EUR 25,145 || 
JPY 15,448 || 
USD 24,075 || Hodinářská společnost Richard Mille má dva nové sportovní ambasadory a tak na jejich počest připravila modely hodinek RM 67-02 High Jump a RM 67-02 Sprint. Katarský atlet Mutaz Essa Baršim se specializuje na skok do výšky a je mistrem světa pro rok 2017, proto stojí za modelem RM 67-02 High Jump. Druhým atletem je Wyade …
Čas načtení: 2017-08-30 13:16:09
Richard Mille RM 67-02 High Jump & RM 67-02 Sprint
Hodinářská společnost Richard Mille má dva nové sportovní ambasadory a tak na jejich počest připravila modely hodinek RM 67-02 High Jump a RM 67-02 Sprint. Katarský atlet Mutaz Essa Baršim se specializuje na skok do výšky a je mistrem světa pro rok 2017, proto stojí za modelem RM 67-02 High Jump. Druhým atletem je Wyade …
\nČas načtení: 2024-03-08 19:35:38
Roman Staněk dnes v Džiddě neměl správné tempo a nevyužil šanci na body.
Warning: Trying to access array offset on value of type null in /data/web/virtuals/320768/virtual/www/wp-content/themes/engage-mag/candidthemes/functions/hook-misc.php on line 123 Staněk skončil ve sprintu Formule 2 v Saúdské Arábii těsně za body desátý Český pilot Roman Staněk obsadil v dnešním sprintu Formule 2 v saúdskoarabské Džiddě 10. místo a jen těsně mu unikl zisk prvních bodů, které se ve sprintovém závodě udělují nejlepším osmi pilotům v cíli. Sprint ovládl Staňkův týmový kolega Richard Verschoor
\nČas načtení: 2024-05-25 08:23:14
Kvalifikace F2 v Monaku: Velký den Scuderie Trident a Verschoora
Warning: Trying to access array offset on value of type null in /data/web/virtuals/320768/virtual/www/wp-content/themes/engage-mag/candidthemes/functions/hook-misc.php on line 123 Kvalifikace F2 v Monaku 2024 Italská stáj Trident patřila v uplynulých sezonách zpravidla jen na chvost pole FIA-Formule 2. Letos ovšem tým kolem manažera Giacoma Ricciho prožívá obrodu: Roman Staněk vyhrál sprint v Melbourne a Monacká kvalifikace také vyšla navýbornou: Richard Verschoor vyrazí v neděli z pole-position a Roman Staněk
\nČas načtení: 2024-09-24 16:30:00
Hlava na špalku? Šéf Deutsche Bahn se dušuje, že vlaky budou jezdit téměř na čas
Generální ředitel Deutsche Bahn Richard Lutz chce v příštích třech letech zvýšit dochvilnost dálkových vlaků ze současných přibližně 60 procent na 75 až 80 procent v příštích třech letech, a to prostřednictvím komplexního renovačního programu. „Zlepšení uvidíme již v příštím roce,“ oznámil generální ředitel Deutsche Bahn Richard Lutz listu Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Čas načtení: 2024-09-14 07:30:00
Deutsche Bahn chtějí omezit vlakovou dopravu na přetížených trasách
Podle zpráv v německých médiích nový restrukturalizační program společnosti Deutsche Bahn počítá mimo jiné s omezením vlakové dopravy v přetížených železničních uzlech. Na německého státního dopravce se v poslední době valí kritika za kritikou. Aby byly Deutsche Bahn opět dochvilnější, zřejmě zvažují snížení počtu vlaků v přetížených uzlech.
Čas načtení: 2019-11-17 10:49:41
Po Hrdinech přicházejí Učenci!
S pokračováním úspěšného humoristického románu přichází Petr Luňák Nakladatelství Dokořán vydává Učence, volné pokračování humoristického románu Hrdinové od Petra Luňáka a Marka Pečenky. Knihu napsal nyní pouze Petr Luňák. Jak sám s nadsázkou říká: „Po krásném dobrodružství s Markem Pečenkou nad románem Hrdinové jsem se vydal na spisovatelskou stezku sám a po večerech i nocích sepsal volné pokračování pod názvem Učenci.“ Hlavní hrdina Richard Míča je nyní již mladý nadějný pedagog a vědec, který tráví svůj jednotvárný život psaním článků o kontrafaktuální historii a úloze náhody v dějinách, až se jednoho dne objeví trochu výstřední profesor jedné z amerických univerzit… Učenci mají typické rysy univerzitního románu a v mnohém připomínají romány Kingsleyho Amise nebo Davida Lodgea. Českým čtenářům není tento druh románu příliš známý; příběh je podaný humorným, místy až satirickým způsobem, a čte se jedním dechem. Autorovi byly inspirací jeho vlastní vzpomínky na působení na univerzitě a jeho studijní pobyt v zahraničí po sametové revoluci. Ukázka z knihy, strana 21: Vstal, přešel k oknu své univerzitní pracovny a pohlédl na rušnou ulici hlavního města jako do akvária. Některé rybky nikam v sluncem ozářené ulici nespěchaly. Další vrážely do okolních jako agresivní parmičky snažící se odkousnout jiným kousek ploutve. Jiné, tvořené turisty, se pohybovaly v pestrých hejnech, která se hrnula tam, kam zrovna ten nejrychlejší z nich vyrazil. Pár bezdomovců leželo na lavičkách jako sumci požírající zbytky ze dna… Urputnost, s jakou nechával pověřený ředitel Sladký zaměstnancům vzkázat, aby na schůzi institutu rozhodně přišli, nebyla nijak neobvyklá. Chystalo se možná oznámení výsledků konkurzu na místo ředitele institutu, které by rád získal Sladký, ale neměl docenturu, a to bylo i na poměry nejmladší fakulty staroslavného učení příliš mnoho. Naopak nebylo nijak proti jejím způsobům, že všechny dosavadní konkurzy měl jako pověřený ředitel institutu organizačně na starosti sám Sladký. Všechny nakonec skončily bezvýsledně a Sladkého interregnum se opět prodloužilo. Chod schůze jistě naruší doktor Koller, který se ve zralém akademickém věku rozhodl odejít ze zavedených fakult a užívat si života právě na tomto