EUR 25,145 || 
JPY 15,448 || 
USD 24,075 || Bez elektřiny bylo kolem 15. hodiny kvůli extrémním dešťům a silnému větru okolo 51 tisíc domácností. Během dne došlo k menšímu nárůstu, ale situace je stále lepší než během sobotního rána, kdy bylo bez elektřiny 63 tisíc domácností. Nejvíce postižené oblasti jsou na severu, severovýchodě a jihu Čech a také na severu Moravy. Distribuční firmy evidují 110 poruch na vedení vysokého napětí a desítky na nízkém. Vyplývá to z informací společností ČEZ Distribuce a E.ON.
Čas načtení: 2024-04-10 08:30:55
Češi letos masivně mění dodavatele energií
Češi letos stále častěji mění svého dodavatele energií. V prvních dvou měsících letošního roku provedly tuzemské domácnosti 115 000 změn dodavatele elektřiny a plynu, což je meziročně o desítky procent více. Spolu s tím ovšem roste i počet případů, kdy dodavatelé pokutují zákazníky za předčasné ukončení smluv. Sankce mohou dosahovat i desítky tisíc korun. Informoval o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Spotřebitelé v posledních měsících více reagují na oživení energetického trhu, nabídky dodavatelů na trh podle ERÚ mohou lišit i o desetitisíce korun ročně. Více změn zatím spotřebitelé provedli v případě elektřiny, kde je meziroční nárůst počtu změn o 69 procent. U plynu je změn o čtvrtinu více než před rokem. ERÚ ale spolu s tím varoval, že přesun mezi obchodníky nese vedle možnosti úpor také některá rizika. V této souvislosti zdůraznil především riziko náhrady škody tzv. ušlým ziskem, který si někteří dodavatelé účtují. „Častěji se teď setkáváme s případy, kdy si někteří dodavatelé účtují kromě smluvních pokut i tzv. ušlý zisk. Ten přitom v některých případech dosahuje až desetitisícových částek,“ uvedla členka Rady ERÚ Markéta Zemanová. Upozornila, že úřad nemá kompetence rozhodovat o oprávněnosti výše účtované náhrady škody, případně ušlého zisku. „Z praxe však víme, že někteří spotřebitelé ušlý zisk několika tisíc měsíčně považují za neadekvátně vysoký, a dodavateli ho z toho důvodu nezaplatí. Pak je na obchodníkovi, aby se případně obrátil na soud a jeho výši a oprávněnost prokázal," popsala Zemanová. Spotřebitelům proto radí raději smlouvy s ustanovením o ušlém zisku vůbec nepodepisovat. Problém se podle úřadu týká zákazníků, kteří se snaží předčasně ukončit svou smlouvu na dobu určitou. Tu je možné bezplatně vypovědět pouze v zákonem stanovených situacích. Patří mezi ně zvýšení ceny či změna jiných smluvních podmínek, což je však v současnosti spíše výjimečné. Předčasné ukončení smlouvy je pak možné také v případě stěhování či při podpisu smlouvy distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory dodavatele, kdy možné dohodu vypovědět až do 15. dne po zahájení dodávek. V ostatních případech se spotřebitel nevyhne sankci. „Smluvní pokuty za předčasné ukončení mohou být pevně dané, nebo se odvíjejí od počtu měsíců, které zbývají do uplynutí smlouvy. Tu je třeba si velmi pečlivě prostudovat a speciálně se zaměřit i na to, jestli nám nehrozí další sankce, označované často právě jako náhrada škody, popřípadě ušlý zisk,“ podotkla Zemanová. Výrazně jednodušší je naopak změna dodavatele v případě, že má zákazník smlouvu na dobu neurčitou, kterou může vypovědět bez udání důvodu kdykoliv. Jedinou podmínkou je, že musí počítat s výpovědní lhůtou, která je standardně na tři měsíce.
\nČas načtení: 2024-04-10 11:21:45
Jak udržet pořádek ve fotkách a bezpečně je zálohovat
Organizace fotografií Fotografie se rychle hromadí, a proto je důležité pravidelně je procházet, aby v nich byl pořádek a mohli jste jednotlivé snímky snadno najít. Smazání duplikátů, nevydařených snímků a všeho nepotřebného je nutností. Doporučujeme třídit fotografie na počítači, kde je budete mít nejlépe zorganizované a snadno s nimi pracovat. Jak často budete organizovat, záleží na množství fotografií a vaší dostupnosti, ale nedoporučujeme to odkládat na později, protože čím déle organizaci necháte, tím více času a energie vás bude stát. Udělejte si z toho rutinu, stejně jako s úklidem domácnosti. Třídění fotografií je svým způsobem také úklid. Konkrétní systém organizace fotografií je na vás. Nám se osvědčilo třídit složky podle let, měsíců a konkrétních událostí. Můžete také jednotlivým souborům přiřazovat tagy pro dokonalý přehled jako například tagy s jmény osob nebo místy, kde byly fotografie pořízeny. Díky tomu bude vyhledávání jednodušší a rychlejší. unsplash mobil Kde fotky zálohovat a kde raději ne Většina lidí má napříč svými zařízeními tisíce, někteří i desetitisíce fotek, a tak může být kapacita jednotlivých zařízení moc malá. Technologie jsou spotřební zboží a jejich spolehlivost rozhodně není stoprocentní. Naštěstí dnes můžeme vybírat z několika možností, jak zálohovat data na různých místech najednou. Pojďme se na ně podívat. ⬇️ Mobil Ukládání fotografií pouze v mobilním telefonu není rozumné. Ztráta nebo poškození mobilního zařízení se jednoduše může stát a pouhé spoléhání se na jeden mobil je riskantní. Doporučujeme alespoň fotky v mobilu ukládat na SD kartu, kterou můžete jednoduše vyndat a vložit do jiného mobilu, kdyby ten starý dosloužil. A také telefon propojit s cloudem, kam se budou automaticky nahrávat, ale o tom ještě později. Pevný disk počítače Počítač je skvělý na organizaci fotografií, ale stejně jako mobilní telefon může být náchylný k poruchám. Fotografie v počítači můžete uchovávat, ale doporučujeme přidat i další místo pro zálohování jako externí disk nebo cloud. unsplash SD karta do počítače Externí Disk Externí disk je spolehlivější než předchozí možnosti. Zálohovaná data byste měli mít vždy na samostatném disku, který nepoužíváte pro jiné účely. Když budete kombinovat disk se zálohou jiných dokumentů a budete ho pravidelně používat na různých zařízeních, procesor disku se bude výrazně opotřebovávat. Cloud Cloudové úložiště je nejspolehlivější možností. Máte k souborům přístup kdekoliv a kdykoliv, často si můžete synchronizaci nastavit automaticky a vaše data jsou bezpečně uložena na serverech a pravděpodobnost ztráty je v podstatě rovna krachu těchto firem, tedy v podstatě nulová. Existuje několik cloudových služeb, které můžete využít pro zálohování fotografií: Google Fotky iCloud OneDrive Mega Vyvolej.to Fotokniha Fyzická podoba Nejkrásnější a nejdůležitější vzpomínky si zaslouží být fyzicky přítomné. I přesto, že technologie nám umožňují snadné uchování fotografií, prohlížení fyzických fotek má své kouzlo. Nezapomínejte si tedy i pravidelně fotky vyvolat a poskládat fotoalbum, nebo vytvořit fotoknihu, fotoobrazy či ozdobit lednici fotomagnety. Technologie jsou super, ale tradiční vyvolané fotografie mají stále něco do sebe. — A jak řešíte třídění a zálohování rodinných fotografií vy?
