Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2020-06-22 17:52:40

Dokument: Obnovení trestního stíhání předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů

Případné střety zájmů na nejvyšší vládní úrovni jsou netolerovatelné a zúčastněné osoby je musí vyřešit, informace o konečných příjemcích prostředků EU musí být dostupné. Vyplývá to z nelegislativního usnesení, které v pátek 19. června poměrem hlasů 510 (pro): 53 (proti): 101 (zdrželo se hlasování) schválil Evropský parlament. Zveřejňujeme jeho plné znění. Parlament kritizuje Andreje Babiše za to, že jako předseda české vlády byl a stále je aktivně zapojen do plnění rozpočtu EU v České republice, přestože údajně stále ovládá koncern Agrofert, jednoho z největších příjemců evropských dotací v Česku. Vyšetřování EU týkající se možného střetu zájmů Andreje Babiše stále probíhá. Pokud se však potvrdí, že na nejvyšší úrovni ve vládě členského státu EU došlo ke střetu zájmů, půjde o situaci, kterou nelze tolerovat, uvádí se v usnesení. Zúčastněná osoba bude mít následně podle poslanců tři možnosti, jak střet zájmů vyřešit: vzdá se svých ekonomických zájmů k daným podnikatelským subjektům, zastaví přijímání finančních prostředků EU danými podnikatelskými subjekty, anebo se zdrží účasti na přijímání rozhodnutí týkajících se jejích zájmů a, případně, odstoupí z veřejné funkce. Parlament v této souvislosti vyzývá Evropskou komisi, aby vytvořila kontrolní mechanismus pro předcházení a řešení střetů zájmů v souvislosti s dotacemi EU v členských státech. Poslanci také požadují přístup k informacím o konečných příjemcích finančních prostředků EU a stanovení stropu pro přímé zemědělské platby pro jednu fyzickou osobu. Parlament zároveň odsuzuje „hanlivé a nenávistné výroky“ českého premiéra Andreje Babiše adresované poslancům, kteří se v únoru 2020 zúčastnili kontrolní mise do Česka s cílem ověřit tvrzení o nesrovnalostech při správě finančních prostředků EU.   Usnesení Evropského parlamentu ze 19. června Evropský parlament, –  s ohledem na č. 13 odst. 2 a čl. 17 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU), –  s ohledem na svá předchozí rozhodnutí a usnesení o udělení absolutoria Komisi za roky 2014, 2015, 2016, 2017 a 2018, –  s ohledem na správní šetření týkající se projektu v České republice označovaného jako „Čapí hnízdo“, které provedl Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a při němž byly zjištěny „závažné nesrovnalosti“, –  s ohledem na pracovní cestu ke zjištění potřebných údajů, kterou do České republiky vyslal Výbor pro rozpočtovou kontrolu ve dnech 26. a 27. března 2014, –  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2018 o střetech zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice, –  s ohledem na český zákon č. 159/2006 Sb. ze dne 16. března 2006 o střetu zájmů, jehož § 4c nabyl účinnosti v únoru 2017, –  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (dále jen „nové finanční nařízení“), jež nabylo účinnosti dne 2. srpna 2018, a zejména na jeho článek 61, –  s ohledem na články 144 a 145 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu, –  s ohledem na otázky a stížnosti zaslané Komisi ve věci možného střetu zájmů v České republice, –  s ohledem na stanovisko právní služby Komise ze dne 19. listopadu 2018 nazvané „Dopad článku 61 nového finančního nařízení (střet zájmů) na platby z evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů“, –  s ohledem na tiskovou konferenci nejvyššího státního zástupce ze dne 4. prosince 2019, na níž bylo oznámeno obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky ve věci zneužití prostředků EU; –  s ohledem na plenární rozpravu o střetech zájmů a korupci dotýkajících se ochrany finančních zájmů Evropské unie v členských státech ze dne 18. prosince 2019, –  s ohledem na plenární rozpravu o obnovení trestního stíhání předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů ze dne 15. ledna 2020, –  s ohledem na pracovní cestu ke zjištění potřebných údajů, kterou do České republiky vyslal Výbor pro rozpočtovou kontrolu ve dnech 26. až 28. února 2020, –  s ohledem na nález českého Ústavního soudu Pl. ÚS 4/17 ze dne 18. února 2020, –  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že nejvyšší státní zástupce České republiky nedávno obnovil vyšetřování českého premiéra Andreje Babiše, které bylo zahájeno na základě zprávy úřadu OLAF ve věci neoprávněného čerpání unijních dotací pro malé podniky a o dva roky později zastaveno; připomíná, že v rámci projektu „Čapí hnízdo“ Agrofert uměle vytvořil středně velký podnik, který zůstal pod jeho kontrolou, a to s cílem získat prostředky určené pro malé a střední podniky v celkové výši přibližně 2 milionů EUR; B. vzhledem k tomu, že nejvyšší státní zástupce označil ukončení trestního stíhání za „nezákonné a předčasné“, protože nebylo vzato v potaz právo EU, a dodal, že při přidělování dotací neproběhly dostatečné kontroly; C. vzhledem k tomu, že čl. 61 odst. 1 ve spojení s čl. 61 odst. 3 finančního nařízení stanoví: a) negativní povinnost účastníků finančních operací zamezit vzniku střetu zájmů ve vztahu k rozpočtu EU b) pozitivní povinnost účastníků finančních operací přijmout vhodná opatření, která u funkcí v rámci jejich odpovědnosti zamezí vzniku střetu zájmů a která řeší situace, jež lze objektivně vnímat jako střet zájmů;vzhledem k tomu, že článek 63 finančního nařízení stanoví povinnost členských států zavést systémy řízení a kontroly, které by podle čl. 36 odst. 3 měly zajistit, aby ke střetům zájmů nedocházelo; D. vzhledem k tomu, že v únoru 2017 byl novelizován český zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, v němž byl rozšířen seznam zakázaných činností, včetně ustanovení zakazujících určitým společnostem ucházet se o veřejné zakázky, a to i v roli subdodavatele, a získávat dotace; vzhledem k tomu, že účelem tohoto zákona je předcházet střetu zájmů ve všech jeho podobách; E. vzhledem k tomu, že předpisy týkající se zadávání veřejných zakázek ukládají členským státům povinnost předcházet střetům zájmů (článek 24 směrnice 2014/24/EU), včetně přímého či nepřímého osobního zájmu, a že existují předpisy upravující situace vnímané jako střety zájmů a specifické povinnosti ve sdíleném řízení (např. nařízení (EU) č. 1303/2013); F. vzhledem k tomu, že podle judikatury Soudního dvora Evropské unie „střet zájmů představuje objektivně sám o sobě vážné narušení, aniž by bylo k jeho kvalifikaci třeba zohledňovat úmysly zúčastněných stran a jejich dobrou víru“; G. vzhledem k tomu, že Komise je povinna pozastavit platby z fondů EU v případech, kdy existují závažné nedostatky ve fungování systémů řízení a kontroly, a v případech, kdy byly zjištěny neodhalené, neoznámené a neopravené závažné nesrovnalosti týkající se střetu zájmů; H. vzhledem k tomu, že Agrofert je koncern založený českým premiérem, jehož součástí je přes 230 podniků a má více než 34 000 zaměstnanců (2017); vzhledem k tomu, že bylo odhaleno, že Andrej Babiš je skutečným majitelem Agrofertu, společnosti ovládající koncern Agrofert, pod nějž spadá i několik významných českých médií, a to prostřednictvím svěřenských fondů AB I a AB II, jichž je zakladatelem a současně jediným obmyšleným; vzhledem k tomu, že pokud se Andrej Babiš rozhodne tyto svěřenské fondy rozpustit, opětovně nabude plné vlastnictví všech jejich aktiv; I. vzhledem k tomu, že v lednu a únoru 2019 provedlo několik útvarů Komise (GŘ REGIO/GŘ EMPL, GŘ AGRI (přidružené generální ředitelství)) koordinovaný komplexní audit uplatňování unijních a vnitrostátních právních předpisů; vzhledem k tomu, že AGRI právě provádí audit, v němž posuzuje údajný střet zájmů českého ministra zemědělství; K. vzhledem k tomu, že v listopadu 2019 zaslala Komise českým orgánům konečné znění auditní zprávy GŘ REGIO a GŘ EMPL, vypracovaných na základě informací o údajném střetu zájmů v České republice na základě článku 61 finančního nařízení, přičemž tato zpráva unikla do českých médií; L. vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu uspořádal dne 16. prosince 2019 neveřejnou schůzi s komisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem; M. vzhledem k tomu, že komisař Hahn Výboru pro rozpočtovou kontrolu sdělil, že Komise zveřejní závěry svého auditu až poté, co budou veškeré zjištěné skutečnosti řádně posouzeny a podrobeny důkladné analýze; vzhledem k tomu, že české orgány zaslaly své připomínky ke konečnému znění auditní zprávy GŘ REGIO dne 29. května 2020; N. vzhledem k tomu, že audit Komise stále probíhá a že dokud se situace nevyjasní, byly jako předběžné opatření zastaveny veškeré platby z rozpočtu EU z ESI fondů ve prospěch společností, které přímo nebo nepřímo vlastní Andrej Babiš a které by mohly být potenciálně spojeny s uvedeným údajným střetem zájmů; O. vzhledem k tomu, že Komise neproplácí českým orgánům prostředky vyplacené v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na projekty koncernu Agrofert, které by mohly být potenciálně spojeny s uvedeným údajným střetem zájmů; P. vzhledem k tomu, že Parlament České republiky nevykonává dohled nad veřejnými zakázkami, vnitrostátními dotacemi ani veřejnými investicemi se státní podporou, z nichž by koncern Agrofert mohl mít i nadále prospěch; Q. vzhledem k tomu, koncern Agrofert vlastní dva z největších českých deníků, Mladou frontu Dnes a Lidové noviny, a ovládá také televizní stanici Óčko a rozhlasové stanice Impuls a RockZone; vzhledem k tomu, že podle zprávy vydané Evropskou federací novinářů je Andrej Babiš faktickým vlastníkem 30 % soukromých sdělovacích prostředků v České republice; R. vzhledem k tomu, že v době působení Andreje Babiše ve veřejných funkcích výrazně vzrostly příjmy koncernu Agrofert a že Agrofert v téže době získal jen v České republice zemědělské dotace v celkové výši 970 414 000 CZK v roce 2016, 1 048 685 000 CZK v roce 2017 a 973 284 000 CZK v roce 2018; vzhledem k tomu, že koncern Agrofert údajně získal v období 2014–2020 v České republice dotace z Fondu soudržnosti EU ve výši 427 385 000 CZK; vzhledem k tomu, že je velmi pravděpodobné, že koncern Agrofert získal další dotace v jiných členských státech, například na Slovensku a v Německu; S. vzhledem k tomu, že Ústavní soud České republiky svým nálezem Pl. ÚS 4/17 z února 2020 zamítl návrhy prezidenta České republiky a poslanců Parlamentu České republiky na zrušení některých ustanovení zákona, který upravuje střety zájmů veřejných funkcionářů; vzhledem k tomu, že Ústavní soud v tomto rozhodnutí uvedl, že volby nelze používat jako prostředek k ovládnutí státu za účelem využití nebo dokonce zneužití jeho kapacit a zdrojů; 1. vítá obnovení vyšetřování českého premiéra v souvislosti s jeho účastí na projektu „Čapí hnízdo“; vyjadřuje důvěru v to, že česká justice bude v tomto trestním řízení postupovat nezávisle a nebude podléhat žádnému politickému vlivu; 2. odsuzuje veškeré potenciální situace střetu zájmů, které by mohly ohrozit plnění rozpočtu EU a podlomit důvěru evropských občanů v řádnou správu peněz daňových poplatníků v Unii; 3. žádá Komisi, aby jako strážkyně Smluv bojovala proti všem formám střetu zájmů a vyhodnocovala opatření, která členské státy přijímají k jejich zamezení; 4. vyzývá Komisi, aby vytvořila kontrolní mechanismus k řešení střetů zájmů v členských státech a aby aktivní zamezování střetům zájmů, včetně zjišťování skutečných příjemců unijních dotací, zařadila mezi své priority; 5. vyzývá Komisi, aby uplatňovala politiku nulové tolerance ke střetům zájmů, dbala na rychlé navracení dotací, které byly potenciálně vyplaceny neoprávněně, a současně dodržovala zásady právního státu a procedurální požadavky a vždy důrazně zasahovala, zejména pokud státní orgány nečiní kroky k zamezení střetu zájmů mezi nejvyššími státními představiteli; 6. zdůrazňuje, že vnitrostátní právní předpisy o střetu zájmů musí být v souladu s literou i duchem nového finančního nařízení; vyzývá Komisi, aby vypracovala návrh společných pokynů, které členským státům pomohou předcházet střetům zájmů mezi politiky na vysokých postech; 7. žádá Radu a Evropskou radu, aby přijaly společné normy pro všechny otázky spojené se střetem zájmů a aby usilovaly o jejich jednotný výklad ve všech členských státech; 8. vyzývá Komisi, aby v případě porušení pravidel přijala vhodná opatření k ochraně rozpočtu EU, včetně nápravných opatření ke zpětnému získání všech prostředků, které byly vyplaceny protiprávně nebo nesprávně, pokud to předpisy umožňují; 9. vyzývá všechny členské státy, aby zvýšily své úsilí o větší transparentnost rozpočtu tím, že zajistí, aby relevantní údaje o zadávacích řízeních a přidělování veřejných zakázek byly snadno a volně přístupné široké veřejnosti; 10. je znepokojen tím, že z různých částí EU přicházejí zprávy o tom, že politikové se soukromými zájmy, kteří jsou členy vlády nebo působí na pozicích blízkých vládě, mají stále větší politický vliv na legislativní činnost a využívání veřejných prostředků, a to potenciálně s cílem sloužit partikulárním zájmům určitých jednotlivců namísto zájmu veřejnosti; 11. vyjadřuje politování nad tím, že Andrej Babiš jako předseda vlády (a dříve jako předseda Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy) byl a stále je aktivně zapojen do plnění rozpočtu EU v České republice, přestože stále ovládá koncern Agrofert jako jeho zakladatel a jediný obmyšlený obou svěřenských fondů, což je v rozporu s čl. 61 odst. 1 finančního nařízení, a je tudíž zpochybněn nestranný a objektivní výkon jeho funkcí; je velmi znepokojen zprávami, které se v nedávné době objevily ve sdělovacích prostředcích a podle nichž předseda vlády vykonává i nadále kontrolu nad obchodními rozhodnutími Agrofertu; 12. poukazuje na to, že ve sdělovacích prostředcích se v nedávné době objevily zprávy, z nichž zřejmě vyplývá, že Andrej Babiš s manželkou jsou stále vedeni mezi šesti aktivními osobami, které vykonávají významný vliv či kontrolu nad členy svěřenského fondu dceřiné společnosti Agrofertu GreenChem Solutions Ltd. ve Spojeném království; 13. trvá na tom, že pokud by se střet zájmů na nejvyšší úrovni státní správy členského státu potvrdil, nelze jej tolerovat a zúčastněné osoby ho musí vyřešit některým z těchto způsobů: a) přijmou se opatření, jimiž se zajistí, aby tyto osoby nadále neměly žádný ekonomický či jiný zájem či zájmy spadající do působnosti článku 61 finančního nařízení ve vztahu k určitému podnikatelskému subjektu b) podnikatelské subjekty, které tyto osoby ovládají, již nebudou získávat žádné finanční prostředky z fondů EU, veřejné dotace ani jiné financování přerozdělované národní vládou c) příslušné osoby se nebudou podílet na přijímání rozhodnutí týkajících se jejich zájmů; zdůrazňuje nicméně, že s ohledem na funkce a pravomoci premiéra a členů jeho vlády je pochybné, zda by takové opatření mohlo v praxi odpovídajícím způsobem vyřešit střet zájmů, budou-li dotčené osoby i nadále vykonávat své veřejné funkce, a že odstoupení z veřejných funkcí proto představuje vhodnější způsob, jak tento střet zájmů vyřešit; 14. vyzývá Komisi, aby důkladně dohlížela na postup vyplácení plateb v České republice, a to zejména u plateb z fondů EU, které jsou vypláceny podnikům, jež přímo či nepřímo vlastní premiér nebo jiný člen vlády zapojený do plnění rozpočtu; 15. vyzývá Komisi, aby bez zbytečného odkladu vyhodnotila, zda jsou případy, kdy podniky, které jsou součástí koncernu Agrofert, i nadále získávají dotace z vnitrostátního rozpočtu, v souladu s pravidly pro poskytování státní podpory; konstatuje, že tyto případy mohou přinášet potenciální riziko, že dojde k finančním škodám, a vyzývá vnitrostátní orgány, aby tyto situace vyhodnotily; má za to, že by o takové situaci měli být řádně informováni čeští i unijní daňoví poplatníci; 16. je hluboce znepokojen informacemi o tom, že podniky z koncernu Agrofert jsou schopny uměle přesouvat aktiva mezi jednotlivými dceřinými společnostmi, což jim umožňuje splňovat kritéria způsobilosti pro dotace určené malým a středním podnikům, nebo naopak spojovat své operace tak, aby se prezentovaly jako jediný velký podnik, což jim umožňuje získávat veřejné zakázky; 17. s politováním bere na vědomí zprávy, podle nichž auditoři zjistili vážné nedostatky ve fungování řídících a kontrolních systémů u Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti v České republice, a navrhli proto finanční opravu ve výši téměř 20 %; vyzývá Komisi, aby kriticky vyhodnotila, zda tyto případy představují systematické zneužívání fondů EU; 18. je znepokojen finanční ztrátou, kterou způsobily nedostatky na straně národních platebních agentur a kontrolních orgánů; v této souvislosti vyzývá Radu, aby urychleně přijala návrh nařízení o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech; 19. je hluboce znepokojen právním rámcem v České republice, který Nejvyššímu kontrolnímu úřadu nedává právo kontrolovat správnost a optimální využívání veřejných prostředků na regionální a místní úrovni, čímž mu znemožňuje, aby si ověřil, kdo jsou skuteční majitelé v případě složitých podnikových struktur; s politováním bere na vědomí informace, podle nichž Nejvyšší kontrolní úřad neprovádí systematickou kontrolu konečných příjemců na místě; je znepokojen znevažujícími poznámkami českého premiéra ohledně práce českého Nejvyššího kontrolního úřadu; 20. zdůrazňuje, že politicky nevyvážené složení dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) s sebou nese riziko politického ovlivňování, čímž podlamuje schopnost Fondu provádět nezávislé audity; 21. je znepokojen informacemi o tom, že zaměstnanci státní správy dostali pokyny a byl na ně vyvíjen nátlak, aby neprověřovali obvinění týkající se potenciálního střetu zájmů v souvislosti s koncernem Agrofert, a že jim bylo údajně uloženo, aby vyhodnotili komerční nabídky, které obdržel Agrofert; je hluboce znepokojen informacemi o tom, že zaměstnanci státní správy čelili postihům – např. propuštění pod záminkou tzv. systemizace –, pokud se těmito pokyny odmítli řídit; zdůrazňuje, že tato opatření zpochybňují nestrannost státní správy a nezávislost výkonu veřejných povinností; 22. s politováním bere na vědomí indicie, které svědčí o systematických nedostatcích při odhalování střetu zájmů; s politováním konstatuje, že není prováděna žádná křížová kontrola a že nesourodé pravomoci vedou ke vzniku neprůhledných struktur bránících účinnému předcházení střetu zájmů a jeho odhalování v České republice; připomíná, že pro účinné předcházení situacím střetu zájmů nepostačuje pozitivistický přístup, v jehož rámci mají úředníci povinnost předložit vlastní prohlášení o tom, že se nenacházejí ve střetu zájmů; vyzývá české orgány, aby tyto systematické nedostatky bezodkladně vyřešily, a to zejména tím, že budou požadovat ověřitelné prohlášení o střetu zájmů, v němž úředníci uvedou seznam vlastních finančních zájmů; 23. vyjadřuje politování nad tím, že prostředky EU, u nichž byly uplatněny finanční opravy související s nesrovnalostmi, lze opětovně použít bez jakýchkoli dalších důsledků nebo omezení; domnívá se, že takový systém ohrožuje finanční zájmy EU; vyzývá Komisi, aby pozorně monitorovala opětovné použití prostředků EU a aby zvážila vytvoření systému, v němž budou opravy rovněž spojeny s omezeními dalšího použití těchto prostředků; 24. bere na vědomí rozhodnutí Komise ze dne 28. listopadu 2019 o pozastavení proplácení příslušných částek, které české orgány zahrnuly do svých výkazů průběžných výdajů Programu rozvoje venkova České republiky pro čtvrté čtvrtletí 2018 a první čtvrtletí 2019; 25. konstatuje, že Komise potvrdila, že v rámci společné zemědělské politiky (SZP) vyplatila platby týkající se roku 2018 podnikům, které jsou součástí koncernu Agrofert, a také podnikům se stejným skutečným majitelem v několika jiných členských státech než České republice; zdůrazňuje, že Komise by měla orgánu udělujícímu absolutorium předložit úplný a spolehlivý přehled všech plateb vyplacených koncernu Agrofert a podnikům se stejným skutečným majitelem ve všech členských státech za rozpočtové roky 2018 a 2019; 26. vyzývá české orgány, aby zajistily spravedlivé a vyvážené přerozdělování prostředků EU, aby peníze unijních daňových poplatníků přinášely prospěch velké většině obyvatelstva, a to jak prospěch hospodářský, tak i sociální; 27. je znepokojen nesprávným provedením směrnic (EU) 2015/849 a (EU) 2018/843 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (čtvrtá a pátá směrnice o praní peněz); zdůrazňuje povinnost plně a správně provést obě tyto směrnice a zajistit, aby všechna jejich ustanovení, včetně ustanovení o transparentnosti skutečného vlastnictví, byla v plné míře provedena; 28. naléhavě vybízí český Finanční analytický útvar, aby zaujal proaktivnější přístup při boji proti daňové trestné činnosti, podvodům a korupci a aby zajistil účinnou kontrolu skutečných majitelů ze strany útvarů příslušných podle pravidel pro boj proti praní peněz; 29. s politováním konstatuje, že schvalování, přidělování a audit finančních prostředků EU ve sdíleném řízení představují složité a neprůhledné procesy, v nichž mají plný přístup k údajům jen členské státy, což znamená, že Komise není Parlamentu schopna rychle poskytnout komplexní přehled v reakci na jeho žádosti o informace o určitých příjemcích v několika členských státech; zdůrazňuje, že tato skutečnost vážně omezuje práci Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Evropského účetního dvora a jejich schopnost plnit své funkce kontrolních orgánů; 30. vyzývá Komisi, aby plně v souladu se zásadou sdíleného řízení zavedla jednotné a standardizované postupy, jejichž prostřednictvím budou členské státy předávat informace o konečných příjemcích finančních prostředků EU; zdůrazňuje, že informace o konečných příjemcích by měly uvádět také skutečné majitele podniků (fyzické i právnické osoby); vyzývá Komisi, aby předložila návrh nařízení, kterým se zavede informatický systém umožňující jednotné a standardizované předávání informací v reálném čase ze strany orgánů členských států a zajistí se interoperabilita se systémy členských států, s cílem posílit transparentnost a spolupráci mezi Komisí a členskými státy, dále zlepšit odpovědnost ohledně plateb, a především napomáhat dřívějšímu odhalování systémových chyb a zneužívání; 31. s politováním konstatuje, že žádné z nařízení, která upravují využívání prostředků z fondů na podporu zemědělství a soudržnosti, vnitrostátním orgánům neukládá povinnost zveřejňovat skutečné majitele subjektu, právní osoby či svěřenského fondu, které jsou příjemcem příslušných finančních prostředků; vyzývá spolunormotvůrce, aby této otázce věnovali zvláštní pozornost a aby ji komplexně vyřešili, až budou rozhodovat o budoucích pravidlech pro transparentnost unijních dotací; 32. zdůrazňuje, že rejstřík skutečných majitelů musí obsahovat pouze plně ověřené údaje o ovládající osobě či osobách a musí být v plném rozsahu zpřístupněn veřejnosti; 33. důrazně odmítá vytváření a zavádění oligarchických struktur čerpajících prostředky z fondů EU na podporu zemědělství a soudržnosti, což vede k tomu, že malá menšina příjemců získává velkou většinu finančních prostředků EU; vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy vypracovala účinné právní nástroje s cílem zaručit dodržování zásad právního státu a předcházet bujení těchto struktur; 34. opakuje, že je znepokojen tím, že případy střetu zájmů poškozují cíle politiky soudržnosti a společné zemědělské politiky (SZP), které mají důležité hospodářské, sociální a environmentální rozměry, a že na tyto politiky vrhají negativní světlo; 35. vyzývá Komisi, aby předložila návrh na změnu pravidel SZP směrem ke spravedlivějšímu přidělování prostředků EU s cílem zajistit, aby byly prostředky SZP spravedlivě poskytovány aktivním zemědělcům, kteří obhospodařují půdu, a aby nevedly k obchodům s pozemky, z nichž těží vybraná skupina osob s politickými konexemi, a nevytvářely pobídky k nekalým praktikám při privatizaci státem vlastněných pozemků; bere na vědomí návrh Komise na nový model realizace, včetně zavedení horního limitu kombinovaného s degresivním mechanismem; domnívá se nicméně, že toto „zastropování“, společně se zavedením započtení nákladů na pracovní sílu před samotným „zastropováním“, není dostatečné pro zajištění spravedlivějšího přidělování přímých plateb; podporuje myšlenku závazného mechanismu přerozdělování; 36. bere na vědomí, že majetková práva k pozemkům často nebyla dostatečně jednoznačně vymezena a že pozemky zůstaly klasifikovány jako státní pozemky, na něž dohlíží Státní pozemkový úřad, který měl tendenci pronajímat je rozsáhlým zemědělským podnikům; bere na vědomí úsilí českých orgánů o zjištění právoplatných vlastníků do roku 2023; trvá na tom, že dražby pozemků, jejichž právoplatné vlastníky nelze určit, musí být prováděny spravedlivým způsobem a musí být při nich poskytnuty rovné příležitosti k nákupu pozemkům malým a středním zemědělským podnikům a mladým zemědělcům; 37. naléhavě vybízí Komisi, aby předložila návrh stanovující maximální částku přímé platby pro jednu fyzickou osobu jakožto skutečného majitele příslušného podniku či podniků, přičemž se uplatní politika nulové tolerance u osob ve střetu zájmů; zdůrazňuje, že by nemělo být možné obdržet dotace EU ve výši stovek milionů v jediném období víceletého finančního rámce; 38. trvá na tom, že osoby odpovědné za zneužívání finančních prostředků EU by měly čelit následkům svých činů a že v případě finančních oprav by nemělo být příslušné břemeno přesunuto na vnitrostátní daňové poplatníky; vyzývá české státní orgány, aby po osobách, které měly protiprávně prospěch z neoprávněně vyplacených dotací, tyto dotace vrátily; má za to, že pro příští programové období by měla být zavedena základní podmínka vyžadující, aby vnitrostátní právní předpisy zahrnovaly ustanovení, kterým se odpovědnému příjemci uloží povinnost získat zpět neoprávněně vyžádané částky; 39. důrazně odsuzuje veřejně pronesené hanlivé a nenávistné výroky namířené proti účastníkům pracovní cesty EP ke zjištění potřebných údajů konané ve dnech od 26. do 28. února 2020, k němuž se na své tiskové konferenci uchýlil předseda vlády; považuje za nepřijatelné, aby poslanci Evropského parlamentu, kteří se zúčastnili uvedené pracovní cesty Výboru pro rozpočtovou kontrolu do České republiky, čelili při plněních svých povinností poslanců Evropského parlamentu výhrůžkám smrtí a dalším verbálním útokům; 40. vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu, aby Parlamentu poskytl informace o veškerých relevantních zjištěních, která nashromáždil při své pracovní cestě ke zjištění potřebných údajů, a aby o tom také odpovídajícím způsobem informoval Komisi a příslušné orgány; 41. vyzývá Komisi, aby učinila vše, co je v jejích silách, pro bezodkladné dokončení probíhajících auditních postupů a aby svá zjištění zveřejnila neprodleně poté, co všechny nashromážděné důkazy řádně vyhodnotí; vybízí Radu a Evropskou radu, aby posoudily zjištění těchto auditů a řádně zohlednily článek 61 finanční nařízení s ohledem na jednání o příštím víceletém finančním rámci; 42. vyzývá Komisi, aby dále přezkoumala obvinění z nevyřešených střetů zájmů v jiných členských státech; 43. znovu vyjadřuje politování nad tím, že Komise v druhé zprávě o boji proti korupci v EU (ARES(2017)455202) upustila od uvádění informací za jednotlivé země; opětovně vyzývá Komisi, aby obnovila podávání zpráv o stavu korupce v členských státech, včetně hodnocení účinnosti protikorupčního úsilí podporovaného EU, odděleně od zpráv v rámci evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik; znovu Komisi vyzývá, aby protikorupční úsilí nehodnotila pouze z hlediska hospodářských ztrát; 44. zdůrazňuje, nakolik je důležité bránit právní stát, dělbu moci, nezávislost soudnictví a nezávislost a pluralismus sdělovacích prostředků jakožto základní podmínky pro úspěšné využívání finančních prostředků z EU; 45. zdůrazňuje význam nezávislých veřejných sdělovacích prostředků, investigativních novinářů a nevládních organizací pracujících na posilování právního státu; v tomto ohledu zdůrazňuje rozhodující význam podpory EU určené nezávislým novinářům a organizacím občanské společnosti, a to i v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem; je znepokojen skutečností, že v České republice se vlastnictví velké části soukromých sdělovacích prostředků koncentruje v rukách několika málo subjektů; 46. vyzývá Komisi, aby při monitorování situace v rámci mechanismu pro právní stát zohlednila obavy vyjádřené v tomto usnesení; 47. vyzývá české orgány, aby orgány EU co nejdříve informovaly o výsledku obnoveného vyšetřování ve věci projektu „Čapí hnízdo“; 48. vyzývá Radu a Evropskou radu, aby v rámci jednání o budoucím rozpočtu EU a o příštím víceletém finančním rámci učinily veškeré nezbytné a vhodné kroky k zamezení střetům zájmů v souladu s čl. 61 odst. 1 finančního nařízení; 49. vyjadřuje solidaritu s českými občany vyzývajícími k poctivosti, spravedlnosti a vyřešení problému neslučitelnosti podnikatelských zájmů českého premiéra s jeho politickou rolí a pravomocemi; 50. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládě a Parlamentu České republiky.   Převzato ze stránek Evropského parlamentu. https://www.europarl.europa.eu/portal/en {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-06-22 11:36:34

