Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2020-04-23 18:22:41

Jazykovědma: Panika z virů a zombie apokalypsy

Odkud pocházejí nyní často používaná slova virus, epidemie, panika a apokalypsa? Kde se vzal slovní obrat „bez ztráty kytičky“? Kdo byl hotentot a jak vznikly techtle mechtle? To všechno se dozvíte na twitterovém účtu Jazykovědma, jehož březnové posty přebíráme.   Panika z řeckého boha (2. 3.) Když už se nám tu šíří, podívejme se na slovo panika. Tento výraz označuje nepřiměřený hromadný strach a pochází z řeckého spojení deĩma panikón, panický strach, doslova strach z Pana. Pan je řecký bůh lesů, napůl muž a napůl kozel, který děsí svým vzhledem a křikem.   Bez ztráty kytičky (3. 3.) Kde se vzal slovní obrat „bez ztráty kytičky“? V Československé televizi! Tu v 50. a 60. letech opanovaly zábavní vědomostní pořady, např. Desetkrát odpověz. Soutěžící začínali s určitým počtem kytiček a za každou chybu jednu ztratili, případně prošli bez ztráty kytičky.   Léčivá kúra s dubovou kůrou (4. 3.) Napsali byste léčivá kůra, nebo kúra? Teoreticky lze obojí! Léčivá kůra s „ů“ je kůra stromu s blahodárnými účinky. Léčivá kúra s „ú“ je léčebná procedura; analogicky pak manikúra či pedikúra také s „ú“. Příklad ze života: dubová kůra je účinná kúra proti hemoroidům.   Vy nezdvořáku (5. 3.) Kdy psát tvary zájmen vy/váš a ty/tvůj s velkým počátečním písmenem jako projev zdvořilosti? Za normu se to považuje v korespondenci, včetně elektronické, ať už oslovujeme jednotlivce či skupinu osob. Jinde (reklamní texty, výzvy k akci, sociální sítě) je volba na Vás.   Bordel z prken (6. 3.) Co jste chtěli vědět, ale báli jste se zeptat: co je zač slovo „bordel“? Tento expresivní výraz označuje jednak nevěstinec, jednak nepořádek. Přišel k nám přes německé Bordell z francouzského bordel, což původně označovalo boudu z prken.   Virus byl jed (9. 3.) Je spisovně vir, nebo virus? Legitimní jsou obě varianty. V odborném jazyce (např. lékař) se používá tvar virus, v běžném jazyce (např. novinář) i tvar vir. A kde se u nás vzal? Moderní evropské jazyky si toto slovo vypůjčily z latinského vīrus (jed).   Mě versus mně (10. 3.) Dělá vám potíže psaní mě vs. mně? To ještě nic není: ve staré češtině měl každý pád svůj vlastní tvar! Mě/mně se dříve vyslovovalo odlišně, proto mají dodnes rozdílný pravopis. Kdo si nepamatuje, že ve 3. a 6. pádě je mně, zkusí to s Vaškem (kde je Vaškovi, tam je mně).   Vodník není podvodník (11. 3.) Co má společného podvodník s vodníkem? Etymologicky vzato nic. Podvodník není podlý vodník, ani nesouvisí s vodou. Vychází totiž ze slovesa vést a předpony pod-, která zde označuje něco nízkého, nekalého či podlého.   Šmolková obloha (12. 3.) Jaká je obloha, když je šmolková? Modrá! Šmolka je modré barvivo dříve používané k bělení prádla. Slovo šmolka se k nám dostalo původně z italského smalto, a to oklikou přes německé Schmalte (téhož významu). Šmolková obloha je tedy jinými slovy šmoulí.   Hotentoti z Afriky (13. 3.) Co je to hotentot? Vlastně vůbec nic... Jde o slovo onomatopoického vzniku (tj. nápodoba zvuku), původně hot en tot. Tímto urážlivým výrazem holandští Búrové nazvali kmeny jihozápadní Afriky, protože nerozuměli jejich jazyku. Dnes se tyto kmeny označují jako Kojkojnové.   Kéž by existovaly čistící prostředky (16. 