\nČas načtení: 2024-05-20 11:47:00
Desetitisíce domácností se musí zbavit kotlů. Jak poznat, že se to týká i vás
Desetitisíce domácností musí vyměnit své kotle. Od 1. září totiž nebudou splňovat požadavky a lidem hrozí pokuta až 50 tisíc korun. Jestli se to týká i vás, byste měli zjistit poměrně jednoduše.
\nČas načtení: 2024-08-05 05:34:00
Blíží se poslední chvíle na výhodnou refixaci hypotéky. Ne všem se ale vyplatí spěchat
Jen pár týdnů zbývá do zásadní změny, která se dotkne statisíců českých domácností. Od září výrazně stoupnou poplatky za převod hypotéky k jiné bance. Z nynějších stovek korun mohou vzrůst i na desetitisíce. Klienti finančních domů nyní mají poslední šanci, jak si alespoň na čas zajistit pokračování výhodnějších podmínek.
\nČas načtení: 2024-10-22 20:55:00
Energie zlevňují. Na vytápění můžete ušetřit tisíce korun
Čeká nás levnější topná sezóna než loni. Podle analytiků tomu nasvědčují stále klesající ceny energií, ať už tuhých paliv, nebo plynu. Domácnosti by mohly ušetřit i několik tisíc korun. U velkých domů se náklady sníží i o desetitisíce.
\nČas načtení: 2024-10-22 20:55:00
Energie zlevňují. Na vytápění můžete ušetřit tisíce korun
Čeká nás levnější topná sezóna než loni. Podle analytiků tomu nasvědčují stále klesající ceny energií, ať už tuhých paliv, nebo plynu. Domácnosti by mohly ušetřit i několik tisíc korun. U velkých domů se náklady sníží i o desetitisíce.
\nČas načtení: 2024-10-28 04:00:00
Statisícům odběratelů energií právě končí smlouvy. Na nové lze ušetřit tisíce
Po krachu Bohemia Energy před třemi lety si řada domácností vybrala termínované kontrakty na dodávky elektřiny a plynu, které jim nyní končí. Využijte srovnávače a ušetříte třeba i desetitisíce korun, doporučuje jim Energetický regulační úřad.
\nČas načtení: 2024-11-11 10:46:12
Díky podpoře z programu Nová zelená úsporám si svůj dům do kvalitního energeticky úsporného standardu renovovaly desetitisíce českých domácností a další stovky tisíc bydlí v domech vybavených solárními panely, tepelnými čerpadly, kotli či kamny na biomasu nebo třeba lepšími okny či zateplením. Právě stabilita programu, který slaví 15 let své existence, tvoří... ...
\nČas načtení: 2024-04-21 14:14:54
Desetitisíce lidí protestují po celých Kanárských ostrovech, aby vyzvali k urychlenému přehodnocení strategie cestovního ruchu na španělském souostroví a ke zmrazení počtu návštěvníků s argumentem, že desítky let starý model způsobil, že život obyvatel je finančně neúnosný a neudržitelný z hlediska životního prostředí, píše deník The Guardian. Demonstranti, kteří se shromáždili pod heslem „Kanárské ostrovy […] The post Desetitisíce lidí protestují proti cestovnímu ruchu na Kanárských ostrovech. Chtějí, aby úřady omezily počet návštěvníků first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-05-16 15:52:14
Na internetu se vydával za dívku. Z muže měl vylákat desetitisíce korun
Frýdecko-Místecko - Na začátku bylo nadšení a vidina možného vztahu. Nemělo to však šťastný konec. Muž na internetu naletěl podvodníkovi vydávajícímu se za mladou slečnu a přišel o desetitisíce korun. Třinečtí kriminalisté však podezřelého dopadli, uvedla Policie České republiky. The post Na internetu se vydával za dívku. Z muže měl vylákat desetitisíce korun first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-04-12 05:06:16
Bezpečné rozestupy u nás nikdo neměří a nepokutuje. Jinde to ale na pokutách vyjde i na desetitisíce
V České republice stále neexistuje systém, který by policistům umožnil měřit bezpečné rozestupy mezi jedoucími vozidly. Jediná situace, kdy je řidič za nedodržení bezpečné vzdálenosti pokutován, je když způsobí nehodu. V Česku jen doporučení Nutno však zmínit, že ani český zákon není nijak konkrétní. Řidičům jen říká: „Řidič vozidla jedoucí za jiným vozidlem musí ponechat za […]
Čas načtení: 2024-04-23 16:15:01
Na vůdce varšavského odporu nachystali nacisté důmyslnou past. Židům nepomohla ani statečnost
Poláci za druhé světové války prokázali mnohokrát svou velkou odvahu. Ať už to bylo při napadení jejich země v září 1939 Německem, či ve varšavském povstání o pět let později. V dubnu 1943, před 81 lety, ukázali svou zarputilost varšavští Židé, kteří povstali proti svým zotročovatelům. Nervozita narůstá V roce 1940 rozdělili nacisté polské Židy, jichž bylo přes 3 miliony, do ghett, která však byla brzy přeplněna a podmínky v nich byly žalostné. Ještě v roce 1940 bylo založeno asi nejznámější ghetto, varšavské, kde se tísnilo téměř 400 tisíc lidí. Nejen varšavské ghetto trápily především nemoci, na které Židé často bez adekvátní lékařské péče umírali. Nemluvě o stálém hladovění. Z ghett byli Židé deportováni do vyhlazovacích koncentračních táborů, pro některé z nich to však znamenalo vzhledem k jejich zuboženému stavu doslova vysvobození. Seriál, který vládne internetu. Francouzský zloděj Lupin ukazuje českým kriminálkám, jak se to má dělat Číst více Ve varšavském ghettu začala již v roce 1942 narůstat nervozita, protože desetitisíce Židů nacisté odvlekli do vyhlazovacího koncentračního tábora Treblinka. Ze začátku obyvatelé ghetta nevěděli, že se jedná o vyhlazovací tábor, domnívali se, že ty, kteří tam byli převezeni, čeká pracovní lágr. Jenže to byla zásadní mýlka. Když v ghettu začaly probleskovat