy budou mít při zvládání katastrof lepší vyhlídky. Mezinárodní spolupráce je až cosi na druhém či třetím místě. To se ukazuje i v rámci koronavirové pandemie, obzvláště v období snahy zajistit si co nejvíce vakcín pro „náš“ region. Ale to jsou témata nad rámec tohoto článku. Problém testování Britsko-francouzské lapálie s pomalým nástupem testování řidičů by měla vést k vytvoření specializovaných armádních jednotek vybavených a vycvičených (v rámci civilní obrany) ke zvládání zásahů v krizových a epidemicky ohrožených oblastech. Znamená to posílit ženijní a zdravotní vojsko a logistické jednotky obecně. V prosinci 2020 jsme viděli pomalý nástup testování prodlužující blokádní chaos o další dny. Ve Velké Británii testování zpočátku fungovalo pouze na letišti/parkovišti Manston, kam musely zaparkovat stovky kamionů. Testovací místa tam měla výrazně omezenou kapacitu. Trvalo až do čtvrtka 24. prosince, než se testování dostalo až do přístavních zón a okolních silnic, kde na ně čekalo mnoho dalších řidičů. Proto byla typická zpráva: „Sdružení pro silniční přepravu zboží (RHA) odhadlo, že osm až deset tisíc nákladních automobilů bylo ve frontách, které se začaly tvořit kolem přístavů na jižním pobřeží Anglie, když došlo v neděli k uzavření hranice. Vláda uvedla, že věří, že počet se blíží šesti tisícům, i když ministři počty dříve výrazně podcenil,“ psal 24. prosince Guardian.  Vláda uvedla, že do čtvrtečního poledne (24. prosince) bylo provedeno více než dva tisíce testů, ale přístav Dover potvrdil jenom odbavení 700 nákladních aut směrem do sladké Francie. Podle ministra dopravy Granta Shappse bylo 2367 testů provedeno od poledne ve čtvrtek 24. prosince, s 2364 negativními a třemi pozitivními testy. Ve čtvrtek večer řekl: „Musíme co nejdříve vyřešit situaci v Kentu způsobenou náhlým uvalením omezení od francouzské vlády. Dnes jsem poslal speciální instrukce armádě, aby převzala kontrolu nad testováním a operacemi spojenými s dopravou v kraji…“ Podotýkám, že k uzavření došlo již v neděli. Tehdy mohla být předběžně mobilizována armáda k přípravě testovacích kapacit, protože neexistoval jiný způsob řešení situace. Testování řidičů se ukázalo za více méně zbytečné, protože k 31. prosinci bylo provedeno 15 526 testů, ale pozitivních bylo jenom absolutní minimum: 36. V souvislosti s tím není od věci připomenout, že Nizozemí zrušilo povinnost PCR testu pro řidiče kamionů při příjezdu na své území. České ministerstvo zahraničí informovalo, že do Nizozemí je možné jet trajektem z města Hull a Newcastle na severu Anglie: „Pokud nejste v Kentu, kam britské úřady doporučují nevjíždět, je toto alternativní trasa. Je nicméně nutné mít před odjezdem do přístavu platnou jízdenku.“ Autor článku zaznamenal, že do Ústí nad Labem se vrátil český řidič z Anglie až teprve 4. prosince 2021. Tak „operativní“ bylo zvládání následků britsko-francouzského koronavirového problému na hranicích přes kanál La Manche. Co blokáda (ne)přinesla Snaha o izolaci pevninské Evropy od nové mutace COV 2020 12/01 byla marná. Britští vědci upozornili, že mají velmi dobrou infrastrukturu pro genetické analýzy koronaviru, a proto byla zjištěna přítomnost nové verze koronaviru právě na jejich území. Mutace COV 2020 12/01 už v té době působila v dalších evropských zemích.  Virolog Fabrizio Pregliasco z Milánské univerzity upozornil, že britský kmen nemusí být jenom „britský“, ale pouze ho jako první objevili v Anglii. Tehdy byla kromě Severního Irska s pár případy nová mutace rozlezlá již po celých britských ostrovech. V době vyhlášení tvrdé karantény na jihu a východě Anglie i velšský premiér Mark Drakeford varoval, že nový kmen koronaviru „je silně přítomný po celém Walesu". Později bude zpětně analyzováno kdy se „britská (anglická) mutace“ poprvé objevila v zahraničí. Opět se objevuje stejný problém jako v Číně. Identifikace koronaviru Sars-Cov-2 v Číně nevypovídala nic o tom, kde koronavirus v době první oficiální identifikace působil. Koronavirus byl už rozšířený po Číně a směřoval i do zahraničí. Z mezinárodního letiště ve Wuhanu mohl během prosincem, možná i listopadu, cestovat v těle člověka kamkoliv, kde na planetě přistávají letadla. Tam mohl přestoupit do jiného letadla a letět ještě o kus dál. Když přišel prosinec 2020, nelze se divit, že bez ohledu na francouzskou blokádu a další opatření se už kolem Štědrého dne začaly objevovat informace o britské mutaci koronaviru třeba v Německu, Izraeli, v Dánsku, Itálii, Francii či Belgii, později Španělsku a Švýcarsku atp. V prvním týdnu roku 2021 byla tzv. britská mutace potvrzena nejméně v 35 státech. Samozřejmě se objevila i v ČR, kam byla importována z vánočního Německa. Identifikována byla u nás v lednu. Jaké je poučení z důsledků francouzské blokády? Generální poučení z výše popsaného blázince nelze vypsat jenom v pár větách. Lze snad popsat alespoň obecné stíny, které vrhá francouzská blokáda na celkovou historii lidského chování v pandemii v průběhu roku 2020. Od konce prosince 2019 a během roku 2020 se vědci dozvídali stále více o koronaviru, o možnostech léčby a prevence. Ale organizace obrany proti infekci stále probíhá ve fázi pokusu a omylu, protože se objevují stále nové situace a problémy. Náhlý projev obavy z nakažlivější „britské mutace“ koronaviru Sars-Cov-2 ukázal, že rychlá (a nakonec zbytečná) francouzská uzávěra na 48 hodin s následnými problémy v dopravě nejméně na dva týdny, je připomínkou, že všichni se snaží pokračovat v momentální improvizaci. Začátkem roku 2021 prožívá lidské společenství „čekání na zázrak“ zvané očkování. Jsou s ním spojeny emotivně laděné projevy: přehnaná očekávání, až zlostná netrpělivost a podezíravost. Očkovací programy letos neposkytnou stádní imunitu před pandemií, varují experti. Upozorňují, že vakcíny nejsou k dispozici v chudých zemích, část lidí vakcínám nedůvěřuje a hrozí, že koronavirus zmutuje a vakcíny mohou být vůči některým mutacím neúčinné. „V roce 2021 se nevrátíme k normálu," varoval Dale Fisher, předseda Skupiny pro reakci na epidemie Světové zdravotnické organizace. Lidské společenství jako celek neposkytuje záruku ničeho. Lidstvo je obecný výraz bez většího významu, protože ve skutečnosti jde o větší počet společenství, či spíše proměnné shluky regionálních skupin s různorodými tendencemi. Ani současná pandemie není schopná lidi sjednotit. Rozdělení v době pandemie je ještě patrnější, a zakládá se na dominanci bohatších, a tudíž i silnějších a sofistikovanějších. Devi Sridharová, profesorka veřejného zdraví na Edinburské univerzitě, napsala: „Začátkem tohoto roku přislíbilo 171 zemí, že se bude účastnit na tzv. iniciativě Covax, jejímž cílem je podpořit vývoj a férovou distribuci dvou miliard dávek vakcíny do konce roku 2021. Ale když se ukázalo, že jsou první vakcíny úspěšné od firem Pfizer a BioNTech, bohatší země vykoupily 80 procent jejích dávek. Z jedné analýzy Oxfamu vyplývá, že i kdyby se ukázalo, že všech pět pokročilých vakcín funguje, pro většinu lidí na světě nebude dost vakcín až do konce roku 2022.“ Ve vědecké rovině je spolupráce na poznávání nového koronaviru intenzivní. Ale Devi Sridharová uvedla, že na květnovém Shromáždění pro světové zdraví (2020) vlády přislíbily, že budou sdílet výsledky výzkumu a budou společně řešit koronavirovou pandemii. Když začaly vlády čelit rozhodnutí, jak sdílet zdroje, přísliby spolupráce splněny nebyly. Probíhající politická studená válka č. 2. podkopává mezinárodní spolupráci. Problémy s koronavirem Sars-Cov-2 jsou zdrojem vydírání na mezinárodní i vnitrostátní a regionální úrovni, čemuž se říká politika, respektive politický boj. Typické je například obviňování Číny, že může za rozšíření koronaviru do světa, nebo útoky opozice proti špatnému protiepidemickému postupu vlády bez ohledu na to, zda jde o ČR, Velkou Británii, Francii nebo jiný stát. Média mají v úsilí zvládnout pandemii stejně problematickou roli jako politici. Jsou též přehlídkou dobře placených mindráků a „ismů“. Generální závěr aneb věštba: Budoucí přírodní katastrofy, včetně pandemií, budou součástí politicko-ekonomického boje. Mezinárodní, vnitrostátní i regionální spolupráce bude i nadále podmíněna ekonomicko-politickými zájmy. Silnější bere vše. I ve snaze o přežití. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

\n

Čas načtení: 2021-07-08 12:33:56

V Kotletově nové knize čeká Prahu budoucnosti střet mezi Digitálním mesiášem a čarodějkami

