Česká společnost Livesport (v zahraničí vystupuje jako Flashscore), jehož průměrná měsíční návštěva je přes sto milionů lidí, koupila svého španělského konkurenta BeSoccer. Ten se podobně jako nový český majitel soustředí na živé sportovní výsledky na webu, ale specializuje se na fotbal. BeSoccer má přes 25 milionů uživatelů měsíčně.
Čas načtení: 2024-11-06 09:41:03
Hájkův fenomén Livesport kupuje španělského konkurenta s online výsledky BeSoccer
Česká společnost Livesport (v zahraničí vystupuje jako Flashscore), jehož průměrná měsíční návštěva je přes sto milionů lidí, koupila svého španělského konkurenta BeSoccer. Ten se podobně jako nový český majitel soustředí na živé sportovní výsledky na webu, ale specializuje se na fotbal. BeSoccer má přes 25 milionů uživatelů měsíčně.
\nČas načtení: 2019-10-21 07:31:00
Hongkong Evropy aneb Pendrekové orgie v Katalánsku
Ve velkém procesu v Madridu dostali katalánští politici dohromady sto let vězení. Jejich odsouzení vyvolalo v Katalánsku nepokoje, tvrdě potlačované policií. Žaloba vinila politiky ze vzpoury, podvracení státu (sedición, pokud má někdo lepší překlad, ozvěte se) a zneužití veřejných financí při organizování samotného referenda, které bylo podle soudů nelegální. Španělský nejvyšší soud však ve svém rozsudku první skutkovou podstatu odmítl, protože podle něj nebylo nijak prokázáno, že by obžalovaní vyzývali k násilí. Tato skutečnost „ořezala“ udělené tresty zhruba na polovinu, protože za vzpouru by podle španělského trestního práva hrozilo 20–25 let vězení. Rozsudky mezi 9 a 13 lety jsou i tak na evropské poměry dost drastické, zvláště vezmeme-li v úvahu, že hodně západních zemí vůbec nenásilné „podvracení státu“ jako trestný čin nemá. (Sloupek Leonida Beršického v Bloombergu – až na nezbytné kopnutí do Poláků a Maďarů vcelku věcný.) To je paragraf typický spíš pro totalitní státy a v Československu jsme se jej také hned v roce 1990 promptně zbavili. Zůstalo nám jen rozvracení republiky, které zní podobně, ale je násilné; tedy to, co ani u soudu v Madridu Kataláncům „nepřišili“. Na lavici obžalovaných scházela osoba nejvyšší, bývalý katalánský premiér Carlos Puigdemont, který celý pokus o vyhlášení nezávislosti řídil a následně ze Španělska uprchl. Momentálně se nachází v Belgii, jejíž orgány řeší otázku, zda jej do Španělska vydat či ne. Sousední Německo jej svého času vydat odmítlo, protože považovalo obvinění z násilné vzpoury za neprokázané a španělské úřady do Německa jiné zdůvodnění pro zatčení Puigdemonta neposlaly. Podle španělského trestního práva není možné vést proces v nepřítomnosti obžalovaného, takže Puigdemont zatím nic „nevyfasoval“. Klasické odvolání je v tomto případě nemožné, ale je skoro jisté, že odsouzení a jejich obhájci se pokusí napadnout rozsudek ještě u Ústavního soudu, což může a nemusí dopadnout v jejich prospěch. Španělský právní řád zná také institut milosti, kterou uděluje král na návrh ministra spravedlnosti. To by podléhalo poradě celé vlády. Jelikož ovšem současná španělská vláda nezískala důvěru a v listopadu se budou konat předčasné volby (tento rok již druhé), je pravděpodobnost, že by ještě schválila udělení milosti v tak politicky palčivém případu, srovnatelná s pravděpodobností sněhové vánice v pekle. Už se, pravda, jednou stalo, že odcházející vláda na poslední chvíli omilostnila kontroverzního jedince – byla to Zapaterova vláda roku 2011 a požehnaným trestancem byl vrchní bankéř Banky Santander Alfredo Sáenz Abad. (Jeho milost byla později částečně zneplatněna rozsudkem Nejvyššího soudu.) Tehdy, v roce 2011, však bylo před volbami patrné, že socialisté je prohrají na celé čáře – a také prohráli, poměrem 45:29 vůči lidovcům. Update: Upozornil mne jeden čtenář, že odsouzení by své tresty vykonávali v Katalánsku a že by je mohla předčasně na podmínku propustit místní regionální vláda, třeba už po roce či dvou. Už předtím by nejspíš mohli požívat i výhod typu „propouštění domů na víkendy“, což je přeci jen daleko lepší než standardní věznice s ostrahou. Takže to „natvrdo“ v nadpisu článku se pravděpodobně nenaplní. Nicméně součástí takových trestů je i mnohaletý zákaz výkonu veřejných funkcí, který místní vláda zrušit nemůže. U vrcholných politiků je to docela zásadní překážka profesního života. Tento druh postihu byl původně zamýšlen proti korupci, která je ve Španělsku velkým problémem; teď je tedy užíván jinak. