Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-07-29 15:21:31

CMMS – systém pro oddělení údržby

Systémy řízení údržby, EAM/CMMS Podívejte se na naše nové video ze série „Průvodce ZMT CMMS“, které jsme publikovali na náš YouTube kanál. V tomto videu ukazujeme CMMS system – řešení pro oddělení údržby. Seznamte se s klíčovými funkcemi: optimalizace řízení oddělení údržby kontrola nákladů monitoring kondice zařízení plánovaní inspekcí Vyzkoušejte náš systém dnes a přidejte […]

Čas načtení: 2024-11-22 15:06:00

HUAWEI CONNECT 2024 Paříž: Huawei představuje inteligentní servisní služby pro digitální transformaci podnikání

Paříž (Francie) 22. listopadu 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Na ICT Service Forum během HUAWEI CONNECT 2024 Paris představila společnost Huawei své rozsáhlé servisní možnosti a vizi pro podporu digitální transformace firem v Evropě. Jak může v rámci inteligentních servisních služeb vypadat úspěšná spolupráce s partnery demonstroval technologický gigant například na servisních nástrojích založených na umělé inteligenci, ještě výraznějším zapojení partnerů prostřednictvím platformy O3 a komplexní podpoře v průběhu celého životního cyklu.Globální servisní schopnostiYaobing Wang, ředitel oddělení síťových technologií Huawei Global Technical Service, zdůraznil komplexní globální servisní infrastrukturu společnosti Huawei. S 21 servisními středisky, 1100 místními sklady náhradních dílů, 20.000 servisními techniky a více než 6200 certifikovanými servisními partnery zajišťuje Huawei údržbu a podporu po celém světě. Mezi významné úspěchy patří dodání 170 diverzifikovaných ekologických datových center a údržba více než 1800 ICT sítí po celém světě. Společnost investuje do výzkumu a vývoje v oblasti služeb více než 500 milionů eur ročně a je držitelem 3073 servisních patentů.Řešení problémů digitální transformaceDigitální transformace se na evropském trhu stále prosazuje. Hank Stokbroekx, hlavní expert společnosti Huawei Service, ve své prezentaci uvedl: „Digitální transformace je pro dlouhodobé přežití firem nevyhnutelná, společnost Huawei a její partneři nabízejí zkušenosti a schopnosti, které zajistí hladkou transformaci s dlouhodobými přínosy." Huawei Intelligent Services nabízí pro celý životní cyklus komplexní servisní portfolio, které je postaveno na dlouholetých zkušenostech a rozsáhlém partnerském ekosystému.Komplexní služby po celou dobu životnostiHuawei Intelligent Services nabízí širokou podporu v rámci životního cyklu, včetně:• Inteligentní integrace konektivity a IT – zákazníci mohou bez obav migrovat své stávající ICT na novou architekturu. Integrační podpora Huawei je cíleně navržena tak, aby převedla stávající technologie na nejmodernější architekturu, která umožní digitální transformaci a zajistí dlouhodobé výhody.• SmartNOS pro zlepšení a optimalizaci – s rozvojem podnikání mohou produkty vyžadovat technologické aktualizace a změny. Se systémem Huawei SmartNOS se zákazníci mohou vždy spolehnout na to, že společnost Huawei ověří správnost plánu změn, čímž se sníží riziko selhání.• Zákaznické podpory pro řešení problémů – pokud dojde k poruše, je zde zákaznická podpora Huawei, která pomůže problém rychle vyřešit, a to buď přímo, nebo prostřednictvím některého ze servisních partnerů.• Inteligentního provozu a údržby – pro zákazníky, kteří potřebují častou a propracovanou podporu při každodenní správě sítě a IT, nabízí Huawei službu inteligentního provozu a údržby.• AICC a Huawei Learning: Softwarové aplikace kontaktního centra s umělou inteligencí (AICC) a Huawei Learning doplňují podporu Huawei pro celý životní cyklus.Úspěšné případové studieNa zasedání byly představeny zkušenosti zákazníků, například jedna ze škol implementovala přístupové body Huawei Wi-Fi 7 pro virtuální učebny či švýcarský poskytovatel cloudových služeb si vybral řešení pro virtualizaci datových center DCS od společnosti Huawei pro jeho špičkovou technologii a komplexní podporu.Platforma O3: výraznější zapojení partnerů a zákazníkůAkce se soustředila na platformu pro sdílení znalostí O3 (Online, Open and Orchestration). Partner z Itálie představil, jak spolupracoval se společností Huawei na počáteční verzi O3 a jak byly jeho návrhy zapracovány do konečné verze. Díky příspěvkům partnerů a zákazníků z celého světa se O3 stala cenným přínosem zdrojem znalostí, nástrojů, dokumentů atd.. Platforma O3 umožňuje vyměňovat si nápady, sdílet zkušenosti, komunikovat s odborníky společnosti Huawei, spravovat tikety s problémy a stahovat software. Výrazně zvyšuje efektivitu partnerů při poskytování služeb zákazníkům. Mohou se spolehnout na zkušenosti z jiných projektů po celém světě, a vyhnout se tak nákladným chybám. Zákazníci mohou používat O3 ke zvýšení efektivity svých inženýrů O&M, k vytváření lepších návrhů či přizpůsobení projektů novým podmínkám. Chytré vyhledávání umožňuje uživatelům rychle najít správné informace z velkého množství informací dostupných na O3.Na závěr ICT Service Session byla oficiálně spuštěna platforma O3 Partner Service Enablement Platform a pěti nejaktivnějším uživatelům O3 byly předány ceny O3 Friendly User Awards.Další informace naleznete na webu společnosti Huawei:http://www.linkedin.com/company/Huaweihttp://www.twitter.com/Huaweihttp://www.facebook.com/Huaweihttp://www.youtube.com/HuaweiKontakt: Rafal Kwiatkowski, e-mail: weuenterprise@huawei.com, telefon: +48 531-539-140Logo - https://mma.prnewswire.com/media/2559207/5036371/Huawei_Europe_Logo.jpg 

Čas načtení: 2024-10-20 15:55:00

Huawei představuje nové produkty a řešení pro komerční trh a ve spolupráci s partnery akceleruje digitální inteligenci pro malé a střední podniky

Dubaj (SAE) 20. října 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - V rámci 44. ročníku jednoho z největších technologických veletrhů na světě GITEX GLOBAL proběhl summit společnosti Huawei pro komerční trh Huawei Commercial Market Summit s podtitulem „Spoluprací s partnery k rozšíření digitální inteligence pro malé a střední podniky (Joining Hands with Partners to Amplify Intelligence for SMEs)". Na této události společnost Huawei představila 17 nových produktů a 6 nových řešení určených pro globální trh malých a středních podniků (SME). Kromě toho se podělila o své úspěchy v oblasti pokračujících strategických investic do komerčního trhu a zdůraznila své odhodlání zachovat si i nadále partnersky orientovaný přístup. Prostřednictvím spolupráce se svými partnery je společnost připravena poskytovat služby stovkám tisíc zákazníků na komerčním trhu.Prezident rozvoje partnerů (Partner Development) a oddělení Commercial & Distribution Business při Huawei Enterprise Sales Dept Ernest Zhang ve svém úvodním projevu prohlásil: „V uplynulém roce dosáhla společnost Huawei na komerčním trhu rychlého růstu jak z hlediska počtu partnerů a zákazníků, tak i celkových výnosů. Společnost hodlá i nadále důsledně zachovávat svou partnersky orientovanou tržní strategii, ve spolupráci s partnery si vytvářet detailní přehled o požadavcích zákazníků v nejrůznějších odvětvích a dílčích scénářích, na základě těchto poznatků vyvíjet konkurenceschopnější produkty a řešení navázaná na scénáře, budovat oboustranně prospěšný systém partnerství a podporovat digitální a inteligentní kapacity svých partnerů tak, aby dokázala společně s nimi dosahovat úspěchů na digitálním a inteligentním komerčním trhu budoucnosti."Ředitel komerčního obchodního oddělení (Commercial Business Dept) při Huawei Enterprise Sales Dept Peter Zhang uvedl: „Na základě hlubokých technických znalostí společnosti Huawei v oblasti ICT a desítek let zkušeností s digitální transformací jsme uvedli na trh více než 300 inovativních produktů a scénářových řešení pro komerční trh. Prostřednictvím platformy HUAWEI eFly jsme také poskytli našim partnerům digitální podporu při rozšiřování jejich obchodních aktivit s firemními zákazníky. Politikou společnosti Huawei pro partnerství v rámci komerčního trhu je budování partnersky orientovaného, důvěryhodného ekosystému, přinášejícího partnerům více výhod, pobídek a přínosů."Při příležitosti tohoto summitu bylo také oficiálně představeno 17 nových produktů a 6 nových řešení pro oblast školství, zdravotnictví, malých a středních podniků i další klíčové obory. Novinkou pro oblast školství je například kooperativní tabule IdeaHub K3, která mění podobu interaktivní výuky; v sektoru výroby pak nově modernizované, vysoce kvalitní síťové řešení pro továrny, působící jako robustní páteř flexibilní výroby. Pro malé a střední podniky je tu zjednodušené řešení all-flash datových center, které poskytuje špičkovou fullstack IT infrastrukturu, a konečně pro poskytovatele spravovaných služeb (managed service providers, MSP) na komerčním trhu společnost nabízí rozmanitou nabídku řešení pro usnadnění prodeje, realizace, provozu a údržby (O&M) i rozvoje.Yusuf Ahmed, generální ředitel největšího kuvajtského poskytovatele internetových služeb KEMS Zajil Telecom, na summitu popsal, jak podniky v Kuvajtu aktivně přijímají globální přechod ke koncepci „cokoli jako služba" (anything-as-a-service, XaaS) a jak společnost KEMS Zajil Telecom poskytuje zákazníkům flexibilní, různorodá a inovativní řešení založená na cloudu s využitím špičkových technologií Huawei. Richard Pearson, ředitel pro rozvoj projektů (CPDO) společnosti SIBCA v SAE pak uvedl, že ekologické a inteligentní koncepty i vývoj technologické infrastruktury si získávají stále větší uznání napříč nejrůznějšími obory. Společnost SIBCA doufá v rozšíření svého partnerství se společností Huawei ze stávajících oblastí sítí, úložišť a dalších produktů také na datová centra, cloud a AI inteligenci, aby tak mohly obě formy v blízké budoucnosti společně podpořit ekologičtější a inteligentnější výstavbu budov.Díky více než třem desetiletím důsledné kultivace na poli informačních a komunikačních technologií (ICT) nashromáždila společnost Huawei bohaté zkušenosti s digitální transformací a je připravena stát se hlavní hnací silou rychlého rozvoje malých a středních podniků v digitální éře. Také v budoucnu hodlá Huawei nadále spolupracovat se svými globálními partnery na společných inovacích, sdílet úspěchy a vytvářet špičkovou digitální ekonomiku pro zákazníky z řad malých a středních podniků na celém světě.Další informace o řešeních společnosti Huawei pro komerční trh najdete na https://e.huawei.com/cn/industries/commercial-market.Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2533834/Ernest_Zhang.jpgFoto - https://mma.prnewswire.com/media/2533835/Peter_Zhang.jpgKontakt: houxudong4@huawei.com  

Čas načtení: 2024-12-28 09:00:00

Co se dělo v Gaze v nemocnici Kamal Adwan

Reportáže z brutální likvidace nemocnice Kamal Adwan v severní Gaze izraelskou armádou přinesly v pátek četné západní televizní stanice.Zde je svědectví od zaměstnanců nemocnice:  Zdravotnický personál nemocnice Kamal Adwan píše:„Došlo k přímému ostřelování nemocničního oddělení archivu, sterilizace a údržby nemocnice, čímž vznikl požár, který se rychle rozšířil na oddělení pacientů, chirurgické sály a laboratoř. Bohužel nebyla k dispozici voda k uhašení plamenů, protože okupační síly zničily nádrže na vodu.Jak se oheň šířil, někteří mladí muži se ho pokoušeli uhasit vodou z přístroje na dialýzu ledvin, která byla smíchaná s chlorem, což mělo za následek jejich popáleniny na rukou a obličeji.