informace, že Židé dopravení do Treblinky se s největší pravděpodobností už nevrátí živí, bylo rozhodnuto o založení odbojové organizace, která měla vyvolat v příhodný okamžik ozbrojený střet s nacisty. Nerovný, ale statečný boj Židé dobře věděli, že život v ghettu je pouze přechodným a drtivou většinu lidí čeká mnohem horší osud. Ostatně německá okupační moc chystala zrušení varšavského ghetta již koncem roku 1942. Židé již striktně odmítali deportace do koncentračních táborů a byli připraveni bojovat s příslušníky jednotek Waffen-SS, gestapa, policie i armády. Napětí vyvrcholilo nejprve v lednu 1943, kdy do ghetta vtrhly stovky německých vojáků a byly zde napadeny soustředěnými útoky. Židé, kteří byli pouze slabě ozbrojeni (pár ukořistěných kulometů, Molotovovy koktejly a granáty), vojáky přece jen zahnali. Na druhé straně bylo jasné, že se schyluje k následnému velkému konfliktu. Nacistický kat Alois Weiss pracoval i v Praze. Zrůda bez svědomí, detaily nahánějí hrůzu Číst více Ten také nastal 19. dubna 1943, kdy nacisté měli v plánu začít s likvidací ghetta. Židé už byli na tento krok připraveni, ozbrojili se a německé vojáky a další jednotky zasypávali Molotovovými koktejly a pravidelnou střelbou. Na překvapené Němce také házeli granáty. První německou vlnu varšavští Židé odrazili. Němci si byli vědomi toho, že povstání musejí rychle zlomit, aby neinspirovalo jiná ozbrojená vystoupení Židů v dalších okupovaných státech. Německá taktika – spálená země Začala nemilosrdná pouliční vřava, vůdce povstání Mordechaj Anielewicz se soustředil na záškodnickou taktiku, to znamená přepadávání německých jednotek, které měly přesilu, partyzánský způsob boje a momenty překvapení. Spoléhali na důmyslné propojení domů a úkrytů, což z povstalců dělalo nesnadné terče. Němci zas používali taktiku spálené země, vypalovali budovy, aby z nich dostali varšavské Židy. Ti nezřídka museli v krajní nouzi vyskakovat z oken, kde je na ulici německé jednotky zastřelily. Nicméně bylo otázkou času, kdy Němci zužitkují svou převahu. Do 25. dubna 1943 zajali téměř 30 000 Židů. Do konce měsíce pak došlo k vypálení hlavních opěrných bodů povstalců a likvidaci jejich propracované infrastruktury. Až do posledního dechu Vůdčí figura povstání Anielewicz se snažil povzbuzovat své spolubojovníky až do posledního dechu. Sám však posléze přišel o život. Němci na něho a další nachystali důmyslnou past. Povstalci se schovali v hlavním bunkru, ale byli vypátráni. Jak se posléze ukázalo, sami se dostali do bezvýchodné situace. Německé jednotky věděly, že se v bunkru nachází Anielewicz, a chtěly jej za každou cenu zlikvidovat. Osmého května 1943 se přiblížily k bunkru s jasným plánem – postupně do něj vhánět otravný plyn, aby se jeho obyvatelé udusili. Anielewicz věděl, že se už smyčka stáhla tak nebezpečně, že osud povstání je zpečetěn. V posledním dopisu před smrtí přesto napsal: „Můj životní sen se splnil. Měl jsem možnost vidět židovské povstání v ghettu v jeho celé slávě.“ Anielewicz a další se nakonec otrávili, jiní spáchali sebevraždu. Jak ale píší jiné zdroje, například New World Encyclopedia, Anielewicz se svými spolubojovníky a přítelkyní hodlal spáchat sebevraždu v bezvýchodné situaci. Jeho tělo se nikdy nenašlo, jak dodává New World Encyclopedia, nicméně má se za to, že jeho ostatky byly převezeny do blízkého krematoria. V roce 1944 vyznamenala posmrtně vůdce povstání polská exilová vláda. Nacistická ZOO v Buchenwaldu: Dozorci vodili své děti do míst, kde medvědi trhali vězně Číst více Povstalci však projevili velkou porci osobní odvahy, protože proti silnějšímu protivníkovi vzdorovali v podstatě až do 16. května, tedy necelý měsíc. Ten den Jürgen Stroop nařídil vyhodit do vzduchu historickou Velkou synagogu, která již nebyla po válce obnovena. Stroop informoval Hitlera, že německá armáda a další ozbrojené složky zajaly přes 50 tisíc Židů, zlikvidovala několik set bunkrů a úkrytů povstalců. Celkem bylo zabito asi 7 tisíc Židů, přibližně stejný počet nacisté deportovali do vyhlazovacích koncentračních táborů, hlavně Treblinky. Další desetitisíce Židů skončily svou životní pouť ve vyhlazovacím táboře Majdanek. Pomník statečným Statečným Židům, kteří svedli s přesilou urputný měsíční boj, byl postaven po válce pomník. Ten navštívil v roce 1970 západoněmecký kancléř Willy Brandt, který před památníkem poklekl. Tato událost vešla do dějin, protože uklidnila do té doby napjaté vztahy mezi Polskem a Západním Německem. Zdroj: history.com, Britannica KAM DÁL: Děti házeli přes zeď a vyváželi v odpadcích. Irena Sendlerová dokázala za války nemožné.
Čas načtení: 2024-05-07 06:39:00
Dotace na tepelné čerpadlo ušetří desetitisíce. Jaké jsou letos možnosti?
Tepelné čerpadlo může dobře nahradit jak vysloužilý kotel na uhlí, tak i třeba stará plynová topidla nebo drahé elektrické přímotopy. The post Dotace na tepelné čerpadlo ušetří desetitisíce. Jaké jsou letos možnosti? first appeared on Hybrid.cz.
Čas načtení: 2024-05-17 06:22:28
Petr Bouchal rozjel firmu GPtents, protože si všiml, jak strmě stoupají ceny v hotelech kolem míst, kde se jezdí závody formule 1. Článek Verstappenovi v patách. Čech staví pro fanoušky formule 1 stovky stanů, za nocleh se tu platí desetitisíce se nejdříve objevil na CzechCrunch.