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Rozsudek vyvolal v Katalánsku pouliční protesty, davy dosáhly statisícových rozměrů, fotky a videa jsou jen těžko uvěřitelné. Současně došlo k různým akcím občanské neposlušnosti, jako třeba k zablokování barcelonského letiště, byla vyhlášena generální stávka, na některých místech vznikly barikády, policie zareagovala velice tvrdě. Katalánské separatistické hnutí se obecně pyšní svojí nenásilností (na rozdíl od baskického), ale tentokrát začalo přibývat i násilí ze strany demonstrujících. Když jsem vybíral titulek pro tento článek, říkal jsem si, zda to s tou formulací „Hongkong Evropy“ nepřeháním, ale některá ta videa jsou opravdu docela drsná. Čína to pořád ještě není, ale k téhle mezi by se snad západní státy neměly ani přibližovat. (Mimochodem, když už turecký reportér Ali Özkök, který se specializuje na blízkovýchodní konflikty, kritizuje chování španělské policie, je to docela vysoká laťka.) Zatím se situace nijak nezklidňuje, spíš naopak, protože násilnější individua, která se v takovém davu vždycky vyskytnou, podobné eskalace milují a berou je jako pobídku řádit ještě více. A těch policistů není tolik, aby dokázali zastrašit odhadem půl milionu stávkujících. I některé detaily jsou znepokojující. Použití gumových projektilů (ve většině Evropy zakázaných) vedlo u jednoho protestujícího ke ztrátě oka. A soud nařídil uzavření webových stránek a účtů na sociálních sítích organizace Tsunami democrátic, které sloužily ke koordinaci protestů. Zdůvodnění? Vyšetřování terorismu, jehož detaily jsou utajované. Mimochodem, vymazat Tsunami democrátic z internetu se zatím nepodařilo, na to je Španělsko moc malý pán. Nyní hostují na GitHubu, což je původně čistě technický server, kde programátoři z různých koutů sdílejí svůj open-source kód; dnes patří Microsoftu, ale zrovna tamní programátorská komunita patří k těm nejsvobodomyslnějším. Ani Twitter zatím neposlechl. Co k tomuhle šílenství dodat? Některé státy mají problém zvládat své vnitřní problémy, které přitom nejsou nijak unikátní. Separatistických hnutí je po Evropě asi dvacet, některá z nich významná (skotské, vlámské, jihotyrolské). Brexit samotný je jedna velká separatistická akce, navíc trpce rozdělující národ až na úroveň rodin. Ale i takové záležitosti umí většina zemí zvládat, aniž by hořely ulice, tekla krev a šatlavy se plnily podvraceči státu. Prostě se trochu kecá v parlamentu a na sociálních sítích létají nálepky, ale nic horšího. Současný stav v Katalánsku je jenom výsledkem dlouhé série chybných rozhodnutí – snahy potlačit separatistické tendence silou. Přitom vůbec není jasné, zda by v případném referendu o odtržení většina místních hlasovala pro. Snadno by to mohlo skončit jako ve Skotsku poměrem 45:55, protože v regionu žije dost lidí, kteří se za Katalánce ani nepovažují, nebo lidí narozených ve smíšených rodinách. Nezávislost podporují spíše bohatší vrstvy a etničtí Katalánci, kterých zase není tolik. (Něco jsem o tom psal zde, najděte si sousloví „katalánská otázka“, tam začínají čísla a grafy.) Ale Španělsko, pozůstatek velkého impéria, má natolik „zhužvenou“ ústavu, že uskutečnit takové referendum je prakticky nemožné – musel by s ním souhlasit celý zbytek Španělska. Což vzhledem k tomu, že Katalánsko je jedním z ekonomicky nejsilnějších regionů a jeho daně pomáhají udržet v provozu regiony jiné, zbytek Španělska prostě neudělá. Toto by se dalo řešit jedině změnou ústavy. Takže situace – v absenci reálného práva na politické sebeurčení – nutně časem zdegenerovala k občanské neposlušnosti na straně jedné a pendrekovým orgiím na straně druhé. To je chyba celého systému, to se nedá zažehlit poukazy na to, co je technicky vzato legální a co ne. Kdejaká sviňárna v historii byla legální. Přál bych si, aby v Bruselu měřili trochu rovným metrem a za tyhle akce kritizovali Španělsko aspoň stejně, jako Polsko a Maďarsko, ale raději víc. Protože přes všechny chyby, které strany jako PiS nebo Fidesz mají, zatím svoje země do takových těžkých krizí nedovedly. Obávám se ale, že se tak nestane. Španělští politici jsou totiž tzv. dobří Evropané. A mezi velmi tvrdé odpůrce katalánské nezávislosti patří Ciudadanos, „liberální“ strana, která sedí v Evropském parlamentu ve frakci Renew Europe s hnutím Emmanuela Macrona (a taky Andreje Babiše). Ach ano, Macron, další pendrekový král. Liberalismus s takovými výsledky je opravdu neprodejné zboží. Když už jste ti dobří Evropané, nechtěli byste jednat aspoň trochu po evropsku? Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.
