Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2015-11-24 08:21:52

Když auto samo zrychluje a nejde zabrzdit

Podívejte se, jaké to je, když sedíte za volantem auta, které samo zrychluje a nedá se zastavit. Čeká nás tohle až budou všude auta s autonomním řízením?

Čas načtení: 2024-06-07 09:59:53

Google zrýchľuje prehliadače Chrome: Tvrdí, že prehliadanie bude plynulejšie. Pocítili ste zmenu?

Spoločnosť Google predstavila novú funkciu pre prehliadače Chrome, ktorá pomôže zrýchliť užívateľom prehliadanie.   Ide o funkciu zdieľanej pamäte, ktorá upravuje spôsob, akým ... The post Google zrýchľuje prehliadače Chrome: Tvrdí, že prehliadanie bude plynulejšie. Pocítili ste zmenu? appeared first on Vosveteit.sk - Správy zo sveta technológií a vedy.

Čas načtení: 2024-08-05 17:17:53

Pokud je mnohé relativní tak logicky věříme na zázraky

Obrazně se čas zrychluje protože to co dřívě trvalo douhou dobu to dneska trvá krátkou dobu, neplatí to u všeho univerzálně mnohé trvá pořád stejnou dobu. Ano, vnímání času je často subjektivní a může se zdát, že se „zrychluje“, když se podíváme na technologické nebo kulturní změny. Například pokrok v technologii může způsobit, že věci,… Číst dále »Pokud je mnohé relativní tak logicky věříme na zázraky

Čas načtení: 2024-09-26 09:47:00

Markéta Šichtařová: Evropa zrychluje sebedestrukci

Průmysl z Evropy mizí. Podle posledních údajů průmyslová výroba v červenci meziměsíčně poklesla o 0,3 %, meziročně klesla o 2,2 %. A abych rovnou... Článek Markéta Šichtařová: Evropa zrychluje sebedestrukci se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2024-10-02 15:07:20

Šestý smysl finančního ředitele. Slovenský BinarBase spouští nástroj Virtual CFO, který zrychluje analýzu dat

Nový nástroj poháněný umělou inteligencí s daty pracuje rychleji než člověk. Virtual CFO ale nezkracuje jen přípravu finančních reportů a závěrek. Článek Šestý smysl finančního ředitele. Slovenský BinarBase spouští nástroj Virtual CFO, který zrychluje analýzu dat se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2024-02-08 00:00:00

Kanibalská kosmologie: Rozpíná se náš vesmír požíráním malých vesmírů?

Náš vesmír se nejen rozpíná, ale jeho rozpínání zrychluje. Kosmology to zahnalo do kouta, kde museli vymyslet temnou energii. Ta ale zůstává stále záhadnou a některé vědce to irituje. Jan Ambjørn a Yoshiyuki Watabiki nabízejí fascinující alternativu v podobě mnohovesmíru, v němž se vesmíry navzájem požírají.

Čas načtení: 2017-01-27 12:30:00

Coolhousing ZRYCHLUJE: Nabízí konektivitu 1 Gbps za cenu 100 Mbps!

Provozujete online projekt s tak vysokou návštěvností, že klasický webhosting nepřipadá v úvahu? Anebo snad uvažujete o vlastní webhostingové firmě, ale nemáte k dispozici odpovídající zázemí? V obou případech se neobejdete bez výkonných serverů a špičkového serverhousingu. A jistě neodmítnete lákav ...

Čas načtení: 2011-08-24 00:00:00

Diáře Filofax – novinky roku 2011

Tip na nákup: Diáře Filofax 2011 již od 620 Kč Svět se neustále zmenšuje, všechno se zrychluje a času se nedostává. Člověk musí denně vyřídit spoustu věcí, a leckdy je nad lidské síly, si všechno pamatovat. Naštěstí však máme malého pomocníka, který si všechny naše pochůzky a úkoly pamatuje za nás. ...

