Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-07-01 13:30:12

Waze ovládnou Mimoni, pomohou vám s navigací do cíle i v Česku

Navigace Waze patří mezi nejpopulárnější volby mezi řidiči U příležitosti uvedení filmu Já, padouch 4 do kin se můžete nechat navigovat mimoňskými hlasy Nový režim je k dispozici také pro řidiče v Česku, avšak Mimoni mluví anglicky Kdo se v dnešní době vydá na cestu autem, s nejvyšší pravděpodobností u toho zapne také navigaci. I když totiž cestu dobře znáte, dopravní situace a uzavírky jsou běžnou součástí dopravy a patrně nikomu se nechce na poslední chvíli hledat nové objízdné trasy. Právě na ty nejčerstvější informace ze silnic je ideální navigace Waze, jejíž obsah tvoří ze značné části samotná komunita, takže máte vždy ty nejnovější dopravní informace z vaší trasy, ať už jde o nehody, uzavírky, kolony či policejní kontroly. Přečtěte si celý článek Waze ovládnou Mimoni, pomohou vám s navigací do cíle i v Česku

Čas načtení: 2019-09-01 07:12:38

František Kotleta: Hanba by mne fackovala, kdybych napsal to, co Petra Hůlová

Tento text je i není dvojrozhovor. Na otázky odpovídají František Kotleta, „řezník z Bruntálu“, populární autor akční sci-fi a fantasy literatury, v jehož knihách se na nějaké ty potoky krve nehledí, a Leoš Kyša, dlouholetý novinář a propagátor žánru fantastické literatury. Dlouho se nevědělo, kde se Kotleta vlastně vzal, až před dvěma roky se definitivně potvrdilo, že oba pánové jedno jsou. „Já myslím, že každý autor má svého Kotletu. Je to bezpečné, protože se tolik neostýchá psát, a také zábavné, protože si ve dvou užiješ víc srandy. Navíc na Kotletu letí holky, na Kyšu jenom manželka,“ říká k tomu ten serióznější z nich.   Ve světě je fantastická literatura součástí mainstreamu. Někteří autoři jako například u nás známý Kurt Vonnegut, jr., prolínají vážná témata s kulisami sci-fi, další jako Iain Banks střídají mainstreamové a sci-fi romány a obě části jeho tvorby jsou brány stejně vážně. Nemluvě o tom, že podle mnoha dalších se točí filmy, které se stávají součástí populární kultury. Ale u nás jako by fantastická literatura neexistovala: literární kritici o ní až na výjimky nepíšou, a ačkoliv její prodeje mnohdy mnohonásobně převyšují „vážnou“ literaturu, spíše se dočtete o románu mladé autorky, jejíž nakladatel nakonec prodá 300 výtisků jejího „zásadního románu“. Čím to je? Existují tři nejdůležitější hybné sliby ve vesmíru: sex, peníze a pozérství. Zvláště to pozérství je důležité. Když jsi představitel kvalitní literatury, musíš se na někoho povyšovat. A nejsnazší cestou k tomu, jak být ve svých očích lepší, být hoch, je ukázat na někoho, kdo je pod tebou. To je jako u rasismu: když jsi hloupý a chudý běloch a nemáš, jak se nad někým povyšovat, řekneš, že jsi sice bílá spodina, ale furt lepší než kdejaký negr. Stejně tak si můžeš jako autor mainstreamové literatury říci: jsem sice neúspěšný, nečtený a vlastně možná až tak neumím psát a nikdo to číst nechce, ale pořád jsem lepší než nějaký Kotleta, protože nepíšu o upírech, ani o létání ve vesmíru. Samozřejmě přeháním, ale myslím si, že opravdu to tak trochu funguje. Literatura se prostě trochu podivně rozdělila. Ale ono to bylo i za komunismu: sci-fi, s výjimkou té sovětské, pokrokové, se brala jako pokleslý žánr, který není hoden socialistického člověka, tedy nezaznívají-li z ní budovatelské tóny. A to se nás stále drží. Existují dva literární časopisy zabývající se literární fantastikou, a kdyby zkusily požádat o dotaci, tak se jim všichni vysmějí. Zažil jsem, když můj potenciální polský nakladatel požádal o dotaci, která se běžně dává českým knihám na podporu překladu do polštiny, a samozřejmě dopadl špatně. Lidé, kteří o těchto penězích rozhodují, fantastickou literaturu neznají, nerozumí jí a nemají důvod ji podporovat. Když se přitom podíváte do světa, státy jako Japonsko nebo Spojené státy americké svoji žánrovou literaturu podporují, protože jde o vývoz, který šíří jejich kulturu. Japonsko se snaží dostat své komiksy do celého světa, a ještě na tom v posledku vydělává dost peněz, protože nejde jen o komiksy a knížky, ale i o všechno kolem, jako jsou figurky či licence. A to samé Američané, kteří na vývozu své populární kultury vydělávají hromadu peněz. Ale vysvětlujte to někomu v Čechách.   Čeho si na fantastické literatuře ceníte? Jednak toho, že přináší ohromné množství námětů, a za druhé, že je ze samé podstaty svobodná a nekorektní. Můžete mít hlavního hrdinu Roma, vozíčkáře či transsexuála a nikdo to neřeší stejně jako nekorektní hlášky na všechna náboženství, židy, bělochy, černochy, nacisty, komunisty... Sám pro sebe tomu říkám paradigma černošské holčičky na vozíčku: fantastika musí být tak svobodná, abys vždycky jako autor mohl ve svém románu upálit černošskou holčičku na vozíčku, když to má smysl pro děj. A nikdo ti neříká, že je to přes čáru, prostě ji necháš upálit, vezmeš popel a necháš skupinu nacistů, aby ho vyšňupali. Stejně tak ale můžete mít jinou černoškou holčičku na vozíčku, která si k němu přidělá dva rotační kulomety, postřílí všechny nacisty, konzervativce, katolíky, pravoslavné, buddhisty, hinduisty či muslimy a počůrá jejich hroby. Můžete prostě cokoliv, je-li to funkční pro děj. Jen za tím nesmí být nějaký ideologický záměr, na politický aktivismus jsou čtenáři dost hákliví. I já jako autor to nemám rád. Základním aktivismem fantastiky je absolutní svoboda, a to se snažím maximálně podporovat. Takže jsem vlastně v tomhle aktivistou absolutní literární svobody.    Váchal v Krvavém románě píše, že braková literatura byla ve své době nositelem českého jazyka a kultury, vnímáte to stejně u fantastické literatury, kde vycházejí knihy v takových nákladech, o kterých se většině autorů české mainstreamové literatury ani nesní? Nemám žádnou prvoplánovou pohnutku, že bych psal o upírech proto, že chci učit lidi česky. Na druhou stranu je to tak, že když se setkávám s knihovníky, zjišťuji, že mne mají fakt rádi. Ještě jsem nezažil, že by mi někdo z nich řekl, že mne nesnáší, protože odvádím čtenáře od lepší literatury. Jednou mi na jednom setkání říkali, že třináctiletí čtrnáctiletí kluci si chodí do knihovny číst Kotletu, kterého si nesmí brát domů, protože název Příliš dlouhá swingers party a poodhalené ženy na obálce by maminky pohoršily. Takže čtou v knihovně na nějaké sedačce, a to jsou kluci, o kterých knihovníci říkají, že byli naposledy v knihovně v šesti letech s babičkou a pak četli maximálně návody k počítačovým hrám. A teď díky fantastice znovu získají čtenářské zážitky a postupem času se mohou dostat k nějaké další literatuře. Můžete literaturu rozdělit na vysokou a nízkou, ale ta první se bez té druhé neobejde. My jsme literární černoši, kteří učí lidi číst, a oni si pak třeba najdou Hakla nebo, jak se jmenuje taková ta hipsterská buchta z Facebooku, co ji teď všichni žerou? Jo, Horáková, to je docela kočka, té třeba také dělám nové čtenáře (pozn. red.: řeč je o Pavle Horákové a její poslední knize Teorie podivnosti).  {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Další velkou skupinou čtenářů jsou lidé, kteří mi říkají, že nečetli deset dvacet let a moje knihy, které jim obvykle někdo doporučil, je ke čtení vrátily. O to je smutnější, když nějaký kritik přistupuje k fantastické literatuře s pohrdáním. Knihy fantastické literatury mnohdy vyhledávají i ti, kteří jsou něčím frustrovaní či zničení, potřebují „vypnout“ a pak jim tyto romány slouží jako terapie. Často mi píšou lidi neuvěřitelné příběhy o tom, jak jim četba knihy zachránila psychické zdraví po rozvodu, rozchodu, úrazu, smrti partnera... To mne opravdu těší, že mohu pro lidi něco udělat: nemusíte jim kázat o morálce nebo radit, co mají dělat, ale dáte jim nějaký zážitek, který jejich život nějak ovlivní, a to není málo.  Já vidím určitý význam i v tom, že lidé, kteří čtou, a to vlastně cokoliv, mají nakonec o něco lepší vyjadřovací schopnosti. Pozoroval jsem to na diplomkách studentů: často narazíte na ty, které jsou odborně správně, ale jsou napsány nesmírně chudým jazykem.  Vždy je obrovský rozdíl mezi vyjadřováním těch, kteří čtou a kteří nikoliv. A kromě toho, že fantastická literatura stojí na příběhu, na dobrodružství, tak ona přece není hloupá. Často mají tyto knihy výrazně větší slovní zásobu a kvalitnější stylistiku než knihy mainstreamové literatury, které chválí recenzenti v literárních časopisech. Nejde o literaturu hloupých lidí pro hloupé lidi, ale o literaturu chytrých lidí pro všechny lidi, pro které je důležitější příběh a dobrodružství než zaujímání nějakého stanoviska. Autoři fantastické literatury jsou často velmi vzdělaní lidé – dělají jadernou fyziku, učí na univerzitách, nejsou to sípající úchyláci z bufáče.  A co ti, kteří vysokou a nízkou literaturu „smířili“, třeba Ray Bradbury či Stanisław Lem? Máme někoho takového u nás? V Česku máme takové autory dva: jedním z nich je František Novotný, který mimo jiné napsal knihu Ramax. Je o robotech, ale člověk se v ní dozví víc o podstatě náboženství, zvláště křesťanství než ze všech textů Tomáše Halíka. Na pozadí sci-fi příběhu podává poselství o jednom ze základních mýtů naší civilizace. A druhým je Štěpán Kopřiva, jehož Holomráz předává v kulisách fantasy silnou a syrovou zprávu o lidském životě, rodině a pátrání po tom, odkud jdeme a kam. Po přečtení této knihy nepřemýšlíte o krásných čarodějkách a kouzlech, ale nad smyslem lidské existence. Za vtipné pak považuji, když nějaký autor z mainstreamu začne používat kulisy a motivy ze sci-fi či fantastické literatury. Často má pocit, že objevuje něco úplně nového, jenže my víme, že takto se psalo před třiceti lety a dnes už ne, protože by to bylo trapné. Čtenáři fantastické literatury, kteří jsou zvyklí na úplně jinou kvalitu sci-fi kulis, na přemýšlení nad paralelní realitou, budoucností, vlivu technologií na člověka, se zděšeně dívají na knihy, jejichž autoři se přeceňují. Třeba Petra Hůlová napsala knihu Stručné dějiny hnutí o tom, jak feministky ovládnou svět. Takhle stokrát ohrané téma by ve fantastice už nikdo nepoužil. Každému by přišlo, že je hrozně neoriginální a trapný. Mě by tedy hanba fackovala, protože o tom už přede mnou napsalo tolik lidí, že bych nosil dříví do lesa. Ale samozřejmě jsou i výjimky, třeba Emil Hakl s Uminou verzí byl chytrý a zajímavý, toho bychom do toho našeho ghetta fantastické literatury vzali. Obecně lze říci, že mainstreamoví autoři vnímají žánrovou literaturu jako podřadnou, „smrdí“ jim, nechtějí si s ní špinit ruce, ale v okamžiku, kdy použijí její postupy, začnou vysvětlovat, že jejich dílo rozhodně není sci-fi, ale jen kniha o budoucnosti, cestování v čase a létání v kosmických lodích. Tak bych jenom rád vzkázal, že to je sci-fi, vy volové.  Ale vždyť někteří dnešní klasičtí autoři jsou vlastně průkopníci sci-fi, třeba Jules Verne.  Jasně, třeba i H. G Wells či náš Karel Čapek. Ale k základnímu kánonu moderní literatury patří nejen sci-fi a fantastická literatura obecně, ale třeba i horory, jako jsou Frankeinstein od Mary Shelleyové či Drákula od Brama Stokera. Autoři těchto knih přinesli do moderní literatury postupy, které jsou dodnes využívány a dodnes oslovují čtenáře. Koneckonců, když si přečtete Alexandra Dumase, je jasné, že jde o dobrodružnou literaturu. A jeho příběhy jsou přitom stále zajímavé i pro dnešek. I žánrová literatura tedy dokáže lidem předat poselství. Podívejte se, na co dnes mladí lidé chodí do kin a co sledují v televizi. Buď tam běhají lidé ve vesmíru s meči, nebo někdo lítá na dracích. Fantastická literatura prostě lidi oslovuje: přináší jim velký mýtus, dobrodružství i morální poučení. Navzdory tomu je u nás v určitém ghettu – a většina literárních kritiků má pocit, že není dost hodnotná. Na druhou stranu si přiznejme, že z pohledu z vnějšku se může zdát, že někdo něco ve fantastické literatuře vymyslí a desetiletí pak vycházejí díla jeho napodobitelů. Mnoho lidí si pak myslí, že jde o literaturu, která má potenciál oslovit jen své fanoušky. Dřív všichni dokola říkali, že nic lepšího než Tolkien nevznikne, ale když nedávno vysílali seriál Hra o trůny, tak se o ničem jiném nemluvilo. V mé facebookové bublině se víc řešili draci než hokej a pomalu bych ani nevěděl, že jsou nějaké evropské volby. Vždycky tedy může přijít nový autor, který do žánru přinese něco nového a objevného. Zatímco v zahraničí se tito autoři dostanou do povědomí novinářů, nabídnou se jim televize atd., u nás nikdo nevnímá, že vzniká mnoho kvalitních knih české fantastiky a kdyby Česká televize měla trochu odvahy, mohla by točit v tomto žánru seriály a filmy, se kterými by prorazila do světa. Momentálně třeba vyšla prvotina Kristýny Sněgoňové Krev pro Rusalku, což je skvělý noirový román, který pracuje s motivem, že mezi námi žijí rusalky s magickou mocí. Kolem tohoto základního motivu Sněgoňová vystavěla unikátní alternativní realitu s opravdu zajímavou detektivní zápletkou, která nás přivede až na dno lidské duše. Román má potenciál, aby podle něj někdo natočil dvouhodinovou detektivku, ze které by si všichni sedli na zadek. Ale protože se jmenuje Krev pro Rusalku, nemá šanci. Ale je tu hodně dalších autorů, jejichž příběhy by stály za filmové či televizní zpracování. Třeba Český rozhlas zdramatizuje kdejakou blbost, ale na typickou českou fantastickou literaturu tam v životě nikdo nesáhl, zřejmě by někomu upadly ruce. Naštěstí se poměrně hodně natáčejí audioknihy, což je dáno rozvojem velkých platforem, jako jsou Audiotéka a Audiolibrix a další, takže nakonec i ta fantastika se dočká alespoň nějaké dramatizace.  Takže podle vás nedochází ve fantastické literatuře k určitému zacyklení? Vždyť používá určité kulisy, kterých je omezené množství. Vůbec ne. Mnoho lidí, kteří fantastickou literaturu neznají, si neumí představit, že by v ní bylo něco nového než bodří hobiti, drsní trpaslíci, vznešení elfové a zlí čarodějové. Ve skutečnosti existuje nespočítatelné množství námětů. Mne to až fascinuje. Vždycky jsem překvapen, kolik knih je naprosto originálních. Autory omezuje jen vlastní fantazie a schopnost téma dobře napsat. Nedávno jsme udělali antologii Ve stínu říše, ve které se současní nejlepší čeští autoři mladé a střední generace vyrovnávají s nacismem a třetí říší a rozptyl jejich stylů a námětů je obrovský. Pro mne bylo zajímavé zjistit, jak se autoři mladší generace dokážou vypořádat s odkazem naší historie. Samozřejmě je jednoduché říci, že v některých typech příběhů hraje roli magie, ale tím jejich spojitost končí. Jak jsem říkal, neexistují žádné bariéry, záleží jen na odvaze autora. Ukažte mi české mainstreamové autory, kteří by se do takového tématu tak velkolepě pustili.  Chtěl jste někdy psát něco jiného než sci-fi? Mám to v plánu, ale mám vymyšlených mnoho krásných knížek s fantastickými zápletkami, takže v nejbližších minimálně dvou letech se k tomu nedostanu. Myslíte někdy na to, co z vašeho díla přežije? Píšete s tím, aby vás četli za třicet padesát let? Stále čekám na sochu na Olšanech… Píšu proto, že mne to baví, a chci předat nějaký zážitek čtenářům, a netrápím se tím, zda moje knihy budou číst budoucí generace. Až budu mrtvý, tak budu mrtvý, a jestli si někdo za padesát let otevře Kotletu, nebo budu jen poznámkou pod čarou, je mi vlastně úplně jedno. Prostě teď chci bavit sebe i své čtenáře. Odkazem jsou děti, které zplodíte a něco jim předáte. Proto je dobré mít spoustu milenek, abyste dětí měl co nejvíce. Ptám se, protože řada autorů mainstreamové literatury takto přemýšlí: chce napsat dílo, které ostatní překoná. Když někdo takto uvažuje, určitě to tak nedopadne. Alexandre Dumas nestvořil Tři mušketýry s tím, že ještě za 180 let je lidé budou číst. Chtěl prostě napsat zábavný příběh a také potřeboval peníze na víno a lehké ženy. Podle mne ani Ernest Hemingway nenapsal Starce a moře s jinou ambicí než přinést dobrý příběh. Autor nemá právo hodnotit své dílo, já si o každé své knize myslím, že je špatná, a vlastně mne vždycky překvapí, že si to čtenáři nemyslí. Dobrý autor píše pro čtenáře, ne pro svých deset centimetrů čtverečních v učebnici literatury a je jedno, jestli píše o trpaslících nebo partě hipsterek z Letné. {/mprestriction}  František Kotleta – rodák z Bruntálu, mix fantasy, hororu, sci-fi a akčního thrilleru v jeho knihách z něj udělal nejúspěšnějšího autora české fantastiky. Zaujal trilogií Bratrstvo krve, kde upíři svádějí boj s mimozemšťany o planetu Zemi. Mezi nejslavnější série patří Perunova krev, ve které se potýkají vojenští veteráni se slovanskými bohy či paranormální detektivky s vyšetřovatelem Tomášem Koskem. Největšího ohlasu u čtenářů se však dočkala čtyřdílná série Spad, popisující události po třetí světové válce v Evropě. Leoš Kyša (*1979, Dvorce na Opavsku) je bývalý novinář, spisovatel, scenárista a vysokoškolský pedagog. Začínal s psaním sci-fi povídek, je autorem knih Poutník z Mohameda a Alláhův hněv o budoucím světě, ve kterém většinu planet ovládají muslimové – jejich nedávné nové vydání si přivlastnil František Kotleta. Je členem společnosti skeptiků Sisyfos a přednáší mimo jiné o konspiračních teoriích. Se svou manželkou Ludmilou Hamplovou napsal knihu Jak přežít manželství o partnerských vztazích.