Čas načtení: 2024-05-07 11:55:00

Uklízeč

Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje – oddělení provozu a údržby majetku – pracovní poměr

Čas načtení: 2024-05-14 15:06:00

Instalatér-topenář

KŘP Jihomoravského kraje, oddělení provozu a údržby majetku – pracovní poměr

Čas načtení: 2024-06-10 12:20:00

Provozář

Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, odbor správy majetku, oddělení provozu a údržby majetku - místo výkonu práce Blansko – pracovní poměr

Čas načtení: 2024-07-22 10:08:00

Uklízeč

KŘP Jihomoravského kraje – oddělení provozu a údržby majetku – místo výkonu práce Brno - pracovní poměr

Čas načtení: 2024-09-23 15:21:00

Provozní elektrikář –  údržba

Policejní prezidium ČR, ředitelství logistického zabezpečení, oddělení údržby budov – pracovní poměr

Čas načtení: 2024-10-10 10:05:00

Instalatér - topenář

Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje – Oddělení provozu a údržby majetku – pracovní poměr

Čas načtení: 2023-06-23 13:36:11

Země bledulek – příběhy z hematologického dětského oddělení

Mladá zdravotní sestřička nastupuje na hematologické oddělení fakultní nemocnice. „Odkojena zdravotnickou školou“ jen teoreticky může předjímat, co jí ve skutečnosti v nové práci čeká. Nastupuje na místo, kde naděje pro zdraví vrtkavě chodí po tenkém ledě. A o to sklíčenější je celý pocit, když se jedná o nejkřehčí bytosti na světě, o děti, jejichž osudy se jí pochopitelně brzy začnou také dotýkat. Každý s jistou představou vstupuje na nové území. Tak i stejně ona zprvu předpokládá zesláblé osudu odevzdané jedince v tichosti ležící na lůžkách. Avšak každá minuta dne není jen o nemoci a léčení, o těžkosti přijímání a vstřebávání nepříjemných zpráv. Stále to jsou děti. Sic každý den na polštáři zůstává více vlasů, bývá jim nevolno z léků a z procedur, pak jakmile se jim alespoň trochu uleví, napadají je rošťárny a legrácky. Hematologické oddělení je nakonec jejich vlastním světem, kde se odehrávají aktuální důležité příběhy, jež je spojují. Jsou citliví na sebemenší změnu chování, která může indikovat, že se v jejich blízkosti odehrává něco zajímavého, co by stálo zato probrat a s nadšením šířit dál: ať jsou to kolize, hádky, ale i tajné či veřejné lásky… Mezi dětmi vznikají silná pouta; některé ani nechtějí opouštět své oddělení. Nemocnice se pro ně stala přirozenějším útočištěm nežli domov, v němž mohou nastupovat nežádoucí související faktory, v nichž se cítí méně komfortně. Duše si nese bolest výrazněji a déle nežli tělo. Může to být pocit odstrčení; či že se jich lidé v prostředí domova a školy bojí, přemíra lítosti, výčitek v rodině, kdo za jejich zdravotní stav nese odpovědnost… Není to snadné. Pochopitelně, že nemocné dítě s leukemií v rodinách a blízkém okolí vyvolává nestandardní péči a jednání obecně, které i v tom nejlepším dobrém smyslu se mohou negativně odrážet na dětech. A ty nikdy nechtějí být vydělovány z živého světa svých vrstevníků. Chtějí být jeho součástí; mít přátele, hrát si, užívat to, co jim přítomnost nabízí. Není snadné najít ideální míru. Pro nikoho… A právě proto nejspíš jsou někteří navzdory nepříjemné léčbě v nemocnici mezi svými šťastnější. Knížka se mi zpočátku četla těžko. Trochu mi vadily opakované popisy očí, nosů, rtů…, zejména u nově příchozích osob. Ale po několika desítkách stránek se to změnilo. Jako by tam proběhl určitý časový odstup v psaní. Doposud dobrá kniha nabrala grády na výbornou knihu. Jsou to zejména dvě věci, které na ni musím maximálně ocenit. Za prvé popis každodenní činnosti na hematologickém oddělení. Je vskutku vidět, že autorka ví, o čem píše; je v daném oboru znalá. Bez vlastní zkušenosti vůbec pochybuji, že by bylo možné takový text zpracovat. Od rutinností po nestandardní úkony, od práce ke komunikaci s dětmi, pofoukávání jejich bolavých dušiček, stejně jako smích a radost z nových zážitků, které se i na tak malém prostoru stále odehrávají. A za druhé naprosto pestrá paleta různých charakteristik a jejich příběhů uvnitř i za zdmi nemocnice. Propletenost vzájemných vztahů, které se mohou projevovat například typickým nutkavým setrváváním ve vlastní pravdě, ačkoliv realita není tak černobílá. Vznikající náklonnosti, ale i nepřátelství, které stejně tak v reálném životě se často zkreslí z důvodu nedorozumění či nepochopení. Mnoho osudů, které v základu spojuje jedna skutečnost: hematologické oddělení. Rozhodně si myslím, že knížka stojí za přečtení. Sledovala jsem její dostupnost na internetu a pouze trhknih.cz mi k dnešku nabídl jeden kus. Pokud byste měli o publikaci zájem, prosím, napište mi na admin@superrodina.cz. Domluvím se s autorkou, zdali má k dispozici ještě nějaké výtisky. Ukázka: Paní Dvořáková si hluboce povzdychla. Ani neví, odkdy začal být Tonda unavený. Také bledý a nanicovatý. Nechtěl jíst, nic ho nebavilo. Občas se zdálo všechno v pořádku. Dávala mu čaje, nutila ho do jídla. Kdo by hned s každou prkotinu běžel k doktorovi. Nakonec s ním k doktorce přece jen šla. „Ať si odpočine,“ zní jí dodnes v uších slova Tondovy doktorky, „nechte ho týden doma.“ Za týden šli znovu. Vypadala jako úzkostlivá matka, která jako kvočna kvoká kolem svého kuřete a pořád na něm něco hledá. Doktorka předepsala klukovi železo a poslala ho do školy. Začalo ho bolet břicho. „Tak copak nás zase trápí?“ ptala se jich doktorka jako primitivů při příští návštěvě. „Bříško?“ Poprvé vzali Tondovi krev. Za několik dní seděla v práci u svého šicího stroje, když za ní přišla mistrová, že má telefon. „Dobrý den, paní Dvořáková. Přišly ty Tondovy výsledky. Dostavte se s ním okamžitě na středisko.“ „Co se děje?“ „Přijďte, nebudeme to řešit po telefonu,“ řekla tehdy doktorka úředním hlasem a zavěsila. Došla pro Tondu domů, celá vyděšená volala manželovi do družstva. Byl okamžitě doma i se svým traktorem. K doktorce šli všichni tři a přidala se ještě Miluška, která přišla zrovna ze školy. Dál to byl jen zlý sen. „Tonda má leukémii!“ řekla jim doktorka. „Tonda má chronickou leukémii,“ oznámili jim tady na hematologii. Ničemu moc nerozuměla. Jen věděla, že je to s Tondou zlé. „Přišli jste k nám dost pozdě,“ dozvěděli se vzápětí, jako by těch ran osudu nebylo málo. Chronická leukémie je ta závažnější leukémie, pochopila zanedlouho. Začala Tondova léčba. Nejdřív tu byl sám. „Mami,“ brečel pokaždé do telefonu, „chci domů.“ Den ode dne se ztrácel před očima. „Tonda je na tom psychicky špatně,“ oznámil jim primář během návštěvy, „možná by bylo dobré, kdyby tu s ním někdo zůstal. I když už je větší.“ V práci z ní neměli radost. „Koho tak nahonem seženu?“ zoufala si mistrová. „Jste má nejlepší švadlena.“ Ale chápala to a uvolnila ji. (97-98) Země bledulek, Ilona Pluhařová, nakladatelství Silenka, 2013. Martina Boučková

