Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2023-05-25 09:00:00

WinRAR v centru pozornosti!

Útočníci vymýšlejí stále nové způsoby, jak minimalizovat „riziko“, že nekalou činnost odhalí nějaké to bezpečnostní řešení, či dokonce EDR. Zaujal mě například tento originální způsob mazání souborů, který použila ruská hackerská skupina Sandworm ve společnostech na Ukrajině. Byl totiž využit… Read more › The post WinRAR v centru pozornosti! appeared first on VIRY.CZ.

Čas načtení: 2024-02-24 17:16:11

Porucha pozornosti ADHD mohla byť v minulosti evolučnou výhodou, hovoria vedci. Takto to vysvetľujú

Možno ste sa už v minulosti stretli so skratkou ADHD. Ide o skratku, ktorá je odvodená od „Attention Deficit Hyperactivity Disorder“. Ide o syndróm poruchy správania, koncentrácie a pozornosti, často je spájaný aj s hyperaktivitou. Ľudia s ADHD môžu pôsobiť nepokojne, majú krátku dobu pozornosti, ťažkosti so sústredením sa a konajú impulzívne alebo bezohľadne. Prítomnosť genetických podmienok … The post Porucha pozornosti ADHD mohla byť v minulosti evolučnou výhodou, hovoria vedci. Takto to vysvetľujú appeared first on Vosveteit.sk - Správy zo sveta technológií a vedy.

Čas načtení: 2025-01-08 15:37:56

Periferní hudba Point Of Few v centru pozornosti

Tuzemská kapela POINT OF FEW, která sytí současný jazz elektronickou hudbou a melodickým popem, vydala 29. listopadu na značce Bivak Records další album. Zove se „Peripheral People“. Kvarteto se v roce 2022 blýsklo nahrávkou „Open To Closeness“, na které hostoval hvězdný klávesák Jason Lindner. Na novém albu (chystá se i vinyl!) spolupracuje s britskými producenty Eddiem Stevensem (Moloko, Jana Kirschner, Marie Puttnerová…) a Robinem Mullarkeym, jinak vyhledávaným baskytaristou. Sedm instrumentálek je doplněno dvěma skladbami se zpěvem, respektive vokálem americké (ale v […] Zobrazit celý článek Periferní hudba Point Of Few v centru pozornosti

Čas načtení: 2023-05-25 09:00:00

WinRAR v centru pozornosti!

Útočníci vymýšlejí stále nové způsoby, jak minimalizovat „riziko“, že nekalou činnost odhalí nějaké to bezpečnostní řešení, či dokonce EDR. Zaujal mě například tento originální způsob mazání souborů, který použila ruská hackerská skupina Sandworm ve společnostech na Ukrajině. Byl totiž využit… Read more › The post WinRAR v centru pozornosti! appeared first on VIRY.CZ.