Čas načtení: 2024-05-24 15:38:18
Podvodníci nabízejí stavební práce. Seniora ze Zlínska připravili o desetitisíce
Zlínsko - Včera odpoledne přijali policisté z Napajedel oznámení o podvodnících, kteří nabízejí okamžité provedení stavebních prací za přemrštěné ceny, přičemž využívají nevědomosti potenciálních zákazníků a připraví je o nemalé částky. "Dávejte si na rychlé nabídky pozor a než někomu zadáte zakázku, nechte si kompletně zpracovat cenovou nabídku a zjistěte si reference na danou firmu," doporučuje Policie České republiky. The post Podvodníci nabízejí stavební práce. Seniora ze Zlínska připravili o desetitisíce first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-06-29 22:25:00
Desetitisíce lidí v Izraeli znovu vyšly do ulic. Protestují proti Netanjahuovi
Desetitisíce lidí v Izraeli v sobotu znovu vyšly do ulic na protest proti vládě Benjamina Netanjahua, jejíž součástí je i krajní pravice. Napsal to server listu The Times of Israel, podle něhož nejvíce demonstrantů je tradičně v Tel Avivu. Do ulic tohoto přístavního města vyrazily desetitisíce lidí, další tisíce pochodují v Haifě, Jeruzalémě či ve městech na jihu Izraele. Na některých místech blokují dopravu.
Čas načtení: 2024-07-23 08:51:55
Název Ďábelský ostrov je příznačný. Na malém kousku pevniny umíraly desetitisíce lidí
Malý ostrov nedaleko pobřeží Francouzské Guyany dnes vypadá harmonicky. Jeho minulost je ale temná. Po 100 let šlo o nefalšované peklo. The post Název Ďábelský ostrov je příznačný. Na malém kousku pevniny umíraly desetitisíce lidí first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-09-02 10:00:00
Protesty v Izraeli a stávka v souvislosti s rozhořčením nad válkou v Gaze
Desetitisíce lidí vyšly do ulic, když po smrti šesti rukojmích vzrostl hněv na Netanjahuovu vládu No more stalling by Netanyahu: “Protesters flooded the streets of Israeli cities on Sunday in mass demonstrations [the largest in months] demanding that the government immediately accept a deal for the release of hostages held in Gaza.” https://t.co/KzyLMIAD9f— Kenneth Roth (@KenRoth) September 2, 2024 Desetitisíce Izraelců vyšly v neděli večer do ulic a byla vyhlášena generální stávka uprostřed vlny rozhořčení veřejnosti nad postupem vlády ve válce v Gaze poté, co vyšla najevo smrt šesti rukojmích, které Hamás držel hluboko v podzemí.Nález těl rukojmích v Gaze o víkendu hrozil, že hluboké rozpory ohledně války dosáhnou bodu zlomu. Odhaduje se, že v Tel Avivu protestovalo 100 000 lidí, zatímco další demonstrovali v Jeruzalémě. Tlak na premiéra Benjamina Netanjahua, aby dosáhl dohody o příměří a přivedl zbývající rukojmí domů, dosáhl nového vrcholu.Očekává se, že první generální stávka od března loňského roku zastaví v pondělí velkou část izraelské ekonomiky. Uzavřeny měly být vládní a obecní úřady, školy i řada soukromých podniků. Izraelské mezinárodní letiště Ben Gurion se má na neznámou dobu uzavřít v 8 hodin ráno místního času.
Čas načtení: 2024-09-24 10:00:00
Izrael uvádí, že v eskalujícím konfliktu s Hizballáhem zasáhl 1 300 cílů, zatímco desetitisíce lidí opouštějí své domovyLibanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že po vlně izraelských náletů na údajné cíle Hizballáhu, při nichž bylo zabito nejméně 492 lidí a 1 645 osob bylo zraněno, je v zemi nejvyšší denní počet obětí od konce občanské války v letech 1975-1990.Desetitisíce lidí prchaly z jiholibanonských měst a vesnic podél hlavní silnice směrem k hlavnímu městu Bejrútu při nejintenzivnějším izraelském ostřelování za téměř rok přeshraničních střetů, sirény se ozývaly také v severoizraelském městě Haifa. Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že mezi oběťmi jsou „děti, ženy a zdravotníci“.
Čas načtení: 2024-11-06 05:06:28
Mnichov vyžene z města desetitisíce starších naftových aut. Soud podpořil ekologické aktivisty
Obyvatelé Mnichova i lidé, kteří sem dojíždějí za prací, budou muset přemýšlet, čím budou do města jezdit. Nové soudní rozhodnutí totiž přikázalo městu zakázat vjezd starším naftovým autům s emisní normou Euro 5 a nižší. Netýká se to sice celého Mnichova, ale několika poměrně klíčovým ulicím včetně centrálního okruhu Mittleren Ring a rušné Landshuter Allee, […]
Čas načtení: 2025-01-13 17:18:27
Policisté každoročně začátkem ledna shrnují uplynulý rok a ani letos to není úplně hezké čtení. Řidiči jsou nepoučitelní, a tak i v roce 2024 bourali z těch stále stejných důvodů. I nejčastější přestupky jsou velmi podobné uplynulým letům. Také ve statistikách za rok 2024 se ukazuje, že ne za každou nehodou stojí řidiči. Svou vinu […]
Čas načtení: 2024-02-18 11:05:06
Desetitisíce majitelů domácích fotovoltaik v Česku prodávají své přebytky elektřiny obchodníkům s energiemi. Nejlepší sice je vyrobenou elektřinu spotřebovat přímo v místě a pokrýt s ní svou vlastní spotřebu, někdy ale není zbytí. Někteří...
Čas načtení: 2018-02-08 11:15:00
Párty stany jako dokonalá ochrana před sluncem i deštěm
Během letního období uspořádáte na zahradě spoustu společenských událostí. Pokud plánujete v letošním roce svatbu, pravděpodobně sháníte nějaké místo na hostinu. Proč tedy utrácet desetitisíce korun za pronájem nějaké restaurace, když léto je stvořené na svatební veselku pod širým nebem. Jestliže m ...
Čas načtení: 2019-05-01 23:00:00
Jak vybrat vhodné sportovní oblečení pro ženy?
V současné době existuje nespočetné množství značek sportovního oblečení. Pokud však nechcete utratit desetitisíce korun za outfit do posilovny, vyberte si v nabídce méně známých značek, které jsou ale stejně kvalitní. Prvně byste si měli přečíst, jak vůbec takové oblečení vybrat, abyste neprohloupi ...
Čas načtení: 2024-02-01 00:00:00
Whistleblowing Officer: nová příležitost pro GDPR pověřence?
Desetitisíce organizací musí zavést whistleblowing proces. Řada z nich už dříve jmenovala pověřence pro ochranu osobních údajů. Dokážeme najít synergii a ušetřit náklady?