3.) Je čistící, či čisticí prostředek? Čistící prostředek s í bychom chtěli všichni: čištění by totiž prováděl sám od sebe, bez pomoci člověka. Žel máme jen čisticí prostředek s i, který slouží jako nástroj v rukou čistící osoby. Tedy: nástroj je -icí, činnost/osoba je -ící.   Epidemie přišla z Řecka (17. 3.) Kde se vzala epidemie z hlediska etymologie? Vychází z řeckého výrazu epidē̺mios, tj. rozšířený v kraji či mezi lidem. Skládá se z předložky epí (na, při, nad) spojené s dēmos (kraj či lid). Pandemie vznikla v 18. století po vzoru epidemie, a to předponou pan- (vše).   Lišej od lišaje (18. 3.) Proč se píše noční motýl lišaj s i, ale podobně znějící slovo lysý s y? Odpověď je nasnadě: lišaj není od lysý, nýbrž od kožní choroby lišej. Východiskem je lichъ (špatný, zlý). Můry a motýli byli dříve považováni za přenašeče chorob, přičemž lišaj měl šířit právě lišej.   Špitál nesouvisí se špitáním (19. 3.) Že hovorový výraz špitál jsme si vypůjčili z němčiny, asi tušíte. Toto slovo pro nemocnici tedy nesouvisí se špitáním, ale vychází z latinského hospitale, tj. příbytek pro nemocné či chudé. Východiskem je hospes, tj. host. Příbuzná slova jsou hospic, ale i hotel.   Pletky mezi čtyřma očima (20. 3.) Jak vznikly techtle mechtle? Tento expresivní výraz pro pletky jsme převzali z německého Techtelmechtel (téhož významu), které zřejmě vzniklo podle italského „a teco meco“ (mezi čtyřma očima), a to z latinského „tēcum“ (s tebou) a „mēcum“ (se mnou).   Smrtnost není úmrtnost (23. 3.) Úmrtnost udává, kolik lidí z celkové populace na něco zemře; smrtnost udává, kolik zemře lidí pouze ve skupině postižených. Úmrtnost při srážce člověka s letadlem je malá (nestává se to často), smrtnost je ale vysoká (když už se to stane, je to smrtelné).   Cvok má hřebík v hlavě (24. 3.) Máte pocit, že se z karantény zcvoknete? Pozor na to, mohlo by to bolet! Cvok ve smyslu blázen totiž pochází ze rčení „mít cvok v hlavě“, tedy přeneseně „být potrhlý“ (a doslova „mít hřebík v hlavě“).   Mikina od Michaela (25. 3.) Už máme zase počasí na mikinu, tak si na ni posviťme! Mikiny nosíme od 50. let minulého století a původně šlo o blůzu či pulovr z česaného polyamidu. Název tohoto svršku je odvozený od obchodní značky MIKI, zřejmě podle jména Michael.   Rouška vyrvaná nepřátelům (26. 3.) Je rouška malé roucho? V podstatě ano! Ve staré češtině se roucho označovalo jako rúcha, odtud je odvozena dnešní zdrobnělina rouška. Původ slova není jistý, ale spekuluje se o příbuznosti s kořeny rouno a rvát, kdy roucho by byl oděv vyrvaný nepřátelům.   Zombie z Haiti (27. 3.) Venku to vypadá jako po zombie apokalypse, tak si rozeberme slovo zombie. Pochází z konžštiny a v západoafrických náboženstvích označuje nejen tělo bez duše, ale také hadího boha v tradici vúdú. Pojem zombie rozšířili do světa otroci zavlečení během 18. století na Haiti.   Hadr rodu mužského (30. 3.) Když už teď všichni chodíme s kusem hadru přes obličej, domluvme se, že hadr je hezky česky rodu mužského, čili ten hadr. Ta hadra rodu ženského je pouze nářečně a handra je slovensky.   Zahalené zjevení konce světa (31. 3.) Chtěli jste apokalypsu, zde je: slovo apokalypsa pochází z řeckého apokálypsis (zjevení), a to z apó (od) a kalýptō (zahaluji). Ještě před apokalyptickými filmy a viry odkazovala apokalypsa ke zjevení sv. Jana, který v poslední knize Nového zákona popisuje konec světa.   Autorka je korektorka, překladatelka a copywriterka. Její profesní stránky najdete ZDE, twitterový účet Jazykovědma ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2023-08-31 11:52:00