Čas načtení: 2020-03-09 15:46:21

Italské Bergamo v obležení: svědectví lékaře z centra epidemie koronaviru

Bergamo znají čeští turisté hlavně jako velké letiště nedaleko Milána. Do města samotného zavítá jen málokdo, i když má pěkné středověké centrum. V posledních dnech se ovšem Lombardie dostala na stránky novin kvůli tomu, že zde propukla epidemie koronaviru. Italská vláda čerstvě vyhlásila nad oblastí karanténu. Daniele Macchini je chirurg pracující v nemocnici Humanitas Gavazzeni v Bergamu. Šestého března umístil na svůj Facebook dost syrovou zprávu z aktuálního „bojiště“. Nějakou chvíli jsem – podobně jako Macchini – váhal, zda ji přejít mlčením nebo ne. Nakonec jsem se, z podobných důvodů jako on, rozhodl zveřejnit její český překlad. Do té míry, do jaké se mi to podařilo ověřit, nejde o žádný hoax. Lékař toho jména existuje, pracuje tam, není známo, že by jeho účet na FB někdo hacknul. Jeho text převzala i větší média jako regionální vydání Corriere della Sera a Il Giornale. Proto si myslím, že je na místě zprostředkovat jeho perspektivu i českým čtenářům. Je víceméně konzistentní s tím, co k nám proniklo z Číny, a nemyslím si, že by šlo o šíření paniky. Nakonec jde o zprávu z epicentra epidemie na evropském kontinentě, kde samotná italská vláda omezila veřejný život. Dále hovoří Daniele Macchini, šestého března 2020, Bergamo. Některé pasáže jsem vytučnil já: „V jednom z těch e-mailů, které neustále dostávám od vedení nemocnice, byl odstavec „jak se chovat zodpovědně na sociálních sítích“. Obsahoval nějaká doporučení, na kterých se všichni shodneme. Dlouho jsem uvažoval, co vlastně napsat o tom, co se tu děje, a jestli to vůbec napsat. Nakonec jsem usoudil, že nezodpovědné by bylo mlčet. Pokusím se tedy sdělit laikům, těm, kdo žijí v určitém odstupu od naší reality, co se děje v Bergamu ve dnech epidemie Covid-19. Chápu, že je potřeba zabránit panice, ale pokud nedokážeme rozšířit informaci o tom, co se děje a jak je to nebezpečné – a pořád vidím lidi, kteří ignorují doporučení a lidi, kteří se scházejí a stěžují si na to, že nemůžou do posilovny nebo zahrát si fotbal – běhá mi z toho mráz po zádech. Rozumím tomu, že vzniknou hospodářské škody a také mne to trápí. Po téhle epidemii bude těžké se zase „rozjet“. Ale i tak, kromě toho, že ekonomicky ničíme svůj zdravotnický systém, chci upozornit na škody na veřejném zdraví, které nás pravděpodobně čekají, jsou důležitější, a jsem velmi znepokojen tím, že zatím nebyla ustanovena karanténa v oblastech Alzano, Lombardo a Nembro, i když to region požadoval. (Rád bych zdůraznil, že jde čistě o můj osobní názor.) Minulý týden jsem byl překvapen reorganizacemi, které v celé nemocnici proběhly, zatímco náš současný nepřítel se ještě skrýval ve stínu: jak se oddělení vyprázdnila, odložitelné činnosti byly přerušeny, jednotka intenzivní péče uvolněna a rozšířena o tolik lůžek, kolik jen šlo. Tahle náhlá přeměna vytvořila na chodbách nemocnice atmosféru přízračného ticha a prázdnoty, které jsme nerozuměli; čekání na válku, která ještě nezačala, a u které jsme si mnozí (včetně mě) nebyli jistí, zda přijde a s jakou zuřivostí. (Poznámka: všechny tyhle přípravy se děly bez pozornosti veřejnosti, zatímco v některých novinách se drze psalo, že soukromý sektor nic nedělá.) Pořád si ještě vzpomínám na svoji noční službu před týdnem, kdy jsem si neodpočinul ani na chvíli a čekal jsem na telefonát z našeho oddělení mikrobiologie. Čekal jsem na výsledky testů našeho prvního podezřelého pacienta a přemýšlel jsem o tom, jaké důsledky to bude mít pro nás a pro nemocnici. Když o tom přemýšlím zpětně, moje rozrušení z jednoho možného případu bylo skoro směšné a nepřiměřené. Situace teď je dramatická. Jiné slovo mě nenapadá. Válka vypukla a bitvy zuří nonstop celé dny a noci. Jeden za druhým se nešťastní lidé objevují na pohotovosti. Mají daleko horší příznaky než komplikace chřipky. Neříkejte už prosím, že je to jen těžká chřipka. Za dva roky, které pracuji v Bergamu, jsem zjistil, že lidi nechodí na pohotovost bezdůvodně. Tentokrát taky ne. Dodrželi doporučení: týden nebo deset dní doma s horečkou, nechodit ven, aby se předešlo šíření nákazy, ale už to prostě nezvládají. Nemůžou dýchat, potřebují kyslík. Léků na tenhle virus je málo. Průběh nemoci záleží na našem organismu. Můžeme jej jenom podpořit v situaci, kdy už nedokáže bojovat sám. Přiznejme si to: vesměs doufáme v to, že se naše tělo zbaví viru samo. Antivirové terapie jsou v případě tohoto viru ve stadiu pokusů a poznáváme jeho chování za běhu. Zůstat doma, dokud se symptomy nezhorší, nemá vliv na prognózu. Teď k nám nicméně dorazila dramatická potřeba nemocničních lůžek. Oddělení, která se předtím vyprázdnila, se teď rychle plní. Na cedulích, kde jsou jména pacientů a barevné označení podle toho, na které oddělení patří, je teď jenom červená barva, a místo chirurgického zákroku je tam napsána diagnóza, která je pořád stejná: oboustranný intersticiální zápal plic. A teď mi řekněte, který chřipkový virus způsobuje takovou tragédii. Protože to je ten rozdíl (teď se dostanu k technikáliím): u klasické chřipky, kromě toho, že se nakazí menší množství lidí v průběhu měsíců, je míň komplikovaných případů. Jen tehdy, pokud virus zničí ochranné bariéry v našich dýchacích cestách a umožní baktériím, které normálně žijí v horních dýchacích cestách, aby zaútočily na průdušky a plíce, nastává těžší onemocnění. Covid-19 způsobuje banální chřipkové příznaky u mnoha mladých lidí, ale u mnoha starších (a nejen u nich) se rozvine skutečný SARS, protože virus dokáže vnikat přímo do plicních sklípků a infikuje je, čímž ztrácejí schopnost vykonávat svoji funkci. Výsledkem je plicní nedostatečnost, která je často vážná a po několika dnech hospitalizace nemusí stačit ani obyčejné podávání kyslíku. Je mi líto, ale jako doktora mě neuklidňuje to, že nejtěžší případy jsou starší lidé s jinými nemocemi. U nás je starých lidí nejvíce a je dost těžké najít někoho nad 65 let věku, kdo nebere aspoň prášky na vysoký tlak nebo na cukrovku. Taky vás můžu ujistit, že když vidíte mladé lidi intubované na jednotkách intenzivní péče, nebo ještě hůře v ECMO (přístroj pro ty nejhorší případy, který vysává krev, okysličuje ji a vrací ji do těla, v naději, že se plíce zase uzdraví), veškeré sebevědomí ohledně toho, že jste mladí, vás přejde. A pořád se přitom najdou lidi na sociálních sítích, kteří se chlubí, jak jsou stateční, ignorují doporučení, protestují, že jejich normální životní zvyky dostaly dočasnou stopku – ačkoliv kolem probíhá katastrofální epidemie. Už nejsme chirurgové, urologové, ortopedi, jsme jenom lékaři, součást jednoho velkého týmu, čelícího vlně tsunami, která nás zavalila. Případy se množí, denně máme 15 až 20 nových hospitalizací z toho samého důvodu. Výsledky z laboratoře chodí jeden za druhým: pozitivní, pozitivní. Pohotovost se hroutí. Improvizujeme, všichni pomáhají na pohotovosti. Rychlý brífink ohledně toho, jak se užívá počítačový systém a o pár minut později už jsem zase dole, vedle dalších vojáků na téhle válečné frontě. Na počítačových obrazovkách stojí pořád to samé: horečka, dýchací obtíže, horečka, kašel, nedostatečná funkce plic a tak dále. Vyšetření a radiologie s pořád těmi samými závěry: oboustranný intersticiální zápal plic. Všichni potřebují hospitalizaci, někteří potřebují intubovat a jdou rovnou na jednotku intenzivní péče. Pro některé už je pozdě. Intenzivní péče je plná a vytváříme nové. Každý dýchací přístroj má cenu zlata: používáme přístroje z operačních sálů, kde teď utichla všechna odložitelná aktivita, a z operačních sálů se staly nové jednotky intenzivní péče. Je až neskutečné, nebo aspoň tady, v případě nemocnice Humanitas Gavazzeni (kde pracuji), jak vůbec bylo možné zorganizovat a připravit v tak krátkém čase zdroje pro zvládání katastrofy těchto rozměrů. Každé rozdělení lůžek, místností, personálu, směn a úkolů se každý den znovu přehodnocuje, abychom našli ještě více možností. Dříve prázdná „oddělení duchů“ jsou teď plná a dělají pro své pacienty všechno, co můžou, ale začíná nás schvacovat vyčerpanost. Všichni jsme vyčerpaní, vidím příznaky vyčerpání i na tvářích, na kterých jsem jej dříve neznal. Vidím lidi, kteří zůstávají na místě i když skončí jejich přesčas. Vidím solidaritu od kolegů, kteří zajdou za internisty a ptají se jich, co můžou udělat, nebo se nabídnou převzít čerstvě přijatého pacienta. Doktoři posunují postele a převážejí pacienty, podávají léky místo sester. Plačící sestry, protože nedokázaly zachránit každého, záznamy vitálních funkcí pacientů, ve kterých už je zapsán jejich definitivní osud. Už nemáme žádné směny ani rozvrhy služeb. Náš společenský život přestal existovat. Před několika měsíci jsme se s manželkou rozešli a ujišťuji vás, že jsem se vždycky snažil o to, vidět svého syna, i po noční směně, i kdybych kvůli tomu šel spát později. Ale už skoro dva týdny jsem dobrovolně bez kontaktu se svým synem i dalšími rodinnými příslušníky, protože se bojím, že je nakazím, a že oni pak nakazí moji starou babičku nebo jiné příbuzné, kteří mají zdravotní problémy. Mám pár fotek svého syna, dívám se na ně se slzami v očích, dokázali jsme udělat pár videohovorů. Mějte taky trpělivost. Ano, nemůžete jít do divadla, muzea nebo do posilovny. Buďte milosrdní vůči těm zástupům starých lidí, které byste mohli zabít. Vím, není to vaše vina, ale vina těch, kdo vás přivedli na myšlenku, že se to přehání. A i tohle svědectví se lidem, kteří žijí daleko od epidemie, může zdát jako přehánění. Ale prosím vás, poslechněte nás, opouštějte domov jenom v naprosto nezbytných situacích. Nechoďte davově do supermarketů pro zásoby, to je to nejhorší, když se koncentrujete, pak vzrůstá riziko nákazy od lidí, kteří ani nevědí, že jsou infekční. Můžete tam jít mimo špičku. Máte-li obyčejnou roušku (dokonce i takovou tu pracovní), vezměte si ji. Neshánějte FFP2 a FFP3. Ty jsou určeny nám a začínáme jich mít nedostatek. Už teď jsme museli optimalizovat jejich použití jen pro některé situace, jak doporučuje Světová zdravotnická organizace vzhledem k tomu, že je jich všeobecně málo. Kvůli nedostatku ochranných prostředků jsme já a moji kolegové neustále vystaveni riziku nákazy, i přesto, že se snažíme. Někteří kolegové už nakazili svoje příbuzné a někteří jejich příbuzní už bojují o život. Jsme tam, kam byste se báli vkročit. Snažte se o to, abyste sem vkročit nemuseli. Řekněte svým starým či nemocným příbuzným, ať zůstanou doma. Doneste jim potraviny. My takovou možnost nemáme, je to naše práce. To, co v posledních dnech dělám, není vlastně moje zaměření, ale dělám to i tak a budu to dělat tak dlouho, dokud budou splněny základní principy: pomáhat nemocným, aby se cítili lépe a uzdravovali se, nebo aspoň zmenšit utrpení a bolest těch, kteří se uzdravit nemohou. Moc se nebavím s lidi, kteří nás dnes označují za hrdiny, a ještě včera nám nadávali a podávali na nás stížnosti. Jakmile všechno přejde, zase nám budou nadávat a podávat na nás stížnosti. Lidé zapomínají rychle. A dnes nejsme ani hrdinové, je to naše práce. Už dřív jsme riskovali každý den: když ponoříme ruce do krvavého břicha někoho, o kom ani nevíme, jestli má HIV nebo žloutenku typu C. Děláme to i tehdy, když víme, že HIV nebo hepatitidu C mají. Když operujeme pacienta s HIV a pak měsíc bereme prášky, ze kterých je nám celý den na zvracení. Když se strachem otevíráme výsledky krevního testu potom, co jsme se omylem píchli jehlou, a doufáme, že tam nic nebude. Je to naše práce a naše emoce, dobré či špatné, musíme s nimi žít. Naším konečným cílem je být užitečný každému. Teď ale zkuste něco takového taky: svými činy můžeme ovlivnit životy či smrt několika desítek lidí. Vy, svými činy, ovlivníte daleko více lidí. Prosím, sdílejte tuto zprávu. Musíme rozšířit povědomí o tom, co se tu děje, aby to nezachvátilo celou Itálii.“ {loadmodule mod_tags_similar,Související} Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2024-03-06 09:21:00

Gorenje pomáhá s Nedoklubkem předčasně narozeným miminkům

 Praha 6. března 2024 (PROTEXT) - Každý rok se v České republice narodí přibližně téměř devět tisíc miminek předčasně, některá z nich váží i méně než kilogram. Potřebují spoustu péče, času, trpělivosti a samozřejmě i adekvátní výživu. Gorenje jako značka široké řady spotřebičů do kuchyně, domácnosti i pro osobní péči, se spojila s neziskovou organizací Nedoklubko a darovala ohřívače lahviček s dětskou výživou několika specializovaným neonatologickým oddělením napříč republikou. Slavnostního předání na neonatologickém oddělení kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie VFN Praha se zúčastnila také ambasadorka značky Gorenje herečka Denisa Pfauserová.V posledních letech se u nás rodí přibližně 8 % dětí před ukončeným 37. týdnem těhotenství. Ročně to představuje zhruba 8 500 dětí, které se narodí s nízkou, velmi nízkou nebo extrémně nízkou hmotností a s různě vyvinutými životními funkcemi. Musí několik prvních týdnů i měsíců svého života prožít v inkubátoru či na vyhřívaném lůžku. Pro rodiče jsou tyto dny psychicky náročné.Současná medicína a třístupňový systém neonatologické péče však umožňuje velkému procentu předčasně narozených dětí žít nakonec bez větších zdravotních problémů. Péče o ně je však mimořádně náročná a neobejde se bez speciální výživy.Gorenje spolu s neziskovou organizací Nedoklubko darovalo speciální ohřívače lahviček s dětskou výživou, která musí mít zvlášť v případě, kdy jde o nedonošené děti, přesnou teplotu. Ohřívací sety putují na neonatologická oddělení pražské Porodnice u Apolináře, ÚPDM v Podolí, Fakultní nemocnice Bulovka, a také na neonatologická oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati Zlín a Fakultní nemocnice Hradec Králové."Jsme rádi, že jsme mohli nabídnout pomocnou ruku a aspoň tímto způsobem zjednodušit každodenní práci zdravotníků a dalších odborníků, kteří na neonatologiích dělají každý den zázraky," říká Kateřina Hadžalová, brand manažerka Gorenje CZ&SK.Nedoklubko je nezisková organizace podporující rodiče předčasně narozených dětí a neonatologická oddělení v České republice od roku 2002."Hlavním cílem Nedoklubka je psychosociální podpora rodičů předčasně narozených dětí v celé České republice. Rodiče, kteří se ocitli v této nelehké situaci, potřebují podporu a naději, že všechno dobře dopadne. Nedoklubko proto sdílí příběhy a vzkazy, a to nejen ve vlastním časopisu 'Nejste v tom sami', na webu a na sociálních sítích, ale věnujeme se i odborné osvětě. Organizujeme také setkávání rodin s podobným osudem se zdravotníky na neonatologických odděleních," vysvětluje Lucie Žáčková, výkonná ředitelka neziskové organizace Nedoklubko.Nedoklubko tak pomáhá hlavně maminkám, jimž se narodilo miminko co se vejde do dlaně, bojovat s pocity jako je beznaděj, bezmoc či selhání.Nedoklubko podporuje neonatologická oddělení a spolupracuje s celou řadou odborných institucí, organizací a asociací. Podporuje také již několikaletý výzkum v oblasti prevence předčasných porodů, který probíhá na Gynekologicko-porodnické klinice 1. lékařské fakulty University Karlovy a VFN v Praze. Cílem výzkumu je prokázat, že už v I. trimestru lze identifikovat ty ženy, kterým reálně hrozí riziko předčasného porodu.cz.gorenje.com ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2024-11-20 16:38:56

Boskovická nemocnice už má primáře dětského oddělení, otevře i lůžkovou část

Novým primářem dětského oddělení nemocnice v Boskovicích je někdejší šéf novorozeneckého oddělení ivančické nemocnice Karel Mittner. V Boskovicích pracuje od léta. Naplno se oddělení může věnovat poté, co v Ivančicích nedávno skončilo gynekologicko-porodnické oddělení a s ním i novorozenecká část. Díky tomu, že boskovická nemocnice sehnala primáře, se může po více než roce od ledna opět otevřít dětské lůžkové oddělení.

