Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2023-08-31 11:59:00

Oficiální léčba Covidu x moje alternativní cesta

Postup této léčby najdete v dokumentu na Ministerstvu zdravotnictví. Rozebereme si to po jednotlivých medikamentech, kdy se zaměřím na to, proč bych tuhle cestu já osobně u mého organismu rozhodně nevolila.Farmakoterapie je převážně symptomatická, může zahrnovat:antitusika a mukolytika / expektorancia, event. bronchodilatanciaJe to směs chemie, která v každém případě brání organismu v přirozeném vykašlávání. Místo těchto nesmyslů já volím vždy alternativní postup, viz. téma KašelanalgetikaSlouží k tlumení bolesti. Chápu, že někdy se stav dostane do nepříjemného, bolestivého, ale z mého pohledu je velmi špatně bolest tlumit, protože tím zároveň bráníme i řešení zánětu v těle, který se organismus snaží vyřešit. O to víc se léčba zbytečně protahuje a komplikuje. Zde bych volila jiné metody, jak odbourat bolest  v závislosti na problému Většinou totiž stačí psychická podpora, víc pít, dýchat čerstvý vzduch a mít kolem sebe příjemné lidi a prostředí. anxiolytika a hypnotikaChemicky potlačovat úzkost, psychickou tenzi a napětí, strach nebo snižovat bdělost a opět házet klacky přirozeným obranyschopnostem organismu považuji jen za berličku, kdy už si doktoři se sténajícím pacientem skutečně neví rady a je to spíš pro jejich klid než pacientův. Tyto stavy lze hodně rychle zklidnit dýcháním, klidným hlasem, objetím a nebo přírodními antidepresivy. Kortikoidy v prevenci fibroproliferativního postižení plic po covidové pneumonii či ARDS se v indikovaných případech podávají, zpravidla Prednison v dávce 0,5mg/kg hmotnosti, nejvýše po 3 měsíce. Prospěšné může být přechodné užívání kortikoidů inhalačně (beclometason, budesonid).No, tak co neudělá nemoc, to dobijeme kortikoidy. Lidé s postižením plic už takhle nemají žádné řasinky a pokud jim nějaké zbyly, tak kortikoidy je spolehlivě dobijí. O nežádoucích účincích ani nemluvě. Antikoagulační léčba se po propuštění z nemocnice standardně nepodává. U nemocných ve vysokém riziku tromboembolismu se pokračuje v aplikaci nízkomolekulárního heparinu (LMWH) po dobu 2-6 týdnů po dimisi. Riziko je možné posuzovat např. podle skóre IMPROVE-VTE (LMWH) nutno ponechat nemocným se skóre ≥ 4 body; nebo ≥2 body při současné elevaci D-dimerů), případně na základě individuálního posouzení stavu (trombóza či embolie v anamnéze, známý trombofilní stav, obezita, aktivní onkologické onemocnění, trvající infekce, imobilizace) v kontextu rizika krvácení. Pokračuje také chronická antikoagulační léčba a léčba po plicní embolii či jiné trombotické komplikaci vzniklé během covidu-19.Čím dál častěji se potkávám s lidmi, kteří si musí ředit krev a to nic neprodělali. Poue se nechali proti údajnému covidu naočkovat. Od té doby se jim rozjely problémy takové, že to skončilo u píchání injekcí do břicha. Ředit krev umí řešit i zázvor. Otázkou je, proč se naše lékařství nesnaží řešit příčinu, ale jen následek. Krev lze upravovat stravou, pitným režimem. v případě bakteriální superinfekce se předepisují adekvátní antibiotikaNechápu, proč covid, který je prezentován jako virové onemocnění, sklouzne k bakteriálnímu. Ledaže by to bylo vše jinak a tímto se vlastně zdravotnictví usvědčuje, že nejde o žádný vir, ale o následky silné a dlouhodobé rezistence na antibiotika, která se nyní ve velkém ukázala v souvislosti s pokusy v čínských laboratořích vedené Američany. Ostatně o superbakteriích jsme byli varování už několik desítek let předem. A jak se to má s antibiotiky jsem psala několikrát, viz např. Zobete antibiotika? Umřete! Takže co nedobil covid, to zvládne následná léčba.podávání vitamínů a potravinových doplňků má převážně charakter placeba. Důležitá je kvalitní výživa (někdy včetně definované výživy ve formě sippingu), protože nemocní s těžkým průběhem covid-19 trpí nechutenstvím s hubnutím a úbytkem svalové hmoty.Tohle napsalo naše české zdravotnictví. V tom případě děkuji všem placebům, neboť díky nim mám kolem sebe samé zdravé lidi :-D Aneb právě vitamíny a doplňky stravy já už víc jak 15 let řeším všechny problémy. A jak bych řešila COVID jsem už psala. A tyto metody se osvědčily i v praxi. Ostatně žiju já, žijí moji klientu, žijí jejich příbuzní. A NIKDO, koho jsem řešila přirozenou cestou, neumřel a nemá žádné další zdravotní komplikace!

Čas načtení: 2024-09-20 07:53:13

Šestý ročník festivalu SPACE X 2024 pokračuje v přehlídce tvorby umělců současné alternativní hudební scény

Festival alternativní, elektronické a ambientní hudby Space X 2024 nabídne ve dnech 27.–28. 9. 2024 v Divadle X10 v Praze prezentaci umělců z okruhu akustické i elektronické hudby. Hlavními účinkujícími letošního ročníku jsou hráč na didgeridoo a elektroniku Ondřej Smeykal, meditativní Irena a Vojtěch Havlovi, uhrančivá violistka, skladatelka, herečka a performerka Zhilee či hypnotický kytarista a hráč na elektroniku Ladbuch. Doplní je Jaroslav Kořán na zvukovou instalaci Orloj snivců, improvizující dvojice Mazoch & Libánský, duo TomAlex, které na festivalu pokřtí své nové album Red Alert, […] Zobrazit celý článek Šestý ročník festivalu SPACE X 2024 pokračuje v přehlídce tvorby umělců současné alternativní hudební scény

Čas načtení: 2023-09-12 16:17:00

Očkovat, nebo neočkovat svou dceru proti rakovině děložního čípku (HPV)?

Očkovat, nebo neočkovat svou dceru proti rakovině děložního čípku? Za normálních okolností způsobí virus HPV běžnou infekci, která se dokonce nemusí ani navenek projevit a za nějaký čas zase sama odezní. Problém nastane, pokud ve stejnou chvíli působí na organismus i další faktory, jako třeba stres, špatná životospráva nebo jiné onemocnění, a také pokud žena kouří, užívá antikoncepci, žije promiskuitním životem nebo má za sebou větší množství porodů. Potom se vcelku banální infekce, se kterou si naše imunita obvykle poradí, může zvrtnout v těžké přednádorové změny na sliznici děložního čípku a posléze i v rakovinu. Rakovina děložního čípku je v České republice ročně diagnostikována zhruba tisícovce žen a na čtyři stovky z nich této chorobě nakonec i podlehnou. Než se však onemocnění vyvine v poslední stadium, tj. stadium invazivního zhoubného nádoru, může uplynout až deset let od prvního výskytu přednádorové změny na sliznici děložního čípku u dané ženy. Každé očkování má svá rizika. Údajných negativ tohoto očkování bychom mohli vyjmenovat bezpočet. Ve světě se vyskytly i jisté případy ochrnutí, chronických bolestí končetin a dalších komplikací v relativně krátkém časovém odstupu po očkování. Sporná je především úloha nezbytných hliníkových nosičů, díky kterým se zvyšuje účinnost očkovací látky. Ty jsou pro organismus při správné funkci ledvin a ostatních orgánových systémů podle odborníků neškodné. Rozsáhlá studie z Velké Británie však přinesla zjištění, že očkování může vyvolat negativní reakce organismu včetně křečí nebo dočasného ochrnutí. Za normálních okolností virus HPV způsobí jen běžnou infekci (někdy i bez příznaků), která zpravidla za několik měsíců sama odezní. Riziko přechodu do dalších stádií až k rakovině zvyšuje kouření, hormonální antikoncepce a nezdravý životní styl. V rámci běžného screeningu se naprostá většina případů odhalí včas. Z nežádoucích účinků očkování se jako jediné prokázané uznávají jen ty méně nebezpečné. Bohužel jsou zdokumentovány velmi závažné změny zdravotního stavu, které následovaly po očkování.  Očkování proti lidským papillomavirům je v dnešní době jedním z nejdiskutovanějších zdravotnických témat. Zvláště pak pro rodiče, kteří se mají u své dcery rozhodnout už ve věku třinácti let, zda ji nechají zdarma aplikovat vakcínu na ochranu před rakovinou děložního čípku. Internetem se šíří bezpočet mnohdy až bizarně protichůdných informací a je často velmi těžké se v nich zorientovat. Jak to tedy ve skutečnosti je? Měli byste nechat svoji dceru očkovat? Stejně jako jiné druhy očkování, i toto má své výhody a svá rizika. Hlavní výhodou je samozřejmě ochrana proti infekci nejčastěji se vyskytujícími rakovinotvornými typy HPV, které by mohly vést až ke vzniku rakoviny děložního čípku. V České republice jsou momentálně dostupné 3 vakcíny vzájemně se lišící spektrem účinku - Cervarix, Silgard, Gardasil-9. Právě jediný Cervarix je plně hrazen při očkování dívek.A právě u Gardasilu bylo zjištěno, co ve skutečnosti obsahuje, viz. článek Nová studie: Vakcína Gardasil proti rakovině děložníhu čípku obsahuje toulen! Ostatní vakcíny také nebudou žádná sláva, takže já rozhodně volím zdravý životní styl, procházky, duševní pohodu a poučit mladé používat kondom, pokud střídají partnery nebo se s někým teprve sžívají. A s HPV viry lze zakročit i zcela přírodní cestou pomocí např. Euniké Pink Grape.