Chronická onemocnění nejsou nevyhnutelná ani přirozená

Je nezbytné vyřešit problém, který stojí za nemocí. Věda dostatečně prokázala, co rozhoduje. Jak žijeme, jak se hýbeme a neméně také to, co jíme. Léčit chronické nemoci tak, že potlačíte jejich projev účinným lékem, funguje bohužel jen částečně. Léčba symptomů zpravidla přináší velká rizika. Co opravdu léčí? Hydrochlorothiazid na vysoký krevní tlak, sulfonylmočoviny pro léčbu diabetu 2. typu, statiny na srdeční choroby... tato léčiva skutečně fungují a zachraňují životy. Lidské tělo je však vyladěný, delikátní komplexní systém, zatímco tato léčiva bouracím kladivem. Jaké vedlejší škody způsobujeme lidskému tělu léky?Možná větší, než si myslíme. Hydrochlorothiazid, široce rozšířený lék na vysoký krevní tlak, zvyšuje hemoglobin A1C a zhoršuje glukózovou toleranci. Existují také spojitosti s inzulínovou rezistencí, která je spojena s diabetem, obezitou, kardiovaskulárními onemocněními a demencí. Hydrochlorothiazid zvyšuje LDL cholesterol a triglyceridy a snižuje HDL cholesterol, což je vzorec, o kterém je známo, že zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Riziko kardiovaskulárních onemocnění zvyšují rovněž sulfonylmočoviny. A statiny? U některých z nejčastěji předepisovaných léčiv ve Spojených státech bylo zjištěno, že vedou ke zhoršení glukózové tolerance a zvyšují riziko vzniku cukrovky. Ač není pochyb o tom, že kolektivní přínos těchto léčiv v současné době převažuje nad negativy, je s podivem, kolik léků, kterými se snažíme léčit chronická onemocnění, vlastně riziko vzniku chronických onemocnění zvyšují. To vše hovoří o složitosti biologie lidského těla a také hrubosti i těch nejpokročilejších léčiv. Cílem akademické medicíny je výzkum, který nás zachrání. S tím, jak se blížíme uchopení prchavých elementárních příčin chorob, dokážeme vyvíjet stále přesněji cílená léčiva, či dokonce i skutečné léky. Avšak namísto získání léků, které by skutečně chronická onemocnění vyléčily, desítky let základního vědeckého výzkumu přinesly něco jiného – poznání, že lidské tělo je až ďábelsky složitý systém. Čím hlouběji kopneme, tím vzdálenější se patofyziologie chronického onemocnění zdá. To, co je zřejmé, je, že chronické nemoci – vysoký krevní tlak, diabetes, kardiovaskulární onemocnění – jsou projevy nenormálního metabolismu, spíše než důsledky porouchaných součástek kdesi v našich buňkách. Příčina leží ve způsobu životaUkazuje se, že tradiční kultury po celém světě, od lovců a sběračů, přes pastevce po první zemědělce, vykazují jen malé známky chronických onemocnění. Není to proto, že by nežili dostatečně dlouho – nedávná analýza ukázala, že 78 let byla mezi lovci a sběrači běžná délka života, pomineme-li vysokou úmrtnost v dětství a raném mládí. Geny za to taky nemohou, jelikož mnozí z těchto skupin lidí jsou dokonce geneticky náchylnější ke chronickým onemocněním než moderní člověk. Důkazy nasvědčují tomu, že příčina leží ve způsobu života. Ačkoli tradiční kultury zahrnují nesmírně rozmanitou škálu životních stylů, jedno mají společné, a to absenci moderních nešvarů: zpracované potraviny, sedavý způsob života a pravděpodobně také chronické stresory.Západní strava vede k nemocemStrava se jeví jako hlavní hnací motor – globální osvojení západní stravy bohaté na zpracované potraviny způsobilo rozšíření chronických onemocnění po celém světě, přičemž výhledové studie se zdravými subjekty a diabetiky ukazují prstem na zásadní vliv potravin na zdraví. Tělesná aktivita, dlouho nabízená jako pouhý prostředek k likvidaci kalorií, se najednou ukazuje jako zdroj komplexních endokrinních a metabolických účinků na inzulinové signalizace, stresovou odezvu, spánek, duševní zdraví, a dokonce neuronální funkce mozku. Věda tedy říká, že prastarý způsob života byl, co se týče zdraví, ve větším souladu s naším metabolismem. Zdá se tedy, že naše těla skutečně nejsou s postupujícím věkem neodvratně odsouzena k chronickým onemocněním a že bychom spíše měli vinit prostředí, které tělu sami vytváříme.Máme-li zastavit příliv chronických chorob, musíme změnit prvky v prostředí, které chronická onemocnění podporují.

