Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-11-07 06:00:43

Chcete jedinečnou doménu? Objevte koncovky FOOD, MEME a MUSIC!

Doménoví fanatici z CZECHIA.COM, kteří aktuálně nabízí více než 700 doménových koncovek přichází s novinkou pro všechny, kteří chtějí unikátní online adresu. V nabídce nyní najdete tři zcela nové generické domény: .food, .meme Zdroj

Čas načtení: 2025-01-22 15:58:55

Světelné dekorace, které zaujmou

Neonové nápisy mají schopnost okamžitě upoutat pozornost a vytvořit jedinečnou atmosféru. Jsou skvělou volbou pro jakýkoli prostor.Neonové nápisy mají schopnost okamžitě upoutat pozornost a vytvořit jedinečnou atmosféru. Jsou skvělou volbou pro jakýkoli prostor.Neonové nápisy mají schopnost okamžitě upoutat pozornost a vytvořit jedinečnou atmosféru. Jsou skvělou volbou pro jakýkoli prostor.Neonové nápisy mají schopnost okamžitě upoutat pozornost […] The post Světelné dekorace, které zaujmou appeared first on Bydlimmoderne.cz.

Čas načtení: 2021-03-05 10:49:10

Liberalismus opět umírá. Jak ho resuscitovat? Na to se snaží odpovědět kniha Liberalismus: Krize, prameny, přísliby