Kniha českého autora sci-fi Františka Kotlety Underground se navzdory vydání na začátku jarního lockdownu stala loni nejprodávanějším titulem mezi domácími i zahraničními knihami v žánru fantastiky. Příběh z vánoční Prahy roku 2107 přinesl futuristickou vizi samostatného města Praha City po rozpadu České republiky a prohrané česko-polské válce. Nyní se do světa plného transhumanismu a uměle vyráběného jídla autor vrací, aby Praze přinesl Revoluci. Svět se ponořil do temnoty, ale Praha City je šťastné město plné neonů a milionů spokojených lidí. Alespoň to tvrdí zprávy City News. Jenže i redaktoři všudypřítomného televizního kanálu vědí, že pod povrchem bublá revolta. Korporace se rozpadají a po mnoha letech se chystají volby, které přinášejí nejen slovní přestřelky, ale i krev v ulicích. V těch ulicích, po nichž prý kráčí Digitální Mesiáš, jenž přišel spasit svět poté, co čarodějky selhaly. Detektiv Petr Vachten má ale jiné starosti. Umírají vlivní lidé a do City News přicházejí informace od jejich vraha, který si říká Zodiak. A co je nejhorší – digitální mládež propadla kouzlu retrorapových verzí písní Hany Zagorové!   Ukázka z knihy: Klepl jsem do masky a zapnul noční vidění. Šplouch! „Možná bys…“ Při pohledu na Belcha stojícího po pás v tekutině, kterou po stovky let utvářely splašky, mazut, špína, mrtví potkani i lidé a kdoví co ještě sem všechno steklo ze světa tam nahoře, mě okamžitě přešel vztek, že vydal překvapivý, a hlavně hlasitý zvuk. Opatrně jsem nohou prošlapal prostor mezi námi dvěma a hledal pevnou oporu. Pohybovali jsme se po nějakých starých trubkách, pod nimiž se nacházelo pohyblivé dno. Polák pomaličku klesal dolů jako akcie DEZATEGu poté, co jeho vlastníci za záhadných okolností opustili tento svět. „Možná bys mi měl pomoct,“ zavrčel. „Možná bych tě měl nechat zemřít za to, co mi dáváš do bigosu,“ usmál jsem se, i když to přes ochrannou masku nemohl vidět. „U svatých kostí Lecha Kaczyńskiho, Czesi, wy żeście sōm ale blank ciule!“ zaklel rodák z Katowic česko-slezsky. Vzhledem k tomu, že jsem během druhé války o Těšínsko pochytil polštinu i slezštinu, která v pohraničí přece jenom byla pořád ještě živá, jsem tušil, že máme být něco jako banda kokotů, ale ruku jsem mu podal. Mohl by mi nasrat na hlavu, a stejně bych tam pro něj skočil. Moc přátel mi v tomhle zkurveným městě nezbylo. Podal jsem mu ruku a vytáhl ho ven. Temná slizká kejda po něm pomaličku stékala dolů. Naštěstí jsme na sobě oba měli inteligentní vodotěsné kalhoty i bundy a staré, ale zatraceně spolehlivé vojenské boty z umělé nanokůže. „Víš, že to smrdí jako tvoje varšavská houbová omáčka?“ „Víš, že jste prohráli válku, pepíci?“ odvětil. V tu chvíli se ale nedaleko od nás ozvalo další šplouchání. Okamžitě jsme zmlkli. Belch si očistil masku, aby vůbec něco viděl. Nacházeli jsme se v něčem, co byla kdysi částečně kanalizace a kolektory a od doby, kdy sem zavítal poslední revizní technik, určitě uběhlo přes sto let. Od té doby sem jenom stékalo svinstvo z praskajících trubek a kanálů. Ale i tady žili lidé. Praha – pevně ohraničená autonomními bojovými drony, bunkry a zátarasy před světem tam venku – se nemohla rozrůstat do šířky, a tak se ti bohatí tlačili nahoru a chudí dolů. Vždycky to tak bylo. Život ve věžích hradů a slumech podhradí se dost zásadně lišil i během režimů, které si hrály na to, že nastolí rovnost. Nakonec vždycky přišli papaláši a s nimi lidé odsunutí na okraj. A taky spousta krve a bolesti. „Na,“ vytrhl mě Belch z planého filosofování. Rozepnul si plastikový batoh a podal mi pistoli. Měla na sobě pěticípou hvězdu. „Co to je?“ „Makarov. Sovětská klasika,“ odvětil. „Sovětská? Jako Sovětský svaz, co zanikl dřív, než měl můj pradědeček první erekci?“ ujistil jsem se a pistoli prozkoumal. Měla zásobník na osm nábojů ráže devět milimetrů. „Pochybuji, že někdo z tvé rodiny kdy měl pořádnou erekci, ale ano, je to ze Sovětského svazu. Stalin se tím drbal na koulích, když mu ho kouřil Berija,“ odpověděl a vytáhl druhý historický kousek. Ten jsem znal z černobílých komiksů tisknutých na stonásobně recyklovaný papír, jež jsem četl v dětství – samopal Thompson, oblíbená zbraň americké mafie z předpředminulého století. Hot dogy, hamburgery a Al Capone byli moje dávná láska. „Vykradl jsi muzeum?“ zeptal jsem se a dál prohlížel makarova. Vypadal funkčně. „Něco takového. Jeden sběratel to u mě vyměnil za bigos.“ Co si budem povídat, dobrý bigos ze skutečného masa a zelí měl větší hodnotu než zastaralá bouchačka. Ale teď se nám hodilo to druhé. Co taky v kanále s bigosem.   *  *  *   Opatrně jsem se prodíral stojatou tekutinou. Mlčeli jsme dobrých tři sta metrů cesty. Slyšeli jsme jen kapání vody a vzdálené šramocení, které postupně sílilo. Zastavil jsem se a počkal, až mě Belch dojde. Už nebyl nejmladší. Během česko-polské války, která skončila něčím, co by se dalo nazvat polské vítězství, v okamžiku, kdy se Česká republika rozpadla a ztratila o válčení se severními bratranci zájem, sloužil u speciálních jednotek. Jejich speciálnost spočívala ve schopnosti získat pro bojující jednotky proviant. Belch si poté v Praze zařídil polskou restauraci, aby nabyté válečné zkušenosti se sháněním exkluzivních potravin jako maso, vejce nebo zelí nějak zužitkoval. Když jsem mu řekl o své dnešní práci, přemluvil mě, abych ho vzal s sebou. Teď hlasitě oddechoval, což bylo trochu slyšet i přes filtr masky. „Pořád chceš ‚zažít trochu toho vzrušení jako za starých dobrých časů‘?“ odrecitoval jsem po paměti jeho slova. „Jebu ti matku. Soustřeď se raději na to, co je vepředu,“ zašeptal a zkontroloval kondom na hlavni thompsona. Tohle opatření kdysi zavedli do praxe američtí vojáci ve Vietnamu, kteří tak chránili své zbraně a munici před vlhkostí. Vůně vietnamské občanské války proto byla směsí napalmu a spálené gumy. Následkem toho se kvůli nedostatku prezervativů rozmohl v americké armádě syfilis, ale to už je daň za to, když dá člověk přednost okamžitému přežití před dlouhodobými riziky. Ušli jsme dalších dvě stě metrů. Šramot sílil a zároveň se do něj prolínal nový tlumený zvuk. Přidal jsem do kroku.   *  *  *   Tam venku byl svět možná krutý a necivilizovaný, propadlý do zmaru a úpadku, a možná byla Praha vrcholem současné evropské civilizace, ale to, co se skrývalo ve střevech tohoto města, by v divočině nemohlo ani přežít. Tady to však vegetovalo skryto před denním světlem v něčem, co možná kdysi byl sklad nebo místnost s elektrickými rozvody. Teď odsud někdo prorazil soustavu tunelů, kterými se dalo dostat ven i jinak než přes břečku, v níž jsme teď stáli do pasu. V temnotě jsem díky infravizoru své masky viděl obrysy vysoké shrbené postavy. „Kanálník,“ špitl Belch. Říkalo se jim všelijak, ale „kanálník“ asi vystihovalo jejich podstatu nejlépe. Lidé, kteří žili mimo systém, většinou přebývali ve stanicích metra U, tedy nejspodnější ze tří tras. Na rozdíl od nadpovrchové S a luxusní N spojující magnetickou rychlodráhou nové centrum Prahy s luxusními okrajovými čtvrtěmi, byl vstup do prostor U-metra zdarma. Jenže jím také jezdili obyčejní obyvatelé města do práce. A když už byl někdo příliš velká troska i na U, prostě ho pár nařachaných týpků, co v životě nedokázali nic lepšího než bouchat dvanáctky ve výrobně umělého masa a mlátit slintající lidské trosky, poslalo ještě mnohem hlouběji. A stal se z něj kanálník. Někteří kanálníci žili pod povrchem už po několik generací. Vyskytovaly se mezi nimi zvláštní existence. Málokdo si mohl dovolit skutečné jídlo jako maso nebo nedejbože zeleninu a všichni jedli to, co se vyrábělo v laboratořích DEZATEGu nebo ARKASu, jenže kanálníci si nemohli koupit či vyhrabat z popelnic ani to. Od toho tu byli obyčejní bezdomovci a tuláci, výrazně vyšší kasta. Pro ty nejchudší zde byly kostky, které vyráběla mafie a různí pokoutní experimentátoři ze zbytků a biologického odpadu v ilegálních výrobnách, kde se nedbalo na kvalitu ani normy ISO. Šlo jen o to, zajistit spodině kalorie za pár šupů, a ještě na tom vydělat. Jenže po generace žít v temnotě, pít špinavou kaši místo vody a žrát tenhle humus, to dokázalo vrátit evoluci nejen nazpátek, ale vrhnout ji i úplně jiným směrem. Někteří z kanálníků už kvůli tomu ani nevypadali jako lidé. A tenhle mezi ně patřil. „Zarchnch,“ ozvala se postava. Čistě teoreticky by nás neměl vidět, ale nejspíš slyšel lehké šplouchání hovnokaše, kterou jsme se brodili, nebo nás ucítil. Patrně jsme navzdory dvouhodinové cestě splašky pořád ještě dostatečně nepáchli, jak vyžadovala místní etiketa – EdMP. Eau de mrtvý potkan. „Zarchn. Chrm chrm hrmla strm,“ zarezonovalo prostorem. Odjistil jsem bolševickou vrtačku na kontrarevolucionáře. „Zní jako moje bejvalka po flašce vína,“ zašeptal Belch. Udržovat „rádiový klid“ už nebylo třeba. Kanálníka jsme pořádně neviděli. Pomalu jsme stoupali z vody a hnusosračka z nás jen crčela. „Kurva, vlevo,“ špitl Polák. „Co?“ „Je jich tu víc,“ vysvětlil. Rozhlížel jsem se okolo, ale nikoho jsem ani s pomocí infra neviděl ani neslyšel. „Jsi si jistý?“ „Vsadím na to levý varle.“ „Neprodal jsi ho za půl krávy Rusům?“ „Drž hubu,“ zavrčel nevrle Belch a natáhl americkou raritu. Možná byl ošlehaný vichry té nejpitomější války – tedy hned po třídenní řeži mezi Košickou federací a Žilinským císařstvím –, ale nebezpečná situace mu lezla na nervy. Zlenivěl. Ušli jsme pár dalších kroků a já stále slyšel jenom zvuk před sebou. „Tam,“ ukázal Polák na třetí hodinu. Měl pravdu. Něco se tam pohnulo. Vylezli jsme z břečky na pevnou vybetonovanou plochu. Rozepnul jsem dvojitě krytý gumový zip a vytáhl z boční kapsy signální světlici. „Ztlum si kontrast,“ zašeptal jsem, odjistil ji a hodil doprava. Rudé světlo ozářilo prostor. „Kurva.“ „A kurva.“   *  *  *   Před červenou září se rozuteklo dobrých patnáct postav. Viděl jsem jenom obrysy a míhající se stíny, ale působily děsivě. Některé v potrhaných špinavých cárech, jiné zcela určitě nahé. „To by je mělo zahnat,“ usmál jsem se. „Jen aby.“ „Nesýčkuj,“ zavrčel jsem, a dokud světlice ukazovala cestu, vyrazil jsem od bahnité srajdy směrem, kudy se ozýval hlas podobný Belchově bejvalce. „Slyším ho.