Čas načtení: 2011-04-14 14:45:00

Hodinky Guess: Luxus, který vám poslouží

Svět se zmenšuje, vše se zrychluje, chtělo by se s trochou nadsázky říci o dnešní době. Pravdy je na tom nicméně více než dost. Abychom se těmto měnícím se podmínkám našich životů přizpůsobili, musíme být především pány svého času. V tomto ohledu je třeba vsadit na klasiku. Náramkové hodinky nejen ž ...

Čas načtení: 2023-04-14 14:11:30

Apple použije do roku 2025 v bateriích 100% recyklovaný kobalt

Apple zrychluje své úsilí v oblasti recyklace materiálů a stanovuje si ambiciózní cíle do roku 2025. Společnost chce dosáhnout 100% recyklovaného kobaltu ve všech svých bateriích, 100% recyklovaných vzácných zemin v magnitech zařízení a 100% recyklovaného cínu a zlata na plošných spojích. V roce 2022 Apple výrazně rozšířil použití recyklovaných kovů a nyní získává přes dvě třetiny veškerého hliníku, téměř tři čtvrtiny vzácných zemin a více než 95% wolframu z 100% recyklovaných materiálů. Tyto kroky přibližují společnost k jejímu cíli

Čas načtení: 2023-10-31 22:52:14

Datacruit - moderní a jednoduchý HR nástroj

Datacruit je moderní technologická platforma zaměřená na automatizaci a zefektivnění náborových procesů. Umožňuje firmám centralizovat náborové aktivity od publikování nabídek práce až po konečné rozhodnutí o přijetí kandidáta. Jeho klíčovým produktem je Datacruit ATS, systém pro sledování uchazečů, který zjednodušuje a zrychluje celý náborový proces. Díky integracím, automatizaci a analýzám představuje revoluci v oblasti náboru zaměstnanců.

Čas načtení: 2013-11-22 18:58:19

Skořice provoní byt a pomůže vám zhubnout

Vůně skořice se nám v hlavě automaticky spojí s pečeným štrůdlem, svařeným vínem nebo dýňovým koláčem. Věděli jste ale, že skořice je také přírodní antibiotikum, které prohřívá organismus, zrychluje trávení a dokonce funguje jako afrodiziakum?

Čas načtení: 2021-06-25 00:00:00

Polo se systémem IQ.DRIVE Travel Assist: částečně automatizovaná jízda

S novým modelem Polo přichází nyní na trh jeden z prvních malých vozů na světě, který nabízí částečně automatizovanou jízdu. Tento Volkswagen na přání řídí, brzdí a zrychluje automaticky, a to díky systému IQ.DRIVE Travel Assist. Značka IQ.DRIVE zastřešuje systémy Volkswagen vedoucí k automatizovan ...

Čas načtení: 2013-06-19 12:00:00

Šest zásad správného slunění

Pokožka každého z nás se opaluje jinou rychlostí – někdo je ihned spálený, jiný se opaluje naopak pomalu. Vždy je ale dobré myslet na to, že i slunění má svá pravidla. 1. Mažte se vždy, když jdete na slunce – každý pobyt na slunci bez užití UV filtru zvyšuje riziko rakoviny kůže a zrychluje její st ...

Čas načtení: 2019-02-21 09:45:45

Zapnutí protokolu HTTP/2 na webovém serveru

O protokolu HTTP/2 bylo za poslední 3 roky napsáno mnoho a jistě tento termín znáte. Nástupce protokolu HTTP 1.1 z devadesátých let výrazně zrychluje načítání stránek a dokáže kouzla při mnoha obrázcích na stránce. Dnes se podíváme na postup zapnutí HTTP/2 na serveru, které se může hodit v případě, že ho stále nevyužíváte.