Čas načtení: 2020-01-30 16:03:00

Lubomír Zaorálek věnoval Památník Lidice Janě Bobošíkové, říkají jeho zaměstnanci a na protest odcházejí

„Lidická tragédie je mementem jednoho z největších projevů brutality a totalitní svévole. Usilovali jsme o to, aby Památník Lidice byl místem setkávání a diskuse pro každého jednoho z přeživších i návštěvníků. S posvěcením ministra kultury Lubomíra Zaorálka bude nyní tento symbol navrácen normalizačnímu výkladu dějin, který neústupně hájí a reprezentuje Český svaz bojovníků za svobodu na všech svých úrovních,“ píšou zaměstnanci Památníku Lidice v prohlášení, které zveřejňujeme v plném znění. „S tímto přístupem k výkladu dějin a paměťových institucí se nechceme smířit a nehodláme se na něm podílet. Ministr Zaorálek avizoval, že výběr nového ředitele Památníku Lidice se uskuteční do konce února. Ať už ve výběrovém řízení bude vybrán kdokoliv, nastoupí do funkce se zřejmým, a Lubomírem Zaorálkem deklarovaným, zadáním: „vycházet s většinou přeživších“, to znamená předcházet si Oblastní organizaci Českého svazu bojovníků za svobodu Lidice, především však její předsedkyni Janou Bobošíkovou s jejími věrnými „sestrami“ Veronikou Kellerovou (starostkou obce Lidice a členkou ČSBS), Renatou Hanzlíkovou (bývalou zaměstnankyní Památníku Lidice a členkou ČSBS) a Klárou Klímovou (bývalou zaměstnankyní Památníku Lidice a členkou ČSBS) a podílet se na tendenčním výkladu dějin. Lubomír Zaorálek ve svém pro nás nepřípustném a zcela nediplomatickém postupu „napřed vyhodit a potom jednat“ vytvořil situaci, ze které není snadná cesta ven. Během pondělního (27. 1. 2020) jednání s lidickými přeživšími, zástupci obce Lidice a zaměstnanci Památníku Lidice ministr kultury použitím výrazů „nezajímá mě“ a „kašlu na vaše argumenty“ urazil všechny přítomné zaměstnance. Ty také přirovnal ke komunistickým funkcionářům 50. let. Po této zkušenosti se většina zaměstnanců Památníku Lidice nadále odmítá podílet na vědomém politizování veřejné paměťové instituce a na relativizování jejího významu. Z těchto a dalších souvisejících důvodů podalo ke konci ledna 2020 výpověď z pracovního poměru 10 z 16 vedoucích a odborných pracovníků Památníku Lidice.“ Výpověď z pracovního poměru podali tito vedoucí a odborní pracovníci Památníku Lidice: Bc. Filip Petlička, vedoucí oddělení prezentace Michal Šutinský, vedoucí oddělení správy majetku, Mgr. Michaela Brábníková, vedoucí oddělení vzdělávání Mgr. Roman Škoda, vztahy s veřejností Lenka Knorová, projektová manažerka Mgr. Tereza Feltlová, asistentka oddělení vzdělávání Mgr. Viktor Janák, kurátor historické sbírky MA MRes Markéta Jonášová, kurátorka umělecké sbírky Sylva Novotná, účetní XY (nepřeje si uvádět své jméno), referent správy majetku {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-06-14 10:03:00

Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, Kancelář ředitele

Žadatel si podal žádost dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve které žádal o poskytnutí informací týkajících se plánovaného a skutečného stavu policistů zařazených v 6. TT na Obvodním ředitelství policie Praha III a to na Místním oddělení policie Kyje, Místním oddělení policie Žižkov, Místním oddělení policie Vysočany, Místním oddělení policie Karlín včetně počtu přidělených spisů (ČJ, PŘ a TČ) jednotlivým zpracovatelům na těchto místních odděleních. Dále žadatel požadoval průměrný počet zpracovávaných spisů (ČJ, PŘ a TČ) policisty zařazených v 6. TT na všech jednotlivých odděleních spadajících pod Obvodní ředitelství policie Praha III. Požadované informace žádal vyhodnotit k datu 03. 05. 2024.

Čas načtení: 2024-08-21 11:49:00

Čas běží. Zbývá 10 dní do zákazu kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy, jejich majitelům hrozí pokuta až 50 000 Kč

Praha 21. srpna 2024 (PROTEXT) - Již za 10 dní vejde v platnost zákaz používání kotlů 1. a 2. emisní třídy. Aktuální průzkum společnosti STIEBEL ELTRON ukázal, že firmu na jejich výměnu stále nemá poptáno přes polovinu jejich majitelů. Patříte mezi ně? Pak byste měli začít jednat.Svůj dům či chalupu kotlem na tuhá paliva vytápí téměř dvě třetiny českých domácností. Už 1. září 2024 to však bude představovat problém pro třetinu z nich, která stále využívá staré kotle 1. a 2. emisní třídy, nebo ty vyrobené před rokem 2000. Vyplývá to z průzkumu společnosti STIEBEL ELTRON, předního evropského výrobce tepelných čerpadel, větracích systémů a ohřívačů vody, který proběhl na začátku srpna. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos. Právě provoz kotlů nesplňujících ekologické a legislativní aspekty bude totiž od zmíněného data zakázán. Majitelům hrozí tučné pokuty.„O blížící se stopce stále neví přes 15 % majitelů kotlů na tuhá paliva. Času na výměnu už však moc nezbývá a s rostoucí poptávkou na výměnu rychle mizí i volné termíny. Naší společnosti jen mezi červnem a červencem vzrostl počet poptávek tepelných čerpadel od koncových zákazníků o 35 %. Lidé už tak nemají čas otálet a měli by se rychle porozhlédnout po možné alternativě,“ komentuje výsledky průzkumu David Šafránek, vedoucí technického oddělení ve společnosti STIEBEL ELTRON.Pokuta hrozí více než polovině majitelů nevyhovujících kotlůRealizační firmu na výměnu nemá zatím poptanou více než polovina majitelů kotlů na tuhá paliva. S blížícím se datem oficiálního zákazu tak riskují pokutu ve výši až 50 000 Kč.„Od 1. září musí všechny domácnosti v Česku využívat kotle na pevná paliva dosahující alespoň 3. emisní třídy. V případě, že si spotřebitelé nejsou jistí, do jaké třídy jejich zdroj vytápění spadá, mohou si to zkontrolovat na výrobním štítku, případně v dokladu o revizi,“ uvádí David Šafránek, vedoucí technického oddělení ve společnosti STIEBEL ELTRON.Od září se sníží dotace o desítky tisícTy domácnosti, kterých se povinnost výměny kotlů 1. a 2. emisní třídy týká, mají ještě do konce srpna šanci získat dotaci ve stávající výši.„Od 1. září už budou dotace o desítky tisíc korun nižší. Tzv. kotlíkové dotace, které nízkopříjmovým domácnostem a seniorům, případně domácnostem s příspěvkem na bydlení či invaliditou 3. stupně dokáží pokrýt až 95 % nákladů, přejdou pod program Nová zelená úsporám Light. Také podpora v programu Nová zelená úsporám se s koncem měsíce výrazně sníží. Doufejme tak, že mimo vyhnutí se pokutě také snižování příspěvků majitele nevyhovujících kotlů motivuje k výměně, případně alespoň poptání firmy,“ uzavírá David Šafránek, vedoucí technického oddělení ve společnosti STIEBEL ELTRON.Češi chtějí měnit za modernější kotel na tuhá paliva, plyn nebo tepelná čerpadlaVíce než pětina domácností, která musí zdroj vytápění vyměnit zvažuje instalaci tepelného čerpadla. „V době, kdy domácnosti hledají co nejefektivnější způsob vytápění před nadcházejícím zákazem starých kotlů, poptávka po tepelných čerpadlech roste. Pro ty, kteří hledají spolehlivé a ekonomicky výhodné řešení, může být zajímavou volbou tepelné čerpadlo HPA-O 07.1 CS Premium, z naší dílny, které nedávno získalo ocenění „značka kvality“ od dTestu,“ dodává David Šafránek, vedoucí technického oddělení ve společnosti STIEBEL ELTRON.Přes čtvrtinu českých spotřebitelů, kteří již realizační firmu poptali, plánuje pořídit modernější kotel na tuhá paliva, další čtvrtina uvažuje nad modernějším plynovým kotlem. O společnosti Stiebel Eltron:V České republice působí STIEBEL ELTRON od roku 1991, od roku 2018 je Praha sídlem vedení Clusteru pro střední a východní Evropu, a tedy sídlem části top managementu mezinárodní skupiny STIEBEL ELTRON. Firma je průkopníkem v oblasti obnovitelných zdrojů energií – konkrétně výrobu tepelných čerpadel zahájila společnost už v polovině 70. let minulého století. Evropský úřad pro životní prostředí udělil v roce 2022 společnosti STIEBEL ELTRON nejvyšší hodnocení “Klimatický lídr”, za její využívání obnovitelných energií šetrných ke klimatu. Společnost se 100letou historií stala synonymem pro německou kvalitu a inovace v oblasti tepelných čerpadel a dalších energeticky efektivních technologií. Její tradiční hodnoty spočívají v závazku k spolehlivosti a špičkovým standardům. Důkazem toho je například tepelné čerpadlo HPA-O 07.1 CS Premium + HM trend + ISG, oceněné značkou kvality v dTestu. Skupina v současnosti vlastní devět výrobních závodů, 26 prodejních společností a má zastoupení ve více než 120 zemích. Společnost má přibližně 6000 zaměstnanců po celém světě. Zdroj: Konektor PRČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2024-10-06 14:00:08

Přímo v Praze bylo otevřeno první dálniční oddělení. Policie hledá nové posily

Pražská policie slavnostně otevřela své první dálniční oddělení, které bude mít na starosti bezpečnost na hlavních dopravních tepnách v okolí metropole. Jedná se o důležitý krok v rámci koncepce dálniční policie, kterou Vláda ČR schválila přibližně před pěti lety. „Pražská policie na to reagovala již v roce 2021, kdy bylo formálně zřízeno dálniční oddělení a […]

Čas načtení: 2024-12-20 07:36:00

Huawei a Hongkongská univerzita budují chytrý kampus nové generace, který urychluje digitální transformaci vzdělávání

Hongkong 20. prosince 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost Huawei a Hongkongská univerzita (HKU) společně uspořádaly 12. prosince slavnostní zahájení projektu „The University of Hong Kong & Huawei Global Smart Campus Network Showcase" (Ukázka globálních chytrých kampusových sítí Hongkongské univerzity a Huawei). Jedná se o nový milník v jejich spolupráci na vývoji inteligentnějšího propojení kampusových sítí a infrastruktury. Obě strany se tímto projektem zavázaly vytvořit globální ukázku inovací v oblasti chytrých kampusových sítí, které nejen urychlí digitální a inteligentní transformaci HKU, ale také poslouží jako vynikající zdroj reference a inspirace pro další univerzity po celém světě.Slavnostního ceremoniálu se zúčastnilo několik klíčových představitelů obou stran, mimo jiné Flora Ng, ředitelky informačních technologií a univerzitní knihovnice HKU; Wilson Kwok, zástupce ředitele (pro CIO a knihovnickou kancelář) HKU; Jason He, prezident oddělení globálního marketingu a prodeje podnikových datových komunikací společnosti Huawei; Jim Bi, prezident oddělení marketingu a prodeje ICT společnosti Huawei Hong Kong; Yury Yin, viceprezident produktové řady datových komunikací společnosti Huawei; a Jackie Yu, ředitel oddělení brandingu a marketingu společnosti Huawei Enterprise Business.„Jako univerzita světové úrovně se HKU zavazuje poskytovat nejlepší výukové a výzkumné prostředí pro světové akademické talenty a podporovat integraci vzdělávání a technologií," uvedla Flora Ng ve svém uvítacím projevu. „Letos si připomínáme 112. výročí založení knihoven HKU, které se za sto let staly zásadní platformou pro globální akademický výzkum. S rostoucí rozmanitostí výukových potřeb a zrychlující se digitální transformací je budování inteligentního kampusu klíčové pro poskytování vysoce kvalitních vzdělávacích služeb."Ng dále uvedla: „Společně s Huawei jsme vybudovali vysoce kvalitní kampusovou síť s rychlostí 10 Gb/s a technologií Wi-Fi 7 a nasadili ji do mnoha univerzitních prostředí, jako jsou knihovny, hlavní budova (Loke Yew Hall), učebny a stanice HKU. Tato nasazení zajišťují stabilní a bezproblémové síťové připojení pro výukové aplikace v chytrých učebnách, knihovnách, studovnách a posluchárnách, čímž je položen pevný základ pro chytrý kampus HKU."Ng dodala: „Obě strany budou i nadále úzce spolupracovat na inteligentních sítích a hlouběji se zaměří na oblasti, jako je zabezpečení sítě, inteligentní provoz a údržba (O&M) a inteligentní kampus internetu věcí (IoT). Tímto způsobem vybudujeme bezpečnější, efektivnější a inteligentnější vzdělávací prostředí pro budoucnost, a podpoříme tak digitální transformaci vzdělávacího průmyslu."„V současné době se vzdělávání rychle integruje s digitálními technologiemi. Společnost Huawei plně využívá své bezkonkurenční odborné znalosti a silné stránky v oblasti ICT, aby pomohla HKU inovovat vědecký výzkum, výuku a procesy řízení," uvedl ve svém projevu Jason He, prezident oddělení globálního marketingu a prodeje podnikových datových komunikací společnosti Huawei. „Konkrétně vysoce kvalitní kampusová síť Huawei s rychlostí 10 Gb/s technologií Wi-Fi 7 přináší HKU tři typy vylepšení: vylepšení bezdrátových zkušeností, vylepšení aplikací a vylepšení provozu a údržbu (O&M). Toto řešení splňuje různé potřeby specifické pro jednotlivé scénáře kampusu a zároveň zajišťuje bezpečnost dat, což v konečném důsledku přináší nový zážitek ze sítě."Technologické inovace splňují různé potřeby sítě a posouvají zkušenosti s kampusovou sítí na novou úroveň.S příchodem digitální éry kladou online zkoušky, živé kurzy, přednášky a ceremoniály vyšší nároky na výkon moderních kampusových sítí. Zejména v rámci inteligentních učeben je klíčovou prioritou zajistit vždy optimální zážitek z výuky v učebně.Vysoce kvalitní kampusová síťová řešení společnosti Huawei s rychlostí 10 Gb/s dokáže tyto potřeby splnit. Díky využití nejmodernější technologie Wi-Fi 7 toto řešení výrazně zvyšuje šířku pásma sítě potřebnou pro interaktivní výuku v rozlišení 4K/8K HD v chytrých učebnách. Nabízí také zajištění aplikací (které automaticky identifikuje a upřednostňuje klíčové výukové aplikace), přehled o kvalitě aplikací a další přesvědčivé funkce pro zajištění špičkového zážitku z výukových aplikací.Nejnovější přístupové body Wi-Fi 7 od společnosti Huawei nasazené v sále Loke Yew (historické památce a důležitém centru aktivit), knihovnách a studovnách zajišťují bezproblémové připojení k síti během centralizovaných online zkoušek a nejvytíženějších hodin během oslav.Tato spolupráce představuje klíčový milník a krok na cestě k chytřejšímu vzdělávání a chytřejší konektivitě kampusů budoucnosti. Jak uvedl Jason He: „Do budoucna bude společnost Huawei pokračovat ve spolupráci s HKU, abychom dále vytvářeli vysoce kvalitní vzdělávací prostředí a upevnili vedoucí pozici HKU v celosvětovém vysokoškolském vzdělávání. Tato spolupráce může také nastavit vynikající příklad pro další hongkongské univerzity, které se vydají na cestu digitálního vzdělávání."Fotografie - https://mma.prnewswire.com/media/2583932/image_986294_24193885.jpg Fotografie - https://mma.prnewswire.com/media/2583933/image_986294_24193900.jpg Fotografie - https://mma.prnewswire.com/media/2583934/1.jpgKONTAKT: hwebgcomms@huawei.com 