Liberální hodnoty jsou dnes v ohrožení, jelikož v ně občané liberální části světa přestávají věřit. Američané si prvního neliberálního prezidenta zvolili v roce 2016. Donald Trump si našel mimořádně vnímavé publikum. Hospodářsky motivovaný hněv obrátil voliče stejně jako v Evropě proti stávajícímu systému a pocit vyvlastněnosti podnítil nacionalistickou reakci vůči přistěhovalcům, uprchlíkům, domácím menšinám, cizincům a liberálům, kteří jakoby hájí tyto lidi odjinud proti (bílým) Američanům. Konečně pak měl Trump též jedinečnou příležitost k tomu, aby využil úpadku víry ve fakta, vědu a rozum. Trumpova lhostejnost k pravdě by ho o generaci dřív vystavila posměchu, avšak v roce 2016 našel publikum, jež po jeho alternativních realitách lačnilo. Nejenom Američané, ale všichni občané Západu žijí ve světě, v němž (jakkoli chápaný) liberalismus čelí ze strany iliberalismu fatálnímu ohrožení. Přese všechny zásadní vzájemné rozdíly mají George W. Bush a Barack Obama společného víc, než jeden či druhý sdílí s Donaldem Trumpem, ale též s Viktorem Orbánem či Jarosławem Kaczyńským, autokratickými populisty, kteří ovládli politiku Maďarska a Polska. Americký novinář a spisovatel James Traub (1954) vyrostl ve světě konsenzuálního liberalismu. Spolu s většinou příslušníků své generace měl za to, že politický život je omezen na výkyvy mezi levicí a pravicí. Liberálové a konzervativci byli přesvědčeni, že největší hrozbou pro americkou budoucnost je ten druhý. „Mýlili se. Největší hrozba spočívá v tom, že se násilí a nenávist stanou normálem, že odvrhneme vědu, fakta i sám rozum a že přikročíme k marginalizaci a pronásledování menšin. Dvacáté století názorně ukazuje, že od populismu k autoritářství vede velice krátká cesta,“ píše Traub ve své knize Liberalismus. Krize, prameny, přísliby. Další z titulů, jež pojednávají o svobodě a brání ji, vydává PROSTOR. Traub se rozhodl pojmout svoji knihu jako historii jedné ideje, nikoli diagnózu náhlého ochoření; není totiž možné porozumět krizi, v níž jsme se ocitli, pokud nechápeme, co vlastně liberalismus je a jak vznikl. Jak se liberalismus domohl onoho konsenzuálního postavení, jemuž se po podstatnou část 20. století těšil? Co tuto podporu nalomilo? Vymizely materiální podmínky, díky nimž se liberalismus stal vírou většiny? Podkopali liberalismus konzervativci? Propadli liberálové názorové dezorientaci? Traub zkoumá vývoj liberalismu prostřednictvím myšlenek předních filozofů. Jeho průzkum vrcholí poválečnými triumfy liberalismu proti fašismu a posléze komunismu v Evropě a prosazováním občanských práv ve Spojených státech, kde se stal americkým „občanským náboženstvím“. Poté mapuje úpadek liberalismu v době sociálních a regulujících států. Dalším zásahem byla globalizace, jež přinesla západním pracujícím ekonomické otřesy a nejistotu. V závěrečné části knihy si autor klade otázku, jak lze poučení z minulosti liberalismu využít pro záchranu jeho budoucnosti. Traubova analýza osvětluje jak lidskost liberalismu, tak jeho aroganci.   Ukázka z knihy úvod V čem tkví význam liberalismu Narodil jsem se v roce 1954 a v té době Američané používali slovo „liberální“ k označení víceméně všeho, co považovali za své dobré vlastnosti. „Američané řadí liberalismus mezi základní životní předpoklady,“ napsal tehdy historik Arthur Schlesinger jr. „Američan je z principu gradualista: je přesvědčen, že takřka všechny problémy se dají vyřešit rozumem a diskusí, a věří, že není mnoho problémů, které by se vyřešit nedaly.“ Liberalismus znamenal totéž co optimismus, racionalismus, pragmatismus, sekularismus. Spíše než o politickou platformu se jednalo o rys národní povahy. V knize Liberální tradice v Americe z roku 1955 přišel jiný proslulý harvardský historik Louis Hartz s postřehem, že v Americe nikdy nevznikla celostátní liberální strana. Byla by totiž nadbytečná: Amerika – prohlásil Hartz po vzoru Alexise de Tocquevilla – se liberální narodila. Tehdejší prezident Dwight Eisenhower byl samozřejmě republikán, avšak jeho zvolením byl jen stvrzen liberální konsenzus: platforma Republikánské strany přijatá v roce 1952 totiž poprvé akceptovala programy Rooseveltova Nového údělu včetně systému sociálního pojištění. Přes všechny nepochybné neshody, jež obě strany oddělovaly, vyznávali republikáni i demokraté obecnou víru ve svobodný trh, byli v rozumné míře odhodláni využít státu k ochraně občanů v obtížném postavení a k podpoře obecného blaha a sdíleli základní, bytostnou úctu k individuálním právům.      Vyrůstal jsem v Americe, v níž jako by všichni a všechno byli liberální. Můj otec volil republikány, avšak liberální republikány. Matka měla členskou legitimaci naprosto marginální newyorské Liberální strany. Podle politické doktríny, která platila u nás doma, byli jedinými skutečnými zloduchy oni blázni, kteří se sdružovali v krajně pravicové Společnosti Johna Birche, založené výrobcem cukrovinek Robertem Welchem. Měli jsme zakázáno jíst karamely Sugar Babies, protože je vyráběl Welch. K proniknutí potrhlých cvoků do blízkosti centra americké společnosti došlo jedinkrát: v roce 1964, když republikáni nominovali na prezidenta arizonského senátora Barryho Goldwatera, který byl pro porážku komunismu podle všeho ochoten rozpoutat třetí světovou válku. „Extremismus při obraně svobody není vada,“ tvrdil Goldwater. Jenomže komunismus – na rozdíl od extremismu – naši svobodu neohrožoval. Při bohoslužbě u příležitosti židovského Nového roku, konané několik týdnů před volbami, nás rabín v mé synagoze na newyorském předměstí, který jinak o velkých svátcích o politice nikdy nemluvil, snažně prosil, ať hlasujeme pro prezidenta Lyndona Johnsona. To se také stalo a Goldwater utrpěl zdrcující porážku, jež působila dojmem, že se společnost razantně vzepřela antiliberalismu.      Skutečnost však byla podstatně složitější. Goldwater propojil zuřivý studenoválečný konzervatismus s tradicí protietatistického tržního liberalismu, jehož původ bylo možné vysledovat až k Adamu Smithovi či dokonce Johnu Lockovi. V roce 1980 se prezidentem stal Goldwaterův efektivní blíženec Ronald Reagan. Po celé období mé dospělosti si tito pravicoví liberálové, kteří pro sebe používali označení „konzervativci“, směňovali moc s levicovými liberály, kteří se obvykle označovali za „progresivisty“. Když Francis Fukuyama přišel v roce 1989 se slavnou úvahou, že dějiny jsou u konce, jelikož liberalismus porazil všechny své ideologické protivníky, měl tím na mysli tento starší a širší význam. Předěl mezi demokraty a republikány byl v roce 1989 mnohem hlubší než v roce 1954, nicméně obě strany byly dědičkami liberální tradice.      Dnes ale svět pravice a levice, na který jsme byli zvyklí, působí skoro stejně starosvětsky jako poválečný konsenzus. Nejenom Američané, ale všichni občané Západu žijí ve světě, v němž (jakkoli chápaný) liberalismus čelí ze strany iliberalismu fatálnímu ohrožení. Přese všechny zásadní vzájemné rozdíly mají George W. Bush a Barack Obama společného víc, než jeden či druhý sdílí s Donaldem Trumpem, ale též s Viktorem Orbánem či Jarosławem Kaczyńským, autokratickými populisty, kteří ovládli politiku Maďarska a Polska. Trump si v roce 2016 úspěšně vydobyl nominaci za institucionální stranu konzervativismu, svobodného trhu a malé vlády, přitom se ale otevřeně vysmíval údajným pozitivům svobodného obchodu a sliboval, že ochrání sociální pojištění a zdravotní pojištění Medicare. S gustem bořil pilíře liberálního konsenzu, jejichž pevnost konzervativci do té doby narušovali jen skrytě. Tento plutokratický populista neobchodoval s nadějí, ale se strachem, barvitě líčil rizika, jež jeho bělošskému publiku hrozí od barevných a zvlášť od přistěhovalců, vyzýval k násilí proti protestujícím a vymýšlel si, jak se mu to zrovna hodilo. Pokud voliči chtěli za prezidenta konzervativce, mohli si vybrat některého ze sedmnácti Trumpových rivalů; ty však Trump snadno smetl. Následně vládne v plném souladu se svou kampaní – a přinejmenším do doby, kdy píšu tyto řádky, zůstal miláčkem své strany.      Rozmach neliberalismu či iliberalismu je nejintenzivnějším politickým šokem mého života – a příčinou, proč bylo Trumpovo zvolení tak absolutně nečekané, je právě fakt, že jsem vyrostl ve světě konsenzuálního liberalismu. Spolu s většinou příslušníků mé generace a nejspíš i s většinou politiků jsem měl za to, že politický život je omezen na výkyvy mezi levicí a pravicí. Liberálové a konzervativci byli přesvědčeni, že největší hrozbou pro americkou budoucnost je ten druhý. Mýlili se. Největší hrozba spočívá v tom, že se násilí a nenávist stanou normálem, že odvrhneme vědu, fakta i sám rozum a že přikročíme k marginalizaci a pronásledování menšin. Dvacáté století názorně ukazuje, že od populismu k autoritářství vede velice krátká cesta.      Když tedy vyšlo najevo, že existuje život i mimo hranice liberalismu, je třeba se zamyslet nad tím, co je na dědictví liberalismu cenného a co můžeme ztratit. Zaprvé si musíme uvědomit, co je a co není liberalismus. Jsme zvyklí mluvit o „liberální demokracii“, jako by šlo o pleonasmus, tj. jako by liberalismus byl nutně demokratický a demokracie nutně liberální. Liberalismus ale vznikl jako způsob, jak korigovat vládu většiny. James Madison je autorem proslulého varování před riziky „tyranie většiny“ a jeho formulace rezonuje v dílech velkých liberálních myslitelů poloviny 19. století Alexise de Tocquevilla a Johna Stuarta Milla. Neexistuje žádný neochvějný důvod, proč by se nijak neomezované právo na svobodu slova nebo právo jednat podle svého, pokud tím neškodíte druhým, mělo těšit přízni většiny. Některé zcela základní liberální principy – například ochrana práv politických menšin a všech dalších menšin – se okamžitému zájmu většiny příčí.      Někteří raní liberálové pohlíželi na možnost smíru individuálních svobod s jakkoli pojatou vládou většiny s hlubokou skepsí. Jiní – včetně amerických otců zakladatelů – měli za to, že svoboda a rovnost jsou slučitelné. Mnohé mechanismy, jež spojujeme s demokracií jako takovou, například dělba moci, slouží k omezení možného dosahu demokratického státu, a chrání tak každého jednoho z nás před námi všemi. Avšak formálními strukturami se téma nevyčerpává. Mill i Tocqueville by prohlásili, že v poslední instanci nejvíc záleží na hodnotách a zvycích – „normách“, jak bychom řekli dnes –, nikoli na výslovně formulovaných pravidlech. Například svoboda slova přežije, jen pokud jsou lidé připraveni k její obhajobě. V tom tkví hlavní lekce z rozmachu totalitarismu ve 20. století. Výmarská republika sice byla po formální stránce liberální a demokratická, avšak německý lid nakonec svolil, že se svých svobod vzdá ve jménu ohromného kolektivního cíle. Děsivá zkušenost totalitarismu byla pro velké liberály v polovině století, především pro Isaiaha Berlina, dokladem toho, jak mohou zvrácení vůdci strhnout k tyranii celé národy. Liberalismus byl vratší, než vypadal; pokud je vyvinut dostatečný tlak, mohou se lidé domněle ustálených názorů zříct.      Liberalismus a vláda většiny si navzájem stanovují hranice. Fungují, resp. měly by fungovat jako vzájemné svědomí. Liberalismus, který se prostě a jednoduše poddává vůli většiny, ani nestojí za obhajobu. Zároveň ale liberalismus předpokládá úctu k jednotlivci a jeho schopnosti vybrat si vlastní cestu. Liberalismus bez demokratické podpory skončí jako elitismus: liberálové pak naříkají nad ignorantstvím mas a běžný občan reaguje resentimentem, jehož umějí cyničtí politici velmi dobře využít. V této situaci se dnes liberálové nacházejí.   Rozhodl jsem se pojmout tuto knihu jako historii jedné ideje, nikoli diagnózu náhlého ochoření; není totiž možné porozumět krizi, v níž jsme se ocitli, pokud nechápeme, co vlastně liberalismus je a jak vznikl. Jak se liberalismus domohl onoho konsenzuálního postavení, jemuž se po podstatnou část 20. století těšil? Co tuto podporu nalomilo? Vymizely materiální podmínky, díky nimž se liberalismus stal vírou většiny? Podkopali liberalismus konzervativci? Propadli liberálové názorové dezorientaci? Moje kniha rozhodně není první historií liberalismu – nicméně dokonce i učený spis Edmunda Fawcetta Liberalismus: život jedné ideje, vydaný zcela nedávno v roce 2014, je sepsán z bezpečného ústraní vzájemného střetu různých liberalismů. Dnes, kdy ideji hrozí vymření, na ni pohlížíme odlišně. Pochopíme-li, jak se liberalismus zrodil a vyvíjel, pomůže nám to zachránit tuto ideu před pohrdáním, kterým ji zdeformovali konzervativci, i od triumfální prázdnoty, jež zastírala její smysl v období studené války.      Oprostit se od problému vnitřní prázdnoty – tedy představy, že cokoli je dobré, je eo ipso liberalismus – není snadné. Liberalismus totiž trpí konceptuální mlhavostí. Vykazuje menší vnitřní soudržnost než rigidně kodifikované pravověří, například komunismus, byť je na druhou stranu soudržnější než pouhá nálada, například romantismus. Stejně jako jeho dvojče jménem konzervativismus je označení liberalismus natolik lákavé, že setrvalo v užívání i přesto, že se kontext, v němž se ho užívalo, drasticky proměnil – dokonce do té míry, že se za pravé dědice liberální tradice považují zastánci radikálně odlišných názorů. I když však liberalismus postrádá důslednou vnitřní logiku, má jistou taxonomii, tedy soustavu vztahových druhů, jejichž geny vycházejí z jednoho společného předka.      Východiskem liberalismu je myšlenka omezené vlády. Jak prohlásil Locke, suverenita náleží lidu a lid svým vládcům v omezené míře svou moc postupuje. (Mnoho liberálů ale odmítá Lockovu metaforu smlouvy a také jeho víru v přirozené právo.) Všechny formy absolutní moci se vůči této premise proviňují. Jedinou spolehlivou ochranou proti absolutismu jsou pravidla a instituce, které omezují moc státu, tedy dělba moci, volený zákonodárný sbor, oddaný zásadám otevřené a veřejně vedené diskuse, a nezávislé soudnictví. Konstituční liberalismus se od této obecnější myšlenky omezené vlády odlišuje pochopením, že absolutní moc nemůže být přiřčena ani exekutivě, ani „lidu“. Legislativní supremacie za Francouzské revoluce byla pro svobodu stejným nebezpečím jako předchozí absolutní monarchie. Stát musí být uspořádán tak, aby jednotlivce chránil před všemi podobami svévolné moci – tento axiom je výslovně vyjádřen v Listině práv Ústavy Spojených států. Takovýto stát dokonce ani nemusí být demokratický v tom smyslu, že by moc byla přidělována pomocí pravidelně konaných voleb všech občanů. A nemusí být ani republikánský: Ludvík Filip přijal v roce 1830 francouzský trůn v rámci liberálního ústavního zřízení.      Jestliže konstitučnímu liberalismu jde o vztah mezi státem a jedincem, pak osobní liberalismus vymezuje oblast nedotknutelných osobních práv. Osobní liberalismus je odvozen od moderního chápání lidského já. Američtí otcové zakladatelé, prosycení římským smyslem pro vlast a občanství, považovali jedince za veřejné bytosti, obdařené nejenom právy, ale také občanskými povinnostmi. Teprve poté, co toto klasicistní smýšlení v 19. století vystřídal romantismus, začali být jedinci považováni za subjekty oddané vlastnímu rozvíjení. Prvním politickým myslitelem, který svou liberální vizi opřel o toto moderní vnímání osoby a následně podal systémovou definici obsahu, jenž spadá do chráněné oblasti jednotlivce, byl John Stuart Mill. V eseji O svobodě z roku 1861 podal Mill obhajobu takřka neomezené svobody vyjadřování, ale i chování – aneb jeho slovy: „experimentů s životními možnostmi“ (experiments of living). Hrozbou, jíž se obával především, nebyl stát, nýbrž „společnost“ s jejím tlakem na konformitu. Moderní liberálové s Millem sdílejí myšlenku, že žádný konkrétní způsob života není neotřesitelně správný, rozmanitost myšlenek i životních stylů je pro společnost prospěšná, a pokud se poddáme diktátům společnosti, omezíme tím to nejcennější: naše zcela jednotlivé já. Isaiah Berlin zavedl pro Millovo pojetí práva mluvit, uvažovat a jednat, jak se nám zachce, termín „negativní svoboda“.      Základem ekonomického liberalismu je Lockova teze, že důvodem, proč lidé tvoří společenství, je ochrana vlastního majetku. Sobecký zájem není hřích, nýbrž přirozený zákon. V následujícím století k tomu Adam Smith připojil myšlenku, že nejefektivnějším prostředkem, jak tuto přirozenou touhu po zisku podnítit, je autoregulativní tržní mechanismus, řízený „neviditelnou rukou“, která ze sobeckého zájmu činí nástroj kolektivního prospěchu. Valná část anglického myšlení v 19. století byla formována tímto propojením svobody s ekonomickým sobectvím. Ve 20. století se téže myšlenky ujali rakouští myslitelé, mimo jiné Friedrich Hayek, podle něhož jsou cestou k fašismu dokonce i ona skromná omezení svobody, jež provedly demokratické režimy ve dvacátých a třicátých letech. Následně byl liberalismus svobodného trhu zpopularizován přičiněním amerických neokonzervativců a principem vládnutí se stal díky Ronaldu Reaganovi a Margaret Thatcherové. Nauka o volném trhu je zdaleka nejsilnější příčinou, proč termín „liberalismus“ propadl pojmovým nejasnostem: jednak pozdější liberálové vnímají stát mnohem velkoryseji než stoupenci F. Hayeka, jehož proto považují za konzervativce, jednak mnoho liberálů volného trhu skutečně zastává klasické konzervativní postoje k otázkám zahraniční i sociální politiky.      Konečně pak politický liberalismus, jenž je splynutím všech rozmanitých významů liberalismu, představoval vládnoucí doktrínu i občanské náboženství světa, v němž jsem vyrůstal. Vytyčoval ono „životodárné ohnisko“ (vital center), o němž ve své apologii liberalismu z roku 1949 hovořil Schlesinger, tedy sekulární, pragmatický, racionální a optimistický střed mezi zlověstnými absolutismy levice i pravice. Toto specificky americké pojetí liberalismu má kořeny v období kolem první světové války, kdy se deklarovaní progresivisté, v jejichž očích začal ekonomický liberalismus představovat chatrnou ideologickou zástěrku brutálního sociálního darwinismu velkoobchodníků a velkoprůmyslníků, uzavřeli spojenectví s liberálními stoupenci prezidenta Woodrowa Wilsona a do jisté míry došlo u obou skupin k přechodu na spojencovo stanovisko. Politický liberalismus akceptuje, že volné trhy dokážou zajistit hromadný blahobyt, ale současně využívá státu k utlumení tržních excesů a k zajištění klíčových aspektů veřejného blaha, především vzdělání a zdravotní péče, starobního a sociálního pojištění, železnic a silnic. Vrcholným souběhem obou proudů se stal Franklin Delano Roosevelt. V mezinárodním ohledu spočívalo uspořádání po druhé světové válce, formované a dominované mocí Spojených států, na amerických liberálních zásadách: víře v právní stát namísto hrubé moci a víře v instituce namísto jednotlivců, víře ve volný tok zboží a myšlenek a hluboké nedůvěře vůči kolektivismu a rozbujelému státu.      V domě liberalismu není prostě jen mnoho příbytků; je v něm mnoho svářejících se frakcí. Levicoví liberálové považují liberály volného trhu za slouhy plutokracie, libertariánští liberálové považují liberální stoupence Demokratické strany za socialisty v přestrojení. Obě skupiny mají dobré důvody pro názor, že ti druzí odvrhli jisté ústřední aspekty liberálního kréda. Přesto mezi nimi existuje jistá reálná shoda. Všichni liberálové vycházejí z přesvědčení, že jedinci mají bytostné právo na to, aby ostatní ctili jejich osobní rozhodnutí, a stát tedy musí tato rozhodnutí respektovat bez ohledu na to, zda se těší přízni většiny. Liberálové se stavějí – přinejmenším ve veřejné sféře – skepticky k myšlence transcendentálního dobra: víru nevkládají v žádné zjevení a v univerzální nauky, nýbrž v diskusi a politický střet. Jelikož jsou liberálové přesvědčeni, že lidská povaha nikdy není fixní, a jednotlivci tedy mohou svou situaci zlepšit, pohlížejí na vyhlídky lidstva obecně vzato s optimismem. Jestliže někdo tyto názory nebo tento temperament nesdílí, neměl by být označován za liberála. Někdy jde o socialistu, někdy o komunistu, někdy o konzervativce, někdy o stoupence totality – a někdy jde o neliberální demokraty.   Tvrdit, že Západ postupoval směrem ke stále většímu liberalismu, je pokřivením dějin. Zaprvé tento vývoj probíhal v angloamerické oblasti mnohem plynuleji než na kontinentu. Zadruhé se celé rozsáhlé části Evropy víceméně liberální vládě vzepřely a podlehly uhrančivosti fašismu. (Levicový totalitarismus komunismu zapustil kořeny v hluboce neliberální ruské půdě.) Fukuyamova teze však přinejmenším v době, kdy s ní přišel, dávala průchod pocitu, že po období krize liberalismus nakonec zvítězil nad svými hlavními protivníky. Nejprve zmizel fašismus, pak komunismus. Liberalismus se znovu uchytil v zemích, odkud předtím vymizel, a začal se nově prosazovat v Jižní Koreji, na Tchaj-wanu, v Indii či v Turecku.      