Čas načtení: 2024-07-16 19:18:00
Gratulace pro La Roja - TCL oslavuje čtyřnásobné mistrovství španělské fotbalové reprezentace
Paříž 16. července 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Přední značka spotřební elektroniky TCL je hrdým sponzorem svého oficiálního partnera, španělského národního fotbalového týmu, který tento víkend již počtvrté získal hlavní trofej letní sezóny.Pozoruhodná cesta Španělska k vítězství připsala novou kapitolu slavné fotbalové historie národa. Nejnovější triumf je dalším důkazem sportovní zdatnosti a houževnatosti i pokračování tradice, která inspirovala nespočet fanoušků na celém světě.Nejdiskutovanější fotbalový turnaj roku sledovaly z obývacích pokojů po celém světě miliony lidí, kterým hráči přinesli nadšení pro velké cíle svou vášní a zápalem pro hru.Společnost TCL podtrhuje spoluprací se španělským národním týmem svůj závazek pozvednout zážitek z domácího sledování sportovních přenosů prvotřídními technologickými inovacemi.Marketingový ředitel TCL Europe Stefan Streit uvedl: "Podporujeme a oceňujeme ty, kteří ve svém každodenním životě ztělesňují velikost, a umožňujeme jim naplno rozvinout jejich potenciál. Vaše cesta nás inspiruje, ať už dosahujete svých osobních rekordů, prosazujete inovace nebo měníte svou komunitu. Gratulujeme Španělsku k jeho fantastickému vítězství. Společnost TCL si váží inspirace a velikosti, které sport přináší, a klade si za cíl umocnit tyto okamžiky svými produkty tak, aby byl každý sportovní svátek ve vaší domácnosti ještě výjimečnější a napínavější díky nejlepším technologiím pro dokonalé divácké zážitky v pohodlí domova."Pestrá sportovní partnerstvíSpolečnost TCL se zavázala posílit svou přítomnost v Evropě díky podpoře nejlepších národních fotbalových reprezentací. Jako prémiový partner Královské španělské fotbalové federace (RFEF) přináší TCL všem fanouškům energii a odhodlání španělského týmu neboli La Roja. V Itálii je TCL partnerem Federazione Italiana Giuoco Calcio (FIGC) a přináší zde ještě lepší zážitek ze sledování zápasů fanouškům jejího týmu zvaného Azzurri. Společnost TCL působí i v Německu, kde podporuje Německý fotbalový svaz (DFB) jako oficiální partner a její špičkové zobrazovací technologie přinášejí inspiraci všem tamním fanouškům. Dalším důkazem věrnosti značky TCL evropskému fotbalu je také sponzoring polské fotbalové reprezentace. A konečně v rámci její mise – přinášet strhující fotbalové zážitky a inspirovat k velkým cílům pomocí sportu – nechybí ani partnerství s národními týmy České republiky a Slovenska.Zopakujte si nejlepší fotbalové momenty na velké obrazovceMimořádné výkony svých oblíbených fotbalistů mohou fanoušci sledovat na 115" LED televizoru QD-Mini, který udává nový standard pro domácí zábavu. Největší domácí televizní obrazovka na světě přináší strhující zážitek jako na stadionu, úžasně čistý obraz a živé barvy - ideální pro sledování filmů, hraní her i sportovní přenosy s každým okamžikem zachyceným ve výjimečných detailech.Důraz společnosti TCL na inovace se projevuje také v široké nabídce chytrých telefonů, tabletů a připojených zařízení, které využívají technologii TCL NXTPAPER a sílu technologie 5G pro plnou integraci do rozsáhlého ekosystému chytrých zařízení TCL.Gratulujeme týmu La Roja k jeho historickému vítězství. Ať nás duch vítězství a skvělých výkonů nepřestává inspirovat!Objevte další produkty, které vám v létě zpříjemní sportovní zážitky: https://www.tcl.com/eu/en O společnosti TCLSpolečnost TCL je rychle rostoucí společností v oblasti spotřební elektroniky a lídr celosvětového televizního průmyslu. Od založení v roce 1981 rozšířila svou působnost na více než 160 světových trhů. Společnost TCL se specializuje na výzkum, vývoj a výrobu produktů spotřební elektroniky, od televizorů přes audio zařízení až po chytré domácí spotřebiče. Webové stránky společnosti TCL můžete navštívit na adrese https://www.tcl.com .Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2460897/TCL_Celebrates_4_Time_Champion_Spanish_National_Football_Team.jpg Kontakt pro média: mason.zhong@tcl.com PROTEXT
Čas načtení: 2024-09-07 20:14:34
Daniel García Trio na cestě do říše divů
Dne 30. srpna vyšlo na prestižní značce ACT nové album španělského uskupení DANIEL GARCÍA TRIO; dostalo titul „Wonderland“. Jde o celkově sedmý titul tohoto tria, u mnichovského vydavatelství pak třetí… Pianista a skladatel Daniel García se stal jedním z nejoriginálnějších a nejvlivnějších hlasů nové generace španělského jazzu. Narodil se v roce 1983 v Salamance. Nejdříve studoval klasický klavír na konzervatoři Castilla y León, jedné z nejlepších škol pro pokročilé hudební vzdělání ve Španělsku. Poté byl přijat na Berklee College of Music v […] Zobrazit celý článek Daniel García Trio na cestě do říše divů
Čas načtení: 2024-09-07 20:14:34
Daniel García Trio na cestě do říše divů
Dne 30. srpna vyšlo na prestižní značce ACT nové album španělského uskupení DANIEL GARCÍA TRIO; dostalo titul „Wonderland“. Jde o celkově sedmý titul tohoto tria, u mnichovského vydavatelství pak třetí… Pianista a skladatel Daniel García se stal jedním z nejoriginálnějších a nejvlivnějších hlasů nové generace španělského jazzu. Narodil se v roce 1983 v Salamance. Nejdříve studoval klasický klavír na konzervatoři Castilla y León, jedné z nejlepších škol pro pokročilé hudební vzdělání ve Španělsku. Poté byl přijat na Berklee College of Music v […] Zobrazit celý článek Daniel García Trio na cestě do říše divů
Čas načtení: 2024-09-21 17:30:00
Před 505 lety vyplula ze španělského přístavu Sanlúcar de Barrameda flotila pěti lodí s 260 námořníky. Pod velením Portugalce Fernão de Magalhãese měla doplout k indonéskému souostroví Moluky. Místo na východ však vyplula směrem k západu. Záměrem kapitána totiž bylo proplout průlivem napříč nedávno objeveným americkým kontinentem a nalézt pro španělského krále Karla novou cestu k asijským trhům s vzácným kořením. Za svou odvahu zaplatil životem nejen on, ale také většina jeho posádky.