“ Nebyl jediný. I já jsem místo chrchlání a chrumlání najednou zaregistroval dětský pláč. Přidal jsem do kroku a přes zrezivělá železná futra vlezl do původně patrně servisní místnosti, která teď připomínala spíš jeskyni. Všude se válely staré krámy, hadry, kusy elektroniky a zrezivělé konzervy. Zbytkové světlo ze skomírající světlice mi pomohlo vidět pomocí masky všechno v dokonale vykreslených obrysech. „Brum,“ uslyšel jsem z chuchvalce prastarých novin. „Zarchn,“ kontroval hlas z levoboku. Stál tam chlápek, který vypadal jako kříženec Jiřiny Bohdalové, slavného avatara z večerníčků Rákosníček a útok robotů z mlhoviny Kočičí oko nebo Křemílek a Vochomůrka budují síť 7G, a hrocha. „Stůj, mrdko!“ zakřičel jsem na kanálníka a namířil na něj pistoli. „Cholera,“ zaklel vedle stojící Polák. Ruce se mu chvěly. „Kdy jsi naposled střílel?“ zeptal jsem se ho. Jeho očividný strach mě zatraceně znervózňoval. „Minulý týden… Na vrabce. Na člověka nikdy.“ „A kurva.“ „Kurva.“   *  *  *   Kanálník stál shrbený necelé dva metry ode mě. „Zarchn?“ „Nemá moc rozmanitý slovníček,“ poznamenal Belch. Ignoroval jsem ho. Dítě, které jsme ve sračkách a jejich širokém okolí už dva dny hledali, se rozbrečelo někde u zdi po mé pravé ruce. „Není možný, abys mi nerozuměl, kanálníku,“ promluvil jsem pomalu a nahlas a současně se úkroky přibližoval k tělíčku ležícímu v pelechu ze zmačkaných novin a starých letáků. Belch se mi držel po boku. Světlice dohasínala a obrysy zvolna ztrácely svou ostrost. „Jenom si vezmu toho smrada a zmizím. Nic se ti nemusí stát,“ pokračoval jsem. „Zarachan?!“ Slovo v lehké obměně znělo výhružněji. „Wojciechu, dárky.“ Majitel nejlepší polské restaurace v celé Praze – pravda, také jediné – znovu rozevřel svůj vak a vytáhl z něj dva balíčky proteinových tyčinek. „Je to výživnější než to smrádě. Nažere se z toho celá rodina. Půlka je s příchutí vánočního psa, to si budete čvachtat, a když to obalíte blátem, bude vám to chutnat jako domácí strava,“ mluvil jsem dál klidným hlasem a udělal dalších pár kroků k dítěti. „Ne. Dítě mé. On Zarachan. Já Zarchn.“ Překvapil mě. Nevypadal moc jako příslušník téhož druhu, ale když promluvil, přeběhl mi mráz po zádech. Místo podivného monstra jsem v něm spatřil karikaturu zlomeného lidství vyhnaného až na dno a v mých útrobách se něco sevřelo. Jeho shrbená postava jako by se narovnala. Měl zdeformovanou páteř i obličej. Působil jako nějaký starý politik z počátku minulého století, na jehož jméno jsem si zoufale nedokázal vzpomenout, ale jinak to byl člověk. Naštěstí dítě začalo brečet hlasitěji a záchvat soucitu byl ten tam. „Není to Zarachan. Je to smrad ze sirotčince Prokleté děvky Terezy. Tam ho musíme vrátit,“ odpověděl jsem mu a udělal další krok k šustící hromadě novorozenecké něžnosti. Už jsme byli skoro u dítěte. Zarchn pořád stál a nehýbal se. Shýbl jsem se pro prcka. Ležel nahý v novinách a na břiše měl nějakou černou mazlavou hmotou namalované malé kolečko. Na jednom letáku jsem si všiml obrovského nápisu „Retrotýden v Lidlu“. Měl jsem pocit, že půjde o nějaké porno, ale ani tak jsem se zašpiněnou archiválií nechtěl ztrácet čas. „Ne smrad. Oběť pro Vyzdvihovače,“ namítl Zarachan. „Co, kurva?“ nechápal Polák. Jeho prudká otočka mě zaujala a podíval jsem se tam, kam mířil jeho pohled – u vchodu se začínala tvořit fronta kanálníků. Byli to chlapci a dívky jako buk. Tedy pokud máme na mysli plísní pokrytý buk vyrůstající pokrouceně na svět skrz kanálovou mřížku. Někteří vypadali hodně mladě, jiní staře a seschle. Většina na sobě neměla nic – vůbec nic. Jiní jen špinavé cáry. I přes masku s nanouhlíkovou filtrací se mi do nosu zavrtával houstnoucí odporný pach, kterému se nevyrovnal ani odér stoky, jejíž pozůstatky nám pořád ještě okapávaly z kalhot. Filtrace mě dokázala ochránit před viry i bakteriemi, ale na molekuly hnusu byla krátká. Kanálníci se od sebe dost lišili. Pár jich působilo zdeformovaně s podivně transformovanými tkáněmi. Jedné ženě visely z obličeje kusy kůže až k bradavkám malých prsou. Další chlap měl podobně protažené panděro poseté desítkami boláků. Měl ho naněkolikrát přelepené kusem nějaké plastové pásky, aby se mu nemotalo mezi nohama. Další měli různé výrůstky nebo vyrážky na obličeji plné hnisu, ale pár jich vypadalo, že by po důkladné sprše mohli klidně vyjít na povrch a nikdo by si jich nevšiml. Levačkou jsem nabral plačící smrádě. Kanálníky to dost nakrklo. Začali syčet, vrčet a někteří vydávali i slova, kterých ale bylo tolik naráz, že jsem jim nerozuměl. Křup. Zvuku, jenž se mi ozval pod nohama, jsem nejdřív nevěnoval pozornost, ale pak mi i přes bytelné podrážky došlo, že těch křupavých věcí je tam víc. Risknul jsem pohled dolů a pár sekund netušil, po čem to, sakra, pajdám. Nakonec jsem se naštval, rozepnul zip na levém stehně a vylovil baterku. Cvak, ozvalo se a má maska mě v prudké záři na chvíli nechala oslepeného. Brzy se však překalibrovala na světlo a já uviděl na zemi hromadu dětských kostí. Některé vypadaly dost čerstvě. To, co jsem momentálně drtil podpatkem, byl hrudní koš tak půlročního mimina. Křupity křup, udělalo pár žeber, když jsem se snažil šlápnout jinam. Vztekle jsem se otočil a baterkou osvítil Zarchna a jeho návštěvníky. Světlo jim nedělalo dobře. Vrčeli, kňučeli a chránili si oči před bílým kuželem. Nyní jsem si mohl prohlédnout jejich těla lépe a spatřil pokožky podivně zažloutlé a zašedlé. Teprve teď jsem si také všiml, že někteří drželi v rukou železné tyče, háky a rezavé, podomácku vyrobené mačety. „Ty vole, týden budu jenom na vodce,“ pronesl Belch a nahlas polkl. Nejspíš se snažil potlačit zvracení. Nebyl sám. Jenže nablinkat si do masky, no, to nebyl úplně nejlepší nápad. Dětský pláč nabral na síle. Posvítil jsem Zarchnovi do očí. Jeho žlutošedý obličej se zamračil a něco zachrochtal. „Nechte nás odejít,“ pronesl jsem pevně. Masa kanálníků ale udělala krok vpřed. „Nemáš u svých příbuzných zrovna autoritu,“ zakroutil hlavou Belch. Navzdory situaci jsem se rozesmál. Kanálníci však smysl pro humor neměli. „Nechají zde oběť pro Vyzdvihovače. Odejdou,“ řekla rozhodně žena s bílými vlasy pokrytými kusy bláta, stojící v chumlu kolem vchodu. Zarchn souhlasně pokýval hlavou. Podíval jsem se na ženštinu s vyschlými prsy. Měla zakalené oči a pod kůží jí prosvítala žebra. I tak bych si ale tipnul, že za sebou neměla víc než tři křížky. V kanále se dlouhý a dobrý život nepěstoval. Myslím, že jsem instinktivně zavrtěl hlavou, což si kanálníci logicky vyložili jako jasné gesto toho, že vyjednávat s námi nemá smysl.   *  *  *   Bariéra těl se pohnula. Kanálníci vyrazili vpřed jako jednolitá masa, bez ohledu na to, kdo měl v rukách železo a kdo jen špínu za nehty. Prásk! Bolševická vrtačka na reakcionáře třaskla prostorem a Zarchn se skácel k zemi. „Není asi úplně chytrý ho střílet do kolena,“ zamumlal Belch a měl samozřejmě pravdu. Zatímco dítě se po zvuku výstřelu rozeřvalo ze všech sil, kanálníci se rozběhli proti nám. Polák je pokropil dávkou z thompsona. Vzhledem k tomu, že měl v bubnovém zásobníku sto nábojů, mohl si to dovolit. Střelivo .45 ACP jejich řady slušně pokosilo. Kanálníci před námi krváceli, řvali a padali k zemi, ale výstřely i dětský řev přehlušilo ječení, které k nám přicházelo zvenku. Ani jsme nestačili zařvat své obligátní „kurva“. Chlápkovi s panděrem omotaným páskou jsem provrtal sanici a sotva jsem uhnul rezavému hasáku, kterým kolem mě máchla kostnatá ženština. Prokopl jsem jí levé koleno a pak z dvaceti centimetrů vystřelil mezi oči nějakého chlapíka s bezzubými ústy plnými slin. Jeho krev, kousky mozku a střípky lebky se rozprskly kolem nás. Mě chránila maska, ale dítě dostalo nový červený nátěr. „Áááá!“ Výkřik patřil mně. Šedivá kanálová zrůdička s prokopnutým kolenem se mi zakousla do lýtka. Nejspíš v agónii se jí podařilo prokousnout můj ochranný oblek těsně nad botou. Škubl jsem nohou a kopl ji do hlavy. Bolelo to jako čert. Ještěže jsem měl všechna očkování z časů, kdy nestála majlant. Polákova nejistota byla ta tam, přecvakl samopal na střelbu jednotlivými náboji a pálil do masy před námi s jistotou pouťového frajera kosícího navoněné růže dobře kalibrovanou vzduchovkou. Tedy až do chvíle, kdy ho jeden z chlápků nabral železnou tyčí do břicha. Zlomil se v pase a thompson mu vypadl z ruky. Zavalila nás horda přicházejících posil. Podle hřmotu doléhajícího sem od bahnité břečky se k nám patrně řítili všichni obyvatelé podzemí.   *  *  *   Kopl jsem nejbližšího chlápka do podivně se houpajícího zažloutlého penisu. Ohnul se a v tu chvíli jsem ho vzal kolenem do hlavy. Zatímco kvílel bolestí, nabral jsem ho z boku a použil jako beranidlo na dvě ženy stojící s hasáky mezi námi a východem ze Zarchnovy sluje. Ječící a zmítající se dítě jsem se přitom snažil chránit vlastním tělem. Jedna z žen při nárazu sletěla na zem, druhá mě zkušeně praštila do ramene. Na nářadí jsem si všiml pradávného loga Dopravního podniku hlavního města Prahy. „Čubko!“ bylo poslední slovo, které slyšela. Výstřel z makarova se jí zavrtal mezi žebra. Zapotácela se a začala lapat po vzduchu. Průstřel plic ji brzo připraví o život. Druhou ženu jsem střelil mezi oči. Její utrpení trvalo mnohem kratší dobu. Asi pikosekundu a půl. „Cholera!“ Ohlédl jsem se ke sluji a spatřil Poláka zmítajícího se pod návalem těl. Ženy a muži do něj mlátili svými primitivními a tupými, ale o nic méně účinnými zbraněmi nebo jen rukama a drásali ho zuby i nehty. Svíjel se pod nimi, zatímco mu někdo strhl masku. Zastřelil jsem dva útočníky a další odkopl. Konečně se mohl narovnat. Po obličeji mu stékala krev. Nejspíš vlastní i cizí. Snad měl taky všechna možná očkování, protože v nehtech a zubech kanálníků muselo být víc smrtících bakterií, než zbylo v bunkru Kim Čong Trumpa. Prásk, oddělal jsem zamazaného kluka v montérkách, který se k nám s napřaženým šroubovákem hnal přes vodní plochu. Za chvíli v ní zmizel až po odstávající uši. „Drž,“ podal jsem Belchovi makarova i řvoucí děcko. „Je tam poslední náboj. Nech si ho pro sebe,“ zamumlal jsem a proběhl mezi raněnými a umírajícími kanálníky. Ze špinavé zkrvavené země jsem sebral thompsona. Koštoval jsem, že v něm zůstalo alespoň padesát nábojů. Úsměv, který mi to zjištění vykouzlilo na tváři, ale záhy zmizel. I kdybych s každým trefil naprosto přesně, na přesilu, jež nás obestoupila, by to stejně nestačilo.   *  *  *   Řada těl stála semknutá v půloblouku nějakých deset metrů od nás. Děcko řvalo, ale každému to bylo jedno. Skučeli i ranění a umírající kolem nás. Na nich ale, aspoň v tuto chvíli, nikomu nezáleželo. Tahle kavalerie, dorazivší příliš pozdě pro Zarchna a příliš brzo pro nás, nebyla kanálnická lůza. Tihle chlápci a ženy představovali něco jako zdejší pretoriánskou gardu. Nejenže nosili kalhoty, a někteří z nich i boty, ale vypadali i celkem obstojně živeně a náležitě osvaleně. „Kolik jich je?“ zeptal se Belch. Po ztrátě masky viděl jen to, co mu dovolily paprsky mé baterky svítící na zemi někde vzadu v kutlochu, kde teď krvácel Zarchn. „Asi stovka, možná víc,“ odvětil jsem popravdě. Řadili se jeden za druhého a v rukou měli nejen trubky a rozličné nebezpečně vyhlížející nářadí, ale i dlouhé tyče s ostrými konci. Prostě zatraceně efektivní oštěpy. Stáli bok po boku v několika řadách za sebou od kraje tekoucí břečky po stěnu na protější straně. Většina z nich byla nahoře bez, ale nebyl to tak strašný pohled jako na Zarchnovy kamarády a kamarádky. „Máš náhradní zásobník do toho amerikána?“ poklepal jsem na thompsona. Belch zavrtěl hlavou a děcko se pokadilo. Nedivil jsem se mu. Sám jsem měl namále. „Tak jo, až řeknu ‚krleš‘, zdrhneme. Nakonec se sejdeme buď ve slovanským pekle, nebo u tebe v knajpě.“ „Jsem Slezan – a jako takový jsem poloviční Němec a čtvrtinový Žid. Podle mě neskončím ve slovanským pekle. Neumím ani gopnik. Dycky mám paty nahoře,“ ušklíbl se a otřel si stružku krve stékající mu do očí. Děcko začalo čůrat. Až teď jsem si uvědomil, že je to chlapeček. Vytvořil vážně pěknou fontánku. „Krleš!“   *  *  *   Těsně předtím jsem z kapsy vytáhl čtyři světlice, odpálil je a hodil po kanálnících. Hned nato jsem zahájil střelbu. Historická relikvie se rozeřvala stejně spolehlivě a elegantně jako kterákoliv moderní bouchačka. Cítil jsem vůni starého strojního oleje a spáleného střelného prachu a kolem to vypadalo jako za hranicí Acheronu. Světlice kanálníky, zvyklé na tmu, oslnily a tím dokonale zmátly. Střelba pak mezi nimi způsobila slušný chaos. Belch se rozběhl do páchnoucí stoky s děckem v náručí. Já za ním. Při tom jsem střílel do každého, kdo pochopil, kudy se ubíráme. Byl to masakr. Zkurvený podzemní lovecký safari. Jeden raněný nebo mrtvý na dva, možná tři náboje. Lidé namačkaní na sebe se hnali vpřed, krváceli, padali, křičeli, ječeli a já pálil jako na ilegální Matějské pouti. Dokud mi nedošly náboje. Nezůstal ani ten poslední pro mě samotného. Až Wojciech v poslední okamžik stiskne spoušť makarova, asi budeme muset dát hlavy dohromady.   *  *  *   Všude kolem nás cákala voda. Za chvíli jsem Poláka doběhl, chytl ho za volnou ruku a snažil se mu ukazovat cestu. Bez masky s nočním viděním byl prakticky slepý. Na rozdíl od kanálníků, kteří běželi za námi. V téhle břečce byli navíc jako doma. Ty, co se zorientovali hned a vyrazili za námi jako první, jsem sice nemilosrdně po­střílel, ale další nás doháněli. Držel jsem samopal jako kyj a snažil se neztratit směr na několika odbočkách a soutocích jednoho páchnoucího břečkohnusu s druhým. Zatímco na povrchu bylo vody málo, tady jsme se jí zalykali. Bohužel ve formě, která připomínala spíš obsah hovnocucu než životodárnou tekutinu. Stoka šplouchala, pronásledovatelé povykovali a děcko brečelo. Musel jsem obdivovat jeho výdrž. Mně by došel dech už po prvních deseti minutách, ale fakan ječel nepřetržitě jako nějaká elektronická vánoční hračka od VEPu pro rozmazlený spratky. To tenhle rozhodně nebyl. Pokud to přežije, tušil jsem, že bude mít větší trauma než lecjaká paninka z N-úrovně, co viděla chcát na ulici houmlesáka a padly na ni mdloby. Doháněli nás. Nejblíž se dostal nějaký vyhublý kluk. Měl dlouhé vlasy svázané do copu a na sobě jakousi divnou pláštěnku. V ruce kus dlaždičky vybroušený do tvaru pazourku. Vnímal jsem ho za sebou. Po centimetrech nás doháněl a pak se podporován křikem ostatních dostal na dosah ruky. Šmrnk, ohnal jsem se thompsonem. Jako kyj posloužil skvěle. Praštil jsem kanálníka do hlavy a on ztratil balanc a zajel pod vodu. Zkusil jsem ještě zrychlit, ale docházel nám dech. „Vlevo!“ křiknul jsem na Belcha. Po necelém kilometru zběsilého úprku se nám podařilo dostat ke schodům vedoucím z marastu. Po nich jsme sem ani ne před dvěma hodinami vešli. Pomohl jsem mu vylézt nahoru na asi dvoumetrový betonový převis pokrytý tlustou slizkou vrstvou. Musel jsem se při tom zapřít, chytit ho za nohu a vyzvednout nad ramena. Polák i děcko sebou plácli o beton. „Iáááiááá!“ zaječel někdo za mnou a na záda mi skočila postava pokrytá břečkou.   *  *  *   Ponořil jsem se do hnusosračky až na dno. Někdo mě přitom držel pod krkem a mlátil mi do hlavy kusem železa. Částečně mě ochránila maska, ale hlavně smrdutá kaše, která tlumila sílu úderů. Neviděl jsem nic. Neprostupná tma. Zadržoval jsem dech a snažil se najít oporu pro nohy. Moc mi to nešlo, když mi kanálník visel za krkem jako klíště. Zkusil jsem se zapřít o dno a dostat hlavu na vzduch, ale marně. Další rána mě srazila zpět pod hladinu. Něčí ruka mi strhla masku a já nosem nasál ten humus. Měl jsem pocit, že šňupu hořící napalm. Další pokus postavit se mi nevyšel, a tak jsem to udělal naopak – sklouzl jsem doprava, kde končily železné trubky, a ponořil jsem se do hloubky. Nohy mi zajely do pohyblivého bláta, ale útočníci ztratili balanc. Jeden se mě pustil, druhý mě stále držel za krkem. Teprve teď jsem upustil spolehlivého thompsona a nahmatal tělo kanálníka. Projel jsem prsty po žebrech dolů a dostal se až… no hurá, je to chlap, pomyslel jsem si a stiskem mu rozdrtil nečekaně velké koule. Pustil mě, ale já ho pořád držel za mučené nádobíčko. Když na to přijde, jsem jako kanálový potkan. Zahryznu se a nepustím.   *  *  *   Konečně jsem se vynořil nad hladinu. Pustil jsem koule a chytil kanálníka za chomáč vlasů. Okamžitě jsem ho stáhl pod vodu. Schválně, jak dlouho v té břečce vydrží on.   *  *  *   Konečně jsem si mohl vytřít z očí mazlavý hnus a uviděl jsem všude kolem růžovou záři. Vycházela z víly. „Tak to jsem asi mrtvej,“ pomyslel jsem si.   *  *  *   Z prvotního šoku mi pomohlo několik věcí. Zejména kanálníci. Ten, co jsem ho držel za vlasy pod hladinou, se stále snažil dostat nahoru. Druhý, jehož jsem svým úskokem předtím setřásl, teď vyplaval a hnal se za mnou. V záři růžového světla jsem také viděl skupinu dalších, kteří se ke mně plahočili srajdou. No a hlavně – víla byl ve skutečnosti víl. Měl sice dlouhá měňavá křídla, jež zářila do prostoru, ale na ksichtě měl vous tak mohutný, že by v něm mohl chovat včely. U křídel jsem si všiml popruhů, které je upevňovaly přes růžový prošívaný overal. Fuchsiové antigravitační boty ho držely metr a půl nad hladinou a na pomalu tekoucí srajdě vytvářely soustředné kruhy. Měl sice metr dvacet i s podpatky, které na antigravitačních bagančatech působily obzvlášť zhůvěřile, ale rozhodně šlo o člověka. „Kdo, kurva, jsi?“ vydechl jsem. Nebyl jsem jediný, koho vznášející se bytost překvapila. I mí pronásledovatelé se zastavili a civěli na něj. Jsem duhová víla V tvém pohledu slunce mám Už nesu mrak Jsem růžově bílá Tančím, koukej se jak Víl dorapoval zvonivým hlasem. Znělo to stejně hrozně jako ty retroodrhovačky, co teď letěly u pouliční mládeže z úrovně U. „A mohl bys mi pomoci?“ vyhrkl jsem zoufale a praštil do obličeje kanálníka, který se ke mně nebezpečně přiblížil. Měl jsem konečně volné obě ruce, protože zatímco víl rapoval, chlápek, jehož jsem držel pod vodou, se mezitím utopil. Ať odešel kamkoliv, rozhodně to bylo lepší místo než to, kde žil. „Jistě, pane Vachtene. Možná byste se měl opět ponořit do náruče této kávové řeky,“ pronesl víl a já si v tu chvíli všiml, že mezi třepotajícími se křídly má černou nádobu z kovoplastu. Zpoza světle modrého opasku vytáhl nějakou trubici, a když se ozvalo „cvak“, na jejím konci se zjevil malý ohýnek. „Víla s plamenometem,“ zašeptal jsem, zhluboka se nadechl a znovu jsem se ponořil do břečky. Ještě jsem zaslechl: Koukej, koukej duhový sál Koukej, koukej duhový bál A na tom bále chybí král! Svět nade mnou se z růžové proměnil v červenožlutou. Zadržoval jsem dech určitě přes dvě minuty, ale pak už jsem to nevydržel a musel se vynořit. Nevěřil jsem, že to v kanále může páchnout ještě hůř, než když jsem přišel o masku, ale kombinace spálených lidských těl a sraček odpařujících se z hladiny řeky to dokázala. Vrhnu se v seč Tvým hořícím spánkům Dávám duhovou stráž Co voní po heřmánku „Nechci odporovat chlapovi s plamenometem, ale po heřmánku tu nevoní vůbec nic,“ pronesl jsem a tahal z paty sliny, abych z pusy dostal zbytky břečky, jež se mi tam dostala. „Jistě, také to cítím. Dokonce ani Jednorožčí parfém to nepřebije,“ pronesl smutně víl. Ocenil jsem, že přestal rapovat hovadiny, které lidé kdoví proč poslouchali před sto lety, a co hůř, teď se znovu vracely do módy. Na poznámku o Jednorožčím parfému jsem nereagoval. „Mohl byste mi pomoci se odsud dostat dřív, než přiběhnou další kanálníci?“ požádal jsem, navzdory situaci docela věcně a klidně. „Další? Došla mi náplň do plamenometu,“ vylekal se víl. „O důvod víc, proč se odsud pakovat.“ „Ale prosím, beze všeho, ozvalo se z kouzelného sluchátka,“ odvětil chlápek a podal mi ruku. Netušil jsem, co to mele, ale stiskl jsem podanou ručičku a po chvíli jsme se oba vznesli nahoru. Boty musely makat na plný výkon, protože to šlo dost pomalu. Ale pořád lepší než nic. Vodou se k nám totiž brodily posily kanálnické pretoriánské gardy. Dopadl jsem na betonový povrch a uslyšel tiché broukání dítěte. „Co to, kurva, je?“ ukázal vyděšený Belch na víla. Sotva při tom popadal dech. Vzpomínka na staré dobré časy mu dala zatraceně zabrat. Přesto se mu podařilo zajistit, že dítě nejen žilo, ale navíc přestalo brečet a zalykat se páchnoucím vzduchem. „Duhová víla,“ vysvětlil chlápek třepotající se asi půl metru od nás. „Musíme vypadnout, a to jakože rychle,“ ignoroval jsem oba, čapnul smrádě a rozběhl se po schodech nahoru. Děcko se okamžitě rozbrečelo.   František Kotleta: Underground: Revoluce, Nakladatelství Epocha, 408 stran, brožovaná, vychází také jako e-kniha. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

