Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-03-11 14:57:32

Je nízkotučný mléčný výrobek vhodným doporučením pro děti?

V mnoha zemích se ve výživových doporučeních doporučuje denní příjem na živiny bohatých mléčných výrobků ve formě mléka, jogurtu nebo sýra, obvykle z kravského mléka (dále jen mléčné výrobky). Ve věku od 2 do 18 let se dětem doporučuje konzumovat 2 až 3 porce mléčných výrobků denně a přejít z konzumace plnotučných mléčných výrobků na nízkotučné, aby se předešlo obezitě a kardiovaskulárním onemocněním (KVO); toto doporučení uvádějí výživové směrnice pro Američany (DGA) a směrnice pro Spojené království, Austrálii a Evropu. Důkazy však naznačují, že při konzumaci v doporučeném množství mohou mít plnotučné mléčné výrobky nulový nebo dokonce ochranný účinek na hmotnost, adipozitu a kardiovaskulární zdraví dětí. Současná důkazní základna zahrnuje převážně observační studie; změna výživových doporučení pouze na tomto základě bude náročná. Vzhledem k tomu, že mléčné výrobky hrají v jídelníčku mnoha dětí hlavní roli, měly by být upřednostněny vysoce kvalitní intervenční studie. Zdravotníci by mezitím měli informovat o existujících důkazech pro mléčné výrobky s vyšším obsahem tuku oproti mléčným výrobkům s nižším obsahem tuku a zdůrazňovat výběr neslazených variant. Výživová doporučení v minulosti podporovala konzumaci nízkotučných mléčných výrobků za účelem kontroly příjmu energie a prevence dětské obezity. Dětské intervenční a kohortové studie však nezjistily žádnou souvislost mezi konzumací plnotučných mléčných výrobků a zvýšenou hmotností nebo adipozitou. Některé studie naopak naznačují, že nízkotučné mléčné výrobky jsou pozitivně spojeny s adipozitou, zatímco plnotučné mléčné výrobky vykazují inverzní souvislost. Jedna metaanalýza zjistila, že děti, které konzumovaly plnotučné mléko, měly o 39 % nižší pravděpodobnost výskytu nadváhy nebo obezity ve srovnání s dětmi, které konzumovaly mléko se sníženým obsahem tuku, i když heterogenita mezi studiemi byla vysoká. Podobně vědecký poradní výbor DGA z roku 2025 dospěl k závěru, že konzumace mléka s vyšším obsahem tuku oproti mléku s nižším obsahem tuku u mladších dětí může být spojena s příznivým růstem a složením těla a nižším rizikem obezity, ačkoli důkazy hodnotí jako omezené. U starších dětí a dospívajících nebyl učiněn žádný závěr. Ve většině studií byl průměrný příjem mléčných výrobků přibližně 2 porce za den, což je v souladu s doporučeními DGA. Sytící účinky mléčných výrobků s vyšším obsahem tuku mohou bránit nahrazování méně zdravých potravin. Interakce mezi tuky a dalšími živinami v mléce mohou stimulovat uvolňování střevních hormonů vyvolávajících pocit sytosti a zpomalovat vyprazdňování žaludku. Malé děti přirozeně regulují svůj energetický příjem nahrazováním energie ušetřené z jedné potraviny alternativními zdroji. Děti uvádějí větší pocit sytosti po konzumaci plnotučného mléka oproti odstředěnému mléku, a když se sníží příjem mléčného tuku, děti to kompenzují zvýšeným příjmem jiných potravin. Nadměrná kompenzace energie nezdravějšími variantami, jako jsou potraviny s vysokým glykemickým indexem (GI) nebo sladké nápoje, by mohla vysvětlit potenciálně ochrannou roli mléčných výrobků. V kohortových studiích byla konzumace potravin nebo nápojů s vysokým glykemickým indexem, ale nikoli plnotučného mléka, spojena s přírůstkem hmotnosti. Spotřebitelům se také doporučuje, aby si vybírali nízkotučné mléčné výrobky, a snížili tak příjem nasycených tuků a riziko KVO. Pediatrických studií o souvislosti mezi mléčným tukem a KVO není dostatek, aby bylo možné učinit definitivní závěr, ale některé studie prokázaly nulovou souvislost. V jedné randomizované klinické studii děti, které pravidelně konzumovaly plnotučné mléčné výrobky, vyměnily jejich příjem za méně tučné varianty po dobu 3 měsíců. Nebyly pozorovány žádné významné rozdíly v adipozitě nebo kardiometabolických rizikových faktorech (tj. krevním tlaku a hladinách sérových lipidů, glukózy, hemoglobinuA1c a C-reaktivního proteinu). K podobným závěrům dospěly i další pediatrické observační studie. Mezi možná vysvětlení těchto zjištění patří teorie, že potravinová matrice doprovázející mléčný tuk může ovlivňovat jeho biologický účinek. Četné bioaktivní sloučeniny v mléčných výrobcích mohou působit synergicky a vyvolávat jiné kardiometabolické