Čas načtení: 2025-01-15 18:56:33

Vědci na MENDELU vyvíjejí léčiva proti nervovým otravám, pomůžou i vojákům

Brno, 15. ledna 2025 - Na vývoji inovativních léčiv proti chemickým látkám ohrožujícím nervový systém spolupracují vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Spolu s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Hradec Králové a Univerzitou obrany hledají způsob, jak dostat léčivé látky až do mozku, kde působí jako protijedy při otravě organofosfáty. Cílem vědců z Ústavu chemie a biochemie je vytvořit pro léčiva transportní systém. Celý článek...

Čas načtení: 2024-02-13 14:00:00

Výlety: Barokní lékárna na Špilberku je největším i jedním z nejstarších exponátů Muzea města Brna

Na brněnském hradě Špilberku je v nových prostorách možné navštívit Barokní lékárnu. Obrovské lékárenské regálové stěny s původními stojatkami na léčiva pochází z kláštera řádu sv. Alžběty na Červeném kopci na Starém Brně z doby jeho založení v polovině 18. století. Expozice je přístupná v rámci běžné otevírací doby prohlídkové trasy hradu.

Čas načtení: 2020-07-04 23:55:14

Jak si zamilovat Ho´oponopono, dostat se do nulového stavu a nechat realitu pracovat ve svůj prospěch

Veškerá láska a léčivá síla je nám k dispozici. Právě teď. Bohužel většinu dne neustále odporujeme životu a vzdalujeme se od našeho vlastního Já, svobody a inspirace. Proč je Ho´oponopono po celém světě tak masivně populární a proč si získalo srdce milionů lidí? Protože umožňuje obrátit směr, nechat se unášet proudem a znovu zakusit mír […] Příspěvek Jak si zamilovat Ho´oponopono, dostat se do nulového stavu a nechat realitu pracovat ve svůj prospěch pochází z Ho´oponopono.cz

Čas načtení: 2017-12-11 09:13:05

Chutná vám tonik? Měli byste vědět, v čem je chinin nebezpečný

Nechceme vás rozhodně děsit nebo odrazovat od pití toniku. I nám chutná. A zajímalo nás, co je zač ten chinin, kterému tonik vděčí za hořkou chuť. Právě kvůli obsahu chininu se pití toniku nedoporučuje těhotným ženám, malým dětem nebo lidem, kteří mají problémy se srdcem. Chinin se sice používá i jako léčivá látka, ale ve velkém množství naopak škodí a může být nebezpečný.

Čas načtení: 2014-12-22 12:00:00

Konopí: tradiční léčivá bylina

Minulý týden zprovoznil Státní ústav pro kontrolu léčiv registr a první várka konopí pro léčebné účely se dostala do Česka. Prvních deset gramů dorazilo do lékárny v Uherském Hradišti a léčebné konopí mohou pacienti dostat na recept také v Lékárně Pharmacentrum Budějovická v Praze 4. Prezident České ...

Čas načtení: 2022-11-23 07:00:00

V bylinkách se skrývá síla přírody. Jaké bylinky jsou vhodné i pro děti?

Pořekadlo praví, že na každý neduh existuje minimálně jedna bylinka. Staří léčitelé, kteří neměli k dispozici nejmodernější léčiva, by tomuto rčení dali za pravdu. Na své zahrádce si můžete během roku vypěstovat opravdu široké spektrum bylinek. V dnešní době si snadno vygooglíte, která bylinka se n ...