Čas načtení: 2021-12-06 14:17:55

Lidmila Kábrtová: Zajímá mě mikrokosmos, který máme v sobě a do něhož ty druhé obvykle nepouštíme

Od dětství ji bavilo psát a první novinový článek jí vyšel již ve dvanácti letech. Její cesta tak vedla k novinařině, kterou krátce po škole dělala, jenomže zjistila, že ji baví nejen psát, ale také řadu aktivit i vymýšlet a následně realizovat, a tak se rozhodla pro public relations. Posledních pět let působí Lidmila Kábrtová v PR oddělení na Fakultě stavební ČVUT. Coby spisovatelka se poprvé představila v roce 2013 knihou Koho vypijou lišky. Pak vyšla další – Místa ve tmě a letos Čekání na spoušť. Je také autorkou několika rozhlasových her v projektu Minutové hry. A psaní je pro ni, jak sama přiznává, určitý způsob existence.   Pocházíte z vesnice u Náchoda, kde jste vyrůstala s mladší sestrou. Svoje první „mini“ příběhy jste začala psát již v osmi letech. Co vás ještě v té době bavilo? Byla jsem venkovské dítě, což v první řadě znamenalo nejdřív pomoct doma. U domu byl velký sad, spousty ovocných stromů, pěstovala se zelenina. Chovali jsme králíky, slepice, kozu, prase. Bylo potřeba obracet seno, sbírat popadaná jablka, čistit kurník a mnoho dalšího. Prostě všechno, co bylo nutné. Bylo automatické, že děti pomáhaly. Na to další byl čas až potom. Kromě psaní jsem si hodně rychle našla i čtení – tedy knihovnu. Nejdřív tu u nás na vsi, kde jsem svědomitě přečetla Raise i Jiráska, a potom tu v Náchodě. Tam byl výběr širší a pro mě jako dítě podstatně zajímavější. Kromě toho jsem chodila i na kroužek výtvarky. Sice jsem docela rychle zjistila, že kreslit neumím, ale asi právě díky těm hodinám mám ráda výtvarné umění.   Dočetla jsem se, že touha psát vás přivedla ke studiu žurnalistiky. Pak jste řadu let působila jako novinářka a publikovala v různých časopisech. První článek v novinách mi vyšel ve dvanácti letech a psala jsem i dál, takže studium novinařiny z toho tak nějak přirozeně vyplynulo. Nakonec jsem se ale čisté žurnalistice věnovala jen krátce po vysoké škole, protože jsem zjistila, že mě baví nejen psát, ale řadu aktivit i vymýšlet a následně realizovat. Takže jsem se rozhodla pro public relations.   Teď pracujete v PR odděleni na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Jak jste se dostala ke stavebnímu oboru? Velkou náhodou. Před lety jsem pracovala ve velké PR agentuře, psala jsem o potravinách, kosmetice, zdraví a o spoustě dalších věcí. A jednou přišel na jednání ředitel firmy, která vyráběla stavební materiál. Hledal někoho, kdo by uměl pracovat s technickými listy výrobků, aby z toho vznikla zajímavá informace pro média. Tak jsem to zkusila. A následně jsem zjistila, že mě práce s techniky a psaní o technologiích baví a zajímá, takže pak přibyly další firmy ze stavební oblasti. A před pěti lety jsem přešla přímo na Fakultu stavební ČVUT.   Touha spřádat příběhy vás nepřešla, nejdřív jste přispívala na web pribehynapadesatslov.cz, díky tomu vyšla v roce 2013 vaše první knížka, experimentální próza složená z minipříběhů Koho vypijou lišky. Kniha volně provázaných povídek Místa ve tmě vám vynesla Výroční cenu Nadace Českého literárního fondu a v roce 2021 vám vyšel povídkový román Čekání na spoušť. Připravujete něco nového? Námět mám už hodně dlouho. Vlastně jsem ho měla ještě dřív, než jsem začala psát Čekání na spoušť. Ale uvedu k tomu jen to, že příběh se bude prolínat ve dvou časech, podrobnosti si nechám pro sebe.   O čem ráda píšete a kde nacházíte inspiraci? Zajímají mě zlomové momenty, mikrokosmos, který máme v sobě a do něhož ty druhé obvykle nepouštíme. Okamžiky, kdy se rozhodujeme, proč a jak se rozhodujeme. Vnitřní a niterné věci, které jsou často spouštěčem toho vnějšího… A inspirace, nehledám ji. Prostě jsou to vjemy, které určitým způsobem samovolně přicházejí a čas od času se v hlavě propojí a samy si řeknou o zpracování.   Jste také autorkou několika rozhlasových her v projektu Minutové hry a hra pro děti a mládež Šedivák vám vynesla Čestné uznání v soutěži Českého rozhlasu o nejlepší rozhlasovou hru. Co vás přivedlo k psaní rozhlasových her? U obojího jsem si řekla, že to zkusím. V případě minutových her to byla výzva, jestli do tak krátkého času dokážu vtěsnat příběh. A Šedivák byl můj první pokus napsat příběh pro děti a zároveň zvládnout klasický scénář, protože příběh tu je nutné odvíjet jinými cestami, než jak je to při psaní knihy. Prakticky vše musí přejít do přímé řeči, je třeba myslet i na zvuky, vykreslení prostředí pro posluchače.   V jednom rozhovoru jste řekla: „Věty se mi skládají v hlavě a já je musím jen zapsat…“ Tak to někdy mívám. Tři čtyři věty, někdy krátký odstavec. Utkvělá myšlenka, která se mě pustí teprve až v momentu, kdy ji napíšu.   Čím je pro vás psaní a co vás na psaní nejvíce baví?   Psaní je pro mě určitý způsob existence, víc jsem nad tím nikdy neměla potřebu uvažovat. Vždy to byla samozřejmá součást mě samé. A co mě nejvíc baví? Asi bych měla říct proces tvoření, ale u mě to je spíš proces hledání. Ví se, že mám ráda přesné informace, terminologii a pokud popisuju třeba nějakou profesi nebo práci, hledám podrobnosti, detaily, zajímavosti. Tohle je pro mě asi ta největší výzva, ponořit se do naprosto neznámé oblasti a snažit se v ní aspoň trochu vyznat, i když nakonec z toho, co najdu, použiju v knize jen minimum…   Jaká jste čtenářka? Máte oblíbený žánr nebo autora? Zaujala vás v poslední době nějaká knížka, kterou byste doporučila k přečtení? Čtenářka jsem čím dál netrpělivější. Už nedočítám knihy, s kterými jsem se z nějakého důvodu čtenářsky nepotkala. O to víc se chci kochat těmi dalšími. Žádný žánr oblíbený nemám, stačí mi, že je to dobrý text a pro mě zajímavý příběh. Z letošních knih mě zaujala třeba Tohle město, tahle řeka od Martiny Leierové, Alena Mornštajnová a její Listopád, z překladů pak třeba Piranesi od Suzanny Clarkové, kterou skvěle přeložil Viktor Janiš. Z loňských bych určitě doporučila Vrány Petry Dvořákové.   A jak ráda trávíte chvíle volna? Knihy, kino, divadlo, cesty, výlety, zahrada, je toho mnoho… Nebo jen tak lenošit. I to umím.   Lidmila Kábrtová se narodila se v roce 1971 v Náchodě. Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK v Praze a marketingové komunikace na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Pracuje v oddělení PR a marketingu na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Napsala knihy Koho vypijou lišky (2013), Místa ve tmě (2018), Čekání na spoušť (2021). Je autorkou několik rozhlasových her v projektu Minutové hry pro ČRo Vltava. Je držitelkou Výroční ceny Nadace Českého literárního fondu (za knihu Místa ve tmě) a čestného uznání v soutěži Českého rozhlasu o nejlepší rozhlasovou hru Radio Drama za hru Šedivák (autor v kategorii Původní rozhlasová hra pro děti a mládež). S rodinou žije nedaleko Nymburka.

Čas načtení: 2021-02-03 19:28:06

Generálním ředitelem Národní knihovny ČR bude od května Tomáš Foltýn

Ministr kultury Lubomír Zaorálek vybral nového generálního ředitele Národní knihovny České republiky (NK). Stane se jím Tomáš Foltýn, který v Národní knihovně dosud zastával funkci ředitele odboru správy fondů. Do konce dubna povede knihovnu stávající generální ředitel Vít Richter. Ten řídí NK od července 2020, kdy ho dočasným generálním ředitelem jmenoval ministr Lubomír Zaorálek po odvolání Martina Kocandy z této funkce v souvislosti s netransparentními veřejnými zakázkami na IT projekty.  Během následujících tří měsíců dokončí Foltýn vědecký projekt, který v současné době v NK vede a zároveň se bude připravovat na svou novou roli, které se ujme v květnu tohoto roku. „Jsem rád, že Národní knihovnu po letech povede knihovník – odborník, který ji zná jako málokdo a má tak jasnou představu, kam a jak tuto důležitou státní instituci posunout, zmodernizovat. Nechybí mu ani manažerské zkušenosti, protože v NK řídil velký a důležitý odbor, a zároveň se podílel a vedl za Národní knihovnu řadu mezinárodních výzkumných projektů,“ řekl Zaorálek o budoucím generální řediteli jedné z hlavních příspěvkových organizací ministerstva kultury. Do otevřeného výběrového řízení se přihlásilo celkem pět kandidátů, kteří splnili všechny formální požadavky a zúčastnili se tak v prosinci minulého roku ústního pohovoru před výběrovou komisí. Ta nakonec doporučila ministru kultury dva kandidáty v pořadí: Tomáš Foltýn a Klára Rösslerová. Oba doporučení prošli v průběhu ledna 2021 ještě tzv. assessment centrem (manažersko-psychologický test). Na základě všech podkladů (koncepce, pohovor s výběrovou komisí, assessment centrum) rozhodl ministr kultury o vítězi.  Mgr. Tomáš Foltýn je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Pardubice, kde v roce 2008 zakončil svá studia magisterským titulem v oboru kulturní dějiny. Od roku 2007 je pracovníkem NK. Zde působil nejprve jako projektový manažer v oddělení digitalizace a následně jako vedoucí oddělení tvorby a správy metadat. Od února 2012 pracoval na pozici vedoucího oddělení strategického plánování digitalizace knihovních fondů. V lednu roku 2013 byl jmenován ředitelem odboru správy fondů, kterou zastává do dnešní doby. Ve své profesní dráze se dlouhodobě věnuje problematice správy, ochrany a trvalého uchování novodobých knihovních dokumentů včetně digitálních dat. V poslední době se začal zabývat i oblastí tzv. digital humanities. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-09-15 12:56:34