Čas načtení: 2021-05-04 12:48:16

Peníze nesmrdí

Znovu se blíží volby a každá politická strana má opět ve svém programu nesmiřitelný boj proti korupci. Jedno nové politické seskupení dokonce navrhuje zřízení zvláštních soudů pro její trestání, přičemž jeho představitel se domnívá, že právě tento evidentně nereálný slib povede k jeho volebnímu úspěchu. Jako obvykle však všechny takové sliby okamžitě skončí v Poslanecké sněmovně, ve které téměř všichni nově zvolení poslanci začnou ihned vyhledávat kontakty, známosti a finančně perspektivní aktivity. Záhy pak vytvoří nové „svazy známých“ a stejně jako dřívější bojovníci proti korupci se stanou úspěšnými milionáři, úzce provázanými s rozličnými podnikatelskými anebo bankovními kruhy. Nikdy nevěřme nikomu, kdo tvrdí, že vymýtí korupci! Buď se totiž ve své naivitě mýlí, anebo nestoudně lže. V žádné době, v žádné zemi ani v žádném politickém systému se to ještě nikomu nepodařilo, protože základem korupce je pradávný a přirozený pud shromažďovací, ze kterého se pouze u lidí postupně vyvinula chorobná touha po majetku a zbohatnutí, mnohem silnější než pud sebezáchovy. V dějinách lidstva proto nebylo ani jediné období, kdy by chamtivost a korupce nenabyly obludných a společensky rozvratných rozměrů. Korupce je věčná Korupce provází lidstvo již od doby první dělby práce, kdy primitivní lidská společenství bylo nutno nějakým způsobem řídit. Jakmile totiž náčelník tlupy, rodu, kmene anebo raně starověké vesnice ustanovil některého člena společenství funkcí organizátora prací anebo dohlížitele (soudcem byl zpravidla on sám), okamžitě se zrodily nabídky anebo požadavky úplatku za získání určitého upřednostnění oproti ostatním členům společenství (napříkla úleva z práce, přednostní podíl na úlovku, sklizni nebo kořisti apod.). S rozvojem organizovaných lidských společností do podoby prvních městských států (Mezopotámie) anebo mocných státních útvarů (Egypt) pak vznikla potřeba soudců, strážců, dozorců, úředníků, správců a výběrčích daní, což vytvořilo další prostor zištnost, chamtivost, lakotu a korupci. Úplatkářství vedlo vždycky k neklidu a společenskému rozvratu, protože porušovalo principy rovnosti a spravedlnosti, které jsou pilířem jakékoliv civilizované lidské společnosti. Lidé se proto bouřili a nezřídka i některého úplatného soudce, strážce, dozorce, úředníka, správce anebo výběrčího daní vyhnali, zbili anebo zabili. Tento společenský neklid přiměl již některé starověké vládce k tomu, aby se korupcí vážně zabývali a zkorumpované soudce, strážce, dozorce, úředníky, správce anebo výběrčí daní odvolávali z jejich funkcí anebo je i přísně trestali. Touto reformátorskou činností proslul zejména sumerský vládce v Lagaši Urukagina (asi 2351–2342 př. n. l.), který se sice snažil obnovit společenský soulad, ale odstranit korupci se mu také nepodařilo. O tom, jak se ve starověku korupce rozmohla a jaký působila společenský rozvrat, svědčí odstrašující příklad římského propraetora na Sicilii Gaia Verra (73–71 př. n. l.), který nejenže kradl cizí majetek a nechával popravovat své odpůrce, ale nestoudně požadoval i rozličné úplatky a otevřeně prohlašoval, že první rok svého působení vydělával pro sebe, druhý rok pro své obhájce a třetí rok pro své budoucí soudce. Ani následující staletí nebyla lepší a tento neutěšený stav přetrval ve všech zemích světa až do dnešní doby. Peníze i láhev koňaku Současná skutková podstata korupce spočívá v tom, že buď je něco žádáno, nabídnuto anebo slíbeno, aby „v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu“ anebo „v souvislosti s podnikáním svým nebo cizím (tj. podnikáním jiného)“ (§ 331 a 332 trestního zákona) bylo dosaženo nerovné, nezasloužené a nespravedlivé výhody v porovnání s ostatními spoluobčany. Nepřímým úplatkářstvím (§ 333 trestního zákona) je pak takové jednání, kdy někdo požaduje nebo přijme úplatek pod příslibem ovlivnění výkonu pravomoci úřední osoby anebo že v očekávání úplatku tak již učinil. Přímé korupční jednání (přímé úplatkářství) tedy vzniká pouze tehdy, pokud korupční požadavek, slib anebo nabídka byly učiněny před výkonem konkrétní činnosti a se záměrem tuto činnost ovlivnit. Nejedná se tedy o korupci, pokud po řádném výkonu této činnosti dojde k její následné „odměně“ ze strany osoby, která tak učinit nemusela a nebyla o to ani žádána – prostě pouze považovala tuto dodatečnou odměnu za projev slušnosti a vděčnosti (například vejce, víno apod.). Nepřímé korupční jednání (nepřímé úplatkářství) pak vzniká tehdy, kdy někdo sice sám konkrétní požadovanou činnost nevykonává, ale chce úplatek za to, že ji výhodně zajistí anebo již zajistil. Podstata úplatku není přesně vymezena – je to vše, čím lze výkon pravomoci úřední osoby anebo kohokoliv jiného nadaného rozhodovací mocí nepoctivě ovlivnit v něčí prospěch. Klasickým úplatkem jsou peníze, ale může to být i plnění věcné anebo osobní. Věcným plněním může být například láhev koňaku, domácí zvířectvo, zvěřina, automobil, byt, zahraniční zájezd apod. Osobním plněním může být i výkon stavebních prací, bezplatný servis motorových vozidel, a dokonce i pohlavní styk. Je pozoruhodné, kolik důležitých rozhodnutí až na nejvyšší státní úrovni bylo již od starověku ovlivněno právě posledně jmenovaným osobním plněním, kolik osob ve vedoucím anebo nadřazeném společenském postavení tento druh úplatku vymáhá a kolik žen vděčí za své vyšší společenské postavení právě tomuto druhu plnění. Prozatím se však ani jediný takový případ neocitl před soudem, neboť k takto nepoctivě získanému prospěchu se žádná žena nepřizná. Jak vznikají „svazy známých“ Trestně postižitelným úplatkářstvím není úplatkářství do budoucna (pro futuro), označované mnohdy jako klientelismus. Spočívá v poskytování různých výhod (preferencí), pozorností či darů významným osobnostem (zejména politikům) nebo jejich rodinným příslušníkům bez konkrétního požadování přiměřené (adekvátní) protislužby, avšak se skrytým zištným předpokladem (kalkulací) přiměřené protislužby budoucí. Takoví „lobbisté“ cíleně loví ve státním aparátu anebo v politických kruzích a typují si „slabé kusy“, které nedokážou odolat pokušení. Tímto způsobem se pak postupně vytváří i poměrně velmi široký okruh zavázaných osob (tzv. „svaz přátel“ anebo „svaz známých“), které v případě náhlé potřeby musí přispěchat na pomoc, protože jinak by se ve svém „svazu“ znevěrohodnily a v případě jejich potřeby by jim už nikdo nepomohl. Úplatkářstvím do budoucna je například prodej luxusních bytů, domů nebo jiných nemovitostí pod cenou anebo pronajímání výhodného bydlení pro soudce a státní zástupce. Lze jím také zmanipulovat volby do