\n
---===---

Čas načtení: 2024-03-25 17:58:29

Kdo jsou vánoční skřítci?

Kdo jsou vánoční skřítci? redakce Po, 03/25/2024 - 17:58 Design a Dekorace Klíčová slova: vánoční elfové vánoční skřítek vánoční skřítci vánoční výzdoba vánoční dekorace Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Vánoční skřítek – co to je? Vánoční skřítek, někdy také známý jako elf, je oblíbenou postavičkou spojenou s vánočními svátky a tradicemi. Tato malá, často zobrazovaná jako drobná bytost s dlouhými ušima a v zeleném nebo červeném oblečení, má své kořeny v severoevropské a skandinávské mytologii a folkloru. Ve vánoční tradici se skřítci často zobrazují jako pomocníci Santa Clause, kteří pracují ve dílně na Severním pólu a pomáhají vyrábět hračky a dárky pro děti po celém světě. Jsou známí svou hravostí, radostí a magickými schopnostmi, které používají k přípravě na vánoční čas. V moderní kultuře se vánoční skřítci objevují v mnoha formách a médiích, včetně filmů, pohádek, dekorací a dokonce i jako hrdinové různých vánočních aktivit a her. Vánoční skřítci tak přinášejí do sváteční sezóny prvek zábavy a kouzla, obohacují tradice a posilují atmosféru očekávání a radosti. Jak vypadá vánoční dekorace skřítka? Vánoční dekorace ve tvaru skřítka může mít různé podoby, ale existují některé společné rysy, které tyto postavičky obvykle charakterizují: Oblečení: Vánoční skřítci jsou často zobrazováni v typickém oblečení, které zahrnuje dlouhé čepice s špičatým koncem, často v barvách spojených s Vánocemi, jako je červená, zelená nebo bílá. Mívají na sobě také jednoduché tuniky nebo sáčka se šňůrkami a někdy malé boty s zakřivenou špičkou. Velikost a tvary: Dekorace skřítků bývají často malé a roztomilé, ideální pro umístění na různá místa v domácnosti. Mohou stát samostatně nebo být součástí většího vánočního aranžmá. Materiály: Skřítci mohou být vyrobeni z různých materiálů, včetně látky, keramiky, plastu, plsti nebo dokonce kovu. Některé vánoční dekorace skřítků jsou ručně malované nebo mají detailní vyšívání. Výraz a pozice: Skřítci v dekoracích často mají roztomilý nebo šibalský výraz. Mohou být zobrazeni s úsměvem, mrkáním nebo jiným veselým gestem. Někdy jsou umístěni tak, že vypadají, jako by vylézali z nějakého kouta, seděli na polici nebo se schovávali mezi dalšími dekoracemi. Příslušenství a detaily: Některé skřítkové dekorace mohou mít příslušenství, jako jsou miniaturní hračky, dárkové balíčky, nástroje pro výrobu hraček nebo dokonce malé vánoční stromečky, což odkazuje na jejich roli Santových pomocníků. Pohyblivé části: Někteří vánoční skřítci mohou mít pohyblivé části, například ruce nebo hlavu, což umožňuje měnit jejich pozici a přidává další rozměr zábavy k dekoracím. Kde umístit vánoční skřítci? Každý, kdo zdobí svůj dům na Vánoce a předtím si již opatřil vánoční elfy, se nyní pravděpodobně zamýšlí, kde je nyní umístit, aby vypadaly co nejlépe a vytvářely vánoční atmosféru. V tomto směru je dobré se nechat vést svou fantazií. První možností je umístění takových figurek pod vánoční stromek, hned vedle tam shromážděných dárků. Samozřejmě je můžete umístit také do středu vánočního stolu, u kterého se shromažďuje celá rodina. Skřítci budou vypadat dobře také v okně, například pokud budou sedět na parapetu. Kde ještě tyto ozdoby obstojí? Určitě dobrým místem bude regál ve spálni, polička v obývacím pokoji nebo komoda v chodbě. Dobrým nápadem je také umístění figurek vedle adventního kalendáře, aby se vytvořila vánoční atmosféra a odpočítávaly dny do Vánoc. Vidíte, že dostupných možností je mnoho. Stačí, když si vyberete konkrétní řešení podle vlastních preferencí a charakteru interiéru, který plánujete ozdobit. Proč stojí za to investovat do vánočních figurek elfů? Investice do vánočních figurek elfů může být významným přínosem pro vytvoření jedinečné a kouzelné sváteční atmosféry ve vašem domově. Tyto malé postavičky nejenže přinášejí sváteční ducha a oživují příběhy o Santových pomocnících, ale také dodávají domovu teplý a veselý nádech. Díky jejich univerzálnímu vzhledu lze elfí figurky snadno začlenit do různých dekoračních stylů a umístit je téměř kamkoli, což umožňuje vytvářet nekonečné aranžmá, která mohou reflektovat osobní vkus a tradice vaší rodiny. Kromě estetických výhod jsou vánoční elfové často spojováni s rodinnými tradicemi a mohou být používáni jako nástroje pro zábavu a učení. Navíc, kvalitní figurky elfů mohou sloužit po mnoho let, což z nich činí dlouhodobou investici do vašich vánočních tradic. V neposlední řadě, elfí figurky mohou sloužit jako krásné a originální dárky, které mohou přinést radost vašim blízkým a pomoci jim vytvořit jejich vlastní sváteční vzpomínky. Tímto způsobem investice do vánočních skřítci elfů neznamená jen zdobení vašeho domova, ale také sdílení radosti a kouzla Vánoc s ostatními. Přidat komentář Vánoce jsou výjimečným časem v roce, na který se těší jak děti, tak dospělí, a proto ho chtějí slavnostně oslavit. Přípravy na toto událost zahrnují mnoho různorodých aspektů. Například se stalo tradicí dekorovat domovy – uvnitř i vně. K tomuto účelu se využívá mnoho krásných ozdob, mezi které zvláště patří vánoční elfové. Jak je poznat? Kde je umístit, aby vypadaly atraktivně? Stačí jedna figurka, nebo je lepší rozhodnout se pro více exemplářů? Podívejte se na naše tipy a vytvořte dekorační kompozici, kolem které nikdo neprojde lhostejně.

Čas načtení: 2024-03-06 08:40:51

Jak se odlišuje 3D vánoční stromek od klasického umělého stromečku?

Jak se odlišuje 3D vánoční stromek od klasického umělého stromečku? redakce St, 03/06/2024 - 08:40 Design a Dekorace Klíčová slova: umělý vánoční stromek mojvianocnystromcek.sk umělý vánoční stromeček Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Pod nablýskaným zevnějškem se však častokrát ukrývá jen shluk povislých větviček a další větší či menší nedokonalosti. Nebaví vás už tyto nedostatky maskovat? Nahraďte starý stromeček, který už má nejlepší časy za sebou, modernější variantou. Není stromek jako stromek Umělých vánočních stromků různých druhů a velikostí najdete na trhu nejen v předvánočním období tolik, že si z nich vyberete bez ohledu na to, jaké máte požadavky. Při výběru byste měli věnovat pozornost nejen jejich vzhledu, ale i kvalitě zpracování. Pokud je pro vás důležitá cenová dostupnost, bude pro vás skvělou volbou tradiční umělý stromeček z PVC. Tento materiál je vysoce odolný, a tak ploché 2D jehličí během svátků ze stromku neopadá.   Záleží vám především na elegantním a přirozeném vzhledu stromečku? V tom případě zvolte jako hlavní dominantu vaší vánoční výzdoby 3D vánoční stromek. Jeho svěžest, ideální tvar, barva i pichlavé jehličí působí tak realisticky, že jen stěží uvěříte, že se nejedná o živý stromek. Zatímco jeho vnější větvičky jsou třírozměrné, ty uvnitř, které jej opticky zahušťují, mají klasický plochý dvourozměrný tvar. Proč zvolit 3D vánoční stromek Kromě věrného vzezření na 3D stromečcích oceníte i jejich nenáročnou údržbu, odolnost a dlouhou životnost. 3D jehličí je vyrobené z polyetylénu a neopadává ani při neustálém skládání a rozkládání, a tak se z krásy tohoto stromečku budete těšit několik desetiletí.  I když je nádherný i jednoduchý 3D stromek, můžete zvolit i variantu se zabudovanými LED světýlky. Další možností je stromeček se zasněženými větvičkami. Jeho bílá barva je úžasným podkladem pro jakoukoliv barevnou kombinaci, a tak při zdobení můžete klidně popustit uzdu své fantazii.    Přidat komentář Zdroj: Text i obrázky mojvianocnystromcek.sk. Ozdobený vánoční stromeček k sobě přitahuje obdiv a nadšenou pozornost. Není divu – vhodně zvolené dekorace dělají zázraky, i z nehezkého stromku dokážou vytvořit umělecké dílo, na které můžete být hrdí.

Čas načtení: 2024-12-02 13:28:29

O2 na vánoční nadílce nešetřilo! Mobilní operátor nabízí tarif zdarma

Mobilní operátor O2 si připravil pro své zákazníky bohatou vánoční nabídku. Jak informoval v tiskové zprávě, uživatele čeká například vánoční tarif na zkoušku zdarma nebo adventní kalendář, který ukrývá mnoho překvapení. Operátor myslí i na ty, kteří využívají předplacené karty. O2 odhaluje vánoční nadílku Operátor O2 přichází se zajímavou vánoční…Přečtěte si celý článek: O2 na vánoční nadílce nešetřilo! Mobilní operátor nabízí tarif zdarma

Čas načtení: 2021-12-22 19:58:12

Český rozhlas nadělí bohatý sváteční program

Český rozhlas připravil na závěr roku pestrý vánoční i silvestrovský program. Stanice posluchače svátečně naladí pohádkami, premiérami her, vánočně laděnými rozhovory i hudebními lahůdkami napříč nejrůznějšími žánry. Nebude chybět ani rekapitulace nejvýznamnějších momentů roku 2021. Silvestrovské vysílání pak nabídne zábavné pořady a rozhovory se speciálními hosty. Český rozhlas Radiožurnál reflektuje uplynulý rok prostřednictvím seriálové řady 21 tváří roku 2021, kterou odvysílá v posledních dvou prosincových týdnech vždy v časech 8.50 a 16.10. Štědrý večer zpříjemní posluchačům Radiožurnálu záznam letošního koncertu Světlo pro Světlušku a to nejlepší z Ježíškových vnoučat. Závěr večera bude patřit poděkování zdravotníkům za jejich nasazení v boji s koronavirovou pandemií. Na druhý svátek vánoční Radiožurnál odvysílá tradiční vánoční poselství prezidenta republiky Miloše Zemana. Posluchači se mohou těšit během svátečních dnů i na premiérové díly pořadů Host Lucie Výborné a Host Radiožurnálu. Český rozhlas Plus nabídne ve svátečním vysílání zhodnocení pěti témat uplynulého roku. Zaměří se na proměnu digitálního světa, ekonomiku, události v Evropě i ve světě, významné kauzy, a také shrne rok 2021 v pořadu Výroky týdne. Ohlédnutí za končícím rokem přinese i pořad Názory a argumenty, jehož autoři připravili 21 bilančních komentářů k hlavním tématům tohoto roku. V neděli 26. prosince od 13 hodin Český rozhlas Plus odvysílá vánoční poselství prezidenta republiky Miloše Zemana doplněné komentáři. Posluchači Českého rozhlasu Dvojka se mohou o vánočních svátcích těšit na osmidílný seriál Neopouštěj staré písně pro nové k 55. výročí spolupráce dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř, který bude plný jejich vzpomínek a písniček. Na stanici Dvojka připraví Jan Rosák a Jan Kovařík pásmo svátečních historek známých osobností Nostalgické Vánoce. Na Boží hod vánoční je připravena premiéra muzikálu Strašidlo cantervillské nebo legendární rozhlasová hra Maigretovy Vánoce od George Simenona. Český rozhlas Vltava odvysílá skladby Jana Jakuba Ryby, tradiční Českou mší vánoční, českou barokní hudbou nebo rozhlasová dramata. Posluchače také vánočně naladí sérií živých přenosů adventních koncertů z různých koutů Evropy. Během prvního i druhého vánočního svátku přenese posluchače do Benátek 18. století komedie Carla Goldoniho Kavárnička a komedie Vánoce u Cupiellů od Eduarda de Fillipa zase do domácnosti neapolského tiskaře. Dále stanice Vltava připravila pro posluchače prémiovou řadu pořadu Osudy, kde se za svými kariérními i osobními zážitky tentokrát ohlédne hudebník Jiří Pavlica. Seriál Jiné Vánoce Radia Wave přiblíží, jak Vánoce slaví v netradiční rodině nebo různé národnosti či pomáhající profese. Na Štědrý den Radio Wave zveřejní speciální výroční žebříčky nejlepších filmů a seriálů roku 2021 a také knižní či hudební tipy. Stanice pro mladé navíc připraví speciál pořadu o popkultuře Kompot, záznam talk show Čelisti z festivalu Letní filmová škola v Uherském Hradišti či záznam zábavné show Buchty. Program během vánočních svátků doplní záznamy exkluzivních koncertů či letošní koncerty českých kapel ze série Radio Wave Live Sessions. Vánoční prázdniny na Rádiu Junior budou plné pohádek. Pro nejmenší posluchače si stanice navíc připravila velkou vánoční soutěž Mixákova pomsta, která je zavede potemnělými chodbami Českého rozhlasu na záchranou misi Rádia Junior. Každý všední den od 23. do 31. prosince v 10 a v 17 hodin soutěžící uslyší část tajemného příběhu a z webu Rádia Junior zjistí další důležité indicie. Letošní vánoční vysílání regionálních stanic Českého rozhlasu se ponese ve znamení pohádek. V předvánočním týdnu od pondělí 20. prosince až do Štědrého dne přivítá Patrik Rozehnal vždy po 13. hodině ve studiu hosty, kteří zavzpomínají na svoje role v nejkrásnějších českých pohádkách ve speciálním vysílání s názvem Pohádkové Vánoce. V průběhu vánočních svátků se posluchači mohou těšit každý den po 10. hodině na výběr toho nejlepšího z Vánočních Pochoutek s Petrem Kostkou, Jiřinou Bohdalovou, Lucií Bílou a dalšími hosty. Po 16. hodině bude v těchto svátečních dnech vysílání patřit vánočním scénkám, skečům, vyprávěním a písničkám ve Hvězdných návratech. Zábava na Silvestra a Nový rok Český rozhlas Radiožurnál odvysílá na Silvestra oblíbené moderátorské přeřeky. Stanice si pro posluchače také připravila speciální silvestrovské vysílání Jana Pokorného od 20 hodin. Silvestrovský program na stanici Český rozhlas Dvojka odstartuje po 16. hodině Silvestrem v Toboganu s moderátorem Alešem Cibulkou. Mezi hosty tříhodinového speciálního vydání bude patřit Ivana Chýlková, Tereza Bebarová, Václav Kopta, Uršula Kluková a další. Na Nový rok posluchači stanice Dvojka zavítají do New Yorku, dějiště komedie Central Park West od Woodyho Allena o úspěšné psychoanalytičce, mizerném spisovateli, zaneprázdněném právníkovi a kunsthistoričce se spoustou sofistikovaných urážek. Silvestrovské vysílání Českého rozhlasu Vltava pak přinese speciální vydání hudebního pořadu Sedmé nebe s Monikou Načevou nebo Milanem Caisem. O procvičení bránice se během večer postará hra Koule dramatika Davida Drábka. Poslední tři hodiny vysílání roku 2021 završí regionální stanice Českého rozhlasu Silvestrovskou Humoriádou z Divadla U Hasičů. Zábavné historky budou vyprávět Naďa Konvalinková, Václav Vydra, Libuše Švormová, Iva Hüttnerová a další. Na Radiu Wave po silvestrovské živé show Volej a také výběru toho nejlepšího roku 2021 z rubriky Brambora s vejcem mohou mladí posluchači zahájit rok 2022 relaxační technikou, se kterou je seznámí záznam workshopu magazínu Balanc na Nový rok. Více informací o svátečním a silvestrovském programu stanic Českého rozhlasu je k dispozici na www.rozhlasovevanoce.cz.