účinky, než by se očekávalo při pohledu pouze na obsah nasycených tuků. Dalším vysvětlením je, že zvýšení hladiny lipoproteinů o nízké hustotě (LDL) vyvolané mléčným tukem lze přičíst spíše vyšší hladině velkých částic než aterogenních malých, hustých částic, takže riziko KVO zůstává nezměněno.8 Některé mléčné tuky mohou navíc přinášet kardiometabolické zdravotní výhody. Například kyselina trans-palmitoolejová vykazuje spojení s vyšší hladinou lipoproteinů o vysoké hustotě a nižší hladinou LDL a triglyceridů, stejně jako s inzulinovou rezistencí a adipozitou. Vliv na riziko KVO závisí také na tom, čím je mléčný tuk nahrazen. Nahrazení nasycených tuků potravinami nebo nápoji s vysokým obsahem GI by zvýšilo riziko KVO. V jedné studii u dospělých byly nízkotučné mléčné výrobky nahrazeny plnotučnými variantami v dietě Dietary Approaches to Stop Hypertension, což vedlo ke zvýšení příjmu nasycených tuků a odpovídajícímu snížení příjmu cukru. Dieta s vyšším obsahem tuku byla stejně účinná při snižování krevního tlaku a zlepšila také lipidový profil (snížila hladinu triglyceridů a lipoproteinů o velmi nízké hustotě bez významného zvýšení hladiny LDL cholesterolu). Vědecký poradní výbor DGA 20255 nezjistil žádnou souvislost mezi nahrazením mléčných výrobků s vyšším obsahem tuku mléčnými výrobky s nižším obsahem tuku a nemocností z KVO u dospělých, i když důkazy byly hodnoceny jako omezené. Alternativou by bylo nahrazení nasycených tuků nenasycenými tuky nebo potravinami s nízkým glykemickým indexem, což však není v západních stravovacích zvyklostech obvyklé. U dětí, pokud je omezen příjem mléčných tuků, jakými potravinami nebo nápoji to pravděpodobně nahradí? Potraviny se sníženým obsahem tuku často obsahují více cukru a přídatných látek, aby kompenzovaly horší chuťové vlastnosti. Americká mládež ve věku od 2 do 19 let navíc konzumuje většinu (67 %) svých denních kalorií z ultrazpracovaných potravin, jako jsou průmyslově zpracované obilné potraviny (např. zpracovaný chléb, cereálie, sušenky), sladké pochutiny (např. sušenky, koláče, bonbony, cereální tyčinky) a hotová jídla (např. pizza, sendviče a hamburgery). Tato skutečnost byla konzistentní napříč úrovní vzdělání rodičů a příjmem rodiny, což poukazuje na všudypřítomnost těchto potravin v dětském jídelníčku.9 Ve srovnání s méně zpracovanými potravinami mají ultrazpracované potraviny horší nutriční profil a obsahují vyšší množství sodíku a přidaného cukru.9 Je pravděpodobné, že omezení příjmu energie z mléčných tuků by mohlo vést ke kompenzaci potravinami s horší nutriční kvalitou. Stávající důkazy, i když jsou omezené, naznačují, že konzumace nízkotučných mléčných výrobků nemusí snižovat riziko nadváhy, obezity nebo KVO u dětí. Místo zaměření na obsah tuku by se měl klást větší důraz na výběr neslazených mléčných výrobků, aby byly splněny denní požadavky. Výměna 1 šálku plnotučného obyčejného mléka (12 g cukru) za mléko se sníženým obsahem tuku s čokoládovou příchutí (25 g cukru) by dětem přidala 13 g cukru. Ochucené odstředěné mléko je hlavním zdrojem přidaného cukru ve školním stravování v USA.10 Pro děti hraje domácí a školní prostředí zásadní roli při regulaci výběru mléčných výrobků. O současných důkazech týkajících se mléčných výrobků s vyšším a nižším obsahem tuku by měli být pečovatelé jasně informováni, aby rodiny mohly činit informovaná rozhodnutí na základě potřeb každého dítěte. Školy by měly podporovat konzumaci neslazených mléčných výrobků a usilovat o snížení přidaného cukru konzumovaného z ochucených mlék. Nedávná školní opatření v USA, která omezují množství přidaného cukru v ochucených mlékách, jsou krokem správným směrem. V současné době jsou důkazy o konzumaci mléčných výrobků s vyšším obsahem tuku oproti mléčným výrobkům s nižším obsahem tuku u dětí získávány převážně z pozorovacích studií, kde přetrvávají problémy s obrácenou kauzalitou, zmatením nebo zkreslením. Změna výživových doporučení pouze na tomto základě bude náročná. Vzhledem k tomu, že mléčné výrobky hrají v jídelníčku mnoha dětí zásadní roli, je zapotřebí financovat vysoce kvalitní intervenční studie, které by měly mít prioritu. Zdravotníci by mezitím měli informovat o existujících důkazech týkajících se mléčných výrobků s vyšším obsahem tuku oproti mléčným výrobkům s nižším obsahem tuku a zdůrazňovat výběr neslazených variant.   Zdroj: JAMA