institutu. Pověřený ředitel ho nemohl ani cítit především pro jeho neuvěřitelné způsoby: Koller nejen říkal nahlas, co si mnozí jen mysleli, ale zpravidla to říkal i v přítomnosti toho, koho se to týkalo, a působil tak dojmem nepříliš dovedného břichomluvce. Sladký omezoval kontakty s Kollerem na minimum a tajil před ním den a čas příští schůze institutu, což mu však Richard, kterého s Kollerem pojilo přátelství a sdílená kancelář, rád donesl. Z planého přemítání ho vyrušil Kollerův příchod. Kolega na sobě tentokrát neměl svůj obvyklý nepraný svetr a letité džínsy, ale zánovní, i když pomačkaný oblek. „Byl jsem na přednáškovém turné po českých provinciích, jinak různých kyselých prdelích,“ odpověděl na Richardovu otázku, odkud že to jede, když usedl do židle na kolečkách, až zapraštěla. „Kdyby dneska nebyla ta schůze, tak jsem jel rovnou domů, abych se alespoň vyspal. Ale svým způsobem mě zajímá, s čím se pan pověřený ředitel opět vytasí.“ „Ty jsi přednášel o své poslední knize?“ nemohl si Richard při nejlepší snaze vzpomenout na její název. „Nebyla snad reakce, jakou sis představoval? Kde jsi vůbec byl?“ „V Ostravě, která je přesně stejně hnusná jako před třiceti lety, když jsem tam byl naposledy.“ „No a?“ „Asi tři babky, co se do tamního Domu knihy přišly ohřát. A to individuum, co tam dělá ředitele a celej ten nesmysl si vymyslelo, mě začalo utěšovat. Prý je tak malým zájmem opravdu překvapen, obzvláště po zkušenosti z minulého týdne, kdy tam měli známého vojenského historika, kapitána Šuláka. Měli prý nabito a lidé i stáli.“ „O čem mluvil? O kolové technice meziválečné československé armády?“ „Ne, přednášel prý o londýnských výsadkářích během druhé světové války.“ „Šulák je těžká konkurence,“ uznal Richard. Svého bývalého spolužáka, který z vášně k historii vojenství vstoupil do armády, slyšel nedávno v rozhlase hovořit o atentátu na Heydricha. Hrdinné parašutisty nazýval „kluky“, což mohlo v méně informovaném posluchači vyvolat dojem, že u mikrofonu není historik, ale jeden z Heydrichových katů, kterému se nějakým zázrakem podařilo dostat z krypty cyrilometodějského kostela v Resslově ulici, ale musel ze strachu před komunistickou mocí o svém údělu až donedávna mlčet. „Takže jsi přijel z Ostravy?“ „Ne, přijel jsem z Havlíčkova Brodu.“ „Cos proboha dělal tam?“ „Taky přednášel, co jiného? Tedy vlastně taky nepřednášel.“ „Zas nikdo?“ „Tam situace zpočátku vypadala mnohem líp. Když jsem šel k tý budově, kde se to mělo konat, bylo tam plno lidí.“ „No tak vidíš.“ „Pak se ale ukázalo, že důvod je úplně jinej než moje přednáška.“ „Taky tě předběhl kapitán Šulák?“ „Ale ne, to by snad ještě nebylo to nejhorší. Konala se tam mše Svědků Jehovových a organizátoři obou akcí si popletli data.“ „Jaks poznal, že jsou to Svědci? Já je poznám, jenom když somrujou u dveří. Mohla to bejt třeba i nějaká jiná sekta.“ „Tvrdili, že Ježíš zemřel na kůlu.“ „Tak to asi Svědci byli. Ale myslím, žes to vzdal moc rychle. Měl jsi jim nabídnout, že místo dnešního kázání, jestli teda nějaký maj, jim na jejich černý mši předneseš něco o obrazu amerického Jihu v umělecké literatuře období rekonstrukce,“ rozpomněl si Richard na téma Kollerovy knihy. „Možná, že bys je zmátl názvem.“ Mluvil bez jakékoli ironie. Koller před časem na ono téma přednášel na semináři pro členy institutu a veškeré posluchačstvo s výjimkou Sladkého si získal, když namísto předpokládané nudy akademickou společnost bavil barvitým líčením, jak se nazrzlým jižanským paničkám chvělo chřípí vzrušením při pohledu na potem lesklá, svalnatá těla černých otroků při práci na bavlníkových plantážích. „Proslýchá se, že už jsou známy výsledky konkurzu na ředitele našeho institutu,“ vracel se Koller k tématu dnešní schůze. „Tak nám možná chce sdělit tu radostnou novinu, že opět nebyl nikdo vybrán, anebo že se vědecká rada rozhodla, že skutečnost, že Sladký nikdy nic nenapsal, by neměla stát v cestě jeho ředitelským ambicím. Tedy nepočítám-li tohle,“ ukázal Koller cedulku na okně, na níž Sladký poněkud zeširoka vysvětloval, že okna je nutno zavírat, protože jinak vniká do místnosti chladný vzduch, musí se více topit a to se projevuje na příliš vysokých účtech, které univerzita musí platit za energie. Tyto promrhané prostředky by fakulta údajně mohla použít na mnohem prospěšnější účely. S podobnými ponaučeními se bylo možno setkat téměř ve všech místnostech institutu. O autorovi: Petr Luňák (1966) vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po roce 1993 přednášel na Institutu mezinárodních studií FSV UK, od roku 2000 působí v mezinárodním sekretariátu NATO. Je autorem řady prací s tematikou studené války (např. Encyklopedie moderní historie, 1995, spoluautor; Západ: Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce, 1997; Plánování nemyslitelného: československé válečné plány 1950 – 1990, 2007, rozšířené vydání 2019). V roce 2014 vydal s Markem Pečenkou román Hrdinové, jehož jsou Učenci volným pokračováním. TZ
Čas načtení: 2024-02-29 05:17:49
Richard Lewis, Comedian and ‘Curb Your Enthusiasm’ Actor, Dies at 76 - The New York Times