Vladimír Putin: Skutečné ponaučení ze 75. výročí druhé světové války

Ruský prezident Vladimír Putin napsal článek o událostech 2. světové války pro americký časopis National Interest. Zveřejňujeme jej v plném znění. Uběhlo 75 let od konce Velké vlastenecké války. Za tyto roky vyrostlo hned několik generací. Změnila se politická mapa planety. Neexistuje již Sovětský svaz, který grandiózně a drtivě vyhrál nad nacismem a zachránil celý svět. I samotné události této války jsou i pro její účastníky v dávné minulosti. Ale proč se v Rusku 9. květen slaví jako hlavní svátek, ale 22. června jakoby život umírá a v krku máme hroudu? Hodnoty ruské společnosti Říká se, že válka zanechala hlubokou stopu v historii každé rodiny. Pod těmito slovy jsou osudy miliony lidí, jejich utrpení a bolest ze ztrát rodin. Hrdost, pravda a vzpomínka. Pro mé rodiče byla válka velkým utrpením při blokádě Leningradu, kde zemřel můj dvouletý bratr Víťa a kde zázrakem přežila má matka. Otec odešel dobrovolně na frontu bránit své rodné město, zachoval se stejně jako miliony sovětských občanů. Bojoval na Něvském pětníku, byl těžce zraněn. A čím jsou tato léta vzdálenější, tím víc si chci s rodiči promluvit a zjistit podrobnosti o válečném období v jejich životě. Ale už není možné se na nic zeptat, proto v srdci posvátně uchovávám rozhovory s otcem a mámou na toto téma, jejich emoce. Pro mě a mé vrstevníky je důležité, aby naše děti, vnuci a pravnuci chápali, jakou zkouškou a utrpením si museli projít jejich předci. Jak, proč to zvládli a zvítězili? Kde se vzala jejich vskutku železná síla ducha, která překvapovala a uchvacovala celý svět? Ano, oni bránili své domovy, děti, blízké a rodinu. Ale všechny spojovala láska k vlasti. Tento hluboký a osobní pocit je v celé své velikosti odražen v samotné podstatě našeho národa a stal se jedním z určujících v jeho hrdinném a obětavém boji proti nacistům. Často si pokládám otázku, jak se dnešní generace bude chovat, jak se zachová v kritické situaci? Vidím mladé lékaře, zdravotní sestry, absolventy, kteří se dnes vrhají do červené zóny, aby mohli zachránit lidi. Naši vojáci během boje proti mezinárodnímu terorismu na severním Kavkazu a v Sýrii neuhnou ani o krok, jsou to mladí kluci! Mnohým bojovníkům legendární, nesmrtné šesté výsadkové roty bylo 19 až 20 let. Ale všichni ukázali, že si zaslouží stejné uznání jako vojáci, kteří bránili naši vlast ve Velké vlastenecké válce. Proto jsem přesvědčený, že v charakteru národů Ruska je vyplnění svého dluhu, pokud si to okolnosti vyžádají, aniž by se lidé litovali. Obětavost, patriotismus, láska k rodnému domu, ke své rodině, k vlasti. Všechny tyto hodnoty jsou i dnes pro ruskou společnost fundamentální a stěžejní. Na těchto hodnotách v mnohém stojí suverenita naší země. Dnes se u nás objevily nové tradice, které samy vznikly vůlí národu, například Nesmrtelný pluk. Je to pochod naší vděčné vzpomínky, krevního a živého spojení mezi generacemi. Miliony lidí vychází na průvod s fotografiemi svých blízkých, kteří ubránili naši vlast a zadupali nacismus. To znamená, že jejich životy, utrpění a oběti, vítězství, kterou nám předali, nikdy nebudou zapomenuty. Naše odpovědnost před minulostí a budoucností je taková, že nesmíme dopustit, aby se tyto tragédie opakovaly. Proto považuji za svůj dluh, abych vystoupil se článkem o 2. světové válce a Velké vlastenecké válce. Nejednou jsem tuto myšlenku projednával v rozhovorech se světovými lídry, narazil jsem na jejich pochopení. Na konci minulého roku, na summitu lídrů zemí SNS, jsme všichni byli jednotní. Je důležité potomkům předat vzpomínku na to, že vítězství nad nacismem dosáhl především sovětský národ, že v tomto hrdinném boji – na frontě, v týlu, vedle sebe – stáli zástupci všech republik Sovětského svazu. Tehdy jsme s kolegy mluvili o nelehké předválečné době. Tento rozhovor v Evropě i ve světě vyvolal velký ohlas. To znamená, že návrat k lekcím minulosti je skutečně nutný a aktuální. Zároveň se vyhrnulo i mnoho emocí, špatně skrývaných komplexů a hlasitých obvinění. Řada politiků ze zvyku rychle prohlásila, že se Rusko snaží přepsat historii. Zároveň však nedokázali vyvrátit jediný fakt, jediný argument. Bezpochyby je těžké a nemožné vést spory o originálních dokumentech, které mimochodem nejsou uloženy pouze v ruských, ale i v zahraničních archivech. Neefektivní Společnost národů Proto je nutné pokračovat v analýze důvodů, které vedly ke světové válce, přemýšlet o jejích složitých událostech, tragédiích a vítězství, o jejích lekcích pro naše státy a celý svět. A opakuji, že tady je principiálně důležité se opírat pouze o archivní materiály, svědectví současníků a vyloučit jakékoliv ideologické a politické dohady. Ještě jednou připomínám zřejmou věc. Hloubkové důvody 2. světové války v mnohém vyplývají z rozhodnutí přijatých na základě výsledků 1. světové. Versailleská smlouva se pro Německo stala symbolem hluboké nespravedlnosti. Fakticky šlo o okradení státu, který západním zemím musel vyplatit obrovské reparace, které zničily jeho ekonomiku. Vrchní velitel spojeneckých vojsk, francouzský maršál Ferdinand Foch prorocky charakterizoval Versailles: „Není to mír, ale příměří na dvacet let.“ Právě národní ponížení vytvořilo živnou půdu pro radikální a odvetné nálady v Německu. Nacisté zručně hráli na tyto pocity, budovali svoji propagandu a slibovali, že Německo zbaví od „dědictví Versailles“, obnoví jeho sílu. Tím ve skutečnosti tlačili německý národ do nové války. Paradoxně tomu přímo nebo nepřímo pomáhaly západní státy, především Velká Británie a USA. Jejich finanční a průmyslové kruhy zcela aktivně investovaly kapitály do německých fabrik a závodů, které vyráběly produkci vojenského určení. A mezi aristokraty a politickým establishmentem bylo dost přívrženců radikálních, krajně pravicových, nacionalistických hnutí, která získávala sílu nejen v Německu, ale i Evropě. Versailleský „mír“ zrodil početné skryté protiklady a jasné konflikty. Na jejich základě byly volně vítězi 1. světové války vytvořené hranice nových evropských států. Prakticky hned po jejich objevení se na mapě začaly územní spory a vzájemné stížnosti, které se změnily v časované bomby. Jedním z nejdůležitějších výsledků 1. světové války bylo vytvoření Společnosti národů. Do této mezinárodní organizace byly vkládány velké naděje na zajištění dlouhodobého míru, kolektivní bezpečnosti. Byla to progresivní myšlenka, postupná realizace, která by bez nadsázky mohla zabránit opakování hrůz globální války. Ale Společnost národů, ve které dominovaly vítězné velmoci – Velká Británie a Francie, ukázala svoji neefektivitu a jednoduše se utopila v prázdných rozhovorech. Ve Společnosti národů, ani na celém evropském kontinentu nebyly uslyšeny opakované výzvy Sovětského svazu na vytvoření rovnoprávného systému kolektivní bezpečnosti. Zejména šlo o uzavření východoevropského a ticho-oceánského paktu, který by postavil bariéru agresi. Tyto nabídky byly ignorovány. Společnost národů nemohla zabránit ani konfliktům v různých částech světa, jako je útok Itálii na Etiopii, občanská válka ve Španělsku, agrese Japonska proti Číně, anšlus Rakouska. A v případě Mnichovské dohody, které se kromě Hitlera a Mussoliniho účastnili lídři Velké Británie a Francie, s plným souhlasem Společnosti národů, došlo k rozdělení Československa. V této souvislosti poznamenám, že na rozdíl od mnohých vůdců Evropy se Stalin „nezašpinil“ osobní schůzkou s Hitlerem, který byl tehdy v západních kruzích považován za dost důstojného politika, byl vítaným hostem v evropských hlavních městech. Kruté a cynické rozdělení Československa Rozdělení Československa se zároveň s Německem účastnilo i Polsko. Předem a společně rozhodovaly, kdo dostane jaké oblasti československé země. 20. září 1938 velvyslanec Polska v Německu Józef Lipski oznámil polskému ministrovi zahraničí Józefu Beckovi následující ujištění Hitlera: „V případě, že mezi Polskem a Československem na půdě polských zájmů v Těšíně dojde ke konfliktu, Reich se postaví na naší (polskou) stranu.“ Vůdce nacistů dokonce napovídal a radil, aby začátek polských akcí „následoval až po německém obsazení Sudet“. V Polsku si byli vědomi toho, že bez podpory Hitlera by jejich dobyvačné plány byly odsouzeny k neúspěchu. Tady budu citovat zápis rozhovoru německého velvyslance ve Varšavě G. A. Moltkeho s Józefem Beckem z 1. října 1938 o polsko-českých vztazích a pozici SSSR v této otázce. A tohle je tam napsáno: „Pan Beck... vyjádřil velkou vděčnost za loajální podání polských zájmů na Mnichovské konferenci a také za upřímnost vztahů během českého konfliktu. Vláda a veřejnost (Polska) náležitě oceňují pozici führera a reichskanzlera.“ Rozdělení Československa bylo kruté a cynické. Mnichov zbořil dokonce ty formální křehké garance, které na kontinentu zůstávaly, ukázal, že vzájemné dohody nic nestojí. Právě Mnichovská dohoda posloužila jako ten spouštěč, po kterém velká válka v Evropě byla nevyhnutelná. Dnes by evropští politici, především polské vedení, chtěli „zamlčet“ Mnichov. Proč? Nejen proto, že jejich strany tehdy zradily své závazky, podpořily Mnichovskou dohodu a některé se dokonce účastnily rozdělování kořisti, ale i proto, že je trochu nepohodlné vzpomínat, že v těchto dramatických dnech roku 1938 se za Československo postavil pouze SSSR. Sovětský svaz se na základě svých mezinárodních závazků, včetně dohod s Francií a Československem, pokusil zabránit tragédii. Polsko sledovalo své zájmy a všemi silami bránilo vytvoření systému kolektivní bezpečnosti v Evropě. Polský ministr zahraničí Jozéf Beck o tom 19. září 1938 přímo psal již zmíněnému velvyslanci Józefu Lipskému před jeho schůzkou s Hitlerem: „V průběhu loňského roku polská vláda čtyřikrát odmítla nabídku na připojení k mezinárodnímu zásahu na ochranu Československa.“ Británie a také Francie, která tehdy byla hlavním spojencem Čechů a Slováků, se vzdaly svých záruk a tuto východoevropskou zemi nechaly roztrhat. Nejen, že ji nechaly napospas, ale také šlo o snahu poslat nacisty na východ, kde se Německo a Sovětský svaz musely střetnout a zlikvidovat se. Právě v tom spočívala západní politika „míru“. A nejen vůči třetí říši, ale i vůči dalším účastníkům takzvaného paktu proti Kominterně – fašistické Itálii a militantnímu Japonsku. Její kulminací na Dálném východě byla anglo-japonská dohoda z léta roku 1939, díky které Tokio mělo v Číně volnou ruku. Vedoucí evropské velmoci nechtěly přiznávat, jaké smrtelné nebezpečí pro celý svět vychází z Německa a jeho spojenců, počítaly s tím, že se jich válka nebude týkat. Mnichovská dohoda Sovětskému svazu ukázala, že západní země budou řešit bezpečnostní otázky bez jeho zájmu a při vhodných okolnostech mohou založit protisovětskou frontu. Smlouva o neútočení s Německem Zároveň se Sovětský svaz do posledního momentu snažil využít jakoukoliv šanci na vytvoření protihitlerovské koalice, opakuji, že nehledě na pokryteckou pozici zemí Západu. Cestou výzvědných služeb sovětské vedení získávalo podrobné informace o zákulisních anglo‑německých kontaktech z léta roku 1939. Upozorňuji na to, že probíhaly velmi intenzivně, přičemž prakticky zároveň s trojstrannými jednáními zástupců Francie, Velké Británie a SSSR, která byla západními partnery vědomě natahována. V této souvislosti zmíním dokument z britských archivů. Je to instrukce britské vojenské mise, která do Moskvy dorazila v srpnu roku 1939. Přímo se v ní píše, že delegace musí „vést jednání velmi pomalu“, že „vláda Spojeného království není připravena přijmout podrobně popsané závazky, které mohou omezit naši svobodu akcí při jakýchkoliv okolnostech“. Poznamenám, že na rozdíl od Angličanů a Francouzů sovětskou delegaci vedli nejvyšší velitelé Rudé armády, kteří měli všechny potřebné pravomoci k „podepsání vojenské konvence v otázkách organizace vojenské obrany Anglie, Francie a SSSR proti agresi v Evropě". Svou roli v krachu jednání sehrálo Polsko, které nechtělo žádné závazky vůči sovětské straně. Dokonce pod tlakem západních spojenců polské vedení odmítalo společné akce s Rudou armádou v odporu proti Wehrmachtu. A když vyšel najevo přílet Joachima von Ribbentropa do Moskvy, Józef Beck nepřímo přes francouzské diplomaty informoval sovětskou stranu: „V případě společných akcí proti německé agresi spolupráce mezi Polskem a SSSR, při technických podmínkách, které je potřeba určit, není vyloučena." Zároveň svým kolegům vysvětlil: „Nejsem proti této formulaci pouze za účelem zlehčení taktiky a naše principiální pozice vůči SSSR je konečná a beze změn." V této situaci Sovětský svaz podepsal smlouvu o neútočení s Německem, fakticky to udělal jako poslední ze zemí Evropy. Přičemž na pozadí skutečné hrozby střetu na dvou frontách – s Německem na západu a s Japonskem na východě, kde už probíhaly intenzivní boje na řece Chalchyn gol. Stalin a jeho okolí si zaslouží mnohá spravedlivá obvinění. Pamatujeme si zločiny režimu proti vlastnímu národu, hrůzy masových represí. Opakuji, že sovětské vůdce je možné obviňovat v mnohém, ale ne v absenci chápání charakteru vnějších hrozeb. Viděli, že Sovětský svaz chtějí nechat jeden na jednoho s Německem a jeho spojenci, a jednali s chápáním tohoto reálného nebezpečí, aby získali drahocenný čas na posílení obrany země. Ohledně tehdy uzavřené smlouvy o neútočení je dnes mnoho rozhovorů a výhrad právě na adresu dnešního Ruska. Ano, Rusko je nástupnickým státem SSSR a sovětská doba se všemi jejími trumfy a tragédiemi je nedílnou součástí naše tisícileté historie. Ale také připomínám, že Sovětský svaz právně a morálně zhodnotil takzvaný pakt Ribbentrop-Molotov. V rozhodnutí Nejvyššího sovětu z 24. prosince roku 1989 jsou oficiálně odsouzeny tajné protokoly jako „akt osobní moci", který nijak neodráží „vůli sovětského národu, který nenese vinu na této dohodě". Společně s tím další státy raději nevzpomínají na dohody, na kterých stojí podpisy nacistů a západních politiků. Nemluvě už o právním nebo politickém zhodnocení takové spolupráce, včetně mlčenlivého kompromisního jednání některých evropských činovníků s barbarskými plány nacistů až do jejich přímého ocenění. O čemž svědčí i cynická fráze velvyslance Polska v Německu Józefa Lipského, která zazněla v rozhovoru s Hitlerem 20. září 1938: „Za vyřešení židovské otázky mu my (Poláci) postavíme... krásný památník ve Varšavě." My také nevíme, jestli existovaly nějaké „tajné protokoly“ a přílohy k dohodám řady zemí s nacisty. Nezbývá nám nic jiného, „než věřit slovům“. Zejména dodnes nebyly odtajněny materiály o tajných anglo-německých jednáních. Proto vyzýváme všechny státy, aby aktivizovaly proces otevření svých archivů, publikaci dříve neznámých dokumentů předválečné a válečné doby, jako to v posledních letech dělá Rusko. Jsme tady připraveni k široké spolupráci a společným výzkumným projektům vědců a historiků. Západní spojenci nevyplnily polské naděje Ale vrátíme se k událostem přímo předcházejícím 2. světové válce. Bylo naivní věřit, že Hitler po vyrovnání se s Československem nepředloží další územní nároky. Tentokrát svému nedávnému spoluúčastníku rozdělení Československa – Polsku. Tady mimochodem důvodem posloužilo také dědictví Versailles – osud takzvaného Gdaňského koridoru. Následovala tragédie Polska, která leží na svědomí tehdejšího polského vedení, které bránilo uzavření anglo‑franko‑sovětské vojenské unie a spoléhalo na pomoc západních partnerů, čímž svůj národ vystavili hitlerovské likvidační mašinérii. Německý útok se vyvíjel v souladu s doktrínou blitzkrieg. Nehledě na hrdinný odpor polské armády byla už týden po začátku války, 8. září 1939, německá vojska na přístupových cestách do Varšavy. A vojenské a politické špičky Polska 17. září utekly na území Rumunska a zradily svůj národ, který nadále bojoval proti agresorům. Západní spojenci nevyplnily polské naděje. Po vyhlášení války Německu se francouzská vojska dokázala dostat pouze několik desítek kilometrů na německé území. Vypadalo to pouze jako demonstrace aktivních akcí. Navíc anglo-francouzská Nejvyšší válečná rada, která se poprvé sešla 12. září ve francouzském Abbeville, rozhodla o úplném ukončení útoku kvůli rychlému vývoji situaci v Polsku. Začala nechvalně proslulá „podivná válka“. Evidentní přímá zrada ze strany Francie a Anglie svých závazků vůči Polsku. Později během Norimberského procesu němečtí generálové vysvětlili svůj tak rychlý úspěch na východě, bývalý velitel štábu operativního vedení Nejvyššího hlavního velení Ozbrojených sil Německa, generál Alfred Jodl přiznal: „Pokud jsme ještě v roce 1939 neutrpěli žádnou porážku, tak jen proto, že asi 110 francouzských a anglických divizí stojících během naší války s Polskem na Západě proti 23 německým divizím zůstávalo zcela pasivní." Nechal jsem si z archivů vynést celek materiálů spojených s kontakty SSSR a Německa v dramatických srpnových a zářijových dnech roku 1939. Jak svědčí dokumenty, bod 2 Tajného protokolu k Dohodě o neútočení mezi Německem a SSSR z 23. října 1939 stanovoval, že v případě územní a politické přestavby oblastí, které spadají do složení polského státu, hranice sfér vlivu obou zemí musí „přibližně probíhat po linii řek Narew, Visla a San“. Jinými slovy do sovětské sféry vlivu spadaly nejen území, na kterých převážně žilo ukrajinské a běloruské obyvatelstvo, ale i historické polské země mezi řekami Bug a Visla. O tomto faktu neví zdaleka všichni. Stejně jako o tom, že hned po útoku na Polsko v prvních zářijových dnech roku 1939 Berlín vytrvale a opakovaně vyzýval Moskvu k připojení se do válečných akcí. Sovětské vedení však podobné výzvy ignorovalo a do posledních chvil se nechtělo nechat zatáhnout do dramaticky se vyvíjející situace. Až když bylo zcela jasné, že Velká Británie a Francie svému spojenci nepomůžou a Wehrmacht dokáže rychle okupovat celé Polsko a fakticky se dostat na přístupové cesty k Minsku, bylo rozhodnuto, že ráno 17. září byly jednotky Rudé armády vyslány na takzvané Kresy – dnes jsou to části území Běloruska, Ukrajiny a Litvy. Je zřejmé, že jiné varianty nezbývaly. V opačném případě by se rizika pro Sovětský svaz mnohonásobné zvýšila, protože, opakuji, stará sovětsko‑polská hranice probíhala několik desítek kilometrů od Minsku a nevyhnutelná válka s nacisty by pro zemi začala ve velmi nevýhodných strategických pozicích. A miliony lidí různých národností, včetně Židů, žijících u Brestu a Grodna, Přemyšle, Lvovu a Vilniusu by byly ponechány napospas nacistům a jejich místním přisluhovačům – antisemitům a radikálním‑ nacionalistům. Právě tento fakt, že Sovětský svaz se do poslední možné chvíle snažil vyhnout účasti v začínajícím konfliktu a nechtěl hrát na straně Německa, vedl k tomu, že k reálnému setkání sovětských a německých vojsk došlo mnohem východněji, než byly hranice domluveny v tajném protokolu. Ne po Visle, ale po takzvané Curzonově linii, která již v roce 1919 byla Trojdohodou navržena jako východní hranice Polska. Sovětský svaz se nenechal přemluvit Německem ke společným akcím Jak je známo, podmiňovací způsob se jen těžko používá k již uplynulým událostem. Řeknu jen, že v září 1939 sovětské vedení mělo možnost posunout západní hranice SSSR ještě dále na západ až k Varšavě, ale rozhodlo se to neudělat. Němci navrhli zafixovat nový status quo. 28. září 1939 v Moskvě Joachim von Ribbentrop a Vjačeslav Molotov podepsali Německo-sovětskou smlouvu o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie a také tajný protokol o změně státní hranice, za kterou byla považována demarkační linie, kde de facto stály dvě armády. Na podzim 1939, když řešil své vojenské a strategické obranné úkoly, Sovětský svaz zahájil proces inkorporace Lotyšska, Litvy a Estonska. Jejich vstup do SSSR byl realizován na dohodě při souhlasu zvolených vlád. To odpovídalo normám mezinárodního a státního práva té doby. Navíc Litvě byly v říjnu 1939 vráceny Vilnius a okolní oblasti, které dříve patřily Polsku. Pobaltské státy si ve složení SSSR zachovaly své orgány, jazyk, měly zástupce v sovětských nejvyšších strukturách. Všechny tyto měsíce pokračoval pro cizí oči neviditelný diplomatický a vojensko‑politický boj, práce rozvědky. V Moskvě chápali, že před ní stojí nesmiřitelný a krutý nepřítel a že skrytá válka s nacismem už probíhá. A neexistují žádné základy k tomu, aby oficiální prohlášení a formální nóty těch let sloužily jako důkazy „přátelství" mezi SSSR a Německem. Aktivní obchodní a technické kontakty SSSR neměl pouze s Německem, ale i s jinými státy. Přitom se Hitler několikrát snažil zatáhnout SSSR do souboje proti Velké Británii, ale sovětské vedení tomuto přemlouvání nepodlehlo. Poslední pokus přesvědčit Sovětský svaz ke společným akcím Hitler přijal během návštěvy Molotova do Berlína v listopadu 1940. Ale Molotov přesně vyplnil příkazy Stalina a omezil se pouze na rozhovory o myšlence Němců ohledně připojení SSSR k Paktu tří – unie Německa, Itálie a Japonska, který byl podepsán v září 1940 a byl zaměřen proti Velké Británii a USA. Ne náhodou již 17. listopadu Molotov instruoval sovětského zplnomocněného představitele v Londýně Ivana Majského: „K vaší orientaci... Žádná smlouva v Berlíně podepsána nebyla a ani se to nepředpokládalo. V Berlíně se všechno omezilo... výměnou názorů... Němci a Japonci by nás zřejmě chtěli postrčit k Perskému zálivu a Indii. Upustili jsme od projednávání této otázky, protože takové rady ze strany Německa považujeme za nemístné.“ A 25. listopadu sovětské vedení tady zcela postavilo tečku. Oficiálně Berlínu navrhlo pro nacisty nepřijatelné podmínky, včetně vyvedení německých vojsk z Finska, smlouvu o vzájemné pomoci mezi SSSR a Bulharskem a řadu jiných, tím zároveň vědomě vyloučilo jakékoliv možnosti připojení k Paktu tří. Tato pozice definitivně upevnila führera v jeho záměru rozpoutat válku proti SSSR. A už v prosinci Hitler zavrhl všechna varování svých stratégů o katastrofickém nebezpečí války na dvou frontách a schválil plán operace Barbarossa. Udělal to, když chápal, že právě Sovětský svaz je hlavní silou, která mu stojí na cestě v Evropě, a nadcházející střet na východě rozhodne o výsledku světové války. A nepochyboval o tom, že pochod na Moskvu bude rychlý a úspěšný. Chtěl bych speciálně poznamenat, že západní státy tehdy fakticky souhlasily se sovětskými akcemi, přiznaly snahu Sovětského svazu o zajištění své bezpečnosti. Ještě 1. října 1939 tehdejší bývalý velitel britské admirality Winston Churchill ve vystoupení v rádiu řekl: „Rusko provádí studenou politiku vlastních zájmů... Pro ochranu Ruska před nacistický nebezpečím bylo nutné, aby ruské armády stály na této linii (nové západní hranici).“ 4. října 1939 ve Sněmovně lordů britský ministr zahraničí Edward Wood, 1. hrabě z Halifaxu, oznámil: „...Musíme připomenout, že akce sovětské vlády spočívaly v přesunu hranice do té linie, která byla doporučena během Versailleské konference lordem Georgem Curzonem... Pouze přivádím historická fakta a předpokládám, že jsou nepopiratelná.“ Známý britský a politický státní činovník David Lloyd George zdůrazňoval: „Ruské armády obsadily území, která nejsou polská a která byla silou obsazena Polskem po 1. světové válce... Bylo by zločinným šílenstvím postavit ruský posun na jednu desku s posunem Němců.“ A v neformálních rozhovorech se sovětským zplnomocněncem Ivanem Majským angličtí vysoce postavení politici a diplomaté mluvili otevřeněji. Náměstek ministra zahraničí Velké Británie Rab Butler 17. října 1939 uvedl: „...V anglických vládních kruzích si myslí, že se nedá mluvit o návratu západní Ukrajiny a Běloruska Polsku. Pokud by se podařilo vytvořit etnografické Polsko skromných rozměrů se zárukou nejen SSSR a Německa, ale také Anglie a Francie, tak by to britská vláda považovala za zcela uspokojivé.“ 27. října 1939 hlavní poradce Nevilla Chamberlaina Harold Wilson řekl: „Polsko musí... být obnoveno jako samostatný stát na své etnografické základně, ale bez západní Ukrajiny a Běloruska.