Čas načtení: 2022-04-26 09:00:56
Přemítání nad bojištěm III. – o mobilizaci a jejích nevýhodách
Milí čtenáři, po dvou dílech článku „Přemítání nad bojištěm” se ukázalo, že je potřeba napsat ještě díl třetí, původně neplánovaný. Dostal jsem totiž několik dotazů, či spíš připomínek, které se vesměs točí kolem téhož názoru: Rusko zkrátka v nouzi vyhlásí mobilizaci, odvede na vojnu miliony chlapů a utluče Ukrajinu hrubou silou. Žádná sofistikovanost není potřeba. A protože podobně laděný názor jsem nedávno slyšel i od jednoho dobrého známého, asi je čas zauvažovat na chvíli nad tím, jestli by taková mobilizace byla proveditelná a k něčemu. Pekelně obtížný logistický úkol Zdaleka nejmenší překážkou, která brání Rusku v mobilizaci sil, je zatím překážka právní. Kreml totiž stále udržuje fikci, že jde o „speciální vojenskou operaci”, ne o válku, a ruské právo umožňuje mobilizaci jen ve válce. To se nicméně dá obratem ruky změnit, doslova přes noc. Velká překážka to tedy není. Skutečně velká překážka je ale ta technická. Státy roku 2022 nemají ani zdaleka takovou praxi v provádění mobilizace, jakou měly státy roku 1922. Schopnost provádět mobilizaci milionů mužů upadla v armádních kruzích v podobné zapomnění, jako schopnost rajtovat na koni a mávat přitom šavlí. Kdysi to bylo naprosto samozřejmé umění, dnes už není. „Umění” proto, že zamyslíte-li se nad průběhem takové mobilizace, opravdu to není jednoduchá věc. Znamená to začít přesouvat po celé zemi miliony mužů naráz. Ale nejsou to jen muži, ale obrovské množství vybavení, které je doprovází. Na každé větší stanici po cestě musejí ty miliony branců dostat najíst; všichni musejí nafasovat výstroj, zbraně a munici; je nežádoucí, aby se jednotlivé jednotky nějak pomíchaly, což přitom při nějakém zmatení sledu vlaků zařídíte velmi snadno; je potřeba zajistit adekvátní lékařskou péči (i když na tom se dá šetřit – ale podlamujete tak morálku vojáků do budoucna). K takové plošné akci musí být připravený celý systém, který přitom po 99,9 procenta času leží ladem a není k ničemu. Navíc, nechcete-li sabotovat vlastní válečné úsilí, měli byste mít dobrou představu o tom, koho můžete vytáhnout z fabriky nebo kanceláře a poslat na frontu, aniž by tím budoucí výroba životně důležitého zboží utrpěla, a koho ne. Takový přehled se udržoval daleko lépe před sto lety, kdy lidé neměnili tak často ani práci, ani místo svého skutečného pobytu. Do toho všeho zasahují obvyklé fuckupy mírového i válečného charakteru: vykolejený vlak (aneb zkuste rychle zprovoznit trať někde v lese, když je zablokovaná převrácenými tanky, jež popadaly z vagonů), komunikační šumy, nevypočitatelné počasí. Jak se blížíte ke skutečnému místu bojů, narůstá pravděpodobnost, že vám do vašeho úsilí začne zasahovat i činnost nepřítele. Důležitý most zasažený raketou ze vzdálenosti 150 kilometrů (což takový HIMARS zvládne levou zadní i z dvakrát většího odstupu; Ukrajina je zatím nemá, ale klíčové slovo je „zatím”) může udělat v plánech naprostý chaos. Jinými slovy, všeobecná mobilizace je pekelně obtížný logistický úkol. Pozornost armád se přesunuje k vyspělé technice a profesionalizaci Státy roku 1922 toto všechno přesto nějak zvládaly, protože jednoduše musely. Tehdejší vojenské poměry byly takové, že bez kanonenfutru jste tu válku prohráli – a jediným možným způsobem, jakým si i nějaké Československo nebo Řecko mohlo zajistit dostatečné množství kanonenfutru, byla právě všeobecná mobilizace. Pokud vám nic jiného nezbývalo, museli jste do příslušných schopností investovat, konat velká pravidelná cvičení atd. Samozřejmě jen do té míry, jakou vám vaše ekonomika umožnila – na druhou stranu jste si to ovšem tehdy mohli dovolit, protože „sofistikované” zbraně typu letadel, raket a samohybných houfnic s chytrou municí, které dnes žerou velkou část vojenských rozpočtů, byly ještě v plenkách, případně neexistovaly vůbec. Dřevěný dvouplošník potažený plátnem koupíte o hodně levněji než stíhačku páté generace. Mimořádně dokonalé mobilizační plány mělo císařské Německo roku 1914, kde se kombinace militaristického státu a obsedantní byrokracie postarala o to, že všechno bylo rozkresleno a vypočítáno až na úroveň jednotlivých vlaků. Důležité železniční tahy vedoucí směrem k Francii a k Rusku byly včas zdvojkolejněny, a rychlost postupu Němců skrze napadenou Belgii také západní mocnosti značně zaskočila. „Naše” Rakousko-Uhersko už na tom tak dobře nebylo a projevovalo se to i poněkud ponižujícím detailem, totiž, že vojáci c. a k. armády museli jezdit na frontu v dobytčácích, kdežto říšští Němci měli k dispozici normální osobní vozy. Ale i tak se Rakušanům podařilo roku 1914 mobilizovat celkem rychle. Dnes se tahle struktura moc neudržuje a příslušné aktivity příliš nenacvičují, protože už to nebylo dlouho potřeba. Pozornost armád se čím dál více přesunuje k vyspělé technice a profesionalizaci sil, a tento trend sledovalo i Rusko. Poslední vyspělý stát, který si musí mobilizační mašinerii udržovat na špičkové úrovni, je Izrael, protože holt leží tam, kde leží, a přitom má míň obyvatel než Česká republika. Ale Izrael zároveň může těžit z toho, že je to malá země s kompaktním osídlením, kterou přejedete autem za pár hodin. To celou situaci poněkud zjednodušuje. V jomkipurské válce roku 1973 se hodně mobilizačních aktivit odehrávalo dokonce pěšky, protože málokdo byl ve sváteční den někde jinde než doma nebo v synagoze – a důstojníkům svolávajícím zálohy stačilo jít ode dveří ke dveřím. Ve většině států světa už se ale s nutností mobilizovat zas tak moc nepočítá, což se projevilo mimo jiné výraznou redukcí počtu „velkých manévrů”, do kterých byly svého času povolávány desetitisíce rezervistů, a které jako jediné mohou pravou všeobecnou mobilizaci aspoň trochu napodobit. Ani Rusové už s tím nemají takovou praxi, jakou míval ještě Sovětský svaz. A vezmeme-li v úvahu, jakými problémy trpěla ruská logistika kolem Kyjeva a Charkova, když šlo o zásobování řádově menšího množství mužů (z nichž navíc daleko větší procento byli profesionálové), nejeví se moc pravděpodobné, že by tentýž logistický systém