Richard Lewis, Comedian and ‘Curb Your Enthusiasm’ Actor, Dies at 76 The New York TimesRichard Lewis Dies: Beloved Comic, ‘Curb Your Enthusiasm’ Actor Was 76 DeadlineLarry David Pays Tribute to Richard Lewis: ‘Like a Brother to Me … the Funniest Person and Also the Sweetest’ VarietyRichard Lewis Said He Was 'Doing Quite Well' amid Parkinson's Less Than 3 Weeks Before His Death (Exclusive) PEOPLERichard Lewis Riffing in One of His Last Interviews The New York Times
Čas načtení: 2024-06-24 15:46:05
Druhý námořní lord [1771-1904]
Autor: FiBe Datum: 24.06.2024 15:46:05 Druhý námořní lordNástupce: Druhý námořní lordOBDOBÍHODNOSTJMÉNOOBRÁZEKDD.11.1830-DD.08.1834Rear AdmiralGeorge Heneage Lawrence Dundas-DD.08.1834-DD.12.1834Vice-AdmiralWilliam Parker-DD.MM.1835-DD.MM.1841Vice-AdmiralJohn Beresford-DD.MM.1835-DD.MM.1841Vice-AdmiralWilliam Parker-DD.MM.1841-DD.MM.1841Rear AdmiralEdward Thomas Troubridge-DD.MM.1841-DD.MM.1846Vice-AdmiralWilliam Hall Gage-DD.MM.1846-DD.MM.1847Vice-AdmiralJames Whitley Deans Dundas-DD.MM.1847-DD.MM.1847Vice-AdmiralHenry Prescott-DD.MM.1847-DD.MM.1852Vice-AdmiralMaurice Frederick FitzHardinge Berkeley-DD.MM.1852-DD.MM.1852Vice-AdmiralHouston Stewart-DD.MM.1852-DD.MM.1853Vice-AdmiralPhipps Hornby-DD.MM.1853-DD.MM.1854Vice-AdmiralMaurice Frederick FitzHardinge Berkeley-DD.MM.1854-DD.MM.1855Vice-AdmiralRichard Saunders Dundas-DD.MM.1855-DD.MM.1857Vice-AdmiralHenry Eden-DD.MM.1857-DD.MM.1857Vice-AdmiralRichard Saunders Dundas-DD.MM.1857-DD.MM.1858Vice-AdmiralHenry Eden-DD.MM.1858-DD.MM.1859Vice-AdmiralRichard Saunders Dundas-DD.MM.1859-DD.MM.1861Rear AdmiralFrederick Thomas Pelham-DD.MM.1861-DD.MM.1866Vice AdmiralCharles Eden-DD.MM.1866-DD.MM.1868Vice AdmiralSydney Colpoys Dacres-DD.MM.1868-DD.MM.1872---06.05.1872-01.01.1874Vice AdmiralWalter Tarleton-DD.12.1874-15.01.1877Vice AdmiralGeoffrey Thomas Phipps Hornby-15.01.1877-06.12.1879Vice AdmiralArthur William Acland Hood-06.12.1879-12.05.1880AdmiralRichard James Meade-13.05.1880-06.03.1883AdmiralJohn Hay-06.03.1883-02.07.1885AdmiralFrederick Beauchamp Paget Seymour-02.07.1885-28.12.1888AdmiralAnthony Hiley Hoskins-31.12.1888-26.10.1889Vice-AdmiralRichard Vesey Hamilton-26.10.1889-09.05.1892AdmiralHenry Fairfax-23.05.1892-01.11.1893AdmiralFrederick William Richards-01.11.1893-27.05.1895AdmiralWalter Talbot Kerr-27.05.1895-03.05.1899Vice-AdmiralFrederick George Denham Bedford-01.05.1899-18.08.1899AdmiralWalter Talbot Kerr-18.08.1899-05.06.1902Vice-AdmiralArchibald Lucius Douglas-10.06.1902-DD.MM.1903admirálJohn Arbuthnot FisherZdroj:http://www.dreadnoughtproject.org/tfs/index.php/Second_Sea_Lordhttps://en.wikipedia.org/wiki/Second_Sea_Lord_and_Deputy_Chief_of_Naval_Staff
Čas načtení: 2024-06-25 11:09:19
Velitelství Plymouth [1743-1845]
Autor: FiBe Datum: 25.06.2024 11:09:19 Název:Name:Velitelství PlymouthPlymouth CommandOriginální název:Original Name:Plymouth CommandDatum vzniku:Raised/Formed:DD.MM.1743Předchůdce:Predecessor:--Datum zániku:Disbanded:DD.MM.1845Nástupce:Successor:Velitelství DevonportDevonport CommandNadřízené velitelství:Higher Command:DD.MM.1743-DD.MM.1845 AdmiralitaDD.MM.1743-DD.MM.1845 AdmiraltyDislokace:Deployed:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ? DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Plymouth, Hamoaze House DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Plymouth, Admiralty House (Mount Wise) Velitel:Commander:DD.07.1747-DD.08.1747 Hawke, Edward - radm ( )DD.08.1747-DD.06.1756 ?, ? ( )DD.06.1756-DD.07.1756 Rodney, George Brydges - cpt ( )DD.07.1756-DD.MM.1761 ?, ? ( )DD.MM.1761-DD.MM.1763 Durell, Philip - vadm ( )DD.01.1763-DD.06.1763 Colville, Alexander ( )DD.MM.1763-DD.MM.1766 Pye, Thomas ( )DD.MM.1766-DD.MM.1770 Edgcumbe, George ( )DD.MM.1771-DD.MM.1775 Spry, Richard - radm ( )DD.MM.1776-DD.MM.1778 Amherst, John - vadm ( )DD.MM.1778-DD.MM.1783 Shuldham, Molyneux ( )DD.MM.1783-DD.MM.1786 Milbanke, Mark ( )DD.MM.1786-DD.MM.1790 Graves, Thomas ( )DD.MM.1790-DD.MM.1792 Bickerton, Richard ( )DD.MM.1792-DD.MM.1793 Cosby, Phillips ( )DD.MM.1794-DD.MM.1796 King, Richard ( )DD.MM.1796-DD.MM.1799 Onslow, Richard ( )DD.MM.1799-DD.MM.1801 Pasley, Thomas ( )DD.MM.1802-DD.MM.1803 Dacres, James Richard ( )DD.MM.1803-DD.MM.1804 Colpoys, John ( )DD.MM.1804-DD.MM.1810 Young, William ( )DD.MM.1810-DD.MM.1813 Calder, Robert - adm ( )DD.MM.1813-DD.MM.1815 Domett, William ( )DD.MM.1815-DD.MM.1817 Duckworth, John Thomas ( )DD.MM.1817-DD.MM.1821 Pellew, Edward ( )DD.MM.1821-DD.MM.1824 Cochrane, Alexander Inglis ( )DD.MM.1824-DD.MM.1827 Saumarez, James ( )DD.MM.1827-DD.MM.1830 Carnegie, William ( )DD.MM.1830-DD.MM.1833 Dixon, Manley ( )DD.MM.1833-DD.MM.1836 Hargood, William ( )DD.MM.1836-DD.MM.1839 Beauclerk, Amelius ( )DD.MM.1839-DD.MM.1842 Moore, Graham ( )DD.MM.1842-DD.MM.1845 Milne, David ( )Náčelník štábu:Chief of Staff:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ? ( )Podřízené jednotky:Subordinated Units:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRRDD.MM.RRRR-DD.MM.RRRRČestný název:Honorary Name:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRRDD.MM.RRRR-DD.MM.RRRRVyznamenání:Decorations:Poznámka:Note:- Plymouthská stanice- Vrchní velitelství, Plymouth- Plymouth Station- Commander-in-Chief, PlymouthZdroje:Sources:en.wikipedia.org
Čas načtení: 2024-07-14 05:31:00
Richard Simmons, fitness personality and TV host, dead at 76 - CNN