“ Stojí za zmínku, že během těchto rozhovorů byla sondována půda ke zlepšení sovětsko-britských vztahů. Tyto kontakty v mnohém položily základ budoucího spojenectví a protihitlerovské koalice. Mezi národními prozíravými politiky vyčníval Winston Churchill, který nehledě na známou antipatii k SSSR i dříve vystupoval za spolupráci s ním. Ještě v květnu 1939 v Dolní sněmovně Spojeného království oznámil: „Ocitneme se ve smrtelném nebezpečí, pokud nedokážeme vytvořit velký svaz proti agresi. Bylo by největší hloupostí, pokud bychom zamítli přirozenou spolupráci se sovětským Ruskem.“ A již po začátku bojových akcí v Evropě – na schůzce s Ivanem Majským 6. října 1939 – důvěrně řekl: „...Mezi Velkou Británií a SSSR nejsou žádné velké rozpory, čímž nejsou důvody k napjatým a nevyhovujícím vztahům. Britská vláda... by chtěla rozvíjet... obchodní vztahy. Byla by připravená také projednat všelijaká další opatření, která mohou napomoci zlepšení vzájemných vztahů.“ Posmívání se a výsměch paměti je podlost Druhá světová válka nezačala náhle, nezačala nečekaně. Ani agrese Německa proti Polsku nebyla náhlá. Byla výsledkem mnohých tendencí a faktorů v mírové politice té doby. Všechny předválečné události se spojily do jednoho nešťastného řetězu. Ale bezpochyby největší tragédii v historii lidstva podnítily státní egoismus, zbabělost, podpora sílícího agresora, nepřipravenost politických elit a hledání kompromisu. Proto není spravedlivé tvrdit, že dvoudenní návštěva Moskvy nacistického ministra zahraničí Ribbentropa je hlavním důvodem vypuknutí 2. světové války. Všechny přední státy v různých stupních nesou svůj podíl viny za její začátek. Každá páchala nenapravitelné chyby, sebevědomě předpokládala, že je možné obelstít ostatní, zajistit si jednostranné výhody nebo zůstat stranou od blížící se světové bídy. A za takovou krátkozrakost, za odmítnutí vytvoření systému kolektivní bezpečnosti musely platit miliony životů, kolosálními ztrátami. Píšu o tom bez nejmenší snahy převzít roli soudce, někoho obvinit nebo zprostit viny, nebo vyvolat nový kolotoč mezinárodního informačního boje na historickém bojišti, který proti sobě může postavit státy a národy. Myslím si, že hledáním promyšlených hodnocení minulých událostí by se měla zabývat akademická věda v širokém zastoupení uznávaných vědců z různých zemí. Všichni potřebujeme pravdu a objektivitu. Ze své strany jsem vždy vyzýval a vyzývám kolegy ke klidnému, otevřenému a důvěrnému dialogu, k sebekritickému a nezaujatému pohledu na společnou minulost. Takový přístup umožní nezopakování tehdy spáchaných chyb a zajistí mírový a úspěšný rozvoj na dlouhé roky dopředu. Ale mnozí naši partneři zatím nejsou připraveni na společnou práci. Naopak sledují své cíle, zvyšují proti naší zemi počet a měřítka informačních útoků, chtějí nás donutit k omluvám a pocitu viny, přijímají zcela pokrytecké politizované deklarace. Například 19. září 2019 Evropským parlamentem schválená rezoluce O důležitosti evropské paměti pro budoucnost Evropy přímo obvinila SSSR společně s nacistickým Německem z rozpoutání 2. světové války. Samozřejmě žádné zmínky o Mnichovu neobsahuje. Myslím si, že podobné „papíry", nemohu tuto rezoluci nazvat dokumentem, při jasné kalkulaci skandálu nesou nebezpečné a reálné hrozby. Vždyť rezoluci přijal zcela vážený orgán. A co ukázal? Ačkoliv je to smutné, záměrnou politiku na zničení poválečného světa, jehož vytvoření bylo dílem cti a odpovědnosti zemí, jejichž řada představitelů dnes hlasovalo pro tuto lživou deklaraci. A tímto způsobem sáhli na závěry Norimberského procesu, na úsilí světového společenství, které po vítězném roce 1945 vytvořilo univerzální mezinárodní instituty. V této souvislosti připomínám samotný proces evropské integrace, během které byly vytvořeny odpovídající struktury, včetně Evropského parlamentu. Tento proces byl možný jen díky lekcím z minulosti a jejich jasného právního a politického vyhodnocení. A ti, kteří ohrožují a zpochybňují tuto schodu, ničí základy celé poválečné Evropy. Kromě hrozby pro fundamentální principy světového pořádku je tady i morální a mravní strana. Posmívání se a výsměch paměti je podlost. Podlost bývá úmyslnou, pokryteckou, zcela vědomou, když v prohlášeních ohledně 75. výročí konce 2. světové války jsou vyjmenovávány všichni účastníci protihitlerovské koalice kromě SSSR. Podlost bývá zbabělou, když ničí památníky postavené na počest bojovníků proti nacismu a ostudné akce odůvodňují lživými slogany boje s nepohodlnou ideologií a jakoby okupací. Podlost bývá krutou, když ty, kteří vystupují proti neonacistům a následníkům banderovců, zabíjejí a pálí. Opakuji, podlost se projevuje různě, ale tím nepřestává být odpornou. Zapomínání na poučení z historie se nevyhnutelně promění v těžkou odplatu. Budeme tvrdě bránit pravdu založenou na dokumenty potvrzenými historickými fakty, budeme nadále čestně a nezaujatě mluvit o událostech 2. světové války. Na toto je také zaměřen náš rozsáhlý projekt na vytvoření v Rusku největší kolekce archivních dokumentů, filmových a fotografických historických materiálů z 2. světové války a předválečné doby. Taková práce již probíhá. Mnohé nové, nedávno nalezené, odtajněné materiály jsem použil i při přípravě tohoto článku. A v této souvislosti mohu odpovědně oznámit, že neexistují archivní dokumenty, které by potvrzovaly verzi o snaze SSSR zahájit preventivní válku proti Německu. Ano, sovětské vojenské vedení se drželo doktríny, že v případě agrese bude Rudá armáda rychle klást odpor nepříteli a přejde do protiútoku a povede válku na území protivníka. Ale takové strategické plány vůbec neznamenaly snahy, že by SSSR jako první zaútočil na Německo. Samozřejmě dnes historici mají k dispozici dokumenty válečného plánování, direktivy sovětských a německých štábů. Nakonec víme, jak se vyvíjely události ve skutečnosti. Z výšky těchto vědomostí mnozí diskutují o akcích, chybách, omylech vojensko-politického vedení země. V této souvislosti vám řeknu jedno: společně s obrovským potokem různých dezinformací sovětští lídři dostávali i reálné informace o připravované agresi nacistů. A v předválečných měsících přijali kroky namířené na zvýšení bojové připravenosti země, včetně skryté mobilizace, přemístění jednotek a rezerv z vnitřních okruhů k západním hranicím. Gigantická síla sovětského národa Vojna nebyla nečekaná, čekali ji, připravovali se na ní. Ale útok nacistů byl skutečně nevídaný v historii ničivé síly. 22. června 1941 Sovětský svaz narazil na nejsilnější, mobilizovanou a vycvičenou armádu světa, na kterou pracoval průmyslový, ekonomický a vojenský potenciál prakticky celé Evropy. Tohoto smrtonosného vpádu se neúčastnil pouze wehrmacht, ale také satelity Německa, vojenské kontingenty mnohých států evropského kontinentu. Nejtěžší vojenská porážka roku 1941 postavila zemi na hranici katastrofy. Bojová schopnost a řízení muselo být obnovováno mimořádnými metodami celkové mobilizace, zapojením všech sil státu a národu. Již v létě 1941 pod palbou nepřítele začala evakuace z východu země milionů obyvatel, stovek závodů a výrob. Za krátkou dobu byla v týlu zahájena výroba zbraní a munice, které se na frontu dostávaly již v první válečné zimě, k roku 1943 byly převýšeny výsledky vojenské výroby Německa a jeho spojenců. Za rok a půl sovětský lid dokázal to, co se zdálo nemožné, jak na frontě, tak v týlu. A dodnes je těžké si uvědomit, pochopit a představit, kolik neuvěřitelného úsilí, hrdinství, sebeobětavosti potřebovaly tyto obrovské úspěchy. Proti silné, po zuby ozbrojené, chladnokrevné a dobyvačné mašinérii nacistů se pozvedla gigantická síla sovětského národa, který se spojil ve snaze ochránit rodnou zemi, pomstít se nepříteli, který zničil mírový život, plány a naděje. Samozřejmě v době této strašné a krvavé války některé lidi přepadl strach, beznaděj a zoufalství. Nechyběly zrada a dezerce. Dávaly o sobě dávat znát kruté zlomy z revolucí a občanské války, nihilismus, posměšný vztah k národní historii, tradicím, víře, někteří se snažili lákat bolševiky, především v prvních letech po příchodu k moci. Ale celková nálada sovětských občanů a našich krajanů, kteří se ocitli v zahraničí, byla jiná – ochránit a zachránit vlast. To byl skutečný nezadržitelný závan. Lidé hledali oporu v pravých patriotických hodnotách. Nacističtí „stratégové“ byli přesvědčení, že obrovský mnohonárodnostní stát dokážou lehce dostat pod kontrolu. Počítali s tím, že nečekaná válka, její nemilosrdnost a nesnesitelnost, vyostří vztahy mezi národnostmi a země se rozdělí na části. Hitler přímo prohlašoval: „Naše politika vůči národům, které osídlily široké prostory Ruska, musí spočívat v tom, abychom podněcovali jakoukoliv formu sporů a rozkolu.“ Ale od prvních dnů bylo jasné, že tento plán nacistům nevyšel. Brestskou pevnost do poslední kapky krve bránili vojáci více než 30 národností. V průběhu celé války i ve velkých rozhodujících bitvách, i v obraně každého bojového pole, každého metru rodné země, vidíme příklady takové jednoty. Pro miliony evakuovaných se rodným domovem stalo Povolží a Ural, Sibiř, Dálný východ, republiky Střední Asie a Zakavkazska. Jejich obyvatelé se dělili i tím posledním, podporovali je vším, čím mohli. Družba národů, jejich vzájemná pomoc se pro nepřítele stala opravdovou neporazitelnou pevností. Do rozdrcení nacismu, ať se nyní snaží dokázat cokoliv, hlavní a rozhodující vklad vnesl Sovětský svaz, Rudá armáda. Hrdinové, kteří dokonce bojovali v obklíčení u Bělostoku, Mogilevu, Umaňu a Kyjevu, Vjazmy a Charkovu. Šli do útoku pod Moskvou a u Stalingradu, Sevastopolu a Oděsy, Kurskem a Smolenskem. Osvobozovali Varšavu, Bělehrad, Vídeň a Prahu. Zaútočili na Kaliningrad a Berlín. Hájíme skutečnou, ne uhlazenou nebo „lakovanou“, pravdu o vojně. Tuto národní, lidskou pravdu – surovou, hořkou a nelítostnou – v mnohém nám předali spisovatelé a básníci, kteří si prošli ohněm a peklem fronty. Pro moji, stejně jako pro jiné generace, jejich čestné, hluboké povídky, romány, pronikavá „důstojnická próza“ a básně navždy zanechaly stopu v duši, staly se důvodem úcty k veteránům, kteří pro vítězství udělali všechno, co mohli, vzpomínat na ty, kdo zůstal na bojových polí. Rudá armáda zničila 626 divizí zemí Osy I dnes mnou cloumají jednoduché a velké řádky básně Alexandra Tvardovského Padl jsem u Rže, která je věnována účastníkům krvavé a kruté bitvy Velké vlastenecké války na centrální části sovětsko‑německé fronty. Jen během bitvy o Ržev od října 1941 do března 1943 Rudá armáda ztratila, včetně raněných a zmizelých, 1 342 888 lidí. Nazývám tato shromážděná z archivních zdrojů, strašná, tragická a zdaleka neúplná čísla poprvé, čím vzdává hold paměti hrdinského činu známých i bezejmenných hrdinů, o kterých v poválečných letech z různých důvodů mluvilo nezaslouženě nespravedlivě, nebo se mlčelo úplně. Uvedu ještě jeden dokument. Je jím zpráva Mezinárodní komise pro reparace s Německem v čele s Ivanem Majským, který byl připraven v únoru roku 1945. Mezi úkoly komise patřilo vytvoření formule, podle které poražené Německo mělo nahradit škody vítězným státům. Komise došla k následujícímu závěru: „Množství Německem vložených vojákodnů na sovětské frontě překonává to samé množství na všech ostatních spojeneckých frontách, a to minimálně 10násobně. Sovětská fronta také odebírala čtyři pětiny německých tanků a okolo dvou třetin německých letounů.“ Celkově SSSR vynaložil okolo 75 procent všech vojenských úsilí protihitlerovské koalice. Rudá armáda za roky války zničila 626 divizí zemí Osy, 508 z nich byly německé. Americký prezident Roosevelt ve svém projevu z 28. dubna roku 1942 k americkému národu prohlásil: „Ruská vojska zničila a nadále ničí více živé síly, letounů, tanků a děl našeho společného nepřítele než všechny ostatní národy dohromady.“ Churchill v dopise Stalinovi z 27. září 1944 psal, že „právě ruská armáda vypustila střeva z německé vojenské mašinérie…“ Takové hodnocení rezonovalo po celém světě. Protože v těchto slovech je ta veliká pravda, o které tehdy nikdo nepochyboval. Téměř 27 milionů sovětských občanů zemřelo na frontách, v německém zajetí, zemřely hlady a bombardováním, v ghettech a pecích nacistických lágrů smrti. SSSR ztratil každého sedmého ze svých občanů, Velká Británie jednoho ze 127, USA jednoho z 320 lidí. Bohužel tento počet těžkých a nenahraditelných ztrát Sovětského svazu není konečný. Je před námi mravenčí práce na zjištění jmen a osudů všech zemřelých: vojáků Rudé armády, partyzánů, sabotérů, vojenských zajatců a obětí koncentračních táborů, civilních obyvatel, kteří byli zavražděni agresory. Takový je náš dluh. A zde má zvláštní roli hnutí lidí hledajících padlé, vojenští patrioti a dobrovolníci, projekty jako elektronický seznam informací Paměť národa, který je založen na archivních dokumentech. A, samozřejmě, pro řešení takového velkého humanitárního úkolu je nezbytná mezinárodní spolupráce. K vítězství vedlo úsilí všech občanů a národů, které bojovali se společným nepřítelem. Britská armáda ochránila svoji vlast před útokem, bojovala s nacisty a jejich satelity ve Středozemním moři, v severní Africe. Americká a britská vojska osvobozovala Itálii, otevřela druhou frontu. USA nanesly likvidační údery agresorovi v Tichém oceánu. Pamatujeme si kolosální oběti čínského národa a jeho obrovskou roli v likvidaci japonských militaristů. Nezapomeneme na vojáky „bojující Francie“, kteří nepřiznali hanebnou kapitulaci a pokračovali v boji s nacisty. My budeme vždy vděční za pomoc, kterou poskytovali spojenci, když Rudé armádě poskytovali munici, pohonné hmoty, potraviny a techniku. I ona byla podstatná – okolo sedmi procent z celkových objemů vojenské výroby Sovětského svazu. Heroizace nacistických spolupachatelů je zradou paměti našich otců a dědů Jádro antihitlerovské koalice se začalo vytvářet hned po útoku na Sovětský svaz, kdy ho USA a Velká Británie okamžitě podpořily v boji s hitlerovským Německem. Během Teheránské konference roku 1943 Stalin, Roosevelt a Churchill vytvořili alianci velkých mocností, dohodli se na vypracování koaliční diplomacie, společné strategie v boji proti společné smrtelné hrozbě. Lídrům Velké trojky bylo jasné, že spojení průmyslových zdrojů a vojenských potenciálů SSSR, USA a Velké Británie vytvoří jasnou převahu nad protivníkem. Sovětský svaz v plném rozsahu plnil své povinnosti plynoucí ze spojenectví, vždy podával pomocnou ruku. Velkou operací Bagration v Bělorusku Rudá armáda podpořila výsadek anglo-amerických výsadkářů v Normandii. V lednu roku 1945, poté, co se naši probojovali k řece Odra, Rudá armáda zneškodnila poslední velký útok wehrmachtu na západní frontě, v Ardenách. A tři měsíce po vítězství nad Německem SSSR zcela podle Jaltských dohod vyhlásil válku Japonsku a uštědřil porážku milionové Kuantungské armádě. Ještě v červenci roku 1941 sovětské vedení prohlásilo, že „cílem války proti fašistickým tyranům je nejen likvidace hrozby, která visí nad státem, ale i pomoc všem národům Evropy, které trpěly pod nadvládou německého fašismu“. Uprostřed roku 1944 byl nepřítel vyhnán prakticky z celého území Sovětského svazu. Bylo ovšem nutné ho dorazit v jeho hnízdě. A Rudá armáda začala svoji osvobozující misi v Evropě, zachránila před zničením a zotročením, před hrůzami holokaustu celé národy. Zachránila je za cenu stovek tisíc životů sovětských vojáků. Je také důležité nezapomínat na tu obrovskou materiální pomoc, kterou SSSR poskytoval osvobozeným zemím při odstraňování hrozby hladu, při obnově ekonomiky a infrastruktury. Dělal to tehdy, kdy se na tisících verstách (stará ruská délková míra – pozn. red.) od Brestu do Moskvy a Volhy prostírala pouze spálená země. Například v květnu 1945 rakouská vláda požádala SSSR o pomoc s potravinami, protože „nevěděla, jak nakrmit své obyvatelstvo v následujících sedmi týdnech až do nové sklizně“. Souhlas sovětského vedení poslat jídlo popsal státní kancléř prozatímní vlády Rakouské republiky K. Renner jako „záchranný akt...“, na který „Rakušané nikdy nezapomenou“.  Spojenci společně vytvořili Mezinárodní vojenský tribunál určený k potrestání nacistických politických a válečných zločinců. Jeho rozhodnutí poskytují jasnou právní kvalifikaci takovým zločinům proti lidskosti, jako jsou genocida, etnické a náboženské čistky, antisemitismus a xenofobie. Norimberský tribunál přímo a jednoznačně odsoudil nacistické spolupachatele, různorodé kolaboranty.   Tento hanebný jev měl místo ve všech evropských zemích. Takoví „činitelé“ jako Pétain, Quisling, Vlasov, Bandera, jejich přisluhovači a následovníci, přestože se oblékali do šatů bojovníků za národní nezávislost nebo svobodu od komunismu, jsou zrádci a kati. V nelidskosti často vynikali nad svými pány. Ve snaze se vyšplhat výše ochotně plnili nejhorší úkoly v sestavě zvláštních kárných skupin. Popravy zastřelením v Babím Jaru, Volyňský masakr, spálená Chatyň a akce vyhlazování Židů v Litvě a Lotyšsku jsou dílem jejich krvavých rukou. A dnes zůstává naše pozice nezměněna: trestné činy nacistických spolupachatelů nelze ospravedlnit, nemají promlčecí lhůtu. Proto vyvolává rozpaky to, kdy se v řadě zemí ti, kteří se pošpinili spoluprací s nacisty, najednou přirovnávají k veteránům 2. světové války. Považuji za nepřípustné přirovnávat osvoboditele a okupanty. A heroizaci nacistických spolupachatelů můžu pokládat pouze za zradu paměti našich otců a dědů. Zradu těch ideálů, které spojily národy v boji proti nacismu.   Vůdci SSSR, USA a Velké Británii tehdy bez přehánění čelili historickému úkolu. Stalin, Roosevelt, Churchill zastupovali země s různými ideologiemi, státními ambicemi, zájmy, kulturami, ale prokázali velkou politickou vůli, povznesli se nad rozpory a vášně a upřednostnili skutečné zájmy světa. Výsledkem bylo, že se dokázali dohodnout a dosáhnout řešení, díky čemu zvítězilo celé lidstvo.   Vítězné mocnosti nám zanechaly systém, který se stal kvintesencí intelektuálních a politických hledání několika staletí. Řada konferencí – v Teheránu, Jaltě, San Franciscu, Postupimi – položila základy toho, že svět již 75 let, a to bez ohledu na nejostřejší rozpory, žije bez globální války.  Historický revizionismus, jehož projevy pozorujeme nyní na Západě, a to zejména vůči 2. světové válce a jejím výsledkům, je nebezpečný tím, že hrubě a cynicky zkresluje chápání zásad mírového rozvoje stanovených v roce 1945 na konferencích v Jaltě a San Franciscu. Hlavním historickým úspěchem Jalty a dalších rozhodnutí té doby byla shoda na vytvoření mechanismu, který by vedoucím mocnostem umožnil zůstat v rámci diplomacie při řešení vznikajících se mezi nimi sporů.  Summit Ruska, Číny, Francie, Spojených států a Velké Británie bude hrát důležitou roli Dvacáté století přineslo totální a všestranné světové konflikty, a v roce 1945 do arény vstoupily také jaderné zbraně schopné fyzicky zničit zemi. Jinými slovy se urovnávání sporů silou stalo extrémně nebezpečným. A vítězové 2. světové války tomu rozuměli. Chápali a uvědomovali si svou vlastní odpovědnost vůči lidstvu.  Smutná zkušenost Společnosti národů byla vzata v úvahu v roce 1945. Struktura Rady bezpečnosti OSN byla vypracována tak, aby mírové záruky byly co nejkonkrétnější a nejúčinnější. Tak vznikla instituce stálých členů Rady bezpečnosti a právo veta jako jejich privilegium a odpovědnost.   Co je právo veta v Radě bezpečnosti OSN? Upřímně řečeno, je to jediná rozumná alternativa přímému střetu největších zemí. Je to prohlášení jedné z pěti mocností, že to či ono řešení je pro ni nepřijatelné, je v rozporu s jejími zájmy a ponětími o správném přístupu. A jiné země, i když s tím nesouhlasí, akceptují takovou pozici, jaká je, a vzdávají se pokusů uskutečnit své jednostranné záměry. Tak či onak, ale je třeba hledat kompromisy.  Nové globální vzdorování začalo téměř okamžitě po skončení 2. světové války a občas bylo velmi krutým. Ta skutečnost, že studená válka nepřerostla do třetí světové, prokazatelně potvrdila účinnost dohod uzavřených Velkou trojkou. Pravidla chování sjednaná při zřízení OSN umožnila další minimalizaci rizik a udržení konfrontace pod kontrolou.   Samozřejmě vidíme, že momentálně systém OSN pracuje s napětím, ne tak efektivně, jak by mohl. Avšak svou hlavní funkci OSN nadále plní. Zásady činnosti Rady bezpečnosti OSN jsou jedinečným mechanismem předcházení velké válce nebo globálnímu konfliktu.   Výzvy, které jsou v posledních letech často slyšeny, zrušit právo veta a odmítnut zvláštní příležitosti stálých členů Rady bezpečnosti, jsou ve skutečnosti nezodpovědné. Vždyť, pokud k tomu dojde, Organizace spojených národů se v podstatě promění v tuto Společnost národů – ve shromáždění na prázdné řeči, zbavené pák vlivu na světové procesy; jak to skončilo, je dobře známo. Právě proto vítězné mocnosti přistoupily k vytvoření nového systému světového řádu s největší vážností, aby neopakovaly chyby předchůdců. Vytvoření moderního systému mezinárodních vztahů je jedním z nejdůležitějších výsledků 2. světové války. Ani ty nesmiřitelné rozpory – geopolitické, ideologické, ekonomické – nebrání hledání forem mírového soužití a součinnosti, pokud je k tomu touha a vůle. Dnešní svět neprochází nejklidnějšími časy. Všechno se mění: od globální rovnováhy moci a vlivu do sociálních, hospodářských a technologických základů života společností, států, celých kontinentů. V minulých dobách nebyly tyto změny téměř nikdy bez velkých vojenských konfliktů, bez silového boje za vybudování nové globální hierarchie. Díky moudrosti a prozíravosti politických vůdců spojeneckých mocností se podařilo vytvořit systém, který zabraňuje extrémním projevům takové objektivní a historicky neodmyslitelné pro světový rozvoj rivality.  Naší povinností – všech, kdo přebírají politickou odpovědnost, zejména zástupců vítězných mocností ve 2. světové válce – je zajistit, aby se tento systém zachoval a zdokonaloval se. Dnes, stejně jako v roce 1945, je důležité projevit politickou vůli a společně prodiskutovat budoucnost. Naši kolegové – pánové Si Ťin-pching, Macron, Trump, Johnson – podpořili ruskou iniciativu k uspořádání setkání vůdců pěti jaderných států – stálých členů Rady bezpečnosti. Děkujeme jim za to a očekáváme, že takové osobní setkání se může uskutečnit při nejbližší příležitosti.  Jakou se nám představuje agenda nadcházejícího summitu? Za prvé podle našeho názoru je účelné prodiskutovat kroky k rozvoji kolektivních postupů ve světových záležitostech, upřímně projednat otázky udržování míru, posílení globální a regionální bezpečnosti, kontroly strategických zbraní, společných úsilí v boji proti terorismu, extremismu a dalším aktuálním výzvám a hrozbám.   Samostatným tématem pořadu jednání je situace v globální ekonomice, především překonání hospodářské krize způsobené pandemií koronaviru. Naše země přijímají bezprecedentní opatření na ochranu zdraví a života lidí, na podporu občanů, kteří se ocitli v obtížné životní situaci. Jak však závažné dopady pandemie budou, jak rychle se globální ekonomika dostane z recese – závisí na naší schopnosti pracovat spolu a sladěně jako skuteční partneři. Navíc je nepřijatelné proměňovat ekonomiku v nástroj nátlaku a konfrontace. Mezi požadovaná témata patří ochrana životního prostředí a boj proti změně klimatu, jakož i zajištění bezpečnosti globálního informačního prostoru.  Navržená Ruskem agenda nadcházejícího summitu „pětky“ je nesmírně důležitá a naléhavá jak pro naše země, tak i pro celý svět. A ohledně všech bodu máme konkrétní nápady a iniciativy.  Nelze pochybovat o tom, že summit Ruska, Číny, Francie, Spojených států a Velké Británie bude hrát důležitou roli při hledání společných odpovědí na moderní výzvy a hrozby a prokáže společnou oddanost duchu spojenectví, vysokým humanistickým ideálům a hodnotám, za které otcové a dědové bojovali bok po boku.   S oporou na společnou historickou paměť si můžeme a musíme důvěřovat. To poslouží pevným základem pro úspěšná jednání a společné kroky ve prospěch posílení stability a bezpečnosti na planetě, pro prosperitu a blahobyt všech států. Bez nadsázky je to naše společná povinnost a odpovědnost vůči celému světu, vůči současným i budoucím generacím.   Překlad pořídila redakce Sputniku. Mezititulky jsou dílem redakce Literárních novin. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-11-20 07:05:15