Dějiny, které tu popisuji, zaznamenávají vzestup, adaptaci a šíření jedné ideje. Ve druhé polovině 20. století se liberalismus stal státním náboženstvím nejmocnější země na světě. Američtí liberálové v období studené války slučovali odpor vůči totalitarismu, jak byl vlastní Isaiahu Berlinovi, Karlu Popperovi a dalším, s aktivistickým liberalismem, jak jim jej odkázal FDR. Snaha rozšířit přínos liberálního státu tak, aby zahrnul i vyloučené vrstvy, přiměl Demokratickou stranu k tomu, aby přijala plášť boje za občanská práva. V době, kdy byl na zenitu, se stal liberalismus označením pro občanská práva a pro program boje s chudobou prezidenta Johnsona. V roce 1964 se zdálo, že Spojené státy dosáhly liberálního snu a vědí, jak současně chránit svobodu a posilovat rovnost.      Pak se ale sepětí liberalismu s americkou veřejností přetrhlo – a tato ztráta klade našemu dnešku pronikavé otázky. Scházela prostě bílým Američanům vůle k tomu, aby černochům přiřkli plnou rovnoprávnost? Jinými slovy, spočíval liberální konsenzus na tiché dohodě, že je určen „jen pro bílé“? Nebo liberálové ztratili ze zřetele víru v jednotlivce a upustili od skepse vůči státu? Začali se Američané štítit liberálního sociálního inženýrství? Kyvadlo se totiž zhouplo v opačném směru a sedmdesátá i osmdesátá léta přihlížela rozmachu nové nauky, která stát považovala za parazita, jenž požírá individuální iniciativu a ekonomickou svobodu, skýtající klíč k plnému osobnímu naplnění a celonárodní obrodě. Spojené státy vstoupily do fáze, v níž spolu o moc zápasily levicový a pravicový liberalismus; a skutečnost, že si levicoví liberálové z podstatné části osvojili slovník a někdy i program apoštolů volného trhu, byl argumentem pro názor, že pravicoví liberálové možná prohráli v několika bitvách, avšak vyhráli válku.      Ze zpětného pohledu možná triumf tržní ideologie připravil scénu pro naše nynější útrapy. Politika volného trhu způsobila akceleraci globálních sil, které už tehdy vyostřovaly hospodářskou nerovnost. Díky ekonomickému růstu a společenské mobilitě byla nerovnost po jistou dobu snesitelná, avšak tento výtah do vyšších pater se nyní zpomalil a zastavil. Drastický hospodářský pokles roku 2008 udeřil ve chvíli, kdy si už Američané začali klást otázku, zda je pro ně stávající systém stejně přínosný, jako byl pro generaci jejich rodičů. Moderní liberalismus závisel na očekávání stále jasnější budoucnosti, a hospodářské i psychologické základy této víry se nyní zhroutily.      V téže době vpustili republikáni do národněpolitického krevního oběhu bakterii iliberalismu. Strana se aktivně podbízela konzervativním evangelikálním voličům, kteří nikdy nepřijali sekulární stát a nerespektovali sekulární uvažování. Tito voliči se velice záhy stali jádrem Republikánské strany. Vyznávání absolutních hodnot mělo za důsledek, že své odpůrce nepovažovali jen za pomýlené, ale vyloženě za nelegitimní. Tito voliči byli pro dosažení stranické převahy ochotni akceptovat v zásadě jakékoli prostředky – a k využívání tohoto radikálního temperamentu se s radostí připojili i sekulární republikáni.      Zavržení liberalismu bylo jako neviditelný podzemní požár, který najednou propukl všem na očích. V knize zkoumám rozmach tohoto vzteku v Evropě i ve Spojených státech. Příčiny se překrývají, ale nejsou totožné. Stejně tak měla krize liberalismu odlišný průběh ve východní a v západní Evropě. Ve východní Evropě liberalismus nezapustil hlubší kořeny a tamější občané, na něž sekulární, racionalistická a mnohojazyčná západní kultura působila cize, se ohlíželi za dobami skutečné či domnělé národní slávy a za náboženskými a nacionalistickými pilíři starých pořádků. V západní Evropě vládou liberalismu společně otřásl pokles průmyslové výroby a kulturní vykořeněnost početného přistěhovalectví především z islámského světa. Stejně jako rasové otázky rozpoltily americkou společnost, stala se v posledních letech kulturní ranou Evropy imigrace a uprchlictví.   Američané si prvního neliberálního prezidenta zvolili v roce 2016. Donald Trump má mimořádné populistické a demagogické nadání, současně ale také našel mimořádně vnímavé publikum. Hospodářsky motivovaný hněv obrátil voliče stejně jako v Evropě proti stávajícímu systému a pocit vyvlastněnosti podnítil nacionalistickou reakci vůči přistěhovalcům, uprchlíkům, domácím menšinám, cizincům a liberálům, kteří jakoby hájí tyto lidi odjinud proti (bílým) Američanům. Konečně pak měl Trump též jedinečnou příležitost k tomu, aby využil úpadku víry ve fakta, vědu a rozum. Trumpova nestoudná lhostejnost k pravdě by ho o generaci dřív vystavila posměchu, avšak v roce 2016 našel publikum, jež po jeho alternativních realitách lačnilo.      Dnes žasnu, jak je možné, že jsem se spolu s ostatními cítil tak bezstarostně, zatímco nenávist k liberalismu dosahovala bodu varu. Zpětně si teď uvědomuji, že jsem projevoval symptom liberální odtažitosti. Jakožto novinář jsem strávil mnoho let psaním o celostátní politice, programech městské správy i reformě školství, ohniscích nekonečných prudkých bitev mezi levicí a pravicí. Přibližně před dvaceti lety jsem se začal specializovat na zahraniční politiku a mezinárodní záležitosti, jež se s rozmachem „humanitárních intervencí“ a podobných doktrín též staly arénou morálních dramat. Před deseti lety jsem začal učit v kampusu Newyorské univerzity v Abú Dhabí, jenž – řečeno slovy téže instituce – představuje ústřední ohnisko této „globální univerzitní sítě“. Spolu s ostatními příslušníky kosmopolitní vrstvy jsem se snadno přesouval z místa na místo. Uvažoval jsem a dosti často psal o americké snaze formovat svět k obrazu svému vývozem svých liberálně-demokratických ideálů. Nebyl jsem si jist, zda je taková změna možná, ale nenapadlo mě pochybovat, zda vlastně Američané v tyto ideály stále ještě věří.      Uniklo mi, že se sám kosmopolitismus – tedy hodnotový systém globalizovaného světa – stal pramenem hluboké zášti. Spontánně jsem přikyvoval, když prezidentský kandidát Barack Obama prohlásil, že dělničtí voliči „visí na zbraních nebo náboženství nebo antipatii vůči lidem, kteří se od nich odlišují, nebo na odmítání imigrantů nebo na odmítání volného obchodu, aby si tak vysvětlili svoje frustrace“. Nepřátelství vůči liberalismu nepředstavovalo světonázor, nýbrž patologický příznak. Kosmopolitní liberálové sklízeli plody volného obchodu, početnější imigrace a plynulého pohybu lidí a myšlenek, zkrátka globalizace. Týž systém uvrhával miliony lidí do zaostalosti.      V závěrečné části knihy si kladu otázku, jak lze poučení z minulosti liberalismu využít pro záchranu jeho budoucnosti. Liberalismus dokázal přetrvat v adaptacích; jak se tedy musí adaptovat na globalizovaný, postindustriální a podle všeho „popravdivostní“ svět? Mám za to, že liberálové neuspějí, pokud se pokusí prostě a jen zmobilizovat svou polovici USA proti polovici, která hlasovala pro Donalda Trumpa. Liberálové musí na Trumpův populistický nacionalismus odpovědět afirmativním nacionalismem, který oslovuje občany USA jakožto celek. To bude vyžadovat vážnou sebereflexi: tytéž globalizované síly, jež většina liberálů vychvaluje, totiž mnoha Američanům přinesly skutečnou újmu – a tito lidé liberály nenávidí pro jejich privilegované postavení. Liberálové se budou muset rozhodnout mezi neustálými nároky marginalizovaných skupin na uznání jejich zvláštních identit a nutností promlouvat k celému americkému lidu. Spojení „liberální nacionalismus“ může působit jako vnitřně rozporné, ale je tomu tak pouze tehdy, pokud liberalismus zploštíme na čistý a bezmyšlenkovitý individualismus. Moderní liberalismus musí najít rovnováhu mezi našimi individuálními právy a povinnostmi vůči společenství. V tom spočívá dědictví i budoucnost této velkolepé nauky.   kapitola první Ochránit lid před lidem Nejprve musíte vládě umožnit, aby omezovala ovládané, a poté ji donutit, aby se omezovala sama. — James Madison Na podzim roku 1878 Alexander Hamilton vyzval Jamese Madisona (a Johna Jaye) ke společnému sepsání série statí, jež dnes známe pod označením Listy federalistů. Hamiltonovým cílem bylo obhájit krátce předtím sestavenou a ratifikovanou Ústavu Spojených států před kritiky, kteří považovali silnou centrální vládu za výzvu k nastolení nové tyranie, takřka stejně tíživé jako ta, která předtím doléhala na kolonie. Madison se na formulaci Ústavy podílel více než kdo jiný a upřímně sdílel Hamiltonovo přesvědčení (označované za „federalismus“), že ústřední vláda musí být nadřazena státům. Proti Hamiltonovi však byl mnohem vášnivěji oddán svobodě jednotlivce. Newyorský finanční kouzelník Hamilton si představoval mocný centralizovaný stát, který by po čase mohl rovnocenně soutěžit s evropskými monarchiemi. Naproti tomu Madison dospěl k paradoxnímu závěru, že jedině robustní ústřední vláda může zvládnout řídit konfliktní zájmy, které v každém početném a rychle se rozšiřujícím národě nutně působí, a ochránit tak elementární občanské právo mluvit a smýšlet, jak se komu zlíbí.      V 51. listu Madison ukázal, že dělba vládní moci na zákonodárnou, exekutivní a soudní větev spolu se sdílením moci federálními a státními jurisdikcemi vládě brání narušovat občanské svobody. To samo o sobě nebylo nijak zvláštní: nauku o dělbě moci považovali za písmo svaté jak arcifederalisté typu Hamiltona nebo Johna Adamse, tak stoupenci minimálního státu, jako byl Thomas Jefferson. Madison však zašel o krok dál a přednesl tezi, která se obecnému vlasteneckému mínění příčila: napsal, že v republice nestačí „střežit společnost před útlakem ze strany vládců“, nýbrž stejně tak je nutné „chránit jednu část společnosti před nespravedlností ze strany jiné části“. Jelikož „různé skupiny občanů mají přirozeně různé zájmy“, může se stát, že většina spojená sdíleným zájmem začne ohrožovat práva menšiny.      Jelikož liberalismus postrádá jakýkoli přísně kodifikovaný myšlenkový obsah, lze s jeho dějinami začít – podle toho, v čem vidíme podstatu liberalismu – na mnoha místech. Někteří si za východisko volí republikánské myslitele ve starověkém Římě, pro jiné jím je John Locke nebo i Thomas Hobbes, podle nichž suverenita netkví v panovnících, ale v obyčejných lidech, a pro další zase myslitelé francouzského osvícenství, mimo jiné Jean-Jacques Rousseau a markýz de Condorcet, kteří hájili lidská práva proti absolutismu. Nikdo z amerických otců zakladatelů se nepovažoval za „liberála“, nicméně všichni vyznávali suverenitu lidu a nedotknutelnost individuální svobody. A o napětí mezi těmito dvěma principy a o mechanismech nutných ke smíru mezi svobodou a rovností nikdo z nich nepřemýšlel tak hluboce jako Madison.      Madisonova otázka v 51. listu zněla: Jak lze lid ochránit před lidem? Je možné – uvedl – přiřknout nějakému externímu útvaru či jednotlivci pravomoc vetovat vůli většiny, avšak tím by se lid vzdal své suverenity. Alternativní řešení je součástí aktivit „svobodné vlády“: dokud je stát dostatečně rozsáhlý a vnitřně rozmanitý, zabrání nástupu panovačné většiny čirá zájmová rozmanitost obyvatel, pokud je jí ponecháno volné pole. Přirozená tendence zveličovat vlastní význam může posloužit demokracii: zřízení „musí být takové, aby se jedna ctižádost stavěla proti druhé“, napsal Madison.      Madisonovým polemickým cílem, kvůli němuž ho Hamilton zverboval, bylo prokázat, že robustní stát vprostřed rozsáhlé a sjednocené republiky svobodu nejenom neohrožuje, ale naopak ji chrání. V tomto boji federalisté jednou provždy zvítězili; nikdo už dnes netvrdí (jak to generaci před americkými otci zakladateli činil francouzský myslitel Montesquieu), že republika musí být kompaktní a homogenní. Jedenapadesátou stať v Listech federalistů dnes čteme jako jedno z prvních zachycení nezbytného napětí mezi povinností ctít demokratickou většinu a imperativem chránit individuální svobody a práva menšin. Odpověď, již Madison podal, už dnes není zcela přesvědčivá: vidíme totiž, že bohatství a moc může na politickém trhu – stejně jako na trhu ekonomickém – zajistit nespravedlivou převahu a umožnit, aby „ctižádosti“ málokterých převážily nad ctižádostmi mnohých. Nicméně napětí, jež Madison pojmenoval, zůstává pro liberální uvažování klíčové. Tím, jak velice moderně přijal boj různých zájmů, se odlišil od svých vrstevníků, kterým na mysli tanul stát řízený jediným a poznatelným veřejným blahem.      Dnes Madisona nepovažujeme za giganta v jedné řadě s Washingtonem, Jeffersonem, Adamsem či Hamiltonem. I na svou dobu byl malý (měřil něco přes 160 centimetrů), v mládí trpěl přehnaným ostychem a i v dospělosti mluvil před posluchači skoro nesrozumitelně tiše. Přestože strávil celý profesní život jako politik, nesnášel kampaně. Dokázal ale uzavírat pevná přátelství; jeho dopisy jsou prosyceny vstřícností. Měl blízký vztah ke svým mentorům Washingtonovi a Jeffersonovi, ale též k vrstevníkům včetně bouřlivého Hamiltona. Díky schopnosti zvládnout komplexní problémy, duševní vyrovnanosti a ochotě nechat zazářit druhé se stal pro Ústavní konvent nepostradatelným. „Je to velice skromný a mimořádně sympatický muž,“ prohlásil o něm William Pierce, kolegadelegát ze státu Georgia. Pro Jeffersona i Washingtona byl Madison nepostradatelným rádcem, pokud jde o subtilní posouzení jednotlivců, otázek i politických tendencí. U málokoho se tehdy i dnes spojuje tak obsáhlé vzdělání s pronikavými politickými instinkty.      Madison byl bytostný racionalista. U Novoangličanů Johna Adamse či jeho syna Johna Quincyho Adamse se osvícenská oddanost rozumu spojovala s pronikavým kalvinistickým přesvědčením o lidské upadlosti a hříšnosti. Revoluční předáci v přímořské Virginii žili ve svého druhu pastorálních Aténách, umožněných prací otroků, a měli sklon k volnomyšlenkářství. Madison se narodil roku 1751 v bohaté plantážnické rodině nedaleko virginských Blue Ridge Mountains a jeho náboženská víra byla mizivá či nulová. V nejstarších dochovaných dopisech působí dojmem pobaveného pozorovatele lidských pošetilostí, avšak jedna věc ho přiváděla k zuřivosti, totiž „ďábelský, v pekle zplozený princip“ náboženského útisku (jak v roce 1774 napsal svému blízkému příteli Williamu Bradfordovi, spolužákovi z Princetonu). Anglikánské duchovenstvo uvrhlo do žaláře několik baptistických kněží, usvědčených z kacířství. „Náboženská poroba svírá a oslabuje mysl,“ napsal Madison Bradfordovi, „a zbavuje ji schopností pro jakýkoli ušlechtilý podnik, jakýkoli širší rozhled.“      Diskuse ohledně svobody svědomí poutala Madisonův zájem i poté, co se přidal na stranu revoluce. Ještě jako mladíček se stal spolupracovníkem George Masona, který v téže době, kdy Thomas Jefferson psal Deklaraci nezávislosti, zformuloval Virginskou deklaraci práv. Masonův apel na náboženskou snášenlivost Madison posílil vložením věty: „Všichni lidé mají právo na úplné a svobodné praktikování“ svých náboženských názorů. To bylo pro delegáty podle všeho příliš velké sousto, jelikož ustanovení bylo nutné zmírnit a výsledná formulace zněla: „Všichni lidé mají právo na … svobodné provádění náboženství podle toho, co jim velí svědomí.“ O deset let později Madison na tyto řádky odkázal v petici proti úmyslu virginského shromáždění dotovat náboženskou výchovu. Pokud má zákonodárný sbor právo přebít takto fundamentální svobodu, napsal Madison, pak je nutno uznat, že „mohou řídit svobodu tisku, mohou zrušit porotní soud a mohou spolknout exekutivní i soudní pravomoci státu“. Hyperbolické vyjadřování je dokladem, jak vypjatě byl Madison oddán svobodě jednotlivce.      Stejně jako Jefferson byl i Madison bezmezně zvídavým encyklopedickým učencem. V roce 1785 zaslal Jeffersonovi seznam knih, u nichž doufal, že by mu je adresát mohl opatřit v Paříži, kde diplomaticky reprezentoval nový stát: „pojednání o starověkých či novodobých federálních republikách“, jež by mu pomohla s obhajobou federalismu, dále knihy „o mezinárodním právu a o přírodozpytu i politické historii Nového světa“, „Pascalovy Listy venkovanovi“, španělského přírodovědce a cestovatele po Novém světě „dona Ullou v originále, co nejlepší edici Linného“ a jeden francouzský cestopis z Číny, „určitě velice zajímavý“. Avšak mentalita obou mužů byla extrémně odlišná. Jefferson byl „Olympan“, odtažitý muž, jehož rozpory mezi světem jeho představ a okolní skutečností zneklidňovaly jen občas; naproti tomu Madison byl pragmatik a podrobný pozorovatel světa, který měl před očima. Když mu Jefferson téhož roku zaslal z pařížských výšin dopis s šokujícím návrhem, aby vždy jednou za 34 let byly zrušeny všechny dluhy a přepsány všechny zákony, jelikož jedna generace nemá poutat druhou, Madison sice vzdal uctivý hold „vznešeným pravdám“, jež se odhalily v přítelových spekulativních úvahách, avšak současně je hodlal prozkoumat „obnaženým zrakem běžného politika“. Upozornil, že ono přetrvávání pravidel v čase, na něž si Jefferson naříká, je naopak zdrojem legitimity. „Pokud se neprojevuje žádný jednoznačný nesouhlas, je možné odvodit … mlčenlivý souhlas.“ Spravedlnost nevyvstává z abstraktní filozofie, nýbrž z žité zkušenosti.      Madison chápal, že je možné být oddán věci svobody, ale přitom nepropadnout slepé víře v ni. Revoluce byla zčásti hnána uhlířskou vírou ve svobodu jakožto protiklad moci. Američtí vlastenci, zlákaní „paranoidní nedůvěrou vůči moci“, která byla vlastní anglickým radikálním whigům, považovali (slovy historika Gordona Wooda z jeho knihy Utvoření americké republiky, 1776–1787) „jakékoli nakupení politické moci, byť sebemenší a dílčí, za děsivě tyranské“. Člověk je přirozený, stát je umělý: nepochází od člověka, nýbrž stojí proti němu. Jak napsal Thomas Paine ve spisku Common Sense, který pomohl roznítit plamen revoluce: „Vláda je – stejně jako oděv – odznakem ztracené nevinnosti; královské paláce jsou zbudovány na troskách rajských besídek.“      To bylo příhodné heslo k rozdmýchání vzpoury proti imperiální mocnosti, avšak jako vodítko autonomní vlády bylo vcelku bezcenné. Zkušenost porevolučních let včetně takzvané Shaysovy rebelie v letech 1786–1787, což bylo ozbrojené povstání statkářů zatížených zničujícími dluhy proti vládě a soudům státu Massachusetts, byla pro mnoho otců zakladatelů důkazem, že demokracie představuje pro svobodu včetně práva na majetek svébytná rizika. Madison byl v tomto směru zvláště prozíravý. Jak napsal v jednom z řady fascinujících dopisů Jeffersonovi: „V našem typu vládnutí náleží skutečná moc většině společenství a vpádu do soukromých práv je nutno se především obávat nikoli od vládních aktů, jež by se příčily smýšlení voličů, nýbrž od skutků, v nichž je vláda pouhým nástrojem většinového počtu voličů.“ To, co zde Madison popisuje, bychom dnes označili za populismus.      Madison chápal, že „lid“ jsou nakonec prostě lidé: nikoli ctnostná abstrakce, nýbrž soubor jednotlivců s vlastními zájmy. Nicméně na rozdíl od Hamiltona, který na obyčejného člověka pohlížel pesimisticky, nebo Adamse, který se „davu“ obával natolik, že v Rozpravách o Davilovi prosazoval exekutivu, jež by ztělesňovala „monarchický princip“, se Madison instinktivně přikláněl na stranu občana proti mocenskému útisku. Vzájemné odlišnosti bolestně vyšly najevo v roce 1791, když Thomas Paine v návaznosti na Francouzskou revoluci sepsal Lidská práva, horoucí manifest, jenž hájí revoluční davové násilí a vyhlašuje, že „národu“ „vždy náleží bytostné, nenapadnutelné právo zrušit jakoukoli podobu vlády, kterou shledá nevyhovující“. Jefferson nadšený Francouzskou revolucí i Paineovou výzvou do zbraně poskytl pro americké vydání knihy svého druhu reklamní přípis, v němž vyjádřil naději, že Paineova stať vyvrátí „politické hereze, jež mezi námi vyrašily“. Jednalo se o průhlednou narážku na údajnou slabost pro monarchii u viceprezidenta Adamse. John Quincy Adams přispěchal na otcovu obranu se sérií úvah vyděšených revolučním násilím natolik, že by jejich autorem klidně mohl být konzervativní filozof Edmund Burke. Rozkol mezi Jeffersonem a Adamsem se nezahojil ani po desítkách let. Madison se klonil k Jeffersonovi a Paineovi. Byl nadšen, když mu Francie v roce 1793 udělila čestné občanství, přestože v té době už hlavním nástrojem lidové vůle byla gilotina. Rizika, jež představuje „lid“, Madison podle všeho vnímal ve Spojených státech mnohem bystřeji než ve Francii.   Americký novinář a spisovatel James Traub (1954) přispíval čtyřicet let do předních periodik včetně The New Yorker a The New York Times Magazine. V současné době vyučuje zahraniční politiku a intelektuální dějiny na New York University a na New York University Abu Dhabi a píše sloupky a stati pro americký zpravodajský magazín Foreign Policy.   Z anglického originálu What Was Liberalism? The Past, Present, and Promise of a Noble Idea, vydaného nakladatelstvím Basic Books – Hachette Book Group v New Yorku roku 2020, přeložil Martin Pokorný, 368 stran, vydalo nakladatelství Prostor roku 2021 {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-07-01 18:39:39