Čas načtení: 2024-07-10 09:51:15

Je podtlakový vibrátor Magenta G Touch na klitoris i G-bod? RECENZE

Zdravím po čase moje čtenářská koťata a lidičky všeho druhu. Dlouho jsme tu neměli recenzi a já jsem ráda, že mohu začít jednou opravdu skvělou hračkou, přesněji vibrátorem. Už teď můžu prozradit, že se zařadil mezi moje nejoblíbenější, ne-li úplně nejoblíbenějším.  Od A po Z Držím v ruce krásný, velmi elegantní, červený vibrátor, který má […] Článek Je podtlakový vibrátor Magenta G Touch na klitoris i G-bod? RECENZE je celý k přečtení na Lascivní.cz. Přečtěte si také: Drtivý útok na klitoris od vibrátoru We-Vibe Thrill – RECENZE Chci tebe, nebo tebe? Už vím, chci oba… najednou! Partnerský vibrátor We-Vibe 4 RECENZE Je to opravdu královna všech vibrátorů? Přečtěte si RECENZI ZALO Queen Pulsewave

Čas načtení: 2020-07-12 15:15:23

Román Doktor Mráz odhaluje, čemu museli čelit desetitisíce rodin během Slovenského státu

Fiktivní městečko Himberany, kde se odehrává román Denisy Fulmekové Doktor Mráz, by mohlo být libovolným slovenským městem. Neboť podobné příběhy mají paralelu v osudech mnoha slovenských rodin. Autorka vypráví, jak se v období druhé světové války chovalo majoritní obyvatelstvo nejen k židovské menšině, ale i k „vlastním“, a poukazuje na ekonomický aspekt slovenského antisemitismu. Dokumentuje období Slovenského státu, kdy se k moci dostali lidé, jejichž motivací nebyla nenávist vůči Židům, antisemitismus či rasismus, ale chamtivost a touha po snadno získaném majetku.  Rok 1939. V městečku Himberany poblíž Bratislavy žije poklidně s rodinou právník Albert Mráz. Tedy až do dne, kdy v prorežimních novinách vychází článek anonymního autora, který napadá Mráze coby Žida, jenž se mazaně nechal pokřtít a změnil si jméno, aby mohl dál bohatnout na úkor ubohého slovenského lidu. Mráz si okamžitě uvědomí, že jemu i rodině hrozí nebezpečí. Iniciátorem článku je mladý právník Rárbocký, velitel místní Hlinkovy gardy, neváhající pošpinit kohokoliv, pokud to vyhovuje jeho zájmům. Úspěšná advokátní praxe doktora Mráze mu je už dlouho trnem v oku. Nyní konečně nastala příležitost, jak se konkurenta zbavit. Rárbocký věří, že místní region se stane předvojem „nového“ Slovenska s ukázkovým řešením židovské otázky a že mu to pomůže v politické kariéře… Třebaže je příběh fiktivní, autorka vycházela ze slovenských archivů a konzultovala text s historiky. K pocitu autentičnosti přispívá vyprávění více než devadesátileté pamětnice Anny, Mrázovy dcery, které bylo v době vzniku fašistického Slovenského státu sedmnáct let. Příběh rodiny evangelíka židovského původu a jeho katolické manželky a dcery pokračuje i po začátku války. Denisa Fulmeková postupně sleduje všechny historické události od roku 1939 až do roku 1945 a ukazuje, jak se odrážely v životě běžných lidí. Autorka píše o obětech, pachatelích, ale i těch, kteří chtěli jen přežít. V závěru knihy Anna Mrázová sumarizuje životy členů své rodiny a obyvatel Himberan. Zatímco někteří viníci se dostali před lidové soudy a za své činy byli potrestáni, většina se ve vhodnou chvíli přidala ke Slovenskému národnímu povstání, čímž své dřívější skutky „vymazala“. Část postav si „oblékla“ komunistický kabát, a mnozí prošli jako řadoví občané, v tichosti a bez povšimnutí, od národního socialismu ke komunismu.    Ukázka z knihy   1 Právě se chystal odložit na polici kartonový fascikl s kopiemi smluv, když vtom se ozvalo slabé zaklepání. Přistoupil ke dveřím, stiskl kliku a překvapilo ho, když na chodbě uviděl svou ženu.      „Betko? Co tu tak stojíš?“ V jejím bledém obličeji, poněkud už poznamenaném osmačtyřiceti lety, zahlédl strach. „No tak, co se děje?“ Chytil ji za loket a vtáhl dovnitř. Viděl, že v jedné ruce drží stočené noviny a v druhé žmoulá kapesník. Do jeho kancelářských prostor chodívala málokdy, neměla ve zvyku ho přes den vyrušovat. Jen občas, když zůstal sedět nad prací příliš dlouho, poslala Rózu, aby ho zavolala k obědu.      „Róza mi přinesla noviny!“ Alžbeta je otevřela na jeho masivním psacím stole a nervózně otáčela stránky, dokud se od nich strnule neodtáhla. „Od rána váhám, jestli ti to mám ukázat, ale tak jako tak by ti to někdo podstrčil.“ Namířila ukazovákem na papír. „Á, tady to je!“      Stránce dominoval hlavní titulek vyvedený tučným písmem: Zázračná proměna dr. Martona v dr. Mráze.      „Naše služka čte Gardistu?“ zeptal se napohled nevzrušeně a usedl ke stolu s otevřenými novinami.      „Její otec to odebírá, ale prý jenom proto, aby byl informovaný.“      „Očividně si tedy pospíšil, aby informoval taky nás.“ Doktor Mráz si povolil pevný uzel na kravatě.      „Taková žumpa!“ ulevila si Mrázová a její manžel si začal čistit brýle. „Co píšou?“ zeptal se suše, jako by mu nestálo za to namáhat svůj slábnoucí zrak. Její rozhořčení nekomentoval, přestože jindy by manželčiny emoce jistě mírnil.      „Ach, ani to nechci vědět! Špína, špína se hrne!“ Alžbetě se třásl hlas a přemáhal ji pláč. „A samozřejmě, že i Barková mě přišla upozornit, že o tobě píšou!“      „Takže další, co čtou to svinstvo…“ poznamenal Mráz a znovu si nasadil brýle, aby mohl zaostřit na novinová písmena. Ale když postřehl, že mu Alžbeta stojí za zády a nahlíží přes rameno, obrátil se k ní: „Tak čti ty, Betko!“ Podal jí noviny a ukázal na dřevěné empírové křeslo, v němž sedávají jeho klienti.      Alžbeta vycítila, že přes zdánlivý klid, který její manžel zachovával, je rozrušený také. S důrazem na každé slovo se tedy chopila nevděčného úkolu předčítat:      „Zemský úřad v Bratislavě povolil v uplynulých dnech advokátovi v Himberanech, dr. Martonovi, změnu jména. Z dr. Martona se náhle stal dr. Mráz. Záležitost zdánlivě všední. Ale jen zdánlivě. Proto věc vysvětlíme podrobněji,“ nadechla se a úkosem pohlédla na muže. Široká záda v dobře padnoucím šedém saku ztuhle tiskl do opěradla, ale hlavu jako by tlačil bradou ke krku, víčka přivřená. Svraštěné čelo mu zbrázdily vrásky, koutky úst se však ani nepohnuly. „Pokračuj!“ pobídl ji, když zaznamenal její zkoumavý pohled.      „Kdo je dr. Marton?“ četla dále. „Nositel jména, které budí v Himberanech, ale také na celém slovenském Závrší hrůzu. Dr. Marton je pokřtěným Židem. A stejně jako nedovedla svěcená voda zničit pojmenování Žida-muže, nezměnila ani jeho duši. Dr. Marton zůstal dodnes mazaným židovským fiškusem, vždycky mu šlo jen o kšeft a peníze. Proto zpráva o tom, že si podal žádost o změnu jména, zapůsobila jako bomba. Místní Hlinkova garda, Hlinkova slovenská ľudová strana a ostatní veřejní činitelé nasadili všechny páky, aby schválení této Martonovy žádosti překazili. Protože dr. Marton zůstane navždy dr. Martonem, i kdyby se stokrát znovu pokřtil a tisíckrát si změnil jméno. Jméno dr. Martona je totiž vizitkou. Každý ví, že je to jméno židovské. Když se však přestěhuje například do Banské Bystrice nebo do Turčianského Sv. Martina dr. Mráz, nikdo tam nebude vědět, o koho se jedná.“      Alžbeta se odmlčela, ale bála se na muže podívat. Slyšela, jak prudčeji vydechl, ale jinak dále s naprostou vážností mlčel.      „To je všechno?“ zvedl k ní pohled.      „Ještě ne. Mám ti to dočíst celé?“ Zalitovala, že udělala přestávku, už to chtěla mít za sebou. Mráz jen mlčky přisvědčil a Alžbetin melodický hlas ukrajoval další věty z pamfletu: „Každý si pomyslí: křesťan a Slovák. A tady to máme! Jméno Mráz je dobrou maskou, pod kterou bude moct jeho nositel dále bohatnout na úkor ubohého slovenského člověka. Hlinkova garda musí stát na stráži, aby Židé takovýmto rafinovaným způsobem nemizeli beze stopy ve slovenském moři a nemohli tak dále vysávat slovenskou krev. Musíme odhalit jména všech tzv. vlivných lidí, kteří v Martonově případu intervenovali, a budeme je veřejně pranýřovat.“      Ruce s novinami jí bezradně klesly do klína: „Co na to říkáš?“      „Podepsal se autor?“      Zavrtěla hlavou. „Je tu jenom šifra, písmeno á. Nevíš, kdo by to mohl být?“      „Teď skoro kdokoli,“ odpověděl a dlaní si podrbal nakrátko ostříhaný šedivý zátylek. „Už je Aninka doma?“ zajímal se o dceru.      „Už by měla, dneska má krátký den, za chvíli bude oběd,“ zadívala se na masivní podlahové hodiny v jeho kanceláři.      „To je dobře,“ vstal a nastavil manželce rámě, aby se o něj opřela. „Pojďme tedy nahoru. A ty noviny mi tu, prosím, nech.“   2 Vyrůstala jsem v Himberanech a chodila jsem tam i do měšťanky. Rodiče mě vedli k učení a ke knihám, doma jsme měli opravdu velkou knihovnu. Tatínek četl spíš odborné knihy a maminka klasiku, ale také nové slovenské knížky, pamatuju si, že dlouhé roky odebírala časopis Živena.      Už to asi nahráváte, že? A mám mluvit hlasitěji? Ne? No, možná stejně budu, už hůř slyším a potom mi připadá, že ostatní taky. A proč vás vlastně zajímá zrovna můj příběh? Pocházíte z Himberan? Ne? A odkud tedy? Aha, tak vidíte, tam mě osud nikdy nezavedl. Takže… Na začátek mám říct jméno a věk, ano? Aha, doplníte to tam vy? Pro jistotu tedy: Jmenuji se Anna Olšaníková, za svobodna Mrázová, a je mi devadesát pět let. Narodila jsem se v Himberanech, kde se moji rodiče usadili po první světové válce. Tatínek byl rodák z nedalekých Veľkých Grešlí, to je kousek dál od Himberan, ale stále na Závrší. Maminka se narodila v Bratislavě, ale její matka, kterou jsem nepoznala, protože zemřela ještě před mým narozením, pocházela odněkud ze Slovinska.      