Čas načtení: 2024-03-08 12:31:29

Apple si své ovečky už tak snadno neudrží. Přechod na Android bude jednodušší

DMA nepřineslo pouze alternativní App Store na iPhony Apple pracuje na přívětivějším způsobu přenosu dat na telefony jiných výrobců Evropským uživatelům také umožní odinstalovat Safari Tento týden vydal Apple dlouho očekávanou aktualizaci iOS 17.4. Její hlavní novinkou pro uživatele v EU je otevření pro alternativní obchody s aplikacemi a alternativní platební metody, k čemuž byl…

Čas načtení: 2024-03-25 13:42:43

Problém pozérů aneb nešíří se snad myšlenky pravicového disentu až příliš rychle?

Délský potápěč - Stránky věnované metapolitice, kultuře, historii a geopolitice Vytisknout PDF Autor: Travis LeBlanc Ještě v dobách největší slávy „alt-right“ (přibližně první polovina minulé dekády, pozn. DP) jsem si nejednou postesknul nad tím, že hnutí až nevyvratitelně spravedlivé je do takové míry obýváno lidmi morálně nepříliš vábnými. Nebyla to jistě celá a dokonce ani většina alternativní pravice, ale stěží jste mohli ujít více než pár […] Mohlo by vás zajímat: Sága alternativní pravice o čtyřech dějstvích. Část druhá. Co dál s národním hnutím? Část 1 Co je to pasivismus a jak ho praktikovat? Jak překročit čáru aneb proč už věřím, že… Triumfující levice aneb síla mýtu The post Problém pozérů aneb nešíří se snad myšlenky pravicového disentu až příliš rychle? appeared first on Délský potápěč.

Čas načtení: 2024-05-29 16:00:00

Never more čaroději zvuku Stevu Albinimu, který mohl natropit ještě tolik kraválu…

Existuje alternativní rock, a pak je tu ještě „alternativní alternativní rock“. A ten má na čele napsáno „Steve Albini“. Radikální, kontroverzní, milovaný čaroděj zvuku předčasně zemřel deset dní před vydáním nové desky „své“ kapely Shellac. Nezapomeneme (mu to). Stýská se nám i po spisovatelce Alici Munro. Slzíme i nad Mánesem – ale tam nevíme, jestli jde o slzy smutku, smíchu, nebo vzteku.

Čas načtení: 2024-08-10 07:05:29

Co je alternativní investice?

Alternativní investice jsou finanční aktiva, která nespadají do tradičních investičních kategorií, jako jsou akcie, dluhopisy nebo hotovost. Tyto investice často nabízejí potenciál pro vyšší výnosy, ale mohou také přinášet větší riziko a nižší likviditu. Mezi nejběžnější typy alternativních investic patří: Nemovitosti Komodity Umělecká díla Sběratelské předměty Private equity Hedgeové fondy Kryptoměny Nemovitosti jsou jednou z […] The post Co je alternativní investice? first appeared on InvestPlus.

Čas načtení: 2024-09-04 17:15:00

Prevence před mrtvicí není žádná věda

Správné stravování bychom měli začít brát smrtelně vážně. Cévní mozková příhoda či lidově mrtvice je spolu s infarktem nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Celosvětově pak za jeden jediný rok postihne na 15 milionů lidí. Mezi ty nejrozšířenější příčiny vzniku cévní mozkové příhody patří vysoký krevní tlak, nejrůznější onemocnění srdce, zvýšená hladina cholesterolu v krvi nebo diabetes. Tyto rizikové faktory je však možné do jisté míry ovlivnit. Vše je řešitelné stravou. A to bez jakýchkoliv speciálních diet! Úplně stačí jíst skutečné potraviny. Ty jsou základem prevence i terapie běžných chronických onemocnění. Základním problémem oněch faktorů je totiž chronický zánět v těle, který zvyšuje riziko vzniku nadváhy, cukrovky 2. typu, hypertenze i nemocí srdce a cév. Vedle stravy ještě zásadně prospívá pohyb a pobyt v přírodě. Třeba i jen procházka v lese prokazatelně snižuje stres a tím i krevní tlak. Změnu stravování je dobré podpořit nejprve úklidem v organismu a jeho regenerativním restartem. Vyčistíte klky (střevo), filtry (játra, plíce, ledviny), zbavíte organismus rezudií (zbytků) léků a dáte tělu pořádnou dávku živin, aby mělo na čem stavět. A tohle vše pak průběžně udržujete tím, že jíte skutečné potraviny, které neprošly vysokou průmyslovou úpravou. Za tři měsíce už pocítíte velké změny a život se zase bude vracet do těch správných kolejí. Pokud už známky demence nastaly, případně jde o fazi, když už skutečně demence propukla, tak kromě těchto změn lze zbylé nepoškozené buňky a přenosy v mozku stimulovat a podpořit jejich aktivitu látkami, které to umí. Primárně jde o trehalozu, jejíž funkce byla prozkoumána díky velmi užitečné funkci u žab, které s ní hybernují přes zimu a přitom u nich nedojde k poškození mozku. Proto v takových případech velmi ráda pracuji s Euniké Prederozim. Neskutečné, co s mozkem dokáže!

Čas načtení: 2015-12-12 00:00:00

Auta na alternativní pohon frčí stále více

Automobily s alternativním pohonem získávají stále větší oblibu. Nejen ve světě, ale i u nás. Jejich počet každoročně roste a registrace přibývají. V současnosti dosáhly dvojnásobku počtu za loňský rok. Co se týče Evropy, tak počet vozidel na alternativní pohon je nyní na téměř pětiset tisících.70  ...