Čas načtení: 2019-07-02 07:35:52

Christian Guay-Poliquin: Tíha sněhu (ukázka z knihy)

Do blíže neurčené vesnice, snad někde v kanadských lesích, se v blíže neurčeném čase dostane zraněný mladý muž. Lidé jsou od vzdálených měst odříznutí závějemi sněhu, jsou bez elektřiny a docházejí jim zásoby. Přesto se zraněného ujmou a ubytují ho u podivínského Matthiase ve srubu nad vsí. Za dodávky potravin a za dřevo na otop se Matthias uvolí o mladíka pečovat. Občasné návštěvy řídnou, ti, kdo mohou, uvězněnou vesnici záhadně opouštějí. Matthias a jeho vnucený spolubydlící tvoří podivné společenství, plné pochopení i podezřívání. Každý má své tajemství, na které téměř bez ustání padá nový a nový sníh, jenž tíží domy i duše…   Ukázka z knihy: 1 LABYRINT Rozhlédni se. Tohle místo je obsáhlejší než kterýkoli lidský život. Ten, kdo se pokusí uprchnout, je odsouzen k tomu, aby se sem touž cestou vrátil. Ten, kdo se domnívá, že jde rovně kupředu, chodí ve velkých soustředných kruzích. Tady se rukama ani pohledem nedá ovládnout nic. Tady vnější svět upadá v zapomnění a žádná paměť s tím nic nezmůže. Rozhlédni se znovu. Ten labyrint je bezvýchodný. Rozprostírá se všude, kam až dohlédneme. Rozhlédni se ještě lépe. Žádný netvor, žádná vyhladovělá šelma se v těchto spletitých chodbách netoulá. Ale jsme v pasti. Buď počkáme, až nás přemohou dny a noci, anebo si vyrobíme křídla a uletíme. TŘICET OSM Sníh vládne svrchovaně. Vévodí krajině, drtí hory. Stromy se klaní, klaní až k zemi, ohýbají hřbet. Podvolit se nechtějí jen vysoké smrky. Trpí, rovné a černé. Ohraničují konec vesnice, začátek lesa.             Za mým oknem rejdí ptáci, přilétají a odlétají, hašteří se a zobou. Čas od času se některý z nich znepokojeně zahledí na poklidný dům.             Kolmo k vnějšímu okennímu rámu je připevněná oloupaná větvička, která slouží jako barometr. Pokud ukazuje k nebi, bude hezky a sucho; pokud ukazuje k zemi, bude sněžit. V tuto chvíli je počasí nejisté, větvička se drží přesně v prostředku své dráhy. Musí být pozdě. Neproniknutelná šeď oblohy postrádá jakýkoli odstín. Slunce by mohlo být kdekoli. Ve vzduchu tu a tam poletují sněhové vločky a lepí se na každou vteřinu. Zhruba sto kroků od domu, na mýtině, zatlouká Matthias do sněhu dlouhou tyč. Je jako lodní stěžeň. Ale bez plachet a bez vlajky.             Na římse perlí kapky vody a stékají na špičky rampouchů. Když vyjde slunce, ledové krápníky se rozzáří jako ostré břitvy. Čas od času se některý z nich ulomí, spadne a zaboří se do sněhu. Probodne nekonečno. Jenže sníh je neporazitelný. Brzy dosáhne až ke spodní části mého okna. Potom k té horní. A už nic neuvidím.             Je zima. Dny jsou krátké a ledové. Sníh cení zuby. Širé prostory se choulí do sebe.   TŘICET DEVĚT   Rám mého okna je vlhký. Na dřevě se vyjímají léta, houbovitá a barevná. Když hodně mrzne, obrostou krystalickou jinovatkou. Vypadá jako lišejník.             V kamnech praská pár polen. Z postele vidím, jak se za sacím otvorem blýskají řeřavé uhlíky. Jsou to stará a masivní kamna. Jejich dvířka vržou, kdykoli se pohnou. A tahle kupa černé rozpálené litiny se stala středobodem našich životů.             Jsem ve verandě sám. Nic se nehýbe. Všechno je na svém místě. Stolička u vchodu, houpací židle, věci na vaření, všechno. Zato na stole stojí podivný zlatavý válec. Ráno tam nebyl. Matthias určitě zašel vedle do domu. Ale já jsem to nepostřehl.             