Čas načtení: 2021-08-30 13:54:10

ČT art bude patřit básníkům s Tomášem Klusem, historii televizní tvorby a festivalu Zlatá Praha

Kulturní stanice České televize ČT art slaví osm let. Speciální, týden trvající program, odstartuje již 30. srbna večer připomenutím padesátého výročí Divadla Sklep. Od 20 hodin uvede v přímém přenosu jeho kultovní Besídku. Ve středu 1. září uvidí diváci premiérový dokument Svět podle Muchy, čtvrtek bude patřit živému vystoupení Jiřího Suchého. Novým cyklem, který na Artu startuje, jsou Písně českých básníků s Tomášem Klusem v moderátorské roli. S premiérovými díly se vrací pořady Linka a Doupě Mekyho Žbirky. Tradiční součástí podzimního programu je také festival Zlatá Praha. Ten uvede například dokumenty Můj život s Bohuslavem Martinů a Štace Miloně Čepelky. „Za těch osm let, co ČT art vysílá, byly nejtěžší dva roky. Ten první, kdy Art po pár měsících příprav skočil rovnýma nohama do éteru, a pak ten poslední, kdy se kulturní život, tak jak jsme na něj byli zvyklí, prakticky zastavil. Rušili jsme spoustu natáčení, měnili program, ale přesto jsme dokázali divákům nabízet to, co nemohli vidět a slyšet v divadlech či hudebních sálech. Naše publikum to ocenilo a vysílání v době pandemie se stalo divácky nejúspěšnějším obdobím v historii kulturního kanálu,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák „Tradice artových přímých přenosů loni dokonce zaznamenala rekord, představení Hvězda s Evou Holubovou zhlédlo sto třicet tisíc diváků. Divákům umíme zprostředkovati hůře dostupná, věčně vyprodaná představení. Po Dejvickém a loňském Národním divadle letos nahlédneme do kultovní Dobešky,“ dodává. „Kromě přímých přenosů nás na podzim čekají i dvě premiéry. Pořady, které jsou poučné, ale rozhodně nenudí. Prvním jsou Písničky českých básníků, ve kterých bude populární hudebník Tomáš Klus přibližovat současné generaci autory jako Orten, Hrabě nebo Seifert. Druhým pak Na programu televize mapující historii československé televize od padesátých let až po vznik České televize. Jsem přesvědčen, že práce s obsáhlým archivem a stovkou výpovědí nejen osobností, které jsou s vysíláním spojeny, bude na výsledku vidět,“ doplňuje výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl. Nejdřív Sklep a Mucha, potom opera a krátké filmy ČT art slaví výročí zahájení svého vysílání tradičně tzv. Týdnem dárků. „Besídka k padesátému výročí bude speciální oslavou toho, že už to máme v práci i v životě fifty-fifty. Se Sklepem je mi jedno, jestli vystupujeme před kamerou, nebo na jevišti. Když mi bylo těžko, vrátil jsem se do Sklepa na plný úvazek a zjistil, že energie v souboru je léčivá,“ říká spoluzakladatel souboru Milan Šteindler. Středečním dárkem bude dokument o Alfonsu Muchovi, který neváhal opustit Paříž na Slovanská epopej. Snímek Romana Vávry Svět podle Muchy se tak po loňském krátkém uvedení v kinech dostává v premiéře i na televizní obrazovku. Mezi podzimní premiérové pořady se zařadí také Krátké čtvrtstoletí Divadla v Dlouhé a inscenace Lidská tragikomedie, které připomenou výročí zavedené pražské scény. Cyklus Státní opera, jak ji neznáte zase naváže na epizodický exkurz do historie a architektury Národního divadla. Roli průvodkyně převzala od Taťjany Medvecké sopranistka Kateřina Kněžíková. A už v půlce září se představí během jediného večera sedm talentovaných českých filmařů, kteří získali za své krátké filmy ocenění nebo dokázali svá díla dostat na mezinárodní festivaly. Během pásma Velké malé příběhy uvede ČT art snímky jako Anatomie českého odpoledne či Nosorožci. Zlatá Praha po roční pauze s doprovodným programem „Po kulturně utlumeném roce se mezinárodní televizní festival Zlatá Praha hlásí o slovo se vší parádou a opět bude o skvělých pořadech, uměleckých výkonech i velkých jménech,“ říká ředitel festivalu Tomáš Motl. „Kromě předních českých umělců jsem třeba nesmírně rád, že předsedou mezinárodní poroty se stala legenda mezi režiséry koncertů a oper Brian Large, který mimo jiné celosvětově proslavil fenomén Tří tenorů, když režíroval přenos onoho slavného prvního společného vystoupení Pavarottiho, Dominga a Carrerase v Římě.“ O zahájení festivalu se na Nové scéně Národního divadla ve středu 22. září postará houslista Václav Hudeček se svými hosty. Následující den je na programu premiéra dokumentu Ondřeje Havelky My tancujem swing o historii tohoto žánru v Československu a první uvedení portrétu Štace Miloně Čepelky. „Chceme divákům ukázat, že Miloň není pouze hercem Divadla Járy Cimrmana. Představíme ho taky jako hudebníka a literáta,“ popisuje režisér Patrik Ulrich. Jakub Sommer se zase v dokudramatu Můj život s Bohuslavem Martinů věnuje osobnosti významného hudebního skladatele: „Až při přípravách na natáčení jsem ho začal poslouchat a byl jsem překvapen, jakou bohatostí jeho hudba oplývá. Sám pro sebe jsem si objevil drahokam a jsem přesvědčen, že i v budoucnu mě jeho dílo nepřestane fascinovat.“ V tentýž den návštěvníci Nové scény Národního divadla uvidí i ukázku z velkého projektu Šest symfonií Bohuslava Martinů, který Česká televize natočila ve spolupráci s Českou filharmonií. A ani letos nebude na festivalu chybět doprovodný program. Na odpoledne se StarDance se představí známé tváře uplynulých ročníků, ale i chystané jedenácté řady, která odstartuje v polovině října. Kompletní program Zlaté Prahy je dostupný na webu festivalu. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-05-23 16:53:12