Čas načtení: 2025-04-07 13:39:36

Opustila svět médií, aby založila značku výživových doplňků We Care. Inspiraci našla v New Yorku

V New Yorku narazila na obchod s výživovými doplňky o velikosti menšího supermarketu. Poradili jí a produkty zafungovaly. To byl zárodek We Care. Článek Opustila svět médií, aby založila značku výživových doplňků We Care. Inspiraci našla v New Yorku se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2017-06-13 22:45:00

Jak na správné skladování potravin?

I ty nejkvalitnější potraviny potřebují být dobře uskladněny. Díky správnému skladování prodloužíte potravinářským produktům jejich životnost, naopak špatné uchovávání může vést ke snížení výživových hodnot potravin až k jejich zkažení. Samotný nákup předurčuje výdrž potravin Výdrž potravin můžeme ...

Čas načtení: 2019-06-16 15:25:16

Nezkoušejte na tělo při dietě šok. Jezte dál vše, na co jste zvyklí

Máte pocit, že dieta je nesmírně svazující a zakazuje vám většinu vašich oblíbených jídel? Pokud strádáte, máte hlad a jen ztěžka překonáváte chutě, je vaše dieta špatná a nikdy vám trvale zhubnout nepomůže. Podle expertů i výživových poradců totiž můžete jíst všechno a nic si nemusíte odpírat. Stačí jen vědět, jak to zakomponovat do jídelníčku.

Čas načtení: 2016-09-16 12:00:00

Jak se v restauraci zdravě a dietně najíst?

Mnoho výživových poradců vám bude neustále opakovat, že pokud se chcete stravovat zdravě a vyváženě nebo dokonce dietně, nezbude vám, než si připravovat jídla doma a oblíbit si krabičky. Ovšem ne každý člověk má neustále možnost se stravovat z vlastních zdrojů a dokonce dennodenně vařit několik chod ...