Takže – měla jsem pěkné dětství a snad i pěkné mládí, pravda, dokud se nedostali k moci luďáci. Šlo to pomalu a postupně, nejdříve jsem slyšela o takzvaných postrcích, to když se hned po vyhlášení autonomie ještě v osmatřicátém musely některé židovské rodiny vystěhovat až ke slovensko-maďarské hranici. Měl to být kolektivní trest po první vídeňské arbitráži, když připadly jižní části slovenského území Maďarům. Samozřejmě z toho obviňovali Židy, kterým se automaticky připisovala promaďarská orientace. Jestli se nepletu, tito Židé měli být vyvezeni do Maďarska, ale tamější strana je nepřijala, takže se zasekli někde mezi hranicemi. Moc jsem rodiny, které tehdy deportovali také od nás z Himberan, neznala, ale otce to pobouřilo a říkal mamince, že je to teprve začátek. Potom jako by to utichlo. Nevím, kolik se z těch vypoklonkovaných himberanských Židů vrátilo domů. Šlo o ty chudší, ačkoli se říkalo, že přišli i o to málo, co měli, a své byty našli úplně vyrabované. Chvíli byl klid, ale otec všechno sledoval, proto si vlastně dal ještě v únoru 1939 změnit jméno. Totiž když jsem se narodila, jmenovala jsem se Martonová, celá rodina jsme byli Martonovi. No a změnil to na Mráz, rozhodl se narychlo, moc nad tím novým příjmením nepřemýšlel, i když nezastírám, že to byl zvláštní pocit, jmenovat se najednou úplně jinak. Na první pohled banalita, ale jméno je jméno. No a tím jménem to vlastně možná celé začalo, tedy pro naši rodinu, protože jednou jsem přišla ze školy, to už jsem navštěvovala učitelský ústav v Bratislavě, tedy střední školu pro budoucí učitelky. Kolik mi bylo? Sedmnáct. Když jsme měli kratší vyučování, jezdívala jsem domů na oběd, kvůli mně ho rodiče posouvali na později, a matně si vzpomínám, že i tenkrát jsem chvátala od vlaku, abych přišla včas. Bydleli jsme v Masarykově ulici, krátce nato ji pojmenovali po Hlinkovi, po válce se zase jmenovala po Širokém a teď je to takové neutrální, takže Hlavná. Koneckonců to hlavní ulice opravdu byla. Náš dům stál asi v její polovině, měl jedno poschodí a nacházelo se v něm několik samostatných bytů. Pokud si vybavuji, tak tam byli s dvěma dětmi manželé Barkovi a ještě starý pan Stein, vdovec, a jistě bych si vzpomněla i na další, ale rodiny se, pravda, taky hodně stěhovaly a střídaly. Ne, služka Róza s námi nebydlela, pocházela také z Himberan a měla to přes dvě ulice.      Pospíchala jsem tedy od vlaku domů, ale ten den jsem potkala kamarádku Hanku Zábojníkovou, která nesla v košíku dvě koťata, inu, musela jsem se trochu zdržet, a jak jsme se zapovídaly, dorazila jsem domů později. Všimla jsem si, že maminka plakala, a naivně jsem si myslela, že asi kvůli mně, ale po chvilce už mi bylo jasné, že se stalo něco horšího. U oběda vládlo tísnivé ticho, takže jsem se dokonce domnívala, že se rodiče pohádali. Když šla Róza uklidit kuchyň a my s maminkou jsme si sedly k šití – uměla totiž krásně šít a vyšívat a chtěla mě to naučit, i když já jsem nikdy tak šikovná jako ona nebyla –, polohlasně mi řekla, že o tatínkovi vyšel hrozný článek v Gardistovi. Prý abych se připravila, že na to budou lidé dělat narážky, a jistě se to už dostalo do rukou i někomu u nás na učitelském ústavu. Požádala jsem ji o ty noviny, ale ona zavrtěla hlavou, že ne, a znovu se rozplakala. Tehdy se mě zmocnil dosud nepoznaný strach, takový ten mdlý, neurčitý, který vyvolává zlé tušení, ale vy nedovedete pojmenovat, čeho přesně se bojíte. My s maminkou jsme přece byly katoličky a tatínek se dávno před válkou stal evangelíkem. Jenom jsme měli to nešťastné příjmení.   3 Tři dny po publikování článku o doktoru Mrázovi si ho s příjemným zadostiučiněním znovu přečetl i doktor Rárbocký, urostlý tmavovlasý chlap těsně před čtyřicítkou. Stačilo podstrčit potřebné informace zdatnému redaktorovi – a vida, jaký užitečný text vyšel! Nebylo pochyb, že nastal nejvyšší čas řešit věci radikálněji. Neměl snad pravdu Šaňo Mach nedávno v Rišňovcích? ujišťoval se Rárbocký. Slováci chtěli být velkomyslní a nechtěli trestat, ale ukázalo se, že to byla chyba. Židy je potřeba srovnat do latě!      Rárbocký byl právník stejně jako Mráz a právě teď svoji živnost přenesl přímo do sídla Hlinkovy gardy v Himberanech, kterým se stala moderní budova místní sokolovny. Znak tělocvičného spolku Sokol tu na jeho přímý pokyn vystřídal masivní slovenský státní znak a iniciály Hlinkovy gardy.      Rárbocký zvedl papírovou krabičku cigaret značky Egypt a s požitkem si jednu zapálil. Zvažoval, zda dopis napíše sám, nebo ho nadiktuje písařce. Nerad se totiž dělil o obsah, který měl zůstat utajený, a týkalo se to i kancelářské pomocné síly Margity. Toho dne ho ale čekalo ještě příliš mnoho agendy, a tak přešel ze své prostornější kanceláře do malé místnosti, ve které se spolu s množstvím úředních papírů, oznámení a listin tísnila i postarší posila sekretariátu himberanské Hlinkovy gardy. Jen co Rárbocký vešel, nahrbená Margita v upnuté tmavé šatové sukni zvedla oči od papírů a naučeně přikývla: „Ano, pane doktore?“      „Založte si do stroje papír, budu vám diktovat,“ oznámil jí. „Nahoru dáte razítko důvěrné a tajné.“      Margita kývla hlavou. „Spolehněte se, pane doktore.“      „Pište hlavičku adresáta – Generální sekretariát HSĽS v Bratislavě, adresa a všechny náležitosti.“ Zatímco Margita klepala do klávesnice psacího stroje, Rárbocký si rozepnul vrchní knoflík na uniformě. Venku se oteplilo a v malé místnosti bylo dusno. Přistoupil k oknu a chystal se ho otevřít, ale písařka, aniž by zvedla hlavu od práce, poznamenala: „Pane doktore, okno je rozbité. Něco se zaseklo, nejde vůbec otevírat.“      Rárbocký zacloumal kličkou. „Sakra! Už jste to nahlásila správci budovy?“      „Rozbilo se teprve včera a správce jsem už nezastihla. Zařídím to.“      „Dobře, pište tedy.“ Rárbocký se zadíval přes sklo zavřeného okna na jednu z hlavních himberanských křižovatek, donedávna ještě prašnou, ale teď čerstvě vydlážděnou, přes kterou občas projelo auto. V tuto dopolední hodinu na ní vládl klid, obvykle ožívala až po konci vyučování, když se z nedaleké školy vyhrnuly děti.      „Dr. Albert Marton, do závorky dejte Mráz,“ začal diktovat a s uspokojením poslouchal Margitino ťukání, jako by mohl poslechem kontrolovat, jestli zapisuje správně, „je advokátem v Himberanech. Asi před…“ tady se mladý velitel himberanské Hlinkovy gardy trochu zarazil, protože v duchu přepočítával, kdy se vlastně dozvěděl, že Marton podniká kroky, aby zakryl svoje židovství. „Asi před měsícem,“ doplnil, „mu Zemský úřad povolil změnu jména na Mráz, dejte čárku, Margito, a to navzdory tomu, že Hlinkova garda a místní organizace Hlinkovy ľudové strany se proti tomu důrazně postavily.“      Rárbocký, který nesnášel horko, se okno znovu pokusil otevřít. Zalomcoval kličkou, až mu zůstala v ruce, a tak jen zanadával a ledabyle ji nasadil zpátky. „Přečtěte mi poslední větu,“ vyzval Margitu, a když se znovu naladil na tón svého dopisu, pokračoval: „Spolehlivým způsobem jsme zjistili, čárka, že návrh okresního úřadu byl též proti změně. Navzdory tomu, jistě po různých intervencích, byla změna povolena. Nyní bylo vydáno vládní nařízení o židovských advokátech. Dr. Marton-Mráz je podle tohoto nařízení Židem, a tak žádáme, aby za žádných okolností nebylo dovoleno jmenovanému provozování juristické praxe.“      Margita kýchla a doktor Rárbocký zamumlal: „Zdravíčko!“      „Děkuji… Praxe,“ zopakovala poslední slovo.      „Nositel jména dr. Marton budí na slovenském Závrší hrůzu.“ Rárbocký se stále díval ven zavřeným oknem a pocit, že se v teplé místnosti potí a nemá dostatek vzduchu, ho přiměl trochu zrychlit tempo diktování: „Jeho zneužívání důvěry lidu celého okresu je dostatečně známé. Mazaným způsobem tahal z našeho rolnického lidu peníze, když si nechával dopředu podepisovat prázdný přehled pohledávek a tímto způsobem zinkasoval až dvakrát honorář ve stejné věci, ačkoli ve věci kromě advokátního dopisu nic právnického neučinil. Náš slovenský lid v něm měl cynického, bezcitného vykořisťovatele, kterému nezáleželo na právním zastupování, ale čistě jen na ožebračování osob, které vyhledaly jeho ochranu. Ochranu dejte do uvozovek, Margitko,“ upozornil písařku s nečekanou vlídností. Těšilo ho, že mu slova tak lehce přišla na jazyk. Považoval se za obratného 18 stylistu a chvíle, které mu to potvrzovaly, ho naplňovaly uspokojením.      „Dala jsem,“ ujistila ho. V jemném obloučku odtáhla zápěstí obou rukou od klávesnice psacího stroje, jako by jí je někdo držel na provázcích, a hned jimi opětovně přistála na stejném místě jako na klaviatuře, jako by zrovna rozehrávala novou skladbu.      „Slovák byl pro něj jen objektem slibujícím lehký výdělek a v našem lidu viděl tento Žid vždy jen cosi méněcenného,“ diktoval energicky a hladce Rárbocký. „Proto je v zájmu naší slovenské veřejnosti a našeho lidu vůbec,“ teď udělal významnou řečnickou odmlku, jako když vystupoval na schůzích strany nebo na slavnostních shromážděních na himberanském náměstí před kostelem, „aby jmenovaný byl co nejdříve vymazán ze seznamu advokátů, jejichž stav svou osobou jen znevažoval a svým jednáním učinil stavem nenáviděným. Na stráž! Dr. Juraj Rárbocký, velitel Hlinkovy gardy.“      Když Margita doťukala, vyzval ji: „Přečtěte mi to celé ještě jednou.“   Ze slovenského originálu Doktor Mráz, vydaného nakladatelstvím Slovart v Bratislavě roku 2018, přeložila Stanislava Moravcová ml., Nakladatelství Prostor 2020, 232 stran, v českém jazyce vydání první.   Denisa Fulmeková (1967) vystudovala žurnalistiku na FiF UK v Bratislavě. Věnuje se publicistice a literární tvorbě. Dosud vydala čtrnáct knih rozmanitých žánrů, mezi nimi sbírku básní Som takmer preč (2004), romány Dve čiarky nádeje (2006), Jedy (2007), Topánky z papiera (2009), Materská (2011), Štrikovaní frajeri (2015), povídkový cyklus Posledná polnoc v Pivonke (2013), přírodní receptář Magická sila bylín a průvodce svátky Magická sila sviatkov (oba 2014). V roce 2016 jí vyšel román Konvália s podtitulem Zakázaná láska Rudolfa Dilonga, inspirovaný životem jejího dědečka, známého slovenského básníka, dramatika a katolického kněze. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-26 17:00:00