Richard Simmons, fitness personality and TV host, dead at 76 CNNPauly Shore Remembers Richard Simmons: “I Hope You’re at Peace and Twinkling Up in the Heavens” Hollywood ReporterRichard Simmons, a fitness guru who mixed laughs and sweat, dies at 76 The Associated PressRichard Simmons, Exercise and Fitness Personality, Dies at 76 The New York TimesFitness guru Richard Simmons dead at 76 Yahoo! Voices
Čas načtení: 2024-07-14 04:17:00
Richard Simmons, a fitness guru who mixed laughs and sweat, dies at 76 - The Associated Press
Richard Simmons, a fitness guru who mixed laughs and sweat, dies at 76 The Associated PressRichard Simmons, fitness personality and TV host, dead at 76 CNNRichard Simmons, Iconic Fitness Guru, Dies at 76 IGNFitness pioneer Richard Simmons dies 1 day after 76th birthday USA TODAYFitness Guru Richard Simmons, Who Had a Platinum Album in 1982, Dies at 76 Billboard
Čas načtení: 2024-07-16 10:02:00
Richard Simmons’ cause of death under investigation - New York Post
Richard Simmons’ cause of death under investigation New York Post Richard Simmons Refused Medical Attention After Fall TMZWhy Did Fitness Guru Richard Simmons Turn Down Medical Attention After Bathroom Fall? Yahoo EntertainmentRichard Simmons Said 'I Know People Miss Me' in Emotional Final Interview 2 Days Before His Death (Exclusive) PEOPLEDr. Ruth, Richard Simmons, and the Joys of Eccentricity The Atlantic
Čas načtení: 2019-09-06 13:24:06
Richard Corben stvořil nepřekonatelné komiksové verze veršů a povídek Edgara Allana Poea
Duchové mrtvých amerického scénáristy a kreslíře Richarda Corbena (*1940) jsou působivou komiksovou adaptaci jistého výseku z díla Edgara Allana Poea. Jeho práce přitom Corben obvykle umocňuje, aniž si vždy vybírá ty nejznámější. Dostal tak do pevných desek své knihy hotový příval děsu i poezie vytvořený z básníkova díla let 1827–1846. Přesně řečeno se jedná o verze sedmnácti Poeových povídek a básní – výsledných adaptací je sice pouze patnáct, ale oprávněně: ve dvou případech došlo k (účinnému) sloučení původních děl. Próz je přetvořeno jedenáct a celek knihy je proložen i působivým zpracováním sedmi Poeových básní. Hned tou úvodní se měly čest stát titulní Duchové mrtvých, i když právě oni nejsou, kdo ví proč, převedeni do obrázků. Následují promyšlené a kresebně nečekané adaptace básní Osamělý, Město v moři, Spící a Očarovaný palác. Poslední z nich se – kupodivu – vyskytuje v rámci adaptace prózy Maska Rudé smrti, i když je odedávna součástí povídky Zánik domu Usherů. Poeticky řada vrcholí ve svazku adaptacemi básní Červ dobyvatel a Havran a smí se to zdát odvážné a překvapivé, ale kromě Duchů mrtvých a Červa dobyvatele, které přeložil Josef Hiršal (1920–2003), se zde překladu veršů zhostil vydavatel Václav Dort. Ten navíc upravil i překlad Očarovaného paláce od Josefa Schwarze (1915–2003). Překlad Havrana je od Martina Pokorného a – podle Dortova mínění – jde o zatím nejdokonalejší českou verze této básně. Zbytek svazku tvoří pak do komiksů převedené prózy a jde o vesměs zdařile rozlousknuté překladatelské oříšky již mnohokrát osvědčeného Jana Kantůrka (1948–2018). Autorem úvodu knihy je M. Thomas Inge, profesor humanitních věd na Randolph-Maconově univerzitě ve virginském Ashlandu a místopředseda společnosti kurátorů Muzea Edgara Allana Poea v Richmondu. Inge odhaduje, že jenom od války se vynořilo přes tři sta komiksových adaptací Poeových povídek a básní. A není divu, neboť každý známý, ale i méně známý tvůrce kreslených seriálů se během kariéry nechal aspoň jednou inspirovat Poem. „Jen jeden jediný však zasvětil větší část životní práce adaptacím jeho povídek a básní,“ zvíme, a to právě Richard Corben, etablovaný v této oblasti již od 60. let. Inge dokonce Corbena označuje za „hlavního hybatele komiksové scény“ a sami musíme uznat, že tento umělec si vypracovat neopakovatelný styl. „Corbenova představivost posunula hranice vizuálních možností komiksového umění novým, netušeným směrem,“ zdůrazňuje Inge a připomíná rok 1974, kdy se zrodil Corbenův Havran. Jeho tvůrce prokázal, že má to samé oko pro grotesknost, jakým disponoval právě Edgar Allan Poe. Corbenovy interpretace původních dějů jsou vždy nesmírně originální, ba lze je označit za vize. Ke svým oblíbeným Poeovým básním a příběhům se kreslíř opakovaně vracel a při jejich zpracovávání postmoderně využil trochu popového prostředku, zcizeného z klasických hororových komiksů vydavatelství EC Comics z 50. let, kde každý z příběhů uváděli buď „Stará čarodějnice“ anebo „Strážce krypty“ anebo alespoň „Strážce sklepa“. Corben si vybral to první a vlastní čarodějku pojmenoval Čarodějnicí Meg. To ona každý z příběhů uvádí a také uzavírá, přičemž jenom někdy se stává jejich součástí. „Meg je ošklivé stvoření, sexuálně obojetné,“ konstatuje Corben. „Někdy dost neomaleně vstupuje do děje, avšak právě její ironický přístup a sarkastické poznámky dodávají příběhům další významovou vrstvu.