Čas načtení: 2016-02-04 16:00:00

Vyhýbáte se sacharidům a cukru? Pak děláte chybu!

Jíst či nejíst? Tuto otázku si pokládá nespočet zdravě žijících lidí a koneckonců také řada lékařů, výživových expertů a jiných odborníků přes zdraví a stravu. Spousta lidí žije v přesvědčení, že sacharidy a natož pak cukry nemají ve zdravém jídelníčku co dělat a pakliže si chcete udržovat nejenom z ...

Čas načtení: 2024-02-19 17:24:45

Bývalá svetová jednotka Simona Halepová zažalovala kanadského výrobcu výživových doplnkov, žiada desať miliónov dolárov

18.2.2024 (SITA.sk) - Rumunská tenistka Simona Halepová podala žalobu na kanadskú spoločnosť Quantum Nutrition zaoberajúcu sa výrobou výživových doplnkov stravy. Ako referuje spravodajský web CNN, rodáčka.....

Čas načtení:

Výživový poradce, Výživová poradkyně

[skoleni-kurzy.eu] témata : Orientace v základních pojmech a terminologii v oblasti výživy člověka, Orientace v základech biochemie a fyziologie lidského organismu, Orientace v nutriční a tělesné diagnostice klienta, Orientace v technologii výroby potravin a jejich značení, Provádění komplexní nutriční a cílené tělesné diagnostiky klienta, Orientace v základních i alternativních směrech výživy a v jejich využitích, uplatněních a rizikách, Sestavování jídelníčku pro různé skupiny klientů, Orientace v sortimentu doplňků stravy ,Orientace v označování a výběru potravin, Vedení klienta k racionalizaci výživových názorů, Jednání s klientem ...Aktivní život od A do Z

Čas načtení: 2024-03-01 14:00:33

Děsí ji čím dál víc

Herečku Adélu Gondíkovou (50) z Ulice stále víc děsí její manžel. Jiří Langmajer (57) je znám tím, že má zálibu v nejrůznějších výživových doplňcích a vitaminech. Jenže poslední do... Celý článek najdete na webu nasehvezdy.cz