Trochu dražší vysílačky neb Povedená soutěž Generálního ředitelství cel

V roce 2017 vypsalo Generální ředitelství cel soutěž na nákup vysílaček za téměř 35 milionů korun. O žádnou soutěž však nešlo, zadávací podmínky byly totiž ušity na míru jen jedinému dodavateli, firmě KonekTel. Cena chystaného obchodu byla nejméně trojnásobně předražena. Cílem Kverulanta bylo zrušení fingované soutěže, a to se mu podařilo, když Úřad pro ochranu hospodářské soutěže na základě jeho podání v září 2018 soutěž zrušil. Následně celníci vypsali novou, skutečně férovou soutěž, a tu vyhrála firma GES-ELECTRONICS s cenou 15 milionů korun.  V roce 2017 vypsalo Generální ředitelství cel soutěž na nákup vysílaček. To bylo zrušeno a pak znovu vyhlášeno s termínem pro podání nabídek do 16. ledna 2018. V obou případech byly zadávací podmínky ušity na míru jen jedinému dodavateli vysílaček firmě KonekTel. A nikdo jiný se také do soutěže nepřihlásil. K úspěšné účasti v soutěži bylo třeba potvrzení výrobce, že uchazeč vůbec může vysílačky zadavateli dodat. Už tato podmínka, dle Kverulantových informací, vyloučila všechny ostatní partnery Motorola, protože nikdo jiný než KonekTel by býval potvrzení výrobce stejně nedostal. Podmínka obsahující předložení prohlášení o shodě dodávaných zařízení na trh EU vylučuje všechny další výrobce, protože technologii P25 do EU dodává pouze Motorola. Další těžko splnitelnou podmínkou pro dodavatele z ostatních zemí EU je existence servisního střediska na území ČR. Za diskriminační lze považovat i požadavek na dodání vzorků, které by pro potenciální dodavatele znamenalo nutnost velké a nejisté investice do technologie s velmi omezeným uplatněním.  Jde o milióny  Ve specifikaci zakázky je dodávka 360 kusů ručních vysílaček a dodání a montáž 260 kusů vozidlových vysílaček za předpokládanou cenu 56 milionů korun. To vše ve vskutku speciálním standardu P25, který používají bezpečnostní složky v USA a který v ČR prodává jen firma KonekTel. V Evropě se pro tento účel používají jiné systémy, zejména technologie DMR a TETRA. Tyto technologie jsou zcela srovnatelné, schopné P25 plně nahradit a díky konkurenci mohou být i výrazně levnější. Celníci kdysi patrně dostali několik vysílaček systému Motorola P25 darem od ambasády USA, ale již dávno nastal čas se ze závislosti na jediném dodavateli vymanit. Závislost na jediném dodavateli se nejen v české kotlině stala takovým fenoménem, že pro ni existuje speciální termín, „vendor lock-in“. Na celém výběrovém řízení byla také velmi podezřelá skutečnost, že podle specifikace radiostanic uvedené v zadávací dokumentaci není k vysílačkám poptávána funkce šifrování, GPS ani ManDown (funkce „ležící muž“ aktivuje nouzový stav v případě, že se vysílačka dostane do vodorovné nebo převrácené polohy a setrvá v ní po určitou dobu). Celníci pouze požadují, aby vysílačky měly možnost tyto funkce v budoucnu doplnit. Patrně i velký fanoušek otevřenosti státní správy bude souhlasit, že funkcionalita šifrování je pro celníky naprosto klíčová. Radiostanice pro systém P25 lze velmi pohodlně odposlouchávat skenerem v ceně cca 12 tisíc korun. Pokud si tedy celníci skutečně koupili vysílačky od KonekTelu, nejspíš by následovalo výběrové řízení na zabezpečení nových vysílaček proti odposlechu. A jediným možným dodavatelem by byl naprosto nepřekvapivě nejspíš opět pouze KonekTel. Mimochodem, radiostanice již zmíněného systému DMR, které jsou rovněž používány bezpečnostními složkami, mají digitální šifrování jako základní funkci, kterou není třeba zvlášť připlácet. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Půjdeme před soud?  V únoru 2018 Kverulantovi přišel dopis, ve kterém mu advokátní kancelář KonekTelu vyhrožuje soudní žalobou, pokud tuto kauzu ze svých stránek do osmy dnů nestáhne a neuveřejní KonekTelem předepsanou omluvu. Ani jedno z toho Kverulant samozřejmě neudělal, a pokud by ho KonekTel skutečně žaloval, nebyla by to patrně první podobná soudní pře, kterou by Kverulant vyhrál. Kverulant se v lednu 2018 obrátil na generálního ředitele Generálního ředitelství cel Milana Poulíčka a v dopise ho požádal, aby výběrové řízení zrušil. Ten Kverulanta požádal o schůzku a společně se svými podřízenými tendr na vysílačky obhajoval. Kverulanta však brigádní generál Poulíček a ani jeho podřízení naprosto nepřesvědčili, a proto podal podnět k zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední k Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, přestože ho poplatek za podnět k antimonopolnímu úřadu přišel na 10 tisíc korun. Kverulant doufal, že ÚOHS nařídí celníkům fingovanou soutěž zrušit, a to se také stalo. To ale nebylo to jediné, na co Kverulant antimonopolní úřad upozornil. Zákon o zadávání veřejných zakázek od října 2016 zakázal zadávat veřejné zakázky společnosti s nezaknihovanými akciemi. Požadavek na zaknihování akcií uchazečů, které jsou akciovými společnostmi, byl přijat s cílem zvýšení transparentnosti veřejných zakázek a posílení boje proti korupci. To zejména z důvodu, že u zaknihovaných akcií je eliminován prostor pro zakrytí jejich skutečných vlastníků, neboť pro zaknihování akcií je nezbytné, aby akcionáři měli zřízeny speciální majetkové účty evidující zaknihované akcie. A firma KonekTel tuto zákonnou podmínku začala splňovat až dne 15. 11. 2017, kdy došlo k zápisu změn v obchodním rejstříku. Přesto firma KonekTel vyhrála nejméně 17 zadávacích řízení za více než 30 milionů korun, i když z nich měla být okamžitě vyloučena. Nezničitelný KonekTel Zanedlouho po tom, co Kverulant podal podnět na ÚHOS, vyšlo najevo, že firma KonekTel má za 130 milionů dodat i vysílačky pro Hradní stráž. I v tomto případě byl nejspíš porušen zákon. Jak už bylo řečeno, firma KonekTel zákonnou podmínku o transparentním vlastníkovi začala splňovat až 15. listopadu roku 2017. Tedy téměř dva měsíce po původním termínu na odevzdání přihlášek. Kverulant v této věci podal v březnu 2018 další podnět k antimonopolnímu úřadu. Krátce po tomto podání reportoval o problematickém hradním nákupu Ekonomický deník a přinesl i stanovisko Ministerstva obrany, které výběr organizovalo. Termín uzávěrky soutěže údajně nebyl posunut, aby se mohla zúčastnit problematická firma KonekTel, ale důvodem pro posunutí termínu pro podání nabídek prý byly dvě žádosti od firmy pd com o vysvětlení zadávací dokumentace. Jenže podle zjištění Ekonomického deníku firma pd com nejspíš ani nesplňovala technickou kvalifikaci veřejné zakázky, kterou ministerstvo obrany podmiňovalo prokázáním seznamu významných zakázek od září 2014 do září 2017, jejichž hodnota byla alespoň 60 milionů korun. Z výpisu z obchodního rejstříku firmy pd com vyplývá, že byla založena 31. října 2014, má základní kapitál pouhých 1 000 korun a v roce 2015 vykázala tržby 139 tisíc korun. Jak firma pd com hospodařila v roce 2016, není zřejmé, jelikož ve sbírce listin na internetu není uvedena účetní uzávěrka za rok 2016. Nepřímým důkazem je také to, že právě protěžovaný KonekTel byl jedinou firmou, která se do tendru nakonec přihlásila. Kverulantova snaha zastavit expanzi rozežraného státu byla úspěšná. Z důvodu porušení zákona o zadávání veřejných zakázek v září 2018 zrušil ÚOHS výběrové řízení na dodávku 360 kusů ručních vysílaček a dodání a montáž 260 kusů vozidlových vysílaček. Také celníkům uložil povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 korun. Úřad dal za pravdu Kverulantovi, který od začátku tvrdil, že o žádnou soutěž nešlo, protože zadávací podmínky byly ušity na míru jen jedinému dodavateli. ÚOHS v rozhodnutí uvádí: „Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel zásadu zákazu diskriminace stanovenou v § 6 odst. 2 zákona, když omezil v rámci požadavku podle § 79 citovaného zákona v článku VI. Podmínky kvalifikace zadávací dokumentace dispozici sídlem servisního střediska pouze na území České republiky, čímž stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem.“ Ještě před Vánocemi v roce 2018 celníci vypsali nové výběrové řízení. Opět bylo možno nabízet jen technologii P25. Do soutěže se přihlásil KonekTel s cenou 19 220 953 korun a GES-ELECTRONICS s cenou 14 989 480 korun. Celníci na konci léta 2019 vybrali levnější GES-ELECTRONICS a uzavřeli s ním smlouvu. Celníci s vydáním rozhodnutí o vítězi soutěže dlouho váhali, což svědčí pro teorii, že oželet tunel pracně budovaný s KonekTelem bylo těžké. Jisté je však to, že Kverulant tento tunel zastavil a donutil erár ušetřit 20 milionů korun z kapes daňových poplatníků. {/mprestriction} 

Čas načtení: 2024-03-02 11:52:21

Kolem Hornera to dál vře. Anonym zveřejnil důkazy, že nevinný není, on se brání. Zůstane šéfem stáje?

Vyhráli kvalifikaci, jsou největšími favority sezony formule 1, která odstartuje prvním závodem už v sobotu odpoledne, jenže i tak to v týmu Red Bull pořádně vře. Za vše může kauza se sexuálním podtextem šéfa stáje Christiana Hornera, který sice byl ve středu oficiálně zbaven obvinění z nevhodného chování vůči jedné z kolegyň, jenže strohost prohlášení z vyšetřování a především čtvrteční anonymní zveřejnění kompromitujících „důkazů“ vyvolávají podezření, že společnost jen vše zametla pod koberec.

Čas načtení: 2024-10-20 10:40:00

GP USA: PROHLÁŠENÍ po kvalifikaci - Norris tone v nadšení, Verstappen je maximálně odhodlaný

Prohlášení po kvalifikaci je tentokrát částečně obohaceno i o postřehy ze sprintu - piloti a zástupci týmu je formulovali v době, kdy u nás většina fanoušků vychutnávala zasloužený víkendový spánek.