Čas načtení: 2012-05-02 00:00:00

Drama v Domažlicích

Předmluva Drama v Domažlicích proběhlo v sobotu 28.4. s celkovým počtem dvanácti účastníků a dvou organizátorů. Byla to jakási jednodušší šifrovačka spojená s pár akčními prvky (které se příliš nepovedly). Hra byla založená na následujícím příběhu. Jediné, co k vyřešení úkolu potřebujete je dobrý nápad a mapa Domažlic. Celá story je trochu upocená - chtěl jsem z toho udělat veledílo, ale trochu jsem nestíhal, málo spal a tak vzniklo, co vzniklo… 1. stanoviště Slunce pomalu klesalo k obzoru a svítilo muži přímo do očí. Příliš to nevnímal, jen bez přemýšlení sáhl po stínítku a pokračoval v rychlé jízdě. Spěchal. Seděl za volantem celý den a pomalu se blížil k cíli své cesty. Vyrazil jakmile obdržel zprávu, zastavil jen párkrát. Ve městě snížil rychlost jen nepatrně, první křižovatkou projel za hlasitého troubení ostatních aut, které jakoby ani neslyšel. Pak přeci jen trochu zpomalil, aby se rozhlédl po názvech ulic. Nic mu neříkaly, nebyl ve městě už pár desítek let. Ulice, které tenkrát znal, se teď patrně jmenovaly docela jinak. Zastavil u chodníku: "Dobrý den," zavolal na pána stojícího na chodníku, "potřeboval bych poradit, jak se dostat…" Zbytek věty se ztratil v hluku projíždějícího kamionu. Patrně neslyšel, pomyslel si a chystal se otázku zopakovat, když tu pán spustil. "V svět jsem vstoupil, doufaje, že dnové moji vzejdou zlatý jako máj; jaký mladosti mně slibovali snové, takový že najdu v světě ráj. Než ach brzo, příliš brzo přešli," odmlčel se. "Promiňte, ptal jsem se…", zkusil to znovu muž sedící v autě. "Já vím, já vím, vždyť vám to povídám," usmál se člověk se na chodníku, "Teď pozorně poslouchejte, kudy dál: Za trochu lásky šel bych světa kraj, šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý, šel v ledu - ale v duši věčný máj, šel vichřicí - však slyšel zpívat kosy, šel pouští - a měl v srdci perly rosy. Za trochu lásky šel bych světa kraj jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí. Na shledanou, " a pokračoval pomalu dál svou cestou. Muž v automobilu procedil mezi zuby něco nepříliš slušného, ale protože v dohledu nebyl nikdo další, koho by se mohl zeptat, seděl a přemýšlel. Pak se podíval na ceduli s názvem ulice, usmál se, pomalu projel pár ulicemi a na konci jedné zastavil a zamířil k vrátnici. Řešení je v poznámkách pod čarou.1 2. stanoviště "Dobsrý den," oslovil muž z automobilu sleečnu za okénkem, "jsem Mareš, Marek Mareš. Přijel jsem…" "Čtvrté patro, pokoj 234," slečna ani nevzhlédla. Marek se chvíli pokoušel najít výtah, po chvíli to ale vzdal a raději vyběhl po schodech. Před pokojem se vzastavil. Zhluboka se nadechl a zaklepal. "Tak jsi dorazil," uvítala ho ve dveřích žena, která vypaedala, jako kdyby pár nocí nespala. Tvář měla strhanou, kruhy pod očirma, vlasy se snažila narychlo uhladit. Marka překvapila barva její kůže, připomínala mu starý zežloutlý papír. Příliš nezdržoval a pokračoval rovnou do pokoje. Byl průměrně zařízený a vypadal udržovaně, Marek ale ihned zaznamenal zatuchlý zápach místnosti. Uprostřed stáhla postel. "Jak je mu?" zepřtal se ženy, která mu otebvřela. Neodpověděla, do očí jí vrhkly slzy a ona schovala obličej do dlaní. Marek pokročil blíže k posteli, u které seděl muž držící starce za ruku. "Neměl jsi jezdit," otočil se muž na Marka. "Je to můj otec," odvětil. "Ty jsi svého otce távno ztratil. Zřekl ses ho. Zřekl jsi se nás všech!" Marek neodporoval. Tiše stál a díval se na umírajícího muže na posteli. Ten pomalu otevřel ooči a prázdným pohledem se zahleděl před sebe. "Už tu je?" zašeptal tiše. "Ano, tati, přijel." odpověděl muiž u postele. "Marku, já ti odpustil," pokračoval tedy pomalu, "usmiřte se s bratrem. Co bylo moje, bude vaše. Buďte zajedno a pokračuvte v mém díle. To je mé poslední přání. A teď běžte, chci být sám." Řešení opět pod čarou.2 3. stanoviště Lidé pomalu procházeli brankou, nasedali do aut a odjížděli. Obloha byla šedá, foukal studený vítr a nikdo proto zbytečně nepostával - i smuteční kondolence byly dnes nezvykle stručné. "Jak dlouho tu ještě zůstaneš?" zeptal se Marka bratr. Oba stáli před brankou a podávali si ruce s odcházejícími. "Pár dnů, možná týden." "Jestli chceš, můžeš se z hotelu přesunout k nám domů, místa máme dost," navrhl bratr. "Díky, brácho, ale raději ne. Rád se vracívám v nocích pozdě," usmál se Marek, "všiml jsem si, že Vlastě není úplně nejlépe a tak vám raději nechám váš klid." "Dobře, jak chceš," na chvíli se odmlčel. "S Vlastou se to táhne už déle," odkopl kamínek do křoví, "navíc teď pár nocí špatně spala, vždyť víš. Říká mi, že to není nic vážného, ale já už jí moc nevěřím - poslední dobou jezdí čím dál víc do nemocnice. Tak ať mi neříká, že to nic není. Alespoň že Adam je už starší, už se o sebe postará sám." "To je dobře. Kolik už mu vlastně je?" pokračoval Marek v konverzaci, i když bylo na první pohled znát, že si oba povídají jen z povinnosti. "Za měsíc mu bude jedenáct." Chvíli postávali mlčky a vyprovázeli poslední odcházející. Jakmile odešel i poslední, nasedli do auta a vraceli se domů. "Chceš zavést k hotelu?" "Jo." Ze schodů ještě Marek zamával na projíždějící auto a pak vkročil dovnitř. Pomalu vycházel po schodech. Pokoj měl skoro až nahoře a výtah opět nikde nenašel. "To je zvláštní," pomyslel si, když se seshora podíval na točité schody, "asi moderní architektura." Řešení pod čarou.3 4. stanoviště To, že otcovu poslední vůli nedodrží, bylo Markovi jasné od prvního okamžiku. Celé jeho podnikání považoval za ztrátu času. Kdysi to chtěl zkusit. Rozjet obchody podle svých představ. Brzy ale narazil a protože nechtěl ustoupit ani on ani jeho otec, skončilo to dvacetiletým vyhnanstvím. Dodnes si na ten den vzpomínal. Chtěl se svého dědictví co nejdříve zbavit a že se to Lukášovi, jeho bratrovi, nebude líbit, si byl jistý. Vždycky to byl jen tátův poslíček, pomyslel si a nahlas si odfrkl. Ničeho nedosáhl a s jeho vedením půjde podnik do bankrotu. Dříve nebo později. Tím si byl jist. Stačilo pár telefonátů, aby obvolal několik svých známých, sehnal důležité kontakty a pustil se do vyjednávání. To míval nejraději. Když se do toho pustil, dokázal nakupujícího zatlačit tak do kouta, že raději na jeho návrh přistoupil, i když byl pro něho nevýhodný. Tentokrát však doufal, že bude mít celou transakci co nejdříve z krku. První zájemce nebydlel daleko. Marek se rozhodl, že nebude vyjíždět s autem z garáže a raději si udělá po městě kratší procházku. Marek dorazil na místo ještě dříve očekával. Před domem seděl na silnici chlapeček a kreslil si cosi křídou po zemi. Markovi se to na první pohled zdálo jako jakýsi druh skákacího panáka, ale když se na kresbu díval déle, už si tím tolik jistý nebyl. "Zajímavé, hochu, a co to je?" nedalo mu to, aby se nezeptal. "To, to, to nic není. Nic!" odpověděl překvapeně chlapeček a rychle zmizel v domu. Řešení pod čarou.4 5. stanoviště "Tak jsme dohodnuti," seriózně oděný pán vstal a podával Markovi ruku, "pokud chcete, mám již připravenou smlouvu, stačí už jen doplnit drobnosti a můžeme to podepsat, ať to máme z krku, co říkáte?" Radostí téměř zpíval vše, co řekl. Právě mu padla do klína celá konkurence, kterou ve městě ještě vůbec měl. Nečekal, že se bude dědic podniku tak rychle chtít své části zbavit a ještě za takovou nízkou částku. Nezískal sice většinu, ale i se získanou částí měl v podniku velké slovo. "Co kdybychom se na to něčeho napili?" nabízel s úsměvem sklenku. "Rád, proč ne." nenechal se Marek příliš dlouho přemlouvat. Chvíli v tichosti vychutnávali hnědou tekutinu, s rozkoší ji převalovali v ústech a znalecky přikyvovali. "Čím se vůbec vy, pane Mareši, zabýváte?" otázal se pán po chvíli. "Ale to víte, doba je těžká, musím brát, co je. Chvíli pomáhám tam, chvíli onde. Naštěstí mám pár přátel, kteří mi rádi pomohou. Nemohou příliš, jenom občas. Domluvit zakázku, vyjednat kontrakt, uzavřít obchod," odpověděl Marek trochu úlisným tónem. "Chápu, je dobře mít přátele na správných místech," mrkl na něho pán za stolem, "také bych občas ocenil mít pár známých." "Za menší provizi, proč ne…" Pán se hlasitě zachechtal: "Vy se mi líbíte, pane Mareši. Myslím, že spolu budeme moci ještě párkrát dobře spolupracovat." Marek s úsměvem přikývl a chvíli tiše upíjel ze sklenky. "Máte zajímavý kalendář," poznamenal, když jeho zrak utkvěl na předmětu na stěně. "A, ano, čísla, to je moje záliba." "Dávají nějaký smysl, nebo je to pouze umělecký výtvor?" "Jistě, mají smysl. Pro každý měsíc musí být vybrána správná čísla. Jsou čísla krásná a méně krásná, jsou čísla sudá a čísla lichá. Některá čísla mají svůj vlastní význam." "Ach tak," odtušil a raději se už více neptal. 