místních zastupitelstev, poslanecké sněmovny, senátu anebo i volby prezidentské, protože opatřením potřebného počtu rozhodujících hlasů se takto nepoctivě zvýhodněná osoba zavazuje k nějaké příští protislužbě (například ke jmenování rodinného příslušníka do nějaké významné funkce, k upřednostnění ve výběrovém řízení apod.). Ve „svazu známých“ je totiž každý jeho účastník perspektivně použitelný a na štědré přispívatele anebo dárce se nezapomíná. Úplatkářství do budoucna je velmi rozšířené v jakémkoliv společenském zřízení. V minulém režimu například každý vedoucí pracovník (nomenklaturní kádr), dosazený na své místo z vůle vládnoucí strany, velmi dobře věděl, co se od něho za tuto výhodu očekává. Proto si různými pozornostmi a úsluhami zavazoval vedoucího tajemníka OV KSČ i stranické funkcionáře na nejrůznějších úrovních, aby jej v případě nějakého maléru (například „manka“) bránili před vyšetřovateli SNB. Snad každý okresní prokurátor v minulém režimu proto zaslechl na OV KSČ obdobný výrok: „Na Pepíka (Lojzu, Frantu) nám nesahejte, ten je náš!“ Tyto praktiky byly převzaty i ve všech posttotalitních demokraciích. Počet „svazů známých“ se však záhy rozšířil, neboť na rozdíl od předcházejících totalitních režimů začaly být moc a politický i ekonomický vliv dělitelné. Politickými stranami anebo určitými zájmovými skupinami jsou proto do politiky anebo na nejrůznější významná místa ve státním aparátu cíleně „protlačováni“ jejich přívrženci, kteří pak v případě úspěchu ve volbách plní svěřené úkoly, a dokonce podepisují sliby loajality. Významným politikům jsou pak poskytovány nejrůznější výhody, pozornosti a dary, kterými sice konkrétně není nic ovlivňováno, a tudíž je nelze právně kvalifikovat jako úplatky, ale které lze přesto s odstupem času výhodně zúročit, zvláště pak po vítězných volbách. Úplatky do budoucna jsou například automobily na zkoušku, nákladné cesty do zahraničí, účast na automobilových závodech na náklady pořadatelů, výhodné zaměstnání rodinných příslušníků, upřednostnění ve výběrových řízeních apod. Budoucí ekonomický a politický vliv si lze také „zakoupit“ štědrými příspěvky na volební kampaň anebo na nejrůznější nadace, které jsou nezřídka zneužívány pro osobní potřebu politiků. Počátkem devadesátých let byli dokonce významní klienti jedné banky nuceni převádět milionové částky z poskytnutých úvěrů na nadaci „Srdce pomáhá“, jejíž zřizovatel však ohledně svého podílu na zločinné privatizaci národního majetku trpěl až do své smrti „ztrátou paměti“. Morálka politiků je horší než morálka mafiánů „Svazy přátel“ (známých) ovlivňují normotvorbu, ekonomiku, politiku i nejvyšší „patra“ policie, státního zastupitelství a justice. Nemají sice tak přísnou hierarchii ani kázeň jako sicilská mafie a (prozatím) nepoužívají ani násilí, avšak o politický a ekonomický vliv dokážou zápasit se stejnou zákeřností a urputností. Někteří jejich členové pak i uvnitř svého „svazu“ intrikují, vytvářejí znepřátelené frakce a za nejrůznější výhody dokážou i zradit a přeběhnout k jinému „svazu přátel“. Současná politická morálka je tedy ještě nižší než morálka zločinecká, protože v mafii by si to nikdy nedovolili. Inteligentní, vzdělaný, důvtipný a předvídavý politik proto nejenže nikdy nesmí přijmout nic od osoby, kterou dobře nezná a jejíž pravé úmysly mu nejsou známé, ale ani nesmí přijmout nic, co by jej do budoucna zavazovalo k vděčnosti a nějaké protislužbě. Mravní (ne)kvality mnohých politiků jsou však takové, že za získání významné politické anebo ekonomické funkce (například poslaneckého nebo ministerského křesla anebo křesla v nějaké dozorčí radě) jsou ochotni k jakékoliv protislužbě, včetně protislužby trestné. Klientelismus a poskytování úplatků do budoucna jsou nemravné a společnost hluboce demoralizují. Lidé si totiž postupně zvykají na to, že se známostmi mají větší naději na úspěch než se znalostmi a naproti tomu bez známostí to oni ani jejich děti nikam nedotáhnou. A jelikož všichni účastníci takových „svazů známých“ jsou příliš opatrní na to, aby za poskytnuté pozornosti něco bezprostředně chtěli anebo vykonali, nikdo jim nemůže prokázat, že jednali v zištném úmyslu. Pokud totiž bylo „dobře investováno“, očekávaný výsledek se může dostavit i za několik let. Dobří „přátelé“ totiž nesmějí zapomínat, neboť i oni mohou jednou někoho a něco potřebovat. Takto funguje moc zákonodárná, výkonná i soudní již po celá staletí a fungovat stále bude. Ony zvláštní soudy pro boj s korupcí by tedy nemohly dokázat vůbec nic. O původ peněz se starají pouze lidé moudří, spravedliví, poctiví a slušní, kteří ovládají svoji mysl a jsou zcela lhostejní k majetku, prospěchu a funkcím. Mezi politiky je stěží najdete. Proto také jeden z našich bývalých prognostiků (věštců), který se velice rád prezentuje jako geniální všeznalec, počátkem devadesátých let takto nefilozoficky odpověděl na dotaz o původu peněz: „A vy dokážete rozlišit čisté a špinavé peníze?“ Podobná otázka přitom padla již před 2000 léty při rozhovoru římského císaře Vespasiána s jeho synem Titem. Popisuje jej Suetonius v Životopisech dvanácti císařů: „Syn Titus mu vyčítal, že si vymyslel také daň z moči; Vespasián mu přisunul pod nos peníz z prvního výtěžku daně s otázkou: „Cítíš snad nějaký zápach?“, a když on mu to popřel, dodal: „A přece je ze chcanek.“ Jakákoliv forma korupce (tj. zjevné, skryté i do budoucna) je neslušná a nepoctivá, neboť vede k nerovnosti a nespravedlivému společenskému prostředí, vyvolávajícímu nejen nedůvěru v politiky a ve státní orgány, ale i hněv a zlobu slušných občanů. Korupční prostředí jakéhokoliv státu je tedy především dílem lidí, kterým „peníze nesmrdí“ (pecunia non olet) a kteří jsou pro ně schopni úplně všeho. A jsou to právě volby, které těmto politickým dobrodruhům, chamtivcům a lhářům umožňují dosažení jejich touženého cíle. Tisíciletý problém korupce nelze vyřešit jakýmkoliv politickým, organizačním anebo represivním opatřením. Bez přísné a uvědomělé sebekázně to prostě nejde, protože pud shromažďovací, chamtivost ani lakotu nelze potlačit trestem. Za celá tisíciletí se takový zázrak nad zázraky nikdy nikomu nepodařil a ani nepodaří. Důkazů o tom je kolem nás dostatek a historické zkušenosti to pouze potvrzují. Historia magistra vitae est. I kdyby tedy všichni současní uchazeči o politické funkce „zpívali hlasy andělskými“ a slibovali „hory, doly“, téměř každý z nich podlehne kouzelnému šustění bankovek (cinkotu penízků). „Věř, ale komu věříš, měř!“ (Fide, sed cui fidas, vide!).   JUDr. Oldřich Hein je členem spolku Chamurappi, z. s. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-11-16 18:48:43