Přístup Nigérie k lokálně vyráběným lékům na COVID-19

Do února 2020 byl COVID-19 pro mnoho Nigerijců stále vzdálenou realitou. Pro mnoho lidí byl v té době názor, že koronavirová pandemie nemůže přežít v horku v zemích kolem rovníku, jediným důvodem, proč v Nigérii nebyl hlášen žádný případ. Možná s důvěrou v tuto názor a s domněnkou, že nemoc nemá s Nigérií nic společného, prohlásil ministr informací a komunikace, Alhaji Lai Mohammed, že je Nigérie na virus dobře připravena. Když se COVID-19 do Nigérie dostal, bylo zřejmé, že Alhaji Lai Mohammed o úrovni připravenosti přeháněl. Virus důkladně odhalil úroveň úpadku v nigerijském zdravotnictví do té míry, že se ukázalo, že ve většině veřejných zařízení, zanedbaných úředníky, kteří sami raději za léčbou cestují jinam, chyběla základní zdravotní vybavenost. Nastal čas hledat léčbu nemoci, která pustošila i země, které mají silný zdravotní systém. V tu dobu nigerijský ministr vědy a technologie, dr. Ogbonnaya Onu, nabídl 36 milionů nigerijských nair (92 tisíc USD, 2,285 milionu Kč) jakémukoli nigerijskému vědci, který najde lék proti COVID-19. Toto prohlášení je problematické, neboť vystihuje nezájem nigerijské vlády poskytovat obvyklé prostředky na výzkum. Pravdou je, že ohlášené finance jsou předvýzkumné, nejde tedy o ocenění po výzkumu. Výzkum, zejména lékařský, je nákladný náročný proces, který daleko přesahuje kapacitu placených výzkumných pracovníků. Uvedená informace se opírá o prohlášení vědců farmaceutické fakulty na Univerzitě Nnamdi Azikiwe v Awce, v hlavním městě státu Anambry, který leží na východě Nigérie, o jejich pokroku ve výzkumu léku, k jehož zkoumání by potřebovali další finance, jež by doplnily ty, které si již sami zajistili. Ben Ayade, guvernér státu Cross River, v deltě Nigeru bohaté na ropu, vyzval federální vládu, aby poskytla peníze na lékařský výzkum, aby stát mohl s touto chorobou bojovat. Ayade však opomenul fakt, že Nigérie je federací, a že stát, který má na starosti, má stejnou odpovědnost za financování výzkumu jako federální vláda. Dosud není známo, že by reagoval na žádosti výzkumníků o finance. Nigerijští tradiční léčitelé prohlásili, že mají lék. Dosud mi jsou známy čtyři takové případy. Podívejme se, jak na tato prohlášení reagovaly nigerijských úřady. Nigerijské Centrum pro kontrolu nemocí a Národní agentura pro kontrolu potravin a léčiv uvedly, že tyto případy posoudí a léčiva podrobí klinickému testování. Prezidentská pracovní skupina proti COVID-19, jejímž členem je generální ředitel Centra pro kontrolu nemocí, podivuhodně oznámila, že nigerijští pacienti nakažení COVID-19 budou vystaveni všem klinickým testům léčiv a vakcín proti COVID-19. Prezidentská pracovní skupina však mlčela o etických otázkách souvisejících s lidskými subjekty v klinických studiích s léčivy. Otázky o informovaném souhlasu, náboru subjektů, platbách atd., které jsou nedílnou součástí správné klinické praxe, nebyly zodpovězeny, alespoň ne veřejně. Přestože prezident Muhammadu Buhari ještě nevyhlásil částečné zrušení karantény v nigérijském hlavním městě Abuja, dolní komora Národního shromáždění