Knižní tipy: Krimi, které ovládlo Slovinsko, nebo Alžběta II. na cestě k moci

Krimi, které přečtete na jeden zátah, to je Jezero spisovatele Tadeje Goloba, s nímž si můžete zpříjemnit konec zimy. Deník vám přináší i další tipy na zajímavé knižní novinky, v nichž si přečtete například o cestě královny Alžběty II. na trůn, zálibách císařovny Sisi nebo o tom, co zbylo po 25 letech ze snů „nadějných žen“. Z českých autorů vydali nové tituly například Michaela Janečková, Petr Sagitarius, cestovatel Petr Horký či historik Jakub Šlouf.

Čas načtení: 2024-02-26 17:00:00

Knižní tipy: Krimi, které ovládlo Slovinsko, nebo Alžběta II. na cestě k moci

Krimi, které přečtete na jeden zátah, to je Jezero spisovatele Tadeje Goloba, s nímž si můžete zpříjemnit konec zimy. Deník vám přináší i další tipy na zajímavé knižní novinky, v nichž si přečtete například o cestě královny Alžběty II. na trůn, zálibách císařovny Sisi nebo o tom, co zbylo po 25 letech ze snů „nadějných žen“. Z českých autorů vydali nové tituly například Michaela Janečková, Petr Sagitarius, cestovatel Petr Horký či historik Jakub Šlouf.

Čas načtení: 2024-03-15 08:15:00

Společnosti Microsoft a Oracle rozšiřují své partnerství s cílem uspokojit globální poptávku po službě Oracle Database@Azure

Redmond (Washington)/Austin (Texas) 15. března 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Výkonná cloudová databázová služba je nyní dostupná také v Německu. Bylo oznámeno rozšíření do dalších pěti cloudových regionů. Celkem je letos plánováno pokrytí 15 regionů.Společnosti Microsoft Corp. a Oracle rozšiřují spolupráci, aby uspokojily celosvětově rostoucí poptávku zákazníků po službě Oracle Database@Azure. Služba Oracle Database@Azure se rozšíří do dalších pěti regionů, čímž se celková plánovaná dostupnost multicloudu zvýší na 15 regionů na celém světě.„Zahájení provozu Oracle Database@Azure v Evropě umožní zákazníkům v tomto regionu poprvé lokálně využívat databázové služby Oracle na hardwaru OCI, nasazeném v datových centrech Azure," uvedla Erin Chappleová, CVP Azure Infrastructure Product and Design společnosti Microsoft. „Rozšíření spolupráce se společností Oracle potvrzuje naše společné odhodlání pomáhat zákazníkům zefektivnit migraci pracovních úloh do cloudu a umožnit jim tak kombinovat to nejlepší, co nabízí společnost Oracle, s rozsáhlými cloudovými službami společnosti Microsoft, jako například Azure AI, což povede ke zvýšení inovací v jejich podnikání."„Snažíme se vyjít vstříc obrovské celosvětové poptávce zákazníků po službě Oracle Database@Azure, a proto dnes oznamujeme rozšíření pokrytí o dalších pět regionů," konstatoval Karan Batta, senior viceprezident Oracle Cloud Infrastructure. „Velice nás těší, že služeb Oracle Database@Azure již využívá 500 společností z oblasti finančních služeb, zdravotnictví, výroby, ropného a plynárenského průmyslu, farmaceutického průmyslu a dalších oborů. Zvýšený nárůst poptávky a nově se objevující a sjednocené případy použití OCI a Microsoft Azure ukazují, jak důležité je pro naše společné zákazníky rozšířené nasazení cloudového pokrytí."Zákazníci mohou služby Oracle Database@Azure objednávat v regionu Microsoft Azure Germany West Central, obsluhovaném z Frankfurtu. Tento region představuje debut služby Oracle Database@Azure v Evropě a celkově druhý region po oznámení všeobecné dostupnosti Microsoft Azure East US v prosinci 2023.Pro zajištění uspokojení rostoucí poptávky zákazníků bude služba v letošním roce dále rozšířena do těchto cloudových regionů: východní Austrálie, jižní Brazílie, střední Kanada, střední Francie, střední Indie, severní Itálie, východní Japonsko, jihovýchodní Asie, střední Švédsko, jižní Velká Británie, střední Spojené státy, jižní střední Spojené státy a severní Spojené arabské emiráty.„Podniky, které využívají nabídek více dodavatelů, mají problém s přesunem pracovních úloh do cloudu," poznamenal Holger Mueller, viceprezident a hlavní analytik společnosti Constellation Research. „Vysoký management těchto podniků si musí vybrat tu nejlepší nabídku a pak se smířit s následnými náklady na integraci a s riziky. Partnerství společností Microsoft a Oracle představuje inovativní způsob řešení tohoto problému, protože podnikům poskytovat služby Oracle dokonce i prostřednictvím konzoly Azure. Není proto překvapením, že společnosti Microsoft a Oracle nyní společně podporují rozvoj svých zákazníků a rozšiřují partnerskou spolupráci do dalších regionů. Díky tomu bude mít více podniků možnost přesunout své kritické pracovní úlohy do cloudu."Služby Oracle Database@Azure na hardwaru OCI v datových centrech Azure zákazníkům nabízejí:• Flexibilní možnosti pro zjednodušení a urychlení migrace databází Oracle do cloudu, včetně kompatibility s osvědčenými migračními nástroji jako Oracle Zero-Downtime Migration• Nejvyšší úroveň výkonu, škálování a dostupnosti databází Oracle spolu s funkční a cenovou srovnatelností s hardwarem OCI• Jednoduchost, bezpečnost a latenci jednotného provozního prostředí (datového centra) v rámci Azure• Chování konzistentní s lokálním nasazením Oracle Database a Oracle Exadata za současného snížení potřeby úprav architektury nebo návrhu použitých řešení• Možnost vytvářet nové cloudové aplikace s využitím technologií OCI a Azure, včetně bohaté sady vývojových služeb Azure a služeb umělé inteligence• Jednotné zákaznické prostředí a podporu společností Oracle i Microsoft• Zjednodušený nákup prostřednictvím Azure Marketplace a možnost využití licencí, závazků a slevových programů společností Oracle a Microsoft• Jistoty vyplývající z využití jednotných služeb a architektury testovaných a podporovaných dvěma nejdůvěryhodnějšími jmény v oblasti cloudových technologiíDalší zdroje• Další informace o Oracle Database@Azure• Další informace o databázových službách Oracle běžících na platformě OCI v datových centrech Azure• Další informace o partnerské spolupráci společností Oracle a Microsoft• Přečtěte si blog First Principles o provozování aplikací na platformě Oracle Database@Azure • Další informace o databázových službách Oracle, Oracle Autonomous Database, Oracle Exadata Database Service a Oracle Base Database Service• Přečtěte si informace o inovacích prostřednictvím řešení Oracle a AzureO společnosti OracleSpolečnost Oracle nabízí integrované sady aplikací a zabezpečenou autonomní infrastrukturu v rámci služby Oracle Cloud. Další informace o společnosti Oracle (NYSE: ORCL) najdete na adrese www.oracle.com.O společnosti MicrosoftSpolečnost Microsoft (Nasdaq „MSFT" @microsoft) umožňuje digitální transformaci pro éru inteligentního cloudu a inteligentního koncového řešení. Jejím posláním je zpřístupnit všem lidem i organizacím na světě více možností.Ochranné známkyOracle, Java, MySQL a NetSuite jsou registrované ochranné známky společnosti Oracle Corporation. NetSuite byla první cloudovou společností, která zahájila novou éru cloud computingu.Další informace, pouze pro média: Microsoft Media Relations, WE Communications for Microsoft, (425) 638-7777, rapidresponse@we-worldwide.com 

Čas načtení: 2024-04-23 14:45:00

Společnost Universal Robots oznamuje bezproblémovou integraci se společností PLC Siemens

