Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-10-02 23:25:17

Velký bizár v zápase Aston Villy proti Bayernu Mnichov: Kamery zachytily fanouška Bayernu, jak šňupe bílý prášek

Diváci sledující zápas Aston Villy s Bayernem Mnichov v Lize mistrů byli svědky obrovského překvapení, když se kamera zaměřila na fanouška v hostujícím sektoru. Tým Unaie Emeryho hostil Bayern v prvním domácím zápase v novém formátu Ligy mistrů v hlučném Villa Parku. Akce na hřišti byla rychlá a zběsilá a přibližně ve 20. minutě se kamery TNT Sports přesunuly k tribunám.

Čas načtení: 2024-03-04 12:45:42

Mladíci v Praze vymlátili z fotbalového fanouška klubové fetiše, policie hledá čtveřici z videa

Čtyři mladíky podezřelé z loupežného přepadení hledá policie v Praze. Podle vyšetřovatelů napadli fotbalového fanouška, jenž jim postupně vydal šálu, čepici a vestu s logy svého oblíbeného klubu, přičemž ho mezitím několikrát udeřili pěstmi. Partu mladíků zachytily bezpečnostní kamery.

Čas načtení: 2024-03-30 08:38:30

Italské stíhačky zachytily ruská letadla nad Baltským mořem

Italské letouny Eurofighter zachytily ruská letadla nad Baltským mořem, stalo se tak dvakrát během 24 hodin, informuje server RBC-Ukrajina. The post Italské stíhačky zachytily ruská letadla nad Baltským mořem first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-08-07 08:49:13

Itálie nasadila stíhačky, aby zachytily neidentifikovatelné letouny

Podle italského ministerstva obrany Itálie nasadila stíhačky Eurofighter Typhoon, aby zachytily neidentifikované letouny letící v baltském vzdušném prostoru. (Foto: Flickr) Italské stíhačky vzlétly ze... Článek Itálie nasadila stíhačky, aby zachytily neidentifikovatelné letouny se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2024-09-18 16:07:43

Satelity zachytily obrovské černé díry z vírů v Atlantiku

Satelity ukázaly dvě záhadné ‚černé díry‘ z vírů v jižním Atlantickém oceánu – ultra-mocné „násosky“, které nasávají vodu do hlubin. (Foto: GIM) Tyto víry... Článek Satelity zachytily obrovské černé díry z vírů v Atlantiku se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2024-09-28 15:12:25

Vědci na nohou. Kamery NASA zachytily záhadnou ohromnou modrou kouli

Vědcům stejně jako konspiračním teoretikům to nešlo do hlavy, když kamery NASA 17. listopadu zachytily záhadný modrý kulovitý objekt svištící přes Slunce. (Foto: NASA)... Článek Vědci na nohou. Kamery NASA zachytily záhadnou ohromnou modrou kouli se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2024-02-17 05:55:00

Z vesmíru přišel extrémně silný záblesk. Vědce překvapilo, jak blízko byl jeho zdroj

Vědci z americké vesmírné organizace NASA by mohli být blíže pochopení extrémních rádiových událostí. Pomoci by jim k tomu mohly dva teleskopy, které zachytily extrémní výbuch rádiových vln. A to vše nečekaně blízko.

Čas načtení: 2023-06-27 06:47:06

Dalekohled Jamese Webba poprvé zachytil klíčovou molekulu pro vznik organických sloučenin

Výkonné infračervené detektory dalekohledu JWST zachytily poprvé přítomnost kationtu metylu - molekuly, která pomáhá při tvorbě složitějších organických sloučenin. Astronomové ji rozpoznali v mladém systému d203-506, který je tvořený vznikající hvězdou obklopenou protoplanetárním diskem.