Projekt Knihovničky: pomozte zásobit nemocnice kvalitní dětskou literaturou

Nakladatelství dětské literatury Meander je často oslovováno různými institucemi (jedná se především o dětská oddělení v nemocnicích, školní nemocnice, dětské domovy, ale také věznice či domovy pro seniory či školky v chudších regionech) s prosbou o zaslání knih k doplnění knihovniček. Většinu těchto žadatelů bohužel musím odmítnout s odůvodněním, že jako malé nakladatelství si nemůžeme dovolit rozdávat knihy zdarma. Je smutné, že tyto instituce nemají dostatek prostředků k nákupu kvalitního knižního fondu, i když studie jasně potvrzují, že čtení je nezastupitelným a velmi důležitým činitelem ve vývoji lidské osobnosti. Nejlépe to vidíme především u dětí – dítě knihu potřebuje pro správný rozvoj osobnosti i všech jazykových schopností. Pohádky a příběhy navíc rozvíjí vnímání, fantazii, empatii, obohacují slovní zásobu a sociální dovednosti. V posledních letech se také již zřetelně projevují neblahé důsledky všudypřítomné digitalizace, která přímo působí na vývoj dětí: ● Počet dětí závislých na internetu a on-line prostředí nepřetržitě roste, dle nových studií má až 50 tisíc českých dětí (školáků ve věku 11 až 15 let) závislost na internetu a zhruba každý druhý je nepřetržitě online. ● Děti se nemíní vzdát internetu ani sociálních sítí, pokud by si mohly vybrat pouze jedinou věc, možnost „kniha“ by zvolil každý desátý. ● Moderní technologie jsou často (bohužel) dostupnější než kvalitní literatura. Touto cestou proto hledáme partnera pro náš projekt Knihovničky. Hlavním posláním Knihovniček je zásobit dětská odděleních nemocnic, ale i jiná místa, kde je to potřeba, kvalitní dětskou literaturou. Po konzultaci s Alenou Přecechtělovou, zástupkyní MŠ a ZŠ při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, jsme se rozhodli, že se v první vlně projektu zaměříme na tzv. školní nemocnice – oddělení, kde jsou děti dlouhodobě hospitalizovány a čtení je pro ně často jedinou možností, jak se přenést do jiné reality za zdmi nemocnice. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Podobně jako je tomu u běžných dětských oddělení, bohužel ani zde se dětem nedostává kvalitní literatury a knihovničky se často skládají z toho, co kdo donese. Jak jsem již zmínila výše, finanční možnosti našeho nakladatelství jsou značně limitované a knihy můžeme darovat pouze za částečného finančního přispění třetích stran. Přispěním ke koupi pečlivě vybraných knih za speciální cenu podpoříte dobrou věc a přispějete nemalým dílem k našemu společnému cíli; k tomu, aby se kvalitní literatura dostala do rukou co největšímu počtu znevýhodněných dětí. Instituce, se kterými spolupracujeme v pilotní fázi projektu: ● Základní škola a Mateřská škola při Všeobecné fakultní nemocnici ● Mateřská škola a Základní škola při Fakultní nemocnici Královské Vinohrady ● Základní škola a Mateřská škola při Fakultní nemocnici Bulovka ● Základní škola a Mateřská škola při FN Motol ● Základní škola při Psychiatrické nemocnici Bohnice ● Základní škola a Mateřská škola při Fakultní Thomayerově nemocnici V případě zájmu o podporu projektu Knihovničky se neváhejte obrátit na mě nebo na mou kolegyni Markétu Hrnčířovou, která celý projekt zastřešuje (marketa@meander.cz, 724312300).   Autorka je šéfredaktorka nakladatelství Meander.

Čas načtení: 2019-08-05 12:09:45

Ondřej Buddeus: Můj odchod je vyjádřením nesouhlasu se změnou kurzu Českého literárního centra