byl schopen koordinovaně vrhnout na ukrajinské hranice dva tři miliony vojáků posbíraných z plošně nejrozlehlejší země světa a zásobit je v následujících měsících dostatkem nafty, jídla, nábojů a dopravních prostředků. I u stovky tisíc chlapů to přece viditelně „skřípalo”. Chcete-li na toto téma shlédnout dlouhé a poučné video, doporučuji tuto zhruba hodinovou přednášku od Australana chorvatského původu, který si na YouTube říká „Perun”. Více problémů než výhod Dejme tomu, že toto všechno se nějak podařilo a že ony dva tři miliony vojáků všelijakého věku a tělesného stavu se přece jen dostaly na frontu. Co ale s nimi? Tady se dostáváme k tomu, proč se dneska ta mobilizace zas tolik nedělá: protože „utlučeme je čepicemi” není ve světě roku 2022 životaschopná útočná strategie. To, co v takovém případě máte k dispozici, jsou převážně „levné” pěší jednotky, jejichž vybavení nestojí moc peněz (proto těch lidí také lze postavit do pole miliony!). Můžou střílet z pušek nebo kulometů na krátké vzdálenosti, ale jejich schopnost rychle manévrovat je značně omezená. Čtyřicetiletý rezervista s těžkou bagáží určitě neuběhne za noc padesát kilometrů lesem. Každý racionální nepřítel, který má k dispozici aspoň trochu slušné technické vybavení, na to zareaguje ústupem, pokud tedy má kam (vrátíme-li se k Izraeli, ten zrovna v tomto směru nemá moc možností a musí zadržet útok už poblíž svých hranic; tomu se říká nedostatek strategické hloubky). A jak tak půjdete (pomalu!) za ním, bude vás systematicky a přesně ostřelovat ze vzdálenosti několika desítek kilometrů, a zároveň ničit vaše zásobovací linie z týlu. To je ten fundamentální rozdíl proti roku 1914, kdy na frontu odjížděly milionové armády a pak se celá léta přetahovaly o 500 metrů rozblácené země. Válka se stala mnohem pohyblivější a těžká palba všeho druhu je daleko přesnější než dřív. Proti takové palbě je pěšák velmi zranitelný a masivní houfy pěšáků jsou zranitelné naprosto zoufale, aniž by ji mohly nějak opětovat. (Ptáte-li se nyní, proč tedy vůbec pěchota existuje i v moderních armádách: jako jeden z mnoha spolupracujících prvků doktríny kombinovaných zbraní. Svoje použití má, ale ne v mnohatisícových masách valících se na území nepřítele. Tyhle časy pominuly.) Podle mého názoru Rusové nemobilizují, protože by z toho měli více problémů než výhod. Větší riziko vzpoury mezi odvedenci, větší nespokojenost obyvatelstva, které ztrácí svoje blízké, řádově těžší zásobování milionů hladových krků na nepřátelském území, a výměnou za to zisk velmi omezené bojové kapacity navíc. Kdyby aspoň měli vyhlídky na to, že Ukrajincům začne docházet munice (asi jako pomalu docházela Finům v Zimní válce), ale momentálně to tak rozhodně nevypadá; naopak, dostávají toho vybavení ze Západu čím dál víc. Masy mobilizovaných pěšáků dnes nedokážou zajistit vítězství ani Rusům. Jejich případné vítězství na Donbasu budou muset zařídit buď zbytky profesionálních jednotek, nebo nikdo. Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.
Čas načtení: 2020-12-17 12:05:06
Kozub a Štáfek se představí jako dvojka youtuberů ve filmu Shoky & Morthy od Devíti křížů
Co vše je ochoten udělat youtuber, když chce, aby ho lidé brali vážně? Připravit velkou akci a natočit o ní film. Štěpán Kozub jako Šimon alias Shoky a Jakub Štáfek jako Martin alias Morthy jsou dva floutci, jejichž skomírající youtuberskou kariéru osudově změní nehoda na 168. kilometru dálnice D1, na místě přezdívaném Devět křížů. Komedii o honbě za sledovaností, natáčení videí na hraně i opožděném dospívání právě dotočil režisér Andy Fehu. Pojmenoval ji Shoky & Morthy: Poslední velká akce. Shoky a Morthy jsou kamarádi od školních let a zároveň youtubeři s našláplou kariérou. Morthyho ale jejich dětinské pranky přestávají bavit a je tu i jeho nová přítelkyně, ambiciózní influencerka Sára. Když navíc jejich kontroverzní video s přepadením večerky sklidí na sítích kritiku, vyslouží si za něj veřejně prospěšné práce a jejich kanál přestane vydělávat, chtějí se kluci definitivně rozejít. Jedinou šancí, jak si napravit pošramocenou youtuberskou reputaci, je ďábelský plán na „poslední velkou akci“. Shoky, Morthy, Sára, svérázná lovkyně duchů Lucie a obstarožní youtuber Radomil se vydávají na divokou jízdu vstříc záhadnému motorestu Devět křížů. „Komediální žánr mi nikdy nebyl cizí, avšak tentokrát je v příběhu mnohem víc legrace než kdy dřív. Chemie mezi Jakubem Štáfkem a Šťepánem Kozubem je doslova podmaňující a nemohu se na jejich výkon před kamerou vynadívat,“ říká řežisér Andy Fehu. Ne náhodou byli do hlavních rolí obsazeni zkušení improvizátoři Štěpán Kozub a Jakub Štáfek, kteří naplňují tvůrci zamýšlený žánr tzv. buddy komedie. Dva provokatéři a milovníci výzev, jimž svět sociálních sítí není cizí, mají sami na svých účtech desetitisíce followerů. Čtyřiadvacetiletý herec Štěpán Kozub, současně umělecký šéf ostravského Divadla Mír, je známý ze seriálů Případy 1. oddělení či Místo zločinu Ostrava. Proslavila ho i improvizační divadelní show Tři tygři, která se záhy stala hitem sociálních sítí, či internetové seriály sKORO NA mizině a Lajna. Talentovaný třicetiletý herec Jakub Štáfek z Prahy, mj. scenárista, režisér a bojovník smíšených bojových umění MMA, se proslavil díky roli Matěje Jordána v seriálu Ulice či jako fotbalista Julius „Lavi“ Lavický v internetovém seriálu Vyšehrad. V hlavních ženských rolích Kozubovi se Štáfkem sekundují neokoukané herecké tváře se zkušenostmi z hereckých akademií v New Yorku a Dublinu, herečky Andrea Daňková a Martina Babišová. Dále hrají Tomáš Magnusek, Leoš Noha, Roman Štolpa či Roman Skamene. Režisér filmu Shoky & Morthy: Poslední velká akce a majitel osobitého autorského rukopisu Andy Fehu získal za svou režijní prvotinu Nenasytná Tiffany nominaci na Cenu filmové kritiky. Režíroval seriálový thriller Pěstírna, spolupracoval na seriálech Dáma a Král, Autobazar Monte Karlo nebo Štafl. Scénář společně s Andym Fehu napsal Ondřej Kopřiva, spoluautor webseriálu Semestr. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2020-11-16 18:48:43
Americké volby III. – co bude dál?