“ Po básni Duchové mrtvých (1827) začíná kniha adaptací skladby Osamělý (1829), ale Richard Corben čtenáře věru umně mate! Propojuje zde sny a noční můru i skutečnost do takové směsice, až složky vzájemně neodlišíme. A máme po právu úděsný pocit, že sny vždy byly odrazy některého ze světů za hranicí lidského bytí. U Města v moři (1831) využívá Corben jen začátek a konec básně, střed plní příběhem kapitána, ztrativšího v moři celý náklad. Je souzen duchy a do čí jim vpálí, že přece nepohřbil „nic cenného“. A loď byla ostatně pojištěna. Odhalí se nicméně, že náklad byl živý a tvořilo jej „třicet tun“ otroků. Bigotní fanatik je nato právem sražen do pekel. Další básnický příběh Spící (1831) je o vrahovi žen a navíc má rasový podtext. Podle všeho se odehrává v New Orleansu a jeho hrdiny jsou potomci otroků. Následuje adaptace méně známé povídky Dostaveníčko (1834), pak slavná Berenice (1835). U ní Corben experimentuje s genderovou nejednoznačností, hrdinka má totiž spíš rysy mladíka. Na konci téhle brutality o vyrvaném chrupu si i tak zkušený tvůrce jako Corben neodpustí žert. Možná laciný, ale suďte sami. Následují adaptace próz Morella (1835) a Stín (z téhož roku), pak slavný Zánik domu Usherů (1839). Ten Corben nápaditě propojil s adaptací povídky Oválný portrét (1842). Pan Usher je, jak víte, vášnivě zamilován do vlastní sestry a snaží se ji malovat. Úspěšně obraz dokončí, ale ve chvíli pomyslného vítězství a vytvoření dokonalé kopie padá objekt malířova zájmu k zemi. Jak se zdá, duše vstoupila do plátna. Ale žena je pak ve skutečnosti pohřbena zaživa. Richard Corben pietně zachoval veškeré prvky původních verzí obou povídek, ale přidal psychologický rozměr, když tu silně zvýrazňuje některé Poem pouze naznačené indicie: 47 stran tohoto komiksového příběhu je zřejmě jednou z nejlepších adaptací Edgara Poea, co kdy vznikla. Neméně populární Vraždy v Rue Morgue (1841) v Corbenových kresbách věrně dodržují vzhled architektury a oblečení v Paříži 40. let 19. století a na rozdíl od řady adaptací jiných snaživých malířů a scenáristů umí Corben držet čtenáře v napětí, kdo je vrah. Co víc, přidá druhé finále, možná ještě originálnější než klasikovo. Také Masku Rudé smrti (1842) uměl přetvořit k obrazu svému (aniž ji však poškodil) a propojil ji s básní Očarovaný palác. Ta je sice známou součástí povídky o Usherovi, ale co neseznáme? Dokonale a možná ještě dokonaleji zapadá sem. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Nato se kniha vrací k básním a Červ dobyvatel (1843) je adaptován s nejspíše už nepřekonatelnou obrazotvorností. Obklopí nás americký Divoký západ a jsme svědky nemilosrdné popravy milence a zrádné manželky. Vraždy spáchá plukovník Mann, ale tu... Vynoří se kdosi s maňásky a uspořádáno je představení Hamleta, přičemž maňásci zopakují reálné vraždy. Objevují se i lebky obou zabitých a hle, už nyní jsou prolezlé červy. A jsou to taky červi, kdo nato pozře všechny přítomné, vinné i nevinné. Následuje Předčasný pohřeb (1844), taktéž notně předělaný, Havran (1845), Sud vína amontilladského (1846) a knihu uzavírá galerie původních Corbenových obálek některých z těchto příběhů z let 2012–2014. Dodejme již jen, že profesor Inge, jenž svazek uvádí, byl rovněž editorem knižních řad Velcí komiksoví tvůrci a Rozhovory s komiksovými tvůrci. Sám pak napsal mimo jiné díla Komiks a jeho kultura, Charlie Brown a Peanuts (o slavném kreslíři Charlesi Schulzovi) a také Neuvěřitelný pan Poe: Komiksové adaptace prací Edgara Allana Poea. Nad závěrečnou poznámkou vydavatele Václava Dorta si poprvé uvědomíme, že jinak geniální Nezval psal českou verzi Havrana pravděpodobně ryze podle Vrchlického překladu. Aniž to, naiva, tušil, opsal i ty sekvence, které jeho důstojný předchůdce přidal pouze kvůli rýmům (i tak často poněkud krkolomným). Nezvalova verze se skutečně značně vzdálila od originálu a ve výsledku je pochmurná, ale daleko méně než předloha. Václav Dort ovšem ve svém dovětku českou recepci Edgara Allana Poea neprávem dost příkře odsuzuje. Není přece až tak zlá. Ale Dort je jiného názoru a píše: „Česká literatura jako by na Poea rezignovala. Jeho dílo není kompletně a ani systematicky přeloženo a kvalita překladů jeho básní je vesměs tristní. Velmi dobře to lze dokumentovat na příkladu Havrana, správněji Krkavce…“ Mezi překladateli této pověstné básně nato Dort právem vyzdvihuje Josefa Hiršala a upozorňuje také na bakalářskou práci Michaely Hudečkové „E. A. POE – THE RAVEN, Analysis of Sixteen Czech Translations, Based on Philosophy of Composition“. Jan Corben (jako adaptátor i kreslíř): Edgar Allan Poe. Duchové mrtvých. Barvy Richard Corben a Beth Corben Reedová. Z originálu Edgar Allan Poe´s Spirits of the Dead (2014) přeložil Jan Kantůrek s podporou převodů Václava Dorta, Martina Pokorného, Josefa Schwarze a Josefa Hiršala. Celková úprava překladů, barevné korekce a dovětek Václav Dort. Úvod M. Thomas Inge. Vydal Martin Trojan – 3-Jan, Imprint ComicsCentrum. Praha 2016. 224 stran
Čas načtení: 2024-05-26 05:12:10
Mary Poppins songwriter Richard Sherman dies aged 95 - BBC.com
Mary Poppins songwriter Richard Sherman dies aged 95 BBC.comRichard M. Sherman, ‘Mary Poppins’ and ‘It’s a Small World’ Songwriter, Dies at 95 VarietyRichard Sherman, Songwriter of Many Spoonfuls of Sugar, Dies at 95 The New York TimesRichard Sherman, Oscar-Winning Songwriter on ‘Mary Poppins,’ Dies at 95 Hollywood Reporter
Čas načtení: 2024-06-19 21:47:04