Odense (Dánsko) 23. dubna 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost urychluje svůj závazek "Automatizace pro kohokoli a kdekoli" tím, že podporuje požadavky na automatizaci světových společností.Universal Robots (UR), přední světová společnost zabývající se kolaborativními roboty (COBOT), nyní do svého softwaru integrovala standardní rozhraní pro ovládání robotů (SRCI).https://www.profibus.com/technologies/robotics-srci Společnost UR je hrdá na to, že patří mezi první dodavatele kobotů, kteří tuto funkci nabízejí.SRCI je nový standard pro výrobce robotů, jehož cílem je vytvořit jednotné rozhraní mezi PLC a roboty. Plná integrace SRCI do softwaru UR rozšíří možnosti připojení kobotů UR a zajistí tak zákazníkům bezproblémovou integraci s PLC ("Programmable Logic Controllers" – programovatelné logické automaty) Siemens, protože společnost Siemens je prvním a v současné době jediným výrobcem PLC podporujícím SRCI na trhu automatizace."Díky bezproblémovému propojení našich robotů se světovou špičkou v oboru, jako je společnost Siemens, můžeme nyní našim partnerům a zákazníkům, stávajícím i budoucím, nabídnout rychlejší integraci a snadnější používání," uvádí Daniel Friedman, globální ředitel pro strategická partnerství ve společnosti Universal Robots. "Snažíme se, aby automatizace pomocí kobotů byla pro naše zákazníky co nejjednodušší, a toto je další krok v rámci našeho závazku poskytovat automatizaci komukoli a kdekoli."Díky jednotnému datovému rozhraní SRCI napříč výrobci je implementace robotů interoperabilní a standardizuje definice a příkazy robotů mezi koboty UR a PLC Siemens. Umožňuje to snadnější a rychlejší nastavení a zjednodušuje nasazování robotů UR do stávajících i nových výrobních linek založených na ekosystému společnosti Siemens."Jsme potěšeni, že koboty od Universal Robots mohou být nyní ovládány pomocí SRCI a mohou být programovány uživateli aplikace Simatic," říká Rolf Heinsohn, vedoucí viceprezident divize Factory Automation Segment Control společnosti Siemens. "Chceme urychlit automatizaci výroby a rozšířit využití robotů v průmyslu tím, že je zjednodušíme a zpřístupníme všem zaměstnancům našich zákazníků. Pro naše zákazníky je velkou výhodou, že mohou v rámci své výroby snadno integrovat a používat roboty UR společně s technologií PLC Siemens."Systém SRCI je k dispozici pro roboty UR řady e-Series a pro roboty UR20 a UR30 nové generace. Lze jej nainstalovat a aktivovat pomocí přídavného softwaru URcap pro PolyScope verze 5.15 nebo vyšší. Pro více informací klikni sem.Přečtěte si více o společnosti Universal Robots zde Přečtěte si více o integrátoru Siemens Simatic Robot Integrator zde Fotografie Logo – https://mma.prnewswire.com/media/2333087/4658324/Universal_Robots_Logo.jpg V případě dotazů pro média se obracejte na: Christoffer Voss, Universal Robots, pr@universal-robots.com, +45 28 11 61 71 

Čas načtení: 2024-06-25 15:19:00

První pomoc při domácí pohromě: co dělat, když nefunguje kotel nebo vás vytopili sousedi?

Co dělat, když se ucpe záchod Ucpaný záchod patří k častým domácím peripetiím. Nejde o nic příjemného. Víc než kdy jindy platí, že je dobré řídit se známým rčením “kdo je připraven, není překvapen”. Proto vám poradíme, jaké vybavení mít z preventivních důvodů raději doma. Jak při řešení ucpané toalety postupovat? Nepokoušejte se splachovat znovu - další splachování může způsobit přetečení. Použijte zvon - silně s ním pumpujte, aby se uvolnilo ucpání v trubkách. Zkuste chemické čističe - Pokud zvon nepomůže, použijte chemické čističe, které usazeniny dokáží narušit a rozpustit. Kontaktujte instalatéra - Pokud ani chemie nepomohla, zavolejte odborníka. Nemá na vás čas? Přečtěte si, kdo může jeho práci zastoupit ve článku jak uvolnit ucpaný záchod.  Jak vyřešit ucpaný odpad Ucpaný odpad umyvadla v koupelně nebo v kuchyňském dřezu potká jednou za čas každého z nás. Vlasy, zbytky jídla a kosmetických přípravků mohou vytvořit špunt, který brání odtékání vody. Opět můžete využít klasický zvon a snažit se tlakem nečistoty uvolnit. Další variantou mohou být chemické prostředky, poradíte si ale i bez nebezpečné chemie. Přečtěte si naše tipy na to, jak uvolnit ucpaný odpad s pomocníky, které najdete doma v kuchyni.  Co dělat, když praskne topení S prasklým potrubím se setkáte nejčastěji v zimě. Voda v trubkách vlivem silných mrazů někdy zamrzne. Následkem prasklého topení obvykle dojde k zatečení vody a poškození omítek a podlahových krytin. Další škody způsobí voda při poškození elektroniky, nábytku a dalšího vybavení domácnosti. Uniklá voda může vytopit i sousedy pod vámi. Proto je potřeba při prasklém topení reagovat rychle: Vypněte hlavní přívod vody - okamžitě zastavte přívod vody do topného systému. Uzavírací ventil se nachází obvykle v kuchyni nebo koupelně, případně před vodoměrem.  Odpojte topení od elektrické energie - pokud je to možné, vypněte elektřinu, aby nedošlo k úrazu. Vypusťte vodu z topného systému - pomocí vypouštěcího ventilu odstraňte vodu z radiátorů. Kontaktujte odborníka - zavolejte topenáře, který provede opravu nebo výměnu poškozené části. Zdokumentujte škody - pečlivě zdokumentujte poškozené věci, abyste mohli následně nárokovat náhradu škody u své pojišťovny. Někdy se může stát, že vám pojišťovna neuhradí škodu v plné výši, a to proto, že prasklému topení šlo předcházet.  Záleží na individuálním posouzení dané pojišťovny. Pak už můžete začít s důkladným vysoušením. Vlivem zvýšené vlhkosti u vás doma dochází už po 24 hodinách k množení bakterií, které mohou způsobit dýchací potíže, astma nebo alergie. Nechte vyschnout veškeré spotřebiče a elektrické zásuvky, odstraňte namočený nábytek a koberce. Pokud to s ohledem na venkovní počasí jde, otevřete okna a větrejte. Najděte si na internetu nejbližší půjčovnu odvlhčovačů, které do sebe natáhnou přebytečnou vlhkost. Před spuštěním odvlhčovačů zavřete všechna okna.    Do budoucna si zapamatujte, že je nezbytné vždy před příchodem zimy a mrazů vypustit vodu z potrubí. Pokud to váš rozpočet dovoluje, doporučujeme investici do inteligentního systému prevence proti vytopení. Ten neustále monitoruje vlhkost u vás doma a automaticky detekuje průsaky. Tento systém prevence vás na případný únik okamžitě upozorní notifikací v mobilu.  Co dělat při havárii vody Prasklá přívodní hadička k vodovodní baterii, rozbitý pojistný ventil bojleru nebo přetékající vana může podle statistik za havárii vody nejčastěji. Napáchá stejnou škodu jako prasklé topení. Proto i postup při řešení je v podstatě stejný.    Pokud vás vytopili sousedi, hned jim volejte. Nemáte na ně číslo? Volejte správě domu.  Následně kontaktujte vaši pojišťovnu, u které jste si zřídili pojištění domácnosti. Možná vás požádají o některé detaily, které bude třeba nafotit ještě dřív, než se pustíte do vysoušení a úklidu. Co dělat, když nefunguje plynový kotel Pokud necháváte odborníky provést pravidelnou revizi kotle, jde při závadě obvykle jen o drobné poruchy, které nebudou potřebovat okamžitý havarijní zásah. K těm nejčastějším příčinám poruch patří zavřený uzávěr přívodu plynu, nefunkční baterie v prostorovém termostatu, nefunkční elektrická zásuvka u plynového kotle a nedostatečné množství vody v uzavřeném oběhu ústředního topení.  Zkontrolujte přívod plynu - ujistěte se, že plyn je zapnutý a nedošlo k výpadku. Resetujte kotel - některé kotle mají tlačítko na resetování, zkuste jej použít. Zkontrolujte termostat - ujistěte se, že termostat je nastaven na správnou teplotu. Kontaktujte servisního technika - pokud kotel stále nefunguje, zavolejte odborníka.  Jak předcházet domácím haváriím Při domácích haváriích je klíčové jednat rychle a správně. Jen tak minimalizujete škody a zabráníte dalším problémům. Připravte si po ruce kontakty na odborníky, jako jsou instalatéři, topenáři a elektrikáři ve vašem blízkém okolí, může to být zásadní pro rychlé řešení krizových situací. Pusťte se do sepisování hned, až tento článek dočtete. Jinak se k tomu dostanete až tehdy, když vás zaskočí první nemilá událost. Poraďte se s odborníky také o tom, jak provádět pravidelnou údržbu uvedených domácích systémů, která může předejít výše uvedeným situacím.

Čas načtení: 2024-08-18 22:08:08

Sloty s progresivním jackpotem - co to vlastně znamená?

Sloty s progresivním jackpotem - co to vlastně znamená? redakce Ne, 08/18/2024 - 22:08 Zábava Klíčová slova: volatilita Las Vegas Mostbet casino Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Progresivní jackpot Než se pustíme dále, je třeba si vysvětlit, co vlastně progresivní jackpot znamená. Při hraní v casinu hráči sází své peníze a ten kdo vyhraje, bere vše, co je v banku. Tak je tomu i při online sázení. Část peněz jde do jackpotu, a pokud máte štěstí, tak všechny tyto peníze vyhrajete. Progresivní jackpot je o to šťavnatější, že při každém roztočení se jackpot zvyšuje. Rozvoj technologií a hraní online navíc umožnilo hraní stejné hry několika hráči a tak progresivní jackpot může stoupat až do nepředstavitelných výšin. Právě astronomicky vysoké jackpoty jsou největším lákadlem a tak se není čemu divit, že jsou tyto hry mezi hráči stále populárnější.  Sloty s progresivním jackpotem Na první video slot si hráči museli počkat až do roku 1970, kdy Las Vegas představilo Fortune Coin a poprvé v historii nebylo potřeba zatáhnout za páku. Sloty s progresivním jackpotem byly poprvé představeny v roce 1986 a od té doby už nikdy nebylo nic jako dřív. První hrou byla pecka Megabucks od vývojářské firmy IGT, která lákala na milionové výhry. Na progresivní jackpot můžete narazit i při hraní dalších online her například pokeru.  Výhody a nevýhody progresivních jackpotů Jako každý hra i sloty s progresivním jackpotem mají své pro a proti. Při hraní online je potřeba si hlídat peněženku. Peníze totiž nedržíte fyzicky v ruce ale vidíte jen čísla na obrazovce a tak se hráčům často v zápalu hry může stát, že vsadí mnohem víc než původně zamýšleli. U slotů s progresivním jackpotem se musíte mít na pozoru dvakrát tolik. Častou podmínkou je minimální sázka v určité výši, jinak vám casino hraní o vysoký jackpot nedopřeje. Pokud zrovna nejste high rollers může se vám velmi snadno stát, že budete mít prázdnou kapsu ani nemrknete.  Jednoznačnou výhodou jsou vysoké jackpoty a zážitek ze hry. Na výběr máte velké množství různých témat a také volatilita je u progresivních slotů většinou mnohem vyšší. Naopak velká nevýhoda je v nutnosti vysokých sázek a velmi nízké procentuální šanci na výhru. Jestli to pravidla casina umožňují, využijte ke hraní Mostbet bonus a hlídejte si rozpočet. Tipy a triky, jak vyhrát Zjistěte si dobře pravidla hry, kterou chcete hrát. Najděte si na internetu dostupné informace o pravidlech hry. To platí jak pro sloty, tak karetní hry s progresivním jackpotem. Zjistěte si také podmínky hraní na stránkách casina, a který Mostbet casino promo code můžete ke hraní na progresivních slotech použít. Přečtete si webovky a blogy zkušených hráčů. Mnoho profesionálních hráčů na svých stránkách nabízí užitečné rady jak se vyvarovat začátečnickým chybám. Využijte také Mostbet přihlášení a přečtěte si zkušenosti hráčů na webovkách casina. Narazíte na různé herní strategie, které pak můžete použít při hraní na ostro. Doporučujeme také si zahrát hry v demo režimu, než začnete utrácet skutečné peníze Vybírejte hry na úrovni vaší zkušenosti.  Jestli jste v Mostbet casinu poprvé případně pokud vás zlákala Mostbet aplikace, rozhodně začnete s jednoduchými sloty. Jakmile si osvojíte jednotlivé vychytávky, můžete přejít k divočejším verzím této oblíbené zábavy.  Určete si dopředu rozpočet. Než začnete hrát na slotech s progresivním jackpotem, jasně si určete, kolik peněz jste ochotní utratit. Je to velmi důležité, hraní má být totiž především pro zábavu a tak je dobré chovat se zodpovědně. Jde přece jenom o peníze.  Jaké hry můžeme doporučit? Mostbet casino má v nabídce velké množství her. Podle nás stojí rozhodně za to vyzkoušet tyto herní tituly: 3 coins Magic Apple Lucky streak Son of Egypt 2 Burning wins Jestli se vám zrovna tyhle nezamlouvají, nezoufejte, Mostbet jich má v herní knihovně víc než tisícovku a tak si určitě něco vyberete. Přidat komentář Online výherní automaty patří mezi jedny z nejoblíbenějších her v online casinech. Tato hra je vhodná i pro úplné nováčky, to ale neznamená, že byste si neměli nejdřív zjistit, co vás čeká, než začnete utrácet peníze. V herní knihovně online casin najdete většinou několik stovek až tisíců různých titulů. Na platformě Mostbet casino můžete vybírat z velkého množství jak klasických slotů tak těch s progresivními jackpoty. Jaký je mezi nimi vlastně rozdíl? Na první pohled se zdá vše téměř stejné, při bližším zkoumání však zjistíte, že hra o progresivní jackpot vyžaduje zcela odlišný přístup. 