Bolest mi nedopřává chvíli oddechu. Drží mě, svírá, ovládá mě. Abych ji vydržel, zavírám oči a představuju si, jak sedím za volantem svého auta. Když se hodně soustředím, slyším dokonce i zvuk motoru. Vidím ubíhající krajinu, oslňuje mě úběžník silnice. Zato jen co oči pootevřu, rozdrtí mne skutečnost. Jsem upoután na lůžko, s nohama v dlahách, neschopný pohybu. Z auta je hromada pokrouceného šrotu kdesi pod sněhem. A už nejsem pánem svého osudu.             Ticho prolomí kručení. Mám hlad. Jsem slabý a ochromený. Na nočním stolku zbylo jen pár drobků černého chleba a olejnatý lógr na dně hrnku. Matthias by měl přijít každou chvíli.   ČTYŘICET JEDNA   Dveře se otevřou a do místnosti vtrhne závan studeného vzduchu. Matthias vejde a hodí vedle kamen náruč dřeva. Polena do sebe narážejí a na podlahu dopadají kousky kůry.             Matthias si sundá bundu, klekne si a prohrábne oheň pohrabáčem. Stopy po Matthiasových vysokých botách se roztékají podél nerovností na podlaze.             „Moc velká zima tam není,“ řekne a natáhne ruce k teplu, „ale je vlhká. Proniká až do morku kostí.“             Když už plameny hučí a olizují kovové stěny, Matthias zavře dvířka kamen, dá ohřívat hrnec s polévkou a obrátí se ke mně. Přerostlé obočí, bílé vlasy a čelo rozbrázděné výraznými vráskami mu dodávají vzezření šíleného vědce.             „Něco pro tebe mám.“             Svraštím obočí. Matthias vezme ze stolu zlatavý válec a podá mi ho. Tvář se mu roztáhne do širokého úsměvu. Válec je těžký a teleskopický. S prosklenými konci. Prohlížím si ho ze všech stran. Je to dalekohled. Takový kdysi používali námořníci, když vyhlíželi tenkou linii pobřeží nebo nepřátelské lodě.             „Podívej se ven.“             Nadzvednu se v posteli, roztáhnu posuvný tubus a přiložím si ho k oku. Všechno se ke mně přiblíží a každá věc získá přesný obrys. Jako bych se ocitl na druhé straně okna. Černí ptáci, stopy kroků ve sněhu, matoucí klid vesnice, okraj lesa.             „Podívej se znovu.“             Dost dobře nechápu, proč. Venkovní kulisu znám nazpaměť. Už se na ni dívám dlouho. Po pravdě řečeno na léto si moc nepamatuju, kvůli horečce a lékům, ale sledoval jsem pomalou proměnu krajiny, šedou podzimní oblohu, načervenalé světlo stromů. Pozoroval jsem, jak jinovatka okusuje kapradí, jak se vysoká tráva láme při sebemenším vánku, jak na promrzlou zemi dopadají první vločky. Viděl jsem stopy, které zanechala zvěř, když zkoumala okolí po první chumelenici. Od té doby se obloha nemůže nabažit zasypávání scenérie. Krajině vévodí čekání. A všechno se odložilo na jaro.             Scenérie je to bezvýchodná. Hory vykrajují obzor, les nás obkličuje ze všech stran a sníh vypaluje oči.             „Podívej se líp,“ doráží Matthias.             Zadívám se na dlouhou tyč, kterou Matthias právě zatloukl na mýtině. Zjišťuju, že na ni pečlivě vyřezal stupnici.             „Je to sněhoměr,“ oznamuje vítězoslavně.             Přes dalekohled je vidět, že výška sněhu dosáhla jedenačtyřiceti centimetrů. Chvíli pozoruju bělostnou venkovní kulisu, pak padnu na postel a zavřu oči.             „Úžasné,“ říkám si. „Odteď můžeme měřit naši bezradnost.“   ČTYŘICET DVA   Matthias zadělává na černý chléb, což je tlustá obdélníková placka z pohankové mouky a melasy. Říká, že je sytá a výživná. A že to je to nejlepší, co můžeme dělat, když si musíme odměřovat potraviny do té doby, než dostaneme další příděl.             