Národní muzeum představuje Milana Rastislava Štefánika, jak ho neznáte

Národní muzeum otevřelo ve své Nové budově výstavu Milan Rastislav Štefánik: Generál-osvoboditel. Návštěvníci se tak seznámí s touto výraznou osobností a odhalí i ta méně známá fakta o Štefánikově životě. Výstava je navíc prvním výsledkem mezinárodní spolupráce Národního muzea po ukončení nouzového stavu. Výstava zachycuje Milana Rastislava Štefánika nejenom jako politika a vojáka, který měl zásadní podíl na vzniku Československa v roce 1918, ale také jako astronoma, cestovatele, sběratele a dokonce i kouzelníka. Návštěvníci si prohlédnou originální předměty, které dokumentují jeho jedinečnou osobnost i různorodé záliby. Jde například o Velký zrcadlový dalekohled se stativem, který Štefánik používal při svých vědeckých výpravách, Gauguinovy dřevoryty, které si přivezl ze své expedice na Tahiti nebo jeho kouzelnický klobouk a karty. „Jsem rád, že můžeme i českým návštěvníkům přiblížit jedinečnou osobnost Milana Rastislava Štefánika a uspořádat první mezinárodní výstavu po uvolnění hranic právě ve spolupráci se Slovenským národným múzeem,“ dodává generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Důležitou součástí výstavy je i Štefánikův druhý život. Budování jeho kultu v období 1. Československé republiky a Slovenské republiky i snaha komunistického státu na něj v národním příběhu zapomenout. Speciální místo ve výstavě zaujímá zobrazení osudu Štefánikových předmětů, jejich cesta z Paříže do Prahy, následně na Slovensko a snaha o jejich záchranu po roce 1948. Slovenské národné múzeum poprvé realizovalo tuto výstavu na Bratislavském hradě, k vidění tam byla od října 2019 do května 2020. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-05-01 08:00:18

Obnova české ekonomiky – jednou už to tady bylo

Další fází plošné karantény je její postupné uvolňování, a tedy i postupné rozbíhání normálního života. Života společenského, kulturního, sportovního, ale konec konců především ekonomického. Zatímco společensky a kulturně se asi rozběhneme víceméně sami, ekonomika bude potřebovat značnou pomoc. Škody, které každý den narůstají, se nejprve budou zastavovat, pak zmenšovat: budeme muset nahradit, co jsme zameškali. Obnova ekonomiky však nemusí být jen návratem ke starým pořádkům. Může to být skok, ke kterému nynější krize vytváří výborné předpoklady. Paradox? Ani ne – tak je to vlastně skoro vždycky: všechno zlé je k něčemu dobré. Za všeobecného souhlasu dělá nyní česká vláda řadu plošných opatření, která mají zmírnit průběh a dopady ekonomické krize na nejpočetnější a nejvíce ohrožené části ekonomiky: dodává hotovost domácnostem, živnostníkům a firmám, a zároveň postupně umožňuje obnovit provoz v maloobchodní síti. Je to logický a prakticky nesporný sled kroků, kterému se dá jen těžko oponovat. Také moc oponentů nemá – až na pár opozičních politiků (spíš lídrů než výkonných lidí v terénu), kteří tu a tam něco utrousí. Faktem ale je, že ani v historii, ani v okolních zemích nenajdeme žádné lepší řešení. Dlužno také přiznat, že dosavadní postup vlády má dobrou a úspěšnou filozofii, kterou většina veřejnosti chápe a přijímá.  Otazníky se vynořují s pohledem na delší časový horizont. Karanténa a z ní vyplývající omezení probudila nebývalou vlnu pozitivní energie, spoustu nápadů a úspěšných, nebo alespoň nadějných projektů. Nejde jen o šití roušek, které má ohromnou psychologickou hodnotu a zároveň vyřešilo počáteční problém s jejich nedostatkem. Je tu řada dalších, komplikovanějších příkladů: v mnoha oborech se prakticky vyzkoušelo, co všechno se dá udělat přes počítač a bez osobního kontaktu. Některé nezbytnosti se staly zbytnými a mnoho lidí také najednou mělo čas se zastavit, zamyslet a věnovat se činnostem, na které dříve nebyl čas. To všechno může být dobrým nástupem k výkonnější a efektivnější ekonomice. Velmi bude záležet na tom, zda stát tomuto proudu vytvoří prostor – zda obnova české ekonomiky bude natolik chytrá, aby vystihla nejslibnější ohniska a dala jim zelenou. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Máme nějaké vzory? Ekonomické krize tady sice v minulosti byly, ale s tou, která právě nastává, se žádná z nich nedá dost dobře srovnávat. Nevzniká ve finančním sektoru, nemá cyklický charakter, neschyluje se k ní postupně, ale startuje ze dne na den zastavením výroby v obrovském, globálním rozsahu. Systémově je to situace, na kterou není přesný návod, těžko může být řešena podle nějakého pevného plánu a známých pouček. Bude to spíš vyžadovat jasnou vizi vyplývající z dobré praktické znalosti, schopnost řídit složitý proces a odvahu přijímat zásadní rozhodnutí. Z tohoto hlediska lze přece jen najít určitou historickou paralelu – situaci před třiceti lety: východiskem bylo nevýkonné, plánem řízené národní hospodářství napojené na slabý a rozpadající se trh ostatních zemí východního bloku. Cílem byla standardní tržní ekonomika napojená na fungující západní trhy. Zkušenost s takovou transformací nebyla ale k dispozici žádná. Přesto se podařilo ji v poměrně krátké době realizovat bez vážnějších sociálních otřesů a s pozitivním výsledkem: neprovázela ji ani katastrofální nezaměstnanost, ani hyperinflace, nezpůsobila žádné fatální zadlužení, ani výrazný exodus talentů a mozků. Můžeme dnes diskutovat o tom, zda se přechod k tržní ekonomice nemohl uskutečnit s menšími náklady. To je ale diskuse bez konce a z dnešního pohledu i bez významu. Je to ale obrovská zkušenost – a ta ukazuje, že v mimořádné situaci lze dělat velké a zásadní změny a že v českých poměrech funguje česká cesta nejlépe. Ukazuje, jak důležité bylo dávkovat změny tak, aby jejich dopad byl postupný a nevyvolal šoky. Aby celý proces byl důvěryhodný pro investory a zahraniční trhy. Aby stát ustupoval do pozadí a přenechával prostor soukromému kapitálu. Aby makroekonomické prostředí směřovalo k rovnováze, stabilitě a předvídatelnosti. Podstatné také je, že se v takových situacích moc nediskutuje, neboť je nutno s jasnou vizí řídit a rozhodovat. Není známo, že by tehdy existovaly nějaké poradní týmy ekonomů. Celý proces řídil nepočetný tým lidí, kteří měli teoretické znalosti, ale minimum praktických zkušeností, zato však všechny potřebné pravomoci, rozhodovací schopnosti a vysokou autoritu.  Poradní týmy Dnes tu poradní týmy máme. Zatím se v médiích objevily tři takové skupiny. Z jejich složení se nezdá být moc pravděpodobné, že by tyto týmy vyprodukovaly reálný a úspěšný plán pro využití potenciálu české ekonomiky v nastalé situaci. Ačkoliv se jedná o zajímavé a uznávané osobnosti, jejich počet a složení dohromady velké naděje nevzbuzuje. Akademici, analytici, bankéři a vysocí manažeři budou sedět kolem stolů – nebo možná doma u svých počítačů – a povedou diskuse. Budou sepisovat názory a stanoviska, hledat shodu, ale nebudou rozhodovat a za své rady nebudou mít žádnou faktickou odpovědnost. Z nedávné zkušenosti lze usoudit, že význam těchto poradců bude opět žalostný. Vlády s jejich podporou se dopouštěly zásadních strategických chyb: připomeňme přiškrcené veřejné investice po finanční krizi v roce 2008–9, odloženou důchodovou reformu a zrušenou reformu zdravotnictví, což jsou asi nenápadnější příklady. Není to jistě vina poradních týmů, jen chyba strategií, které je povolaly do služby a pak je nedokázaly využít. Ekonomičtí poradci tak v konečném důsledku zapůsobili spíš jako PR agentury: měli mediální ohlas, demonstrovali ochotu vlády o věcech jednat, umožnili zveřejnit a vysvětlit všechny možné těžkosti a smířit se nakonec s rezignací na řešené problémy. Jaká je naděje, že to tentokrát nedopadne podobně?  Poměrně malá, ale naděje to pořád je: vytvářejí ji podnikatelé, kteří zvládají svůj byznys i ve změněných podmínkách. O některých se ví, o mnoha dalších se nemluví a nepíše. Na jedné straně jsou spekulanti, kteří dodržují karanténu a těší se, že si tak zajistí nárok na kompenzaci, a jsou jiní, kteří se okamžitě se situací vyrovnali: zapojili do svého byznysu internet, převedli své zaměstnance na nejpotřebnější sortiment, pustili se do renovací, investic a nových aktivit. Netýká se to jen živnostníků a drobných firem. I velké české firmy, které mnohdy začínaly z ničeho a jejichž majitelé je dovedli k miliardovým obratům, neskládají ruce do klína a nejsou ani ohromené, ani zaskočené globální pandemií a vidinou ekonomické krize. Výrobce polohovacích nemocničních lůžek Linet ve Slaném se okamžitě soustředil na ten sortiment, po kterém je největší poptávka, a vyrábí na plné obrátky pro nemocnice napříč Evropou i v USA a dalších zemích. Nebo logistická přepravní firma HOPI v Říčanech u Prahy – zvládla problémy s ucpanými dálnicemi, nabírá nové lidi a dál investuje do svého růstu. Pražská CSG, která zachránila českou značku Tatra, také drží plný provoz ve všech svých firmách. Pokud tito lidé – nebo spíš lidé tohoto druhu a této „krevní skupiny“ – budou mít dostatečný prostor a podporu, může se česká ekonomika posunout velmi rychle a výrazně kupředu: stát se výkonnější, efektivnější a v konečném důsledku i silnější. V českých genech je tradičně zakomponován sklon k překvapivým, v podstatě jednoduchým řešením. Tak, jak svého času prosazoval své vize Tomáš Baťa nebo Václav Klement, Antonín Švehla, nebo Alois Rašín nebo třeba profesor Otto Wichterle, tak lze nepochybně uvažovat o mnohých výzvách i dnes. V podnikání, v politice i ve vědě. Mohou to být myšlenky, které se nevejdou do ekonomických pouček, budou se míjet se zažitými představami a budou vyžadovat velkou dávku odvahy a síly ke svému prosazení. Když se ale ta síla a odvaha najde, mohou to být nejúspěšnější projekty své doby.  Krizová ekonomická situace je dobrou příležitostí vzít i neobvyklé myšlenky vážně, zabývat se jimi a dát jim šanci. Pokud by vládě radili lidé, kteří mají v české ekonomice za sebou hmatatelné výsledky, byla by šance samozřejmě větší. Názory akademiků, manažerů a bankéřů v cizích službách, tam se asi české moudrosti těžko dočkáme. Současná vláda bude po ukončení karantény zřejmě disponovat velkou důvěrou veřejnosti, nejvyšší dostupnou podporou a bude mít tedy jedinečnou příležitost prosadit rozumnou, chytrou a nejspíš i jedinečnou českou vizi dalšího rozvoje naší ekonomiky. Možná budeme mít díky včasným opatřením a vysoké disciplíně veřejnosti i určitý časový náskok. Zároveň asi nemůžeme počítat s velkou mezinárodní solidaritou – každá země bude mít své starosti a bude prosazovat své zájmy a své priority. Nebude to tedy lehké, ale šance to rozhodně je.  {/mprestriction}  Autor je publicista.