Čas načtení: 2024-09-11 13:39:54

Na co si dát pozor při uzavírání smlouvy s dodavatelem energií?

Důkladně si přečtěte smluvní podmínky Tohle je základní rada, ale stále platí: čtěte všechno! I když je smlouva dlouhá a plná složitých formulací, je důležité ji důkladně prostudovat. Věnujte zvláštní pozornost částem, které se týkají ceny, délky smlouvy, a podmínek pro její ukončení. Dejte si pozor na skryté poplatky Někteří dodavatelé energií mohou někdy mít ve smlouvách různé skryté poplatky, které nejsou na první pohled zřejmé. Mohou to být poplatky za administrativní úkony, připojení, nebo dokonce za papírové faktury. Před podpisem smlouvy si ověřte, zda jsou všechny poplatky jasně uvedeny a zda rozumíte, za co budete platit. Prostudujte podmínky pro ukončení smlouvy Některé smlouvy mohou být na dobu určitou s pevně stanovenou délkou, například na jeden nebo dva roky. Je důležité vědět, jaké jsou podmínky pro ukončení smlouvy před uplynutím této doby. Zjistěte, zda existují nějaké pokuty nebo poplatky za předčasné ukončení smlouvy. Zaměřte se na ceny Dodavatel energií často nabízí fixní nebo flexibilní ceny. Fixní cena znamená, že budete platit stejnou cenu po celou dobu trvání smlouvy, zatímco flexibilní cena se může měnit v závislosti na tržních podmínkách. Oba typy cen mají své výhody a nevýhody, takže je důležité zvážit, co je pro vás nejlepší. Přečtěte si recenze a zkušenosti ostatních zákazníků Před uzavřením smlouvy se podívejte na recenze a zkušenosti ostatních zákazníků s daným dodavatelem. Mohou vám poskytnout cenné informace o kvalitě služeb, zákaznickém servisu a spolehlivosti dodávek energie. Porovnejte různé nabídky Nikdy neuzavírejte smlouvu s prvním dodavatelem, na kterého narazíte. Věnujte čas srovnání různých nabídek na trhu. Existují online nástroje a srovnávače, které vám mohou pomoci získat přehled o aktuálních nabídkách a najít tu nejvýhodnější. Sečteno podtrženo Pokud budete dbát na výše uvedené rady, vyhnete se při uzavírání smlouvy s novým dodavatelem energií nepříjmeným překvapením. Pamatujte, že důkladné prostudování smluvních podmínek a srovnání nabídek vám může ušetřit nejen peníze, ale i mnoho starostí. Změňte dodavatele energií ještě dnes a začněte šetřit!

Čas načtení: 2024-09-20 19:30:11

První dojmy z iPhone 16 Pro (Max)! Takhle fotí a nahrává video

Kromě základního iPhone 16 v redakci testujeme i nejvybavenější iPhone 16 Pro Max Oba modely řady Pro mají letos shodnou výbavu, liší se pouze velikostí a kapacitou baterie Zcela novým prvkem je Capture button, který ocení zejména pokročilí fotografové Přečtěte si naše podrobné první dojmy po prvním dnu používání Premiéra letošních iPhonů 16 na první pohled nevyvolala tak velkou vlnu emocí, jako tomu bylo u předchozích generací, ale to nutně neznamená, že Apple polevil v inovacích. Telefony jsou už několik posledních let prakticky hotovým produktem a množství novinek tak logicky nemůže být tak výrazné jako v minulosti. Vylepšení je letos o něco méně, a ve vztahu k evropskému zákazníkovi to platí dvojnásob, jelikož zde zatím pro iPhony nejsou dostupné funkce umělé inteligence, se kterými přišel systém iOS 18, respektive 18.1. Přesto jde stále o naprosto špičkový kus hardware s precizně vyladěným systémem. Přečtěte si celý článek První dojmy z iPhone 16 Pro (Max)! Takhle fotí a nahrává video

Čas načtení: 2024-11-26 19:37:53

Co způsobuje neplodnost? Skrytý jed v kosmetice a potravinách vás možná připravil o rodinu!

Co způsobuje neplodnost? Skrytý jed v kosmetice a potravinách vás možná připravil o rodinu! redakce Út, 11/26/2024 - 19:37 Zdraví a Krása Klíčová slova: neplodnost neplodnost a chemikálie neplodnost u mužů neplodnost u žen Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Chemikálie a jejich vliv na plodnost Chemikálie, které ovlivňují plodnost, jsou běžnou součástí našich každodenních životů. Vyskytují se například v: potravinách, kosmetice, čisticích prostředcích, okolním prostředí apod. Jednou z nejvíce zkoumaných skupin látek jsou perfluorované a polyfluorované látky (PFAS), známé také jako „věčné chemikálie“. Tyto látky se používají při výrobě materiálů a produktů odolných vůči: vlhkosti (např. Gore-Tex – voděodolná a prodyšná membrána používaná v outdoorovém oblečení, obuvi a doplňcích, která chrání před vlhkostí, ale umožňuje odvod potu), mastnotě a skvrnám (např. teflonové pánve), znečištění (některé kosmetické produkty). Dlouhodobé působení PFAS Když se PFAS dostanou do těla prostřednictvím jídla nebo vody, zůstávají v organismu velmi dlouho. Tyto látky mohou podle odborníků: zvyšovat riziko rakoviny, způsobovat onemocnění jater, narušovat funkci imunitního systému, snižovat plodnost u mužů. Těžké kovy a jejich vliv na mužskou plodnost Mužskou neplodnost ovlivňují různé chemikálie. Ke snížení kvality spermií, jejich pohyblivosti a celkovému počtu může vést například expozice těžkým kovům, jako je olovo, kadmium nebo rtuť. Studie ukazují, že olovo způsobuje poruchy hormonální rovnováhy, což vede ke snížení produkce spermií. Kadmium, které se nachází v cigaretovém kouři a některých potravinách, zase ovlivňuje spermatogenezi a hormonální syntézu. Rtuť, používaná v některých průmyslových odvětvích, negativně ovlivňuje pohyblivost spermií a způsobuje jejich morfologické abnormality. Zajímavost: Podle aktuálních údajů se v České republice s neplodností potýká přibližně 20 % párů, což znamená, že tento problém postihuje každou pátou dvojici. Tento trend je v souladu s celosvětovým nárůstem výskytu neplodnosti, který se pohybuje mezi 8–12 % párů. V České republice se díky asistované reprodukci narodí přibližně 4 % dětí.  Tato data podtrhují rostoucí význam reprodukční medicíny v současné společnosti. Chcete vědět více o tom, jak jsme na tom s (ne)plodností v ČR? Přečtěte si zde o tom článek. Co způsobuje neplodnost u žen? Kromě genetických a zdravotních faktorů hrají chemikálie významnou roli v tom, co způsobuje neplodnost u žen. Expozice pesticidům, ftalátům a průmyslové chemikálie bisfenolu A (BPA) ovlivňuje hormonální rovnováhu, menstruační cyklus a kvalitu vajíček. Pesticidy, používané v zemědělství, narušují endokrinní systém a ovlivnit ovulaci. Ftaláty (chemické látky používané jako změkčovadla), které se nacházejí v plastových výrobcích, mají zase vliv na hladiny estrogenu a progesteronu. BPA používaný v některých plastových obalech může napodobovat estrogen a ovlivnit reprodukční zdraví. Neplodnost: Příčiny spojené s chemikáliemi Neplodnost může mít mnoho příčin, ale chemikálie hrají významnou roli. Expozice chemikáliím vede k hormonálním nerovnováhám, poškození reprodukčních orgánů a snížení kvality gamet (tj. pohlavní buňky, tedy spermie u mužů a vajíčka u žen). Například chemoterapie, používaná k léčbě rakoviny, může být gonadotoxická (poškozující reprodukční orgány) a způsobit neplodnost. Některé chemoterapeutické látky, jako jsou alkylační činidla, poškozují ovariální rezervu u žen a spermatogenezi u mužů.  Přestože je chemoterapie klíčová pro záchranu života, je důležité pacienty informovat o možnostech uchování plodnosti, například prostřednictvím kryoprezervace spermií či vajíček před zahájením léčby. Plánujete rodinu? Je načase změnit přístup Neplodnost není jen otázkou genetických predispozic nebo životního stylu – zásadní roli hrají chemikálie, se kterými přicházíme denně do styku. Mužská neplodnost i neplodnost u žen je často výsledkem dlouhodobého působení látek, o nichž mnohdy ani netušíme, že jsou škodlivé. Je nejvyšší čas zamyslet se nad tím, co způsobuje neplodnost v našich životech, a přehodnotit, jaké produkty a materiály používáme. Prevence začíná u informací – a právě ty nám pomůžou chránit naše zdraví a budoucnost. Dopřejte své rodině i sobě bezpečnější prostředí. Prvním krokem je vědomá volba. Přidat komentář Zdroj obrázku: Canva Je možné, že si za narůstající počet neplodných párů můžeme sami? Chemikálie, které nás obklopují, se totiž nenápadně podílejí na problémech, jako je mužská neplodnost a neplodnost u žen. Ať už jde o těžké kovy, pesticidy nebo látky v plastových obalech, vliv těchto látek na reprodukční zdraví je alarmující. Přečtěte si náš článek a zjistěte, co způsobuje neplodnost a jak se můžeme chránit před jejími příčinami.

Čas načtení: 2024-12-16 00:00:00

Fajkus, Martin - Pevnost 2025/01

Sonický ježuch si získal srdce milionů fanoušků a fanynek, pronikl i do celovečerních filmů a my kvůli němu naladili celou lednovou Pevnost pěkně do modra! Ježek Sonic se potřetí řítí do světových kin a opět dokazuje, že modrá je dobrá, a navíc rychlá! My si pochopitelně posvítili na jeho začátky, vrcholy i (sem tam) pády. SONIC 3 bude dozajista patřit k těm úspěšným zářezům, protože sestava za ním je jedním slovem vítězná. Ale nejen původně videoherní zábavou živ je člověk a časopis, takže jsme ve Fokusu přivítali pány NOSFERATU a VLČÍHO MUŽE. Ikonická monstra si dávají na začátku roku dlouho očekávané repete a my čujeme výjimečné zážitky. Však si přečtěte naše důvody a pak se sejdeme v kině. Jinak si ale myslíme, že do nového roku byste kromě česneku a stříbrných kulek měli být vyzbrojeni i přehledem těch nejzajímavějších seriálů, jaké se na nás chystají. Jestli si chcete spíš počíst, tak do finále směřuje skvělá space opera Františka Kotlety a Kristýny Sněgoňové LEGIE. Nabízíme i rozhovor s něžnější polovičkou zmíněného autorského dua. Nebo libo raději fantasy? Hle, Tad Williams se vrátil do světa Východního Ardu ve fascinujícím románu BRATŘI VĚTRU. Do svého oblíbeného světa se ovšem vrací rovněž Samantha Shannonová v románu (který vydá rozsahem za nejednu trilogii) DEN, KDY PADLA NOC. A jestli jsme vás na začátku nalákali tím Nosferatu, tak máme na skladě i blízký pohled na tvorbu upíří královny JENNY NOWAK. Její úspěch ve vás možná zažehne jiskru touhy po vlastním psaní… a vy si přečtete rady profíka PŘEMYSLA KREJČÍKA. Přecházíme plynule do komiksu. Pro milovníky dračáku vybavili v Hostu kultovní komiks KOSTKY. A v Nakladatelství Epocha připravili extrémně výpravnou publikaci o fenoménu jménem NEPRAKTA. Kdo to myslí s českým smyslem pro humor vážně, neměl by tuhle knihu minout! Na vážnější notu tentokrát hraje Františka Vrbenská, která v historii hledá MAGICKÝ PRAMEN MLÁDÍ A ŽIVOTA. A k tomu u nás pochopitelně najdete i hafo recenzí na filmy, knihy, videohry a deskovky, stejně jako něco zajímavostí o blížícím se Comic-Conu Prague 2025, LEGO setu MOUDRÝ KLOBOUK a pochopitelně i to nej, co je k vidění na Prima COOL! A ani to zdaleka není vše. Ať se vám nová Pevnost líbí, užijte si ji od první do poslední stránky! Datum vydání: 15.12.2024

Čas načtení: 2024-02-06 09:16:00

Mistrovství světa v biatlonu 2024 v Novém Městě na Moravě: Program a další info

Po 11 letech se vrací světový biatlonový šampionát do Nového Města na Moravě. V pořadí už 59. mistrovství světa probíhá od 7. do 18. února 2024 ve Vysočina Areně, a podruhé v historii se tak během vrcholu sezony mohou čeští závodníci spolehnout na domácí kulisu. Přečtěte si kompletní informační servis k největší akci letošní biatlonové sezony na Sport.cz.