139173957139577917395779173957199937193755319373 131322335791359871359173102113193740202401913997 197392493791734869371937007371734243797395391777 119739283739302960337192837113744039373933937393 133939988933001970239364713939902039173391719939 539173554034491539049489335933350423333915359331 139339935424551955144495757153539102202489191999 139173957139577917395779173957199937193755319373 Srpen Řešení pod čarou.5 6. stanoviště "Nechceš někam hodit?" Žena se překvapeně ohlédla, aby zjistila, kdo na ni mluví. "To bys byl hodný," odpověděla, jakmile muže v autě poznala, "myslela jsem, že už jsi odjel." "Chtěl jsem, ale obchodní záležitosti mne trochu zdržely. Musel jsem se zbavit dědictví, to víš." Žena ustrnula. "Tys to prodal?" zeptala se po chvíli tiše. "Jo. Nebudu nic předstírat, ale po těch pár dnech si s tvým mužem nerozumím o nic víc než před dvaceti lety. Brácha dokáže spoustu věcí, jen obchodovat ne. A tak se nechci dívat, jak jde podnik od desíti k pěti. Radši ať se s tím trápí někdo jiný." "Bude zuřit, víš to. Nabídl jsi mu vůbec svůj podíl?" Marek se usmál: "A co bych z toho měl? To bych mu ho mohl rovnou darovat. Kam vůbec chceš odvézt?" "Sem," řekla a podala mu mapku: Náhle jí ruka vystřelila k břichu a z úst se jí vydralo bolestné zaskučení. "Jsi v pořádku?" otočil se na ni znepokojeně Marek. "Jsem, jsem. Ale jeď, prosím, jeď rychle…" Řešení pod čarou.6 7. stanoviště "On to udělal! On to udělal!" běhal Lukáš, Markův bratr po pokoji, "jak si to mohl dovolit?" Do cesty mu přišla židle, kterou nasupeně odkopl stranou. Hned za ní letěly všechny papíry, které prudkým pohybem shodil ze stolu. "Uklidni se," řekla Vlasta potichu. "Uklidni se? Jak se můžu uklidnit? Teď, když mi vlastní bratr vrazil kudlu do zad? Mizera! Blbec!" Následovala ještě řada horších označení. Lukáš stále pobíhal po pokoji ode zdi ke zdi. Pak prudce otevřel skleněnou skříňku a nalil si skleničku plnou až po okraj. Vypil ji až do dna. "Debil jeden!" V rychlém sledu následovala ještě druhá a třetí sklenička. "Bude se smažit jako Hus. Bude se topit a neřekne ani slova! Já mu dám, já mu ukážu. Bude se plazit prachem dole po zemi." Náhle mu v očích zasvítilo: "Zastřelím ho!" "Přestaň," ozvala se Vlasta ještě potišeji, ale Lukáš ji neslyšel. "Zastřelím ho!" zařval hlasitěji. Pak se zachechtal a zařval to ještě jednou. Během toho, co se přehraboval v zásuvkách stolu se stále smál. Vyndal na stůl černou krabičku, otevřel ji a potěšeně se usmál. "To bude divadlo!" řekl a vyběhl za dveří. Vlasta pomalu vstala a došla do kuchyně. Tam si vzala hrst prášků a zapila je sklenicí vody. Pak si povzdychla a začala vytáčet číslo na telefonu. Řešení.7 8. stanoviště Dostali jste se až na samý konec dnešního příběhu. Jste překvapeni? Já velice. Nyní máte možnost zahrát si na Hercula Poirota. Zapojte své šedé buňky mozkové a označte vraha. Samozřejmě musíte, stejně jako pan Poirot, poskytnout náležité vysvětlení. Ale to už pro vás bude, po celodenních útrapách a bojováním s šiframi, legrace. Řešení, dole.8 Asi není překvapením, že řešení spočívá v dvou básních, které slyšel pán v autě jako nápovědu k cestě. První je úryvek z Máchova Máje, to by nemělo být až tak těžké poznat. Druhý básník není až tolik profláklý - nicméně pro gymplány z Klatov by to měla být hračka. Jedná se o Jaroslava Vrchlického, vlastním jménem Emila Frýdu. Pokud se podíváte na mapu Domažlic, nalezneta tam sousedící ulice Máchova a Vrchlického. Pokud půjdete nejdříve Máchovou, pokračovat budete až na konec ulice Vrchlického, dojdete až k penzionu pro důchodce. Tam bylo schováno pokračování.  ↩ Druhá šifra byla patrně nejjednodušší. V textu se nacházelo očividně moc překlepů na to, aby to byla náhoda. Stačilo poskládat za sebe všechna písmenka, která byla špatně, aby byla vidět zpráva: "sever hřbitov". Po pohledu do mapy bylo opět jasno - zhruba na severu Domažlic se nachází židovský hřbitov. ↩ Tentokrát to bylo těžší. Všimnout si bylo potřeba několik věcí - zaprvé jsou některá políčka bílá, jiná kostičkovaná. Dále jsou některá oddělená jednoduchou čárou, jiná dvojitou. Pak také schodiště netvoří spirálu, ale soustředné kružnice. A pak už je to jednoduché - první nápad je vždy vyzkoušet morseovku. A kupodivu je to nápad správný. Bílá políčka jsou tečky, tmavá políčka jsou čárky, dvojitá čára odděluje písmena a v každém mezikruží je právě jedno slovo. Po převedení vychází zpráva "hriste 500 metru". ↩ Čísla evokují vzpomínky na staré spojování, kdy vždy vyšel nějaký obrázek. Tady to bylo něco na tento způsob, jen o malinko komplikovanější. Nestačilo spojovat čísla. Musely se spojovat středy příslušných kružnic. Potom se z čmáranice vylouplo "BUS 4". ↩ Opět něco jednoduššího. Na první pohled je převaha lichých čísel. Sudé musíte chvilku hledat. Když si je zabarvíte, vyleze vám z obrázku kód "WC". Co s tím už není těžké domyslet. Srpen ještě napovídá přibližný směr (jihovýchod). ↩ Opět nic složitého, stačilo se dobře podívat na mapu a ulice Domažlic opravdu na jednom místě podobný tvar tvořily. Jen byl trochu jinak otočený. Cílovým místem pak byla nemocnice. ↩ Tentokrát zaujmou slova psaná kurzívou: Hus, topit, dole. Co by mohla znamenat? Opět pomůže pohled do mapy - nedaleko se nachází Husův park. A v něm dva rybníčky, k čemu jinému by mohlo vést "topit"? Poslední slovíčko naznačuje, že se bude jednat o ten jižnější. ↩ S odhalením vraha začneme pěkně od konce. Kdo je oběť? V příběhu se vyskytují celkem tři živí muži. Marek, Lukáš nebo neznámý kupce podílu. Obchodníka z toho vynecháme - Lukáš by sice měl motiv vraždit, ale není zmínka o tom, že by identitu kupce znal, to, že bratr svůj podíl prodal, mu prozradila manželka. Další na pořadí je sám Lukáš. Proč by to nemohl být on? U oběti nebyla nalezena žádná zbraň, alespoň o tom není zmínka. Pistoli by si někdo musel odnést s sebou. To ještě není nic nemožného. Jenže kdo by měl motiv? Marek? Patrně by ničeho nedosáhl. Pak tu kupec podílu, ten by motiv měl, ale slabý - sice by odstranil druhého vlastníka podniku, ale neměl by žádnou jistotu, že podíl získá. Ten tedy také ne. Poslední možností je manželka. A opět chybí motiv. Poslední možnou obětí je Marek. A je to asi možnost nejpravděpodobnější. Lukáš se dokonce vyjadřuje tak, že to vypadá, jako kdyby ho během pár minut měl zastřelit. Jenže oběť není zastřelena, je zabodnuta nožem. Proč by Lukáš měnil zbraň? Navíc vyběhl z domu v celkem silném afektu, patrně by Marka ani neměl šanci najít, možná by z něho dříve naštvání vyprchalo. Kdo může být vrahem dál? Kupec podílu k tomu také žádnou motivaci nemá. Zbývá manželka Lukáše, Vlasta. Z příběhu víme, že je vážně nemocná - má silné bolesti břicha, zežloutlou kůži. Jezdí často do nemocnice. Vypadá unaveně, pohuble. Těžko dohadovat, co za nemoc má, nejvíce to vypadá na rakovinu slinivky břišní, u které není příliš mnoho šancí na přežití. Vlasta tedy patrně ví, že umírá. Vidí manžela, který je silně odhodlán k vraždě, k vraždě vlastního bratra, který je černou ovcí rodiny už dlouhá léta a Lukáš k němu nic necítí. Bratra neměl v lásce, teď ho vyloženě nenávidí. Co by se stalo, pokud by na Marka náhodou narazil a zastřelil ho? Těžko by mohl vraždu zatajit. Jistých by tak měl pár let natvrdo. S manželkou, která umírá, a synem, kterému bude teprve jedenáct. Vlasta se tedy rychle rozhoduje. Zavolá Markovi a domluví si s ním schůzku. Možná se ho nejdříve snaží přesvědčit, aby z města odjel. Kdo ví. Je možné, že Marek nebere hrozbu vážně a Vlasta je donucena okolnostmi ke krajnímu řešení. Zachránit synovi alespoň otce. …to je autorské řešení. Samozřejmě k soudu bychom potřebovali důkazů o něco více. Pokud s řešením nesouhlasíte, ocením alternativní pohled ;) ↩