Americké volby III. – co bude dál?

Milí čtenáři, dostávám hodně dotazů na to, jak vidím aktuální vývoj v USA a co by se mohlo stát v nejbližších čtyřech letech. Zde tedy shrnutí toho, co považuji za méně či více pravděpodobné – a proč. První otázka: může se Trump vrátit v roce 2024? Další volby jsou za čtyři roky, to bude Bidenovi těsně pod 82 let (narozeniny slaví 20. listopadu) a Trumpovi 78 let. Žádná mladá kuřátka to tedy nebudou a zvlášť u Bidena pochybuji, že by kandidoval ještě jednou. Pokud se bude Trump chtít vrátit do hry, musí nejdříve získat republikánskou nominaci. Ve vrchních patrech strany nikdy moc silnou pozici neměl, jeho nejsilnějším prvkem byla podpora „odspoda“, částečně realizovaná pomocí velkých mítinků (rallies). To se teď v době covidové nedá pořádně dělat. Ale pokud poté, co ten pandemický problém pomine nebo se aspoň zmenší, začne DJT zase jezdit po Americe a pronajímat si stadiony, bude to znamení, že se chystá na další kolo. A naopak; pokud nic takového neudělá, přenechal tu vysokou hru definitivně jiným. Takže na konečný verdikt počkejte dva roky. Pracující vrstva (včetně Hispánců) je zajímavým volebním rezervoárem pro republikány Trumpova administrativa po sobě tak jako tak zanechává několik trvalých stop. Probrat bychom mohli aspoň tři. Obměněný Nejvyšší soud, kde zasedli tři relativně mladí soudci konzervativního střihu: Neil Gorsuch (53 let), Brett Kavanaugh (55 let) a Amy Coney Barrettová (48 let). Ti budou nejspíš vykonávat svůj mandát zhruba další čtvrt století, ne-li déle (Barrettové předchůdkyně Ginsburgová zemřela v 87 letech věku v úřadě), takže jejich vliv na budoucí podobu USA bude značný. U Nejvyššího soudu končí řada zásadních sporů (volební právo, různé formy diskriminace včetně té takzvaně pozitivní, držení a nošení zbraní, občanské svobody a svoboda projevu, imigrační pravidla) a jeho judikáty mají tendenci „přehazovat výhybky“ amerického práva na desítky let dopředu. Dalším trvalejším efektem je uvědomění republikánů, že pracující vrstva (včetně Hispánců) je zajímavým volebním rezervoárem pro jejich stranu. Naprostá hysterie panující dnes v USA kolem barvy pleti poněkud zakrývá skutečnost, že ty skutečně hluboké příkopy v americké společnosti jsou (pro nedostatek lepšího slova) třídního charakteru. A tím nemám ani tolik na mysli peníze, jako skutečnost, že světy pobřežních elit a vnitrozemské populace ve „flyover country“ se vzájemně vzdálily tak, že už na sebe ani nedokřiknou. Toho, že ta vnitrozemská populace se od oněch mluvících hlav v CNN cítí odcizena, budou nejspíš využívat i další republikánští politici. Třetí položka možná některé čtenáře nevěřícně pobaví, ale součástí trvalejšího dědictví Trumpovy administrativy bude podle mě vznik Space Force, vesmírných sil, coby separátní ozbrojené síly rovnocenné těm starším (Army, Navy, Marine Corps, Coast Guard, Air Force). Tohle si myslím, že Trump odhadl velmi dobře. Po letech stagnace se zase jednou rozjely závody v kosmických technologiích a jen tak se nezastaví. A dominance na oběžné dráze a případně i za ní bude mít zásadní dopad na rovnováhu sil dole na Zemi. Představte si například něco jako právě budovanou síť Starlink, ale osázenou navíc kamerami s vysokým rozlišením, které neustále chrlí ony gigapixely nasbíraných dat zpátky do centrály. To by byl špionův sen. A takové systémy se už dnes realizovat dají, jenom potřebujete dostatečně levnou dopravu na orbit, abyste ty desetitisíce družic dokázali za rozumné peníze vynést nahoru – na čemž se pracuje. Samozřejmě, že Čína a spol. nebudou chtít zůstat pozadu; ostatně do klubu zemí vysílajících lidské posádky do vesmíru se chce kvalifikovat i Indie (projekt Gaganyaan, který už značně pokročil). No, takže Space Force. Ani demokrati ji neořežou, na to je moc zajímavá pro ten silně rozrostlý vojensko-průmyslový komplex navázaný na armádní utrácení. Ještě navíc se její vznik dobře trefil do doby, kdy například klasické stíhačky začínají být poněkud zastaralé a jejich nákup těžko zdůvodnitelný. Zato oběžná dráha, Měsíc atd. působí znovu sexy. Demokraté budou muset kousnout do kyselého jablka Dobrá, zpátky z vesmíru sem dolů, k přízemnějším věcem. Jak se bude vládnout nové administrativě? Odpověď na tuto otázku silně závisí na tom, jak dopadne druhé kolo senátních voleb v Georgii, které se koná 5. ledna 2021, a také zvláštní volby rozhodující o druhém georgijském křesle, jejichž druhé kolo se koná v ten samý den. Jde tedy celkem o dva senátory. Georgia je převážně republikánský stát, ale s velmi významnou černošskou menšinou (skoro třetina obyvatel), která zase tvoří spolehlivý voličský blok demokratů. Kdyby republikáni vyhráli aspoň jedno z těchto dvou křesel, podrželi by si většinu v Senátu. Je pravděpodobné, že se republikáni pokusí maximálně mobilizovat své georgijské voliče – pod sloganem, že když už bude v Bílém domě Joe Biden, právě Senát musí sloužit jako brzda různých ambicí typu Zeleného Nového dealu. Rozdělení prezidentského úřadu, Senátu a Sněmovny reprezentantů mezi obě strany je poměrně běžné, naopak mít pod kontrolou všechny tři instituce (trifecta) se vítězné straně podaří jen občas. Zdá se, že Američanům rozdělená vláda vyhovuje; například midterm elections, konané v polovině prezidentského mandátu, obvykle vedou k oslabení prezidenta a posílení opozice (typicky k nim totiž chodí spíš opoziční voliči). Od druhé světové války se stalo jen jednou, že by prezidentova strana v midterm elections posílila v obou komorách Kongresu, za George W. Bushe roku 2002, zato však 13krát v obou komorách křesla ztratila. Pokud tedy Bidenova administrativa začne s menšinou v Senátu – což záleží právě