Čas načtení: 2021-06-07 21:03:46

Ve Winternitzově vile představí zahraniční architekty působící v českých zemích v letech 1902 až 1935

Výstava s názvem „Mezinárodní styl“ představí kurátorský výběr nejvýznamnějších i zcela zapomenutých projektů, které zanechali na území našeho státu význační představitelé evropského modernismu včetně Josefa Hoffmanna, Marta Stama, Ericha Mendelsohna, Jacquese Groaga, Thilo Schodera, Heinricha Lauterbacha nebo Ludwiga Miese van der Rohe v období do roku 1935. Winternitzova vila v Praze 5 od Adolfa Loose tvoří přirozenou součást celé výstavy, kterou je zde možné navštívit od 13. června do 12. září. „Od ledna do dubna 2021 jsme se s fotografem Tomášem Součkem rozhodli navštívit rozmanitá místa naší republiky a objevit a zdokumentovat současný stav významných i zcela zapomenutých staveb, které u nás v první polovině dvacátého století navrhli a postavili zahraniční architekti. Výstavou oslavujeme diverzitu a intenzívní výměnu myšlenek a přístupů, které na tehdejší architektonické scéně panovaly,“ přibližuje koncept výstavy její kurátor, teoretik architektury a publicista Adam Štěch. Výstava představuje 17 architektonických realizací od stejného počtu tvůrců. Snímky známého fotografa Tomáše Součka a Adama Štěcha zachytily vybrané objekty v jejich současném stavu. U tvůrců, kteří mají na našem území více realizací, vybrali vždy ty, které patří k těm méně známým. Výsledkem je konzistentní fotografická esej mapující slavné i nepříliš známé projekty od špičkových architektů, jejichž osudy jsou velmi rozmanité a jejichž národnostní zařazení je někdy velmi složité. Dílo Adolfa Loose zde zastupuje sama Winternitzova vila. „Touto expozicí zahajujeme jakousi novou etapu výstav ve vile. Přál jsem si, aby výstavy korespondovaly s prostorem a měly jednotnou linku. Oboje přišlo v rámci setkání s kreativní skupinou OKOLO, které je mimo jiné laureátem Czech Grand Design 2012. Oslovil jsem kurátora Adama Štěcha, který mě zaujal svým nadšením do architektury. Adam přinesl jasný a originální výstavní koncept na několik let dopředu, oceňovaný grafik Matěj Činčera zase jedinečné grafické zpracování,“ popisuje ředitel Winternitzovy vily David Cysař. Vilu si od architekta Adolfa Loose a Karla Lhoty nechal roku 1932 postavit pražský právník JUDr. Josef Winternitz jako rodinný dům pro svoji manželku Jenny, dceru Suzannu a syna Petra. Jedná se o poslední Loosovu realizovanou stavbu, dokončenou nedlouho po známé Müllerově vile, s níž ji spojuje řada prvků – mimo jiné i způsob členění (tzv. Raumplan), který byl pro Loose obecně charakteristický. Od října 2018 je vila zařazena do mezinárodní sítě slavných domů světa Iconic Houses. Součástí výstavy kurátora Adama Štěcha je i přednáškový cyklus, který se bude jednotlivým architektům a jejich stavbám věnovat detailněji. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-04-16 13:10:09