Čas načtení: 2024-08-22 08:04:00

Společnost UTime Limited oznamuje ambiciózní strategii a strategickou spolupráci v oblasti zdravotnických technologií s podporou AI

Šen-čen (Čína) 22. srpna 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost UTime Limited (NASDAQ: WTO) (dále jen „UTime" nebo „společnost") s potěšením oznamuje svou ambiciózní strategii pro rozvoj zdravotnických řešení s podporou umělé inteligence. Společnost UTime si uvědomuje rostoucí hodnotu a potenciál inteligentních zdravotnických technologií a věnuje značné investice na rozšíření svého podnikání v oblasti inteligentní nositelné elektroniky pro zdravotní účely.V rámci strategické spolupráce s Dr. Ehudem Baronem, uznávanou osobností v oblasti inovací lékařských technologií, se společnost UTime chystá rozšířit svou nabídku v oblasti měření krevního tlaku a rozšířit ji o produkty pro hemodynamické měření a sledování zdravotního stavu. Dr. Baron bude spolupracovat s týmem společnosti UTime na vývoji komplexních plánů pro různorodé řady zdravotnických produktů. Zpočátku se zaměří na optimalizaci vlajkové lodi společnosti UTime, kterou představují hodinky pro měření krevního tlaku. Po úspěšném vývoji plánuje společnost dále rozšiřovat sortiment produktů, aby mohla uspokojit široké spektrum potřeb svých zákazníků v oblasti inteligentní zdravotní péče.Společnost UTime navíc hodlá uvést na trh řadu produktů zaměřených na inteligentní detekci klíčových zdravotních ukazatelů, jako například zařízení pro sledování srdečního tepu a spánku.Hengcong Qiu, předseda představenstva společnosti UTime, uvedl: „Věříme, že naše strategická spolupráce s Dr. Ehudem Baronem a naše iniciativy v oblasti zdravotní péče založené na umělé inteligenci budou pro společnost UTime znamenat klíčové příležitosti k růstu a postaví nás do čela inovací v oblasti zdravotnických technologií."O společnosti UTime LimitedSpolečnost UTime Ltd. byla založena v roce 2008 a poskytuje spotřebitelům po celém světě cenově výhodná mobilní zařízení a pomáhá nízkopříjmovým skupinám ze zavedených trhů, včetně Spojených států, i rozvíjejících se trhů, získat lepší přístup k aktuálním mobilním technologiím. V roce 2024 se společnost UTime zavázala transformovat oblast zdraví a wellness prostřednictvím inovativních lékařských nositelných technologií. Využitím špičkového výzkumu a strategických partnerství se společnost UTime snaží poskytovat účinná řešení pro prevenci nemocí v celosvětovém měřítku. Další informace naleznete na webových stránkách společnosti http://www.utimeworld.com/.Výhledová prohlášeníProhlášení v této tiskové zprávě o budoucích očekáváních, plánech a vyhlídkách, jakož i jakákoli jiná prohlášení týkající se záležitostí, které nejsou historickými fakty, mohou představovat „výhledová prohlášení" ve smyslu amerického zákona o reformě soudních sporů týkajících se soukromých cenných papírů z roku 1995. Tato prohlášení zahrnují mimo jiné prohlášení týkající se schopnosti společnosti znovu dosáhnout souladu s požadavky Nasdaq na pokračující kótování. Slova „očekávat", „věřit", „pokračovat", „mohl", „odhadovat", „očekávat", „zamýšlet", „může", „plánovat", „potenciální", „předvídat", „projektovat", „měl by", „cíl", „bude", „by" a podobné výrazy označují, že se jedná o výhledová prohlášení, ačkoli ne všechna výhledová prohlášení tato identifikační slova obsahují. Skutečné výsledky se mohou podstatně lišit od výsledků uvedených v těchto výhledových prohlášeních v důsledku různých důležitých faktorů uvedených v části „Rizikové faktory" ve výroční zprávě na formuláři 20-F předložené Komisi pro cenné papíry a burzy dne 30. července 2024. Veškerá výhledová prohlášení obsažená v této tiskové zprávě se vztahují pouze k datu jejího vydání a společnost se výslovně zříká jakékoli povinnosti aktualizovat jakákoli výhledová prohlášení, ať už v důsledku nových informací, budoucích událostí nebo z jiného důvodu.Pro více informací kontaktujte:Eaky Taneaky@westock.com 

Čas načtení: 2024-08-27 13:55:00

Circul VS: Základní technologický systém vyvinutý UTime a Dr. Ehudem Baronem

Šen-čen (Čína) 27. srpna 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Circul VS: Základní technologický systém kontinuálního měření krevního tlaku vyvinutý ve spolupráci s Dr. Ehudem Baronem Společnost UTime Limited (NASDAQ: WTO) (dále jen „UTime" nebo „společnost") s potěšením oznamuje spolupráci na vývoji základního technologického systému pro kontinuální měření krevního tlaku se strategickým partnerem Dr. Ehudem Baronem. Systém Circul VS je navržen tak, aby pacientům nabízel přesné a uživatelsky přívětivé řešení kontinuálního měření krevního tlaku, které usnadňuje včasnou detekci a dlouhodobou léčbu a pomáhá snižovat rizika spojená s kardiovaskulárními a cerebrovaskulárními onemocněními. Systém Circul VS bude součástí hodinek BPwatch, chytrého prstenu a kolébky, které jsou integrovány do sofistikovaného cloudového systému sítě a služeb. Na rozdíl od jiných systémů na trhu se Circul VS zaměřuje na zachycení rychlých výkyvů krevního tlaku způsobených změnami funkce endotelií a cévního tonu – kritických faktorů, které konkurence často opomíjí. Circul VS využívá nejmodernější ultrazvukovou snímací technologii a inteligentní algoritmy a poskytuje nepřetržité údaje o křivce krevního tlaku v reálném čase s výjimečnou přesností. Tato inovativní technologie je výsledkem komplexního průzkumu trhu a rozsáhlých klinických studií. V rámci této strategické spolupráce využila společnost UTime své odborné znalosti v oblasti biomedicínského inženýrství a elektronických technologií, aby zajistila, že systém Circul VS bude nejen přesný, ale také stabilní a spolehlivý v různých klinických podmínkách. Systém Circul VS, který prošel klinickými zkouškami v několika partnerských nemocnicích, získal pozitivní ohlasy pro svůj vynikající výkon v oblasti neinvazivního monitorování a nabízí měření systolického a diastolického tlaku s přesností blížící se invazivním technikám. Během vývoje byl Circul VS přizpůsoben potřebám různých scénářů použití, včetně screeningu hypertenze u zdravých osob, dlouhodobé léčby u pacientů s diagnostikovanou hypertenzí a akutního monitorování hospitalizovaných pacientů. Díky této přizpůsobivosti splňuje specifické požadavky různých klinických prostředí. Uvedení systému Circul VS na trh představuje zásadní pokrok v technologii monitorování krevního tlaku. Spolu s Dr. Ehudem Baronem plánuje společnost UTime pokračovat ve zdokonalování této technologie s cílem zvýšit její inteligenci a přesnost pro široké využití na jednotkách intenzivní péče a v dalších lékařských zařízeních, což v konečném důsledku zlepší úroveň péče o pacienty a kvalitu jejich života. O společnosti UTime Limited Společnost UTime Ltd., založená v roce 2008, poskytuje cenově výhodná mobilní zařízení spotřebitelům po celém světě a pomáhá jednotlivcům s nízkými příjmy ze zavedených trhů, včetně Spojených států a rozvíjejících se trhů, jako je Indie a další země v jižní Asii a Africe, získat lepší přístup k aktuálním mobilním technologiím. V roce 2024 se společnost UTime zavázala transformovat oblast zdraví a wellness prostřednictvím inovativních lékařských nositelných technologií. Využitím špičkového výzkumu a strategických partnerství se společnost UTime snaží poskytovat účinná řešení pro prevenci nemocí v celosvětovém měřítku. Další informace naleznete na webových stránkách společnosti na adrese http://www.utimeworld.com/ . Výhledová prohlášení Prohlášení v této tiskové zprávě o budoucích očekáváních, plánech a vyhlídkách, jakož i jakákoli jiná prohlášení týkající se záležitostí, které nejsou historickými fakty, mohou představovat „výhledová prohlášení" ve smyslu amerického zákona o reformě soudních sporů týkajících se soukromých cenných papírů z roku 1995. Tato prohlášení zahrnují mimo jiné prohlášení týkající se schopnosti společnosti znovu dosáhnout souladu s požadavky Nasdaq na pokračující kótování. Slova „očekávat", „věřit", „pokračovat", „mohl", „odhadovat", „očekávat", „zamýšlet", „může", „plánovat", „potenciální", „předvídat", „projektovat", „měl by", „cíl", „bude", „by" a podobné výrazy označují, že se jedná o výhledová prohlášení, ačkoli ne všechna výhledová prohlášení tato identifikační slova obsahují. Skutečné výsledky se mohou podstatně lišit od výsledků uvedených v těchto výhledových prohlášeních v důsledku různých důležitých faktorů uvedených v části „Rizikové faktory" ve výroční zprávě na formuláři 20-F předložené Komisi pro cenné papíry a burzy dne 30. července 2024. Veškerá výhledová prohlášení obsažená v této tiskové zprávě se vztahují pouze k datu jejího vydání a společnost se výslovně zříká jakékoli povinnosti aktualizovat jakákoli výhledová prohlášení, ať už v důsledku nových informací, budoucích událostí nebo z jiného důvodu. Pro více informací kontaktujte: Eaky Tan eaky@westock.com PROTEXT

Čas načtení: 2024-12-05 07:51:00

Dunxin Financial Holdings Limited oznamuje plánovanou změnu poměru ADS

Hongkong 5. prosince 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Hongkongská společnost Dunxin Financial Holdings Limited (dále jen „Dunxin" nebo „společnost") (OTC Pink: DXFFY), která se zabývá správou a investicemi v oblasti nemovitostí a digitálními bezpečnostními technologiemi, dnes oznámila plán změnit poměr svých amerických depozitních akcií („ADS") z jedné (1) ADS představující čtyři sta osmdesát (480) kmenových akcií třídy A na jednu (1) ADS představující šedesát tisíc (60.000) kmenových akcií třídy A. Účinek této změny poměru na obchodovací cenu ADS na mimoburzovním trhu OTC Pink („OTC") se očekává při zahájení obchodování dne 4. prosince 2024 (východního času USA).Pro držitele ADS společnosti Dunxin bude mít změna poměru ADS stejný účinek jako zpětné rozdělení akcí v poměru jedna ku sto dvaceti pěti. U kmenových akcií společnosti třídy A k žádné změně nedojde. Držitelé ADS k rozhodnému dni budou muset v souvislosti se změnou poměru ADS předložit své ADS depozitní bance ke zrušení a výměně. Další podrobnosti budou uvedeny v oznámení depozitní banky. Od data účinnosti změny poměru ADS budou ADS společnosti Dunxin nadále obchodovány na mimoburzovním trhu OTC pod symbolem „DXFFY".V souvislosti se změnou poměru ADS nebudou vydávány žádné nové zlomkové ADS. Místo toho budou zlomkové nároky na nové ADS sdruženy a prodány depozitní bankou. Čistý výnos z prodeje zlomkových nároků na ADS (po odečtení poplatků, daní a nákladů) bude depozitní bankou rozdělen příslušným držitelům ADS.V důsledku změny poměru ADS se očekává, že cena ADS poměrně vzroste. Společnost však nemůže zaručit, že cena ADS po změně poměru ADS bude stejná nebo vyšší než cena ADS na poměrném základě před změnou.O společnosti Dunxin Financial Holdings LimitedSpolečnost Dunxin je licencovaný poskytovatel mikrofinančních úvěrů fyzickým osobám a malým a středním podnikům v čínské provincii Chu-pej. Od roku 2020 však společnost Dunxin poskytování půjček svým zákazníkům pozastavila.Prohlášení o bezpečném přístavuTato tisková zpráva obsahuje výhledová prohlášení ve smyslu zákona Private Securities Litigation Reform Act z roku 1995. Výhledová prohlášení zahrnují prohlášení týkající se plánů, záměrů, cílů, strategií, budoucích událostí nebo výkonnosti a předpokladů, z nichž vycházejí, a další tvrzení, která nejsou prohlášeními o historických skutečnostech. Pokud společnost používá slova jako „může", „bude", „zamýšlí", „měla by", „věří", „očekává", „předvídá", „projektuje", „odhaduje" a podobné výrazy, které se netýkají pouze historických záležitostí, jedná se o výhledová prohlášení. Výhledová prohlášení nejsou zárukou budoucích výsledků a zahrnují rizika a nejistoty, které mohou způsobit, že se skutečné výsledky budou podstatně lišit od očekávání společnosti uvedených ve výhledových prohlášeních. Tato prohlášení podléhají nejistotám a rizikům, mezi něž patří zejména následující: cíle a strategie společnosti; budoucí rozvoj podnikání společnosti; poptávka po produktech a službách a jejich přijetí; změny v technologiích; ekonomické podmínky; růst trhu v Číně a na dalších mezinárodních trzích, které společnost plánuje obsluhovat; pověst a značka; dopad konkurence a cen; vládní regulace; výkyvy obecných ekonomických a obchodních podmínek v Číně a na mezinárodních trzích, které společnost plánuje obsluhovat, a předpoklady související s některým z výše uvedených a další rizika obsažená ve zprávách podávaných společností SEC (komisi pro cenné papíry). Mimo jiné z těchto důvodů investory upozorňujeme, aby se příliš nespoléhali na jakákoli výhledová prohlášení uvedená v této tiskové zprávě. Další faktory jsou popsány ve zprávách společnosti pro SEC, které jsou k dispozici k nahlédnutí na adrese www.sec.gov. Společnost se nezavazuje veřejně revidovat tato výhledová prohlášení tak, aby odrážela události nebo okolnosti, které nastanou po datu vydání tohoto sdělení.Kontakt: Mark Xu, ir@dunxin.us 

Čas načtení: 2024-08-25 08:12:00

UTime Limited připravuje účast na mezinárodních lékařských veletrzích a konferencích

Šen-čen (Čína) 25. srpna 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost UTime Limited (NASDAQ: WTO) (dále jen „UTime" nebo „společnost") s potěšením oznamuje svou plánovanou účast řady mezinárodně uznávaných lékařských veletrhů a konferencí. Tyto nadcházející události poskytnou společnosti UTime cennou příležitost prezentovat své nejnovější úspěchy v oblasti zdravotnických přístrojů a řešení a prohloubit kontakty a partnerství v rámci globálního zdravotnického průmyslu.Na nadcházejícím veletrhu MEDICA v německém Düsseldorfu, jednom z nejvlivnějších světových veletrhů zdravotnické techniky a přístrojů, se společnost UTime chystá vystavit své poslední inovace v oblasti lékařských monitorovacích zařízení a inteligentních diagnostických nástrojů. Prostřednictvím prezentace ve svém stánku chce rovněž zdůraznit své průkopnictví v celém hodnotovém řetězci výroby zdravotnické techniky.Kromě veletrhu MEDICA se společnost UTime plánuje zúčastnit také Konference kardiologické společnosti (Cardiology Society Conference), Konference o spánku (Sleep Conference) a Konference o hypertenzi (Hypertension Conference). Tyto konference sdružují přední lékařské odborníky a vědce, čímž poskytují společnosti UTime nejen platformu pro prezentaci jejích technologických pokroků v daném odvětví, ale také vynikající příležitost učit se a čerpat poznatky od kolegů z celého světa.Připravovaná účast na akcích podtrhuje dlouhodobý závazek společnosti UTime ovlivňovat globální sféru medicíny a zdravotní péče a je také důkazem její mise zlepšovat lidské zdraví prostřednictvím technologických inovací.Společnost UTime se rovněž chystá prozkoumat možné projekty spolupráce s různými mezinárodními zdravotnickými organizacemi a výzkumnými ústavy, zejména v oblasti telemedicíny a využití umělé inteligence ve zdravotnictví. Pomocí těchto mezinárodních spoluprací chce Společnost urychlit globální nasazení svých produktů a v konečném důsledku přinést prospěch pacientům na celém světě.O společnosti UTime LimitedCílem společnosti UTime je transformovat oblast zdraví a wellness prostřednictvím inovativních nositelných lékařských technologií. Využitím špičkového výzkumu a strategických partnerství se společnost UTime snaží poskytovat účinná řešení pro prevenci nemocí v celosvětovém měřítku. Další informace naleznete na webových stránkách http://www.utimeworld.com/.Výhledová prohlášeníProhlášení v této tiskové zprávě o budoucích očekáváních, plánech a vyhlídkách, jakož i jakákoli jiná prohlášení týkající se záležitostí, které nejsou historickými fakty, mohou představovat „výhledová prohlášení" ve smyslu § 21E zákona o burze cenných papírů (Securities Exchange Act) [USA] z roku 1934, ve znění pozdějších předpisů, a amerického Zákona o reformě vedení soudních sporů týkajících se soukromých cenných papírů z roku 1995 (U.S. Private Securities Litigation Reform Act of 1995). Slova „očekávat", „věřit", „pokračovat", „mohl", „odhadovat", „očekávat", „zamýšlet", „může", „plánovat", „potenciální", „předvídat", „projektovat", „měl by", „cíl", „bude", „by" a podobné výrazy označují, že se jedná o výhledová prohlášení, ačkoli ne všechna výhledová prohlášení tato identifikační slova obsahují. Skutečné výsledky se mohou podstatně lišit od výsledků uvedených v těchto výhledových prohlášeních v důsledku různých důležitých faktorů uvedených v části „Rizikové faktory" ve výroční zprávě na formuláři 20-F předložené Komisi pro cenné papíry a burzy (U.S. Securities and Exchange Commission) dne 30. července 2024. Veškerá výhledová prohlášení obsažená v této tiskové zprávě se vztahují pouze k datu jejího vydání a společnost se výslovně zříká jakékoli povinnosti aktualizovat jakákoli výhledová prohlášení, ať už v důsledku nových informací, budoucích událostí nebo z jiného důvodu.Pro více informací kontaktujte:Eaky Taneaky@westock.com

Čas načtení: 2024-08-29 15:25:00

Společnost UTime podepisuje smlouvu o mlčenlivosti týkající se převzetí výrobce vakcíny proti opičím neštovicím Bowen Therapeutics Inc a podporuje dokončení registrace souvisejících vakcín u FDA

Šen-čen (Čína) 29. srpna 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost UTime Limited (NASDAQ: WTO) (dále jen „UTime" nebo „společnost") oficiálně oznámila podpis smlouvy o mlčenlivosti (dále jen „NDA") se společností Bowen Therapeutics Inc (dále jen „Bowen Therapeutics") týkající se převzetí laboratoře Bowen Therapeutics na UMASS Medical School. Tento strategický krok znamená nejen hlubokou expanzi společnosti UTime na světovém trhu s vakcínami, ale rovněž silnou podporu pro registraci příslušné vakcíny v USA. Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (dále jen „FDA").Jedním z hlavních důvodů této akvizice je rostoucí celosvětová potřeba účinné vakcíny proti opičím neštovicím. Opičí neštovice jakožto infekční onemocnění způsobené virem opičích neštovic se v posledních letech objevily na spoustě míst světa, což vyvolalo v mezinárodním společenství značnou ostražitost. Zejména v kontextu globálních epidemií vedla rychlost a rozsah jejího šíření k významným výzvám na poli veřejného zdraví. Podle Světové zdravotnické organizace byly případy opičích neštovic hlášeny v celé řadě zemí a regionů po celém světě, a proto je potřeba účinných preventivních a kontrolních opatření a vakcín stále naléhavější.Společnost Bowen Therapeutics, kterou UTime hodlá získat, se zabývá výzkumem a vývojem vakcín proti infekčním chorobám. Její laboratoř již dříve publikovala řadu výzkumných prací ohledně viru opičích neštovic a představila mnoho možných návrhů vakcín. Hexavalentní rekombinantní proteinová vakcína Noval vyvinutá na základě těchto studií vznikla na základě vlastností viru opičích neštovic s využitím nejnovější rekombinantní technologie. Tato technologie může účinně zvýšit hladinu protilátek neutralizujících virus a významně zvýšit ochranný účinek vakcíny.Podle NDA převezme společnost UTime celou laboratoř Bowen Therapeutics na UMASS Medical School a bude mít na starosti probíhající klinické studie, stejně jako budoucí programy vývoje vakcín. Společnost UTime navíc prostřednictvím svých zdrojů a odborných znalostí pomůže vakcíně proti opičím neštovicím rychle a efektivně dokončit registrační proces u FDA. Očekává se, že se díky této akvizici budou klíčové technologie a produkty společnosti Bowen více využívat a propagovat po celém světě.Transakce podléhá vyjednávání a obvyklým podmínkám uzavření, včetně získání příslušných regulačních povolení, přičemž se očekává, že všechny nezbytné právní a obchodní formality budou dokončeny v horizontu několika měsíců. Neexistuje žádná jistota, že transakce bude dokončena v předpokládaném termínu nebo že k jejímu dokončení vůbec dojde. Akcionáři by se na tuto tiskovou zprávu neměli příliš spoléhat.Hengcong Qiu, generální ředitel společnosti UTime, uvedl: „Akvizice společnosti Bowen Therapeutics je zásadním milníkem v našem průzkumu lékařského a zdravotnického sektoru a klíčovým krokem ve snaze společnosti globalizovat obchod s vakcínami. Jsme odhodláni poskytovat účinná řešení celosvětových problémů veřejného zdraví skrze inovace a technologie." Zdůraznil rovněž, že integrace zdrojů a technologií společnosti Bowen Therapeutics urychlí výzkumné a vývojové kapacity společnosti UTime v oblasti vakcín, a to zejména s ohledem na současné celosvětové obavy z výskytu opičích neštovic.Zásluhou investic do vývoje vakcíny proti opičím neštovicím se v budoucnu posílí role společnosti UTime na světovém trhu s vakcínami. Tato akvizice představuje nejen změnu obchodní strategie, ale také pozitivní reakci na globální výzvy v oblasti veřejného zdraví, jež ukazuje, jak zásadní roli mohou společnosti hrát v oblasti globálního zdraví.O společnosti UTime LimitedSpolečnost UTime Limited, založená v roce 2008, poskytuje cenově výhodná mobilní zařízení spotřebitelům po celém světě a pomáhá jednotlivcům s nízkými příjmy ze zavedených trhů, včetně Spojených států a rozvíjejících se trhů, jako je Indie a země v jižní Asii a Africe, získat lepší přístup k aktuálním mobilním technologiím. V roce 2024 se společnost UTime zavázala transformovat oblast zdraví a wellness prostřednictvím inovativních lékařských nositelných technologií. Využitím špičkového výzkumu a strategických partnerství se společnost UTime snaží poskytovat účinná řešení pro prevenci nemocí v celosvětovém měřítku. Další informace naleznete na webových stránkách společnosti na adrese http://www.utimeworld.com/.Výhledová prohlášeníProhlášení v této tiskové zprávě o budoucích očekáváních, plánech a vyhlídkách, jakož i jakákoli jiná prohlášení týkající se záležitostí, které nejsou historickými fakty, mohou představovat „výhledová prohlášení" ve smyslu § 21E zákona o burze cenných papírů (Securities Exchange Act) [USA] z roku 1934, ve znění pozdějších předpisů, a amerického Zákona o reformě vedení soudních sporů týkajících se soukromých cenných papírů z roku 1995 (U.S. Private Securities Litigation Reform Act of 1995). Slova „očekávat", „věřit", „pokračovat", „mohl", „odhadovat", „očekávat", „zamýšlet", „může", „plánovat", „potenciální", „předvídat", „projektovat", „měl by", „cíl", „bude", „by" a podobné výrazy označují, že se jedná o výhledová prohlášení, ačkoli ne všechna výhledová prohlášení tato identifikační slova obsahují. Skutečné výsledky se mohou podstatně lišit od výsledků uvedených v těchto výhledových prohlášeních v důsledku různých důležitých faktorů uvedených v části „Rizikové faktory" ve výroční zprávě na formuláři 20-F předložené Komisi pro cenné papíry a burzy (U.S. Securities and Exchange Commission) dne 30. července 2024. Veškerá výhledová prohlášení obsažená v této tiskové zprávě se vztahují pouze k datu jejího vydání a společnost se výslovně zříká jakékoli povinnosti aktualizovat jakákoli výhledová prohlášení, ať už v důsledku nových informací, budoucích událostí nebo z jiného důvodu.Pro více informací kontaktujte:Eaky Taneaky@westock.com 

Čas načtení: 2024-08-30 15:22:00

Mimořádné sdělení k významnému kolísání ceny akcií společnosti UTime

Šen-čen (Čína) 30. srpna 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Vážení investoři, analytici a média:Společnost UTime Ltd. („UTime") v poslední době zažívá na kapitálových trzích období neobvyklého kolísání ceny akcií. Jako zodpovědná společnost chápeme obavy účastníků trhu ohledně obdobných situací a domníváme se, že je nutné poskytnout veřejnosti v tomto ohledu transparentní a oficiální informace.Za prvé, představenstvo a vedení společnosti jsou nedávným neobvyklým kolísáním ceny akcií velmi znepokojeni. Úzce spolupracujeme s příslušnými orgány, abychom zajistili soulad veškerých zveřejňovaných informací s regulatorními požadavky a ochranu zájmů investorů. Společnost v současné době funguje normálně a nedošlo k žádným událostem, které by ovlivnily její základy. Nedávno jsme rovněž oznámili náš oficiální vstup do zdravotnického průmyslu, spolupracujeme s renomovaným lékařem Dr. Ehudem Baronem a příslušnými studijními organizacemi a plánujeme získat laboratoř zaměřenou na vývoj vakcín proti opičím neštovicím.Za druhé jsme na trhu zaznamenali různé spekulace a fámy o společnosti a rádi bychom výslovně upozornili, abyste nepřikládali váhu nepotvrzeným zprávám, které nebyly zveřejněny oficiální cestou. Společnost je i nadále odhodlána vytvářet hodnotu pro akcionáře a udržovat stabilní obchodní růst.V reakci na zmíněné kolísání ceny akcií společnost zahájila interní šetření s cílem zjistit, zda nedošlo k úniku nezveřejněných informací nebo k jiným faktorům, které by mohly ovlivnit cenu akcií, přičemž v případě potřeby využije právních služeb pro zahájení procesu vyšetřování krátkých prodejů. Současně posílíme komunikaci s investory, abychom zabezpečili spravedlnost a transparentnost trhu.Závěrem společnost vyzývá všechny investory, aby si zachovali racionální přístup a nenechali se ovlivnit krátkodobými náladami na trhu. Slibujeme, že o jakémkoli novém postupu či informacích vás budeme neprodleně informovat oficiální cestou.Děkujeme vám za pochopení a podporu. Společnost bude situaci nadále sledovat a podle potřeby poskytovat aktuální informace. Vyčkejte prosím na vydání našeho oficiálního oznámení.O společnosti UTime LimitedSpolečnost UTime Limited, založená v roce 2008, poskytuje cenově výhodná mobilní zařízení spotřebitelům po celém světě a pomáhá jednotlivcům s nízkými příjmy ze zavedených trhů, včetně Spojených států a rozvíjejících se trhů, jako je Indie a země v jižní Asii a Africe, získat lepší přístup k aktuálním mobilním technologiím. V roce 2024 se společnost UTime zavázala transformovat oblast zdraví a wellness prostřednictvím inovativních lékařských nositelných technologií. Využitím špičkového výzkumu a strategických partnerství se společnost UTime snaží poskytovat účinná řešení pro prevenci nemocí v celosvětovém měřítku. Další informace naleznete na webových stránkách společnosti na adrese http://www.utimeworld.com/.Výhledová prohlášeníProhlášení v této tiskové zprávě o budoucích očekáváních, plánech a vyhlídkách, jakož i jakákoli jiná prohlášení týkající se záležitostí, které nejsou historickými fakty, mohou představovat „výhledová prohlášení" ve smyslu § 21E zákona o burze cenných papírů (Securities Exchange Act) [USA] z roku 1934, ve znění pozdějších předpisů, a amerického Zákona o reformě vedení soudních sporů týkajících se soukromých cenných papírů z roku 1995 (U.S. Private Securities Litigation Reform Act of 1995). Slova „očekávat", „věřit", „pokračovat", „mohl", „odhadovat", „očekávat", „zamýšlet", „může", „plánovat", „potenciální", „předvídat", „projektovat", „měl by", „cíl", „bude", „by" a podobné výrazy označují, že se jedná o výhledová prohlášení, ačkoli ne všechna výhledová prohlášení tato identifikační slova obsahují. Skutečné výsledky se mohou podstatně lišit od výsledků uvedených v těchto výhledových prohlášeních v důsledku různých důležitých faktorů uvedených v části „Rizikové faktory" ve výroční zprávě na formuláři 20-F předložené Komisi pro cenné papíry a burzy (U.S. Securities and Exchange Commission) dne 30. července 2024. Veškerá výhledová prohlášení obsažená v této tiskové zprávě se vztahují pouze k datu jejího vydání a společnost se výslovně zříká jakékoli povinnosti aktualizovat jakákoli výhledová prohlášení, ať už v důsledku nových informací, budoucích událostí nebo z jiného důvodu.Pro více informací kontaktujte:Eaky Taneaky@westock.com PROTEXT 