Čas načtení: 2023-12-23 18:17:12

Kvantové počítače

Třicet let se ve svém psaní důsledně vyhýbám kvantovým počítačům. Dnes je načase tomu udělat konec. A říct si něco víc o kvantových počítačích a otevřít jejich důsledky pro lidstvo. Tak především: proč jsem se jim tak důsledně vyhýbal? Protože se musím přiznat, že stále neumím zjednodušeně říct, jak fungují. Ne proto, že bych to nevěděl, ale prostě proto, že to neumím říct tak jednoduše, abych s tím byl spokojený. Za poslední rok se toho v kvantových počítačích událo mnoho nového a já jsem mimo jiné přečetl pětici knih, které se snažily v krátkosti představit na čtyřech stovkách stran, jak kvantové počítače fungují. Tím jsem poněkud ztratil ostych, neboť stručné vysvětlení se nedaří ani nositelům nobelových cen. Odpusťte tedy prosím mě, že se pokusím velmi zjednodušujícími příměry vysvětlit, o co jde a proč je to důležité. Dnes jsme zvyklí na to, že každý počítač je takzvaným turingovým strojem, tedy mašinkou, která umí provádět operace s binárními čísly. Vše, co jde do klasického počítače, se musí převést na jedničky a nuly, takzvané bity. Chvilku se můžete trápit s teorií, můžeme si ukázat, jak se čísla v této dvojkové soustavě sčítají, ale je to v zásadě jedno, takhle hluboko se u běžných počítačů dostane málokdo, jen ten pojem “bit” a jeho násobky nám zůstávají. Bit může být representován libovolně: může to být zhasnutá či rozsvícená žárovka, sepnutý tranzistor atd. Jednička nebo nula. Kvantové počítače používají kvantové bity, takzvané qubity. I ony mohou nabývat hodnoty jedna nebo nula - a pak také všech hodnot mezi tím. A klidně více hodnot zároveň. To tehdy, když se nacházejí v takzvané superpozici. To se lehce řekne, ale obtížně vysvětluje. Qubity jsou subatomární částice, zejména elektrony nebo fotony. A ty se mohou chovat jako částice i jako vlny, s čímž právě souvisí ona “mnohost”, jíž se projevují. Určitě jste slyšeli to rčení o Schrodingerově kočce v krabici, o které nevíme, zda je mrtvá nebo živá, dokud se do krabice nepodíváme a nezjistíme, zda ji důmyslné zařízení v krabici neusmrtilo. Toto myšlenkové cvičení Erwina Schrodingera a především rovnice za ním vyneslo jeho autorovi Nobelovu cenu. Abych byl přesný, když hovořil o kočce, měl cenu už dva roky v kapse. Schrodinger tím chtěl poukázat na problematickou uchopitelnost takzvané kodaňské interpretace kvantové fyziky, jenže o sto let později je jeho kočka vnímána spíše jako zábavný mem. Ve skutečnosti, pokud přijmeme za své nejmodernější verzi kvantové fyziky popisující multiversum, tedy mnohovesmír, ta kočka v krabici existuje ne ve dvou, ale hned v nekonečném množství stavů, živá, mrtvá, umírající, ale také třeba zcela zmizelá, s narozenými koťaty nebo třeba proměněná v pejska. Ve všech těchto stavech existuje ona kvantová Schrodingerova kočka do momentu, než otevřete krabici. Co se stane pak, o tom se kvantoví fyzici přou. Někteří tvrdí, že v tu chvíli se vlna zhroutí do konkrétní pozice a kočka bude živá nebo mrtvá. Jiní říkají, že otevřením krabice jen podle zákona pravděpodobnosti uvidíte něco a že je to podobné, jako když naberete vodu do dlaní. Spousta jí vyteče, nemůžete přesně říct, kolik vody naberete, ale velmi pravděpodobně to bude více, jak několik atomů a méně, než tuna. Že z toho nejste moudří? Inu, proto jsou tomu věnovány knihy o stovkách stran. Jednoduché příměry z našeho světa nejsou dostatečné. Podstatný je pro nás především ten jeden důsledek: qubit obsahuje najednou obrovské množství hodnot ale přitom právě jednu. A teď, co s tím dělá ten kvantový počítač? Představte si, že chcete udělat program, který nasimuluje pravděpodobnost stavu kočky v oné krabici. Už jsme si řekli, že to není ono “pade na pade”, že je tu celá řada více či méně nepravděpodobných možností. Normální počítač dostane zadané varianty a nějakou dobu k nim bude počítat hromadu výpočtů a pak z něj něco vypadne. U kvantového počítače to proběhne jinak. Výpočet na kvantovém počítači funguje tak, že se připraví superpozice všech možných výpočetních stavů. Kvantový obvod připravený uživatelem používá interferenci selektivně na složky superpozice podle zadaného algoritmu. Mnoho možných výsledků je interferencí zrušeno, zatímco jiné jsou zesíleny. Zesílené výsledky jsou řešením výpočtu.  Tím pádem výpočet proběhne prakticky okamžitě. Také bychom mohli říct, že výpočet proběhne v nekonečném počtu všech možných vesmírů, v počítačích v nich umístěných a odečte se výsledek, který nejlépe zapadá do toho našeho vesmíru. Zní to jako magie, ale je to spíš pravděpodobnost a podobnost nebo naše neznalost skutečného fungování kvantového počítače.  Jen qubity a jejich superpozice by na fungování kvantového počítače nestačily. Důležitým prvkem je možnost vytvářet páry qubitů, které jsou “entanglované”, což znamená, že dva členové páru existují v jednom kvantovém stavu. Změna stavu jednoho z qubitů okamžitě změní stav druhého předvídatelným způsobem a na libovolnou vzdálenost. A když říkám okamžitě, tak myslím okamžitě, rychleji, než by se ta informace přenesla světlem. Nikdo zatím přesně neví, jak a proč provázání funguje. Dokonce to zmátlo i Einsteina, který to slavně popsal jako “strašidelné působení na dálku”. Je však klíčem k výkonu kvantových počítačů. V běžném počítači zdvojnásobení počtu bitů zdvojnásobí jeho výpočetní výkon. Díky provázanosti však přidání dalších qubitů ke kvantovému stroji vede k exponenciálnímu nárůstu jeho schopnosti zpracovávat čísla. Superpozice umožňuje jednomu qubitu provádět dva výpočty najednou, a pokud jsou dva qubity propojeny entanglováním, mohou provést dva nebo čtyři výpočty současně; tři qubity až osm výpočtů atd. V principu by kvantový počítač s 300 qubity mohl v jednom okamžiku provést více výpočtů, než kolik je atomů ve viditelném vesmíru. Odtud také pojem kvantová nadřazenost, který označuje stav, kdy kvantové počítače dosáhnou úrovně rychlosti výpočtů, které nemohou klasické počítače ve vhodných úlohách konkurovat. Dnes se předpokládá, že kvantové nadřazenosti bude podle typu kvantového obvodu možné dosáhnout při 200-400 qubitech, tedy na počítačích nikoliv vzdálených od těch dnešních. Výše uvedené také znamená, že jsou úlohy, na které se kvantový počítač hodí a naopak takové, na které je zcela zbytečný. Například udělat počítač zobrazující grafické rozhraní nebo kódující video, na to je podstatně lepší běžný počítače, protože je to lineárně běžící úloha, kterou za pořizovací náklady a elektřinu vyřídí podstatně lépe. Kvantové počítače jsou dobré na výpočty, které jsou strukturálně paralelizované a které by ani normálními počítači nešly provést, typicky na jevy svou povahou kvantové. Vezměme si třeba simulaci fotosyntézy. Obecně víme, jak funguje, ale její detailní pochopení a zopakování či napodobení nám uniká, protože běžnými počítači nelze simulaci provést, výpočet by nedoběhl v geologicky dohledné době. Zřejmě i proto, že fotosyntéza je svou povahou kvantový proces. A její rozluštění a nasimulování je úloha pro kvantový počítač. Zajímavá otázka je, zda toto znamená, že vyrobením jediného kvantového počítače získáme nekonečný výkon počítačů z nekonečného počtu vesmírů. Nu, tak jednoduché to není. Za prvé nevíme, zda počet těch vesmírů či bublin je nekonečný, je to jen předpoklad, či spíše představa nebo zjednodušený popis nějakého abstraktnější představy. Takovou představu asi umíme uchopit lépe, než představu všech pravděpodobnostních variant koexistujících v našem prostoru a času tak, že připomínají mlhovinu, do níž se při pozorování noříme. Za druhé je tu i praktické omezení. Kvantové počítače jsou technicky velmi náročné a vlastně nestabilní. S qubity se pracuje v teplotách kolem absolutní nuly, v mechanicky stabilním prostředí, bez otřesů a se subatomární atomární přesností. Když dojde k odchylkám od ideálu, dochází k dekoherenci, tedy k rozpadu a zániku kvantového chování qubitů ještě před tím, než dokončí výpočet. Tím vzniká “šum”, tedy defektně získané informace. Důležitou součástí každého kvantového počítače je jednotka, která ověřuje kvalitu získaných informací a vyřazuje ty zjevně špatné. Představte si, že byste dali svému počítači sečíst dvě čísla a počítač by musel mít součástku, která by tento výpočet provedla nějakolikrát a pak vybrala za správný výsledek ten většinový - tak nějak to mají kvantové počítače. Nu a právě schopnost udržet šum pod kontrolou spoluurčuje onen počet využívaných “mnohovesmírných počítačů”, výsledků z nich a tím i výkonu. Aby to fungovalo dobře, je potřeba spojit větší množství qubitů (cca tisíce) do jednoho “logického qubitu”, což zní teoreticky dobře, jenže v praxi mají dnešní kvantové počítače kolem 200 qubitů. Zní to famózně, má to všechno své drobné slabiny. Například to, že kvantový počítač je extrémně složité vyrobit. Všechno je extrémně nízké: teploty, rozměry, snad jen rozpočty musí být extrémně vysoké. Podle některých kritiků kvůli tomu nebudou kvantové počítače nikdy praktické, budou jen takovou hračkou nebo velmi specializovaným počítačem pro vzácné typy úloh. Nu - kdo by byl před padesáti lety řekl, že budeme mít supervýkonný počítač připojený na internet v kapse? Tvrdší kritika se objevuje i z renomovaných zdrojů, například letos v květnu v časopisu Nature, kde se přímo píše, že kvantové počítače zatím nejsou k ničemu. Podobně kritický byl také šéfarchitekt švýcarského superpočítačového centra Torsten Hoefler ve článku Oddělit hype od praktičnosti: O reálném dosažení kvantové výhody, který suše konstatuje: “naše analýza ukazuje, že široká škála často citovaných aplikací pravděpodobně nepovede k praktickému kvantovému náskoku bez významných algoritmických vylepšení.” Bude potřeba přijít s novými algoritmy, které výhod kvantových počítačů využijí. Podle Hoeflera jsou nejslibnějšími kandidáty na dosažení zrychlení pomocí kvantových počítačů “problémy s malými daty”, například v chemii a materiálových vědách. Článek však také dochází k závěru, že velká řada uvažovaných potenciálních aplikací, jako je strojové učení, “nedosáhne v dohledné době kvantové výhody se současnými kvantovými algoritmy”, a identifikoval vstupně-výstupní omezení, která činí zrychlení nepravděpodobným například pro tak zajímavé a atraktivní problémy s velkými daty. Jsou tu i strukturálně-existenční výhrady. Paul Davies tvrdí, že 400-qubitový počítač by se dostal do rozporu s kosmologickou informační mezí, kterou předpokládá holografický princip. Podle něj pozorovatelný vesmír představuje konečnou kauzální oblast s omezenými materiálními a informačními zdroji a takový kvantový počítač by je přesáhl s neznámými následky, nebo naopak přesáhnout nemohl - a tím by nepřekonal hranici nutnou ke kvantové nadřazenosti. Dnes se předpokládá, že kvantové počítače budou mít několik způsobů nasazení. Z médií čtete, že budou luštit šifry, protože takové AES256 chroupnou na počkání. Budiž, možná, proto se pomalu přechází na “postkvantové” šifry, tedy algoritmy vymyšlené tak, aby kvantovým počítačům daly zabrat. Tady to bude jako vždy: panika povzbuzovaná prodejci a médii, otočí se v tom nějaké peníze, ale mnoho ohně z toho kouře nebude. Problematika je dostatečně známá. Důležitější budou dva aspekty: chemicko-biologický výzkum, kde kvantové počítače mohou provádět simulace na úrovni buněk a atomů. Mohou přispět k výzkumu DNA i jevů, jimž nerozumíme a které bychom potřebovali zvládnout, jako je třeba právě fotosyntéza. A proto je také z průmyslového pohledu nutné kvantové počítače neminout: jsou momentálně nejzřetelnější šancí dosáhnout průlomu v těchto oborech, které jsou pro další posun klíčové. A ten, kdo ovládne fotosyntézu nebo zásadně porozumí DNA, bude mít opravdu průlomové výhody. Třetím oborem je umělá inteligence. Ano, řada průlomů v ní nastala a velké jazykové modely jsou jedním z nich, který obor AI za poslední léta obrovsky posunul. Jenže v jednom z minulých článků jsme si také řekli, jaká jsou rizika pro to, že z AI se nestane kýžený průlom: že posuny v algoritmech nebudou sledovány rychlými posuny v technologiích. A tím se dostáváme k poslední části povídání, které by vám mělo pomoci utvořit si názor na kvantové počítače. Nemůžeme zůstat u křemíku a klasických počítačů, tedy u Turingových strojů? Musíme experimentovat s kvanty, není to drahá zbytečnost? Nemáme se soustředit na další rozvoj běžných počítačů? Zásadní dnešní problém výpočetní techniky se jmenuje Moorův zákon. A otázka, jak rychle se blížíme jeho konci. Moorův zákon říká, že počet tranzistorů (a tedy rychlost) integrovaného obvodu na stejné ploše se zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí. Bylo to praktické pozorování jednoho ze zakladatelů společnosti Intel, není to fyzikální zákon, jen se tomu tak říká. Moorův zákon má totiž jeden hlavní limit: fyzikální zákony. Dnešní technologie tvorby čipů na úrovni 3nm už pracují s atomární přesností. Dráhy, po nichž se na čipech pohybují elektrony, mají šířku několika desítek atomů a jít ta menší rozměry, je potíž. Čím užší jsou dráhy, tím vyšší je zahřívání a také možnosti chyb. Jakmile se dráhy dostanou na atomové rozměry, dochází v nich ke kvantovým efektům, které v elektronice vnímáme jako rušení. V běžné technologii procesorů už o mnoho níž jít nemůžeme. Existuje celá řada předpovědí, kdy a jakých rozměrů dosáhneme, obecně tak kolem roku 2040 narazí stávající procesorové technologie na atomární hranici. A to ještě předpokládáme, že takovéto procesory budou vyrobitelné masově a zaplatitelné trhem. Pokud mají počítače pokračovat, musí přijít radikální změna v návrhu a kvantové počítače jsou dnes tou nejpokročilejší variantou. Tou druhou je mimochodem sdílení volného výpočetního výkonu lidských mozků. A řekněme si upřímně, to se mi víc líbí sypání peněz do kvantových mašinek. A co retro country Česko? Tak a to by bylo pro základní povídání všechno. Dovolte mi ale jeden povzdech. Kvantovým počítačům se v Česku věnujeme pramálo a ostatně jako ze všeho dění kolem moderních progresivních oborů je vidět, že spíše než “country for the future” jsme “retro country”. Existuje extrémně málo knih v češtině a z českých autorů se kvantové mechanice věnuje Bedřich Velický, který napsal kolegou Janem Klímou knihu o kvantové mechanice. Pánům je ale 85 let (každému, ne v součtu) a i když jsou to legendy oboru, tak nějak bych očekával, že dobrou a čtivou publikaci zaměřenou na mladší čtenáře napíše čtyřicetiletý postdoc, který se aktuálně oborem zabývá a je v čilém komunikačním spojení s kolegy na světě. Nic a nikoho takového zřejmě nemáme, nebo o něm nevím. A tohle je moje veřejná nabídka: pokud někoho takového znáte, extrémně rád mu pomůžu takovou knihu napsat, protože jestli něco žánr kvantové fyziky potřebuje, tak je to jeho česká tvář (jeho, ne moje, já jen přepíšu věty ve vědečtině do češtiny). Na lepší časy se mírně blízká. Jak se začalo debatovat o tom, že nám do Česka koupí EU kvantový počítač, začalo se to trochu hýbat. Jasně, bylo by trapné mít na technické univerzitě v Ostravě kvantový počítač projektu LUMI-Q a nemít k němu co s ním dělat. Takže na ČVUT i VŠB se vypisují první kurzy kvantových počítačů a máme tu právě ono superpočítačové centrum, kam kvantový počítač má přijít. Jenže to je jen začátek, postupujeme totiž jako vždycky. Kupují se drahé věci, dělají se drahá gesta, ale chybí propagace, chybí vědomí důležitosti projektu, které by politici i vědci sdíleli s veřejností. Chybí nadšení, chybí popularizace, takže to tak trochu vypadá, jako že nám přiklepli eurounijní peníze, za ty koupíme drahou mašinku, spálíme hromadu strojového času a dopadne to jako vždycky. Nijak. A pak se podíváte do databáze studenstkých prací ČVUT a zjistíte, že za poslední tři roky se zde obhajovalo deset prací na téma kvantové fyziky, z toho tři disertace. Na VŠB, která sousedí se superpočítačovým centrem, kam má přijít kvantový počítač, jsou to tak tři práce. Snad jen špatně hledám… Pokud si chcete nějakou knihu v češtině o kvantové fyzice a počítačích koupit, tak doporučím začít u Pátrání po Schrodingerově kočce od Johna Gribbina. Je to už skoro osmdesátiletý britský fyzik, ale machr na popularizaci fyzikálních témat, protože taky píše scifi (dobrý, fyzikální). Tato kniha je bohužel už 40 let stará, napsal ji v roce 1984, ale je to klasika žánru, až na základě jejího úspěchu Hawking napsal svou Stručnou historii času. Tu si ostatně přeštěte taky. V regálech knihkupectví najdete o kvantech často spíš metafyzické záležitosti jako je Kvantová kniha odpovědí.  Je to sice teoretický fyzik, ale má to šoupnuté trochu do netafyzična a bude se vám kvantově snažit vysvětlit život a lásku, chraň vás ruka páně si tuhle knížku koupit mezi prvními. Tu se vyplatí číst až v momentě, když už máte načteno a umíte rozlišit mešuge názory jen od příliš odvážných. Slušnou knihou je také Částice na konci vesmíru od amerického teoretického fyzika Seana Carrolla (originál vyšel před deseti lety). Pak u nás vyšel překlad knihy italského teoretického fyzika Carla Rovelliho, což je jeden z velmi uznávaných kvantových fyziků. Jeho kniha Realita není, čím se zdá, vyšla v roce 2016 a je prostě dobrá, česky vyšla jen o dva roky později. Argo vydalo v edici Dokořán ještě dvě další slušné knihy česky, ale to už se opakujeme v základech. Pokud můžete sáhnout do anglické literatury, doporučím od prvně zmíněného Johna Gribbina Počítání s kvantovou kočkou, velmi dobrý úvod do kvantových počítačů, pak si půjdete rovnou koupit tekuté hélium a jeden si postavit. Od Gribbina si mimochodem přečtete cokoliv, je to skvělý popularizátor, jeho knihy mají hluboký vhled a jsou pochopitelné a z řady příbuzných oborů. Ne nadarmo bývá označován za nejlepšího popularizátora vědy vůbec. Kniha Davida Deutsche The Fabric of Reality z roku 1997 je další dílo, které byste neměli minout. A přijde mi nepochopitelné, že nevyšla v češtině, je to jedno ze stěžejních děl oboru, ve kterém je Deutsch velmi oceňován, ačkoliv nobelovka mu stále uniká, přeci jen je více teoretik. Ačkoliv Deutsch vydal řadu skvělých knih, v češtině nevyšlo nic. Sabine Hosenfelder je německá teoretická fyzička v oboru kvantové gravitace a její kniha Lost in Math je krásným povídáním o jazyku matematiky ve fyzice. Nebojte se, netrápí vás rovnicemi. Tak a to je pro dnešek všechno. Snad jen jedna jediná věc: když se podíváte na seznam udělených Nobelových cen, záležitosti kolem kvant tam vedou spolu s věcmi kolem DNA. Jasně, jestli v tom neděláte třicet let, asi to příští rok neklapne, ale je to zkrátka obor, kde se dnes děje nejvíce. Ostatně, letos dostala Nobelovu cenu za chemii trojice vědců za kvantové tečky. Moungi Bawendi z MIT, Louis Brus z Kolumbijské univerzity a Alexej Ekimov ze společnosti Nanocrystals Technology byli oceněni za svou práci s drobnými částicemi, které “mají jedinečné vlastnosti a nyní šíří své světlo z televizních obrazovek a LED lamp”, jak zní ve zdůvodnění ocenění.