na výsledku georgijských voleb v lednu – je to dost nevýhodná pozice, která se v roce 2022 po midterm elections může ještě zhoršit. Ve stavu rozdělené moci toho prezident zas tak moc nezmůže a jeho schopnost vládnout pak záleží na ochotě dělat kompromisy s opozicí, případně přesvědčovat jednotlivé senátory. Z republikánských senátorů je ke spolupráci s demokraty nejvíce nakloněná senátorka za Maine Susan Collinsová, která provozuje velmi samostatnou politiku a spolehnout se na ni nemůžou ani jedni, ani druzí. I proto by pro republikány bylo výhodné získat obě georgijská křesla. Collinsová je ovšem posledním republikánským senátorem z Nové Anglie, navíc doma oblíbeným; není divu, že se jí strana drží. V souvislosti s převzetím moci a jmenováním nových ministrů budou muset demokraté kousnout do kyselého jablka a dořešit otázku, jak moc prostoru chtějí přepustit Alexandře Ocasio-Cortezové a silně levicovému křídlu kolem ní. Progresivní levice má ohromnou sílu v médiích a v akademické sféře, ale v reálných volbách bývá slabá; širší americký elektorát nemá pro tenhle typ politiky, s výjimkou několika velkoměstských okrsků, pražádné sympatie. Bez fixace na Trumpa a jeho prohřešky nespojuje progresivní levici a centristy prakticky nic, takže boj o to, kdo bude mít v budoucí administrativě svoje lidi, bude asi adekvátně tvrdý. Už teď obviňují centristé Cortezovou a její melody girls z nepotěšujících výsledků v kongresových volbách. V nerozhodných okrscích, kde jsou síly obou stran vyrovnané, prý byla asociace se socialismem či s myšlenkou defundovat policii těžkou volební překážkou. Levičáci naopak vyčítají centristům nedostatek zápalu a nových myšlenek. Osobně si sice nemyslím, že opětovné ohřátí sto let starých konceptů znárodňování kdečeho se dá nazvat novými myšlenkami, ale každému jeho perspektivu… Tlak z Washingtonu, aby se evropské země více staraly o svoji vlastní obranu, nepomine Trochu volnější ruce bude mít prezident v zahraniční politice, jejíž zaměření se v posledních desetiletích pozvolna stěhuje po glóbu. Kdysi to byla Evropa, později Blízký a Střední východ, teď hlavně východní Asie. Myslím si, že naděje evropských politiků, že Bidenova administrativa k nim bude nějak zásadně přátelštější než Trumpova, jsou tak trochu sebeiluzí. Verbálně budou nepochybně jejich vztahy hladší a daleko diplomatičtější, určitě si nebudou vyměňovat ťafky po Twitteru. Sílící orientace USA na Asii ovšem není dána osobními sympatiemi, ale měnícími se poměry ve světě. První důvod je ekonomický. V širokém pásu od Indie po Japonsko a Indonésii, potažmo Austrálii, žijí přes tři miliardy lidí, asi osmkrát tolik než v EU. Jsou zatím výrazně chudší než Evropané, ale řada těch zemí silně ekonomicky roste. Masivně se tu rozrůstá střední třída a navíc jsou tamní národy vesměs v průměru mladší než národy evropské, které vzhledem ke svému stárnutí musejí čím dál větší část svého bohatství utrácet za sociální služby a nezbývá jim tedy tolik peněz k nákupu drahých hraček či služeb z ciziny. V jižní a východní Asii má tenhle charakter zestárlé mocnosti zatím jenom Japonsko. A jelikož USA je stále ještě především země velkého businessu, americkým zájmem bude vydělat na těchto rostoucích trzích co nejvíce peněz. To znamená věnovat jim pozornost – politicky, diplomaticky, ekonomicky a možná i vojensky. Čímž se dostáváme ke druhému důvodu, proč bude muset Bílý dům v následujících letech věnovat lví podíl své pozornosti právě Asii. Právě tam roste Americe skutečně velký soupeř v podobě Číny, ale zároveň i potenciálně velmi silný spojenec v podobě Indie, která je do anglosféry ekonomicky i osobně integrovaná. (Hodně indických boháčů, podnikatelů, vědců i dalších elit studovalo v Británii či v Americe.) Už přes dvě stě let, nejpozději od bitvy u Trafalgaru, vládnou světovým oceánům anglosaské mocnosti, které za ta staletí mj. nasbíraly ohromné penzum institucionálních zkušeností. Provozovat blue water navy, která dokáže operovat na opačné straně planety, není jednoduché a například Němci se k tomu nepřiblížili ani na vrcholu svého suchozemského impéria. Jenže Čína poslední dobou do svých námořních sil investovala poměrně dost peněz a vypadá to, že mít vlastní blue water navy je jejich strategickým cílem. Na to budou Američané nuceni nějak reagovat. Kdyby tak neučinili, mohli by svoje dlouhodobé investice do budování vojenských koalic a zahraničních námořních základen rovnou odepsat, protože máloco oslabí pozici dosavadního hegemona více než neochota reagovat na zjevnou výzvu. Nutnost postavit se rostoucímu čínskému vlivu je jedna z mála věcí, na které se demokrati a republikáni dokážou shodnout. (Letos se vysloveně předháněli v tom, kdo bude tvrdší.) Osobně si nemyslím, že to bylo běžné politické divadélko, ale že nám před očima vzniká pravý thukidydovský konflikt, polarizace světové scény mezi „starého hegemona“ a „nového vyzyvatele“, která v historii běžně vedla k válečným konfliktům. Nepříliš potěšující perspektiva, ale Konec historie se zkrátka nekonal a nová administrativa bude nucena podle toho jednat. Což mimo jiné pro evropské země znamená, že tlak z Washingtonu, aby se více staraly o svoji vlastní obranu a více investovaly do svých armád, nepomine. Nebude sice vyjadřován tak zjevným a tvrdým způsobem jako za Trumpa, ale na jeho podstatě se nic nezmění. Na světě přibylo potenciálních bojišť a ani Amerika nemá prostředky a chuť k tomu, udržovat svoji přítomnost všude naráz. A z pohledu takového Jihočínského moře působí Evropa jako relativně klidné závětří, které tolik pozornosti a nákladů zkrátka nepotřebuje.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-04-21 10:39:21