Čas načtení: 2024-08-30 15:11:00

Společnost UTime zahájila finanční a právní due diligence společnosti Bowen Therapeutics

Šen-čen (Čína) 30. srpna 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost UTime Limited (NASDAQ: WTO) (dále jen „UTime" nebo „společnost"), která pokračuje v budování svých silných stránek v globálním zdravotnickém sektoru, oznámila, že zahájila komplexní finanční a právní due diligence společnosti Bowen Therapeutics Inc („Bowen Therapeutics"), kterou hodlá koupit. Toto rozhodnutí je důležitým krokem v rozšiřování přítomnosti společnosti UTime v oblasti inovativních zdravotnických výrobků, jehož cílem je posílit její postavení na trhu a rozvíjet budoucnost zdravotnických technologií.Bowen Therapeutics, se má stát klíčovou součástí strategie expanze společnosti UTime. Společnost Bowen Therapeutics se od svého založení těší dobré pověsti v odvětví zdravotnických technologií. Její jedinečné výzkumné a vývojové schopnosti a inovativní technologie jsou v oboru široce uznávány. Zejména její pokrok ve vývoji vakcíny proti opičím neštovicím přispěl k řadě průlomových technologií v celosvětovém zdravotnictví. Společnost UTime hodlá navrhovanou akvizici využít k integraci pokročilých technologií a výzkumných a vývojových kapacit společnosti Bowen Therapeutics, aby usnadnila technologické inovace a expanzi společnosti na trhu v oblasti zdravotní péče.Finanční a právní prověrka společnosti Bowen Therapeutics je zásadním krokem, který společnost UTime potřebuje k zajištění své investice a k vybudování pevného informačního základu pro své rozhodnutí o akvizici. Proces due diligence se bude týkat široké škály aspektů podnikání a činnosti společnosti Bowen Therapeutics a bude zahrnovat hloubková šetření a analýzy. Z hlediska finanční due diligence se společnost UTime zaměří zejména na finanční výkazy, aktiva a pasiva a stav peněžních toků společnosti Bowen Therapeutics. Kromě toho bude společnost UTime kontrolovat daňové záznamy a účetní systémy společnosti Bowen Therapeutics, aby zajistila soulad s mezinárodními standardy finančního výkaznictví. Právní due diligence se naopak zaměřuje na přezkoumání právních záležitostí společnosti Bowen Therapeutics, mimo jiné včetně struktury řízení společnosti, zákonnosti smluv, práv duševního vlastnictví a existence jakýchkoli probíhajících soudních sporů nebo porušení právních předpisů. Tento proces je velmi důležitý, aby se předešlo možným právním rizikům.Due diligence je složitý a náročný proces, který zahrnuje řadu aspektů. V průběhu due diligence bude společnost UTime schopna získat komplexní představu o podnikání a činnosti společnosti Bowen Therapeutics, posoudit potenciální rizika a příležitosti a učinit rozhodnutí, která budou v souladu s dlouhodobou strategií růstu společnosti.O společnosti UTime LimitedSpolečnost UTime Limited, založená v roce 2008, poskytuje cenově výhodná mobilní zařízení spotřebitelům po celém světě a pomáhá jednotlivcům s nízkými příjmy ze zavedených trhů, včetně Spojených států a rozvíjejících se trhů, jako je Indie a země v jižní Asii a Africe, získat lepší přístup k aktuálním mobilním technologiím. V roce 2024 se společnost UTime zavázala transformovat oblast zdraví a wellness prostřednictvím inovativních lékařských nositelných technologií. Využitím špičkového výzkumu a strategických partnerství se společnost UTime snaží poskytovat účinná řešení pro prevenci nemocí v celosvětovém měřítku. Další informace naleznete na webových stránkách společnosti na adrese http://www.utimeworld.com/.Výhledová prohlášeníProhlášení v této tiskové zprávě o budoucích očekáváních, plánech a vyhlídkách, jakož i jakákoli jiná prohlášení týkající se záležitostí, které nejsou historickými fakty, mohou představovat „výhledová prohlášení" ve smyslu § 21E zákona o burze cenných papírů (Securities Exchange Act) [USA] z roku 1934, ve znění pozdějších předpisů, a amerického Zákona o reformě vedení soudních sporů týkajících se soukromých cenných papírů z roku 1995 (U.S. Private Securities Litigation Reform Act of 1995). Slova „očekávat", „věřit", „pokračovat", „mohl", „odhadovat", „očekávat", „zamýšlet", „může", „plánovat", „potenciální", „předvídat", „projektovat", „měl by", „cíl", „bude", „by" a podobné výrazy označují, že se jedná o výhledová prohlášení, ačkoli ne všechna výhledová prohlášení tato identifikační slova obsahují. Skutečné výsledky se mohou podstatně lišit od výsledků uvedených v těchto výhledových prohlášeních v důsledku různých důležitých faktorů uvedených v části „Rizikové faktory" ve výroční zprávě na formuláři 20-F předložené Komisi pro cenné papíry a burzy (U.S. Securities and Exchange Commission) dne 30. července 2024. Veškerá výhledová prohlášení obsažená v této tiskové zprávě se vztahují pouze k datu jejího vydání a společnost se výslovně zříká jakékoli povinnosti aktualizovat jakákoli výhledová prohlášení, ať už v důsledku nových informací, budoucích událostí nebo z jiného důvodu.Pro více informací kontaktujte:Eaky Taneaky@westock.com   

Čas načtení: 2024-06-20 16:42:00

BETSF oznamuje zahájení provozu druhé těžební farmy

Čchang-ša (Čína) 20. června 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost Bit Brother Limited (dále jen „společnost", „my" nebo „Bit Brother") (OTC Pink: BETSF) s potěšením oznamuje spuštění provozu své druhé farmy na těžbu kryptoměn v texaském Abilene. Díky neutuchajícímu úsilí našeho provozního týmu postupně překonáváme veškeré překážky a stále se posouváme vpřed. Druhá lokalita již úspěšně splnila všechna kontrolní kritéria, 7. června 2024 byla zkolaudována a 8. června 2024 zahájila těžbu. Na základě rozsáhlých provozních zkušeností z provozu farmy č. 1 se očekává, že startovací skupina 1368 minerů S19 na farmě č. 2 dokáže vyprodukovat 3 BTC měsíčně. Za předpokladu normálního fungování všech zařízení by tak obě farmy společně měly dosáhnout měsíční produkce 7 BTC. Společný provoz obou lokalit je krokem, který posune těžební kapacity společnosti Bit Brother na novou úroveň. Protože jsme však dospěli k závěru, že investiční a stavební cyklus těžebních farem je příliš zdlouhavý a zatížený mnoha nejistotami, náš manažerský tým nyní pro lokalitu č. 3 zkoumá a vyhodnocuje vhodnější varianty, jako je například model svěřenecké správy. V roce 2024 dosáhne klastr pro těžbu kryptoměn společnosti Bit Brother důležitého vývojového milníku, přičemž se očekává, že bude generovat explozivní příjmy – Bitcoin, který nastartoval pozoruhodný růst, položí pevné základy pro další rozvoj společnosti a vygeneruje ještě více výnosů pro všechny investory. O společnosti Bit Brother Limited Společnost Bit Brother Ltd. je mnohostranně zaměřená korporace, jejíž činnost zahrnuje řízení podniků v Číně a podnikání v oblasti blockchainu a kryptoměn ve Spojených státech. V rámci americké jurisdikce strategicky řídí a integruje zařízení pro těžbu kryptoměn. S pomocí svého specializovaného týmu odborníků společnost již úspěšně rozšířila dva těžební podniky a je odhodlána dále růst. Další informace najdete na www.bitbrother.com. Odmítnutí zodpovědnosti za výhledová prohlášení Některá tvrzení v této tiskové zprávě mohou obsahovat tzv. „výhledová prohlášení". „Výhledová prohlášení" jsou jakákoli tvrzení zde uvedená s výjimkou konstatování historických skutečností. Tato výhledová prohlášení jsou běžně charakterizována použitím termínů spojených s budoucím vývojem, jako je např. „věří" a „očekává" apod., které zahrnují známá i neznámá rizika a nejistoty. Přestože se Společnost domnívá, že očekávání vyjádřená v těchto výhledových prohlášeních jsou přiměřená, jsou spojena s odhady, riziky a nejistotami a mohou se ukázat jako nesprávná. Na tato výhledová prohlášení, vztahující se pouze k datu uveřejnění této tiskové zprávy, se tudíž nedoporučuje nepřiměřeně spoléhat. V důsledku celé řady faktorů, včetně rizikových faktorů uvedených v pravidelných zprávách společnosti, které se předkládají Komisi pro cenné papíry a burzy (Securities and Exchange Commission, SEC) a jsou k dispozici na internetových stránkách SEC (http://www.sec.gov), se skutečné výsledky společnosti mohou podstatně lišit od výsledků předpokládaných v těchto výhledových prohlášeních. Veškerá výhledová prohlášení, která lze připsat společnosti nebo osobám konajícím jejím jménem, jsou těmito rizikovými faktory v celém rozsahu výslovně podmíněna. S výjimkou případů vyžadovaných příslušnými zákony o cenných papírech nepřebírá Společnost povinnost tato výhledová prohlášení aktualizovat. Kontakt: kim@bitbrother.com PROTEXT

Čas načtení: 2019-11-11 08:40:42

Hledání levice v roce 1989: Pohled na reformní proud uvnitř KSČ

Od pádu komunistického režimu v Československu náš již dělí tři desítky let. Od té doby byla vydána řada publikací, studií různé kvality, které se tímto zlomem zabývají. Zde se soustředíme na málo známý obraz hledání a tápání skupiny lidí, kteří věnovali mnoho energie tomu, aby období přestavby směřovalo k reformě tehdejšího reálného socialismu, tehdy ještě komunistické strany, která již ztratila svoji funkci jako politická strana. Uvědomovali si, že s překonáním režimu zatíženého řadou historických problémů, křivd, včetně zločinů, může dojít i k eliminaci toho pozitivního, co bylo za dobu po r. 1948 vybudováno. Představovali významnou část intelektuálního potenciálu lidí, ať v řadách komunistické strany, či nekomunistické opozice, nejen šedé zóny. Historie tohoto proudu je dodnes prakticky nezmapována, pro veřejnost to pak zejména ve sdělovacích prostředcích vyznívá, jako by skutečně všechno bylo v rukou vítězů sametové revoluce.  Kdo je levice? Názory na to, kdo tehdy koho považoval za autentické levicové hnutí, se ovšem lišily. Za jediné autentické a důsledné síly levice v Československu krátce před prvními svobodnými volbami v červnu 1990 byla podle stati v časopisu Levé alternativy „Polarita“ považována levicová politická hnutí, která vznikla jako nezávislé struktury ještě před listopadem 1989, tj. Levá alternativa, Československé anarchistické sdružení a Obroda – Klub za socialistickou přestavbu. Ty se nacházely zcela mimo komunistickou stranu. Možnosti a vliv levicové opozice v období akutní krize a rozpadu byrokratického socialistického systému nelze přeceňovat, je nutno si uvědomit, že ji představovaly nepříliš početné skupiny, zejména inteligence, které byly velice heterogenní. Samotný pojem levice, jakož i reformní komunisté byl pro veřejnost, která se podílela na statisícových mítincích v listopadových dnech roku 1989, do jisté míry vágním, zprofanovaným, rychle zastíněným občanskými hnutími v čele s Občanským fórem. Pojem levice byl spojován především s poraženým režimem. Byl to pojem v podstatě pro velkou část společnosti odepsaný. Nekonstituovaná, heterogenní levice tedy nemohla sehrát nějakou vysoce významnou roli. Navíc prohrála souboj o čas. V procesu rozpadu systému, který sám sebe deklaroval jako levicový a socialistický, byli představitelé části opozičních levicových skupin integrováni do občanské opozice jako celku (např. Obroda, vznikající sociální demokracie atd.), ve smyslu souborného hnutí. Institucionální krize postihla celou KSČ, ne tedy pouze její reprezentaci. Označením institucionální krize však budiž vyjádřeno, že nejde o totální kolaps této strany, která přestala být stranou politickou a stala se státostranou, ale právě o kolaps principů a fungování její organizační vybavenosti, výbuch neschopnosti nomenklatury, která sledovala jako každá jiná zájmová skupina své cíle. V nižších složkách se tento kolaps projevil ochabnutím aktivity, neschopností jakékoli racionální akce, v důsledku očekávání příkazu, či rozhodnutí „shora“, které však již nikdy nepřišlo. Domácí hospodářské potíže, narůstající krize sousedních států sovětského bloku, deklarovaný politický obrat vedení KSSS a zklamání z neochoty sovětských perestrojkových vůdců vyjádřit se k roku 1968 na základě teze o nevměšování se do vnitřních záležitostí druhého státu, na straně druhé i mezinárodní situace, která se vyznačovala neústupností Západu a slábnutím sovětského bloku, rychle rozrušovaly kvazi stabilitu československého normalizačního režimu. I mezi původně jednotnými normalizátory se rozhořel urputný zápas o nové přerozdělení mocenských pozic.  Vývoj veřejného mínění v 80. letech Normalizační režim přestal plnit základní podmínku jakési nepodepsané, ale většinou akceptované „společenské smlouvy“, totiž zajištění trvalého růstu životní úrovně, a tím se i uvolňovala jeho materiální závislost a zainteresovanost na něm. Obyvatelstvo přestávalo mít zájem na jeho existenci, jak to naznačují i výsledky průzkumů veřejného mínění o vedoucí úloze KSČ. Tím se otevřeně začala projevovat kritičnost k politickému systému v ČSSR; téměř jedna polovina respondentů jej považovala za nedemokratický. Dlouhodobě narůstala nespokojenost se způsobem uplatňování vedoucí síly strany. Jestliže v roce 1986, kdy tato otázka byla poprvé položena, považovalo vedoucí úlohu KSČ za důležitou 67 % respondentů a 23 % za nedůležitou, pak v červnu 1989 odpovědělo kladně již jen 41 % a záporně 37 %. Na tuto otázku odpovídali občané i na přelomu listopadu a prosince 1989 (již v podstatně jiné atmosféře, kdy už se mohli vyjadřovat bez zábran). Souhlas s vedoucí úlohou KSČ vyslovilo pouze 14 % a nesouhlas celých 82 % respondentů. Sociolog Miroslav Vaněk dospěl k závěru: „Údaje za čtyři roky před sametovou revolucí potvrzovaly všeobecnou nespokojenost a odklon občanů od KSČ.“ {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Akutní krize a rozpad režimu Pro kriticky založenou část komunistů byl nepřijatelný způsob, jakým vedení strany reagovalo na události v Polsku, nejnověji volby do Sejmu v červnu 1989, vývoj v Maďarsku, jeho způsob posuzování pozice vedení SED v čele s Erichem Honeckerem v NDR, způsob vyrovnávání se s faktem, že v zemi stoupá aktivita opozice, vliv disentu (zejména po uveřejnění Několika vět) i jakým způsobem vedení proti opozici postupuje. Souhrnně řečeno, se však již jednalo o něco jiného. Slovy Oskara Krejčího, tehdy politického poradce předsedy vlády Ladislava Adamce: „Na jaře 1989 se nevedl zápas o to, zda se byrokratický socialismus podaří udržet, ale o to, jakým způsobem odejde ze scény – zda v potocích krve, nebo dohodami u kulatého stolu“. Kolaps režimu byrokratického socialismu v Československu v roce 1989 byl součástí podstatně širšího geopolitického procesu, který již probíhal řadu let, šance obnovení socialismu byly ztraceny potlačením pražského jara a následným vývojem v 70. letech.  Reformní směry uvnitř komunistické strany a jejich osudy Je nutno souhlasit s obecným zjištěním Anny Grzymala-Busse, že reformní úsilí uvnitř KSČ v 80. letech prakticky prošlo bez ohlasu stranických orgánů, tím spíše veřejnosti. Převládala představa, že „KSČ byla stagnujícím, nereformovatelným hrochem, skutečným projevem zkostnatění po pražském jaru 1968 a následných stranických čistkách“. Autorka ovšem dodává, že i přes tristní situaci této státostrany vzniklo několik pokusů usilujících o reformy, resp. směřujících k reformám, pochopitelně v letech 80. Reformní proudy uvnitř KSČ, pokud je takto podmíněně nazýváme, protože jejich skutečný vliv na aparát a vedení byl velice slabý, až mizivý, představovaly spíše „ostrůvky“ tvořené jednotlivými skupinkami, jejichž kontakty, spojení, spolupráce, společné diskuze, s výjimkou v Praze, byly zprvu slabé. Tvrdé vystoupení jednotek VB proti demonstrantům na Václavském náměstí v Palachově týdnu v lednu 1989 vyprovokovalo řadu členů strany k napsání protestních dopisů, které adresovali přímo generálnímu tajemníkovi ÚV KSČ Miloši Jakešovi. Mezi ostré kritiky náležel i Miloslav Ransdorf, vědecký pracovník Prognostického ústavu ČSAV, který se podílel na přípravě petice podepsané více vědeckými pracovníky v téže věci. Ransdorf zaslal i „přestavbový dopis“ L. Adamcovi, jehož jádrem bylo směřování „…k ústavním změnám a škrtnutí článku 4 ústavy“. V únoru 1989 zejména v Praze proběhla řada vášnivých diskuzí např. na ČVUT, mj. i v sále Dopravních podniků, kde se v rámci perestrojkové atmosféry ostře kritizovala neschopnost vedení KSČ využít manévrovací prostor, který stále existoval.  Jednotliví reformisticky orientovaní členové strany si byli vědomi své roztříštěnosti, neschopnosti vystoupit jako celek.  Stranické vedení připravovalo návrh nové ústavy, další hospodářské reformy, které měly být odstartovány v lednu 1990. Přípravy však probíhaly více utajeně, natož aby se o rozsahu reforem a jejich klíčových bodech veřejně a otevřeně diskutovalo. „Veřejnost se ovšem nedověděla o připravené ekonomické reformě, ani o návrhu ústavy, kde byly velkorysé garance politických a občanských svobod, včetně akceptování vídeňských konvencí o lidských právech. Skutečností je, že jejich přijetí Marián Čalfa spíše brzdil, stejně jako opuštění článku 4 Ústavy ČSSR,“ jak napsal Miloslav Ransdorf. Tyto nezveřejněné materiály nemohly mít pochopitelně žádný ohlas ve stále kritičtější veřejnosti, ve které se již zvedaly hlasy odporu, byť početně zdánlivě slabé. Naopak vedení strany postupně zostřovalo pronásledování snad jediného potenciálního partnera reformních komunistů, hnutí Obroda (klubu pro socialistickou přestavbu). Je zřejmé, že mezníkem pro vývoj nekomunistické opozice byla setkání Václava Havla s Alexanderem Dubčekem na jaře 1989 a tvrdý postup bezpečnostních orgánů proti Obrodě v červenci 1989. Společnost Bohumíra Šmerala Chronologicky nejdříve vcházel do povědomí (v rámci Prahy) diskusní klub, neformální sdružení levicově orientovaných občanů, převážně komunistů, které vzniklo v průběhu jara-léta 1989. V létě 1989 se rozhodli ustavit Společnost Bohumíra Šmerala. Ještě před tím skalní stalinisté zamýšleli vytvořit Společnost Klementa Gottwalda, což nenašlo velkou odezvu. Naopak myšlenka utvořit jádro pro reformu strany s odkazem na dílo a politickou činnosti B. Šmerala, významného představitele české sociální demokracie a zakladatele v dobách Rakouska-Uherska, KSČ ohlas měla. Její aktivní jádro opět tvořili někteří pracovníci Městské politické školy KSČ v Praze (v Praze – Karlín), Kabinetu politické výchovy (Karoliny Světlé), Miloslav Ransdorf z Prognostického ústavu ČSAV i z jiných výzkumných institucí mimo stranická zařízení, jakož i užšího okruhu dalších sympatizantů, ze všech částí společnosti, především intelektuálů všech profesí, resp. inteligence. Klub byl budován na neformálním základu. Počet členů dosáhl na podzim něco málo přes stovku osob, spojovaných především osobními vazbami. Prostor pro zasedání poskytla MPŠ KSČ v Karlíně. V průběhu roku 1989 probíhaly ve Společnosti neformální diskuse, přidávali se i další zájemci. Radim Valenčík získal skupinu lidí z Vysoké školy ekonomické, mezi nimi i Miroslava Ševčíka a další. Konflikty vznikaly kolem diskusí k programovým otázkám. V diskusích předkládal řadu konceptů a návrhů Miloslav Ransdorf. Požadoval v nich též zrušení výsledků stranických pohovorů z roku 1970, ustavení „opozice v rámci partaje“, možnost spolupráce s již existující Obrodou. V období do listopadu, pokud se nám podařilo zjistit, Společnost nevydala žádné prohlášení, jímž by se veřejně prohlásila za reformní skupinu, resp. zveřejnila své stanovisko k některým problémům, kterými společenský vývoj překypoval. Na podzim 1989 se klub připravoval k oficiálnímu ustavení, byly připravovány i základní programové dokumenty, jejichž autorem byl opět M. Ransdorf, ve spolupráci zejména s Rudolfem Převrátilem, Miroslavem Grossmannem, Pavlem Smutným a dalšími. V říjnu 1989 se v bytě M. Ransdorfa konala pracovní porada organizátorů, kteří se dohodli na oficiálním ustavení Společnosti. 14. listopadu 1989, kdy měl být rozpuštěn Prognostický ústav ČSAV (?) nadřízenými orgány (?), se vedení Společnosti dohodlo, že v průběhu dvou týdnů by se měla změnit v oficiální stranickou platformu. Je do jisté míry příznačné, že první oficiální vystoupení přišlo pozdě, v době, kdy již kritická slova Společnosti vyzněla zcela jinak. Zástupci klubu si totiž 13. listopadu objednali místnost v Domě politické výchovy MV KSČ na první veřejné zasedání klubu, a to na 27. listopadu. Termín byl směřován před den lidských práv 10. prosince, kdy se očekávalo vystoupení opozice. Byla to z pohledu snah reformních komunistů „fatální chyba“? V duchu „všechno pozdě?“ Ransdorf ve svých pamětech později připomněl, že v napjatých dnech, které následovaly po 17. listopadu, „pochopil, že KSČ nemá žádný krizový ani ústupový scénář. Moc vyvanula z budovy ÚV neskutečně rychle, až to opozici zaskočilo“. Demokratické fórum komunistů Události 17. listopadu 1989 podnítily členy klubu k urychlenému, ale opožděnému vystoupení. Řada z nich hned poté, co se dozvěděli, co se stalo onoho večera na Národní třídě, rozvinula velice intenzivní činnost. V prvním týdnu sametové revoluce, kdy na Václavském náměstí demonstrovalo denně až sto padesát tisíc lidí, členové Společnosti horečně diskutovali, snažili se zhodnotit situaci, připravovali programové prohlášení, zatímco vedení strany dále mlčelo. Členové Šmeralovy společnosti se sešli 27. listopadu, aby se dohodli na přejmenování společnosti na „Demokratické fórum komunistů“, jež mělo působit v rámci komunistické strany. Současně DFK vydalo prohlášení a programové teze. V prohlášení se mj. uvádělo: „Sympatie k myšlenkám socialismu mají v československé společnosti hluboké a mnohostranné kořeny. Avšak stalinský systém přinesl hořká zklamání a velké ztráty. Pokus o zásadní obrat v roce 1968, zdůrazňující neoddělitelnost socialismu a demokracie, vyvolal nové naděje na obrodu KSČ a společnosti a získal straně nebývalou podporu obyvatelstva. Ale tragická a neospravedlnitelná intervence armád Varšavské smlouvy a následující tzv. normalizace zasadila takovým snahám těžkou ránu. KSČ ze svých řad vyloučila tisíce občanů, kteří se pro obrodný proces angažovali. Nekompromisní nastolení monopolu moci znovu nadlouho oddělilo lid a stranu od privilegovaného vedení. Lží a zastrašováním byla umlčena většina členské základny strany a společnosti vůbec. Uvědomujeme si, že mezi členy strany je mnoho osobně čestných lidí s přirozenou autoritou, kteří nepropadli politické a morální korupci, zachovali si demokratické cítění i kritický odstup od politiky strany a nejednou jej vyjádřili. Většina však zatížila své svědomí tím, že nenašla odvahu otevřeně vystoupit se zásadním protestem proti diktátu, lži a pokrytectví. Jsou to poctiví dělníci, zemědělci, vynikající odborníci, pracovníci všech profesí. Bez jejich nadání a obětavosti se československá společnost může jen těžko obejít. Jsme vedeni snahou najít platformu pro jejich obrodnou iniciativu, pro svobodnou a starými předsudky nezatíženou diskuzí v období před sjezdem KSČ. Očekáváme, že tato platforma zároveň napomůže k rozchodu s těmi, kteří svými postoji a činy kompromitovali KSČ před veřejností.“ Období, kdy z KSČ odcházely statisíce členů (kteří byli jejími členy s velice diferencovanými motivacemi), další desetitisíce hledaly cestu pro pochopení vývoje, pro podporu společenských změn, tu však chápaly jako podporu společnosti sociálně spravedlivé. Na základě výzvy prvního prohlášení se hlásily do DFK tisíce osob. Údaje, které uvádí polská autorka Anna Grzymala zřejmě nejsou přehnané, tj. odhad mezi 10–60 000, i když bychom se klonili spíše ke středu uvedeného údaje. Dokumentují tak do určité míry stav tehdejší mysli ne nevýznamného počtu členů i nečlenů KSČ, levicově orientovaného, kritického intelektuálního potenciálu společnosti, kteří viděli význam zvratu po 17. listopadu do značné míry ve smyslu cesty socialistického, resp. sociálně demokratického rozvoje. Sympatizanti DFK (ještě stále uvnitř strany, ale co to znamenalo v dynamicky se vyvíjející situaci) se hlásili z řady míst v České republice, na Slovensku bylo zastoupení nižší, i vzhledem k poněkud jiné situaci. Mezi původní cíle skupiny, vtělené i do programového prohlášení náležela revize a přehodnocení roku 1968, smetení normalizačního Poučení z krizového vývoje. Současně byl položen požadavek přetvořit stranu v duchu reformních komunistických stran v Polsku a Maďarsku. V polovině prosince 1989 se DFK vyjádřilo pro přímé volby prezidenta republiky. 14. prosince demonstrovalo před budovou ÚV KSČ a redakcí Rudého práva. DFK mělo podle původních představ působit jako frakce v rámci komunistické strany, o dva týdny později se představy změnily v pojetí působení DFK uvnitř strany a mimo ni. Názory uvnitř se rychle diferencovaly, zejména v otázce, zda setrvat v KSČ, či odejít. Rudolf Převrátil a další se vyjadřovali pro činnost DFK mimo stranu, Ransdorf naopak prosazoval názor, že DFK musí zůstat v rámci KSČ a „podílet se na její přeměně, pokud možno být motorem tohoto procesu“. Cílem bylo otevřené pojetí komunistického hnutí, spojující úsilí o obnovu, současně s kontinuitou. Co se týká analýzy občanské společnosti, navazovaly v mnohém programové teze DFK zejména na myšlenky Antonia Gramsciho. Jedním z významných spoluautorů tezí byl Ransdorf. Programové teze DFK obsahovaly mnoho z filozoficko-politických úvah M. Ransdorfa. Zejména se jednalo o pasáže „Socialismus a moderní civilizace“ a „Socialismus a nová společenská racionalita“. V části, která se týkala hospodářské problematiky, Ransdorf rozvinul koncept československé hospodářské reformy pro 90. léta vypracovaný v Prognostickém ústavu. DFK v listopadových dnech 1989 vyvíjelo relativně silný tlak na modernizaci KSČ. „Sjezd bezvýchodnosti.“ Mimořádný sjezd KSČ 19.–20. prosince 1989 DFK vyvíjelo v hektických dnech po 17. listopadu velký tlak na modernizaci KSČ, své slovo se pokusilo pronést i na sjezdu KSČ, který probíhal 19.–20. prosince 1989 a jehož se zúčastnilo na 1 530 zvolených delegátů. Proběhl v nedávno zbudovaném pražském sjezdovém paláci (nyní Kongresové centrum). Režie tohoto jednání byla v rukou špičkových funkcionářů Socialistického svazu mládeže (SSM), zejména Vasila Mohority, Širokého. Sjezdu se zúčastnilo 50 zástupců DFK jako pozorovatelé. DFK vydalo v průběhu sjezdu několik čísel Sjezdového zpravodaje DFK). Zástupci měli ovšem velice malé možnosti prezentovat své názory z tribuny sjezdu. Byli často napadáni účastníky sjezdu jako rozbíječi strany, a to ve velice ostrých diskuzích. Přesto však DFK bylo jako takové vedením sjezdu méně a řadou delegátů daleko více respektováno a jeho tiskové konference byly sledovány se zájmem. DFK požadovalo na sjezdu frakční status, organizace DFK měly mít status základních stranických organizací, k dispozici jim měl být malý aparát, časopis, část finančních prostředků strany. Z těchto požadavků nebylo prakticky splněno nic. DFK svedlo neúspěšnou bitvu na sjezdu, těžko se mohlo prosadit, když kromě jediného vystoupení svého mluvčího nedostalo více slovo. Se závěry sjezdu DFK vyjádřilo nespokojenost. Mezi názory jednotlivých členů DFK, kteří se účastnili prosincového posledního sjezdu KSČ, byly značné názorové rozdíly, odpovídaly i onomu opožděnému hledání, jak reagovat na rychle se vyvíjející politický vývoj. DFK reagovalo na „sjezd bezvýchodnosti“ dalším kritickým prohlášením a rozhodnutím zahájit budování nových organizací DFK v regionech. Tento tlak však přišel pozdě, až po rozhodující události 17. listopadu, kdy výbuch občanské nespokojenosti (ať už byl iniciován nebo ne) rozmetal představy o reformních změnách. Dynamika společenských a politických změn nabrala zcela jiné tempo a postupně také orientaci, rychle se zde objevil nový, silný společenský proud. Pochopitelně v tomto proudu uvnitř komunistické strany mnozí členové strany, včetně některých jeho zakladatelů, viděli pouze určitý odrazový můstek, kterým by se dostali mimo stranu, a tak by se v očích kritické demokratické veřejnosti „očistili.“ Řada z nich se domnívala, že tempo polistopadové obnovy komunistické strany je pomalé, a proto přistupovali i k zakládání jiných politických subjektů. Samotné DFK se počátkem ledna 1990 začalo rozpadat, jeho vliv rychle slábl, sympatizanti přecházeli do jiných uskupení odštěpujících se od komunistické strany.  Tříkrálové jednání DFK 6. ledna 1990 Více než 2 500 sympatizantů a aktivistů z celé České republiky se sešlo na jednání 6. ledna 1990 v Praze. Přítomni také byli zástupci KSČ a Obrody. Atmosféra na setkání byla velice vzrušená. Ze zástupců Koordinačního výboru DFK zde byli mimořádně aktivní Rudolf Převrátil, Jaromír Sedlák, Pavel Smutný, Milan Maršálek, J. Maczner a Ladislav Zvolský.  Čilá aktivita DFK přišla jednoznačně pozdě. Výbuch občanské nespokojenosti smetl všechny představy o reformách starého systému a společenská změna nabrala zcela jiný kurs. Kromě toho bylo zřejmé, že řada lidí neviděla v tomto hnutí nic jiného nežli můstek jak vystoupit ze strany. Pro jiné bylo tempo obnovy komunistické strany příliš pomalé, částečně oprávněně. Po dlouhém váhání se Koordinační centrum DFK rozhodlo 26. ledna 1990 politický proud, který představovalo, budovat jako samostatnou moderní levicovou politickou stranu. Současně se formovalo několik skupin, které se pokusily představit své narychlo formulované programy se socialistickým zaměřením. Podle názoru členů strany „DFK byla houba, která umožňovala, aby se KSČM stala masovou stranou“. Zklamání z neúspěšného startu DFK vedlo k další diferenciaci. Nejdříve se odštěpila skupina, která si dala název Nezávislá levice, poté Československé demokratické fórum, které se jediné zúčastnilo parlamentních voleb v červnu 1990. Zřejmě největší část, především členstvo mimo Prahu, zůstalo v KSČ, nyní již KSČM. {/mprestriction}  Autor je historik a působí v Historickém ústavu AV ČR. 