Čas načtení: 2024-03-08 08:30:00

Ben z Bybitu a Lily ze Solany představí strategii pro Web3 v exkluzivní živě vysílané diskusi

Dubaj (Spojené arabské emiráty) 8. března 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Bybit Web3 s hrdostí zve v rámci přelomové spolupráce, která posune hranice blockchainové technologie, na nadcházející online diskusi se zástupci jednoho z nejrychleji rostoucích ekosystémů ve světě blockchainu Solana Ecosystem. Tato převratná akce s názvem „ Revoluce v blockchainu: Kulatý stůl vizionářů Web3 s Bybit a Solana Ecosystem " proběhne 13. března 2024 a nabídne jedinečnou hloubkovou diskusi na téma inovací, růstu a budoucích strategií utvářejících třetí největší blockchainový ekosystém na světě.Nahlédnutí do budoucnosti platformy Solana, rostoucí hybné síly Web3V prosinci 2023 překonala Solana projeveným zájmem a počtem vyhledávání na Googlu Ethereum, což svědčí o jejím rostoucím zastoupení a vlivu na blockchain. Účastníci diskuse získají zasvěcené informace o posledních novinkách a vylepšeních přímo od zástupců Solana Ecosystem a navíc i analytický náhled společnosti Bybit na potenciál ekosystému a společné úsilí obou stran o podporu a rozšíření tohoto dynamického prostředí.Součástí kulatého stolu bude exkluzivní část věnovaná pozoruhodnému růstu ekosystému Solana v prvním čtvrtletí a jeho ambiciózních plánů do budoucna. Diskuse, kterou svými postřehy doplní President of Solana Foundation Lily Liu a CEO and co-founder Bybitu Ben Zhou, se bude věnovat ambicím Solany řešit stávající problémy blockchainu, její jedinečnou hodnotovou nabídku a faktory, které stojí za prudkým nárůstem její popularity a přijetí.Stavíme na Solaně: Exkluzivní oznámení a plány do budoucna od partnerů Solany a DAppÚčastníci se mohou dále těšit na exkluzivní oznámení týkající se plánu Solany na rok 2024, včetně nových partnerství a strategického zaměření Solana Foundation. Tento segment odhalí hlavní priority a iniciativy Solany pro nadcházející rok a nabídne pohled z první ruky na další plány tohoto předního blockchainového ekosystému.Na akci zazní také postřehy klíčových partnerů hloubkově zapojených do ekosystému Solana – MarginFi, Kamino Finance a DRiP – jejichž zástupci prodiskutují výhody a jedinečné aspekty ekosystému Solana přitahující vývojáře i projekty. Tato sekce připomene ducha spolupráce a inovační kapacitu, díky nimž je Solana preferovanou volbou pro špičkový vývoj blockchainu.Zapojte se do konverzace:Datum: 13. března 2024Čas: 9:30 - 10:30 koordinovaného světového času (UTC)Platforma: Kanál pro živé vysílání Bybit's Press Room - Livestream PlatformPřední řečníci:• Ben Zhou, Co-Founder and CEO of Bybit• Lily Liu, President of Solana Foundation• Emily Bao, Bybit Web3 Evangelist• Dirk Pennings, Bybit Web3 Evangelist• Mac Brennan, Co-founder of MarginFi• Marky, Co-lead of Kamino• Vibhu, Founder of DRiP• Joe Takayama, Angel Investor and YouTuberÚčastníci se také mohou těšit na lákavý giveaway Solana Mobile Chapter 2, jehož další podrobnosti budou oznámeny během livestreamu.Buďte u toho: Nenechte si ujít příležitost získat cenný pohled do budoucnosti Solany a Web3. Aktuální informace najdete na platformě Bybit's Press Room nebo na sociálních sítích společnosti.#Bybit / #TheCryptoArk / #BybitWeb3O Bybit Web3Bybit Web3 redefinuje otevřenost v decentralizovaném světě a vytváří jednodušší, otevřený a rovný ekosystém pro všechny. S naší stále rostoucí komunitou (čítající přes 800 000 uživatelů peněženek a více než 10 velkých ekosystémových partnerů) vytváříme na blockchainu prostor pro tvůrce, kreativce a partnery a zveme nejen stávající nadšence do krypta, ale i ty, kteří se s ním chtějí teprve seznámit.Bybit Web3 poskytuje komplexní sadu Web3 produktů navržených tak, aby umožnily co nejotevřenější a nejjednodušší přístup k Web3 aktivům, jejich výměnu, shromažďování a rozšiřování. Naše peněženky, tržiště a platformy stojí na zabezpečení a odborných znalostech, které Bybit řadí mezi tři nejlepší světové kryptoburzy, jež se těší důvěře 20 milionů uživatelů po celém světě.Staňte se součástí revoluce a otevřete bránu ke své Web3 budoucnosti s Bybit!Další informace naleznete na stránkách Bybit Web3.O společnosti BybitBybit je jednou ze tří největších burz s kryptoměnami podle objemu transakcí s celkem 20 miliony uživatelů. Byla založena v roce 2018 a nabízí profesionální platformu pro investory a obchodníky v oblasti kryptoměn s ultrarychlým párovacím systémem, nepřetržitým zákaznickým servisem a vícejazyčnou komunitní podporou. Společnost Bybit je hrdým partnerem týmu Oracle Red Bull Racing, úřadujících šampionů poháru konstruktérů i pilotů Formule 1.Další podrobnosti o společnosti Bybit najdete na stránkách Bybit Press.S dotazy médií se můžete obracet na adresu media@bybit.comDalší informace najdete na adrese https://www.bybit.comAktuální informace můžete sledovat prostřednictvím komunit a sociálních sítí společnosti Bybit:Discord | Facebook | Instagram | LinkedIn | Reddit | Telegram | TikTok | X (Twitter) | YoutubeFoto - https://mma.prnewswire.com/media/2356001/Image.jpgLogo - https://mma.prnewswire.com/media/2311075/Bybit_Web3_Logo.jpg 

Čas načtení: 2024-04-04 08:12:00

Intella X uvádí řešení Adventure: Odměny v duchu Web3 za tradiční hraní

Pangyo (Jižní Korea) 4. dubna 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Jihokorejská společnost NEOWIZ, která má silné postavení v herním světě, pyšně představuje přelomovou službu Adventure pro svou herní platformu Web3 s názvem Intella X. Připravuje tak půdu pro jeden z nejočekávanějších airdropů tokenů v roce 2024. Tato nová funkce je důležitým krokem k překlenutí propasti mezi tradičními hráči a inovativním prostředím technologie Web3.Funkce Adventure je koncipována s ohledem na různorodou herní komunitu a nabízí jedinečnou kombinaci hratelnosti, spolupráce a odměn. Hráčům tak umožňuje sbírat body v různých žánrech a měnit je za nativní tokeny IX na platformě Intella X. Tento inovativní přístup rozšiřuje herní prostředí a vychází vstříc zkušeným i začínajícím hráčům Web3. Zavádí také Crew, dynamický cechovní systém podporující týmovou práci a komunitu v rámci ekosystému Intella X.Díky nasazení Adventure se hráči mohou ponořit do celého spektra herních žánrů od strategií založených na tazích přes sportovní hry až po FPS. Každá z těchto možností nabízí jedinečnou příležitost sbírat body.Tímto nejnovějším počinem uvedla platforma Intella X svůj první projekt NFT PFP s názvem E.R.C.C (Early Retired Cats Club). Ten je inspirován uznávanou hrou společnosti NEOWIZ Cats & Soup, která se může pochlubit více než 50 miliony stažení po celém světě. Kolekce E.R.C.C. se rychle vyšvihla mezi elitu na předních trzích NFT, jako jsou OpenSea a Blur, což svědčí o výrazné digitální přitažlivosti platformy Intella X.V rámci přípravy na Adventure představila Intella X také dvě průkopnické služby, které uživatelům umožňují získat převahu sbíráním bodů během různých sociálních, on-chain a off-chain aktivit a připravují podmínky pro velký debut platformy v roce 2024.Mluvčí společnosti Intella X prohlásil: „Představením novinky Adventure zveme hráče z celého světa, aby se k nám přidali a překonali tradiční meze her, odměn a komunity. Jdeme daleko za pouhý technologický pokrok: stojíme v čele hnutí kráčejícího k budoucnosti, kdy každý herní úspěch bude mít hmatatelnou hodnotu v reálném světě a bude ztělesňovat základní principy Web3."O společnosti NEOWIZSpolečnost NEOWIZ (KOSDAQ:095660), založená v roce 1997, je považována za průkopníka v oblasti herního průmyslu a jednu z předních korejských herních společností. Společnost úspěšně nabízí širokou škálu her pro PC a mobilní zařízení a podílela se také na vývoji a uvedení velmi úspěšných titulů, jako jsou Lies of P, FIFA online, Brave Nine, DJMAX Respect, Skul: The Hero Slayer, Cats & Soup.Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2377319/IXA_OPEN_PR__1.jpgKONTAKT: skim@neowiz.com, Taelim Kim 