Čas načtení: 2024-12-18 16:07:35

Tipy na vánoční filmy na Netflixu

Jak si užívat vánoční pohodu naplno? Posaďte se na gauč a pusťte si některý z následujících vánočních filmů, které najdete v nabídce Netflixu. Naše malé tajemství Ani letos nechybí na Netflixu nové vánoční filmy, které vás budou bavit. Možná jste si již všimli, že v nabídce vánočních snímků přibyl film s Lindsay Lohan a Ianem Hardingem. Ve filmu ztvárňují bývalé partnery, kteří se na Vánoce sejdou u rodičů svých současných partnerů. Ani jeden z nich do té doby netušil, že jejich drahé polovičky jsou sourozenci. Jak tohle celé dopadne a podaří se jim udržet svou minulost pod pokličkou, i když budou trávit Vánoce pod jednou střechou? Film Naše malé tajemství je příjemnou romantickou komedií, která u vás navodí tu správnou vánoční atmosféru. Prázdniny V nabídce nechybí ani vánoční klasika Prázdniny. Film, ve kterém se potkají Kate Winslet, Cameron Diaz, Jude Law a Jack Black. Londýnská novinářka Iris si vymění bydlení s Amandou z Los Angeles, protože obě si chtějí přes Vánoce v klidu vyléčit své zlomené srdce. Jak se jim to podaří a s kým se ve svých dočasných vánočních domovech seznámí? Jestliže jste tuto romantickou klasiku dosud neviděli, napravte to o letošních Vánocích. Striptýz pod stromečkem Kdo říká, že s Vánoci nemůže být spojený také povedený pánský striptýz? Přesvědčte se o tom, že vyrýsovaná mužská těla a období Vánoc jdou skvěle dohromady. Pusťte si film Striptýz pod stromečkem a uvidíte, že romantická vánoční komedie vás dostane do té správné slavnostní nálady. Děj filmu je poměrně snadný. Tanečnice z Broadwaye uspořádá taneční vystoupení pro dámy, aby tím zachránila podnik svých rodičů před krachem. Mezi ní a jedním z tanečníků přitom přeskočí nepopiratelná jiskra. Ve filmu Striptýz pod stromečkem se můžete těšit na Chada Michaela Murrayho a Marlu Sokoloff. Příručák Až budete mít vánoční romantiky plné zuby, co takhle pustit si... Čtěte více Příspěvek Tipy na vánoční filmy na Netflixu pochází z Extrakrasa.cz - magazín o módě, kráse a bydlení

Čas načtení: 2024-11-25 11:26:43

Jak na veselé a zářivé: Nečekané vánoční dárky, které vytvoří úsměv na rtech

Jak na veselé a zářivé: Nečekané vánoční dárky, které vytvoří úsměv na rtech redakce Po, 11/25/2024 - 11:26 Vánoce Klíčová slova: trickovy.cz legrační dárky dárky k Vánocům vánoční dárky trička s potiskem Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Chcete se usmívat během celých Vánoc? Je skvělé mít „v záloze“ předměty, které odlehčí hektickou náladu, jež je s předvánočním časem i Štědrým dnem často spjatá u spousty z nás. Mnoho takových legračních předmětů najdete na webových stránkách https://trickovy.cz/637-darky-k-vanocum. Po celý prosinec můžete kávu i čaj popíjet z hrnku s obrázkem sv. Mikuláše a nápisem „HO! HO! HO!“ Anebo si můžete koupit krásnou a elegantní vánoční zástěru, na které je obrázek vánočního pivního stromečku. Koho by právě taková zástěra nepřiměla k úsměvu? Nemáte rádi dotazy typu, co byste si k Vánocům přáli? Pak si pořiďte mikinu s nápisem „All I want for Christmas is a tractor“ a bavte jak lidi kolem sebe, tak sebe. Které legrační dárky k Vánocům určitě pobaví? Ať už ženy či muže, mladé nebo seniory, drtivou většinu osob potěší dárek v podobě trička s legračním nápisem. Když vyberete zvučný a trefný nápis, věřte, že bude tričko nošeno nejen v období Vánoc, ale celoročně. Podívat se na ně můžete na webových stránkách https://trickovy.cz/489-vanocni-tricka. Skvělým příkladem je černé tričko vhodné pro ženy i muže každého věku s obrázkem vousatého trpaslíka s mandarinkou v ruce a nápisem „Jen jedno v hlavě mám – mandarinek kilogram“. Jednoduché, praštěné, a přitom tak legrační. Kdo by se této kombinaci obrázku a nápisu nezasmál? Podobně je tomu u černého trička s obrázkem dvou sobů a Santy, kteří mají přelepená ústa izolepou a pod nimi je nápis „Tichá noc“. Ideální dárek třeba pro ty, kteří vás nutí každoročně zpívat koledy. Pokud má smysl pro humor, jde o TOP dárek, který ho zaručeně rozesměje. Všechny tyto humorné vánoční dárky, ale také mnohé jiné a pro nejrůznější roční období, situace, koníčky atd., najdete na Trickovy.cz. Přesvědčte se sami, jak obrovská je nabídka a vybírejte, dokud je čas. Legrace se hodí vždy. Přidat komentář Foto 1 Pixabay.com Foto 2 Trickovy.cz Text redakce Pro mnohé z nás je důležité užít si Vánoce ve zdraví, pohodě a pokud možno s úsměvem na rtech. K tomu může velmi pomoct i správně zvolený dárek. Navíc, pokud obdarováváte své nejbližší, dokonale je jistě znáte, znáte jejich smysl pro humor, a tak bude pro vás jistě snadné vybrat legrační dárek, který jak potěší, tak rozesměje. Stačí, když navštívíte místo plné inspirace, a to Trickovy.cz.

Čas načtení: 2021-11-03 07:00:15

Tipy na jógové vánoční dárky

Vánoční čas se nám pomalu ale jistě blíží. Zatímco někdo nezačal nad nákupem vánočních dárků ještě ani přemýšlet, někdo dárky nakupuje průběžně. Ať už se řadíte k první skupině anebo k druhé, přinášíme vám tipy na vánoční dárky pro milovníky jógy. Také si budeme povídat o jedné ze zásad jógové filozofie, která nás nabádá k nehromadění. Je vůbec možné ... Přečíst celý článek The post Tipy na jógové vánoční dárky appeared first on Spojuje nás jóga.

Čas načtení: 2019-12-20 13:40:56

Sváteční vysílání Českého rozhlasu nabídne posluchačům pohádky, debaty nebo hudební výlety do evropských metropolí

Vánoční atmosféru posluchačům stanice Český rozhlas Radiožurnál zpříjemní speciální vydání rozhovorů Lucie Výborné, kam si její hosté přivedou i své blízké. Herec Miroslav Hanuš přivede manželku Janu, neurochirurg Vladimír Beneš otce Vladimíra Beneše staršího, také uznávaného neurochirurga, nebo režisér Jiří Strach bratra Petra. Stanice Český rozhlas Plus nabídne o vánočních svátcích hodinové bilance dění v ekonomice, politice, kultuře, ve světě reálném i virtuálním, výběr a vývoj hlavních investigativních případů komentovaných jejich autory nebo tradiční seriál Vědecký pohled na slavné pohádky. Vánoční poselství prezidenta republiky Miloše Zemana bude stanice mluveného slova vysílat živě ve čtvrtek 26. prosince a následovat bude hned debata renomovaných komentátorů o jeho hlavních tématech. Premiérové pohádky, hudba a také svátečně laděné rozhovory ovládnou stanici Český rozhlas Dvojka. Cyklus Hudba, kterou mám rád, představí posluchačům od 24. do 26. prosince postupně sváteční zastavení nad oblíbenými nahrávkami Štefana Margity, Zdeňky Žádníkové-Volencové a Rudolfa Křesťana. V úterý 24. prosince představí posluchačům Tereza Kostková v pořadu Blízká setkání šéfkuchaře Radka Davida, se kterým si bude povídat o štědrovečerní kuchyni po celém světě. Štědrý večer pak bude patřit premiéře pohádky Pastýřská koleda. Další večery se mohou posluchači těšit na premiéru původního rozhlasového muzikálu Malý princ na motivy stejnojmenné knihy Antoina de Saint Exupéryho nebo na četbu na pokračování Jeho Veličenstvo Doktor aneb Chůvou v Americe. Verše, povídky i životní příběh básníka, překladatele Ivana Blatného, od jehož narození uplyne 21. prosince sto let, se budou prolínat vánočním programem stanice Český rozhlas Vltava. Moderátoři stanice se společně s posluchači vydají za vánoční hudbou do několika evropských metropolí a připraveny budou i záznamy koncertů orchestrů ze Stuttgartu, Helsinek či Rigy. Štědrý večer na Vltavě bude patřit rozhlasové hře. V pohádkovém příběhu Josefa Kajetána Tyla Čert na zemi, kde v příběhu o vdavekchtivé Káče a čertu Salamandrovi, který poprvé zavítá na zemi mezi hříšníky, vystupují Miroslav Táborský, Jana Paulová nebo Stanislav Zindulka.  Slavnostní večer zakončí tradičně Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby. Speciální program na vánoční svátky připravilo i Radio Wave. Na Štědrý večer se posluchači mohou těšit na živý vánoční speciální díl kontaktního hudebního pořadu Volej s Hanou Řičicovou a Matějem Samcem, výběr těch nejlepších aktualizovaných biblických příběhů v podání Alexandra Fleka z nového podcastu Parabible i metalovou hodinku Viktora Paláka pro všechny, kteří ke kaprovi nemusí koledy. Silvestrovský program rozsvítí na stanici Český rozhlas Vltava speciální pořady v New Yorku usazeného jazzmana Ondřeje Pivce či excentrické hudebnice Vladivojny La Chia. Od 23 hodin bude éter patřit Oto Klempířovi a jeho hostů z kapely JAR – mimo jiné novinky ze své chystané desky představí Dan Bárta. Oslavy posledního dne roku 2019 začnou na vlnách Radia Wave v 18 hodin premiérou dvouhodinového záznamu z pub kvízu pořadu Kompot, v němž si mohou posluchači otestovat svoje znalosti české i zahraniční popkultury. Následovat bude premiéra improvizované rozhlasové hry Radio Ivo s Johanou Ožvold, Petrem Markem a Mariánem Moštíkem a brněnského vydání Talkshow Radia Wave: Velký špatný s hosty Zuzanou Fuksovou, Prokopem Holoubkem a DJ Kewu. Silvestrovský večer vyvrcholí již tradičně od 22 hodin živou zábavnou show Buchta s Kompotem, ve které Ivana Veselková, Hana Biriczová a jejich hosté zhodnotí uplynulý rok ze všech stran. Novoročním hostem v Blízkých setkáních Terezy Kostkové na stanici Český rozhlas Dvojka bude generál Petr Pavel, odpoledne pak po 13. hodině si na vlnách regionálních stanic Českého rozhlasu mohou posluchači zpříjemnit rozhovorem Luboše Xavera Veselého se Zbigniewem Czendlikem. Večer po 20. hodině mají regionální stanice pro své posluchače připraven novoroční dárek: premiéru rozhlasové hry George Agathonikiadise Úsměv samoty. Hlavní roli v tragédii o samotě, lásce a jednom zachráněném osudu ztvárnil Miroslav Donutil. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-05-28 17:34:04

Vánoční osvětlení pro venkovní použití

Vánoční atmosféru netvoří jen rozsvícený vánoční stromeček a spousta dárků a cukroví. Neméně důležité je také vánoční venkovní osvětlení, které nesmí chybět na žádném domě, chalupě nebo zahradě pro dokreslení kouzla svátečních – i těch všedních – zimních dní. Obdivujete každý rok vánoční světelné dekorace na sousedních obydlích? Letos můžete své sousedy bez problémů trumfnout. […] The post Vánoční osvětlení pro venkovní použití appeared first on Bydlimmoderne.cz.