Čas načtení: 2021-03-16 08:50:43

Sliby koalice Spolu jsou z říše fantazie

Blíží se volby a jako obvykle propuká boj o hlasy voličů. Všechny politické strany se začínají předhánět ve slibech, slibují i to, co už slíbily mnohokrát a nikoli bezdůvodně spoléhají na to, že mnozí občané rychle zapomínají. Přestože tisíciletá zkušenost praví Věř, ale komu věříš, měř! (Fide, sed cui fidas, vide!), opět lze proto předpokládat, že mnoho voličů namísto myšlení a uvážlivého věření bude věřit nekriticky a opět zvolí takové poslance, kteří dříve anebo později vzbudí úžas, pohoršení anebo i zděšení. Protože při obecné historické a filozofické nevzdělanosti politiků není mnoho prostoru pro originální a tvůrčí fantazii, jsou si mnohé politické programy nejen velice podobné, ale někdy udivují svojí prostoduchostí. Je tomu tak i v justiční části programu koalice Spolu, který byl zveřejněn na webu České justice. O neutěšeném stavu zákonů, justice, státního zastupitelství i policie však vědí představitelé i členové politických stran sdružených v tomto seskupení již více jak dvacet let, protože k tomu stačilo pouze pozorně se dívat kolem sebe a poslouchat stesky ukřivděných občanů (stěží lze předpokládat, že četli i odborný právnický tisk). Začněme tedy od počátku těchto slibů. Ústava Pokud autor justiční části programu považuje za nutné definovat některé zásadní mantinely pro jednání státu i občanů, mohl se inspirovat v Dicta et regulae iuris od doc. JUDr. Jaromíra Kincla. Jistě by v této knize nalezl celou řadu podnětných myšlenek, včetně této poučky římského právníka Domitia Ulpiana, která by se i v současnosti mohla stát mantinelem a základním výkladovým pravidlem: „Toto jsou příkazy práva: čestně žít, druhému neškodit, každému přát, co jeho jest.“ (Iuris praecepta haec sunt: honeste vivere, alterum non laedere, suum cuique tribuere) Nejasně je také proklamovaná obrana svobody projevu v kontextu s rozmáhajícími se verbálními trestnými činy. Ztotožňuje se snad autor justiční části programu Spolu s tímto nechvalně známým výrokem poslance KSČM Leo Luzara „Lidé mají právo šířit i lži!“? Autor tohoto programu si patrně neuvědomuje, co dokážou způsobit zlá slova a pomluvy, že s každou lží je nutno zacházet s nejvyšší přísností (autor snad dokáže odlišit lež od omylu) a že jakákoliv tolerance vůči lidské špatnosti, zákeřnosti a sprostotě přinese dříve anebo později hořké plody. Jak napsal římský právník Publius Iuventius Celsus: „K zlomyslnostem nelze být shovívavý.“ (Malitiis non est indulgendum) Minimalizace legislativních změn Již samotný úvod justiční části programu Spolu stojí za pozornost: „Prosekáme právní džungli (!), zrušíme zbytečné zákony a úřady (!!), prosadíme zásadu: za jednu novou povinnost zrušíme dvě stávající (!!!). Budeme klást důraz na jasnost a přehlednost legislativy. Ke každému právnímu předpisu budeme vyžadovat tabulku práv a povinností. Zavedeme pravidlo, že každý nový zákon a každá vyhláška musí být po pěti letech vyhodnoceny z hlediska jejich praktických dopadů a případně zrušeny.“ Ještě chybělo říci: „Vyhrnem si rukávy!“ Nehledě na to, že tyto „budovatelské“ věty zní jako z říše fantazie anebo jako z doby dávno minulé, co dělali autor justiční části programu Spolu i ostatní politici těchto sdružených stran v dobách, kdy se i za jejich příčinění rodil tento právní moloch? Co prosekávali a co zrušili? Existuje jediné vysvětlení těchto „revolučních“ myšlenek – nezkušenost a právní i filozofická nedovzdělanost. Stačí připomenout výrok Tacitův: „Nejzkaženější stát – nejvíce zákonů.“ (Corruptissima re publica, plurimae leges) Dále: „Posílíme centralizaci legislativní činnosti pro její lepší provázanost včetně přístupů k evropské normotvorbě.“ Je pravdou, že například § 2 odst. 3 občanského zákoníka by měl mít odpovídající ustanovení i v trestním zákoně, protože státním zástupcům ani soudcům by rozhodně neuškodilo, kdyby své pozitivistické myšlení obohatili o „dobré mravy“ a „obyčejné lidské cítění“. Pokud se však jedná o provázanost s evropskou normotvorbou, pak snad máme v Evropském parlamentu takové poslance, kteří na této provázanosti již dávno usilovně pracují – nebo snad pracují málo anebo vůbec ne? Dokončení nových moderních procesních předpisů (tj. občanského soudního řádu a trestního řádu) Na novelizaci těchto norem se již pracuje a zvýraznění této nutnosti proto nemá opodstatnění. Mnohem důležitější je dbát na to, aby tato modernizace nezpůsobila chaos anebo nevytvořila „skulinky“, které by mohly být zneužity ke křivení práva. Dokážou to nejen lidé nepoctiví, ale i mnozí soudci. Bylo by totiž možno uvést nejen judikáty podivuhodné, ale i nezákonné anebo „(mimo)právní názory“ soudců, neopírající se o platné právo. Také „nový a moderní trestní řád“ musí být funkční, protože tyto pokusy byly již učiněny několikrát a nejvíce problémů způsobily hlavně řadovým policistům. Jakékoliv změny trestního řádu totiž snižují akceschopnost policistů, dlouhodobě zvyklých na určité procesní předpisy. Pamětníci to mohou potvrdit. I když na to justiční část programu Spolu nepamatuje, změny jsou nutné i v občanském zákoníku a v trestním zákoně. Jistě by to mnozí soudci, státní zástupci i advokáti potvrdili. Ohledně trestního zákona poukazuji například na článek Kulhající trestní zákon (Trestněprávní revue 6/2014). Pokud autor (navíc dlouholetý člen ODS) uvádí, že „i v oblasti práva musí platit, že soudní moc je v první řadě službou spravedlnosti a občanům“, pak si patrně nepamatuje na výrok jednoho z bývalých ministrů spravedlnosti (též člena ODS), který počátkem devadesátých let prohlásil, že „úkolem soudů není nalézat nějakou pomyslnou spravedlnost, ale pouze platné právo.“ Tento názor později potvrdil i předseda Ústavního soudu výrokem, že „k soudům se nechodí pro spravedlnost, ale pro rozsudky“. Také patrně nezohlednil nejen vysoké procento zprošťujících rozsudků v trestním řízení, ale i řadu rozsudků pochybných anebo dokonce nezákonných, jejichž účinnost přitom stále ještě probíhá. Délku soudního řízení i mnohaleté přehazování kauz mezi soudy všech stupňů tedy nezmění jakákoliv legislativní úprava, ale pouze změna myšlení, kterou však v programu Spolu také nenalezneme (viz článek Reforma justice vyžaduje reformu myšlení – Právní rádce 3/2008). Pokud by měla koalice Spolu opravdu přinést něco objevného, nebylo by snad lépe působit prostřednictvím našich europoslanců (pokud ovšem mají takové právnické znalosti, zkušenosti a schopnost argumentace), aby v této nelehké době (zejména při vysokém ohrožení organizovaným zločinem a islámským terorismem) byl přijat jednotný celoevropský trestní zákon i trestní řád, a to alespoň rámcově s respektováním národních zvyklostí? Tento námět byl přitom použit již počátkem devadesátých let v souvislosti s vraždou holandské turistky a zmrzačením jejího manžela v Rakousku, kdy bylo velmi náročné provádět procesní úkony v zahraničí a poté je učinit platnými podle našeho trestního řádu. Odpovědnost státního zástupce za zachovávání práva a principu presumpce neviny Tato část programu Spolu vzbuzuje nevěřící údiv, protože tuto povinnost mají státní zástupci ze zákona a bezpodmínečně ji musí dodržovat (zejména zásadu materiální pravdy, se kterou si však mnohdy hlavu nelámou). Spíše chybí program na vyvození osobní hmotné odpovědnosti za porušení této povinnosti anebo i nově zavedené trestní odpovědnosti za nedbalostní omezení jiného na svobodě. Totéž by ovšem mělo platit i pro soudce, protože i ti tyto povinnosti mnohdy porušují. Až tak odvážný však tento program není a proto současnou mnohdy nezodpovědnou činnost státních zástupců i soudců politická proklamace nezmění. Ostatně o potřebě nového zákona o státním zastupitelství anebo i nového zákona o soudech a soudcích se v tomto programu ani nehovoří. Alternativní tresty Statistické údaje o stále se snižující kriminalitě jsou zavádějící, neboť vycházejí pouze ze statisticky podchycené kriminality zjevné (manifestované), a to objasněné i neobjasněné. Statisticky však není vyhodnocena kriminalita skrytá (latentní), jejíž skutečný stav i odborníci odhadují až na zhruba 50 procent kriminality celkové. O zhruba polovině skutečné kriminality (například o krádežích, loupežích, podvodech, znásilněních apod.) se tedy neví vůbec nic, protože lidé tyto zločiny raději ani nehlásí. Přesto i statisticky vykazovaná kriminalita a množství odsouzených ve věznicích vzbuzují u politiků neklid, takže pomoci má na jedné straně změkčení podmínek pro trestní postih (například zvýšení finanční hranice, od kdy je krádež považována za trestný čin), anebo alternativní tresty, o jejichž účinnosti pochybují však i právní teoretici a praktici. V justiční části programu Spolu pak není vůbec pamatováno na to, jak by mělo být působeno ke snižování recidivy, která je rovněž tíživým problémem. Rychlejší a lepší vracení vězňů do života je totiž možné pouze u pachatelů prvotrestaných, zejména pak u pachatelů mladistvých, kterým k nápravě mohou přispět zejména krátkodobé tresty odnětí svobody, neboť je to dost dlouhá doba na to, aby si tento trest zapamatovali, ale příliš krátká na to, aby se ve vězení zkazili. Exekuční systém Autor justiční části programu Spolu sice připouští, že existují problematická i nezákonná exekuční řízení, avšak jím prezentovaný slib Spolu zní nikoli na řešení této situace, ale na snahu o její řešení. Nejvyšší soud i Ústavní soud však tvrdí, že nápravou vzniklých nezákonností a křivd by byla ohrožena právní jistota podvodníků (podvedení totiž podle jejich názoru nedbali „náležité ostražitosti“) a tudíž je otázkou, jakým právním prostředkem by bylo možno zrušit pravomocné a přitom nezákonné rozsudky a současně i pravomocně a přitom nezákonně nařízené exekuce. Takže snaha bude marná. Korupce Boj proti korupci je oblíbeným tématem programu všech politických stran před každými volbami. Nikdy se ji však vymýtit nepodaří, neboť zištnost a chamtivost jsou mnohem silnější než hrozba trestem. Proklamovaný princip 3P (prevence, průhlednost, postih) je tedy při současných zkušenostech s korupcí směšný a skryté i zjevně zištné chování mnohých politiků i poslanců je toho chmurným důkazem. V této souvislosti ych připomněl citát z Války židovské: „Jak se však podobá, pohrdá lakota každým trestem a hrozná touha po zisku je lidem vrozena. Žádná vášeň nedokáže tolik riskovat jako hrabivost. Vždyť ostatní vášně mají i své meze a lze je krotit strachem.“                           Rodina Zákonná úprava postavení rodiny je dostačují. Poškození rodiče si totiž nestěžují na špatné zákony, ale na postup orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a opatrovnických soudů. Mnohá pochybení těchto orgánů tedy nejsou způsobena špatnou legislativou, ale špatnými lidmi, kteří se chovají arogantně, lhostejně a bezcitně, nedokáží se vcítit do psychiky dětí a vůbec nechápou význam svého postavení. Zákonná úprava postavení rodiny tedy nepotřebuje změny – zásadní změnu však vyžaduje personální složení a myšlení orgánů sociálně-právní ochrany dětí a opatrovnických soudců. Program koalice Spolu má jistě mnoho podnětných míst, avšak nepatří k nim jeho justiční část, která je evidentně odtržena od reality. Jistě jsou v Ústavě, Listině základních práv a svobod i v rozličných zákonech četné nedostatky, avšak společně s odstraňováním starých nedostatků zpravidla vznikají nedostatky nové, které jsou poté napravovány různými vsuvkami a někdy i problematickou judikaturou.     Autor je právník a člen spolku Chamurappi, z. s. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-03-23 06:16:30