Podnikáme skok důvěry. Letíme

Něco se děje, ale co? Je kolem nás stále víc věcí a jevů, které nemají precedens. Nevíme, co si o nich máme myslet. Například digitálně stimulovaná nuda našich dětí, které nechtějí číst. Nebo návyk na přístroje. O koronavirové krizi nemluvě. Přátelé se vsadili s Ernestem Hemingwayem, že nenapíše povídku o šesti slovech. Prohráli, protože klasik napsal: „Na prodej: Kojenecké botičky. Nikdy nenošené.“ Domníváte se, že tato emocionální bomba otřese všemi, kdo si ji přečtou, stejně? Vůbec ne. Rozvibruje neurony těm, kteří mají mozek naučený soustředit pozornost a zapojit současně aktuální zrakový vjem s jazykovými kompetencemi, pamětí, emocionalitou, znakovými asociacemi i motorikou. Tuto schopnost mají lidé ani ne šest tisíc let, tedy krátký okamžik své evoluce. Souvisí s čtecí dráhou a lidstvo za ni vděčí neuroplasticitě mozku.  Americká výzkumnice Maryanne Wolfová v knize Čtenáři, vrať se o tom píše: „Co se řeči týče, vrozený stav pomáhá rozvíjet lidská potřeba komunikace, a to po celém světě v téměř univerzální podobě. Proto se malé dítě, umístěné do jakéhokoli typického jazykového prostředí, dokáže naučit mluvit prakticky bez instrukcí. To je úžasná věc. O nováčcích, jakým je čtení, totéž říci nelze. Samozřejmě existují geny, které umožňují základní schopnosti, jako je řeč či zrak, jež se dokážou přeformovat ve čtecí dráhy, ale tyto geny samy o sobě schopnost číst nezaručují. My lidé se to musíme naučit sami. To znamená, že potřebujeme být obklopeni prostředím, které nám pomůže rozvinout a propojit složitý soubor základních i složitějších procesů, aby si každý mladý mozek dokázal vytvořit svoji zcela novou čtecí dráhu.“ Mluvení o čtení V posledních dvou třech desetiletích se ve veřejném diskurzu potkávají stále častěji pojmy nový analfabetismus a digitální gramotnost. První z nich popisuje skutečnost, že ve vyspělých zemích přibývá lidí, kteří nejsou s to odpovídajícím způsobem číst a psát. Druhý pojem charakterizuje připravenost populace komunikovat prostřednictvím nejrůznějších zařízení fungujících na digitálním principu. Zatímco analfabetismus se šíří především v mladších generacích, neschopnost pracovat s počítačem či mobilním telefonem bývá typická pro seniory. Tento stav způsobuje spolu s mnoha dalšími faktory ztížení mezigenerační komunikace a směřuje k tomu, že životní prostředí různých věkových skupin se vzájemně izoluje a vytrácí se mezigenerační solidarita. Jde o symptomy civilizačního zlomu. Na jedné straně jsme si jistí, že se ocitáme uprostřed bezprecedentní změny paradigmatu, na straně druhé postrádáme schopnosti a nástroje, jimiž bychom zachytili, co se s námi děje. Intuitivně kolem sebe hmatáme jako slepci ve sklepě a učíme se po hmatu rozeznávat, do čeho bychom neměli narazit nebo co nás naopak pomůže zorientovat a vyvést na světlo. Tušíme, že digitální prostředí zasáhne do naší fylogeneze, ale nevíme jak.  {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Čtení jako schopnost získaná během historického vývoje patří k nejkřehčím složkám naší civilizační výbavy, a je proto logické, že se pozornost výzkumníků i učitelů a rodičů soustřeďuje sem. Rychlost získávání a kvalita využití našich znalostí bezprostředně souvisí se čtením a je na něm závislá.  Ale pozor! Slovem čtení v tomto slova smyslu není míněno prosté rozpoznávání písmen nebo porozumění ikonám. Proto se volí v současné době stále častěji termín hluboké čtení. Obvykle citovaná studie publikovaná v International Journal of Business Administration definuje hluboké čtení jako pomalé, vytvářející představy, bohaté na smyslové vjemy, emocionální a morální komplexitu. K hlubokému čtení dochází, pokud je jazyk textu nasycen detaily, narážkami, metaforami, což aktivuje stejná mozková centra, jako kdyby čtenář příběh skutečně prožíval. S tím souvisí probuzení a zvyšování empatie, současně se rozvíjejí schopnosti analýzy. Lehkým čtením se míní pouhé porozumění slovům, jak je nacházíme většinou na online blozích nebo zpravodajských webech na internetu. Mezi oběma jmenovanými způsoby konzumace textu je asi takový rozdíl jako mezi informací a znalostí.  Kdo za to může Maryanne Wolfová ve zmíněné knize píše: „Konkrétně Národní hodnocení úrovně (NAEP) přineslo informaci, že celé dvě třetiny amerických dětí ve čtvrtých třídách nejsou ve čtení dostatečně ‚zdatné‘, a to znamená, že nečtou plynule ani s dostatečnou úrovní porozumění. Ještě střízlivě vyjádřeno, pouhá jedna třetina amerických dětí jednadvacátého století umí číst dostatečně rychle a uspokojivě chápe čtený text, to vše ve věku klíčovém pro jejich další učení. Čtvrtá třída představuje Maginotovu linii mezi učením se číst a učením se používat čtení jako nástroj myšlení a učení.“ Dále autorka konstatuje, že v případě afroamerických a latinoamerických dětí se jedná o polovinu, která v tomto věku nezvládá ani základní úroveň, a že věznice napříč Spojenými státy plánují počet lůžek na základě statistik o výkonech žáků třetích a čtvrtých tříd ve čtení. Nedostatečná gramotnost zraje k sociálnímu vytěsnění a odtud je ke kriminalitě jen krůček. Za nejdůležitější příčinu špatného stavu považují odborníci malou pozornost věnovanou rozvoji dětí v prvních letech života. „První momenty mého ideálního života čtenáře začínají s malým dítětem na klíně milované osoby, kde se choulí v její náruči a sdílí doteky, pohled na knihu a zážitek, že mu někdo čte,“ svěřuje se Wolfová. Předpoklady, které ukotvují ranou zkušenost, jsou tělesnost, předmětnost a opakování. A autorka cituje větu jednoho svého kolegy: „Digitální stránka je podvod. Doopravdy tu žádná stránka není.“ Dá se však všudypřítomným výzvám digitální éry účinně čelit? Pražský neurolog Martin Stránský k tomu říká: „U obou způsobů (monitor versus kniha, pozn. autora) hrají roli oči, paměť a centra řeči. Mozek však integruje čtenou informaci mnohem lépe, pokud člověk něco fyzicky drží v ruce, než když čte z počítače. Mozek se totiž přirozenou cestou učí lépe z papíru než z počítačového zdroje. Posouvání textu skrolováním je totiž pro něj nepřirozený způsob čtení. Otáčení stránek rozděluje text do hmatatelných částí, což nám pomáhá zpracovat informace do hmatatelnějších kusů pro pochopení či zapamatování.“ Současně připomíná, že americká Akademie pediatrie vydala oficiální stanovisko, že žádné dítě do 8 let by nemělo mít obrazovku v rukou a ve škole by se na ni mělo dívat maximálně dvě hodiny. V této souvislosti věnuji vzpomínku bývalému ministru školství Marcelu Chládkovi, který chtěl, aby každé dítě dostalo ve škole tablet.  Nový člověk Je-li dosud se rozvíjející dětský mozek vystaven příliš brzy a dlouho vlivu digitálního média s jeho četnými vychytávkami, hypertextem, obrázky a třeba videy, vyvine se u něj typ pozornosti připomínající lučního koníka. Rychlé odpoutávání a přenášení pozornosti ve vleku nových a nových podnětů ovlivňuje paměť, která je pak méně trvalá a spolehlivá. Vědomosti se v mozku neukládají, a proto je pak v dospělejším věku člověk odkázán trvale na externí zdroje, jako jsou Google, Facebook nebo Instagram. Pokud se v mozku do desíti let nestihne vytvořit čtecí dráha, vznikne po digitální masáži nový člověk, jehož facelift tu celá tisíciletí nebyl. Literatura mu chybět nebude. Dospívá tak nejen u nás generace, která neví, že neví. Žije totiž v přesvědčení, že nic si nemusí pamatovat, protože si všechno může dohledat. Tato odkázanost na vnější prostředí z občana dělá ideální předmět k manipulování. Jestliže subjekt nedisponuje dostatečnou platformou vlastních znalostí a názorů, není schopen vyvozovat analogie mezi tím, s čím se setkává poprvé, a tím, co o světě už ví. Jeho ovlivnitelnost sociálním tlakem se prudce zvyšuje. Není divu, že to u mnohých sociálních vědců vzbuzuje obavy o osud demokracie, jak ji známe dosud.  Skok důvěry Nebo je to všechno jinak a jsme v situaci, kdy se nadechujeme a odrážíme k velkému skoku důvěry? Tímto termínem označuje americká ekonomka Rachel Botsmanová „situaci, kdy se rozhodneme podstoupit riziko a udělat něco nového nebo vykonat něco diametrálně odlišně“. Typickou takovou situací v dějinách je podle ní chvíle, kdy se člověk rozhodl důvěřovat páře a přesedl z koňského povozu na vlak, nebo vyměnil vizuální peníze za kreditní kartu. Něco podobného nás čeká při přesednutí z auta do samořídicího auta. A tento poměrně malý skok důvěry jako by předznamenával naše konečné a totální odevzdání se do rukou digitální externality.  {/mprestriction} 

Čas načtení: 2024-05-07 09:00:01

Patnáctiletá dívka odešla bosá z domu po záhadném telefonátu. Za pár dní ji našli mrtvou