Čas načtení: 2024-03-02 09:39:49

Korejci vyvinuli rýži s buňkami hovězího masa. Má to být nová superpotravina

Korejským výzkumníkům se podařilo vyvinout rýži, jejíž zrna obsahují buňky hovězího masa. V budoucnu by mohlo jít o nutričně bohatou potravinu, jejíž produkce by zatěžovala životní prostředí podstatně méně než například chov hospodářských zvířat.Tým korejských vědců kolem výzkumnice Sohyeon Parkové v polovině února v časopise Matter publikoval zprávu, v níž oznámil úspěch při pokusu zkombinovat rýži s hovězím masem. A to nejen na talíři, ale přímo ve struktuře rýžových zrn.Text zmiňuje, že rýže je již sama o sobě nutričně hodnotná, ale přidáním buněk z hospodářských zvířat lze dosáhnout ještě podstatně vyšších hodnot. V případě takzvané hovězí rýže vědci použili buňky ze svalových a tukových tkání skotu. Její růžové zbarvení však není důsledkem obsahu „masa“, ale pochází z média, s jehož pomocí se šlechtí buněčné kultury. Barva tak může být teoreticky libovolná. Korejci experimentovali i s dalšími plodinami, například se sójou, ale rýže se ukázala jako nejvhodnější. Zjednodušeně řečeno totiž mají živočišné buňky schopnost vytvářet tkáně a porézní struktura rýžových zrn poskytuje vhodné podmínky pro jejich růst. Na zrna se tedy aplikují živočišné buňky a nechají se rozrůstat. Finální produkt vznikne za devět až jedenáct dnů a je tužší a křehčí než klasická rýže. Varianta, která obsahuje více svalové tkáně, pak podle výzkumníků voní po hovězím mase a mandlích, zatímco primárně „tuková“ verze po smetaně nebo kokosovém oleji. Vedle výživových benefitů by hovězí rýže měla také představovat přínos životnímu prostředí a stát se dostupnou alternativou masa. Server CNN uvádí, že ve Spojených státech nyní hovězí maso stojí v průměru 14,88 dolaru za kilogram (zhruba 350 korun) , zatímco u rýže je to 2,20 dolaru (51 korun). Hovězí rýže by pak neměla být o moc dražší. Podle současných propočtů by kilogram stál jen 2,23 dolaru (52 korun), přičemž výživové benefity masivně překonávají pouze velmi malý nárůst ceny. Velkoprodukce takové rýže by pak mohla přispět ke značnému snížení emisí oxidu uhličitého pocházejícího z chovu hospodářských zvířat, přičemž nejvíce tohoto plynu produkuje právě skot. Konec velkochovů? Výzkumný tým dokonce nastiňuje teoretickou možnost, že by průmyslové chovy hovězího dobytka mohly v budoucnosti zcela zaniknout. Živočišné buňky totiž lze množit laboratorně, a při jejich dostatečných zásobách by tedy nebylo potřeba získávat je přímo ze zvířat. „Dal by se tak vytvořit udržitelný potravinový systém,“ uvedla Parková. Nápad korejských vědců zaujal i další odborníky. Například expert na zemědělství a klima, profesor Neil Ward z University of East Anglia v Norwichi, hodnotí dostupná data velmi pozitivně, ale jako rozhodující kritérium obecně vidí skutečnost, nakolik bude laboratorně vyvinutým potravinám nakloněna veřejnost, tedy sami konzumenti. Ale to se v nejbližší době ještě neukáže, protože hovězí rýže se v obchodech ani restauracích jen tak neobjeví. Korejští výzkumníci totiž mají naplánované další fáze vývoje, v nichž chtějí dosáhnout ještě vyšších nutričních hodnot a zefektivnit růst živočišných tkání ve struktuře zrn. Parková však je velmi optimistická ohledně toho, že jednou by se tato hybridní potravina skutečně měla objevit v běžném prodeji a nejen tam. „Mohla by sloužit jako potravinová pomoc při hladomoru, součást vojenské stravy, nebo dokonce jako potravina při misích ve vesmíru,“ hledí výzkumnice do budoucnosti. Zdroj: Novinky  

Čas načtení: 2024-03-16 12:10:00

Krasobruslařka Valijevová dostávala od 13 let 56 různých léků a výživových doplňků

Od svých 13 do 15 let dostávala ruská krasobruslařka Kamila Valijevová 56 různých léků, potravinových a výživových doplňků, které nejsou na seznamu zakázaných látek Světové antidopingové agentury (WADA). Oznámil to nyní Sportovní arbitrážní soud, který na konci ledna potrestal sedmnáctiletou závodnici čtyřletým zákazem startů za pozitivní dopingový test na ruském šampionátu v prosinci 2021. Informovala o tom BBC.

Čas načtení: 2024-03-16 12:17:02

Valijevová od 13 let dostávala 56 různých léků a výživových doplňků

Od svých 13 do 15 let dostávala ruská krasobruslařka Kamila Valijevová 56 různých léků, potravinových a výživových doplňků, které nejsou na seznamu zakázaných látek Světové antidopingové agentury (WADA). Oznámil to nyní Sportovní arbitrážní soud, který na konci ledna potrestal sedmnáctiletou závodnici čtyřletým zákazem startů za pozitivní dopingový test na ruském šampionátu v prosinci 2021. Informovala o tom BBC.

Čas načtení: 2024-03-16 12:20:00

Podrobnosti „výchovy“ zázračné bruslařky: Obří číslo prášků, Rusko ji obětovalo

Od svých 13 do 15 let dostávala ruská krasobruslařka Kamila Valijevová 56 různých léků, potravinových a výživových doplňků, které nejsou na seznamu zakázaných látek Světové antidopingové agentury (WADA). Oznámil to nyní Sportovní arbitrážní soud, který na konci ledna potrestal sedmnáctiletou závodnici čtyřletým zákazem startů za pozitivní dopingový test na ruském šampionátu v prosinci 2021. Informovala o tom BBC.