Autor: Jirka Cooper Datum: 19.06.2024 21:47:04 Příjmení:Surname:NewmanNewmanJméno:Given Name:Beryl RichardBeryl RichardJméno v originále:Original Name:Beryl Richard NewmanFotografie či obrázek:Photograph or Picture:Hodnost:Rank:kapitánCaptainAkademický či vědecký titul:Academic or Scientific Title:--Šlechtický titul:Hereditary Title:--Datum, místo narození:Date and Place of Birth:02.11.1911 Baraboo, Okres Sauk, Wisconsin / 02.11.1911 Baraboo, Sauk County, Wisconsin / Datum, místo úmrtí:Date and Place of Decease:08.03.1998 Richmond / 08.03.1998 Richmond / Nejvýznamnější funkce:(maximálně tři)Most Important Appointments:(up to three)- velitel čety Roty F, 2. prapor, 133. pěší pluk, 34. pěší divize- platoon leader of Company F, 2nd Battalion, 133rd Infantry Regiment, 34th Infantry DivisionJiné významné skutečnosti:(maximálně tři)Other Notable Facts:(up to three)- nositel Medaile cti- recipient of Medal of HonorSouvisející články:Related Articles:Zdroje:Sources:https://en.wikipedia.org/wiki/Beryl_Newmanhttps://www.cmohs.org/recipients/beryl-r-newmanwww.findagrave.com
Čas načtení: 2024-10-30 15:39:44
Martina Barta & David Friedman a Richard Bona Trio v Přerově
41. Československý jazzový festival (ČSJF), Městský dům Přerov, pátek 18. a sobota 19. října 2024 Hlavní program tradičního přerovského jazzfestu pokračoval po podzimním prologu a úvodním koncertu dvěma nadmíru povedenými večery. Páteční jazzovou nadílku odstartoval česko-americký Rosťa Fraš Memorial Sextet vzpomínkovým koncertem na skvělého saxofonistu a skladatele Rostislava Fraše. Letos v listopadu tomu bude už pět let, co odešel do nebeského jazzbandu, ale jeho spoluhráči a také parťáci z frýdlantské Letní jazzové dílny Karla Velebného (LJD) na něj stále nemohou […] Zobrazit celý článek Martina Barta & David Friedman a Richard Bona Trio v Přerově
Čas načtení: 2024-11-04 13:36:34
Autor: FiBe Datum: 04.11.2024 13:36:34 Příjmení:Surname:Wainwright Jr.Wainwright Jr.Jméno:Given Name:RichardRichardJméno v originále:Original Name:Richard Wainwright Jr.Fotografie či obrázek:Photograph or Picture:Hodnost:Rank:komandérCommanderAkademický či vědecký titul:Academic or Scientific Title:--Šlechtický titul:Hereditary Title:--Datum, místo narození:Date and Place of Birth:15.09.1881 Washington D.C. 15.09.1881 Washington D.C. Datum, místo úmrtí:Date and Place of Decease:28.03.1944 Annapolis 28.03.1944 Annapolis Nejvýznamnější funkce:(maximálně tři)Most Important Appointments:(up to three)--Jiné významné skutečnosti:(maximálně tři)Other Notable Facts:(up to three)- hrdina Bitvy o Veracruz- nositel Medaile cti- Battle of Veracruz Hero- Medal of Honor recipientSouvisející články:Related Articles:Zdroje:Sources:en.wikipedia.orgwww.history.navy.milwww.history.navy.mil
Čas načtení: 2025-01-10 16:20:52
Autor: FiBe Datum: 10.01.2025 16:20:52 Příjmení:Surname:FitchFitchJméno:Given Name:Richard George AlisonRichard George AlisonJméno v originále:Original Name:Richard George Alison FitchFotografie či obrázek:Photograph or Picture:-Hodnost:Rank:admirálAdmiralAkademický či vědecký titul:Academic or Scientific Title:??Šlechtický titul:Hereditary Title:--Datum, místo narození:Date and Place of Birth:02.06.1929 Londýn 02.06.1929 London Datum, místo úmrtí:Date and Place of Decease: 15.02.1994 Middleton-on-Sea, West Sussex 15.02.1994 Middleton-on-Sea, West Sussex Nejvýznamnější funkce:(maximálně tři)Most Important Appointments:(up to three) - Druhý námořní lord a náčelník námořního personálu- velitel Protiponorkové skupiny 2- velitel HMS Hermes (R 12) - Second Sea Lord and Chief of Naval Personnel- Commander: Anti-Submarine Group Two- Commander: HMS Hermes (R 12)Jiné významné skutečnosti:(maximálně tři)Other Notable Facts:(up to three)- Naval Secretary- Director of Naval Warfare- Naval Secretary- Director of Naval WarfareSouvisející články:Related Articles:Zdroje:Sources:https://en.wikipedia.org/wiki/Richard_Fitchwww.independent.co.uk
Čas načtení: 2020-05-31 19:21:30
Chvála pochybnosti aneb O jedné výhodě naší civilizace, kterou si nesmíme nechat vzít
Nemám-li dobré téma ke zpracování, občas hledám na sociálních sítích, co mě trkne. Tentokrát ani hledání moc dlouho netrvalo. Už nějakou chvíli uvažuji o tom, co napsat k tématu „fact-checkingu“, zaváděného teď Facebookem. Téma pochybování a pravdy je ale daleko širší. K článku mě definitivně popíchla tahle výměna na Twitteru. Předem upozorním, že nechci řešit otázku voleb do Rady ČT, která mi přijde jako absurdní bouře ve sklenici vody. Nikoliv nepodobné té explozi, která svého času provázela třicetikorunové poplatky u lékaře. Televize obecně je pozvolna umírající médium, které za dvacet let buď nebude existovat vůbec, nebo se změní k nepoznání. A v situaci, kdy se v Bruselu diskutuje o mechanismech přerozdělování stamiliard eur, mi tahle konkrétní personální záležitost přijde jako málo významná a zbytečně odvádějící pozornost od něčeho, co bude určovat podobu Evropy na desítky let dopředu. Ale ten princip, o kterém se oba diskutéři baví, ten vůbec banální není. Ten je naopak pro naši další civilizační existenci naprosto zásadní. Tak tedy: chvála pochybnosti. Díl první, protože to začalo být moc dlouhé. Budou i další díly, tohle téma se nedá zredukovat na pár řádků. Jedna z nejhorších věcí, která může nějakou civilizaci potkat, je dogmatismus. Přitom se do něj upadá strašně snadno. Tak snadno, že je žádoucí naopak cíleně kultivovat nějaké mechanismy disentu, aby se vám společnost pozvolna spontánně nesunula po šikmé ploše do pekel. Lidstvo má tendenci do dogmatismu zabředávat co chvíli, a