Překvapivě úspornými gesty, jako nějaký starý šaman, mísí, hněte a tvaruje těsto. Když skončí, vyklepe si z oblečení oblak mouky a začne ty černé chlebové placky péct přímo na plátu kamen.             Vyčasilo se. Pozoruju domy ve vesnici, mezi stromy, na úpatí kopce. Většina z nich nejeví známky života, ale z několika komínů se vydatně kouří. Šedé sloupy stoupají vzduchem hezky rovně, jako by se odmítaly rozpustit v nekonečnu. Je jich dvanáct. Třináct s tím naším. Přes dalekohled se zdá, že vesnice leží hodně blízko, ale zdání klame. Je vzdálena přes hodinu chůze. A já pořád nedokážu vstát z postele.             Myslím, že slunovrat už byl. Dráha slunce na obloze je ještě hodně krátká, ale dny se nepozorovatelně prodlužují. Nový rok už je asi taky za námi. Jistě to nevím. Ale co na tom záleží? Už dávno jsem ztratil pojem o čase. A chuť mluvit taky. Odolat mlčení by nedokázal nikdo, koho by v zimě, ve vesnici bez proudu přikovaly k posteli zlomené nohy.             Ještě máme slušnou zásobu dřeva, ale zmenšuje se rychle. Žijeme v uzavřené verandě prošpikované průvanem a Matthias několikrát za noc vstává, aby přiložil do kamen. Když se zvedne vítr, zima nás má jako na dlani.             Dřevo a zásoby nám dovezou za pár dní. A já, i když si pořád opakuju, jaké mám štěstí, že jsem přežil těžkou autonehodu, pořád myslím na to, že sám nemůžu dělat vůbec nic.   ČTYŘICET DVA   Srpek měsíce kolébá černá nebesa. Na sněhu se vytvořila tlustá a třpytivá krusta. V odlescích noci vypadá jako klidná a měňavá mořská hladina.             Světlo olejové lampy vykresluje na zdech zlatavé stíny. Matthias mi přináší misku polévky a placku černého chleba. Pořád jíme jen polévku s chlebem. Zbytek polévky pokaždé poslouží jako základ pro tu další. Když se dostaneme na dno hrnce, Matthias přileje vodu a přidá všechno, co mu padne pod ruku. Pokud máme maso, neopomine udělat vývar z tuku a kostí. Zelenina, tvrdý chléb, všechno jde do polévky. A každý den při každém jídle tu bezednou polévku baštíme.             Matthias usedá ke stolu a nenápadně spíná ruce k modlitbě, zatímco já hltám všechno, co můžu. Často dojím dřív, než se do své porce pustí on.             Ze začátku mě musel Matthias do jídla nutit, abych se zotavil a zase získal zdravou barvu. Pomáhal mi, když jsem se nadzvedával na lůžku, a trpělivě mě krmil po lžičkách jako dítě. Dnes už se dokážu opřít o polštáře sám. Bolest a únava přetrvávají, ale chuť k jídlu se mi vrátila. Když se Matthiasovi podaří schrastit pár litrů mléka, udělá z něj pomocí syřidla, které našel na statku v mléčnici, měkký sýr. Někdy z něj trochu daruje vesničanům, ale často bývá tak dobrý, že ho během několika dní vyžereme sami přímo z utěrky, v níž odkapával.             Hojení ran mě stojí hodně energie. Odhadování plynoucího času taky. Možná bych měl jako Matthias prostě říkat „než napadl sníh“ a „co napadl sníh“. Ale to by bylo příliš snadné.             Už měsíce jsme bez elektřiny. Ve vesnici to prý začalo krátkodobými výpadky. Nikoho neznepokojovaly. Všichni si na ně téměř zvykli. Trvaly několik hodin, a pak se vše vrátilo do normálu. Až do toho rána, kdy už proud nenaskočil. Ani tady, ani jinde. Stalo se to v létě. Lidi to brali z té lepší stránky. Zato když přišel podzim, museli si promyslet, jak se zařídí. Jako by je ta situace zaskočila. A teď je zima a s tím nikdo nic nenadělá. V domech se všichni seskupují kolem kamen a začouzených kastrolů.             