Čas načtení: 2024-01-04 21:43:59

Pivo místo skanzenu

Spolek Dubáci vrací život do roubenek pod Ještědem. Reportáž Františka Trojana o jejich záchraně nejen někdejšího hostince z poloviny 18. století v obci Trávníček na Českodubsku si přečtěte zde.

Čas načtení: 2023-12-06 11:54:45

(Ne)šťastný hlavák

Má brutalistní halu nahradit otevřená dřevostavba? Radikální návrh dánského studia rozpoutal vzrušenou debatu (nejen) o podobě nejdůležitějšího českého nádraží. Přečtěte si článek Petra Horkého a Františka Trojana.

Čas načtení: 2024-01-08 17:45:00

Průvodce různými typy zahradního nábytku: jaký zvolit pro svůj prostor

S létem za dveřmi je čas vyrazit do zahrady, ale chybí vám to pohodlné posezení nebo to stylové místo na grilování? Nebojte se, naši pradávní předkové neznali jen kamenné lavice. Zahradní nábytek dnes nabízí nespočet možností. Přečtěte si náš průvodce a objevte, jak najít tu pravou „zahradní perlu.“ ...

Čas načtení: 2020-12-04 00:00:00

Herečka Lucie Benešová: "Nesnáším stereotyp, letos strávíme Vánoce v pronajaté chalupě"

Rodina pohromadě, živý stromeček, pohoda s blízkými, ale také výzdoba a překvapení. To všechno podle herečky a moderátorky Lucie Benešové tvoří ty pravé Vánoce. Jak řeší předvánoční úklid? Dodržuje nějaké vlastní vánoční tradice? A v čem pro ni budou letošní svátky jiné? Přečtěte si vánoční rozhovor ...

Čas načtení: 2019-11-07 22:45:00

Máte vlhkost v domě? Využijte vysoušeče

Problém vlhkosti v bytě či domě dnes není ničím ojedinělým. Jak vám s tímto problémem mohou pomoci vysoušeče vlhkosti a odvlhčovače zdiva? Jsou i jiné možnosti? Přečtěte si náš článek. Vlhkost není náš kámoš Potýkáte se ve vašem domě či bytě s problémem vlhkých až mokrých zdí, podlah či stropů? Ro ...

Čas načtení: 2018-01-31 22:00:00

Chcete si koupit televizor? Potom se budete rozhodovat mezi technologiemi LCD, plazma, LED a OLED

Současný trh s televizory je opravdu rozmanitý, přičemž značky v posledních letech debutovaly modely založené na různých technologiích. Většinou bývá rozhodujícím kritériem cena, nicméně mnohem důležitější při výběru by pro vás měla být kvalita obrazu. V následujících řádcích si přečtete výhody a ne ...