Čas načtení: 2025-02-20 13:50:00
Políbil fotbalistku bez souhlasu, je vinen. Bývalý šéf svazu zná trest
Bývalý šéf španělského fotbalu Luis Rubiales je vinen, že políbil hráčku bez jejího souhlasu. Soud mu uložil pokutu, obvinění z nátlaku ho zprostil.
Čas načtení: 2024-01-01 14:58:08
Villarreal CF: Intervalová poziční hra 4:4 a 2 žolíci
Pozičním hrám, pro menší počet hráčů, jsme se věnovali v hrách Intervalová hra 2:2 s nahrávači, ve které je cílem naučit hráče řešit mikrosituace dva na dva (2:2) s využitím dvojice spolupracujících hráčů nebo hře Brazilský presink 2:2 je cílem naučit hráče držící míč prosadit se proti napadajícím hráčům, kteří se pokouší vytvořit presinkovou situaci na malém prostoru s cílem získat konstruktivně míč a zahájit vlastní útočnou akci. Průpravná hra s názvem Intervalová poziční hra 4:4 a 2 žolíci je inspirována tréninkem španělského klubu Villareal CF, pod vedením realizačního týmu trenéra Marcelina Garcíi Torala. Hra je v tréninku využitelná jak během soutěžního období, tak během přípravných období, kdy je akcentována především kondiční složka cvičení.
Čas načtení: 2023-11-11 15:31:18
Kdybychom měli jmenovat nejvýraznější světovou kuchařskou osobnost dneška, byl by to bez debat americký šéfkuchař španělského původu José Andrés
Čas načtení: 2024-01-01 14:58:08
Villarreal CF: Intervalová poziční hra 4:4 a 2 žolíci
Pozičním hrám, pro menší počet hráčů, jsme se věnovali v hrách Intervalová hra 2:2 s nahrávači, ve které je cílem naučit hráče řešit mikrosituace dva na dva (2:2) s využitím dvojice spolupracujících hráčů nebo hře Brazilský presink 2:2 je cílem naučit hráče držící míč prosadit se proti napadajícím hráčům, kteří se pokouší vytvořit presinkovou situaci na malém prostoru s cílem získat konstruktivně míč a zahájit vlastní útočnou akci. Průpravná hra s názvem Intervalová poziční hra 4:4 a 2 žolíci je inspirována tréninkem španělského klubu Villareal CF, pod vedením realizačního týmu trenéra Marcelina Garcíi Torala. Hra je v tréninku využitelná jak během soutěžního období, tak během přípravných období, kdy je akcentována především kondiční složka cvičení.
Čas načtení: 2009-09-07 06:00:00
Argente: Kvalitní čištění a správa počítače
Hledáte kvalitní aplikace na údržbu a správu počítače? Jestliže ano, mám pro vás dobrou zprávu. Dnes si představíme kvalitní freeware aplikace pro vynikající správu a důkladné čištění vašeho počítače od španělského týmu Argente Software. Každá z aplikací zastává jednu funkci.V portfoliu můžete naléz ...
Čas načtení: 2013-05-11 13:30:00
Mango letní kolekce 2013 ve stylu elegantního etna
Půvabnou topmodelku Mirandu Kerr znáte jako tvář značky Mango již z předchozí kolekce. Co nám přinese kolekce letní, na jaké modely se můžeme těšit a co za vzory a střihy budou v létě in? Představujeme vám kolekci Mango Summer 2013! Letní kolekce španělského Manga se nese ve velmi světlých a zemi ...
Čas načtení: 2024-02-12 14:46:42
Já, Iulia [Santiago Posteguillo / Bourdon]
Román Já, Iulia úspěšného španělského spisovatele Santiaga Posteguilla oživuje polozapomenutý příběh nejmocnější císařovny starověkého Říma.
Čas načtení: 2024-02-17 09:08:26
Jürgen Klopp pěje ódy na Xabiho Alonsa. Je správným trenérem pro Liverpool?
Náhrada za Jürgena Kloppa, to je veliké téma, které se bude řešit až do konce sezóny, než Klopp z Liverpoolu nadobro odejde. Největším favoritem na horké místo kouče jednoho z nejlepších klubů posledních let je bývalý hráč The Reds, aktuálně trenérská hvězda Leverkusenu, Xabi Alonso. Jak ale španělského kouče vidí sám Jürgen Klopp?
Čas načtení: 2014-03-07 18:11:00
Naše snobské já chce na Dalího
Brněnský hrad Špilberk hostí poprvé v historii výstavu španělského výtvarníka Salvadora Dalího. Vstupné je méně než stovku, a přestože na ní návštěvník bude marně hledat slavné oleje, jeho oko se pokochá jinými originály od kníratého umělce. A tak si naše snobské já chce pomyslně odškrtnout jeho slavné jméno ze seznamu "nutno viděti". Šplhejme na Špilberk, je tam Dalí!