Matthias dojedl polévku a odsouvá misku do středu stolu.             Chvíli se nic neděje. Tyhle okamžiky oddechu po jídle mám obzvláště rád.             Ale nikdy netrvají dlouho.             Matthias vstane, posbírá nádobí a umyje je ve dřezu. Potom zabalí chlebové placky do plastové tašky, poskládá oblečení, které viselo nad kamny, povytáhne knot olejové lampy, vezme brašnu první pomoci a přisune si ke mně židli.   ČTYŘICET DVA   Matthias si odkašle, jako by mi chtěl předčítat. Ale nic neřekne, prokřupne si krk na obě strany a stáhne mi z nohou prošívanou deku.             Odvrátím se. Matthias si možná myslí, že se dívám ven, ale v černém skle velmi dobře vidím jeho odraz. Rozepíná na pravé dlaze jeden řemínek za druhým. Pak mi podebere patu dlaní a zvedne mi nohu.             Zrychluje se mi tep. Bolest řve a drží mě v šachu jako nějaká zdatná a obratná šelma.             Matthias trpělivě odmotává obvazy. Pracuje pomalu a metodicky. Když mu zbývá pár posledních otoček, cítím gázu, která se mi působením vlhka, krve a infekce přilepila na kůži. Zbytek obvazu rozstřihne a s promyšlenou obezřetností ho strhne. Zhluboka se nadechnu a soustředím pozornost na vzduch, jenž mi proniká do hrudního koše. Matthias se odkloní. Soudím, že posuzuje zarudnutí, otok, kostní kalus, tvar holeně a kolena.             „Už brzy ti vyndají stehy,“ podotkne, když mi dezinfikuje ránu.             Pálí to jako ďas. Mám pocit, že tkáně na kostech se mi rozpouštějí.             „Nehýbej se!“ zahřímá Matthias. „Nech mě pracovat.“ {loadmodule mod_tags_similar,Související}             Zkouším zaměřit pohled co nejdál od svých nohou, do zadní části místnosti, kde se nacházejí dvoje dveře. Ty vchodové a ty, co vedou do domu. Dívám se na masivní kamna, na věci na poličkách, na strop a trámy otesané sekyrou. Visí na nich dvě žárovky – jako kostry dinosaurů v muzeích.             Matthias vytahuje z brašny první pomoci tubu a pokouší se rozluštit, co je na ní napsáno. S povzdechem vyloví z kapsy u košile brýle a nasadí si je na špičku nosu.             „To by šlo.“             Než mě znovu ováže, natře ránu silnou vrstvou masti. Je to studené. Chvíli mi to přináší úlevu. Do té doby, než opět stáhne řemínky dlahy, aby mi znehybnil nohu, a než mi srdce začne velice silně bušit ve skráních. Pevně se chytím prostěradla a proklínám svůj osud. Matthias na mě mluví. Rty se mu pohybují, ale já nic neslyším. Myslím, že mi říká, že je hotovo. Po několika vteřinách se bolest lehce zmírní a pak ke mně slabě, jako z velké dálky, dolehne jeho hlas.             „Vydrž,“ říká, „vydrž, teď musíme ošetřit druhou nohu.“   Christian Guay-Poliquin (*1982) je frankofonní kanadský spisovatel. Vystudoval literaturu na Université du Québec v Montrealu a Université Champagne-Ardenne v Remeši. Už jeho první kniha Kilometr za kilometrem (Le fil des kilometres, 2013) vyvolala pozornost čtenářů i kritiky a přinesla autorovi několik nominací na literární ocenění. Obrovský úspěch se dostavil s druhým titulem Tíha sněhu (Le poids de la neige, 2017), jenž získal několik významných ocenění a byl dosud přeložen do deseti jazyků včetně češtiny. Přeložila Danuše Navrátilová, nakladatelství Argo, Praha, 2019, váz., 272 stran.