Čas načtení: 2024-03-16 14:00:00

Chodící lékárna. Ruská krasobruslařka brala od třinácti let celkem 56 léků a doplňků

Od svých 13 do 15 let dostávala ruská krasobruslařka Kamila Valijevová 56 různých léků, potravinových a výživových doplňků.

Čas načtení: 2024-05-03 09:05:57

Dvojčata na talíři

Dokumentární série Netflixu hravě propojuje přelomovou stanfordskou studii o výživě s televizní show   Rozšíření kulinárních obzorů, cestování za gastronomií po celé zeměkouli, pohled pod pokličku světových šéfkuchařů, inspirace pouličními stánky, cukrářské, kuchařské a pekařské soutěže… A pořád něco nového. Streamovací služby jsou pořadů o gastronomii plné. Dnes jsou jich řádově desítky, ale jeden z této záplavy spolehlivě vyčnívá: čtyřdílná série od Netflixu Jídlo dělá člověka: Experiment s dvojčaty, která měla premiéru začátkem letošního ledna. Svým způsobem jde o přelom. Dílo propojuje prestižní vědecký výživový experiment Stanfordovy univerzity se show, jejímiž hvězdami jsou „rozdováděná“ jednovaječná dvojčata, různě se pošťuchující a skákající si do řeči. Sourozenci se po dobu osmi týdnů stravují rozdílně: jedno dvojče jako „všežravec“, druhé jako přísný vegan. Nutno zdůraznit, že „všežravá“ dieta v tomto experimentu je kvalitní a zdravá: nejde o běžnou americkou stravu zahrnující „mrtvá“, průmyslově zpracovaná jídla, instantní, fastfoodové a zmražené potraviny s absencí čerstvé zeleniny, ovoce, luštěnin a vlákniny. Bez sýru a steaku nepřežiju Důvod, proč experiment „využívá“ sourozeneckou dvojici, v úvodu dokumentu vysvětluje britský profesor genetiky Tim Spector. Jednovaječná dvojčata se zpravidla i v pozdním věku projevují stejně: mají podobné hlasy, stejně se smějí, drží stejně kelímek s kávou nebo hrnek s čajem, mají obdobný vkus a podobně se oblékají. „Jsou jednoznačně dokonalým přírodním experimentem. V každé buňce těla mají totožné geny, takže se dá odlišit, co je vrozené a co získané,“ vysvětluje Spector. A jak dodává vedoucí výzkumu a iniciátor experimentu, profesor medicíny a vědec v oblasti výživy na Stanfordově univerzitě Christopher Gardner, „velkým problémem výživových studií a stravovacích vzorců je, že jsme každý jiný, a různí jedinci reagují na stejné jídlo jinak“. Studie zkoumá celkem dvaadvacet párů jednovaječných dvojčat, hvězdami seriálu jsou pak čtyři z nich. Bratři Michael a Charlie, přezdívaní „sýrová dvojčata“, jsou typičtí Američané, kteří vyrostli na hotdogách, lančmítu a slanině, rádi surfují, a hlavně podnikají v sýrařství. Když na začátku experimentu losují, kdo bude osm týdnů na „všežravé“ a kdo na veganské stravě, Charlie si vylosuje veganskou a bere to jako prohru. Nedat si osm týdnů sýr? Nebo dokonce steak? K nepřežití. Stejně tak další tři páry dvojčat: dvaadvacetiletí bratři John a Jevon, studenti zdravotní školy s láskou k posilování, jejichž jídelníček je díky tomu před experimentem zaměřen na maso a bílkoviny a jejich lednička je plná proteinových nápojů a rychlých