Lidé ji milovali, neměla nepřátele ani konflikty. Jessie Marie Twilight Song Crooks byla předčasně vyspělá dívka s „tisíciwattovým“ úsměvem. Sportovala, milovala plavání a fotbal. Volno trávila s vrstevníky na Greenwood High School ve městě Bowling Green v Kentucky, kde studovala a snila o Harvardově univerzitě. Svět jí ležel u nohou a ona byla připravena ho objevovat. V roce 2001 byla nalezena zavražděná poblíž vyschlého rybníka ve venkovském okrese Warren v Kentucky. Vrah nebyl nikdy dopaden. Nikomu nic neřekla Pozdě večer 28. srpna 2001 Twilight vzala telefon, kdosi volal z automatu z obchodního domu Plano Country Store. Nedlouho poté, kolem 23:00, opustila bosá dům. Lidé, kteří ji znali, potvrdili, že podle všeho chtěla jít ven jen na chvíli. Doma nikomu nic neřekla, nikdo netušil, kam jde a s kým se chce setkat. Existuje dokonalý zločin? 6 případů, kdy chybělo málo Číst více Druhý den ráno, když si její otec Bobby a jeho manželka Linda – Twilightina nevlastní matka – uvědomili, že se holčička pohřešuje, nahlásili vše policii. Po dvoutýdenním pátrání ze strany rodičů, komunity a policie bylo dívčino tělo nalezeno na místě, které je nyní sójovým polem. Pátrání po Twilight bylo komplikované nejen kvůli nedostatku vodítek, ale také kvůli izolované oblasti jihozápadního okresu Warren, ve které Crooksovi žili. Plano se nachází několik kilometrů od centra města Bowling Green. Střídání mezi hustými lesy a úrodnou zemědělskou půdou vytváří krásnou krajinu, ale strašlivé místo pro pátrání po pohřešované osobě, protože je plné vegetace. Jen náhodou tělo děvčátka našel muž, který venčil svého psa. Útoky na USA vyšetřování odsunuly Skutečnost, že následujícího dne došlo k útokům 11. září, je považována za jeden z důvodů, proč vražda dívky nikdy nezískala takovou pozornost, jakou by měla. Zatímco se země snažila reagovat na národní ohrožení, vyšetřování vraždy Twilight bylo stranou. Neexistuje způsob, jak zjistit, kdo jí tu noc zavolal z telefonního automatu. „Neměli techniku, jakou mají vyšetřovatelé dnes. DNA bylo v plenkách. A samozřejmě mluvíme o pozdním létě v Kentucky, kde se působením přírody určitě mnoho důkazů ztratilo,“ vysvětlil Vlastimil Kořen, který sám v USA několik let žil a pracoval jako soukromý detektiv. Příčina smrti dívky nebyla nikdy zveřejněna, a přestože vyšetřovatelé identifikovali jednu osobu jako podezřelou, žádné jméno nepadlo. Záhadou bylo i to, proč měla na sobě mrtvá holčička dres školy, na kterou nechodila. Dle vyšetřování pocházel z místního „sekáče“. Ale jak se dostal na její tělo, nebylo nikdy objasněno. Je možné, že ten, koho potkala, jí ten dres dal, a je pravděpodobné, že ten člověk byl poslední, kdo ji viděl živou. Ve skutečnosti však mnoho z toho, co se stalo Twilight bezprostředně před a poté, co zmizela, zůstává záhadou. Některé informace – například příčinu smrti – policie záměrně nezveřejnila. Nevíme, jak dlouho byla Twilight mrtvá, než ji našli. Neznáme motiv. Další informace, jako například koho potkala, kde se setkali a proč za dotyčným šla, zůstávají záhadou i pro její nejbližší. „Kdo by to udělal? Proč by to dělali?“ ptal se Bobby Crooks v rozhovoru pro místní zpravodajskou stanici WNKY v roce 2019. „Nemáme žádné odpovědi.“ Pták velký jako člověk je i v Česku. Zabíjí své sourozence, říká se mu duch z bažin Číst více Naděje, která brzy zhasla V roce 2021 však došlo k drobnému pokroku ve vyšetřování. Úřady získaly povolení k prohlídce nemovitosti na základě informací anonyma. Místní šerif přizval FBI, aby pomohla, vyžádal si luminolové testování, které umožňuje najít stopy krve i roky po zločinu. Chemická látka interaguje s hemoglobinem v krvi a vytváří modře zabarvené světlo, které ukazuje, zda a případně kde je krev přítomna. FBI shromáždila důkazy, které byly poté předány oddělení šerifa okresu Warren a odeslány do státní laboratoře. Výsledky však nebyly průkazné. Smrt dívky je tak stále předmětem spekulací. Bohužel už téměř bez pozornosti médií. „Může to být kvůli tomu, že měla krev původních obyvatel. Byla Arapaho z matčiny strany. A smutným faktem je, že bílé ženy přitahují mnohem více pozornosti médií,“ dodal pro Čtidoma.cz Vlastimil Kořen. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Ztracené světy nejsou jen mýty. Jak je to s legendárními zeměmi jako Atlantida?

Čas načtení: 2024-06-14 13:14:32

Českem se prohnal ne úplně legální závod výkonných aut. Pozornosti policie neušel

Čas od času Českem projede některý z ne úplně legálních závodů často vedoucích napříč několika evropskými státy. Problém není v tom, že si parta lidí, nejčastěji v poměrně zajímavých autech, naplánuje trasu přes Česko. Problém je v tom, že někteří účastníci jsou cestou jako smyslů zbavení a jezdí ve stylu „cihla na plynovém pedálu“. V rámci poslední podobného evropského […]

Čas načtení: 2024-09-02 11:51:40

Dara Rolins zveřejnila nové FOTKY a nikdo jí nepoznal!

Dara Rolins opět v centru pozornosti Dara Rolins (51) se znovu dostává do středu pozornosti, tentokrát kvůli novým fotografiím, které nedávno zveřejnila. Reakce jejích fanoušků jsou však smíšené. Po kritice, kterou obdržela kvůli údajně nepovedené plastické operaci, se mnozí fanoušci domnívají, že se zpěvačka změnila natolik, že ji téměř nepoznávají. „Jste krásná, ale už to […]

Čas načtení: 2024-09-02 20:53:45

Toto jsou znaky toho, že ve vašem životě funguje zákon přitažlivosti!

Chtěli byste vědět, jestli už ve vašem životě začal fungovat zákon přitažlivosti? Pokud znamení tajemství uniknou vaší pozornosti, nyní vám je pomůžeme zvýraznit, abyste si mohli být jisti, že jedete správným směrem. Zákon přitažlivosti zažívá v těchto dnech renesanci, jelikož se v posledních letech opět dostává do centra pozornosti, knihy, filmy, přednášky, kurzy hovoří o […]

Čas načtení: 2024-09-21 17:00:25

Řidiči zneužívají aktivní asistenty řízení a zbytečně riskují. Čím více jich mají, tím méně mají pozornosti za volantem

Řada z nás svým způsobem žije v budoucnosti, kterou jsme dříve vídali jen ve filmech. Máme celý svět v kapse v telefonu a auta už dnes umí jezdit takřka sama. Jenže právě to se začíná ukazovat jako problém. Zákony zpravidla nedovolují, aby řidič nechal auto s aktivovaným autopilotem jet úplně samo. Někteří to ale nerespektují, […]

Čas načtení: 2024-10-09 15:30:41

Kryptoměny v centru pozornosti velkých finančních hráčů. Už je máte i vy?

Obři z Wall Street mění investiční strategie - adaptují kryptoměny. Proč se digitální aktiva stávají nezbytnou součástí diverzifikovaných portfolií? Článek Kryptoměny v centru pozornosti velkých finančních hráčů. Už je máte i vy? z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-11-20 12:01:06

Uklízíme s láskou?! [Linda Thomasová / Malvern]

Zdánlivě všední činnost ve spojení s vědomou pozorností a oddaností může stát léčivou. Autorka nabízí všem, kdo o to stojí, možnost zamilovat si uklízení a těšit se z blahodárného působení míst vyčištěných s láskou a pozorností.

Čas načtení: 2024-11-29 06:00:00

Zlepšení kvality života autistů i jejich rodin

Porucha autistického spektra (PAS) se vyznačuje nedostatky v sociální interakci, komunikaci a chování. Současné farmakologické možnosti jsou omezené a mají významné vedlejší účinky. Brazilský tým autorů publikoval v časopise Pharmaceuticals retrospektivní pozorovací studii s cílem zhodnotit účinky konopných extraktů obsahujících CBD a THC v poměru 33 : 1 na děti a dospívající (5 až 18 let) se středně těžkou až těžkou formou PAS. Studie se zúčastnilo třicet dobrovolníků, kteří podstoupili neuropsychologické vyšetření a byli léčeni individualizovanými dávkami extraktu s převahou CBD. Klinické hodnocení prováděl určený lékař. Kromě toho byli za účelem posouzení vnímaných účinků léčby nezávisle dotazováni rodiče nebo opatrovníci.  Léčba dětských autistů celospektrálním CBD extraktem vedla ke zlepšení komunikačních dovedností, pozornosti, učení, snížení agresivity a celkovému zvýšení kvality života pacienta i jeho rodiny. Výsledky ukázaly významné zlepšení různých symptomatických i nesymptomatických aspektů poruchy autistického spektra, a to s minimem nežádoucích účinků, jak vyplývá z klinických hodnocení i z vnímání rodičů. Pozorovaná zlepšení zahrnovala zlepšení komunikačních dovedností, pozornosti, učení, očního kontaktu, snížení agresivity a podrážděnosti a celkové zvýšení kvality života pacienta i jeho rodiny.  Navzdory určitým nedostatkům výzkumu závěry naznačují, že léčba celospektrálním extraktem s převahou CBD může být bezpečnou a účinnou možností léčby základních i komorbidních příznaků poruchy autistického spektra. The post Zlepšení kvality života autistů i jejich rodin appeared first on Magazín Konopí.