to z mnoha důvodů. Za zmínku stojí minimálně čtyři. První důvod: kulturní univerzálnost. Je nápadné, jak naprosto odlišné společnosti skončily historicky v té samé pasti, začaly-li hledat Jednu Pravdu a potírat Lži Zákeřných Nepřátel. (Protože tyhle dvě věci jsou od sebe stejně neodlučné jako Pat a Mat.) Severní Korea, Islámský stát a münsterská anabaptistická komunita jsou, respektive byly, založeny na různých věroukách, ale dopracovaly to rychle do značně podobného stavu, ke kterému patřilo i znepřátelení si zbytku světa. Zrovna Evropa měla takových epizod ve svých dějinách docela dost. Asi by bylo lépe si připustit, že vůči tomu nejsme imunní, a to ani dnes. Jeden z nejhorších druhů pýchy je ten, kdy si říkáte, že nějaké X se vám rozhodně stát nemůže, protože jste přeci dostatečně vzdělaný, moudrý, poučený z historie atd. Takový stav duševní samolibosti úplně volá po tom, abyste vlezli do stejného problému znova, jen v trochu jiné podobě. Druhý důvod: do mocenských pozic se v disproporční míře dostávají psychopati, pro které zrovna potlačování názorové plurality – ať už jakkoliv líbivě zdůvodněné – představuje jeden z užitečných způsobů, jak se tam zacementovat. To je zase jednou vlastnost celého lidstva, tudíž i Evropy roku 2020. Tohle si zaslouží více detailů, vrátíme se k tomu ve druhém dílu. Třetí důvod: nelze přehlédnout, že ve válečných taženích se historicky občas stávalo, že zvítězila právě ta fanatičtější strana. Takoví první islámští chalífové se vynořili ze zaprášeného, zapomenutého kouta Arábie a dokázali buď oslabit, nebo úplně ovládnout daleko starší a vyspělejší civilizace (Byzantskou říši, předislámskou Persii). Samozřejmě to byla trochu komplexnější událost, ale zrovna ve válkách může být určitá míra dogmatismu a fanatismu spíš výhodou. Výrazně to platilo hlavně v předmoderních dobách, kdy se nebojovalo průmyslovými prostředky. Tyhle už zapomenuté války nás formovaly po celá tisíciletí a dnešní civilizace jsou vesměs právě ty, které se nakonec dokázaly svým nepřátelům nějak ubránit. Těžko tomuhle kolektivnímu duševnímu dědictví uniknout. Všimněte si, jak často i dnes ve veřejné debatě pojem „válka“ padá. I pro situace, kdy se nestřílí. Bohužel to s sebou nese riziko přepnutí k válečné mentalitě, jejíž součástí je i paranoia, co Nepřítel zrovna chystá a kdo jsou jeho posluhovači. Tím neříkám, že se to reálně nikdy neděje; děje, ale mám za to, že „léčba“ je v tomhle případě horší než nemoc. Čtvrtý důvod: nějaká část lidí chce mít „klid na práci“ a moc nepřemýšlet, což je přesně to, co vám dogmatická společnost zajistí. Ve všem je jasno, Emmanuel Goldstein je nepřítel a naše neotřesitelné hodnoty jsou X, Y, Z. Dosaďte si třeba komunismus nebo lidská práva, dogmaticky se dá pojmout úplně cokoliv. Toto je docela pohodlný způsob života pro lidi, kteří jsou duševně líní. Ti mu budou z principu fandit a hlasovat podle toho. Hlavní důvod, proč těmhle trendům vzdorovat, je ten, že dogmatická společnost za svoji zdánlivou stabilitu zaplatí ohromnou cenu. Ona ta zdánlivá stabilita je ve skutečnosti zkostnatění; skutečná stabilita vyžaduje nějakou míru pružnosti. (Zkuste si představit, jak by se vám žilo, kdybyste měli srostlou páteř. Děsivě. To samé platí o ztuhlém cévním řečišti apod.) V praxi se tenhle problém začne projevovat odlivem mozků. Nejkreativnější jedinci, právě těch pár procent lidí, kteří táhnou vývoj světa dopředu, vesměs v takovém prostředí nedokážou prosperovat. Buď nějak přežívají, ale jejich potenciál je nevyužitý, nebo utečou někam, kde mohou volně dýchat. Úplně klasický případ je v tomhle směru nacistické Německo. Hitler získal moc ve státě, který byl na technické i vědecké špici tehdejšího lidstva. Během dvanácti let existence své tisícileté říše to dokázal dokonale prošustrovat, mimo jiné proto, že vědci a jiní vzdělaní lidé před jeho verzí společenské utopie utíkali po tisících. Netýkalo se to jenom Židů, ale i „rasově čistých“ Germánů, jako byl třeba dánský jaderný fyzik Niels Bohr. Bez evropských utečenců s doktoráty by Spojené státy určitě nepostavily první atomovou bombu během několika málo let. Opačný pohyb ale prakticky neexistoval, a to ani ve 30. letech, kdy byl ještě mír. Německo pod hákovým křížem nebylo přitažlivé ani pro vědce, kteří odpovídali příslušnému etnickému profilu, a to jich přitom v Anglii, Americe či Švédsku bylo docela dost. Toto se nejspíš bude opakovat znovu a znovu. Myslím si, že to dožene i Čínu a že právě její ideologické uspořádání je důvodem, proč to soupeření o světový vliv jednoho dne prohraje. Který chytrý a tvůrčí člověk by se chtěl dobrovolně hrbit před aparátem jejich Strany, pokud má nějakou jinou možnost? Moc jich nebude, akademické prostředí Číny je pro lidi ze zbytku světa nepřitažlivé. Jsou věci, které nevyvážíte ani tunou zlata a dokonale vybavenou laboratoří. Tady je přitom dobré si uvědomit, že ti kreativní jedinci jsou zároveň dost často „pošuci“ a že jejich naprostá brilantnost v jednom oboru může být vyvážena naprostým podivínstvím v jiných oblastech života. Isaac Newton strávil mnoho času studiem okultismu, což i jeho současníkům přišlo trochu divné. Johann Wolfgang Goethe byl posedlý teorií barev, kterou považoval za svůj nejdůležitější příspěvek lidstvu. Richard Stallman, jeden z