Čas načtení: 2014-04-24 13:19:00
Důmyslný den knihy: Dvanáct hodin s Donem Quijotem
Ostrava - Už deset let čtou studenti česko-španělského Gymnázia Hladnov v Ostravě vždy 23. dubna dvanáct hodin v kuse statě z knihy Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha od spisovatele Miguela de Cervantese - 23. dubna 1616 totiž tento spisovatel, kterému zajistila nesmrtelnost postava poblázněného idylisty bojujícího s větrnými mlýny, zemřel. Ve stejný den téhož roku zemřel i nejslavnější světový dramatik William Shakespeare. V tento den, který je od roku 1995 ve více než sto zemích Světovým dnem knihy, zemřel před čtyřmi roky například i ostravský prozaik Jan Balabán.
Čas načtení: 2022-06-28 18:37:31
Výstava o piaristech představuje řád, díky němuž získali vzdělání Purkyně či Masaryk
Zejména vzdělání a vědu šířil řád chudých řeholních kleriků Matky Boží zbožných škol, obecně známý pod jednoslovným názvem piaristé. Působili v Kroměříži, Mikulově, ve Strážnici, Lipníku nad Bečvou, Staré Vodě, Příboře, Hustopečích, Kyjově, Moravské Třebové či ve slezské Bílé Vodě a v Bruntále – věnovali se zde především bezplatnému vzdělávání mládeže, konkrétně chlapců. Dědictví po tomto duchovním řádu mapuje od 29. června do 2. října na kroměřížském zámku výstava Piaristé na Moravě a ve Slezsku, kterou připravilo Muzeum umění Olomouc. „Kromě vzdělávání hráli zásadní roli ve vědě, k řádu totiž patřili významní historikové jako Gelasius Dobner, Mikuláš Adaukt Voigt nebo Jaroslav Schaller. Měli také řadu žáků, kterým se podařilo dostat mezi elitu společnosti – olomoucký arcibiskup Theodor Kohn, vědec Jan Evangelista Purkyně nebo prezident Tomáš Garrigue Masaryk,“ vyjmenovává autor výstavy Miroslav Myšák. Řád vznikl v Římě v letech 1621–1622 zásluhou španělského kněze Josefa Kalasanského a jeho členové působili ve velké části Evropy, a dokonce i v zámoří. „Důležité je ale říct, že první kolej mimo Itálii vznikla v jihomoravském Mikulově již v roce 1631 a během 17. a 18. století došlo na Moravě a ve Slezsku k založení dalších deseti stálých kolejí a rezidencí,“ připomíná Myšák. Kroměřížská výstava návštěvníkům představuje jednotlivé lokality, kde piaristé působili. „Každé z těchto fundací věnujeme obrazový panel dokumentující současný stav. Piaristé se usazovali především v menších nekrálovských městech, neboť větší lokality již dříve zaujali jezuité. Přítomnost kleriků znamenala pro obyvatele daných míst možnost získat základní i střední vzdělání, neboť při každé koleji fungovala škola s bezplatnou výukou. Během desetiletí prošla piaristickými ústavy řada významných osobností,“ dodává autor výstavy. Součástí expozice jsou předměty s piaristy spjatými, jako jsou odborné publikace nebo vědecké přístroje. Dále je možné spatřit portréty fundátorů jednotlivých kolejí – biskupy olomoucké Františka z Dietrichsteina, Jakuba Arnošta z Lichtensteinu-Castelcorna nebo měšťana Josefa Georga Zechu. Podobu jednotlivých míst ukazují vybrané plány a fotografie, vybavení pak dokumentují kresby oltářů, pečetidla, relikviáře, postavníky nebo liturgické předměty a oděvy. „Z velkého množství vystavených exponátů lze zmínit alespoň renesanční deskový obraz Panny Marie a hodinový věžní stroj zapůjčené z Moravské Třebové,“ doplňuje kurátor. Připomíná také propojení piaristů s olomouckými biskupy a arcibiskupy. Kromě už zmíněného Theodora Kohna je s nimi spjat také František z Dietrichsteinu, který založil koleje v Mikulově a v Lipníku nad Bečvou. A dále se řád – zásluhou Karla z Lichtensteinu-Catelcorna – usadil ve Staré Vodě, v Příboře a Kroměříži. „Do dneška nám po piaristech zůstaly budovy, které v některých případech slouží stále jako školy – Mikulov, Kroměříž, Hustopeče, Kyjov. Zbylo po nich však i vybavení kostelů a další umělecká díla rozesetá v různých institucích,“ uzavírá Myšák. K výstavě vyšel dvousetstránkový katalog. Editor Miroslav Myšák jej rozdělil na dvě části – první se věnuje obecně piaristickému řádu, jeho vzniku a působení zejména v oblasti vzdělávání, vědy a historiografie; druhá část sleduje jednotlivé fundace na území Moravy a Slezska.