Česko v karanténě a v Evropě

Epidemie má v českých zemích zatím relativně mírný průběh a co je důležitější, poměrně málo se u nás na COVID-19 umírá. Nesporně se pozitivně projevila dlouhodobá tradice všeobecného zdravotního a nemocenského pojištění, díky které máme solidní kapacity nemocnic včetně intenzivní péče a plicních ventilátorů, ale také rovněž napříč sociální stratifikací společnosti podchycené chronické nemoci zvyšující riziko vážného průběhu nemoci COVID-19. Česká republika patří mezi ty země Evropské unie, které poměrně rychle omezily volný pohyb obyvatel, zavřely obchody, divadla, knihovny a školy a zavedly povinné nošení roušek mimo vlastní domácnost. Zřejmě jsme si tím koupili čas, aby se mohlo připravit zdravotnictví, a můžeme dosti odůvodněně doufat, že čeští lékaři proto nezažijí strašlivé rozhodování svých italských, španělských a francouzských kolegů, koho léčit a koho uspat, protože pro všechny není dost přístrojů, ochranného materiálu a sil. Zvolili jsme tak pustošivé ekonomické ztráty, abychom ochránili ty, které COVID-19 zabíjí: staré lidi a lidi chronicky nemocné. Volbu sice formálně učinila vláda a politická reprezentace, ale jejich rozhodnutí by neznamenalo téměř nic bez masivního souhlasu společnosti; tak masivního, že před ním v prvních dvou týdnech zmlkli i ideologičtí fanatici volného trhu. Působivý symbol – domácí šití roušek Protiepidemická opatření by do značné míry zůstala na papíře, kdyby je naprostá většina obyvatel České republiky dobrovolně a pečlivě nedodržovala. Policie by je nedokázala při masivním porušování vynucovat. Ovšem, je zde ve hře strach o sebe a své nejbližší, ale mnohem více působí odpovědnost vůči druhým. Byl bych v pokušení hledat kořeny této dobrovolné disciplíny v přežívající středoevropské úctě k vědeckým autoritám, těm lékařským zvláště, dokonce i v českém ambivalentním vztahu k byrokracii, v oné překvapivé směsi posměšného odstupu a nevykořenitelného očekávání odborné způsobilosti vyšší byrokracie. V prvních dnech epidemie se lidé spontánně organizovali, dobrovolnická pomoc zajistila ohroženým seniorům, že nemuseli zbytečně riskovat a vycházet na ulici, ve většině měst a obcí najednou efektivně fungovala bezkonfliktní spolupráce ad hoc iniciativ a místních samospráv. Dělo se to všude v Evropě, české země ale dodaly jeden působivý symbol – domácí šití roušek. Trochu ve stínu tohoto symbolu zůstal mnohem zajímavější fenomén: v zemi, ze které po desetiletí mizí s výjimkou několika segmentů průmyslová výroba, se aktualizovala industriální tradice a začaly se vyvíjet a vyrábět chytré přístroje a ochranné pomůcky, někdy doslova na koleně, jindy v průmyslovém poloprovozu. Bylo by krásné uvěřit, že procitnutí potenciálu solidarity a vynalézavosti přežije. Krásné a pošetilé. Katastrofa jen na chvíli oslabila imperativy trhu a administrativně-politického systému. Brzy přijde normalizace, ostatně je dnes už vlastně v běhu. Trh určí, že se výroba v Česku nevyplácí, a když, pak ji nemohou organizovat slabé české firmy, ale jen dostatečně mocné nadnárodní korporace, a státní i samosprávná byrokracie začne opět pohlížet na spontánní iniciativy jako na potížisty. Obávám se, že se nevyhneme ani obvyklé reakci těch, kteří, protože je zklamala iluze o příslibu nové solidarity, popřou jako iluzi i onen obrovský význam, který měla spontánní solidarita v první fázi boje s pandemií. Jedno zlo, které dost často provází epidemie, COVID-19 do Čech a na Moravu nepřinesl. Nedošlo ke stigmatizaci některé z menšin jako nebezpečného nositele nákazy. Ve veřejném prostoru zašla v tomto ohledu zřejmě nejdál reportáž ČT, která spíše z hlouposti než zlého záměru překřtila COVID-19 na „čínskou nemoc“. Obecně xenofobové a rasisti v prvním měsíci epidemie spíše mlčeli, a pokud se strach z nemoci lokálně přetavoval do nenávisti, zaměřovala se zvláště v menších sídlech vůči lidem v cestovatelské karanténě a obyvatelům hlavního města. Vysoké riziko pro Evropskou unii Evropské systémy solidárních pojištění, státem iniciovaná územní struktura nemocnic a zdravotnických zařízení, relativně masivní a obvykle značně centralizovaný administrativní hygienický systém jednotlivých národních států, tato typicky evropská kombinace působí dokonce i při zohlednění nejpostiženějších evropských států (Italie, Španělska a Francie) jako nejvhodnější forma organizace umožňující minimalizovat ničivé dopady epidemií. Zvláště pokud ji doplní spontánní solidarita jednotlivých národních společenství. Přes uvedené sympatické rysy, respektive právě pro ně přináší současné evropské řešení vysoké riziko pro Evropskou unii. Vždyť to trvalo jen dva krátké březnové týdny a unijní státy oddělily téměř nepropustné hranice. Evropská komise se sice na