Miroslav Pavel: Literární noviny bez investora nepřežijí

Vydavatel Miroslav Pavel hledá investora nebo partnera pro Literární noviny. V opačném případě nevylučuje jejich zastavení, říká v rozhovoru.   Vaše společnost Litmedia převzala vydávání Literárních novin v roce 2009, tedy v době, kdy se i v českých médiích začaly odrážet dopady globální ekonomické recese. Jak vývoj Literárních novin za jedenáct let hodnotíte? Začínali jsme jako týdeník, což se ukázalo jako obtížně financovatelné, především kvůli vysokým nákladům na tisk a redakci. Roční ztráty jsme měli v rozmezí 8-9 mil. Kč. Přešli jsme proto na měsíčník, a to bylo dobré rozhodnutí, protože ztráty se začaly snižovat. Ze dvou důvodů: snížili jsme tiskové a personální náklady a začali jsme dělat speciální přílohy, které se do Literárních novin vkládají. Výsledky za loňský rok ještě nejsou uzavřené, ale vypadá to, že ztráta by mohla být v rozmezí 400-500 tisíc Kč, což je prakticky vyrovnané hospodaření. To je řádově jinde než dřívější ztráty. Je to teď prakticky otázka dalšího zvýšení výnosů.   V čem pomohly speciální přílohy? Pomohly finančně, protože jsme se na jejich vydávání spojili s partnery, kteří je financovali. Jsou to tematické, ne komerční přílohy. Myslím, že jsme tehdy objevili určitou mezeru na trhu. Troufám si říct, že nikdo se tak rozsáhle konkrétním kulturním tématům nevěnoval.   Vedle toho ale pravidelně vydáváte několik svých redakčních příloh. Kolik je to tedy dohromady s přílohami tematickými? Pravidelně vydáváme knižní přílohu Biblio, která se věnuje knižnímu trhu. Pak jsou to přílohy Interview, kde přinášíme přeložené rozhovory ze zahraničního tisku, a také Harmonie života. Věnuje se alternativní medicíně, životnímu stylu a v malé míře obsahuje i komerční inzerci.  Všechny ostatní přílohy vznikají ad hoc, udělali jsme jich minimálně sto. Poptávka po nich je poměrně velká – jsou zaměřené na profily národních literatur, věnovali jsme se např. rakouské, švýcarské, německé nebo čínské literatuře. Ale nejde jen o literaturu, ale také o další kulturní témata. O historii. Je to velmi pracovně náročné, taková příloha se připravuje i půl roku. Je potřeba vymyslet téma, najít partnera a autory a pochopitelně na ni sehnat finance. Partnery jsou většinou nadace nebo ambasády. Například u současné německé literatury to byl Česko-německý fond vzájemné spolupráce a Goethe-Institut, švýcarskou přílohu jsme připravili za podpory nadace Pro Helvetia, která propaguje Švýcarsko v zahraničí. V přípravě máme teď nejméně tři tematické přílohy tohoto typu.   Většina tištěných médií bojuje především v posledních letech s klesajícími prodeji. Jak se v případě Literárních novin vyvíjel prodaný náklad? Literární noviny tiskneme stále v nákladu deset tisíc kusů, z ekonomického pohledu je to málo. Bezproblémové financování z prodeje novin by vyžadovalo, abychom prodávali minimálně 12 tisíc výtisků. K dosažení takového cíle nám ale chybí vydavatelské struktury.   To znamená, že pro financování Literárních novin jsou dnes důležitější partneři, se kterými se spojujete na přílohách, o kterých jste mluvil, spíš než příjmy, které získáte od předplatitelů? Ano, podíl příjmů od partnerů je vyšší než od předplatitelů a z volného prodeje. Loňské zlepšené výsledky souvisejí také s tím, že jsme těchto příloh vyrobili víc.   Hrají nějakou roli ve financování Literárních novin jejich webové stránky? Menší příjmy z webu máme, ale zatím nepokryjí ani personální náklady na web. Uvažovali jsme o tom, že bychom část webu zpoplatnili, ale nejsem si jist, že by to fungovalo. Ještě jsme to nerozhodli. Je to obecně složité, názorových webů je hodně. Web ale určitě svůj význam má.   Ještě v předloňském roce jste vkládali knižní přílohu Biblio do regionálních mutací Deníku skupiny Vltava Labe Media. Mělo to odezvu? Experimentovali jsme s tím, jak zvýšit zásah. Zadavatelé, kteří inzerují v příloze Biblio, požadují, aby se příloha dostala k většímu počtu lidí. Zkoušeli jsme ji proto vkládat do Deníku (vychází v nákladu 110 tisíc kusů, pozn. red.). Inzerenti ale zase argumentovali tím, že čtenáři Deníku nejsou ti, kteří si často kupují knihy. Nevím, díval jsem se do dat Media projektu, který analyzuje sociodemografické profily čtenářů, a nemyslím si to.  Poté jsme vkládali Biblio do Lidových novin. Nakladatelům se to líbilo, ale na inzerci to mělo velmi malý vliv. Nerozumím tomu, protože Lidovky jsou velmi kvalitním deníkem. Vklad je pro nás nákladná záležitost a ekonomicky nám to nevycházelo, tak jsme to ukončili. Můj dojem je, že to souvisí s celkovou situací na knižním trhu. Dochází k masivní koncentraci nakladatelů i knihkupců. Zejména ti menší pak začínají bojovat o přežití.   Veškeré ztráty z vydávání pokrýváte sám? Podle informací ve výroční zprávě byla kumulovaná ztráta v roce 2017 asi 60 mil. Kč. Je to tak, jsou to všechno moje „bývalé“ peníze, které jsem vydělal jako spolumajitel Economie.   Ministerstvo kultury nedávno zveřejnilo seznam kulturních periodik, kterým pro letošní rok udělí státní podporu. Literární noviny si pro letošek nepožádaly. Podporu pro rok 2019 ale nezískaly proto, že podle odůvodnění komise „časopis nevykazuje ztrátu, dotace ze státního rozpočtu mohou být uvolněny pouze pro ztrátové projekty“. Jak si to vysvětlujete? Co k tomu říct? Ztrátu jsme v okamžiku podání žádosti měli, i když se trvale zmenšovala. Argument, že jsme na tom dobře, je proto legrační. Nebo argument, že málo píšeme o literatuře. Biblio podle tvrzení úředníků nejsou Literární noviny. To je ale nesmysl, Biblio je pravidelnou součástí Literárních novin. Na jednání komise jsem předloni byl a měl jsem z něho velmi rozpačitý dojem. Polovina naslouchala, z druhé poloviny čišela téměř nenávist. Poslední ministr, který nám něco dal i přes negativní stanovisko příslušné komise, byl ministr Herman. To je možná trochu paradoxní, protože s církvemi jsme nezacházeli kolem restitucí zrovna v rukavičkách. Nedávno jsme se náhodou potkali a srdečně jsme se tomu společně zasmáli.   Příjmy na základě spolupráce s kraji nebo s jinými veřejnými institucemi ale čerpáte… Nejedná se přímo o dotace. Nabízíme konkrétní projekty příloh, které pak oslovená instituce zaplatí ze svého rozpočtu. Když se projekt nelíbí, nic nedostaneme. Je to cenný příspěvek, ale celé náklady pokrýt samozřejmě nemůže.   Jaké roční náklady jsou zapotřebí k tomu, aby vydávání Literárních novin nebylo ztrátové? Ročně by bylo potřeba zhruba 12 milionů Kč, abychom byli schopni financovat i určitý rozvoj. Jde především o personální náklady, náklady na tisk, marketink, distribuci a nájem.   A z klasické komerční inzerce nemáte žádné příjmy? Docela funguje inzerce v příloze Harmonie života. Kromě alternativní medicíny jde také o galerie a aukční síně. Klasická imidžová inzerce „Kupte si auto!“ u nás není.   Proč? Kvůli tomu, že Literární noviny vychází v malém nákladu? Malý náklad v kombinaci údajně s tím, že nemáme cílovou skupinu, kterou by inzerenti chtěli oslovit. Jednou za dva roky si děláme vlastní čtenářskou anketu a vyplývá z ní, že máme atraktivní čtenáře. Lidi středního věku, vzdělanější, kteří mají velmi slušné pozice na úrovni středního a vyššího managementu, většinou mají vyšší než průměrné příjmy. Takže by je inzerce tohoto typu mohla oslovit. Myslím, že agentury i klienti jdou cestou nejmenšího odporu a nehledají neběžný typ médií.   