Čas načtení: 2024-04-17 05:12:09

Výborná kuchyně v kasinu: od jednoduchého občerstvení po umělecká díla

Výborná kuchyně v kasinu: od jednoduchého občerstvení po umělecká díla redakce St, 04/17/2024 - 05:12 Zábava Klíčová slova: platby NeteraPay platby v casinu rychlé občerstvení Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Kasina se v poslední době transformují z prostých center hazardních her na multifunkční rezorty, kde vysoká gastronomie hraje stejně důležitou roli jako ruleta nebo poker. Překračují hranice obvyklého vnímání hazardních her a stávají se epicentry, kde se mísí umění, zábava a nejnovější trendy gastronomie. Jedinečné jídlo zde láká návštěvníky stejně silně jako nadšení z her, čímž vytváří nezapomenutelné zážitky. S růstem zájmu o gurmánské požitky se kasina adaptují na trendy gastronomie, nabízejí rozvoz jídla přímo k hracím stolům nebo do luxusních pokojů. Stolování v kasinu se tak proměňuje v umělecká díla, která odrážejí širokou škálu kulinářských tradic a inovací, posouvají hranice možného a lákají gurmány a milovníky jídla z celého světa. Stejně jako se kasina snaží zpříjemnit zákazníkovi zkušenost příjemným gastronomickým zážitkem ochutnávkou luxusních mezinárodních pokrmů, inovují zákaznickou zkušenost i v digitálním světě - konkrétně co se týče platebních metod. Jednoduchost a bezpečnost plateb je totiž jedním z nejčastějších kritérií spokojeného zákazníka. K vidění je například uvedení nové metody platby NeteraPay do online casina, která slibuje rychlejší, bezpečněji a snadnější platby. Na těchto inovacích, ať už gastronomických či platebních je znatelné, že se majitele kasin snaží hazardní hru zpříjemnit nejen ve světě fyzickém, ale i tom digitálním. Kulinářská alchymie v kasinu V kasinových restauracích se běžné suroviny proměňují v nevšední gastronomické zážitky, což je důkazem, že kulinářská kreativita a inovace neznají hranic. Šéfkuchaři v těchto prostředích využívají nejmodernější techniky a přístupy, jako je nízkoteplotní vaření, fermentace nebo serifikace, aby z běžných ingrediencí vytvořili neobyčejné pokrmy. Díky této alchymii se například obyčejná zelenina mění v díla, která jsou vizuálně ohromující a chuťově nepřekonatelná. Speciální jídla nabízejí unikátní kombinace chutí, které návštěvníkům nabízejí zážitky, jež překračují jejich očekávání od tradiční kasinové kuchyně. Rozvoz jídla přímo k hracím stolům nebo do privátních suite je další službou, která zvyšuje komfort hostů a umožňuje jim plně se ponořit do hry bez nutnosti přerušovat své zážitky hledáním pokrmů. Kasina také často experimentují s pokrmy ze zeleniny, aby uspokojila rostoucí poptávku po zdravějších a vegetariánských volbách, a přitom zachovala gastronomickou vynikající kvalitu a originalitu. Tento přístup nejenže podporuje udržitelnost tím, že klade důraz na lokální a sezónní suroviny, ale také nabízí hostům možnost objevovat nové chutě a textury. Kasinové restaurace se tak stávají laboratořemi chutí, kde se neustále testují a představují nové koncepty, jež odrážejí nejnovější trendy v gastronomii a přinášejí revoluci v zážitku z jídla. Must - try kasinové delikatesy Kuchyně kasina definují nezapomenutelné pokrmy, které sahají od luxusních steaků po propracované dezerty. Tato gastronomická díla představují spojení tradičních chutí s moderními technikami, vytvářející tak jedinečné zážitky, jež lákají gurmány z celého světa. Mezi nejoblíbenější jídla, která se stala ikonami kasinové kuchyně, patří: Pečená kachna: Perfektně propečená kachní prsa s křupavou kůží, podávaná s bohatou omáčkou a sezónními přílohami. Pečená kachna je symbolem luxusu a umění přípravy jídla, přičemž každé kasino se snaží přidat do receptury něco unikátního. Steaky s tatarskou omáčkou: Výběrové kousky masa, grilované k dokonalosti a servírované s domácí tatarskou omáčkou, představují vrcholný projev kulinářského umění. Tyto steaky jsou často označovány jako nejoblíbenější jídlo mezi návštěvníky kasin. Speciální dezerty: Od jemných čokoládových fondánů po inovativní dezerty s použitím molekulární gastronomie, kasinové dezerty jsou vrcholným zážitkem každého jídelníčku. Tyto dezerty jsou nejen vizuálně ohromující, ale také chuťově nezapomenutelné. Pokrmy ze zeleniny: Inovativní a kreativní zpracování zeleniny, které osloví i ty nejnáročnější gurmány. Mořské plody: Čerstvé a kvalitní mořské plody, připravované na mnoho způsobů, od jednoduchých grilovaných krevet po sofistikované mořské plody s exotickými omáčkami. Lokální speciality: Každé kasino hrdě prezentuje jídla, která odrážejí lokální kulinářské tradice a ingredience, přinášející gastronomické zážitky, které jsou jedinečné pro danou lokalitu. Tato rozmanitost a kvalita jídel přispívají k tomu, že kasina jsou dnes považována nejen za centra hazardu, ale i za vyhledávané destinace pro milovníky vynikajícího jídla. Šéfkuchaři stojící za kasinovou magií Za každým luxusním jídlem v kasinových restauracích stojí příběh talentovaného kuchaře, jehož dovednosti, vášeň a kreativita jsou základem jedinečných chutí a prezentace pokrmů. Tito šéfkuchaři, často vycvičeni ve světově proslulých kulinářských institucích, přinášejí do kasinových kuchyní nejen svou technickou dokonalost, ale i lásku k experimentování, což je zřetelné v každém talíři servírovaném hostům. Mnozí z těchto kuchařů jsou mistři molekulární kuchyně, umění, které kombinuje vědecké poznatky s gastronomií k vytváření pokrmů, jež oslovují všechny smysly. Příkladem může být pokrm, kde se prchavý kouř uvolňuje při otevření poklopu, nebo gelové kaviárové kuličky, které explozivně uvolňují chuť v ústech. Tyto pokrmy nejen ohromí svým vzhledem a chutí, ale také vyvolají konverzaci a zanechají trvalý dojem. Pokrmy ze zeleniny zaujímají v menu kasinových restaurací stále významnější místo, což odráží rostoucí trend zdravějšího stravování a zájem o vegetariánské a veganské možnosti. Kuchaři se zde často uchylují k inovativním metodám, jako je fermentace nebo sous-vide, aby maximálně využili přírodní chutě a textury zeleniny. Taková jídla často překvapí svou hloubkou a komplexností chutí, a dokáží přesvědčit i ty, kteří zeleninu obvykle nevyhledávají. Významnou roli hraje také osobní příběh kuchařů, jejich cestování, zkušenosti a kulturní odkaz, který s sebou přinášejí do kuchyně. Tyto zkušenosti se odrážejí v jejich jídlech, čímž se každý pokrm stává vyprávěním, mostem mezi kulturami a způsobem, jak sdílet světový pohled skrze gastronomii. Luxusní jídlo v kasinových restauracích tak není jen o samotné chuti nebo estetice, ale o celkovém zážitku, který je hluboce ovlivněn vášní, kreativitou a osobním příběhem kuchařů stojících za každým talířem. Gastronomická rozmanitost kasina Kasina po celém světě představují širokou paletu kulinářských stylů a nabídek, které uspokojí jak neformální chutě, tak i ty nejvybíravější gurmány. Nabídka sahá od rychlého občerstvení po vybrané gurmánské zážitky, což odráží diverzitu přání a očekávání jejich návštěvníků. Neformální občerstvení často zahrnuje rychlé a chutné možnosti, jako jsou sendviče, saláty nebo burgery. Mezi tyto jednoduché, ale kvalitní možnosti patří i vídeňský salát, klasika evropské kuchyně, který kombinuje čerstvou zeleninu s tradičními dresinky, a představuje rychlou, ale vyváženou možnost pro ty, kdo si chtějí jen odpočinout od vzrušení z her. Luxusní hlavní jídla v kasinových restauracích sahají od výběrových steaků, přes sofistikované mořské plody až po inovativní pokrmy z molekulární kuchyně. Tyto pokrmy jsou pečlivě připravovány s ohledem na detail, přičemž jsou využívány nejkvalitnější suroviny z celého světa. Šéfkuchaři zde vkládají svou vášeň a um do každého talíře, aby zajistili, že každé jídlo je nejen chutné, ale i vizuálně ohromující. Luxusní oběd v kasinu je často vyhledávaným zážitkem, který přináší jedinečnou příležitost ochutnat mnohostrannost a bohatost kuchyně v jediném sezení. Tato obědová nabídka může zahrnovat několik chodů, od lehkých předkrmů až po bohaté dezerty, poskytující tak úplný gurmánský zážitek. Různorodost nabídky v kasinu tak odráží složitost a bohatost světové gastronomie, poskytující návštěvníkům nejen vzrušení z her, ale i kulturní a kulinářské cesty, které jsou stejně pestré a vzrušující. Každá restaurace v rámci kasina se snaží vytvořit jedinečnou atmosféru a nabídku, aby zajistila, že stravovací zážitek bude pro hosty stejně nezapomenutelný jako jejich hra. Víno a jídlo: průvodce kasinem Spárování vína s jídlem v kasinových restauracích je umění, které zvyšuje kulinářský zážitek na zcela novou úroveň. Sommeliéři a kuchaři spolupracují, aby vytvořili harmonii chutí, která podtrhuje a zároveň obohacuje každý pokrm. Tato synergie je klíčová pro dokonalý gurmánský zážitek, přičemž každé víno je pečlivě vybráno tak, aby doplňovalo specifické chutě a textury pokrmů, od lehkých předkrmů až po bohatá hlavní jídla. Například krevety na grilu jsou klasikou, která se často objevuje na menu v kasinových restauracích. Pro tento pokrm sommeliéři obvykle doporučují lehká a svěží bílá vína s vyváženou kyselostí, která dokážou zdůraznit delikátní chuť mořských plodů bez toho, aby je přehlušila. Vína jako Sauvignon Blanc nebo mladé Chardonnay jsou ideální volbou pro jejich schopnost komplementovat jemné kořeněné a bylinkové nuance krevet. Světová gastronomie pak v kasinových restauracích nabízí rozmanitost, která vyžaduje hluboké znalosti a zkušenosti při výběru vína. Sommeliéři čerpají z širokého spektra vín z celého světa, aby našli perfektní pár pro každý kulinářský styl. Ať už jde o robustní červené víno k argentinskému steaku nebo o jemné rosé k thajskému salátu, klíčem je pochopení, jak složité chutě jídla a vína spolu mohou souznít a tvořit harmonický celkový zážitek. Expertní sommeliéři často také pořádají degustační večery nebo speciální vzdělávací akce, které hostům umožňují prozkoumat různé možnosti spárování a naučit se, jak vybrat ideální víno k jakémukoli jídlu. Díky tomuto přístupu se stravování v kasinu stává nejen příležitostí k jídlu, ale také k vzdělávání a objevování nových gastronomických zážitků. Přidat komentář FOTO i TEXT součást dodaného PR článku. V tomto článku jsme se zaměřili na kulinářský zážitek, který kasina přinášejí - od nejčastěji podávaných pokrmů, přes osobitost šéfkuchařů, po důležitost výběru správného vína.

Čas načtení: 2024-07-15 08:52:05

Rychlá výměna sklíčka fotoaparátu u iPhonu za jedinečnou cenu!

Komerční sdělení: Nyní máte jedinečnou příležitost nechat si vyměnit sklíčko fotoaparátu u svého iPhonu za jedinečnou cenu. Neváhejte a využijte této jedinečné akce! Proč výměnu sklíčka fotoaparátu u iPhonu neodkládat? Proč opravit sklíčko kamery u iPhonu? Poškozené sklíčko fotoaparátu může výrazně zhoršit kvalitu vašich fotografií a videí. Rozmazané snímky, nežádoucí odlesky a špatná ostrost jsou jen některé z problémů, které prasklé nebo poškrábané sklíčko způsobuje. Kromě toho může poškozené sklíčko umožnit vniknutí prachu a nečistot […]

Čas načtení: 2024-07-31 10:32:42

Získej 50 free spinů z Forbes bonusového kalendáře!

Středa je ideální den na získání bonusu a Forbes casino pro tebe připravilo něco speciálního! Dnes máš jedinečnou šanci získat 50 free spinů na skvělé hry od Synot Games, a to za pouhý vklad. Přečti si dále, jak na to, a nenech si ujít tuto jedinečnou příležitost. The post Získej 50 free spinů z Forbes bonusového kalendáře! appeared first on 🍀 Vyhraj.cz.

Čas načtení: 2024-09-06 16:17:00

Společnost TCL odhaluje budoucnost digitálního umění v domácnosti: Na veletrhu IFA 2024 představuje vůbec první televizor TCL NXTFRAME se zvukem od Bang & Olufsen