instantních jídel. Sestry Pam a Wendy vedou cateringovou firmu a jsou původem z Jihoafrické republiky, ani ony si nedovedou představit život bez pořádného kusu masa. Stejně tak Rosalyn a Carolyn, učitelka a sportovní trenérka původem z Filipín. Obě se od doby, kdy jejich rodina emigrovala do Ameriky, stravují „po americku“ včetně časté konzumace vepřového, v jejich původní vlasti sváteční pochoutky, která přišla na stůl dvakrát třikrát do roka. V dokumentu se střídají odborníci, kteří mluví o výživě, dietních režimech a stravovacích vzorcích z různých úhlů, do toho se dvojčatům v rámci studie sofistikovaně měří váha, břišní tuk, cholesterol, zkoumá se srdce, mozek a metabolismus, ale také biologické stáří, mikrobiom, svalová hmota a chuť k sexu. V tom se dokument tolik neliší od řady podobných pořadů. Série ale nabízí něco navíc. Tím přídavkem je množství odboček: zkoumají historické a sociokulturní souvislosti spojené se stravovacími návyky, lidskou závislost na sýru, která má co dělat s chemickými procesy v mozku, souvislosti stravovacích návyků s velkochovy od skotu přes drůbež po lososy a jejich důsledky pro klima a životní prostředí. Mnohé obrazy se – bez moralizování a zdviženého prstu či vnucování jediné správné stravovací cesty – hluboko vrývají pod kůži. Farmář Craig Watts, který „uteče“ z byznysu s halovým chovem kuřat pro masný gigant Perdue, protože to dále prostě „lidsky neunese“, vystoupí ze systému a přejde na rostlinné metody. Detroit a jeho zmar poté, co kvůli krizi automobilového průmyslu spadl na úplné dno, avšak jeho obyvatelé se nevzdávají a zakládají komunitní zahrady a farmy, na nichž pěstují zeleninu. Nebo „potravinové pouště“ neboli problémový přístup k čerstvému ovoci a zelenině a průmyslově nezpracovaným potravinám milionů Američanů. Dokument srovnává města San Bernardino a Loma Linda v Kalifornii, jež spolu sousedí a jsou oddělena pouze pruhem dálnice. Loma Linda vykazuje průměrný věk o deset let vyšší než sousední San Bernardino, kde byla mimochodem otevřena první provozovna McDonald’s v zemi. Důvod? V Loma Lindě žijí převážně adventisté sedmého nebe, které vede víra k vegetariánství a veganství a jejich přístup k čerstvým potravinám má tím pádem jasnější důvod. Divák též není ušetřen záběrů na obří živočišné farmy, nehumánní „továrny“ na maso o desítkách tisíc krav a prasat, při jejichž budování byly vydrancovány a odlesněny tisíce hektarů volné přírody a jež produkují víc skleníkových plynů než celý globální dopravní sektor. Tyto odbočky jsou v dokumentární sérii – spolu s výsledkem experimentu, který překvapil i samotné vědce faktem, za jak velmi krátkou dobu se strava projeví na našem zdraví (veganská ve většině zkoumaných faktorů vykazuje lepší výsledky) – tím nejzajímavějším a nejobjevnějším. Obvyklou míru lhostejnosti zde nelze „udržet“ a divák (včetně autorky tohoto textu, jednovaječného dvojčete) je jednoduše nucen přemýšlet, co to má vlastně na talíři.  Zdroj: RESPEKT  