Čas načtení: 2021-11-15 09:44:57
Rozálie Havelková a Anežka Hessová uvedou v premiéře hru Rozladěné držky
Performerky Rozálii Havelkovou a Anežku Hessovou spojuje zájem o různá umělecká odvětví, smysl pro humor a podobný pohled na svět. Obě hrají na akordeon a část svých životů prožily v cirkuse. Anežka studovala v Indii kathak a Róza ve Španělsku flamenco. To vše využily ve své společné inscenaci Rozladěné držky – Zbrusu nová show o tom, zda se sen o cirkuse dá naplnit. Rozladěné držky jsou nečekanou syntézou různých divadelních žánrů, světů, pohledů, názorů. Scénická koláž klasického indického tance kathak a španělského flamenca obohacená o poetiku nového cirkusu, nonverbálního divadla a klaunérie vychází z autentického příběhu Rozálie Havelkové. Poetickými prostředky vypráví příběh o odchodu k cirkusu, o odvážném vykročení do neznáma a touze splnit si svůj sen. Co se ale stane, když se sen opravdu splní? Rozálie Havelková pochází z herecké rodiny, je dcerou Ondřeje Havelky a vnučkou Libuše Havelkové. Poprvé se před kamerou objevila v malé roli ve filmu V peřině. Dále účinkovala v seriálech Single Lady, Specialisté nebo Anatomie života. Odmalička hraje na harmoniku a věnuje se tanci – zejména flamencu pod vedením Jany Drdácké. V roce 2012 se probojovala až do finále modelingové soutěže Elite Model Look. Nyní profesionálně zpívá swing s jazzovým big bandem, hraje šansony na svůj starý akordeon, příležitostně se věnuje herectví. K cirkusu utekla až jako dospělá. V hereckém uskupení Rozladěné držky působí spolu s Anežkou Hessovou, která vytváří taneční a divadelní přestavení a také představení pro děti. Část dětství strávila v kočovném divadle. Premiéra se uskuteční 23. a 24. 11. v pražském Studiu Citadela.
Čas načtení: 2021-08-16 14:09:00
Největší český festival sci-fi filmů a kultury odstartuje v pražském kině Lucerna 15. září 2021, poté se přesune do Brna. Kromě hlavní filmové soutěže, legend žánru a dokumentů přinese nově i soutěž studentských filmů. Letošní festival se ponese v postapokalyptickém duchu. Festival tak reaguje na koronavirovou pandemii, která už více než rok a půl paralyzuje celé lidstvo a dává vzpomenout na postapokalyptické filmy. Ozvěny festivalu se budou konat v Šumperku, Košicích a Plzni. „Koronavirus postavil před náš svět novou výzvu. Naše civilizace čelí hrozbě nejen zdravotní, ale i ekonomické a potažmo sociálně-politické. Ukázalo se, že lidstvo je zranitelnější mnohem víc, než jsme si mysleli. Onemocnění Covid-19 však není první reálná hrozba, které lidstvo čelí. Filmaři již mnoho let předkládají své apokalyptické vize, ať už to jsou jaderné následky případné 3. světové války, strach z virů mimozemského původu vystřídaly v posledních desetiletích reálnější hrozby jako je devastace přírody, globální oteplování a nedostatek vody. Vypadá to, že největší hrozbou pro lidstvo je lidstvo samotné. Budeme žít ve světě podobném tomu ze série Šílený Max?” zamýšlí se pořadatel festivalu Filip Schauer. Do hlavní festivalové soutěže letos dramaturgové vybírali z přihlášených rekordních 500 filmů. Výsledný výběr pěti titulů je žánrově pestrý a nabídne divákům filmy z celého světa. Turecké komorní drama Ve stínech režiséra Erdema Tepegoze v hlavní roli s Numanem Acarem (Aladin, Spider-Man) je kritikou kapitalismu a atmosférou se odkazuje na román 1984 George Orwella. Velkolepá evropská koprodukce Utajení bohové je debutem španělského režiséra Chino Moyi. Film je potemnělou mozaikou několika lidských osudů, která diváka provádí různými kouty dystopické Evropy. V hlavních rolích Géza Röhrig (Saulův syn) a Johann Myers. Americký snímek Lapsis byl uveden na řadě světových festivalů a získal například hlavní cenu na festivalu v Bucheonu. Film je vtipnou parafrází na současný globalizovaný svět a život on-line. Režisér Neill Blomkamp po sci-fi blockbusterech Elysium a Chappie okusil nový žánr. Hororová novinka s nadpřirozenými silami Demonik slibuje napínavou podívanou. Pátým soutěžním a zároveň zahajovacím filmem festivalu je francouzský snímek Poslední mise záhadného Paula W.R. Ambiciózní, vizuálně podmanivý debut režiséra a scenáristy Romaina Quirota reaguje na klimatické nebezpečí a představuje svět, kde většina volně žijících živočichů vyhynula, zásoby ropy, uhlí a plynu došly. Kromě soutěžní části festival nabídne sekci legend žánru a sekci dokumentárních filmů. První tvoří snímky, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj science fiction. Pro postapokalyptický žánr to je především úspěšná série Šílený Max. První a druhý díl, letos slaví 40 let od svého prvního uvedení, budou na festivalu promítnuty jako mini-maraton za sebou. Dokumentární sekce nabídne kromě promítání vlastních snímků také diskuse na témata ekonomická nerovnost, vyčerpání zdrojů nebo jaderné hrozby. Ve výběru dokumentů je také snímek Vetřelec na jevišti. Film pojednává o skupině britských řidičů autobusů, kteří