Ondřej Buddeus, dosavadní vedoucí Českého literárního centra (ČLC), jehož cílem je soustavná a systematická propagace české literatury a knižní kultury v zahraničí, podal výpověď. Tomáš Kubíček, ředitel Moravské zemské knihovny (MZK), pod kterou ČLC spadá, pověřil jeho vedením – zatím jen na rok – Martina Krafla, který je koordinátorem právě probíhajícího Českého roku kultury v Lipsku. Náhlý Buddeusův odchod samozřejmě vzbuzuje řadu otázek, stejně jako to, že na volné místo nebylo vyhlášeno výběrové řízení.   Co všechno stálo za vaším rozhodnutím rezignovat na funkci vedoucího ČLC?  Důvody své výpovědi jsem už publikoval na podnět redakce portálu iLiteratura.cz. Je jich celá řada a tím nejsymptomatičtějším je kolaps komunikace mezi ředitelem MZK Tomášem Kubíčkem a mnou. Není to v krátkých dějinách ČLC poprvé, kdy vedoucí centra odchází kvůli špatné komunikaci s vedením – totéž bylo také jednou z příčin odchodu Petra Janyšky. Nedobrá komunikace je samozřejmě banální důvod. To podstatné se ovšem skrývá ve spodní vrstvě: ředitel instituce má s ČLC jiné záměry než člověk, který má za úkol se svým týmem rozvíjet a provozovat agendu centra. Jaké? Od samého počátku fungování ČLC ve mně sílil dojem, že strategickým cílem ředitele je posilování značky MZK prostřednictvím současné české literatury a ČLC. V případě vedoucího ČLC je horizontem jeho práce podpora a propagace české literatury v zahraničí a práce pro ty, kteří jsou pro obraz české literatury v zahraniční nepostradatelní: autorky a autory, překladatelky a překladatele z češtiny, zahraniční nakladatele, literární agenty a organizátory literárních akcí. Nejde tedy o získávání institučního kapitálu, ale kvalitní službu. K čemu je české literatuře prospěšný instituční kapitál ředitele MZK? Nevím. V situaci, kdy ČLC není samostatná organizace, nýbrž spadá pod státní příspěvkovou organizaci s ředitelem, který vedoucímu centra nedává žádné pravomoci, je vaše práce závislá na tom, zda mezi nadřízeným a podřízeným existuje dobrá vůle ke spolupráci a důvěra. Navzdory slušným výsledkům centra nic takového nepanovalo a situace se vyhrotila natolik, že jsem v roli vedoucího nemohl dál fungovat. O mě osobně ale vůbec nejde, podstatnějším důvodem bylo, že se ke konci roku velmi pravděpodobně chystaly změny, které by vedly k tomu, že ČLC bude pouze servisní organizací veletržních aktivit MZK (jak tomu ostatně bylo s přípravou na hostování v Lipsku v letošním roce), a omezí se tím jeho fungování jako státní literární agentury. Můj krok je tedy vyjádřením nesouhlasu se změnou kurzu a myslím, že tím posledním, co jsem mohl pro centrum udělat – přitáhnout k němu a jeho fungování opět pozornost literární veřejnosti a dát jí tak symbolicky na zváženou, zda to, co by jinak proběhlo spíše plíživě a s vyloučením veřejnosti, akceptuje, nebo ne. Specifický přístup vedení MZK ke správě ČLC dobře ilustruje nedávné jmenování nového vedoucího bez výběrového řízení i to, že o ČLC se nyní hovoří jako o „pražské pobočce“, protože nový vedoucí úřaduje v Brně.    Výpověď jste podal na začátku května, aby váš nástupce, který by vzešel z očekávaného výběrového řízení, měl během léta čas se zapracovat. Nakonec vše nabralo daleko rychlejší spád a řízením ČLC byl (zatím jen na rok) pověřen Martin Krafl. Překvapila vás jeho volba? A co říkáte na její průběh? Volba nového vedoucího neproběhla, radě ČLC pouze bylo oznámeno, že se novým vedoucím stane Martin Krafl, což vzhledem k jeho roli při přípravě Lipska 2019 překvapivé není. Překvapilo mě spíš, že na jednání rady nebyl oznámen termín veřejného výběrového řízení. To je jediný správný postup u institucí typu ČLC – a postup v zemích se zažitou demokratickou kulturou standardní. I v případě, že obdobné literární centrum spadá pod větší organizaci – jako například ve Švédsku, kde je literární centrum součástí Swedish Arts Council –, je nemyslitelné, aby na vedoucí pozici konkurs vypsán nebyl. O tom, co probíhalo na radě ČLC, se můžete dočíst v reportážním článku předsedy Asociace spisovatelů a jednoho z radních Ondřeje Lipára také na iLiteratuře. Ukazuje, jakou fraškou jmenování nového vedoucího bylo: jednalo se o nachystané představení o čtyřech dějstvích, které předpokládalo pouze souhlas všech přítomných, nikoli diskuzi. Věc dokresluje i to, že členové rady nedostali program jednání předem, jak je zvykem, a rozsáhlé materiály o práci centra za rok 2018 obdrželi pouhé 2 dny před jednáním. Nemohli se tedy na jednání připravit a ani se dopředu orientovat v jeho průběhu. Ještě ilustrativnější byl moment, kdy Martin Krafl začal prezentovat novou koncepci centra, aniž by se s ní členové rady (neřku-li profesní veřejnost) měli možnost seznámit předem. Že se tak vůbec stalo, považuji za manipulaci radními.  {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Způsob jmenování Krafla nahrává kritikům Tomáše Kubíčka, ředitele MZK, která je jako příspěvková organizace Ministerstva kultury ČR zřizovatelem ČLC. Kubíček podle některých rozhoduje jako suverén a nadto si sám ustavuje i Radu ČLC, jež má v současnosti tuším patnáct členů. Zvolení Krafla i jeho jednoletý mandát prý Rada ČLC odhlasovala nadpoloviční většinou hlasů, zatímco návrh na vypsání výběrového řízení naopak neprošel?  Rada ČLC je z povahy svého ustavení poradní orgán ředitele a má pouze doporučující funkci, její rozhodnutí ředitele právně nezavazují, protože na něm jako statutárním orgánu spočívá plná právní zodpovědnost. Jmenování M. Krafla do funkce vedoucího ČLC bylo jednostranným aktem vůle ředitele MZK. Tento krok je zcela legální, v krátké historii ČLC ovšem bezprecedentní (oba předcházející vedoucí vzešli z veřejného konkurzu), a o jeho legitimitě lze úspěšně pochybovat. To, že se část radních proti rozhodnutí postavila, způsobilo, že byl Kraflův mandát sice potvrzen nadpoloviční většinou, ovšem zároveň stanoven jako dočasný. Tatáž nadpoloviční většina pak samozřejmě neposvětila vypsání výběrového řízení, o němž menšina přes nevůli předsedy rady ČLC vyvolala hlasování. Předem plánovaný scénář jednání, jak odhaluje ve svém článku Ondřej Lipár, byl jiný: M. Krafl neměl být jmenován do funkce vůbec dočasně. To potvrdil v momentě, kdy i přes to, že rada rozhodla o dočasnosti mandátu, dál postupoval podle připraveného scénáře a prezentoval radě novou koncepci. Rada měla závěrem nejspíše diskutovat o obsahu nové koncepce a nikoli o tom, jestli je vůbec stanovení nového vedoucího bez konkurzu a obměna pětileté koncepce po dvou letech v pořádku.  Nelze se účinně stavět proti tomu, že ředitel MZK jedná ve své organizaci jako suverén, má k tomu veškeré pravomoci. Kritizovat lze jiné věci, například způsob prosazování vlastních rozhodnutí, která se opírají o předem zřízený konsenzus. Opakují se následující vzorce: 1. Dodržet formy transparentního kolektivního rozhodování (tj. zřizovat rady, komise apod.), ovšem obejít jejich smysl tím, že je rada vhodně poskládána tak, aby v podstatných věcech podpořila záměr ředitele (v tomto kontextu není nezajímavé odvolání Pavla Mandyse pro údajný střet zájmů z Rady ČLC na jaře tohoto roku, které rozložilo názorové síly v radě jednoznačněji ve prospěch nových záměrů), případně aby neměla dostatečné informace, eventuálně jí byla k diskuzi předložena druhořadá témata; 2. vyhnout se hlasování a nahradit ho diskuzí; 3. legitimizovat rozhodnutí na základě diskuze, která je považována za souhlas. Na posledním zasedání Rady ČLC tato strategie částečně selhala, protože byla vyvolána hlasování a část radních chtěla vést diskuzi o podstatných tématech. Pozoruhodný byl i moment, kdy se předseda komise pokusil sám vyvolat odhlasování nové koncepce, což ovšem i ti radní, kteří hlasovali pro jmenování M. Krafla, podpořit dost dobře nemohli. Chápu, jak je tato strategie účinná pro budování vlivu, šíření a legitimizaci vlastních rozhodnutí. Chápu také, že v hierarchicky strukturované organizaci je diskuze podřízených nad nějakým tématem a rozhodnutí na základě této diskuze účinnou a legitimní technikou řízení. Ovšem ve chvíli, kdy se použije na orgán, jako je Rada ČLC, u něhož se přepokládá nezávislost, tak se s radními jedná obdobně jako se zaměstnanci MZK a ze strategie firemního řízení se stává nástroj ovlivňování.   Řada lidí se při zakládání ČLC podivovala nad tím, že má instituce se sídlem v Praze spadat pod Moravskou zemskou knihovnu v Brně, a nikoliv třeba pod pražský Institut umění. Bude podle vás nyní vliv MZK na chod ČLC ještě sílit? Ta konstrukce je stále ještě nelogická a obtížně zapamatovatelná pro kolegy v ČR i zahraničí, organizační strukturu musíte neustále vysvětlovat, stejně jako čelit otázce, proč je právě taková. Není totiž zvykem, aby instituce jako ČLC se sídlem například v Bratislavě spadala pod krajskou knihovnu v Košicích, pokud použiji příměr ze slovenských reálií. Ostatně to, že národní veletržní prezentace a státní literární agenturu provozuje knihovna, je, myslím, světové unikum. Na otázku, zda bude sílit vliv MZK na chod centra, nelze dost dobře odpovědět, je stále její čtvrtou sekcí, jakkoli tato situace měla být provizorní, jak píše ve svém komentáři k dění v ČLC na iLiteratuře Pavel Mandys, který byl při vyjednávání vzniku centra na ministerstvu kultury přítomen. To, co se nyní možná změní, je kultura komunikace centra s veřejností a těmi, pro něž má centrum fungovat – překladateli, autorskou komunitou, nakladateli, organizátory atd. To ovšem ukáže čas.    Martinu Kraflovi jsou zřejmě přičítány nemalé zásluhy jako programovému koordinátorovi – podle všeho úspěšného – projektu Českého roku kultury v Lipsku, jehož vrcholem byla prezentace české literatury na lipském knižním veletrhu. Jak se na jeho dosavadní působení ve službách MZK, potažmo české literatury díváte vy?  Pokud by bylo vypsáno výběrové řízení na nového vedoucího ČLC, M. Krafl by byl nepochybně jedním z nejserióznějších kandidátů. Nemyslím si, že by mi příslušelo posuzovat práci kolegy, k průběhu lipské prezentace jsem mu pogratuloval.    Nyní by mělo dojít k „dočasnému organizačnímu sloučení stávající činnosti ČLC a prezentace současné české literatury na zahraničních veletrzích zajišťované MZK“. Co to pro ČLC může znamenat? Obávám se dvojího: že se jedná o plíživou změnu, která vposledku povede k posílení veletržního oddělení MZK o úvazky a rozpočet literárního centra a k omezení jeho aktivit jako státní literární agentury. Děje se tak v situaci, kdy na veletržní prezentace České republiky už nejsou výjimečné prostředky přesahující 20 milionů Kč, jako to bylo na Lipsko. Evropské literární instituce typu ČLC mají běžně oddělení, které zařizuje veletržní prezentace, nikde to ovšem není tak, že veletržní oddělení vedle své specifické agendy provozuje činnost státní literární agentury. Nejistotu ve mně probouzí už sousloví „dočasné organizační sloučení“ – obávám se, že s dočasností tohoto sloučení to je obdobné jako s dočasným jmenováním nového vedoucího. Pokud budoucí vývoj moji obavu nepotvrdí, bude to jen dobře.    Udivilo mě, že vaše jméno figuruje i v obměněném seznamu členů týmu ČLC, kde jste uveden coby „koordinátor mezinárodní spolupráce“. Znamená to, že v práci pro centrum budete pod Kraflovým vedením pokračovat?  Ne, centrum opouštím s koncem července. Po podání výpovědi v květnu mi běží dvouměsíční výpovědní lhůta. Jsem vázán v pracovním poměru do jejího uplynutí, a do té doby zůstávám členem týmu ČLC.    Sám jste ovšem vyjádřil obavy z rozpadu stávajícího týmu ČLC na základě plánované personální restrukturalizace... Podle tiskové zprávy MZK chce M. Krafl představit za rok „novou strategii činnosti ČLC včetně jejího personálního zabezpečení“. Vzhledem k tomu, že literární centrum disponuje pěti úvazky a o něco menší tým M. Krafla byl původně sestaven dočasně pro lipskou prezentaci, moje obava byla, že se stávající kolektiv koordinátorek a koordinátorů pro jednotlivé oblasti řízeně zčásti rozpadne a bude nahrazen asistentkami M. Krafla. Co by to znamenalo pro kontinuitu práce centra, si lze domyslet. Byl jsem ovšem ujišťován, že záměrem není výměna stávajícího týmu.   Jak jste vlastně spokojen s dosavadním fungováním ČLC? Dařilo se podle vás naplňovat koncepci, kterou jste dával dohromady ve spolupráci se svým týmem a za přispění odborné veřejnosti?  Věřím, že ano. Srovná-li člověk koncepci dostupnou na stránkách Czechlit.cz a aktivity centra, může si obrázek učinit sám. Po dvou letech existence fungují programy pro překladatele, zahraniční nakladatele, autorky a autory, informační servis, rozsáhlý rezidenční program v ČR, reprezentační výjezdy spisovatelek a spisovatelů se podporují formou otevřené výzvy, kde mohou žádat zahraniční organizátoři i sami tvůrci, ČLC má také řadu přímých spoluprací se zahraničními literárními organizátory, spolupracuje se sítí Českých center například na Ceně Susanny Roth pro překladatelský dorost, organizuje semináře pro zahraniční studenty češtiny, vydává publikace on-line i tiskem, pořádá nakladatelské zájezdy i program pro veřejnost, má řadu kontaktů. Nově je také partnerem v evropském projektu CELA (Connecting Emergin Literary Artists) pro autory a překladatele na začátku tvůrčí kariéry. Podařilo se mi dojednat, že se stalo členem sítě ENLIT (European Literature and Translation Network), která sdružuje 22 evropských literárních institucí, jež podporují literaturu a překlad v zahraničí, a kde je zastoupena jako jediná země Visegrádu. Za dva roky se tedy dotáhlo k evropskému standardu a to je laťka, která by se měla držet i nadále. Naprostá většina evropských států má instituci podobnou ČLC už desetiletí, na Slovensku od roku 1995, v Norsku od roku 1978. V Evropě jsme ji založili jako jedni z posledních. Mám radost, že i v oblasti institucionální podpory literatury jsme se – řečeno s mírnou nadsázkou – nyní začlenili do EU.    Důraz se kladl zejména na podporu mobility – výjezdů tuzemských autorů za hranice a pobytů zahraničních tvůrců v ČR. I to vám prý bylo vytýkáno? Ano, s tím, že ČLC je literární cestovní kancelář. Další výtkou, která zaznívala na radě ČLC, bylo, že autorský výjezd do zahraničí nemá automaticky dopad v podobě nově přeložené knihy. S takovými výhradami samozřejmě nesouhlasím. Vznik a vydání nového překladu je dlouhodobý komplexní proces, který se neodehraje z roku na rok. ČLC se věnuje zvýšenou měrou podpoře autorských prezentací v zahraničí proto, že v systému, který v ČR aktuálně panuje (MK ČR zajišťuje grantovou podporu knih v překladu, MZK byla pověřena zajišťováním veletržních prezentací v zahraničí), je mobilita profesionálů (autorů a tvůrců knih, zahraničních překladatelů a bohemistů, zahraničních nakladatelů) a pohyb informací o české literatuře v podstatě systémovou nikou, to znamená přirozenou agendou centra. Optimální by bylo, kdyby toto všechno bylo pod jednou střechou, jako je tomu například v severských zemích či v Beneluxu, z řady důvodů to ale nejde. Například granty na podporu překladu a vydávání českých knih v zahraničí spadají pod MK ČR ze zákona.    Do konce letošního roku měla být připravena také koncepce české sekce ČLC. Domníváte se, že v její přípravě bude pokračovat i nový vedoucí? A v čem by měla činnost české sekce spočívat? Idea vzniku české sekce ČLC spadá do doby jeho vzniku, kdy ještě nebylo jednoznačně jasné směřování centra. Jedním z možných vzorů byl polský Institut knihy, který zajišťuje pobídky a programy pro polskou literaturu doma i v zahraničí. Vzhledem k rozpočtu a počtu zaměstnanců se ale velmi rychle vykrystalizovala identita ČLC jako státní literární agentury exportního typu. Pokud nedojde k navýšení rozpočtu a úvazků, s čímž nyní nelze počítat, byla by snaha o zřízení domácí sekce na úkor aktuálního fungování. V tomto bodě tedy ideálu koncepce z roku 2017 teď skutečně nelze vyhovět.    Co vám osobně přinesly dva roky strávené v čele ČLC? Spoustu zkušeností, jež všechny v tuhle chvíli asi ještě neumím pojmenovat a zhodnotit. Co mě napadá jako první: řadu skvělých kolegyň a kolegů, vědomí toho, že administrativní zátěž státních institucí nestojí v cestě realizaci skvělých věcí, je-li k nim dobrá vůle a počítá-li člověk s tím, že udělat něco ve státní sféře je nejméně třikrát pomalejší proces než v nestátním sektoru. Poznání, že prostředí, kde platí zákony Jante (deset přikázání formulovaných norským spisovatelem Akselem Sandemosem a poprvé publikovaných roku 1933 v jeho knize Uprchlík kříží svou stopu; pozn. red.) a chybí dialog, mi úplně nesvědčí i to, že přísně hierarchizované řízení a motivace stresem jsou dlouhodobě neefektivní. Utvrzení v tom, že profesionalita a empatie vůči těm, jimž má být služba nějaké instituce určena, je základem jejího dobrého fungování. Poznání, že racionalita a objektivní zdůvodňování jsou často jen rétorikou emocí... atd. A v neposlední řadě vlastně radost z toho, že ČLC už není jen abstraktní záměr, ale velmi konkrétní činitel v literárním provozu.  {/mprestriction}  Ondřej Buddeus (*1984) je básník, překladatel, redaktor, editor, někdejší šéfredaktor literárního časopisu Psí víno a dlouholetý kulturní organizátor. Absolvoval skandinavistiku (norština) a překladatelství (němčina), pobýval na zahraničních stážích především v Norsku a Německu. Spolupracoval s řadou kulturních organizací v ČR a napříč Evropou. Za svou debutovou sbírku 55 007 znaků včetně mezer (2011) obdržel Cenu Jiřího Ortena. Dále je mj. autorem básnických sbírek Rorýsy (2012) a Zóna (2016) či spoluautorem knihy pro děti Hlava v hlavě (s Davidem Böhmem, 2013), oceněné ve své kategorii cenou Magnesia Litera, Zlatou stuhou i cenou pro Nejkrásnější české knihy roku. Od jara 2017 do léta 2019 byl vedoucím nově založeného Českého literárního centra.

Čas načtení: 2024-03-06 16:10:00

Chceš studovat a zároveň pracovat? Díky programu Work & Study na Unicorn University zvládneš obojí