Nevadí inzerentům to, že jste se rozhodli spolupracovat s čínskými novinami na spolupráci několika příloh a textů o Číně? Předloni nás oslovily velké čínské noviny Kuang-ming ž-pao, které se zaměřují na kulturu a vědu, jestli bychom nechtěli spolupracovat. Výsledkem bylo, že jsme loni udělali několik tematických příloh o současné čínské literatuře, výtvarném umění o čínském vývoji za posledních čtyřicet let, ale třeba také o čínském čaji. Čína se za uplynulých čtyřicet let stala supervelmocí, do velké míry odstranila chudobu a myslím si, že bychom se měli zabývat tím, proč se tak stalo a jak toho dosáhla. Bohužel, česká politická scéna je rozdělená na lidi typu profesorky Lomové, nebo senátora Fischera, kteří Čínu zásadně odmítají, a na druhé straně na lidi kolem prezidenta Zemana, kteří Čínu respektují, ale nedokážou širší veřejnosti svůj postoj důvěryhodně vysvětlit. A to také není optimální. Chybí tady věcný pohled na Čínu, o který jsme se pokusili. Zle jsme to ale pocítili. Vedlo to i k tomu, že někteří klienti s námi kvůli tomu nechtěli spolupracovat. Jakýkoli výpadek je pro nás nepříjemný. Když pročítám například německé politologické publikace, které se Číně věnují, tak vidím, že to nejsou žádní obdivovatelé Číny, ale respektují, že je velká a úspěšná. Měli bychom pochopit, proč to tak je a jak s Čínou vycházet.   Ve výsledku vám ale tato spolupráce nepomohla? Ne. Nějaké peníze jsme z toho měli, ale efekt byl spíš negativní Původně bylo v plánu ve spolupráci pokračovat i letos, ale nakonec jsme se nedohodli. Jako téma jsme například navrhovali čínskou kinematografii. Je to nesmírně velké odvětví. V ateliérech v Číně natáčejí kromě místních filmů i mnozí zahraniční producenti. My jsme chtěli toto téma představit formou reportáže. Představa čínské strany byla pojata spíše ideologicky, tak jsme se nedohodli.   Když se podíváte zpět na jedenáct let, co vydáváte Literární noviny, a srovnáte je s řízením vydavatelství Economia a Vltava Labe Media, které jste předtím vedl, tak co je náročnější? Vydávat specializované periodikum nebo deníkové tituly, navíc v době, kdy se trh proměňuje? To jsou nesrovnatelné věci. Náš hlavní problém je, že máme jeden malý titul, ale musíme mít strukturně stejné vybavení jako větší vydavatelé – mít někoho, kdo dělá inzerci, distribuci nebo web. Ale protože titul je tak malý, tak režijní náklady jsou příliš vysoké. Není to ani v tom, že titul je specializovaný. Economia měla řadu specializovaných titulů, ale kombinace velkých titulů, které nesou hlavní režijní zátěž, a malých, funguje. U nás fungovat nemůže.   Co by vám pomohlo? Pomohla by nám spolupráce s velkým vydavatelstvím. Několikrát jsem se o to pokoušel, ale velcí vydavatelé z toho mají obavy.   Proč? Nevím přesně. Když jsem o tom jednal s jedním výkonným manažerem, zeptal se mne, co by z toho měl. Literární noviny nikdy nebudou vysokonákladovým titulem, ale mohou vhodně doplnit portfolio vydavatelství. A nabízejí poměrně dost možností marketinkové komunikace, kterou my sami těžko můžeme využít. Různé konference, čtenářské soutěže, besedy. Nechci nikoho podezírat, ale je v tom možná trošku politická obava. Nejsme názorově klasický mainstream a naše články a rozhovory se snaží obrážet celé spektrum názorů. A to se dnes zrovna nenosí. Zkoušel jsem všechny velké vydavatele, ale nedospěli jsme k dohodě. Pro mě osobně bylo těch jedenáct let trochu zábavou, vrátil jsem se k psaní a k překládání. Už to ale takto nebude udržitelné, pokud se nepodaří najít někoho, kdo by převzal moji roli investora i vydavatele, nebo pokud se nepodaří včlenit Literární noviny do většího vydavatelství.   Myslíte, že jste vnímáni jako levicové médium? Nemyslím si, že jsme levicoví, to se traduje z dob Jakuba Patočky (bývalý šéfredaktor Literárních novin, pozn. red.). Pokud jsme levicoví, tak levicoví konzervativci. Spíš se na řadě věcí domluvím s Václavem Klausem než s lidmi kolem sociální demokracie.   Pokud by se nějaký investor nebo partner objevil, jste ochoten se z vydávání úplně stáhnout? V příštím roce budu mít 80 let. Jsem ještě aktivní, ale věk se už začíná hlásit. Ano, byl bych ochoten z vydávání vystoupit. Během letošního roku to musím rozhodnout, už se mi nechce do novin dávat velké peníze. Nevylučuji ani to, že Literární noviny zastavím. Ve své historii ostatně měly etapy, kdy nevycházely. Je možné, že na chvíli zmizí a až bude společenská poptávka, tak se můžou znovu objevit. Svět je stále složitější. Týká se to kultury, ekonomiky, vědy a samozřejmě politiky. Zatím nevidím na českém trhu titul, který by se programově pokoušel tuto situaci reflektovat. V tom je stále trvající šance pro Literární noviny.   Bylo by řešením výrazně změnit obsah a profilaci Literárních novin? Změny obsahu zvažujeme průběžně. Každé číslo je svým způsobem originál. Velmi často přemýšlím o tom, jak noviny rozvíjet. Souvisí to i s novináři. Je málo těch, kteří jsou ochotni věnovat textům více času. Pokoušeli jsme se třeba získat české spisovatele, aby pro nás psali reportáže. Neměli o to zájem. Je to pracné. Podařilo se nám rozšířit redakční kolektiv o Přemysla Houdu z Lidových novin, který bude v tomto směru zřejmě posilou, nebojí se náročnějších témat, včetně zajímavých rozhovorů.   Je u nás vůbec publikum, a tedy prostor pro takový titul? V Česku je řádově jeden milion lidí s vysokoškolským vzděláním. Odhaduji, že takových 250-300 tisíc lidí by mohlo mít zájem o sofistikovanější pohled na kulturu, svět a politiku. Za těch jedenáct let se podařilo značku Literárních novin oživit, dostat ji znovu po různých peripetiích do povědomí čtenářů. Je to určitě dobrý základ pro jejich další existenci. A znovu zdůrazňuji: Svět kolem nás bude stále komplikovanější. Najít si v něm místo jako jednotlivec i jako společenská entita – například Česká republika – bude čím dál tím složitější. Kvalitní měsíčník v tom může sehrát, jak je vidět například na trzích v západní Evropě, docela zajímavou roli.   Miroslav Pavel začínal jako ekonomický novinář deníků Práce a Mladá fronta, byl vyloučen z KSČ pro nesouhlas s okupací. V letech 1988–89 byl mluvčím vlády, patřil k hlavním poradcům tehdejšího premiéra Ladislava Adamce. V prosinci 1989 byl krátce ředitelem Československé televize. Na jaře 1990 založil společnost Economia a byl jejím generálním ředitelem. Od června 2008 se stal generálním ředitelem tehdejšího vydavatelství Vltava Labe Press. Z této pozice odešel v roce 2011. Vydávání Literárních novin převzal od června 2009.   Autorka je šéfredaktorkou zpravodajského webu MediaGuru, který se zaměřuje na reklamu, média a marketing. Rozhovor původně vyšel na tomto webu. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-03-07 16:30:48

Také čekáte na první alternativní iOS obchody? Viditelně to takové terno není 

Apple tento týden vydal iOS 17.4, které zásadním způsobem mění možnost distribuce digitálního obsahu dostupného na iPhony. Aplikace a hry už nebudeme muset instalovat výhradně skrze App Store, ale i skrze alternativní obchody třetích stran. Ty ale pořád nepřicházejí.  Že Apple bude muset od svých podmínek uvolit, jsme věděli už dlouho dopředu. Nyní se tak skutečně stalo a vývojáři mají možnost alternativní distribuce svého obsahu. Jenže pořád […]

Čas načtení: 2024-03-08 09:02:11

Smazání Safari i snazší přechod na Android: Co vše ještě umožní Apple uživatelům v EU?