chvíli pokusila trendu vzdorovat, ale jaksi nevýrazně a rezignovaně. A ovšem zbytečně, vždyť ty hranice vytvořila právě výše popsaná efektivní organizace zdravotnictví a administrativních prostředků, která začala potlačovat epidemii. Tato organizace se vždy plně váže na příslušný národní stát a také ona tak významná spontánní solidarita rostla z národně-občanského principu. Státy Evropské unie přijímaly rozhodnutí o uzavření svých hranic s rozpaky, donuceny mocí faktického. Pokud tu a tam někdo vyslovil obavu z xenofobie, s níž šovinističtí populisté demonstrují uzavíráním hranic nutnost chránit „naše“ před „cizáky“, pak se to levicovým a liberálním publicistům přihodilo spíše jako podmíněný ideologický reflex; a v souvislosti s EU působila tato obava nepřípadně, téměř směšně. Teprve Trumpovo populisticko-šovinistické hledání viníka toho, proč USA v boji s epidemií tak selhaly, a jeho výčet Číny, nezodpovědných Evropanů a nakonec „pročínské“ Světové zdravotnické organizace připomněly, že figura vytváření nepřítele zůstává nadmíru nebezpečná. Většina Evropanů považuje dočasné pozastavení volného přeshraničního pohybu osob za dobře odůvodněnou nezbytnost. Přes racionalitu rozhodnutí a jeho konsenzuální uznání je ovšem uzavření hranic vše, jen ne nevinné. V malé České republice postihlo zavření hranic přinejmenším desítky tisíc lidí – pendlerů dojíždějících za prací přes hranice. Nemáme ani tušení, o kolik lidí se jednalo v celé Evropské unii. Jde přitom jen o špičku ledovce; Evropu dnes pokrývá hustá síť nejrůznějších forem, ve kterých jednotlivci nacházejí obživu a odbornou realizaci, a tato síť se nedokáže z měsíce na měsíc přizpůsobit realitě tvrdých státních hranic. Totéž se týká zásobování a služeb. Tak jako u napadených jedinců posiluje nebezpečnost koronaviru předchozí chronické onemocnění, v případě Evropské unie dodává ataku pandemie smrtící potenciál chronicky neřešený problém prohlubování integrace. A právě jako přesvědčený stoupenec Evropské unie musím přiznat, že se jedná o smrtící kombinaci. Nejvíce postižené jsou nejzadluženější země Až přejde epidemie, zůstane nejistota, všichni budeme vědět, že se kdykoli může objevit nový vir a hranice se opět uzavřou. Tato nejistota nebude mimo jiné dobrá pro byznys, a proto zůstává otevřená šance, že by vznikla dostatečně silná evropská hygienická služba, unijní hmotné zásoby a krizový epidemický fond, snad i dohoda o vzájemné kooperaci při epidemii v některých zemích Evropské unie. Šance nevysoká, ale existuje. Lze dodat, že v USA zachytily statisticky významně vyšší podíl Afroameričanů a nejchudších vrstev mezi oběťmi epidemie, různé evropské systémy solidárního pojištění obdobnou distribuci dopadů nemoci do značné míry úspěšně eliminovaly. Mnohem beznadějněji vypadá jiný malér, který epidemie nemoci COVID-19 aktualizovala. Itálii, Španělsko a Francii postihla epidemii mimořádně ničivě a shodou okolností se zároveň jedná o tři v rámci Evropské unie mimořádně zadlužené země. Rozhodně nelze očekávat, že by v příštích letech mohly plnit maastrichtská kritéria. Itálie proto zcela racionálně obnovila diskusi o eurobondech, unijních dluhopisech. Jedná se o tržně zcela konformní řešení, které by dalo zemím Jihu možnost financovat svůj dluh za příznivějších podmínek, aniž by jim přitom poskytlo prostor pro nějaké nezodpovědné plýtvání. Itálie ovšem narazila na tvrdé odmítnutí. Uvažuje se sice o Marshallově plánu 2, ale podmínky, které se pro jeho využití zatím rýsují, by zahnaly Itálii pod podobnou kuratelu, pod kterou se před deseti lety ocitlo Řecko. Výčet trhlin v Evropské unii, které epidemie nemoci COVID-19 nemilosrdně nasvítila, by mohl pokračovat ještě dlouho bod za bodem. Působil by stále beznadějněji. Vnucovala by se otázka: Proč by Evropská unie v době strmého propadu světového hospodářství měla dokázat to, co nevyřešila v těch nejoptimálnějších podmínkách? Kupodivu, ta otázka vede k poměrně optimistické odpovědi: Protože ta řešení se mohla v Evropské unii v optimálních podmínkách odkládat.   Článek patří do série deseti textů, které se na koronavirovou pandemii nezaměřují z lékařského hlediska, ale z perspektivy toho, jak pandemie komplikuje život společnosti a politiky. Sledují především vládní opatření ve významných makroregionech světa a reakce na ně ve společnosti. Všechny články jsou dopsány do jednoho data, konkrétně do Velikonočního pondělí 13. dubna 2020, aby bylo možné učinit si v jeden čas srovnávací představu o vývoji koronavirové pandemie po více než čtvrt roce ve světě. Autory článků jsou členové Centra globálních studií a jejich externí spolupracovníci. Za prezentovaná stanoviska odpovídají jednotliví autoři. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-23 11:53:12