Čas načtení: 2024-11-11 12:40:38

Vodafone láká na „vánoční tarif“: neomezený internet za méně než 500 korun

Vodafone oznámil další část své vánoční nabídky pro klienty s tarify a digitální televizí Za zmínku stojí doživotní sleva na neomezené tarify Basic+, Super+ a Premium 5G Pro zákazníky, kteří chtějí nakupovat elektroniku, má operátor slevy až 9 tisíc korun Operátor Vodafone přispěchal s další části své vánoční nabídky. Tím hlavním je speciální sleva na „vánoční tarif“, kterým je Neomezený Basic+ za akční cenu 499 korun. Na zajímavé vánoční benefity se však mohou těšit i zákazníci pohledávající nový telefon, sluchátka, chytré hodinky a další hardware. Přečtěte si celý článek Vodafone láká na „vánoční tarif“: neomezený internet za méně než 500 korun

Čas načtení: 2024-12-03 10:38:04

Tradiční vánoční rostliny a jejich péče: Jak jim dopřát krásu po celý prosinec i déle

Vánoční období přináší nejen vůni jehličí, ale také kouzlo tradičních vánočních rostlin, které zdobí naše domovy. Mezi nejčastěji používané rostliny patří vánoční hvězda, vánoční kaktus, jmelí nebo cesmína. Aby tyto […] Příspěvek Tradiční vánoční rostliny a jejich péče: Jak jim dopřát krásu po celý prosinec i déle pochází z Príma receptář.cz

Čas načtení: 2024-12-21 17:00:01

Vánoční stromky pro dobrou věc. Jak smrček pomáhal potřebným za první republiky

Autor Lišky Bystroušky rád cestoval do skandinávských zemí. Na jedné z cest do Dánska byl svědkem vztyčení a rozsvícení obrovské jedle před kodaňskou radnicí. Takovýmto jedlím, smrčkům nebo borovičkám se v této zemi říkalo „stromy dobré vůle“ a měly charitativní cíl. Těsnohlídek se rozhodl zavést tuto tradici i ve své vlasti. První vánoční strom u nás „Jsem vánočnímu stromu podoben, kterému na náměstích dal jsem z dlažby růst. Jak on jsem země syn a miloval jsem den svým srdcem raněným i tichou prosbou úst, jak on jsem vyrůstal, bych dobru jiných sloužil, až vykoupí mne hrob a v světle budu státi zas dětsky nevinný, až slzy budou táti, jež z cizích očí setříti jsem toužil.“ (Rudolf Těsnohlídek) Díky Těsnohlídkovi se v roce 1924 na brněnském náměstí Svobody rozzářil poprvé Strom republiky, který měl apelovat na lidskost. Pod ním byla kasička, kde mohli lidé přispět na osiřelé děti. Při slavnostním rozsvícení zazněla československá a dánská hymna. Na vánoční stromy první republiky se pohlíželo jako na akt vlastenectví a projev soudružnosti nově vzniklého československého státu s přáním, aby nikdo netrpěl nedostatkem, jak se dočteme v knize od Petra Koury Sto let českých Vánoc. Jednalo se o jakousi charitativní akci a díky vybraným penězům vznikl dětský domov Dagmar, pojmenovaný podle lidumilné dánské královny, která měla český původ. Strom republiky měl pokračování na různých místech. Radost dělal v Jihlavě, Znojmě, Zlíně, Rožnově pod Radhoštěm, Prostějově, Kroměříži a Hranicích na Moravě. Příští rok se vánoční stromy objevily i v Praze, Bratislavě a Užhorodě a časem se rozšířily po celém Československu.  Těsnohlídkův vánoční strom nebyl první. Ozdobené větve byly již dávno součástí tradice plné krve a bolesti Číst více Příběh novorozence Velkou inspirací pro spisovatele Těsnohlídka byl případ matky, která v zimě odložila mimino pod strom v lese. Naštěstí malou Lidušku našli a zachránili jí holý život. Matka dítěte zpytovala svědomí a sama se šla udat na policii. Šla sedět na pět měsíců tuhého žaláře, i když dnes by si odseděla víc. Dušovala se, že nechtěla, aby dítě zemřelo, a ospravedlňovala svůj čin svou neblahou existenční krizí. Na dítě byla sama, protože biologický otec – ruský válečný zajatec – se vrátil do Ruska a ke svému otcovství se nepostavil jako chlap.  Lidušku pak adoptovali manželé Polákovi z Brna. Těsnohlídek napsal soudničku o tomto případu a rozhodl se, že něco udělá pro osiřelé děti a vynasnaží se, aby už nikdy nikdo žádné novorozeně takto zrůdným způsobem nikde neodložil. Cestu k tomu nalézal prostřednictvím charity spojené s rozsvícením vánočního stromku. Inspirací mu v tom byly skandinávské země, kde tato tradice byla tehdy v adventním čase běžnou záležitostí. Narodil se Kristus Pán! To ano, ale kdy vlastně? Neshodnou se ani odborníci Číst více Tradice pokračuje Vánoční stromky se staly neodmyslitelnou součástí prvorepublikových Vánoc. Ačkoliv zprvu tato tradice byla u nás celkem neznámá, později se vžila a dnes si Vánoce bez stromečků na významných náměstích nebo návsích neumíme představit. „V intencích zemřelého spisovatele Těsnohlídka, který byl první, jenž severský zvyk u nás propagoval, (…) je to krásný symbol štědrosti a péče o chudé děti republiky, jimž posílám pokladničkou pod stromem svůj dárek,“ uvádí tehdejší časopis Pestrý týden. Hlavní myšlenkou bylo tenkrát vybrat od vánočně naladěných lidiček peníze na humanitární cíle a tím měla být vyplněna mezera ve státním rozpočtu nebo církevních zdrojů týkající se sociálních a zdravotních programů.  Zakladatel této české tradice Rudolf Těsnohlídek bohužel sám nebyl šťastný a necítil se psychicky dobře, ačkoliv chudým a nemocným lidem pomáhal, co se dalo. Jeho deprese vedly k nenapravitelné tragédii, když se rozhodl vzít si život. K sebevraždě došlo kolem dvanácté hodiny v zimě roku 1928, kdy zůstávali v redakci Lidových novin již pouze Těsnohlídek a jeho kolega Bedřich Golombek. „Seděl jsem v zadní místnosti a psal jsem na stroji. Uslyšel jsem na chodbě vrznutí dveří a šel jsem se podívat, kdo to přišel. Stál tu smrtelně bledý pan Těsnohlídek,“ vypráví Golombek, jak se dočteme v knize Rudolf Těsnohlídek od Josefa Hrabáka. Později se ukázalo, že Těsnohlídek střílel pistolí a přitom špatně mířil. Ačkoliv jej včas převezli do nemocnice, už se jej zachránit nepodařilo. Tak skončil život obětavého a mravně silného muže, který nikdy nikomu neublížil, ba dokonce dělal vždy vše pro to, aby na tomto světě bylo o trochu lépe. Třeba právě vánočními stromky.  Zdroje: autorský článek KAM DÁL: Hradešický uherák. Oblíbený vánoční dárek pro chlapy.

Čas načtení: 2024-12-23 09:00:00

Vánoční fialová píseň

Vánoční fialová Ref. 1 Tohle je písnička vánoční fialová, Vousatý Ježíšek dárky každému rozdá Platy jak v Německu, nutellu, tak to je sen Ozáří budoucí nejen ten vánoční den 1) Tohleto Jezule by za nás život dalo Ale na oltáři trhu by nás obětovalo Když trhy zavelí i Ježíšek se skloní Ale hlavně že ochotně na plotně purpura voní Ref. 1 To je ta písnička vánoční fialová, Vousatý Ježíšek dárky každému rozdá Platy jak v Německu, máslíčko, tak to je sen Ozáří budoucí nejen ten vánoční den 2) Křetínský kření se, pod stromkem najde stovku (miliard) koupí si královskou poštu i Eiffelovku On dobré srdce má všichni ho pro to cení Děvčátku se sirkami vezme i tu poslední 3) Nastal čas pokoje, klidu a naděje Že se na nás vousáček z jesliček usměje S Vánoci zmizela tíseň i každá chmura áá Teď přijdou tři králové Babiš, Trump, Okamura Ref 3. To je ta písnička vánoční fialová, Vousatý ježíšek dárky každému rozdá Platy jak v Německu, tomu každý uvěří A ten kdo nevěří, ať do Betléma běží Platy jak v Německu, tomu každý uvěří A ten kdo nevěří, ať do Strakovky běží

Čas načtení: 2024-12-23 09:00:00

Vánoční fialová - koleda o slibech páně předsedy vlády.

Vánoční fialová Ref. 1 Tohle je písnička vánoční fialová, Vousatý Ježíšek dárky každému rozdá Platy jak v Německu, nutellu, tak to je sen Ozáří budoucí nejen ten vánoční den 1) Tohleto Jezule by za nás život dalo Ale na oltáři trhu by nás obětovalo Když trhy zavelí i Ježíšek se skloní Ale hlavně že ochotně na plotně purpura voní Ref. 1 To je ta písnička vánoční fialová, Vousatý Ježíšek dárky každému rozdá Platy jak v Německu, máslíčko, tak to je sen Ozáří budoucí nejen ten vánoční den 2) Křetínský kření se, pod stromkem najde stovku (miliard) koupí si královskou poštu i Eiffelovku On dobré srdce má všichni ho pro to cení Děvčátku se sirkami vezme i tu poslední 3) Nastal čas pokoje, klidu a naděje Že se na nás vousáček z jesliček usměje S Vánoci zmizela tíseň i každá chmura áá Teď přijdou tři králové Babiš, Trump, Okamura Ref 3. To je ta písnička vánoční fialová, Vousatý ježíšek dárky každému rozdá Platy jak v Německu, tomu každý uvěří A ten kdo nevěří, ať do Betléma běží Platy jak v Německu, tomu každý uvěří A ten kdo nevěří, ať do Strakovky běží

Čas načtení: 2020-12-24 09:33:15

Vánoční bonus

Série: RůznéTagy: Vánoce2020Covid-19Aktuální1obrázkovýMísto DIY jeden jednoobrázkový bonus. Select ratingGive Vánoční bonus 1/5Give Vánoční bonus 2/5Give Vánoční bonus 3/5Give Vánoční bonus 4/5Give Vánoční bonus 5/5 Váš hlas: Není (471 votes)

Čas načtení: 2019-12-01 16:48:27

Louskáček, vánoční sen podporuje sociálně slabé rodiny s dětmi

Obnovená premiéra klasického baletu Louskáček, vánoční sen se uskuteční v neděli 1. prosince 2019 v Divadle na Vinohradech. Titulní roli Klárky a Prince zatančí sólisté přední baletní scény v Praze – Sophie Benoit a Giovanni Rotolo. Diváci se mohou těšit na vynikající výkony tanečníků, pohádkový příběh s výpravnou scénou a kostýmy. Toto představení přinese radost také rodičům s dětmi ze sociálně slabých rodin, kterým poskytuje sociální služby nezisková organizace Diakonie ČCE – Středisko křesťanské pomoci v Praze. Postavu strýčka Drosselmeyera, průvodce dějem baletu, ztvární sólista Viktor Svidró. V dalších rolích se představí tanečníci Tanečního centra Praha – konzervatoře, Pražského komorního baletu a studenti mezinárodní baletní školy First International Ballet School. „Jedná se o ojedinělý edukativní projekt. Choreografie je tanečníkům šitá na míru. Letos probhla generační výměna, děti odrůstají, a tak jsem připravila kompletně nové obsazení včetně hlavních hrdinů,“ uvádí Veronika Iblová, choreografka a režisérka představení. Balet bude uveden celkem v deseti představeních. Obnovená premiéra se koná 1. prosince od 15 hodin v pražském Divadle na Vinohradech. Představení pořádá agentura Czech Jazz Art, která formou vstupenek podpoří neziskovou organizaci Diakonie ČCE – Středisko křesťanské pomoci v Praze, která pomáhá sociálně slabým rodinám s dětmi a provozuje také azyl pro matky s dětmi. Výpravný balet Louskáček, vánoční sen je inspirován dílem romantického spisovatele E. T. A. Hoffmanna (v originále Louskáček a Myší král). Baletní libreto A. Volkova inspirovalo slavného skladatele P. I. Čajkovského, který vytvořil nezapomenutelné a oblíbené dílo. V baletu jsou vylíčeny barvitě události kouzelné štědrovečerní noci, kterou putuje Klára se svým ochráncem – princem Louskáčkem do jeho pohádkové říše a zase zpět ke své rodině. Veronika Iblová vytvořila vánoční představení pro celou rodinu. Diváci se mohou těšit na představení, které je vtáhne do kouzelné vánoční atmosféry spolu s překrásnou hudbou Čajkovského, potěší je pohádkovým baletním příběhem, výpravnými kostýmy a scénou. „Publikum jistě zaujmou výborné výkony sólistů a dalších tanečníků, kteří tančí s velkým nasazením a chutí. Jedná se o projekt, na kterém se potkávají takřka tři generace. Těm nejmladším je pět let a ti nejstarší jsou opravdu zkušení profesionálové,“ doplňuje Veronika Iblová, ředitelka školy First Internationleal Balt School. Ohlasy na představení: „Celý balet zakončil potlesk, ale i výskot a další výkřiky naznačily, že se balet obecenstvu líbil. Představení baletu Louskáček, vánoční sen se i přes složitost nastudování vydařilo.” Lenka Trubačová, Taneční aktuality „Scénu zaplaví radost, dětem září oči a vy jim pak odpustíte i to, že občas některé šibalsky mrkne do hlediště na rodiče či známé.”  Johana Mücková, ČT 24 O First International Ballet School Tato první mezinárodní baletní škola v České republice vznikla v roce 2010, je zaměřená na výchovu dětí a mladých umělců a nabízí vzdělání na nejvyšší úrovni v oblasti klasického baletu s prvky moderního tance. Škola je výjimečná v mnoha ohledech a výuka je vedena výhradně v anglickém jazyce.