Berlín 6. září 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Proměňte svůj domov pomocí umění a technologiíSpolečnost TCL na veletrhu IFA 2024 představila svou úplně první televizi TCL NXTFRAME a zcela tak změnila pojetí domácí zábavy. Nejde jen o obyčejnou televizi, ale o budoucnost digitálního umění a zábavy v domácnosti. Umění, design a nejmodernější technologie se poprvé spojují v jediný elegantní celek. Televizor TCL NXTFRAME není jen přístrojem, který sledujete, je to součást vašeho života. Dodá vaší domácnosti jedinečnou atmosféru a skvěle do vašeho interiéru zapadne jako mistrovské dílo odrážející váš vkus, styl a preference.Může se stát bránou k neomezené zábavě a novému způsobu kreativity. Televizor TCL NXTFRAME je výjimečný tím, že váš domov dokáže proměnit v galerii, i když jej nepoužíváte.Pro náročné uživatele je televizor TCL NXTFRAME více než jen zdrojem zábavy. Je všestranným uměleckým dílem, které lze hladce integrovat do interiéru vašeho domova a tím ho ještě vylepšit.Kdokoliv, komu doma na stěně visí umělecká díla, rozhodně ocení, jak televizor TCL NXTFRAME kombinuje pokročilou zobrazovací technologii, umění a neomezenou představivost, které přináší mimořádně tenká obrazovka All-In-One.Televizor TCL NXTFRAME je s tloušťkou pouhých 27,9 mm nejtenčí ve své řadě. Má vestavěné šasi, které eliminuje potřebu externího boxu pro připojení a umožňuje elegantní a ucelený design.Televizor TCL NXTFRAME ve verzi Pro je vybaven zvukem značky Bang & Olufsen a jde tak o první produkt spolupráce společností TCL a Bang & Olufsen. Audio vybavení značky Bang & Olufsen zaručuje zvuk soundbaru a subwooferu vyladěný a otestovaný tak, aby vyhovoval standardům této světoznámé značky. Soundbar a subwoofer pro verzi Pro televizoru TCL NXTFRAME vyladili stejní zkušení zvukoví technici, kteří zdokonalují ty nejznámější reproduktory na světě.„Toto partnerství otevírá významné příležitosti pro obě značky. Díky této spolupráci přinášíme zákazníkům společnosti TCL zvuk, který zvyšuje celkový zážitek z produktů," uvedl Duncan McCue, viceprezident pro rozvoj obchodu a strategická partnerství. „Zároveň jde o další důkaz našeho odhodlání rozšiřovat naše podnikání v oblasti licenčních partnerství."„Velmi nás těší potenciál pro další rozvoj tohoto partnerství," říká Stefan Streit, CMO TCL Europe. „Doufáme, že díky další integrací odborných znalostí společnosti Bang & Olufsen posuneme hranice domácí zábavy a budeme moci zkoumat pokročilejší zvukové systémy a inovativní funkce, které našim uživatelům přinesou ještě lepší zážitek. Ve společnosti TCL se snažíme vyvíjet ty nejlepší technologie a design, abychom je mohli poskytnout našim zákazníkům."Řada televizorů TCL NXTFRAME bude na vybraných evropských trzích dostupná koncem roku 2024 v různých velikostech až do 75 palců.Vylepšete svůj domov pomocí živého uměníPředstavte si, že vejdete do obývacího pokoje a okamžitě pocítíte klid a inspiraci, jako byste vstoupili do umělecké galerie přesně podle vašeho vkusu.Televizor TCL NXTFRAME je víc než jen obrazovka - je to nástroj pro kreativitu. Díky přizpůsobitelným magnetickým rámečkům v barvách Dawn Birch, Twilight Elm a Vernal Mint můžete televizor snadno přizpůsobit stylu svého pokoje a dodat mu krásu i funkčnost. Součástí soupravy jsou i magnetické rámečky, které umožňují snadnou výměnu stylů, aby váš domov vždy odrážel váš osobní vkus.Televizor TCL NXTFRAME má matnou antireflexní obrazovku značky TCL s možností výběru z několika softwarových matných textur, takže si ji můžete přizpůsobit přesně podle svých představ.Výběr uměleckého díla nebyl nikdy jednodušší. Televizor TCL NXTFRAME TV je dodáván s bezplatnou knihovnou obrazů a ještě širší výběr sbírek budete mít k dispozici online. Svou vlastní sbírku uměleckých děl si můžete zobrazit také bezdrátově nebo prostřednictvím USB. Díky spolupráci s Národní galerií v Londýně Art Library snadno promění váš obývací pokoj v osobní ateliér, kde si budete pokaždé moci užít jiná umělecká díla, například obrazy, fotografie, kresby nebo street art.Strhující zvuk vylepšený designemVerze Pro televizoru TCL NXTFRAME představuje integrovaný systém, který je dodáván s odpovídajícím bezdrátovým soundbarem 3.1.2 a bezdrátovým subwooferem vyvinutými akustickými týmy společností TCL a Bang & Olufsen pro naprosto strhující audiovizuální zážitek.Tým společnosti Bang & Olufsen během vývoje produktu úzce spolupracoval s týmy akustického designu TCL, aby byl každý tón dokonale čistý, přesně jak to daný umělec zamýšlel. Při sledování filmů, hraní her i poslechu hudby na zákazníky čeká naprosto strhující zážitek; nikdy jim neunikne ani slovo dialogu, ani chvilička akce nebo detail z relaxační hudby.Pro dosažení tohoto nádherného zvuku bylo třeba výsledný zvukový zážitek testovat, vyladit a schválit mistry zvuku, kteří prosluli jako tvůrci světoznámých produktů značky Bang & Olufsen. Tento zvukový systém nabízí také režim Enhanced Dialogue Mode a technologii BeoSonic, která uživatelům umožňuje přizpůsobit zvukové profily jakémukoli typu obsahu.Zmíněné partnerství je prvním krokem v dlouhodobé spolupráci, jejímž cílem je změnit zvukové zážitky v celém portfoliu společnosti TCL.Flexibilní nastavení, perfektní umístěníTelevizor TCL NXTFRAME se na zeď přichycuje jako běžný televizor, jen si nemusíte vybírat držák. Součástí balení je držák pro zapuštěnou montáž na stěnu, díky němuž lze televizor přímo na stěnu umístit stejně jako obraz.Mezi jeho klíčové vlastnosti patří také všestrannost. Lze k němu pořídit i pohyblivý podlahový stojan TCL, který je k dispozici výhradně pro použití s televizory řady TCL NXTFRAME. Elegantní design stojanu zahrnuje odnímatelná kolečka pro snadné umístění kdekoli ve vaší domácnosti. Volitelný stojan je také vybaven praktickou přihrádkou pro ukládání, prostorem pro vedení kabelů a ozdobným zadním krytem, aby televizor vypadal krásně zepředu i zezadu.Elegantní design se setkává s vynikajícím výkonemKdyž chcete skvělý televizor a k tomu krásné umělecké dílo, nemusíte dělat kompromisy.Televizor TCL NXTFRAME je pečlivě navržen tak, aby nabízel optimální rovnováhu mezi estetikou a výkonem. Splnění všech potřeb i vysokých nároků hráčů počítačových her, sportovních nadšenců nebo milovníků akčních filmů zajišťuje obnovovací frekvence panelu VRR 120 Hz / 144 Hz a systém MEMC kombinující několik technologií pro vylepšení pohybu, které přinášejí ten nejčistší obraz ve své třídě.240Hz Game Accelerator s automatickým herním režimem a AMD FreeSync Premium navíc zajišťují svižnější odezvu při hraní a ultra rychlé hraní s 240 VRR, které hráče udrží na vrcholu jakéhokoli žebříčku.Společnost TCL spojila svou úžasnou obrazovku s působivým zvukem a přidala technologie Dolby Atmos, DTS a DTS Virtual spolu s režimem Enhanced Dialogue Mode, které poskytují komplexní zážitek ze strhujícího a čistého zvuku.Verze „PRO" televizoru TCL NXTFRAME je vybavena bezdrátovým soundbarem 3.1.2 a subwooferem s maximálním zvukovým výkonem 230 W.TCL NXTFRAME TV A300W (bez bezdrátového soundbaru a bez bezdrátového subwooferu) je kompatibilní s Dolby Atmos 2.0 a DTS.Televizor TCL NXTFRAME ztělesňuje neutuchající snahu společnosti TCL tvořit stále nové inovace. Design dálkového ovládače vyrobeného z recyklovaného čaje odráží ekologické využití udržitelných materiálů pro snížení množství odpadu a minimalizaci ekologické stopy, aniž by jakkoliv utrpěl jeho vzhled nebo funkčnost. Tento model představuje stylové a funkční řešení pro moderní domácnosti. Není pouhým televizorem, ale nedílnou součástí domácího interiéru a nabízí kombinaci pokročilé technologie a estetického vzhledu.Objevte další produkty na https://www.tcl.com/eu/en O společnosti TCL ElectronicsSpolečnost TCL Electronics (1070.HK) je rychle rostoucí společností v oblasti spotřební elektroniky a předním hráčem v celosvětovém televizním průmyslu. Byla založena v roce 1981 a nyní působí na více než 160 trzích po celém světě. Společnost TCL se specializuje na výzkum, vývoj a výrobu produktů spotřební elektroniky, od televizorů přes audio zařízení až po chytré domácí spotřebiče. Navštivte webové stránky společnosti TCL na adrese https://www.tcl.com .O společnosti Bang & OlufsenBang & Olufsen je luxusní audio značka založená v roce 1925 ve městě Struer v Dánsku Peterem Bangem a Svendem Olufsenem, jejichž oddanost a vize dodnes tvoří základ společnosti. Společnost Bang & Olufsen již téměř sto let posouvá hranice zvukové technologie a stále stojí v čele akustických inovací.Každý výrobek značky Bang & Olufsen se dodnes vyznačuje jedinečnou kombinací úžasného zvuku, nadčasového designu a bezkonkurenčního řemeslného zpracování. Inovativní a progresivní produkty této společnosti se prodávají po celém světě v prodejnách Bang & Olufsen, na bang-olufsen.com a u vybraných prodejců. Tato společnost zaměstnává přibližně 1100 lidí a působí na více než 70 trzích. Akcie společnosti Bang & Olufsen jsou kótovány na burze NASDAQ Copenhagen A/S.KONTAKT: Mason Zhong, mason.zhong@tcl.com 

Čas načtení: 2024-10-03 14:33:00

Společnost Haier Smart Home úspěšně dokončila akvizici společnosti Carrier Commercial Refrigeration

Frankfurt (Německo)/Čching-tao (Čína) 3. října 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - 1. října 2024 (pekingského času), Haier Smart Home Co., Ltd. (kótovaná na burzách v Šanghaji, Hongkongu a Frankfurtu nad Mohanem; burzovní tickery: 600690.SH, 6690.HK, 690D.DE), celosvětový lídr na poli spotřební elektroniky a domácích spotřebičů, oznámila úspěšné dokončení akvizice společnosti Carrier Commercial Refrigeration od Carrier Global Corporation (NYSE: CARR) za podnikovou hodnotu přibližně 775 milionů USD. Technologie týkající se komerčního chlazení, jež společnost vlastní nebo na které má licenci, včetně technologie pro oxid uhličitý, přispějí ke zlepšení životního prostředí, podpoří ekologickou transformaci podniků a zajistí přínos pro společnost. Tato akvizice ještě více obohatí rozmanité portfolio produktů společnosti Haier Smart Home a zajistí posílení strategické pozice na globálním trhu s komerčním chlazením.Tato akvizice následuje po podpisu konečných dohod dne 12. prosince 2023 a představuje významný krok kupředu v globální strategii růstu společnosti Haier. Transakce byla úspěšně uzavřena po získání všech nezbytných regulačních povolení a splnění řady obvyklých podmínek uzavření, takže byla zajištěna dobrá koordinace mezi všemi zúčastněnými stranami, jakož i hladký přechod podniku."Jsme nadšeni, že můžeme přivítat více než 4000 zaměstnanců společnosti Carrier Commercial Refrigeration v rodině Haier," prohlásil Li Huagang, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Haier Smart Home. "Tato transakce nejenže rozšiřuje naše portfolio produktů, ale rovněž nabízí jedinečnou příležitost vytvořit lepšího a udržitelnějšího poskytovatele různých řešení od průmyslového a maloobchodního chlazení až po chladírenské sklady. Známé značky, jako jsou Carrier Commercial Refrigeration, Profroid, Celsior a Green & Cool, spolu s jejich úžasnými týmy a klíčovými zákazníky, budou hrát klíčovou roli v našem úsilí zprostředkovávat komplexnější a inovativnější produktová řešení naší stále rozmanitější klientské základně.""Spojení se společností Haier představuje pro naše podnikání a tým fantastickou příležitost," uvedl Marcus Eisenhuth, generální ředitel společnosti Carrier Commercial Refrigeration. "Náš tým ohromilo a dojalo silné odhodlání a nasazení společnosti Haier při zajišťování hladkého přechodu podnikání a získání všech potřebných povolení v očekávaném termínu. Během společného procesu jsme lépe pochopili jedinečnou kulturu společnosti Haier, model RenDanHeYi a způsob, jakým společnost Haier umožňuje každému jednotlivému zaměstnanci pracovat. Těšíme se na synergie, které toto partnerství bezpochyby přinese."Tato akvizice umožňuje společnosti Haier rozšířit svoje působení z oblasti domácího chlazení na trh komerčního chlazení a zvýší tak její schopnost nabízet komplexní chladicí řešení širšímu okruhu zákazníků v průmyslovém i potravinářském sektoru, stejně jako na poli chladírenských skladů.O společnosti Haier Smart Home Co., Ltd.Haier je jedním z předních světových výrobců domácích spotřebičů zaměřujícím se na řešení pro inteligentní domácnost a výrobu na míru. Společnost Haier Smart Home Co., Ltd. vyvíjí, vyrábí a distribuuje celou řadu domácích spotřebičů. Patří mezi ně chladničky, mrazničky, pračky, klimatizace, ohřívače vody, kuchyňské spotřebiče, malé domácí spotřebiče i rozsáhlý sortiment inteligentních domácích spotřebičů. Společnost distribuuje své výrobky prostřednictvím předních značek pro domácnost, jako jsou Haier, Casarte, Leader, GE Appliances, Fisher & Paykel, AQUA a Candy. Společnost Haier Smart Home Co., Ltd. spustila na čínském trhu službu Smart Home Experiential Cloud propojující domácnosti, uživatele, podniky i partnery ekosystému a usnadňuje integraci online, offline a mikroobchodů společnosti Haier, přičemž navíc podporuje interakci uživatelů za účelem ještě větší optimalizace uživatelského zážitku.Foto – https://mma.prnewswire.com/media/2521703/The_site_closing_Haier_Smart_Home_s_acquisition_Carrier_s_Commercial_Refrigeration.jpg  KONTAKT: Yaxi Lou, louyx@haier.com   

Čas načtení: 2024-11-08 12:00:24

ALGOLASER 11.11 VÝPRODEJ JE TU! Využijte obří slevy na laserové gravírovačky 10w/20w/40w

Komerční sdělení: Slevové šílenství ve formě ALGOLASER 11.11 VÝPRODEJE je konečně tu! Pokud jste tedy  netrpělivě čekali na to, až budete moci využít slevovou akci na nákup produkty předního výrobce laserových gravírovaček ALGOLASER, nyní máte jedinečnou příležitost tak učinit. Je totiž rozhodně o co stát!  Kompletní nabídku naleznete zde Už jen do 11. listopadu máte jedinečnou možnost využít celou řadu parádních akcí, které si pro vás ALGOLASER v rámci svého […]

Čas načtení: 2024-11-08 12:00:08

ALGOLASER 11.11 VÝPRODEJ JE TU! Využijte obří slevy na laserové gravírovačky 10w/20w/40w

Komerční sdělení: Slevové šílenství ve formě ALGOLASER 11.11 VÝPRODEJE je konečně tu! Pokud jste tedy  netrpělivě čekali na to, až budete moci využít slevovou akci na nákup produkty předního výrobce laserových gravírovaček ALGOLASER, nyní máte jedinečnou příležitost tak učinit. Je totiž rozhodně o co stát! Kompletní nabídku naleznete zde Už jen do 11. listopadu máte jedinečnou možnost využít celou řadu parádních akcí, které si pro vás ALGOLASER […]

Čas načtení: 2024-12-13 11:26:56

Jak vyzdobit interiér zahradního domku v zimě?