Praha 6. března 2024 (PROTEXT) - Česká soukromá vysoká škola Unicorn University spouští program Work & Study. Ten je příležitostí pro všechny, kteří vidí svou budoucnost v oblasti IT a zároveň chtějí získat kvalitní vzdělání. Program totiž studentům umožňuje kombinovat juniorní IT pozici v prestižní technologické společnosti Unicorn se studiem bakalářského programu Softwarový vývoj na Unicorn University.Spolupráce vysoké školy a softwarové společnosti Unicorn dala vzniknout programu Work & Study, který propojuje praktické pracovní zkušenosti v prestižní firmě s akademickým vzděláním. „Studium je navíc částečně financované zaměstnavatelem, první rok studia je hrazen plně a následující roky z poloviny,“ zdůrazňuje Lukáš Debnár z náborového oddělení Unicorn University.Společnost Unicorn nabízí zájemcům pozice v oblastech vývoje, analýzy a testování, kde se již během studia mohou zapojit do práce na klíčových projektech. „Program je navržen tak, aby vyhovoval potřebám dnešních studentů i profesionálů, kteří se rozhodnou studovat. Proto probíhá výuka výhradně online, což umožňuje flexibilní kombinaci práce a vzdělávání,“ jmenuje další benefity Lukáš Debnár a dodává, že online jsou k dispozici také veškeré studijní materiály.Program je otevřený pro absolventy technických středních škol i gymnázií a umožňuje studentům začít pracovat v Unicornu nejpozději během druhého ročníku. „V současné chvíli je program primárně zaměřen na zájemce z Prahy, Liberce, Chrudimi, České Třebové, Pardubic a slovenského Prešova, ale otevřený je zájemcům z celého Česka a Slovenska, protože kvalitních ‚ajťáků‘ není nikdy dost,“ doplňuje Gabriela Černá z náborového oddělení společnosti.Pokud se chcete stát součástí programu Work & Study, není nic jednoduššího, než navštívit webové stránky, kde vyplníte online formulář. Na jeho základě budete pozváni k přijímacímu řízení ke studiu na Unicorn University a také k pohovoru na pracovní pozici do Unicornu. „Konečné rozhodnutí o přijetí kandidátů do programu je v kompetenci náborového oddělení společnosti Unicorn, které pečlivě vyhodnocuje každého uchazeče. To zaručuje, že do programu jsou přijímáni pouze ti nejvhodnější kandidáti, kteří prokáží jak akademické, tak profesní kvality odpovídající našim standardům. Chceme poskytovat kvalitní vzdělání a pracovní příležitosti pro budoucí generace špičkových IT profesionálů,“ uzavírá Gabriela Černá.Unicorn University je renomovaná soukromá vysoká škola, která nabízí kvalitní vysokoškolské vzdělání v oblasti informačních technologií, byznysu a datové analýzy. Soustředí se na systematické vzdělávání odborníků v akreditovaných bakalářských a magisterských programech s cílem maximalizace konkurenční výhody pro jejich budoucí uplatnění. Promyšlený vzdělávací systém řádně shrnuje a předává vyvážený komplex znalostí složený ze standardů dobré odvětvové praxe, aplikované výzkumné činnosti, korporátního přístupu a partnerské spolupráce s oborovými leadery.Unicorn je renomovaná evropská společnost poskytující ty největší informační systémy a řešení z oblasti informačních technologií. Dlouhodobě se soustředíme na vysokou přidanou hodnotu a konkurenční výhodu přinášenou našim zákazníkům. Působíme na trhu již od roku 1990 a za tu dobu jsme vytvořili řadu špičkových a rozsáhlých řešení, která jsou rozšířena a užívána mezi těmi nejvýznamnějšími podniky z různých odvětví. Zároveň vyvíjíme Unicorn Universe – Digital Twin Construction Kit. Tento produkt využívá internetová služba Plus4U k poskytování rozsáhlého portfolia služeb založených na robustních softwarových řešeních pro malé a střední podniky a koncové uživatele. Náš software pomáhá efektivnímu a šetrnému zacházení s přírodními zdroji a ohleduplnému chování k životnímu prostředí.Naším cílem je vzdělávat lidi a také společnost. Proto jsme v roce 2007 založili Unicorn University, která zároveň provozuje Unicorn Top Gun Academy – komplexní vzdělávací systém pro naše spolupracovníky, tedy pro všechny z nás. ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2024-05-02 15:20:14

Jak poznat, že obchodní oddělení neklape? A jak ho opravit? Někdy je potřeba pomoc zvenčí, říká Kodytek

Když se dostane obchodní oddělení pod tlak, může rozhodit celou firmu. I o tom hovoří v podcastu BrandStories Jan Kodytek ze společnosti JPF. Článek Jak poznat, že obchodní oddělení neklape? A jak ho opravit? Někdy je potřeba pomoc zvenčí, říká Kodytek se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2024-05-15 13:05:00

CNC sjednocuje eventová oddělení pod vedením Lindy Laputky

Dříve samostatná eventová oddělení společnosti CNC a Active Radio byla nově začleněna pod marketingové oddělení, řídí je Linda Laputka.

Čas načtení: 2024-09-25 14:22:00

Huawei společně s partnery představuje inteligentní distribuční řešení na podporu inteligence v energetice

Šanghaj 25. září 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - V rámci konference HUAWEI CONNECT 2024 představila společnost Huawei se svými ekosystémovými partnery na globálním energetickém summitu Huawei Global Electric Power Summit inteligentní distribuční řešení Intelligent Distribution Solution. Toto řešení pomáhá globálním energetickým podnikům zvýšit produktivitu a dosáhnout společného úspěchu na poli digitální a inteligentní transformace.Úvodní projev přednesl výkonný ředitel a předseda správní rady divize společnosti Huawei pro ICT infrastrukturu David Wang. Vyzdvihl přitom význam digitálních a inteligentních technologií při řešení výzev, kterým čelí systémy nové energetiky. Zdůraznil také, že klíčem k překonání výzev v tomto odvětví jsou inovace. Aby bylo možné dosáhnout stabilní, dlouhodobé digitální a inteligentní transformace energetiky, je zcela nezbytné vybudovat systémové kapacity. Nutnou podmínkou stimulace inovací a dynamického pokroku je také vytvoření prosperujícího ekosystému.Viceprezident společnosti Huawei a generální ředitel divize pro digitalizaci energetiky (Electric Power Digitalization BU) David Sun ve svém projevu uvedl, že energetické podniky musí diverzifikovat své obchodní plány a zavádět inteligentní scénáře jako hnací sílu digitální a inteligentní transformace po obchodní, ekonomické i technologické stránce. Cílem tohoto vývoje je jak řešení problémů a vytváření hodnot, tak i podpora efektivní realizace postupného zavádění a dlouhodobých strategií podniku.V rámci summitu společnost Huawei se svými ekosystémovými partnery představila inteligentní distribuční řešení – Intelligent Distribution Solution. Toto řešení je postaveno na architektuře „cloud-pipe-edge-pipe-device" a s využitím inovativních technologií pomáhá globálním energetickým podnikům minimalizovat ztráty na vedení, zvyšovat spolehlivost dodávek energie, zlepšovat uživatelskou zkušenost a zajišťovat rozsáhlou integraci a spotřebu vysokého podílu nových zdrojů energie.Zároveň řešení Intelligent Distribution Solution vytváří otevřenou a udržitelnou komunikační síť, která řeší dva hlavní problémy v komunikaci distribuční sítě – problém transparentnosti 400 V a středněnapěťové sítě páteřního propojení – a to jak v současnosti, tak s ohledem na budoucnost. S tímto přístupem vyjádřil svůj souhlas ředitel oddělení energetické komunikace Národního dispečerského řídicího centra státní energetické sítě Yang Bin. Ve svém příspěvku představil svou vizi rozvoje nové energetické soustavy a upřesnil, že v budoucí energetické komunikační síti se budou hlavní síť, distribuční síť a mikrosítě koordinovaně rozvíjet tak, aby splňovaly pět požadavků a vytvořily deset nových platforem, které přispějí ke vzniku nové a zdokonalené energetické soustavy.Společnost Huawei spojila pro vývoj svého řešení inteligentní distribuce elektrické energie síly s téměř 30 podniky a ekosystémovými partnery. Prosazováním otevřenosti a spolupráce přitom zajišťuje snadný přístup k potřebným kapacitám a jejich efektivní využití. Současně Huawei spolupracuje se zákazníky a partnery s cílem podpořit inovace v rámci ekosystémů a dosáhnout oboustranně přínosné budoucnosti. Stejným směrem míří také vize společnosti HK Electric pro nový systém monitorování nízkého napětí. Tony Yeung, vedoucí oddělení přenosu a distribuce ve společnosti HK Electric, na summitu uvedl: „Doufáme, že se nám podaří vybudovat otevřenou platformu vyvíjenou společně všemi operátory a dodavateli, která umožní všem naplno využít své silné stránky a podnikům pomůže minimalizovat náklady na výzkum a vývoj."O výzvách a postupech energetických společností v procesu digitální inteligence dále promluvili bývalý předseda Technické rady CIGRE (Mezinárodní rady pro velké elektrické sítě), čestný člen CIGRE a doživotní člen IEEE/PES (Institutu elektrických a elektronických inženýrů/Power & Energy Society) Marcio Szechtman, ředitel oddělení přenosu a distribuce elektrické energie společnosti China Southern Power Grid Wu Zhengrong, hlavní odborník společnosti State Grid Shaanxi Xing Jun a další tuzemští i zahraniční hosté.Také v budoucnu hodlá společnost Huawei trvale dodržovat zásady otevřenosti, spolupráce a oboustranného prospěchu, pokračovat ve zkoumání scénářů vývoje odvětví a identifikaci technologií pro různé scénáře v energetice. S využitím výhod svého portfolia bude Huawei také spolupracovat se svými partnery na podpoře digitální a inteligentní transformace i kvalitního rozvoje energetiky.Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2513636/image_986294_5413193.jpg Kontakt: hwebgcomms@huawei.com 

Čas načtení: 2024-12-28 09:00:00

Světová zdravotnická organizace je zděšena útokem Izraele na poslední fungující velkou nemocnici v severní části Gazy

Nemocnice Kamal Adwan v Bejt Lahíi byl částečně zničen a kriticky nemocní pacienti jsou ve vážném ohrožení, konstatuje tento orgán OSNSvětová zdravotnická organizace uvedla, že je „zděšena“ izraelským náletem, který podle ní uzavřel a částečně zničil poslední fungující velkou nemocnici v severní Gaze.Izraelská „systematická likvidace zdravotnického systému“ v kombinaci s obléháním obyvatelstva na severu pobřežního pásma v posledních 80 dnech „ohrožuje životy 75 000 Palestinců, kteří v oblasti zůstávají“, uvedla WHO.Citovala první zprávy, že některá oddělení nemocnice Kamal Adwan v Bejt Lahíi „byla během náletu vypálena a vážně poškozena, včetně laboratoře, chirurgického oddělení, technického a údržbářského oddělení, operačního sálu a skladu zdravotnických potřeb“.

Čas načtení: 2025-01-14 08:30:00

Případy 1. oddělení nad milionem, v pondělí večer jedničkou

Nejsledovanějším pořadem pondělního večera po 20:00 byla repríza druhé řady seriálu Případy 1. oddělení, kterou sledovalo více než jeden milion diváků starších 15 let.

Čas načtení: 2022-09-09 09:00:00

Ondřej Lukáš (Člověk v tísni): Naší zbraní v boji za lidská práva je hlavně špičkový marketing a komunikace

Do nahrávacího studia tentokrát dorazil Ondřej Lukáš z Člověka v tísni. S moderátorem Martinem společně probrali fungování neziskové organizace, výhody a nevýhody síly značky Člověk v tísni v marketingové komunikaci nebo to, jak probíhá práce na jednotlivých kampaních.  Co obnáší pozice mediálního koordinátora lidskoprávního oddělení? Lidskoprávní oddělení má za cíl zlepšovat postavení lidských práv v zemích, a to i těch od nás velmi vzdálených. V současné době působíme v 18 zemích. Pomáháme třeba aktivistům, kteří se dostanou do problémů. Snažíme se lobovat za jejich propuštění, finančně pomáháme jejich rodinám. Dále se snažíme pomáhat lidskoprávním organizacím. Nejviditelnější je teď válka na Ukrajině, kde jsme po 24. únoru museli změnit své cíle z dlouhodobé pomoci na pomoc okamžitou. Neboť jednotliví lidé a organizace potřebují pomoc teď hned. Začali jsme podporovat i tři ukrajinská média, protože jejich příjmy ze dne na den klesly na nulu. Vypláceli jsme platy redaktorům, aby mohli i nadále pracovat. Za těch 30 let fungování jste hodně vyrostli. Dokázal byste popsat, kolik lidí pro vás nyní pracuje? Neustále se to dynamicky mění. Ale už řadu let máme daleko víc zaměstnanců v zahraničí než v samotném Česku. V současné době máme v Česku něco kolem 500 lidí a v zahraničí pak asi 2000. Jak se komunikují věci spojené s porušováním lidských práv? Velmi těžce. Je to případ od případu. Nejde jen o to někomu pomoct, doručit finanční částku nebo ho relokovat do bezpečí. Snažíme se, aby se situace zlepšovala komplexně a byla udržitelná. To znamená, že ta komunikace je složitější. Začíná to u konkrétní pomoci a dále následuje lobbing v nejdůležitějších evropských a světových organizacích, kam jezdíme a snažíme se tyto změny zakotvit do legislativy. Zkrátka aby lidská práva měla právní rámec, který by znesnadnil i v budoucnosti tato lidská práva porušovat. Jakými kanály komunikujete? Digitální komunikace v posledních letech výrazně roste, překlopili jste i vaši komunikaci spíše do digitálu? Určitě omezujeme papírovou komunikaci jako je tištěná reklama a billboardy. Důvod je jednak marketingový, ale také ekonomický a ekologický. Chceme se chovat udržitelně. Snažíme nezatěžovat životní prostředí více než je potřeba. Značka Člověka v tísni je už poměrně známá. Jak vnímáte konkurenci, probíhá nějaký tzv. boj o dárce? Konkurenční prostředí existuje a je poměrně silné. My jsme sice silná značka, ale nejsme monopol. Je tu spousta organizací, které vykonávají skvělou práci. Jejich expertíza je prověřená lety práce a rozhodně se je nesnažíme přebít. Naopak je dobré spolupracovat a učit se jeden od druhého. Dokonce jsme členy několika skupin, kde si vyměňujeme informace. Co dále uslyšíte: Jak funguje výběr dárků pro Skutečný dárekOtevírá silná značka Člověk v tísni někde dveře?Jak motivovat markeťáky, aby šli pracovat do neziskového sektoru