Milí čtenáři, dostávám hodně dotazů na to, jak vidím aktuální vývoj v USA a co by se mohlo stát v nejbližších čtyřech letech. Zde tedy shrnutí toho, co považuji za méně či více pravděpodobné – a proč. První otázka: může se Trump vrátit v roce 2024? Další volby jsou za čtyři roky, to bude Bidenovi těsně pod 82 let (narozeniny slaví 20. listopadu) a Trumpovi 78 let. Žádná mladá kuřátka to tedy nebudou a zvlášť u Bidena pochybuji, že by kandidoval ještě jednou. Pokud se bude Trump chtít vrátit do hry, musí nejdříve získat republikánskou nominaci. Ve vrchních patrech strany nikdy moc silnou pozici neměl, jeho nejsilnějším prvkem byla podpora „odspoda“, částečně realizovaná pomocí velkých mítinků (rallies). To se teď v době covidové nedá pořádně dělat. Ale pokud poté, co ten pandemický problém pomine nebo se aspoň zmenší, začne DJT zase jezdit po Americe a pronajímat si stadiony, bude to znamení, že se chystá na další kolo. A naopak; pokud nic takového neudělá, přenechal tu vysokou hru definitivně jiným. Takže na konečný verdikt počkejte dva roky. Pracující vrstva (včetně Hispánců) je zajímavým volebním rezervoárem pro republikány Trumpova administrativa po sobě tak jako tak zanechává několik trvalých stop. Probrat bychom mohli aspoň tři. Obměněný Nejvyšší soud, kde zasedli tři relativně mladí soudci konzervativního střihu: Neil Gorsuch (53 let), Brett Kavanaugh (55 let) a Amy Coney Barrettová (48 let). Ti budou nejspíš vykonávat svůj mandát zhruba další čtvrt století, ne-li déle (Barrettové předchůdkyně Ginsburgová zemřela v 87 letech věku v úřadě), takže jejich vliv na budoucí podobu USA bude značný. U Nejvyššího soudu končí řada zásadních sporů (volební právo, různé formy diskriminace včetně té takzvaně pozitivní, držení a nošení zbraní, občanské svobody a svoboda projevu, imigrační pravidla) a jeho judikáty mají tendenci „přehazovat výhybky“ amerického práva na desítky let dopředu. Dalším trvalejším efektem je uvědomění republikánů, že pracující vrstva (včetně Hispánců) je zajímavým volebním rezervoárem pro jejich stranu. Naprostá hysterie panující dnes v USA kolem barvy pleti poněkud zakrývá skutečnost, že ty skutečně hluboké příkopy v americké společnosti jsou (pro nedostatek lepšího slova) třídního charakteru. A tím nemám ani tolik na mysli peníze, jako skutečnost, že světy pobřežních elit a vnitrozemské populace ve „flyover country“ se vzájemně vzdálily tak, že už na sebe ani nedokřiknou. Toho, že ta vnitrozemská populace se od oněch mluvících hlav v CNN cítí odcizena, budou nejspíš využívat i další republikánští politici. Třetí položka možná některé čtenáře nevěřícně pobaví, ale součástí trvalejšího dědictví Trumpovy administrativy bude podle mě vznik Space Force, vesmírných sil, coby separátní ozbrojené síly rovnocenné těm starším (Army, Navy, Marine Corps, Coast Guard, Air Force). Tohle si myslím, že Trump odhadl velmi dobře. Po letech stagnace se zase jednou rozjely závody v kosmických technologiích a jen tak se nezastaví. A dominance na oběžné dráze a případně i za ní bude mít zásadní dopad na rovnováhu sil dole na Zemi. Představte si například něco jako právě budovanou síť Starlink, ale osázenou navíc kamerami s vysokým rozlišením, které neustále chrlí ony gigapixely nasbíraných dat zpátky do centrály. To by byl špionův sen. A takové systémy se už dnes realizovat dají, jenom potřebujete dostatečně levnou dopravu na orbit, abyste ty desetitisíce družic dokázali za rozumné peníze vynést nahoru – na čemž se pracuje. Samozřejmě, že Čína a spol. nebudou chtít zůstat pozadu; ostatně do klubu zemí vysílajících lidské posádky do vesmíru se chce kvalifikovat i Indie (projekt Gaganyaan, který už značně pokročil). No, takže Space Force. Ani demokrati ji neořežou, na to je moc zajímavá pro ten silně rozrostlý vojensko-průmyslový komplex navázaný na armádní utrácení. Ještě navíc se její vznik dobře trefil do doby, kdy například klasické stíhačky začínají být poněkud zastaralé a jejich nákup těžko zdůvodnitelný. Zato oběžná dráha, Měsíc atd. působí znovu sexy. Demokraté budou muset kousnout do kyselého jablka Dobrá, zpátky z vesmíru sem dolů, k přízemnějším věcem. Jak se bude vládnout nové administrativě? Odpověď na tuto otázku silně závisí na tom, jak dopadne druhé kolo senátních voleb v Georgii, které se koná 5. ledna 2021, a také zvláštní volby rozhodující o druhém georgijském křesle, jejichž druhé kolo se koná v ten samý den. Jde tedy celkem o dva senátory. Georgia je převážně republikánský stát, ale s velmi významnou černošskou menšinou (skoro třetina obyvatel), která zase tvoří spolehlivý voličský blok demokratů. Kdyby republikáni vyhráli aspoň jedno z těchto dvou křesel, podrželi by si většinu v Senátu. Je pravděpodobné, že se republikáni pokusí maximálně mobilizovat své georgijské voliče – pod sloganem, že když už bude v Bílém domě Joe Biden, právě Senát musí sloužit jako brzda různých ambicí typu Zeleného Nového dealu. Rozdělení prezidentského úřadu, Senátu a Sněmovny reprezentantů mezi obě strany je poměrně běžné, naopak mít pod kontrolou všechny tři instituce (trifecta) se vítězné straně podaří jen občas. Zdá se, že Američanům rozdělená vláda vyhovuje; například midterm elections, konané v polovině prezidentského mandátu, obvykle vedou k oslabení prezidenta a posílení opozice (typicky k nim totiž chodí spíš opoziční voliči). Od druhé světové války se stalo jen jednou, že by prezidentova strana v midterm elections posílila v obou komorách Kongresu, za George W. Bushe roku 2002, zato však 13krát v obou komorách křesla ztratila. Pokud tedy Bidenova administrativa začne s menšinou v Senátu – což záleží právě na výsledku