Fantomem pražských ulic s desítkami vykradených aut byla žena. Rarita, hlásí policie

Nezvyklý případ rozsáhlé série vloupání do aut vyšetřují kriminalisté v Praze, kde v souvislosti s touto trestnou činností páchanou obvykle muži zadrželi 29letou ženu. Bezpečnostní kamery zachytily její běžný scénář, kdy se po obhlídce místa dostala do zaparkovaných vozidel přes rozbité zadní okénko, načež zevnitř brala, co jí přišlo pod ruku. Soud obviněnou poslal do vazby.

Čas načtení: 2024-02-25 14:01:00

Neprodloužili jí smlouvu, tak si letuška vybila vztek v duty free shopu

Pozoruhodný moment zachytily bezpečnostní kamery na italském letišti Fiumicino v Římě. Letuška přichází do duty free obchodu a rozbíjí jednu lahev alkoholu za druhou. Údajně si vybíjela vztek poté, co jí aerolinky neprodloužily pracovní smlouvu.

Čas načtení: 2024-03-01 05:00:00

Zkáza ponorky Titan: Pasažéři bouchali o pomoc? Rytmický zvuk přehráli v novém dokumentu

Příběh ponorky Titan, která během ponoru k vraku legendárního zaoceánského parníku Titanik ztratila kontakt se svou mateřskou lodí, loni v červnu s napětím sledoval celý svět. Během pátrání záchranné týmy zachytily podvodní zvuky, které připomínaly bouchání. Zvuk zachycený při pátrání byl poprvé přehrán v novém dokumentu o ponorce Titan. Odborníci uvádí, že se jednalo o pravidelný rytmus, který připomíná klepání.

Čas načtení: 2024-03-04 12:45:42

Mladíci v Praze vymlátili z fotbalového fanouška klubové fetiše, policie hledá čtveřici z videa

Čtyři mladíky podezřelé z loupežného přepadení hledá policie v Praze. Podle vyšetřovatelů napadli fotbalového fanouška, jenž jim postupně vydal šálu, čepici a vestu s logy svého oblíbeného klubu, přičemž ho mezitím několikrát udeřili pěstmi. Partu mladíků zachytily bezpečnostní kamery.

Čas načtení: 2024-03-07 10:01:00

Drzý zloděj kradl na Letné: Ze sklepa si odnesl kolo za 40 tisíc! Poznáte ho?

Kolo za 40 tisíc ukradl zatím neznámý muž ze sklepa jednoho z domů na pražské Letné. Kamery ho zachytily, jak jej vynáší ven z domu, poznáte ho?