Čas načtení:

Minimum celního deklaranta

[skoleni-kurzy.eu] Po absolvování semináře budete mít základní přehled v celních předpisech, v problematice provádění celního řízení před celními úřady a pravidlech uvádění údajů do celních prohlášení JSD, kterými je navrhováno propuštění zboží do jednotlivých celních režimů. * Uvedení do problematiky celních předpisů: Účel • základní celní předpisy • terminologie. Původ zboží: Nepreferenční • preferenční. Celní hodnota zboží: Pravidla celního hodnocení, vliv podmínek dodání na stanovení celní hodnoty • vliv stanovení celní hodnoty na výši základu DPH při dovozu zboží • praktické příklady. Ustanovení celních předpisů, která se vztahují na zboží od vstupu na celní území Společenství do doby, než je propuštěno do celního režimu: Vstup zboží na celní území Společenství • předložení zboží k celnímu řízení • souhrnná celní prohlášení • dočasné uskladnění zboží. Celně schválená určení a podmínky jejich přidělování celními orgány. Propuštění zboží do celního režimu: Deklarant a zastupování v celním řízení • formy celních prohlášení • doklady nutné k celnímu řízení • kontrola zboží • rozhodnutí v celním řízení apod. Doklady nutné k celnímu řízení. Zjednodušené postupy v celním řízení. Celní režimy: Druhy celních režimů • podmínky propuštění • formy celních prohlášení. Celní dluh: Vznik celního dluhu, formy úhrady apod. • ulehčení platby odklad, posečkání, splátky. Zajištění celního dluhu. Celní přestupky a celní delikty: Skutkové podstaty • sankce. Informace k celnímu sazebníku integrovaného do TARIC CZ. Osvobození zboží od dovozního cla. Pravidla vyplňování celních prohlášení pro jednotlivé celní režimy: Specifikace jednotlivých údajů uváděných do celních prohlášení. Na závěr TEST IES. Odpovědi na dotazy. ...1. VOX a.s.

Čas načtení:

Minimum celního deklaranta

[skoleni-kurzy.eu] Po absolvování semináře budete mít základní přehled v celních předpisech, v problematice provádění celního řízení před celními úřady a pravidlech uvádění údajů do celních prohlášení JSD, kterými je navrhováno propuštění zboží do jednotlivých celních režimů. * Uvedení do problematiky celních předpisů: Účel • základní celní předpisy • terminologie. Původ zboží: Nepreferenční • preferenční. Celní hodnota zboží: Pravidla celního hodnocení, vliv podmínek dodání na stanovení celní hodnoty • vliv stanovení celní hodnoty na výši základu DPH při dovozu zboží • praktické příklady. Ustanovení celních předpisů, která se vztahují na zboží od vstupu na celní území Společenství do doby, než je propuštěno do celního režimu: Vstup zboží na celní území Společenství • předložení zboží k celnímu řízení • souhrnná celní prohlášení • dočasné uskladnění zboží. Celně schválená určení a podmínky jejich přidělování celními orgány. Propuštění zboží do celního režimu: Deklarant a zastupování v celním řízení • formy celních prohlášení • doklady nutné k celnímu řízení • kontrola zboží • rozhodnutí v celním řízení apod. Doklady nutné k celnímu řízení. Zjednodušené postupy v celním řízení. Celní režimy: Druhy celních režimů • podmínky propuštění • formy celních prohlášení. Celní dluh: Vznik celního dluhu, formy úhrady apod. • ulehčení platby odklad, posečkání, splátky. Zajištění celního dluhu. Celní přestupky a celní delikty: Skutkové podstaty • sankce. Informace k celnímu sazebníku integrovaného do TARIC CZ. Osvobození zboží od dovozního cla. Pravidla vyplňování celních prohlášení pro jednotlivé celní režimy: Specifikace jednotlivých údajů uváděných do celních prohlášení. Na závěr TEST IES. Odpovědi na dotazy. ...1. VOX a.s.

Čas načtení:

Minimum celního deklaranta

[skoleni-kurzy.eu] Výklad celních předpisů EU a ČR. Možnost získat mezinárodní certifikát IES. Včetně změn a novinek přijatých k datu konání semináře. Po absolvování semináře budete mít základní přehled v celních předpisech, v problematice provádění celního řízení před celními úřady a pravidlech uvádění údajů do celních prohlášení JSD, kterými je navrhováno propuštění zboží do jednotlivých celních režimů. * Uvedení do problematiky celních předpisů: Účel • základní celní předpisy • terminologie. Původ zboží: Nepreferenční • preferenční. Celní hodnota zboží: Pravidla celního hodnocení, vliv podmínek dodání na stanovení celní hodnoty • vliv stanovení celní hodnoty na výši základu DPH při dovozu zboží • praktické příklady. Ustanovení celních předpisů, která se vztahují na zboží od vstupu na celní území Společenství do doby, než je propuštěno do celního režimu: Vstup zboží na celní území Společenství • předložení zboží k celnímu řízení • souhrnná celní prohlášení • dočasné uskladnění zboží. Celně schválená určení a podmínky jejich přidělování celními orgány. Propuštění zboží do celního režimu: Deklarant a zastupování v celním řízení • formy celních prohlášení • doklady nutné k celnímu řízení • kontrola zboží • rozhodnutí v celním řízení apod. Doklady nutné k celnímu řízení. Zjednodušené postupy v celním řízení. Celní režimy: Druhy celních režimů • podmínky propuštění • formy celních prohlášení. Celní dluh: Vznik celního dluhu, formy úhrady apod. • ulehčení platby odklad, posečkání, splátky. Zajištění celního dluhu. Celní přestupky a celní delikty: Skutkové podstaty • sankce. Informace k celnímu sazebníku integrovaného do TARIC CZ. Osvobození zboží od dovozního cla. Pravidla vyplňování celních prohlášení pro jednotlivé celní režimy: Specifikace jednotlivých údajů uváděných do celních prohlášení. Na závěr TEST IES. Odpovědi na dotazy. ...1. VOX a.s.

Čas načtení:

Minimum celního deklaranta

[skoleni-kurzy.eu] Výklad celních předpisů EU a ČR. Možnost získat mezinárodní certifikát IES. Včetně změn a novinek přijatých k datu konání semináře. Po absolvování semináře budete mít základní přehled v celních předpisech, v problematice provádění celního řízení před celními úřady a pravidlech uvádění údajů do celních prohlášení JSD, kterými je navrhováno propuštění zboží do jednotlivých celních režimů. * Uvedení do problematiky celních předpisů: Účel • základní celní předpisy • terminologie. Původ zboží: Nepreferenční • preferenční. Celní hodnota zboží: Pravidla celního hodnocení, vliv podmínek dodání na stanovení celní hodnoty • vliv stanovení celní hodnoty na výši základu DPH při dovozu zboží • praktické příklady. Ustanovení celních předpisů, která se vztahují na zboží od vstupu na celní území Společenství do doby, než je propuštěno do celního režimu: Vstup zboží na celní území Společenství • předložení zboží k celnímu řízení • souhrnná celní prohlášení • dočasné uskladnění zboží. Celně schválená určení a podmínky jejich přidělování celními orgány. Propuštění zboží do celního režimu: Deklarant a zastupování v celním řízení • formy celních prohlášení • doklady nutné k celnímu řízení • kontrola zboží • rozhodnutí v celním řízení apod. Doklady nutné k celnímu řízení. Zjednodušené postupy v celním řízení. Celní režimy: Druhy celních režimů • podmínky propuštění • formy celních prohlášení. Celní dluh: Vznik celního dluhu, formy úhrady apod. • ulehčení platby odklad, posečkání, splátky. Zajištění celního dluhu. Celní přestupky a celní delikty: Skutkové podstaty • sankce. Informace k celnímu sazebníku integrovaného do TARIC CZ. Osvobození zboží od dovozního cla. Pravidla vyplňování celních prohlášení pro jednotlivé celní režimy: Specifikace jednotlivých údajů uváděných do celních prohlášení. Na závěr TEST IES. Odpovědi na dotazy. ...1. VOX a.s.

Čas načtení: 2023-08-03 12:39:46

Růžové prohlášení, jak správně zpracovat daně

Každý rok v práci vyplňujete růžové prohlášení, pojďte se na toto prohlášení podívat detailněji a zjistěte, jak správně uplatnit slevy na dani. Ukážeme vám, kde růžové prohlášení najdete. Finanční správa připravila růžové prohlášení jako formulář, který si vytisknete nebo vyplníte na počítači. Poradíme vám také, jak růžové prohlášení ukončit. K daním patří také potvrzení o zdanitelných příjmech, o kterém si řekneme více.

Čas načtení: 2020-01-21 16:42:06

Ředitelka Památníku Lidice rezignovala na svou funkci. Nezpochybnila nález historika, že jedna z lidických žen udala židovskou podnájemnici