Jablíčkáře, žijící na území Evropské unie, čekají v současné době významné a převážně pozitivní změny. Kromě umožnění sideloadingu vzniká společnosti Apple v souvislosti s nařízeními EU povinnosti ještě k dalším změnám. Které to konkrétně jsou? Kromě přidání podpory pro alternativní tržiště splikacemi a alternativní platební metody v Evropské unii provádí Apple několik dalších změn, aby vyhověl podmínkám zákona o digitálních trzích. Apple dnes některé ze svých chystaných plánů nastínil ve zprávě o dodržování zákona DMA. Společnost […]

Čas načtení: 2024-03-14 14:09:00

Nejen vodík, ale i e-metan. Finsko rozvíjí alternativní paliva

Nejen vodík, ale i e-metan. Finsko rozvíjí alternativní paliva Finsko rozvíjí plány na výrobu zeleného vodíku, zaměřuje se ale také na další alternativní paliva, jako je například syntetický e-metan. Byť se Finsko své ambice..

Čas načtení: 2024-04-07 14:45:00

Konec váhání. Vertikální panely míří do Firefoxu, Mozilla vypracovala prototyp

Firefox je slušná alternativa k zavedené konkurenci, v některých ohledech mu však ujíždí vlak. Patří k nim také alternativní způsob zobrazení otevřených panelů. Karet, chcete-li. Alternativní prohlížeče docela běžně umožňují, aby se karty šikovaly raději vertikálně po straně okna. Nabízí to Edge, ...

Čas načtení: 2024-04-13 14:08:00

Sazby na spořicích účtech klesají. Zde jsou 3 výnosné alternativy, kam vložit peníze

Vysoké úrokové sazby na spořicích účtech jsou minulostí! Tyto tři alternativní konzervativní investiční strategie nabízejí více než 8% roční výnos. Článek Sazby na spořicích účtech klesají. Zde jsou 3 výnosné alternativy, kam vložit peníze z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-05-22 10:39:51

Co je nebankovní subjekt?

Nebankovní subjekt je právnická osoba, která poskytuje finanční služby ale není oficiálně považována za banku a není regulována jako banka. Tyto subjekty často nabízejí alternativní formy financování a úvěrování. Nebankovní subjekty hrají důležitou roli na finančním trhu, protože rozšiřují dostupnost finančních služeb pro širokou veřejnost. Nabízejí alternativní možnosti pro ty, kteří nemohou využívat služby tradičních […] The post Co je nebankovní subjekt? first appeared on InvestPlus.

Čas načtení: 2024-05-26 14:09:00

6 rad, jak přivést na svět zdravé dítě

Pokud jste si jistá, že chcete být mámou a mít své i zdraví dítěte pod kontrolou, nastal ten správný čas připravit své tělo na tento náročný úkol. Díky správné stravě či případným doplňkům stravy, budete fit a zvýšíte své šance na otěhotnění. Při snaze o miminko je nevyhnutelné, aby úpravu životosprávy a zvyků udělal i partner. I on se podílí 50 procenty na jeho zdraví. 1. Vypočtete si plodné dny Otěhotnět můžete jen během ovulace, která nastává přibližně v polovině cyklu. Na zjištění nejvhodnějších dnů na oplodnění vám pomůže sledovat menstruační klaendář. Už je zcela běžné, že vám ovulační dny sám nastaví i běžný fitness náramek (pokud si do něj poctivě zapisujete své dny). 2. Zbavte se alkoholu a cigaretPři snaze o otěhotnění je vhodné omezit i pití alkoholu. Riziko tkví především v tom, že chvilku trvá, než zjistíte, že jste opravdu těhotná. V tomto čase může být několik skleniček alkoholu pro vyvíjející se plod velmi nebezpečných. Je také vědecky dokázáno, že cigarety snižují plodnost mužů i žen. Pokud skoncujete s tímto zlozvykem, výrazně zvýšíte své šance na otěhotnění. Kromě toho ten, kdo se rozhodl být rodičem, má zodpovědnost i za zdraví a kvalitu života svého dítěte. Přivést novorozeňátko do nekuřáckého prostředí je správnou cestou. Pokud si chcete být jistí, že vaše zlozvyky nezanechají v těle následky a neovlivní budoucí plod, tak než se pokusíte otěhotnět, vyčistěte si s partnerem organismus. Musíte šetrně, přesto účinně. Kombinace Euniké Silver + Deparim je tou správnou volbou, navíc je český. 3. Zbytečně se nestresujteStres je nepřítelem dnešní doby. Ovlivňuje zdraví, vitalitu a v neposlední řadě i otěhotnění. Snaha o miminko může být stejně stresující jako cokoli jiného. Především, pokud se to dlouhodobě nedaří. Pomůže relaxační masáž, pobyt na čerstvém vzduchu nebo příjemná společná večeře. Zkuste na chvilku hodit starosti za hlavu. Víme, není to jednoduché a nemusí se vám to podařit na první pokus. Zkoušejte to, relaxování se dá naučit. Případně si pomožte přírodním doplňkem stravy Magentou, který nezanechává v organismu žádné nebezpečné složky. 4. Doplňte potřebné vitamínyNěkterých vitamínů není nikdy dost. V případě plánovaného těhotenství je to především vitamín Dvitamín B6 (pyridoxin), zinek, kyselina listová. Snažte přidat do stravy více špenátu, vajíček, banánů a oříšků. Pro vaši polovičku je zase ideální kombinace zinku, kyseliny listové a vitamínu C, která zlepšuje kvalitu spermií.Pokud jste provedli s partnerem čistku z bodu 2, pak po ní doporučujeme posílit organismus právě těmito látkami. Ženám se doporučuje kombinace Euniké Red a Absolute Power - a to po celou dobu včetně těhotenství i při následném kojení. U mužů doporučujeme kombinaci levotočivého vitamínu C a Euniké Blue, která podporuje spermogenezi. 5. Pomoct mohou i bylinkyBylinky dokážou ovlivnit mnoho důležitých procesů v těle. Už „babky kořenářky“ věděly, jak pomáhat ženám na cestě k děťátku. Pro ženy má mimořádně příznivé účinky Drmek obecný, kterému se lidově říká klášterní nebo také mnišský pepř. Tato bylinka dokáže ovlivnit mnoho hormonů, stabilizuje tvorbu prolaktinu a napomáhá pravidelné ovulaci. Z bylinky si můžete připravit čaj nebo ji seženete ve formě kapek. 6. Omezte koupání v horké voděV případě žen nemá teplo negativní vliv přímo na otěhotnění nebo kvalitu vajíček. Problémem je spíše teplá voda, ve které se nachází větší množství bakterií. Ty mohou způsobovat infekci v podobě zánětu močových cest nebo kvasinek, které otěhotnění komplikují. Infekcím zabráníte i nošením bavlněného spodního prádla a pravidelnou intimní hygienou, která nenarušuje přirozené prostředí. U mužů je to přesně naopak. Teplo jejich plodnosti zásadně škodí. Časté koupání a saunování výrazně snižuje počet spermií. Jestliže tedy toužíte po miminku, zkuste svou polovičku přesvědčit, aby na nějaký čas omezil pobyt v teple. Kromě toho pozor i na notebook na kolenou.

Čas načtení: 2024-05-27 09:00:29

Waze chyba zobrazuje zprávu, která mate uživatele. Je to i váš případ? 

Na rozdíl od Google Map potřebuje Waze pro zobrazování, stahování a nahrávání dopravních informací připojení k internetu. Pokud jedete v oblasti bez mobilního připojení, aplikace vám neposkytne aktualizované dopravní zprávy ani nenavrhne alternativní trasy. A proto také nová Waze chyba mate uživatele.  Výše popsaný smysl fungování je poměrně logický – žádný internet = žádné aktualizace provozu a žádné alternativní trasy. Ale uživatelům Waze se nyní na displejích […]