Čas načtení: 2020-11-05 10:31:22

[RECENZE] Chytré hodinky Ticwatch Pro 2020 – to lepší s Wear OS

Chytré hodinky TicWatch Pro nejsou na trhu úplnou novinkou. Letos se ale objevila nová verze TicWatch Pro 2020, která starší model poněkud vylepšuje. Jde o jakýsi upgrade, jenž spočívá zejména v přidání 1 GB operační paměti, což hodinky oproti původní verzi znatelně zrychluje. Technické parametry chytrých hodinek Ticwatch Pro 2020 Osvědčený design Zkusili jsme vizuálně porovnat staré TicWatch Pro a nové TicWatch Pro 2020. Rozdíly ve vzhledu jsou prakticky neznatelné. Verze 2020 vyniká stejným brutalistickým pojetím displejů jako předchozí verze. Neliší se ani dvě velká tlačítka z boku korpusu hodinek. Řemínek je kombinací kůže a gumy, která brání sklouzávání hodinek The post [RECENZE] Chytré hodinky Ticwatch Pro 2020 – to lepší s Wear OS first appeared on SmartMag.cz.

Čas načtení: 2022-08-06 23:22:00

Může mít suplementace vliv na efekt profesionálních kosmetických ošetření?

Bezpochyby! Při zákrocích v ordinaci se obvykle stimuluje lymfatický i oběhový systém a zrychluje se metabolismus ve tkáních. Cílem je zlepšit kvalitu pleti, zvýšit její hustotu, napětí a vyhladit vrásky. Pro uvolnění a zrychlení syntézy kolagenu v pokožce stimulované během ošetření by bylo ideální poskytnout jí dostatečnou podporu. Základním substrátem tohoto procesu je samozřejmě vitamín C a perorální suplementace kolagenu, které mají pozitivní vliv na zlepšení kvality pokožky. 𝐕𝐢𝐭𝐚𝐦𝐢𝐧 𝐂+ v kapslích, na bázi rostlinných extraktů nebo tekutý lipozomální 𝐋𝐢𝐩𝐨𝐕𝐢𝐭𝐮𝐦 𝐂 a liofilizovaný 𝐂𝐨𝐥𝐥𝐚𝐠𝐞𝐧 𝐁𝐨𝐨𝐬𝐭𝐞𝐫 jsou dokonalou podporou po kosmetických procedurách. Klíčem k úspěchu je kvalita výživového doplňku, jeho biologická dostupnost, jakož i trpělivost a disciplína při pravidelné suplementaci. 3 měsíce je ideální doba k vyrovnání případných nedostatků, ale první účinky (v závislosti na stavu organismu) můžeme pozorovat již v prvních 30 dnech.

Čas načtení: 2024-02-27 13:00:00

Údaje z Ministerstva průmyslu a informačních technologií Číny ukazují, že čínská průmyslová ekonomika se obecně zotavuje a zlepšuje a informační a komunikační průmysl zrychluje svůj rozvoj. (video)

Údaje z Ministerstva průmyslu a informačních technologií Číny ukazují, že čínská průmyslová ekonomika se obecně zotavuje a zlepšuje a informační a komunikační průmysl zrychluje svůj rozvoj. Celkový rozsah čínského zpracovatelského průmyslu vede

Čas načtení: 2024-03-08 14:20:00

Digital Transformation Summit ukáže nejnovější trendy i příklady z praxe

Tempo digitální transformace neustále zrychluje a nově čelí výzvám spojeným s využitím AI. Stále více firem řeší, jak se na digitální budoucnost připravit a jak v ní efektivně pracovat s umělou inteligencí. 5. ročník Digital Transformation Summitu proto přinese nejnovější zkušenosti, poznatky a inspiraci od českých i nadnárodních lídr...