vytvořili s minimálním rozpočtem divadelní adaptaci proslulého hororu Ridleyho Scotta Vetřelec, a dokázali vyprodat slavné londýnské West End divadlo. Novinkou osmého ročníku festivalu je soutěž studentských filmů. Svůj film mohli přihlásit studenti působící na některé z filmových škol v České a Slovenské republice. Přihlášeno bylo téměř 50 žánrových sci-fi filmů, ze kterých dramaturgové vybrali ty nejlepších. Aktuální informace: na www.futuregate.cz nebo na Facebooku. Facebooková událost: https://www.facebook.com/events/340829504221594 FUTURE GATE SCI-FI FILM FESTIVAL Praha: 15. – 20. září 2021, Kino a Galerie Lucerna Brno: 21. – 26. září 2021, Kino Art, Hvězdárna a planetárium Brno Šumperk: 2. října 2021, Kino Oko Košice: 8. – 10. října 2021, Kino Úsmev Plzeň: 15. – 16. října 2021, Depo2015 {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2021-06-09 18:12:04
O pochodu s korány aneb Jak Maroko k Západní Sahaře přišlo
Milí čtenáři, slíbil jsem aspoň krátké zastavení u masového šturmu španělské hranice, který se nedávno odehrál v severoafrické Ceutě. O samotném průběhu akce se toho napsalo dost i česky, ale ve zpravodajství poněkud schází jeden detail. Ona ta událost vyvolává určité reminiscence z nedávné historie. Je víceméně jisté, že k této akci ve stylu „ukážeme vám, k čemu je vám ten váš plot bez naší milostivé spolupráce“ vedla nespokojenost Maroka s tím, že Španělé přijali na své území Ibrahima Ghaliho, bývalého šéfa takzvané fronty Polisario. To je už starší chlapík (73), který vyhledal ve Španělsku lékařské ošetření kvůli onemocnění covidem. Polisario je organizace, která už několik desítek let bojuje za nezávislost takzvané Západní Sahary. Nu, a Západní Sahara je území de facto kontrolované Marokem, které bylo dříve španělskou kolonií. Nic extra cenného tam není, kromě velkých zásob fosfátů. Ale způsob, kterým si Maroko zajistilo vládu nad Západní Saharou, stojí za připomenutí. Není to až tak dávno; celá věc se odehrála roku 1975. Stačil zástup Maročanů Na podzim 1975 měl vojenský režim Francisca Franca namále, protože španělský caudillo ležel na smrtelné posteli. Jediný vysoký důstojník, kterého si Franco vychovával jako následníka, admirál Luis Carrero Blanco, už nežil. Těsně před Vánocemi roku 1973 jej totiž vyhodila do vzduchu baskická teroristická organizace ETA. Osmdesát kilo výbušniny stačilo k tomu, aby Blancovo auto vyletělo až do výše pátého patra, a zesnulému admirálovi se začalo neoficiálně říkat první španělský kosmonaut. Fáze předávání moci bývá problematická i u demokracií, natož u režimů s generály v čele. Marocký král Hasan II. se rozhodl využít příležitosti a rozšířit teritorium státu o sousední Západní Saharu, která byla pod španělskou kontrolou od roku 1884. Pronesl tedy ke svému lidu patriotické projevy a jeho podřízení zorganizovali masivní akci, které se účastnilo zhruba 350 tisíc osob. Leč nemělo jít o klasickou válku, kdepak! Místo toho zkrátka obrovský zástup Maročanů vybavených rudými vlajkami Maroka, portréty krále a výtisky koránu, vtrhl na území španělské Západní Sahary s tím, že vojenské posádky oslabeného španělského režimu si netroufnou po nich střílet. Pro jistotu je ovšem stejně doprovázeli nějací ti vojáci, kdyby náhodou. Události se začalo říkat „Zelený pochod“, podle barvy islámu. Kalkulace marockého krále byla přesná. Silně přečíslení Španělé se skutečně nebránili a kontrola Západní Sahary přešla de facto do rukou Maroka. Formálně se Španělsko vzdalo Západní Sahary až o pár dní později, ale to už bylo jen stvrzení reálně existujícího stavu. Prakticky vzato tím jeden koloniální pán vystřídal druhého, protože nepříliš početného místního obyvatelstva (tehdy méně než 100 tisíc obyvatel) se na jeho názor nikdo moc neptal. Přesně podle principu, že kde se nesčítají ballots (hlasy), tam budou létat bullets (kulky), pokračovala guerrillová válka s hnutím Polisario, jenom roli okupantů od Španělů převzali Maročané. Ačkoliv Maroko mělo samo o sobě daleko větší možnosti než vzbouřenci z pouště, Polisario bylo a je zase logisticky podporováno sousedními státy (hlavně Alžírskem). Strategická situace tak nakonec zdegenerovala do patu a příměří, což Maroko potvrdilo navršením masivního, 2700 kilometrů dlouhého valu, kterým se od Polisaria oddělilo. Region nacházející se za ním, velice řídce osídlený, byl Polisariu ponechán k vládnutí. Součástí příměří domluveného roku 1991 bylo budoucí referendum o statutu celé země, ale za třicet let se na něj jaksi nenašla vhodná chvíle. Zkusí to znovu? No, tak tedy Maroko k Západní Sahaře přišlo. Obyvatelé Ceuty a Melilly to velmi dobře vědí, stejně jako Maročané sami. To je kus historického kontextu, který českým čtenářům scházel, protože u nás není tahle epizoda příliš známá. Kdybychom měli zkonstruovat přibližnou, ne úplně přesnou analogii z našich dějin, tak vypuštění několika tisíc převážně marockých migrantů na Ceutu se dá