Čas načtení: 2024-03-15 14:41:00

Náraz auta chodkyni odmrštil z přechodu do vozovky, utrpěla několik zlomenin

Policisté hledají svědky nehody, která se stala na konci ledna v Praze 6. Auto tam srazilo na přechodu chodkyni, která zůstala nehybně ležet na silnici, utrpěla vážné zranění. Řidička nebyla pod vlivem alkoholu. Nehodu zachytily kamery.

Čas načtení: 2024-03-19 09:49:00

Sledoval ji a pak zaútočil! Gauner v červené bundě chtěl oloupit ženu v Praze 6, poznáte ho?

Po loupežníkovi v červené bundě pátrají pražští policisté. Zatím neznámý gauner se 24. ledna pokusil oloupit ženu (55), která jela ráno do práce. Nepovedlo se mu to, statečná oběť se totiž zvládla ubránit. Při činu ho zachytily kamery, poznáte ho?

Čas načtení: 2024-03-19 12:25:24

Vylepení letáků o hejtmance Peckové bude viníky stát 50 tisíc, řekla policie

Kauzu vylepení hanlivých letáků na adresu středočeské hejtmanky Petry Peckové z loňského října pražští policisté vyhodnotili jako přestupek proti majetku. Kamery na úřadě zachytily dva muže spojené s hnutím ANO. Policisté dvojici podezřelých oznámili správnímu orgánu, v tomto případě Úřadu městské části Praha 5. Hrozí jim pokuta až padesát tisíc korun, řekl pražský policejní mluvčí Jan Daněk.

Čas načtení: 2024-03-19 12:16:00

Vylepení letáků o hejtmance Peckové bude viníky stát 50 tisíc, řekla policie

Kauzu vylepení hanlivých letáků na adresu středočeské hejtmanky Petry Peckové z loňského října pražští policisté vyhodnotili jako přestupek proti majetku. Kamery na úřadě zachytily dva muže spojené s hnutím ANO. Policisté dvojici podezřelých oznámili správnímu orgánu, v tomto případě Úřadu městské části Praha 5. Hrozí jim pokuta až padesát tisíc korun, řekl pražský policejní mluvčí Jan Daněk.

Čas načtení: 2024-03-19 12:25:24

Vylepení letáků o hejtmance Peckové bude viníky stát 50 tisíc, řekla policie

Kauzu vylepení hanlivých letáků na adresu středočeské hejtmanky Petry Peckové z loňského října pražští policisté vyhodnotili jako přestupek proti majetku. Kamery na úřadě zachytily dva muže spojené s hnutím ANO. Policisté dvojici podezřelých oznámili správnímu orgánu, v tomto případě Úřadu městské části Praha 5. Hrozí jim pokuta až padesát tisíc korun, řekl pražský policejní mluvčí Jan Daněk.

Čas načtení: 2024-03-21 15:08:16

Zohornův Maďar jako memento pro ostatní. Velký bratr tě sleduje

Jako by nestačilo, že to mezi Čechy a Slováky vře na vládní úrovni a že se s nadsázkou čeká, kdy na hranicích padne závora a budou k návštěvě Tater zapotřebí víza. Teď někdejší bratry „poštengroval“ pardubický hokejista Tomáš Zohorna, jenž ve středečním vyhecovaném čtvrtfinále počastoval slovenského hokejistu ve službách Hradce Králové Olivera Okuliara nadávkou: „Nauč se česky, Maďare.“ A především ho u toho zachytily kamery i mikrofony.

Čas načtení: 2024-03-22 13:23:00

Žena se zabila skokem z paneláku, kriminalisté hledají patrně jediného svědka

Kriminalisté hledají muže, který je nejspíš jediným svědkem sebevraždy mladé ženy ze začátku března. Tragédie se odehrála ve Vratislavské ulici v Praze 8, kde žena skočila z jednoho z vyšších pater paneláku. Chodce, který prošel kolem těla zemřelé, zachytily bezpečnostní kamery. Policisté by ho potřebovali vyslechnout.