Čas načtení: 2023-12-08 08:22:10

4 vánoční filmy, které letos musíte vidět

Zapomeňte na Smrtonosnou past, letos pojedou jiné trháky. A vyberete si vy, i vaše děti. 8-bitové Vánoce (2021) 8-Bitové Vánoce se odehrávají v současném Chicagu i v minulosti a vyprávějí o snaze kluka z konce 80. let dostat k Vánocům tu nejlepší herní konzoli všech dob - Nintendo NES. Neil Patrick Harris hraje dospělého hrdinu Jakea, který tento příběh vypráví své dceři, která si jen stěží dokáže představit, jaké strasti zažíval kluk v osmdesátkách, který chtěl hrát videohry. Hrát hry doma může Jake, stejně jako ostatní kluci, jen u nejbohatšího kluka ve třídě, který je jediným borcem ve městě vlastnící novou konzoli Nintendo a patřičně toho zneužívá. Rodiče si Nintendo nemůžou dovolit, ale táta dá Jakeovi jiný dárek, který pak v dospělosti může přenechat své dceři. Na zadek si z filmu nesednete, ale to retro je super.   Spirited (2022) Film je v podstatě moderním převyprávěním Vánoční koledy Charlese Dickense, ale je to zábavné. V hlavních rolích se představí Will Ferrell a Ryan Reynolds jako Duch Vánoc a Clint Briggs. Clint je tak trochu Mára Prchal, který kvůli zisku využívá nenávist vůči Vánocům a jede to přes sociální sítě. Je to ten typ obchodníka, který nevidí morální hranice, dokud jeho klient vyhrává, i když je tím klientem jeho neteř Wren. Film možná tlačí na pilu trochu víc než by musel, prostě moc chce, aby se vám líbil, navíc se tam dost zpívá a tančí, ale stejně to má něco do sebe a herci v hlavních rolích jsou super.   Rolničky, kam se podíváš (1996) Americká vánoční rodinná komedie z roku 1996 měla tehdy úspěch, ale byla to v podstatě kýčovitá kravina, ale dnes film dozrál do božího retra. V hlavních rolích se objevují Arnold Schwarzenegger, který se na Štědrý den zoufale snaží na poslední chvíli koupit svému synovi akční figurku Turbo-Mana a soupeří o poslední kus s konkurenčním taťuldou.  Zatímco se Arnold zoufale snaží najít nepolapitelnou hračku, dochází mu pochopitelně pravý význam Vánoc a důležitost trávení času s rodinou. Tohle si dejte.   Grinch (2018) Ano, na Grinche s Jimem Carreym z roku 2000 to nemá, to je prostě klasika, taková ta drsnější Popelka. Ale je to poměrně novinka, není to špatné a děti to bude bavit víc. Tato americká animovaná vánoční komedie vypráví příběh zeleného bručouna, který chce ukrást Vánoce. Hlavního zelenáče namluvit Benedict Cumberbatch, který žije samotářským životem v jeskyni. A když mu Kdovíci z místní vesnice pijou krev až do morku kostí, rozhodne vydávat se na Štědrý den za Santa Clause a zničit všechno vánoční. Pak už je to trochu nasládlé, ale děti to ocení, film je od tvůrců Já, padoucha a Mimoňů. Tento Grinch je nejvýdělečnějším vánočním filmem všech dob, vydělal celosvětově 513 milionů dolarů. Kam se hrabe Sám doma, vánoční klasika z roku 1990, který skončil na druhém místě, když ho Grinch sesadil z trůnu.   Images by Fox Family Films, 20th Century Fox, Warner Bros. Pictures, New Line Cinema, HBO Max, Universal Pictures  

Čas načtení: 2019-12-14 09:26:26

Dlouhé a pomalé Vánoce

Nakoupit dárky, vygruntovat, stromeček, kapr, salát, honem honem se vyšňořit, navštívit příbuzné na druhé straně republiky a 26. prosince večer padnout vysílením. Moje babička ten večer po třech neklidných a uspěchaných dnech zahlásila: „No, moje milé Vánoce, a je po vás.“ Vlastně tak vystihla to, jak vánoční svátky už desítky let probíhaly. Spěch, chvat, neklid, a pak honem romantika na povel, dárky a přežrání. Leckdo dneska hlásá, že ty svátky máme prožívat v mnohem větším klidu, ale i ten je tak v důsledku jaksi na povel. Buď v klidu, jinak nebudeš mít pěkné Vánoce. Až si jeden nakonec nutně říká, co na těch svátcích lidi mají a po celá staletí měli? Když ale musíte hodně věcí stihnout v krátkém čase před Vánocemi, kde pak vzít ten klid a pohodu? A jak dlouho vlastně trvají Vánoce? Tak trochu začínají první adventní nedělí, což je začátek církevního roku. Ale to ještě nejsou Vánoce jako takové, ale příprava na ně. Pro křesťanskou tradici je to čas očekávání a rozjímání nad příchodem spasitele. Samozřejmě k adventu patří půst. Ten končí večer 24. prosince, což je poslední den adventu, nikoli první den Vánoc. Proto také na štědrovečerní stůl patří postní jídla jako ryba. Štědrým dnem to začíná Vánoce začínají 25. prosince narozením Páně. Je to takový český paradox, v den, kdy Vánoce začínají, mají u nás dnes mnozí a mnozí dojem, že právě skončily, že je po všem a že je to vlastně trochu škoda. Jenže Ježíšek se v noci z 24. na 25. prosince teprve narodí. Všechno začíná. Proto také v jesličkách do té noci nemá být jezule, ale prázdné jesle. Takže když dnes na náměstích vidíme od začátku adventu betlém v plné sestavě, je to vlastně nesmysl. Podobný jako zpívání koled před onou nocí. Koledy oslavují narození Ježíška, těžko ho tedy vítat dny a týdny před tím, než se to stalo. Pak není divu, že to vlastně vypadá, že Vánoce trvají jenom dva dny, první a druhý svátek a basta. Další omyl. Teprve 26. prosince začíná vánoční oktáv – ten den se připomíná svátek prvomučedníka Štěpána, následuje 27. prosince svátek apoštola a evangelisty Jana a 28. prosince svátek svatých mláďátek, který připomíná betlémská mláďátka zavražděná králem Herodem po Kristově narození. A příběh Ježíšova narození pokračuje. Vánoční sváteční okruh se uzavírá až 6. ledna, jednak slavením Tří králů, kteří přišli do Betléma (opravdu na Ježíška nečekali za rohem a cesta k němu jim chvilku trvala) a 6. leden je zároveň dnem křtu Páně. Mimochodem, ono C+M+B, které se píše na dveře příbytků na Tři krále nejsou Kašpar, Melichar a Baltazar, ale znamená to "Christus mansionem benedicat" ("Kriste, žehnej tomuto obydlí"). A ty křížky mezi písmenky nejsou plus, ale právě kříže. Ježíšek je tedy 6. ledna pokřtěn, ale vánoční příběh stále není u konce. Čtyřicet dní času Vánoce se definitivně uzavírají až uvedením Páně do chrámu, což je svátek, který připadá na 2. února, a proto až do tohoto dne mohou být v kostelích vystaveny jesličky. Podle starozákonních přepisů o rituální čistotě byla žena po porodu chlapce 40 dní a po porodu děvčete 80 dní nečistá a musela pak přinést knězi k oběti za hřích beránka a holoubě. Prvorozený syn musel být také přiveden do chrámu a musela se za něj vyplatit oběť. A tak i Marie a Josef čtyřicet dní po narození Ježíše přinesli svého prvorozeného do chrámu a Maria přitom vykonala jednak oběť svého "očištění" a jednak vyplatila prvorozeného. Při slavnosti tohoto svátku se světí svíce, z čehož vznikl lidový název tohoto svátku Hromnice. Vánoce tedy podle křesťanské tradice trvají od 25. prosince do 2. února. A dává to smysl nejen z hlediska Ježíšova příběhu, jak jsme ho právě popsali, ale také z pohledu běžných věřících v minulých staletích. Hnát se honem honem za nějakým slavením na dva dny, všechno nachystat, zblajznout a zase sklidit, to by bylo zbytečné plýtvání, které si nemohli dovolit. Navíc zima je nutila trávit čas spíš doma, práce na poli nebyla. Čtyři týdny se pozvolna chystat a rozjímat a čtyřicet dní pak slavit a připomínat si, to už je ale jiná. Vánoce po měšťansku Jistě, dnes na to všechno není kdy. Navíc od dob Charlese Dickens a jeho Vánoční povídky tu máme tradici měšťanských Vánoc s jejími dárky a stromečky a vánočkami, svátky rodiny, klidu a pohody. Svátky v našem prostředí asi nejvíc biedermeirové. Ale ani těm dnes nedáváme tolik prostoru sami v sobě, jako to dělali Dickensovi vrstevníci. Vlastně i tady se na nás podepsaly snahy nacistů a komunistů ve dvacátém století tyto velké křesťanské svátky omezit a vygumovat. Jedni se je snažili nahradit starogermánským slunovratem, druzí umělým Dědou Mrázem, kterého ve 30. letech minulého století zavedl rovnou Stalin. Nepovedlo se docela, ale rozrušené vazby a tradice se už nikdy plně neobnovily. A nijak masově také neobnoví, ale možná by něco z těch dlouhých, čtyřicet dní trvajících Vánoc zbýt mohlo. Větší prostor pro slavení, setkávání, zastavení. Až přijde ráno 25. prosince, vzpomeňme si, že to všechno není za námi, naopak ten příběh začíná, ať už na něj věříte, nebo ne. Bez něj by ale Vánoce tak nějak nebyly.   Článek byl převzat z autorova blogu na Aktuálně.cz. {loadmodule mod_tags_similar,Související}  

Čas načtení: 2024-06-04 09:41:04

Vánoční dekorace rampouchy – vkusný a jedinečný zážitek

Hledáte neopakovatelnou dekoraci na vánoce? Jedním slovem vám můžeme odpovědět – rampouchy. Co více tématického byste si chtěli přát v tak nádherný zimní čas? Rampouchy jsou velice vkusně vyrobené tak, aby skvěle doplňovali vánoční atmosféru a nijak nerušili ostatní vánoční tradice. Rampouchy jsou dostupné jak na venkovní, tak i vnitřní použití. Vytvořte si pravou vánoční […] The post Vánoční dekorace rampouchy – vkusný a jedinečný zážitek appeared first on Bydlimmoderne.cz.

Čas načtení: 2024-11-15 19:42:58

Finanční pomoc na vánoční večírek

Finanční pomoc na vánoční večírek Dobry den , nabízíme vám výhodné nabídky na VÁNOCE. Nabízíme vám velmi speciální, rychlé a snadné peněžní půjčky v rozmezí od 50 000 do 500 000 Kč s úrokovou sazbou 2 %. S pomocí této Read More Finanční pomoc na vánoční večírek The post Finanční pomoc na vánoční večírek first appeared on Radírna - Internetová online poradna.