srovnat s tím, že by se někde u Hrádku nad Nisou sešla skupina mladých mužů v krátkých kalhotech a s plechovými bubínky. Pocvičili by si své síly poražením nějakých těch hraničních kamenů s písmeny CZ a D, načež by se po pár hodinách nechali znovu odstrčit na německé území – protentokrát. Chválabohu má současné Německo dost rozumu na to, aby podobné akce nedělalo. Ale ze strany Maroka šlo o jednoznačnou připomínku, že ta dvě města považuje za svoje a že pro případ vhodné příležitosti by mělo po ruce způsob, jak je obsadit. Stejně jako kdysi obsadilo Západní Saharu. Tož takové máme sousedy, kteří nám hlídají ty vnější evropské hranice. A to přitom objektivně vzato není Maroko z těch nejhorších. Ve srovnání s Erdoganovým Tureckem jde o stát s relativně liberální ústavou, kde politická opozice není vysloveně šikanována úřady a ve vězení sedí „jenom“ čtyři novináři (stav z roku 2020). Ale mají holt také určité zájmy a vědí, jakou pákou si je prosadit: malilinkou demoverzí Zeleného pochodu pro jeden den. Protože to je situace, která teď na našem břehu Středozemního moře nahání politikům i obyvatelstvu ten největší děs. Troufl bych si odhadnout, že po nejbližší léta se nejen španělská, ale i evropská diplomacie bude od tématu Západní Sahary držet raději pěkně stranou. Aby náhodou někoho nepodráždila. Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2021-05-09 12:03:46
Cirkus pod širým nebem i se zahraniční účastí. Cirkopolis uvede speciální letní verzi festivalu
Od 7. do 11. června se v Kasárnách Karlín uskuteční letní program Mezinárodního festivalu nového cirkusu Cirkopolis. Vedle sedmi českých outdoorových premiér zpestří letní část festivalu účast dvou zahraničních souborů ‒ španělského multižánrového tandemu Kolektiv Lapso Cirk a vtipná žonglérská show Belgičanů Cie Scratch. I přes nepříznivou epidemiologickou situaci se v únoru podařilo festivalu zaměřenému na nový cirkus s přesahem do současného tance, fyzického a vizuálního divadla oživit prosklenou kobku na pražské náplavce cirkusovými performancemi a nabídnout divákům dotek živého umění. Jeho organizátoři také přislíbili, že uskuteční v tomto roce ještě letní verzi a bez skelné bariéry. „Doufáme, že ve druhém červnovém týdnu bude situace natolik dobrá, že si budeme moci společně dopřát pětidenní venkovní festival plný radosti a nových premiér. Že se nám podaří znovu zažít tu unikátní výměnu energie mezi performery a diváky s pocitem bezpečí a osobní pohody. Věříme, že ministerstvo zdravotnictví uslyší tenhle hlas a do svých balíčků zahrne i otevírání kulturního života. Mně to chybí strašně,” prozradila umělecká ředitelka Cirkopolisu Šárka Maršíková. Letní edice festivalu slibuje i účast zahraničních souborů. Osobitou a neotřelou žonglérskou show Mousse přiveze belgické duo Cie Scratch, kterou si Šárka Maršíková vyhlédla na rezidenci v CIRQUEONu. „Mousse je představení o přátelství mezi Gaëlle a Denisem. Hravé představení je plné něžných překvapení a karambolů a slibuji, že ty dva budete milovat,” sdělila Maršíková. Španělský soubor Kolektiv Lapso Cirk se zase v nejnovějším projektu OVVIO troufale soustředí na rovnováhu a manipulaci předmětů běžného užití. Duo v něm svádí souboj s gravitací, která nad nimi ale vždy zvítězí. Česká scéna nabídne širokou škálu představení v outdoorové premiéře. „České novocirkusové prostředí se v posledních letech velmi dynamicky vyvíjí a já jsem ráda, že divákům nabídneme ve venkovní verzi Cirkopolisu takové hojné zastoupení,” prozradila Maršíková. Novou klaunskou pouliční grotesku Bezdéčka o třech spolunocležnících, kterým stačí málo, aby nepotřebovali nic, uvede uskupení Squadra Sua. Poprvé se pod širým nebem proletí Vrány ‒ pohybová performance ryze dívčího souboru Holektiv, kterou doprovází živě cellistka Terezie Kovalová. Premiéru žonglérské performance Collection of Sceptical Pleasures Filipa Zahradnického mohli vidět diváci Cirkopolisu on-line na zimním festivalu, nyní dostanou šanci vidět ji znovu, naživo a poprvé ve venkovním prostoru. Balancealots je barevné česko-skotské duo, které tvoří žonglér Aleš Hrdlička a akrobatka Hannah Lennox. V představení Link the Click přiváží na svém rozviklaném vozíčku pozitivní energii, živé rytmy a především žonglování, klaunérii a balanc na rukou. Techniku vzdušné akrobacie na zavěšené zlaté židli využívá ve své inscenaci Narušení soubor Cirkus TeTy. Performance je inspirovaná prvky absurdního dramatu a pohybuje se na pomezí nového cirkusu a fyzického divadla. Performance Fish Eye akrobatky Elišky Brtnické balancuje na pomezí tance, výtvarné instalace, fashion a vzdušné akrobacie v hudebním doprovodu ultrazvukových delfíních frekvencí. S premiérovou show Suitcaseboarding přicestují také performeři tYhle. Vstupné je zdarma, podpořit festival je možné zakoupením dárcovské vstupenky v síti GoOut. Podrobný program na www.cirkopolis.cz. {loadmodule mod_tags_similar,Související}