Čas načtení: 2024-05-23 16:50:00

Vědci: AI by mohla ovlivnit vaření a přinést jednotný standard kvality jídla

Praha - Umělá inteligence by mohla ovlivnit vaření v restauracích. Jejich provozovatelé a kuchaři ji mohou využít při vymýšlení nových receptů, úpravě jídelníčku podle výživových hodnot, vytváření...

Čas načtení: 2024-07-02 17:06:40

SHA Wellness Clinic odhaluje zdravé recepty na léto z progresivní kuchařky

SHA Wellness Clinic, proslulá svým holistickým přístupem k wellness, přináší základy svých uznávaných výživových programů do domácností nadšenců pro zdraví prostřednictvím své nejnovější kuchařky The Power of Healthy Food. S začátkem léta odhaluje vyhlášená klinika ze své kuchařky tři osvěžující a zdravé recepty, které jsou pro toto roční období ideální. Kuchařka obsahuje 76 pečlivě vybraných

Čas načtení: 2024-08-08 16:43:00

Autoimunitní protokol je šancí pro nemocné

Při autoimunitních onemocněních imunitní systém není v pořádku, napadá z nepochopitelných důvodů buňky a tkáně vlastního těla a ohrožuje zdraví. Jak tedy se vrátit do stavu, kdy imunitní systém hlídá naši bezpečnost, rozpozná nepřítele a podle potřeby ho likviduje? Relativně novým terapeutickým přístupem je přísný dietní režim, který má omezit zánět v těle a napomoci tak v terapii autoimunitních nemocí. Dietoterapie autoimunitních nemocí se označuje jako autoimunitní protokol, který rozhodně stojí za to na několik měsíců vyzkoušet.  Autoimunitní protokol je zjednodušeně řečeno přísná eliminační dieta, po které následuje postupné zavádění jednotlivých potravin do jídelníčku. Průběžně sledujete, jak na vás jednotlivé potraviny působí, jestli vám spíše prospívají nebo přitěžují. Podle toho si sestavujete vlastní stravovací režim.Povolené potravinyJídelníček je při autoimunitním protokolu založený na mase se zeleninou (mimo lilkovité), je proto ze známých výživových směrů nejblíže paleo stravě. Vylučuje zpracované potravinářské produkty a potraviny zvyšující riziko vzniku zánětu. Jsou povoleny sladké brambory a do jisté míry i ovoce, z tuků se doporučuje avokádový, olivový a kokosový olej. Povolené jsou fermentované a nedochucené mléčné produkty, fermentovaná zelenina, bylinky, masové a kostní vývary, omezeně med. Zakázané potravinyMezi zakázané potraviny patří všechny obiloviny a pseudoobiloviny, cukr a sladidla mimo medu, nefermentované mléčné produkty, vejce, luštěniny, oleje mimo výše dovolených, máslo, lilkovitá zelenina, aditiva, káva a alkohol. Tato nejpřísnější strava se má dodržovat asi 4 až 6 týdnů. Pak je čas přidávat postupně ty nejlepší potraviny ze skupiny zakázaných. Mezi prvními je dobré zkusit vejce, ghí a máslo. Cukr nemá smysl, ten můžeme vynechat napořád. Nemá ale smysl stravu omezovat dlouhodobě. Přísnější diety přinášejí riziko omezeného přísunu živin a také stresu. Proto je třeba po několika týdnech dietu vyhodnotit a podle stavu obohacovat o další potraviny.  Pozorujte, jak reagujete na dietu, jak se cítíte. Podle toho si postupně nastavujte svůj vlastní autoimunitní protokol. Než začnete, doporučuji provést očistu střeva, jater, plic a ledvin pomocí sestavy Euniké Silver + Deparim.

Čas načtení:

Vítězství sóji nad steakem? Nejnovější průzkum mění pohled na rostlinnou stravu

Nejnovější průzkum organizace ProVeg International odhaluje, že rostlinné alternativy masa a mléka nejen že mohou držet krok se svými živočišnými protějšky, ale v řadě výživových ukazatelů je dokonce mohou předčit. Analýza 673 produktů v 11 zemích, včetně Česka, ukázala, že rostlinné výrobky mohou nabízet vyšší obsah vlákniny, méně nasycených tuků a srovnatelný obsah bílkovin s konvenčními potravinami živočišného původu.

Čas načtení: 2025-02-09 18:19:15

Supermarkety to nerady slyší: Takto poznáte opravdu čerstvé ovoce a zeleninu

Zelenina by měla tvořit základ každého jídelníčku. O ovoci platí takřka to samé, jen byste jej neměli podle doporučení výživových poradců konzumovat v nadměrné míře. Oba tyto typy potravin nabízí lidem celou řadu zdravotních benefitů, neboť obsahují dlouhé zástupy zdraví prospěšných látek.  The post Supermarkety to nerady slyší: Takto poznáte opravdu čerstvé ovoce a zeleninu first appeared on Pravda24.