georgijských voleb v lednu – je to dost nevýhodná pozice, která se v roce 2022 po midterm elections může ještě zhoršit. Ve stavu rozdělené moci toho prezident zas tak moc nezmůže a jeho schopnost vládnout pak záleží na ochotě dělat kompromisy s opozicí, případně přesvědčovat jednotlivé senátory. Z republikánských senátorů je ke spolupráci s demokraty nejvíce nakloněná senátorka za Maine Susan Collinsová, která provozuje velmi samostatnou politiku a spolehnout se na ni nemůžou ani jedni, ani druzí. I proto by pro republikány bylo výhodné získat obě georgijská křesla. Collinsová je ovšem posledním republikánským senátorem z Nové Anglie, navíc doma oblíbeným; není divu, že se jí strana drží. V souvislosti s převzetím moci a jmenováním nových ministrů budou muset demokraté kousnout do kyselého jablka a dořešit otázku, jak moc prostoru chtějí přepustit Alexandře Ocasio-Cortezové a silně levicovému křídlu kolem ní. Progresivní levice má ohromnou sílu v médiích a v akademické sféře, ale v reálných volbách bývá slabá; širší americký elektorát nemá pro tenhle typ politiky, s výjimkou několika velkoměstských okrsků, pražádné sympatie. Bez fixace na Trumpa a jeho prohřešky nespojuje progresivní levici a centristy prakticky nic, takže boj o to, kdo bude mít v budoucí administrativě svoje lidi, bude asi adekvátně tvrdý. Už teď obviňují centristé Cortezovou a její melody girls z nepotěšujících výsledků v kongresových volbách. V nerozhodných okrscích, kde jsou síly obou stran vyrovnané, prý byla asociace se socialismem či s myšlenkou defundovat policii těžkou volební překážkou. Levičáci naopak vyčítají centristům nedostatek zápalu a nových myšlenek. Osobně si sice nemyslím, že opětovné ohřátí sto let starých konceptů znárodňování kdečeho se dá nazvat novými myšlenkami, ale každému jeho perspektivu… Tlak z Washingtonu, aby se evropské země více staraly o svoji vlastní obranu, nepomine Trochu volnější ruce bude mít prezident v zahraniční politice, jejíž zaměření se v posledních desetiletích pozvolna stěhuje po glóbu. Kdysi to byla Evropa, později Blízký a Střední východ, teď hlavně východní Asie. Myslím si, že naděje evropských politiků, že Bidenova administrativa k nim bude nějak zásadně přátelštější než Trumpova, jsou tak trochu sebeiluzí. Verbálně budou nepochybně jejich vztahy hladší a daleko diplomatičtější, určitě si nebudou vyměňovat ťafky po Twitteru. Sílící orientace USA na Asii ovšem není dána osobními sympatiemi, ale měnícími se poměry ve světě. První důvod je ekonomický. V širokém pásu od Indie po Japonsko a Indonésii, potažmo Austrálii, žijí přes tři miliardy lidí, asi osmkrát tolik než v EU. Jsou zatím výrazně chudší než Evropané, ale řada těch zemí silně ekonomicky roste. Masivně se tu rozrůstá střední třída a navíc jsou tamní národy vesměs v průměru mladší než národy evropské, které vzhledem ke svému stárnutí musejí čím dál větší část svého bohatství utrácet za sociální služby a nezbývá jim tedy tolik peněz k nákupu drahých hraček či služeb z ciziny. V jižní a východní Asii má tenhle charakter zestárlé mocnosti zatím jenom Japonsko. A jelikož USA je stále ještě především země velkého businessu, americkým zájmem bude vydělat na těchto rostoucích trzích co nejvíce peněz. To znamená věnovat jim pozornost – politicky, diplomaticky, ekonomicky a možná i vojensky. Čímž se dostáváme ke druhému důvodu, proč bude muset Bílý dům v následujících letech věnovat lví podíl své pozornosti právě Asii. Právě tam roste Americe skutečně velký soupeř v podobě Číny, ale zároveň i potenciálně velmi silný spojenec v podobě Indie, která je do anglosféry ekonomicky i osobně integrovaná. (Hodně indických boháčů, podnikatelů, vědců i dalších elit studovalo v Británii či v Americe.) Už přes dvě stě let, nejpozději od bitvy u Trafalgaru, vládnou světovým oceánům anglosaské mocnosti, které za ta staletí mj. nasbíraly ohromné penzum institucionálních zkušeností. Provozovat blue water navy, která dokáže operovat na opačné straně planety, není jednoduché a například Němci se k tomu nepřiblížili ani na vrcholu svého suchozemského impéria. Jenže Čína poslední dobou do svých námořních sil investovala poměrně dost peněz a vypadá to, že mít vlastní blue water navy je jejich strategickým cílem. Na to budou Američané nuceni nějak reagovat. Kdyby tak neučinili, mohli by svoje dlouhodobé investice do budování vojenských koalic a zahraničních námořních základen rovnou odepsat, protože máloco oslabí pozici dosavadního hegemona více než neochota reagovat na zjevnou výzvu. Nutnost postavit se rostoucímu čínskému vlivu je jedna z mála věcí, na které se demokrati a republikáni dokážou shodnout. (Letos se vysloveně předháněli v tom, kdo bude tvrdší.) Osobně si nemyslím, že to bylo běžné politické divadélko, ale že nám před očima vzniká pravý thukidydovský konflikt, polarizace světové scény mezi „starého hegemona“ a „nového vyzyvatele“, která v historii běžně vedla k válečným konfliktům. Nepříliš potěšující perspektiva, ale Konec historie se zkrátka nekonal a nová administrativa bude nucena podle toho jednat. Což mimo jiné pro evropské země znamená, že tlak z Washingtonu, aby se více staraly o svoji vlastní obranu a více investovaly do svých armád, nepomine. Nebude sice vyjadřován tak zjevným a tvrdým způsobem jako za Trumpa, ale na jeho podstatě se nic nezmění. Na světě přibylo potenciálních bojišť a ani Amerika nemá prostředky a chuť k tomu, udržovat svoji přítomnost všude naráz. A z pohledu takového Jihočínského moře působí Evropa jako relativně klidné závětří, které tolik pozornosti a nákladů zkrátka nepotřebuje. Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}