hnacích motorů hnutí za svobodný software a vývojář kompilátoru GCC, se prý chová v osobním styku neuvěřitelně divně a párkrát jsem narazil na tvrzení, že při jídle si vytrhává vlasy z hlavy, dělá z nich kuličky a háže si je do polévky (jeden zdroj). A z Twitteru takového Elona Muska si občas jeden není jistý, jestli mu nehráblo. Nemluvě o tom, že se teď pokusil pojmenovat své novorozené dítě „X Æ A-12 Musk“. No, dost bylo příkladů, ne nadarmo existuje stereotyp šíleného vědce. U umělců je to snad ještě výraznější. Podstatné v tomhle případě je, že pokud ty lidi označíte za heretiky, nepřátele společnosti či pitomce jen proto, že neodpovídají nějakým standardům projevu a chování, přijdete i o ty jejich dobré stránky. A pokud funguje aspoň trochu nějaká svoboda pohybu, tak vám utečou. Výsledky jejich práce sklidí někdo jiný, kdo bude ochoten jim poskytnout prostor k životu. Dost možná to bude nějaký váš konkurent, ne-li nepřítel. A to nutně znamená potřebu tolerovat i existenci pošuků pravých a úplných, kteří ničím produktivní nejsou. Ona se mezi těmi dvěma kategoriemi nedá položit žádná čistá hranice a jsou i jedinci, kteří průběžně přecházejí z jedné strany na druhou. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-03-11 15:15:17
Autor: Gebirgsjäger Datum: 11.03.2024 15:15:17 Příjmení:Surname:von Kraewelvon KraewelJméno:Given Name:RichardRichardJméno v originále:Original Name:Richard Karl Friedrich Bernhard von KraewelFotografie či obrázek:Photograph or Picture:Hodnost:Rank:generál pěchotyGeneral of the InfantryAkademický či vědecký titul:Academic or Scientific Title:--Šlechtický titul:Hereditary Title:--Datum, místo narození:Date and Place of Birth:17.08.1861 Sagan / 17.08.1861 Sagan / Datum, místo úmrtí:Date and Place of Decease:14.06.1943 Berlín / DD.MM.RRRR Berlin / Nejvýznamnější funkce:(maximálně tři)Most Important Appointments:(up to three)- velitel II. armádního sboru - commander of the II Army CorpsJiné významné skutečnosti:(maximálně tři)Other Notable Facts:(up to three)--Související články:Related Articles:Zdroje:Sources:https://de.wikipedia.org/wiki/Richard_von_Kraewelhttp://prussianmachine.com/aka/kraewel.htm
Čas načtení: 2024-04-11 19:03:26
Autor: Janko PALIGA Datum: 11.04.2024 19:03:26 MILITARY REVUE20, 2024, č. 4Obsah čísla:Brzkovský, Marek: Pilot, žoldnéř a dobrodruh [Jan Zumbach] (4-7)Švanda, Richard: Norská brigáda v poválečném Německu (8-9)Dolina, Miroslav: Přežil ledovou koupel v Atlantiku [Zdeněk Škarvada] (10-12)Šnajdr, Miroslav: Nálety na Palestinu (dokončení) (14-17)Siegert, Richard: Čtyři tanky najednou [Richard Siegert] (18-19)Michl, Jan: Operace Oyster (20-22)Grünwald, Jaromír: Sýrie: Peklo na zemi (dokončení) (24-26)Fencl, Jiří: Miloslav Rolčík. Tichá opora moravské zbrojařiny (28-31)Valnoha, Aleš: Rok kulatých výročí (32-33)Kos, Petr: Muzeum Broni i Militarów [www.muzeum-broni.com.pl] (34-35)Šnajdr, Miroslav: J20 (Reggiane Re.2000) (36-39)ICE: PT-91 Twardy: Tank hodný svého jména (40-43)Fencl, Jiří: Samopal Villar Perosa M 1915 (44-46)Fencl, Jiří: Brügger & Thomet, Systém APC (48-49)
Čas načtení: 2024-04-16 10:00:00
Moderátorka, BBC World at One, pondělí 15. dubna 2024, 13 hodin: Nyní se obraťme na lorda Dannatta. Richard Dannatt byl náčelníkem britského generálního štábu, šéfem britské armády v letech 2006 až 2009. Dobré odpoledne. Richard Dannatt: Dobré odpoledne. Moderátorka: Dnes ráno jste napsal článek do deníku Telegraph, ve kterém říkáte, že by si Velká Británie měla připsat zásluhy za svou ochotu přispět k této vojenské operaci. Můžete to rozebrat?Richard Dannatt: No, ať se na to díváte jakkoli, íránský útok na Izrael byl narušením suverénního území jiné země. A proti tomu je třeba se postavit. Myslím, že je naprosto rozumné, že mezinárodní koalice, která byla sestavena ve velmi krátké době. se podílela na akci proti tomuto útoku. Víme, že po izraelském úderu na konzulát v Damašku Íránci všude rozšířili, že se chystají udeřit na Izrael, což dalo Izraelcům a americkému ústřednímu velení a spojencům šanci dát dohromady reakci. A myslím, že jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN a se značným zájmem o tuto oblast není nerozumné, že se Británie na odražení tohoto nehorázného útoku skromně podílela.
Čas načtení: 2024-04-22 15:46:58
Autor: FiBe Datum: 22.04.2024 15:46:58 Příjmení:Surname:BeattyBeattyJméno:Given Name:David RichardDavid RichardJméno v originále:Original Name:David Richard Beatty, 1st Earl BeattyFotografie či obrázek:Photograph or Picture:Hodnost:Rank:admirál flotyAdmiral of the FleetAkademický či vědecký titul:Academic or Scientific Title:??Šlechtický titul:Hereditary Title:earlEarlDatum, místo narození:Date and Place of Birth:17.01.1871 Stapeley / 17.01.1871 Stapeley / Datum, místo úmrtí:Date and Place of Decease:12.03.1936 Londýn 12.03.1936 London Nejvýznamnější funkce:(maximálně tři)Most Important Appointments:(up to three) - First Sea Lord- velitel: Velká flota - velitel: 1. eskadra bitevních křižníků - First Sea Lord- velitel: Grand Fleet - velitel: 1st Battlecruiser Squadron Jiné významné skutečnosti:(maximálně tři)Other Notable Facts:(up to three)- rytíř velkokříže Řádu lázně- Knight Grand Cross of Order of BathSouvisející články:Related Articles:Zdroje:Sources:dreadnoughtproject.orgen.wikipedia.org