Odvolání, nebo rezignace. To dal na výběr ministr kultury Lubomír Zaorálek ředitelce Památníku Lidice Martině Lehmannové poté, co jí vyčetl nedostatečou empatii pro jednání s přeživšími. Jde o to, že ředitelka vystoupila v reportáži České televize, která vycházela z práce historika Vojtěcha Kyncla, podle něhož matka jednoho z lidických dětí měla krátce před lidickou tragédií v roce 1942 nahlásit četníkům svou židovskou podnájemnici. Předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu v Lidicích Jana Bobošíková a starostka obce Lidice Veronika Kellerová podaly po odvysílání proti reportáži stížnost. V plném znění zveřejňujeme rezignační prohlášení Martiny Lehmannové, stanovisko zaměstnanců i aktuální děkovný dopis Jany Bobošíkové ministrovi. Připojujeme i původní stížnost adresovanou České televizi.   Tiskové prohlášení ředitelky Památníku Lidice k její rezignaci  Několika přeživším vyhlazení obce Lidice se nelíbí výsledky odborného bádání nezávislého odborníka, neboť se osobně dotýkají jejich blízkých. Obvinili proto Památník Lidice i mě osobně jako ředitelku, že nectíme a překrucujeme fakta o lidické historii. Namísto podpory nezávislosti odborného poznání a často bolestivého vyrovnávání se s dějinami, což je kromě jiného úkolem této příspěvkové organizace ministerstva kultury, rozhodl ministr kultury Lubomír Zaorálek, že mám skončit ve funkci ředitelky památníku. Rezignaci jsem se nakonec rozhodla podat sama proto, že k ministrovi kultury již nadále nemám důvěru. Paměťová instituce Památník Lidice je velmi specifická. Připomíná historii, která je stále živá. Její odborná i popularizační práce je proto nesmírně důležitá zejména v situaci, kdy jsme opět svědky emotivních diskusí dotýkajících se zvláště interpretací druhé světové války. Neustále se objevují cílené snahy o politizaci odkazu Památníku Lidice. O to důležitější je v takových časech podpora odborné práce a skutečné nezávislosti paměťových institucí ze strany zřizovatele. V této citlivé situaci mě zaskočil přístup ministra kultury Lubomíra Zaorálka, který mě 20. ledna pozval na schůzku, během níž mi sdělil, že si mohu vybrat mezi rezignací a odvoláním. To je jeho řešení situace, která vznikla v návaznosti na reportáž České televize, odvysílané v červnu 2019. Ta obsahovala informace z materiálu, na němž v roce 2015 pracoval zaměstnanec Historického ústavu Akademie věd Vojtěch Kyncl. Podle tohoto archivního materiálu měla matka jednoho z lidických dětí krátce před lidickou tragédií nahlásit četníkům svou židovskou podnájemnici. Na tuto reportáž některé z přeživších lidických dětí reagovaly v listopadu 2019 otevřeným dopisem, v němž oznámily své ukončení spolupráce s Památníkem Lidice. Můj postoj k celé věci, který nebyl a ani nemohl být kategorický k žádné straně sporu, vnímali jako nepřátelský. V dopise adresovaném ústavním činitelům nařkli mě a Památník Lidice z neznalosti a překrucování faktů o lidické historii. S pisateli se ministr kultury Lubomír Zaorálek následně sešel a setkání s nimi ve snaze urovnat situaci jsem absolvovala i já. Jakkoli naprosto chápu emoce, které tyto informace mohly způsobit, není přípustné, aby paměťová instituce, kterou Památník Lidice je, badatelské výstupy okamžitě napadala nebo je ignorovala. Ve chvíli, kdy pro tento zásadní postoj nezávislosti a kritického myšlení nemám ve svém zřizovateli oporu, nemohu Památník Lidice jako ředitelka nadále vést. Svým přístupem ministr kultury bohužel snahám o politizaci odkazu Památníku Lidice nahrává. To jsou hlavní důvody mé rezignace k 21. 1ednu. Památník Lidice má obrovský význam pro Českou republiku i pro svět. Úkolem památníku je ale podávat historii v plné šíři, kriticky, neodmítat diskusi ani o věcech, které nejsou příjemné. Pokud mám zrekapitulovat své téměř tříleté působení, musím konstatovat, že pro Památník Lidice jsem dělala maximum možného. Do instituce jsem nastoupila v roce 2017, kdy se podařilo s Českou televizí domluvit speciální čtyřhodinový pořad o Památníku Lidice a důstojně jím připomenout 75. výročí vyhlazení obce Lidice. I díky této medializaci došlo v tomto roce k radikálnímu zvýšení návštěvnosti památníku. Společně s novým týmem se podařilo nastartovat mezinárodní zakotvení významné vědomostní soutěže pro děti a mládež „Lidice pro 21. století“. Soutěž rozvíjí znalosti historie a kritické myšlení. Vedle tradiční účasti dětí z Česka a Slovenska se jí v loňském roce nově úspěšně účastnily děti z Polska, letos ji rozšiřujeme do německy mluvících zemí. Podařilo se mi také rozvíjet a navazovat kontakty s obdobnými muzei a památníky po celém světě i v České republice. Do vysoce kvalitní sbírky současného světového umění jsme získali nové akvizice. Zahájili jsme kroky pro zápis jedinečné sbírky prací oceněných v rámci Mezinárodní dětské výtvarné výstavy Lidice do Centrální evidence sbírek ministerstva kultury. Zaměřili jsme se také na dlouhodobě neřešenou otázku vlastnictví pozemků v areálu pietního území. Na svou práci pro Památník Lidice jsem a zůstanu hrdá. Mgr. Martina Lehmannová, odstupující ředitelka Památníku Lidice   Prohlášení pracovníků Památníku Lidice My, níže podepsaní prohlašujeme, že nesouhlasíme s přijetím rezignace ředitelky Památníku Lidice, příspěvkové organizace Ministerstva kultury ČR, paní Mgr. Martiny Lehmannové. Ředitelka Památníku Lidice rezignovala po dlouhodobém nátlaku ze strany obce Lidice reprezentované starostkou obce, paní Veronikou Kellerovou a ze strany Českého svazu bojovníku za svobodu, reprezentovaného oblastní organizací Lidice, která je vedená paní Ing. Janou Bobošíkovou. Ministerstvo kultury se k nátlaku připojilo a paní Martinu Lehmannovou vyzvalo k rezignaci. Paní Bobošíková a paní Kellerová vedou dlouhodobou štvavou kampaň proti Památníku Lidice a jeho ředitelce. Situace vyeskalovala během roku 2019, kdy se, nejen mediální, útoky vůči ředitelce a vedení Památníku stupňovaly. Celá řada vykonstruovaných a absurdně vyhrocených kauz vedla k bezprecedentnímu nátlaku na osobu paní Martiny Lehmannové. Ministr kultury, Lubomír Zaorálek, se k nátlaku postavil tak, že pro zachování svého politického statu quo postavil ředitelku Památníku Lidice do situace, kdy si musela vybrat mezi rezignací a odvoláním. Práce odvedená paní Lehmannovou v pozici ředitelky Památníku Lidice a Památníku Ležáky pozvedla úroveň těchto celosvětově významných míst paměti. Paní Lehmannová svou činností přispěla k šíření významu památníků jako důležitých paměťových institucí, které v průběhu jejího působení vstoupily do progresivní éry reagující na výzvy 21. století. V době rostoucího extremismu ve společnosti mají lidé jako paní Lehmannová ve vedení těchto institucí své nezastupitelné místo. Žádáme, aby se Ministerstvo kultury nerozhodovalo ad hoc na základě nepodložených stížností, které jsou ze strany paní Bobošíkové a paní Kellerové opakovaně předkládány, a to jen kvůli vlastnímu politickému profitu a bez ohledu na profesní kvality a na vysokou úroveň odvedené práce. Chápeme jako nepřijatelné, aby byl vytvářen tlak ze strany ČSBS, obce Lidice a ministra kultury kvůli vykonstruované kauze, ve které byla Martina Lehmannová nucena k odsouzení a odmítnutí nezávislé vědecké práce. Pokud by tak učinila, popřela by demokratické, vědecké i občanské principy. Donucení k rezignaci tak vnímáme jako popírání historických faktů, politizaci vědy a kultury, a to za účelem „politického klidu“ ministra kultury. Žádáme, aby se v demokratickém státě 21. století neděly věci, jako je rezignace progresivní, profesionální a schopné ředitelky z politických důvodů. Věříme, že připojením se k tomuto vyjádření i Vy vyjádříte svůj postoj k situaci, která byla uměle vytvořena skupinou lidí, kteří sledují svůj vlastní politický profit a z osobních, nikoliv profesních důvodů, naplňují své cíle pomocí lží a manipulace. Toto prohlášení podpory sepisujeme a předkládáme my, zaměstnanci Památníku Lidice, kteří vyjadřujeme svou podporu paní Martině Lehmannové a věříme, že 30 let po Sametové revoluci ještě může pravda vítězit. Za zaměstnance Památníku Lidice: Bc. Filip Petlička, Michal Šutinský, Mgr. Stanislava Doleželová, Mgr. Viktor Janák, Mgr. Markéta Jonášová, Bc. Jitka Bůžková, Mgr. Roman Škoda, Mgr. Barbora Buchtelová, Ing. Dagmar Kosová, Sylva Novotná, Mgr. Michaela Brábníková, Mgr. Tereza Feltlová, Lenka Knorová, Petra Zahrádková, Dis.   Prohlášení Lidičtí děkují Děkujeme ministru kultury Lubomíru Zaorálkovi a dalším ústavním činitelům včetně prezidenta republiky Miloše Zemana, předsedy Vlády České republiky Andreje Babiše, předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Radka Vondráčka i zesnulého předsedy Senátu Parlamentu České republiky Jaroslava Kubery, že na základě zodpovědného vyhodnocení závažnosti dlouhodobého vývoje v Památníku Lidice přispěli k nápravě křivd páchaných na obětech lidické tragédie. Rezignace odstupující ředitelky Památníku Lidice navrací Památníku zřizovaném ministerstvem kultury obsah garantovaný Zřizovací listinou, neboť základním účelem Památníku Lidice byla a je „péče o trvalé uchování vzpomínky na vyhlazení obce Lidice a utrpení jejich občanů, kteří se dne 10. června 1942 stali obětí nacistického násilí, a zachování jména obce Lidice jako celosvětového symbolu obětí válečných zločinů.“ Přeživším lidickým dětem pak jejich kroky navrátily důstojnost i víru v demokratické principy našeho státu. Zejména ministru kultury panu Zaorálkovi patří naše poděkování i z hlediska elementární lidskosti, ohleduplnosti a slušnosti: průkaznými argumenty nepodložené jednoznačné nařčení lidické ženy Alžběty Doležalové z udavačství vedlo k závažnému zhoršení zdravotního stavu její dcery, přeživšího lidického dítěte, paní Marie Šupíkové. Stejně jako ministr kultury jsme hluboce přesvědčeni, že bez přeživších a dlouhodobé spolupráce s nimi nemá Památník žádný smysl. Vážíme si proto toho, že Ministerstvo kultury jako zřizovatel Památníku Lidice přeživší chrání, cení si jejich názorů a jejich nelehkých životních osudů. Jsme rádi, že se ministr kultury Lubomír Zaorálek drží historické pravdy, respektuje ji, a důsledně dbá na to, aby nedocházelo k její relativizaci. Odchod Martiny Lehmannové, které přeživší nedůvěřují, tak otevírá možnost obnovení spolupráce přeživších lidických dětí s Památníkem Lidice. Zároveň však neznamená, že nebudeme nadále požadovat nápravu i u dozorových orgánů médií. V celé situaci, která donutila přeživší obrátit se na nejvyšší ústavní činitele České republiky, byla činnost odstupující ředitelky paní Lehmannové pouze jednou ze složek celého problému. Dále proto budeme usilovat o nápravu a narovnání situace i u těch subjektů, které – snad v dobré víře – šíří o lidických ženách a dětech spekulace vydávaná za fakta. V tomto našem úsilí za hledání a uchování nestranné historické pravdy budeme i nadále činit veškeré potřebné kroky v intencích právního řádu České republiky. To je totiž naší povinností vůči přeživším i zemřelým obětem lidické tragédie. Jana Bobošíková, předsedkyně OV ČSBS Lidice   Stížnost na Českou televizi Předsedkyně OV ČSBS Lidice Jana Bobošíková a starostka obce Lidice Veronika Kellerová odeslaly dne 7. 8. 2019 k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání Stížnost na porušení vyváženosti a objektivity vysílání ČT ze dne 10. 6. 2019 a žádost o zjednání nápravy. Česká televize v den 77. výročí vyhlazení obce Lidice německými nacisty odvysílala v rámci pořadu Reportéři ČT reportáž V předvečer tragédie. Tato reportáž obviňuje zesnulou lidickou občanku Alžbětu Doležalovou z údajného udavačství a lidické občany ze „záměrného zapomnění“ na tento – neprokázaný – čin. Stížnost poukazuje na porušení zásady vyváženosti a objektivity celodenního vysílání České televize. Domnělé udavačství paní Doležalové bylo opakovaně zpochybněno řadou historiků včetně archiváře Archivu hl. města Prahy Vojtěcha Šustka, badatele Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslava Čvančary či vedoucího Oddělení využívání a evidence Národního archivního dědictví Státního oblastního archivu v Praze Mgr. Martina Sováka. Historik Vojtěch Kyncl, který v reportáži svůj výklad historie představil, navíc archivní zápis o zatknutí Štěpánky Mikešové prokazatelně neobjevil jako první: tento zápis byl znám nejpozději od roku 2002 např. historiku plk. PhDr. Eduardu Stehlíkovi či Jaroslavu Čvančarovi. Zápis v památníku četnické stanice Buštěhrad dále není právně relevantní a je historiky považován za zpochybněný a nevěrohodný. České televizi byly tyto údaje a tyto pochybnosti známy, přesto je autoři v rámci pořadu neuvedli a přispěli tak v den výročí tragédie k relativizaci německého nacistického zločinu. Stížnost proto vyzývá Českou televizi buď ke korigování uvedených tvrzení a následně omluvě, nebo k jednoznačnému a nezvratnému prokázání viny lidické ženy paní Doležalové na základě několika věrohodných a právně relevantních zdrojů v souladu se zásadami archívního bádání.

Čas načtení: 2024-08-29 20:25:59

Rusko obviňuje Spojené státy z přípravy „barevné revoluce“ v Gruzii

Ruská tisková agentura TASS přinesla prohlášení Služby zahraniční rozvědky (SVR), podle kterého jsou Spojené státy „krajně nespokojeny“ s vývojem v zemi před parlamentními volbami 26. října. „Američané připravují v Gruzii barevnou revoluci. Na 'tbiliském Majdanu' plánují zveřejnit 'důkazy o manipulaci' s hlasováním, oznámit neuznání výsledků voleb a požadovat změnu moci,“ uvádí se v prohlášení. V prohlášení se tvrdí, že bezpečnostní složky budou „vyprovokovány“ k potlačení demonstrací, které budou provázet násilné akce. Prohlášení dále říká, že nevládní organizace v Gruzii „najímají velké množství lidí, aby pečlivě sledovali průběh hlasování“, a že Washington financuje místní opoziční mládežnické skupiny. Dále tvrdí, že vládnoucí strana Gruzínský sen je schopna hlasování vyhrát, a tvrdí, že Bílý dům považuje takový scénář za „nepřijatelný“. V prohlášení se rovněž uvádí, že USA hodlají v týdnech před volbami zvýšit tlak na gruzínské orgány tím, že plánují zavést „osobní sankce“ proti vysokým úředníkům. Americké úřady se k těmto tvrzením zatím nevyjádřily. ...

Čas načtení: 2020-04-16 20:55:00

Daňové přiznání: Formulář? Raději čestné prohlášení

Podívejme se, kdy má formulář smysl. Typickým příkladem je třeba tiket na Sportku. Je jednoduchý, přehledný, strojově zpracovávaný, po celé ČR stejný. Krom tipovaných čísel obsahuje jen málo možností ke kreativitě. Najdete na něm vše, co potřebujete. Jistě, můžete přijít do trafiky s lístečkem, kde vlastnoručně popíšete svou cestu k milionům a slečinka to do mašiny přepíše. Nebo jí můžete šeptat do ouška. Ale vzhledem k frontě za Vámi se shodneme, že formulář představuje ideální řešení. Což nelze říci třeba o daňovém přiznání. Donedávna jsem si naivně myslel, že existuje 1 formulář pro daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Nikoli. Kreativitě se meze (téměř) nekladou. Například jedna naše nejmenovaná politická strana před lety zjednodušovala daně tak, že se přiznání k dani z příjmů ze závislé činnosti vešlo na 1 list. 1 list, který je bez příloh k ničemu. Dříve se přílohy zavíraly do 2 listu, vznikly tak přirozené desky. Nyní se různě připínají a odepínají z onoho 1 listu. Důležité ovšem je, že lze podat přiznání na 1 listu. Prakticky ovšem pouze nulové, jelikož jakékoli příjmy dokládáte přílohami. Hoši, děkujem! Tím, jak je formulářů x verzí, je vše dokonale znepřehledněno pro občana i úředníka. Jsou zde třeba kolonky, které vyplňuje méně než 1 procento lidí. Na některých formulářích kolonky přebývají, jinde chybí. Pokud ovšem schází, co je pro formulář zásadní, musí se to složitě opravit, byť by i bez opravy dával smysl. Přitom obrovská většina lidí by mohla napsat něco jako: Já, Antonín Vomáčka, rodné číslo: 1234567890, čestně prohlašuji, že jsem v roce 2019 vydělal u firmy Vopička v superhrubé mzdě 500 000 korun a na zálohách zaplatil 70 000. Dál jsem měl příjem 110 000 z nájmu bytu (uplatňuji 30 % paušál), zaplatil 20 000 na úrocích z hypotéky a dal 20 000 na penzijní spoření. Přikládám prohlášení manželky, že neuplatnila daňové zvýhodnění na syna Rudolfa Vomáčku, rodné číslo 1122334455. Případný přeplatek mi pošlete na číslo účtu: 987456/3210. Datum, podpis. + Přílohy Učme děti na školách, jak podobná prohlášení psát. Ukončeme nadvládu formulářů. Nejen těch daňových. Udělejme z úřadů lidštější místa. Bavme se o podstatě věcí, ne o tom, že aby mohl být formulář platný, musí být vyplněna ta a ta kolonka. Ukončeme honbu za centralizací. No co, tak bude úřad v Horní Polomi rozhodovat trochu jinak než v Dolní Polomi. Důležité je, že v rámci zákona. Nenechejme se dál svazovat pustou byrokracií, která bezesporu přinesla v určitém stádiu historie obří pozitiva, ale v roce 2020 (také bezesporu) přišel čas posunout se dál. Samozřejmě platí, důvěřuj, ale prověřuj. Tady by se muselo hodně přitvrdit. Viz související text: Čestné prohlášení - Klidně lžete

Čas načtení: 2019-01-04 10:39:50

Co se musí udělat mzdová účetní na začátku roku?

A máme tu nový rok a v dnešním článku si řekneme jaké povinnosti má mzdová účetní po skončení kalendářního roku. 1. Zpracování mzdových listů, rekapitulace mezd a odvodů za jednotlivé měsíce V první řadě je nutné zpracovat mzdové listy za každého zaměstnance, který byl ve společnosti v daném roce zaměstnán. Mzdové listy slouží jako podklad pro roční zúčtování daně, o kterém hovoříme níže. 2. Shromáždit podklady pro roční zúčtování záloh a provést na žádost zaměstnance roční zúčtování záloh na daň příjmu ze závislé činnosti a z funkčních požitků O roční zúčtování záloh si může požádat každý zaměstnanec, který nemá povinnost podávat daňové přiznání. Činí tak písemně, vyplněním a podpisem části III Prohlášení. Termín pro podání žádosti a současně dodání potřebných podkladů pro vyhotovení zúčtování je nejpozdějido 15. února následujícího kalendářního roku. 3. Vyhotovit a podat finančnímu úřadu vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických (právnických osob) Pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti jsou stanoveny dvě lhůty. Termín pro odevzdání se liší v závislosti na tom, má-li subjekt datovou schránku. Pokud ano, podává elektronické vyúčtování, a potom je lhůta pro podání do 20. 3. následujícího roku. Pokud datovou schránku daný subjekt nemá, podává vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti do dvou měsíců po uplynutí předchozího kalendářního roku. 4.Vystavit zaměstnancům potvrzení o zdanitelných příjmech Pokud si zaměstnanec podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob sám, požádá svého zaměstnavatele o vystavení „Potvrzení o zdanitelných příjmech“ a ten je povinen mu toto potvrzení vystavit do 10 dnů od podání žádosti. 5. Vystavit potvrzení o úhrnu vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení. Zaměstnavatel je povinen na žádost zaměstnance písemně potvrdit úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné. Potvrzeními jednotlivých zaměstnavatelů následně zaměstnanec doloží svoji písemnou žádost o vrácení přeplatku na pojistném. Toto potvrzení je zaměstnavatel povinen vystavit do osmi dnů od podání žádosti. 6. Písemně oznámit úřadu práce plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením má každý zaměstnavatel, který zaměstnává více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru. Povinný podíl činí 4 %. Tuto povinnost mohou firmy plnit třemi způsoby. Buď zaměstnají osoby se zdravotním postižením, nebo odebírají výrobky či služby od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením, nebo odvedou příslušnou částku plnění do státního rozpočtu. Oznámení je nutné podat do 15. února následujícího roku. 7.Připravit Prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti na další období Zaměstnavatel musí umožnit svým zaměstnancům podepsat příslušné prohlášení k dani, díky kterému zaměstnanec uplatňuje nejen základní slevu na poplatníka, ale i další, jako např. slevu na invaliditu, slevu na studenta apod. Tyto skutečnosti samozřejmě musí zaměstnavateli doložit příslušnými potvrzeními. Prohlášení podepisují zaměstnanci nejpozději 15. února následujícího roku. 8. Vyplnit Evidenční list důchodového pojištění ELDP překládá zaměstnavatel České správě sociálního zabezpečení a musí tak učinit nejpozději do 30. dubna následujícího roku. Zde je bezpodmínečně nutné vyhotovit tři kopie, jedna se předkládá příslušné správě sociálního zabezpečení, druhou obdrží zaměstnanec a třetí musí zaměstnavatel uschovat po dobu tří kalendářních let po období, kterého se týká.

Čas načtení: 2022-01-27 12:15:22

Broumovská skupina kostelů se stane národní kulturní památkou

Vláda 26. ledna schválila návrh nařízení o prohlášení souboru „Broumovská skupina kostelů“ v Královéhradeckém kraji za národní kulturní památku. Návrh na prohlášení připravilo ministerstvo kultury, podle kterého má vybraný soubor venkovských dientzenhoferovských barokních kostelů mimořádnou architektonickou a krajinotvornou hodnotu. Jedenáct stávajících kulturních památek, které byly pro svůj nadregionální památkový význam vybrány pro prohlášení za národní kulturní památky, tvoří vzájemně provázaný architektonický a urbanistický soubor, výjimečný díky své autorské stylové ucelenosti, architektonické jedinečnosti, autenticitě a rozsahu, ale také díky svému působivému začlenění v rámci malebné kopcovité kulturní krajiny Broumovska. Nařízení vlády nabývá platnosti 1. července 2022.  Barokní komponovaná kulturní krajina Broumovska vznikla v období 1. čtvrtiny 18. století díky spolupráci významné osobnosti zadavatele, tehdejšího opata broumovského kláštera Otmara Zinkeho, a dvou výjimečných uměleckých osobností, otce a syna Dientzenhoferových. Ti jsou autory deseti z 11 navrhovaných památek. Raně barokní kostel Panny Marie, sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích sice nebyl navržen Dientzenhofery, jeho autorem je o něco starší severoitalský architekt Martin Allio, impozantní venkovský kostel však stál na samém počátku monumentálního projektu barokní stavební obnovy regionu, a je tak nedílnou součástí důmyslného utváření a barokního komponování zdejší kulturní krajiny. Specifičnost souboru „Broumovská skupina kostelů“ spočívá v působivém začlenění barokních staveb do kopcovité venkovské krajiny doprovázené skalními útvary Broumovských stěn. Toto krajinotvorné začlenění je fascinující nejen v kontextu rozmanité kulturní krajiny České republiky, ale i v rámci Evropy. Všechny navrhované národní kulturní památky jsou po dlouhých desetiletích trvajících obnov opět v dobrém stavebně-technickém stavu, popřípadě lze na jejich pokračující obnovu a restaurování využít existující tzv. památkové programy ministerstva kultury.  „Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové nepochybně patří k nejslavnějším architektům doby vrcholného baroka. Postavili zvláště v Čechách nejen řadu monumentálních staveb, ale i mnoho drobných staveb s vysokou uměleckou úrovní a s velkým citem pro okolní krajinu. V loňském roce uplynulo 270 let od smrti Kiliána Ignáce a v letošním červnu si připomeneme 300 let od smrti jeho otce Kryštofa. Jsem velmi rád, že na základě doporučení našeho resortu vláda soubor Broumovských kostelů prohlásila za národní kulturní památku. Jejich prohlášení je důstojným připomenutím tvorby obou barokních mistrů,“ řekl ministr kultury Martin Baxa.    Soubor „Broumovská skupina kostelů“ tvoří: kostel sv. Prokopa v Bezděkově nad Metují kostel sv. Máří Magdaleny v Božanově kostel sv. Václava v Broumově kostel Všech svatých v Heřmánkovicích kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě v Hlavňově kostel sv. Barbory v Otovicích kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích kostel sv. Markéty v Šonově kostel sv. archanděla Michaela ve Vernéřovicích kostel sv. Anny ve Vižňově kostel Panny Marie, sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích

Čas načtení: 2024-05-11 08:17:00

Společnost Dematic zařazena v hodnocení Gartner® Magic Quadrant™ 2024 pro systémy skladového hospodářství do kvadrantu Specializovaných hráčů

Atlanta 11. května 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost Dematic je dobře vybavena pro transformaci, vedení, harmonizaci a konsolidaci nabídek systémů skladového hospodářství (Warehouse Management Systems, WMS), skladových řídicích systémů (Warehouse Control Systems, WCS), softwaru a optimalizace pro zákazníkySpolečnost Dematic dnes oznámila své zařazení do kvadrantu Specializovaných hráčů (Niche Players) v hodnocení Gartner® Magic Quadrant™ 2024 pro oblast systémů skladového hospodářství.Systém skladového hospodářství (WMS) společnosti Dematic organizuje manuální a automatické procesní toky v rámci skladových operací a operací distribučních center pro větší přehled, lepší kontrolu a snadnější rozhodování. Integruje možnosti plánování, řízení práce a plnění v široké škále odvětví, včetně obchodu se smíšeným zbožím, potravinami, a nápoji či oděvy.„Věříme, že toto uznání potvrzuje softwarovou strategii společnosti Dematic a naši schopnost poskytovat zákazníkům inovativní řešení," uvedla výkonná viceprezidentka pro globální produkty a řešení společnosti Dematic Deidre (Dee) Cusacková. „Software tvoří významnou součást portfolia společnosti Dematic. Náš technologický vývoj nás posunul z pozice předního dodavatele automatizačních zařízení pro manipulaci s materiálem (Materials Handling Equipment, MHE) k zaměření na vývoj softwaru, který zákazníkům nabízí integrovaný ekosystém spojující hardware a software v harmonické spolupráci. Naše softwarová platforma nové generace se systémem Dematic WMS pomáhá zákazníkům adaptovat se na proměnlivé obchodní potřeby pod vedením společnosti Dematic jako důvěryhodného partnera."Možnosti cloudové platformy nové generace společnosti Dematic zahrnují inteligentní orchestraci, konfigurovatelné pracovní postupy, kompozitní architekturu, autonomii na bázi AI/ML, uživatelsky přívětivé rozhraní a ovládací panely.Schopnosti softwaru WMS od společnosti Dematic již pro řízení komplexních operací svých zákazníků využívá více než 500 globálních skladů.Hodnocení Gartner bylo založeno na specifických kritériích, která analyzovala celkovou úplnost vize společnosti a schopnost její realizace. Bezplatné nahlédnutí do zprávy o hodnocení Magic Quadrant a více informací o silných stránkách a doporučeních pro společnost Dematic zde.Pro další informace o společnosti Dematic navštivte dematic.com a sledujte nás na sítích LinkedIn, Facebook, a X.Prohlášení o odpovědnosti společnosti GartnerSpolečnost Gartner nedoporučuje žádného dodavatele, produkt nebo službu zobrazenou ve svých výzkumných publikacích a nedoporučuje uživatelům technologií vybírat dodavatele pouze na základě nejvyššího hodnocení nebo jiného měřítka. Výzkumné publikace společnosti Gartner jsou tvořeny stanovisky výzkumné organizace Gartner a neměly by být považovány za prohlášení faktů. Společnost Gartner se zříká veškerých záruk, ať už vyjádřených nebo předpokládaných, týkajících se tohoto výzkumu, včetně záruk prodejnosti nebo vhodnosti pro určitý účel. GARTNER je registrovaná ochranná známka a známka služby společnosti Gartner a MAGIC QUADRANT je registrovaná ochranná známka společnosti Gartner, Inc. a/nebo jejích přidružených společností v USA a na mezinárodní úrovni a jsou zde použity se svolením. Veškerá práva vyhrazena.O společnosti DematicSpolečnost Dematic navrhuje, vytváří a podporuje inteligentní automatizovaná řešení posilující a udržující budoucnost obchodu pro své zákazníky v oblasti výroby, skladování a distribuce. Díky inženýrským centrům pro výzkum a vývoj, výrobním závodům a servisním střediskům ve více než 26 zemích pomáhá globální síť Dematic s více než 10.000 zaměstnanci realizovat úspěšné zakázkové instalace pro některé z předních světových značek. Společnost Dematic se sídlem v Atlantě je členem skupiny KION, jednoho z předních světových dodavatelů manipulačních vozíků a řešení pro dodavatelské řetězce.Kontakt:Yolanda Kokayi Yolanda.Kokayi@dematic.comOdmítnutí odpovědnosti:Tato zpráva a informace v ní obsažené mají pouze informativní charakter a nepředstavují prospekt ani nabídku k prodeji či výzvu k nákupu jakýchkoli cenných papírů ve Spojených státech ani v žádné jiné jurisdikci. Tato zpráva obsahuje výhledová prohlášení, která podléhají různým rizikům a nejistotám. Budoucí výsledky se mohou od výsledků popsaných v těchto výhledových prohlášeních podstatně lišit v důsledku určitých faktorů, například změn obchodních, ekonomických a konkurenčních podmínek, regulačních reforem, výsledků technických studií, kolísání směnných kurzů, nejistoty v soudních sporech nebo vyšetřovacích řízeních a dostupnosti financování. Za aktualizaci výhledových prohlášení uvedených v této zprávě nepřebíráme žádnou odpovědnost.Logo - https://mma.prnewswire.com/media/1426984/Dematic_RGB_Logo.jpg