Zahradní domek, obvykle využívaný jako letní útočiště, úložný prostor nebo příležitostné místo k relaxaci, může být během zimy zanedbán a prázdný. Ale právě toto období nabízí jedinečnou příležitost proměnit váš zahradní domek na útulné, inspirativní a funkční místo. Zimní sezóna přináší s sebou jedinečnou atmosféru, kterou můžete do interiéru přenést pomocí kreativních dekorací a praktických úprav. Pojďme se společně podívat na to, jak můžete s trochou fantazie proměnit váš zahradní domek na místo, na kterém můžete trávit čas i během chladných měsíců. Začínáme s přípravou Než se pustíme do samotného zdobení, je třeba věnovat pozornost několika důležitým praktickým záležitostem. Zahradní domek bývá často místem, na kterém se skladuje zahradní nářadí, sezónní potřeby, dekorace, sportovní potřeby a další věci. Prvním krokem je tedy důkladné vyčištění prostoru. Začněte nejprve s vyklízením domečku – vypracte všechny věci, které v něm skladujete. Zbavte se prachu a pavučin, které se v domečku mohly nahromadit. Věci, které již nepotřebujete, zlikvidujte nebo přesuňte jinam a pro uložení ostatních věcí použijte praktické boxy nebo regály. Pokud plánujete trávit v zahradním domku více času i v zimě, klíčové je zajištění izolace. Domečky lehce zateplíte zateplení přivoláním profesionální firmy, nebo jste-li zkušený kutil, můžete se do ní pustit i svépomocí. Bude důležité zateplit stěnu, střechu i podlahu a zajistit také spolehlivé těsnění oken a dveří. K zabezpečení tepla v domečku můžete využít přenosná topná zařízení, jako jsou elektrické ohřívače nebo infrazářiče. Zimní dny jsou krátké, a proto je důležité také kvalitní osvětlení. Zkombinujte funkční osvětlení se světelnými prvky pro navození atmosféry. Pořiďte si hlavní světla, aby byl prostor dobře osvětlen pro běžné používání a také dekorativní osvětlení, jako například LED řetězy, lucerny či svíčky pro vytvoření příjemné a útulné atmosféry. Vyberte si styl a barevnou paletu Klíčem k vytvoření příjemného a sladěného interiéru je zvolený styl. V zimě se můžeme inspirovat přírodou, útulností a sváteční náladou. Během zimních měsíců dominují jemné barvy a materiály inspirované přírodou. Interiér pro zahradní domky můžete ladit do bílé, krémové, světle šedé či přírodní zelené barvy a využít materiálů, jako je dřevo, ratan, len či vlna. Ideálním stylem pro zútulnění domku je rustikální styl. Ten využívá masivních dřevěných rámů, policových regálů a jednoduchých dřevěných stolů. Z textilií rustikální styl má v oblibě kožešiny, pletené deky a polštáře, které vytváří pocit tepla. Kromě toho, můžete využít přírodní ozdoby, jako větvičky, koblihy, sušené pomeranče, které mohou sloužit jako jednoduché, ale efektní dekorace. Pokud upřednostňujete moderní jednoduchost, dobrou volbou může být čistý a minimalistický design. Zkombinujete barevnou paletu bílé, černé a kovových odlesků. Stříbro, chrom či mosaz dodají prostoru sofistikovanost. Zaměřte se na jednoduché linie a vyhněte se zbytečnému přeplnění prostoru. Kreativní dekorace Ke zkrášlení a zútulnění prostoru vašeho zahradního domku můžete využít různé dekorace. Na zimu si do něj můžete zakomponovat také vánoční stromek. Malý stromek ozdobte jemnými ozdobami. Pokud na stromeček není v domečku dost prostoru, můžete si dát do vázy větvičky z jehličnanů, které si ozdobíte podle svých představ. Můžete si také do domečku vyrobit nebo pořídit zimní věnce z jehličí, zdobené přírodními materiály, jako jsou koblihy či šípky. Kromě toho, na trvalé “ozelenění” interiéru domku si můžete pořídit rostliny v květináčích. Dobrou volbou by mohly být sukulenty, protože nevyžadují mnoho péče. Zde správnou atmosféru mohou dodat také světelné akcenty, jako například světelné řetězy, které můžete zavěsit kolem oken, na police nebo na stěny. Můžete také použít světelné figurky, jako například anděly, sobíky či jiné zimní motivy. Při ozdobování interiéru vašeho domečku se můžete kreativně vyžít i při tvorbě DIY dekorací. Vyrobte si například domácí svíčky s vůní skořice, vanilky nebo jehličí. Pokud máte děti, můžete je zapojit do výroby ručně dělaných ozdob, jako jsou papírové vločky či řetězy. Hezkou ozdobou mohou být i macramé dekorace nebo ozdobné věnce. Detaily, které udělají hodně Zimní dekorace nemusí být jen o vzhledu. Důležitý je také pocit útulnosti a tepla, který vám poskytne pohodu během chladných zimních dnů. Využít můžete plyšové deky, které rozložíte na křesla, lavice nebo postel. Do domečku si můžete pořídit i měkké koberce, které zahřejí nohy. Zkombinujte různé textury a vzory polštářů, například ve vánočních motivech nebo v různých geometrických tvarech. Nezapomeňte ani na příjemné vůně, které patří k zimě – vyberte si voňavé svíčky, případně difuzory, do kterých můžete přidat esenciální oleje s hřejivými vůněmi, jako jsou pomeranč či vanilka. Vytvořte si z domečku místo dokonalé k relaxaci – ať už to bude koutek na čtení s pohodlným křeslem, lampou a malým stolkem, nebo minibar, ve kterém si můžete připravit horkou čokoládu či svařené víno. pro trávení času v interiéru. Zahradní stavby, ať už je to domeček nebo zahradní chatka, nemusí být během zimy pouze skladištěm a opuštěným prostorem. s přírodními ozdobami, nebo moderní eleganci s minimalistickými detaily, domek či zahradní chatka mohou být ideálním místem k odpočinku, tvoření či společným chvílím s rodinou. Vytvořte si i vy své vlastní zimní království přímo na zahradě. Zdroj obrázka: Tetiana / stock.adobe.com <p>The post Jak vyzdobit interiér zahradního domku v zimě? first appeared on Elegantní bydlení.</p>

Čas načtení: 2025-01-09 09:00:00

Český národní pavilon zabezpečí firma 2N Telekomunikace

Praha 9. ledna 2025 (PROTEXT) - Česká účast na světové výstavě Expo 2025 navazuje klíčovou spolupráci s českou bezpečnostní a telekomunikační společností 2N Telekomunikace, která je vývojářem prvního IP interkomu na světě. Český národní pavilon tak bude reprezentovat to nejlepší z Česka i ve svých funkčních prvcích.Pomocí inovativních bezpečnostních systémů zajistí firma 2N Telekomunikace nejvyšší úroveň zabezpečení, aniž by narušovalo minimalistický design dřevo-skleněné konstrukce pavilonu. Smlouvu o spolupráci podepsal generální komisař české účasti Ondřej Soška a výkonný ředitel 2N Michal Kratochvíl v úterý 7. ledna 2025.Společnost 2N Telekomunikace vybaví 50 dveří od administrativních a společných prostor českého národního pavilonu svými jednotkami na kontrolu vstupu. Ty zajistí bezpečnost a pohodlný přístup nejen pro návštěvníky ale zároveň i pro personál pavilonu, který k pohybu po pavilonu bude potřebovat pouze mobilní telefon. 2N dále poskytne vstupní interkomy pro hlavní vchody a vjezdy, které budou zajišťovat zásobování."Velmi nás těší, že se můžeme stát součástí této prestižní události, která představuje nejen technologické, ale i kulturní spojení mezi národy. Naším hlavním cílem je prostřednictvím spolupráce na Expo 2025 ukázat světu pokročilé možnosti našich IP přístupových technologií, které kombinují bezpečnost, jednoduchost použití a flexibilitu,” říká CEO společnosti 2N Telekomunikace Michal Kratochvíl a dodává: "Japonský trh je pro nás mimořádně zajímavý díky jeho důrazu na inovace, a věříme, že naše řešení budou přínosem nejen pro český pavilon, ale také pro další projekty po celém světě.”Společnost 2N Telekomunikace je úspěšným exportérem do více než stovky zemí světa a nedávno úspěšně expandovala na další evropské trhy, čímž si upevnila svou pozici jako přední česká firma s globálním potenciálem. Expo 2025 pro ni představuje jedinečnou příležitost představit své špičkové technologie nejenom japonskému publiku. Japonský trh, známý svým technologickým pokrokem, nabízí jedinečnou příležitost pro rozšíření pokročilých IP přístupových systémů, které nahrazují dosud rozšířené analogové technologie. Společnost plánuje na tento trh přinést řešení, která nabízejí vyšší míru bezpečnosti, flexibilitu a snadnou integraci s moderními systémy. Kromě toho produkty 2N podporují v Japonsku velmi oblíbenou automatizaci domácností, která zákazníkům umožňuje ovládat různé systémy, jako je osvětlení, topení nebo spotřebiče, přímo ze svého mobilního telefonu."V českém národním pavilonu chceme představit to nejlepší z naší země – od umění a inovací po produkty a technologie českých firem, včetně globálních lídrů, jako je společnost 2N. Ta si i přes svůj světový úspěch zachovává pevné vazby na české kořeny. Jsme hrdí, že český pavilon rozšíří seznam významných míst, kde technologie 2N zajišťují bezpečnost, jako je například vila George Lucase, tvůrce kultovního Star Wars, nebo závodního okruhu Formule 1 v belgickém Spa,“ říká generální komisař české účasti na Expo 2025 Ondřej Soška.Interkom je komunikační zařízení umístěné obvykle u vchodových dveří nebo v jiných prostorách (parkoviště, garáže atd.), které omezuje přístup do daného prostoru. Osoba, která se snaží vstoupit, musí buď předložit platný autentizační prostředek (například skrze mobilní aplikaci nebo PIN kód), nebo skrze interkom zavolat příslušné osobě uvnitř, která díky vizuální kontrole ověří její totožnost a umožní ji vstoupit. IP interkomy pak umožňují obousměrnou hlasovou (nebo obrazovou) komunikaci prostřednictvím sítě s internetovým protokolem (IP). O společnosti 2N TelekomunikaceSpolečnost 2N je celosvětovým lídrem v IP přístupových systémech, které poskytují vysokou úroveň zabezpečení vstupu pro rezidenční a komerční budovy, hotely, nebo i školy. Firma vznikla v roce 1991 v Praze, kde skupina inženýrů začala pracovat na projektech, které zásadně ovlivnily trh přístupových systémů. V roce 2008 si firma upevnila svou pozici průkopníka, když představila vůbec první IP interkom na světě, následovaný prvním LTE interkomem. Od roku 2016 je 2N součástí mezinárodní skupiny Axis Group.Klíčovou roli při vývoji všech produktů 2N hraje kybernetická bezpečnost. Moderní řešení 2N umožňují snadný a zároveň spolehlivý vstup do budov díky vlastní patentované technologii Wavekey, která umožňuje automatické odemknutí dveří pouhým přiblížením chytrého telefonu. Produkty 2N jsou také známé kombinací špičkové kvality a moderního designu, za který společnost obdržela řadu prestižních ocenění jako Red Dot Design Award nebo iF Design Awards.ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2025-01-11 16:04:51

Micron překonal krizi: Představují jeho akcie jedinečnou investiční příležitost?

Micron Technology spouští rozsáhlou investiční iniciativu v hodnotě 50 miliard dolarů, zaměřenou na rozvoj výrobních kapacit v USA do roku 2030. Neohrozí ale růst tržeb vztahy s Čínou? Článek Micron překonal krizi: Představují jeho akcie jedinečnou investiční příležitost? z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2025-01-21 11:05:37

Jak na luxusní a nezapomenutelnou zábavu v srdci Prahy? S Goldfingers Prague

Jak na luxusní a nezapomenutelnou zábavu v srdci Prahy? S Goldfingers Prague redakce Út, 01/21/2025 - 11:05 Zábava Klíčová slova: Goldfingers.cz Goldfingers Prague Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Co dělá Goldfingers tak výjimečným? Non-stop show plná akce a energie od začátku do konce. Pohodlné a luxusní interiéry, které dotvářejí jedinečnou atmosféru. Překrásné společnice, které umí vykouzlit úsměv na tváři. Kvalitní drinky a možnost neomezené konzumace piva. Exkluzivní služby, jako je privátní tanec, odvoz luxusní limuzínou nebo originální jelly wrestling. Ať už plánujete rozlučku se svobodou, oslavu narozenin, nebo jen chcete zažít noc plnou smíchu a dobré nálady, Goldfingers Prague je to pravé místo. Navíc, vstupné do klubu je zdarma, bez požadavků na minimální útratu. Rezervujte si svou noc na úrovni Na webu https://goldfingers.cz/ si můžete snadno rezervovat stůl, vybrat párty balíček nebo naplánovat svůj odvoz do klubu luxusní limuzínou. Klub má otevřeno 7 dní v týdnu, a proto na jedinečnou zábavu nemusíte čekat až na víkend. Podívejte se na ochutnávku atmosféry klubu ve fotogalerii: https://goldfingers.cz/galerie. Tým Goldfingers Prague se těší na vaši návštěvu! Přidat komentář foto Pixabay.com Hledáte nezapomenutelný zážitek v centru Prahy? Goldfingers Prague je místo, které se za téměř 30 let své existence stalo synonymem kvalitní noční zábavy. Tento jedinečný klub, zasazený do historických prostor bývalého divadla, je oblíbeným cílem nejen českých návštěvníků, ale i hostů z celé Evropy.

Čas načtení: 2012-04-26 13:00:00

Offspring x Converse Trade Craft / Nedoporučujeme vyzouvat

Kožená klasika se opět vrací do kurzu, respektive z něj ani nikdy nevyšla, ale poslední dobou je čím dál více oblíbená. Proto jsme si posvítili na nejnovější tenisky Converse, které mají na svědomí lidé z obchodu Offspring. Lidé z tohoto shopu měli jedinečnou možnost upravit si vlastní kecky Conve ...

Čas načtení: 2010-11-30 00:00:00

Nike SB Dunk Hi Gore-Tex / Voděodolné kotníkové boty Nike

Každý rok touto dobou čekají sneakerheads na release tenisek s jedinečnou technologii, která ochrání jejich nohy před nástrahami nadcházející zimy. Jako každý rok jsou očekávanými keckami vysoké Nike Dunk Hi, jež se díky své kotníkové verzi hodí do sněhu či břečky, i když původní účel byl naprosto ...

Čas načtení: 2010-07-20 00:00:00

CHEAP WEEKS - Čerstvé letní slevy / Freshlabels.cz

Hluboko do kapsy? Žádný problém. Cheap weeks vám nabízí jedinečnou možnost nakoupit za zlomek ceny. Již tradiční výprodeje Cheap weeks se znovu konají v obchodech Freshlabels. Nyní máte možnost nakoupit vámi vybrané zboží se slevou 15 až 50 procent. Starší kolekce se pyšní stejnou kvalitu a zpracov ...