Čas načtení: 2024-12-07 06:00:01

Zemanová kontra Pavlová. Ivana peníze nepotřebovala, protože nebyla vidět

Ivana Zemanová a Eva Pavlová jsou si paradoxně v mnohém podobné. Autor článku se během svých reportáží osobně setkal s oběma. Sdílely, pro někoho možná překvapivě, mnohé osobní charakteristiky. Nevyžívají se nijak v pozornosti veřejnosti, nerady jsou jejím středem a při komunikaci s nimi bylo znát, že rozhodně nejsou extrovertky. Přesto ale v jejich přístupech k funkci první dámy najdeme propastné rozdíly. Pojďme si je konkrétně ukázat. Paní prezidentová bude brát 95 tisíc? Lamentuje komunistka Konečná, která stojí přes milion měsíčně Číst více Eva Pavlová je aktivní Eva Pavlová svou funkci i přes to, že by dost možná raději zůstala v ústraní, bere jako službu vlasti, a jakkoli je mnohdy vidět, že svou přirozenou skromnost a stydlivost překonává, bere funkci první dámy jako příležitost ke změně společnosti k lepšímu. Hned po nástupu svého manžela do funkce ohlásila, že bude v mnohém fungovat samostatně. Má svůj web, na kterém se každý může podívat na náplň její práce. A že jí není málo. Podporuje různé charitativní akce, účastní se otevírání zdravotnických zařízení, ale vyvíjí i vlastní aktivity, třeba když ji na Hradě navštívil bývalý slovenský prezident. Její web pak prozrazuje, že se během letošního října zúčastnila hned jedenácti akcí. Zemanová se objevila, jen když šlo do tuhého Zkuste si teď vzpomenout na aktivity Ivany Zemanové. Deset let staré články z počátku Zemanova prvního funkčního období ji popisují jako starostlivou ženu s mnoha charitativními aktivitami, ty ale zřejmě nedopadly tak, jak Ivana Zemanová zamýšlela. Na veřejnosti se totiž objevovala stále méně a její aktivity postupně přebírala dcera Kateřina. Neslavně dopadla i její nadace, kterou založila především kvůli pomoci ohroženým dětem. V popisu práce toho měla ale mnohem více. Činnost organizace vykazovala stále sporadičtěji, ač jí na účet stále chodily štědré dary. V prosinci 2021 však utichly všechny kanály nadace. O téměř dva roky později oznámila, že je v likvidaci. Už od zmíněného roku 2021 přitom chybí jakákoliv zpráva o činnosti nadace. Dobře placená dovolená? Petr Pavel je pracovně v Austrálii, Zemanovi kamarádi pukají závistí Číst více Kdo nic nedělá, šetří peníze Není tak divu, že žena, o které nebylo v posledních letech prezidentování jejího manžela vůbec slyšet a která se stranila jakékoliv veřejné pozornosti, nepotřebovala náhrady za něco, co neprovozovala. „Moje žena je dáma, a proto, že je dáma, mi to nikdy nevyčetla,“ vyjádřil se Miloš Zeman k náhradám Evy Pavlové pro Blesk. Každý zřejmě vnímáme dámu jinak. Jedni jako tu, která je vidět maximálně, když jejího manžela převezou v neznámém stavu do nemocnice, druzí jako energickou oporu hlavy státu, která překonala stydlivost a vyvíjí mnoho pozitivně vnímaných aktivit. Která z nich si zaslouží náhrady 95 tisíc a která ne? KAM DÁL: Michal David: Žijeme v policejním státě

Čas načtení: 2024-12-16 21:21:45

Bitcoin překonal hranici 107 000 USD! MicroStrategy a Saylor opět nakupují. Proč je Ripple v centru pozornosti? | Coin Week

Bitcoin dosáhl nového historické maximum a upevnil svou dominanci. Michael Saylor s MicroStrategy pokračují v masivních nákupech. Kryptotrhy zažily příliv 3,2 miliardy USD. Co dalšího se dělo v minulém týdnu? Článek Bitcoin překonal hranici 107 000 USD! MicroStrategy a Saylor opět nakupují. Proč je Ripple v centru pozornosti? | Coin Week z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2022-05-31 07:15:00

Z obsahu

Velké množství firem (nejen) v českém průmyslu zatím nevěnuje dostatek pozornosti kybernetické bezpečnosti. Podceňují tak riziko a své výrobní linky i jejich řídicí systémy nechávají částečně nebo i zcela bez ochrany. Navíc vystavené do veřejného internetu. „Touto laxností tak doslova

Čas načtení: 2024-02-09 18:45:10

Stroj jako z budoucnosti. Lenovo představí první notebook s průhledným displejem

Společnost Lenovo se údajně chystá představit notebook se zcela průhledným displejem. Nápad je to jistě zajímavý, ale nebude to nepraktický rušič pozornosti?

Čas načtení: 2024-01-26 18:43:27

Viete čo má spoločné kotol s omrznutými trolejami a anténami?

Viete, že vykurovací kotol dokáže rušiť rozhlasový a televízny príjem? Môžu omrznuté troleje znepríjemniť počúvanie obľúbených relácií? Omrznuté antény dokážu znepríjemniť život operátorom aj televíznym divákom. Viete, že aj keď sa už ľad roztápa, tak nemusíte mať ešte vyhraté? V súvislosti so zimným obdobím a mrazivým počasím Telekomunikačná únia Slovenskej republiky dáva do pozornosti zaujímavé problémy s používaním telekomunikačných služieb a rušením rozhlasového […]

Čas načtení: 2023-05-17 19:10:45

Svetový deň telekomunikácií a informačnej spoločnosti nám pripomína, ako sa svet vďaka telekomunikáciám zmenil

Od roku 1965 si svet každoročne 17. mája pripomína Svetový deň telekomunikácií, resp. od roku 2007 Svetový deň telekomunikácií a informačnej spoločnosti. V tento deň bola v roku 1865 v Paríži podpísaná Medzinárodná telegrafická konvencia a založená Medzinárodná telegrafná únia, ktorá sa v roku 1934 premenovala na Medzinárodnú telekomunikačnú úniu (ITU). Pri tejto príležitosti dáva Telekomunikačná únia Slovenskej republiky do pozornosti, ako sa svet okolo […]