připomněla svým členům, aby jednali o otázce naléhavé národní důležitosti. Shromáždění hodlalo schválit zákon, který stanoví, že každý Nigerijec musí být očkován proti COVID-19. Návrh zákona, který v den představení prošel prvním a druhým čtením, by v případě úplného schválení zabránil občanům bez očkovacího průkazu účastnit se všech veřejných shromáždění. Skutečností také zůstává, že shromáždění uzákoňovalo vakcínu, která se teprve má vyvinout. Proč nigerijské úřady tak nedočkavě přijímají léky vyrobené v zahraničí na úkor místních iniciativ? Proč neposkytují podporu místně vyvíjeným lékům? Mnoho Nigerijců se domnívá, že je to proto, že existuje značná motivace zkorumpovaných úředníků, kteří mohou těžit z dovozních licencí, práv jednotlivých firem apod. Opoziční politici tvrdí, že předsedovi sněmovny Femi Ghajabiamilovi nabídl Bill Gates, zakladatel Microsoftu, úplatek deset milionů USD (jak Gbajabiamila, tak Gates toto tvrzení však odmítli), aby zajistili schválení vakcinačního zákona, přestože svět stále na vznik vakcíny čeká. Je toho ovšem nevyjasněného více. Nigérijské elity mají hlubokou náklonnost k zahraničním produktům. Platí to pro náboženství, vzdělávání, oděvní výrobky, medicínu, jídlo, antikoncepci, technologie apod. Je to zvyk, který pramení z koloniální minulosti země. Kolonialismus prospíval kvůli neustálému znevažování afrických produktů ve prospěch evropských. Samozřejmě bychom přitom neměli přehlédnout skutečnost, že většina kolonií byla zřízena jako obchodní centra pro evropské firmy. V některých případech byla záštita nad evropským zbožím zajištěna jak zákonem, tak násilím. V nižších vrstvách panuje tichý nesouhlas, který podporuje místní alternativy místo zahraničních výrobků. Bohužel je to spíše jen protest poháněný chudobou než politický přístup. Například ve vnitrozemí a mezi chudými jsou podporování léčitelé. Každý nigerijský občan zná skutečně alespoň jednoho tradičního lékaře, který léčí určité nemoci lépe než nejlepší západní lékařství. Proslavili se proto, že byli úspěšní v léčení případů, které ortodoxní lékaři považovali za beznadějné. Jsou známy tisíce případů, kdy tradiční léčitelé vyléčili komplikovaně zlomené nohy poté, co ortopedické nemocnice chtěli realizovat amputaci. Tradiční africký léčitel je správcem postupů, které po tisíce let působily proti nemocem. Západní medicína má sice řadu výhod, ovšem správným přístupem by bylo integrovat obě medicíny do sjednoceného systému proti nemocem a využít to nejlepší z obou světů. To se již děje v Číně a Indii. V Nigérii však tyto dva systémy stojí proti sobě. Odpor proti tomu se nyní objevuje v okamžiku, kdy nigerijští úředníci, vyškolení na Západě, projevují své opovržení nad tradičními léčivy a zároveň chtějí hbitě schválit zahraniční léky, včetně těch, jež dosud nebyly ani vyvinuty. Domácí africkou medicínu definují její údajnou nevyzrálostí, přičemž je vykonávána personálem nevyškoleným na Západě. Tento přístup narušuje skutečnost, že téměř všechny tradiční africké léky jsou bylinnou směsi získanou z přírodních zdrojů a nemají vedlejší nežádoucí účinky. Mezi nigerijskými lékaři a lékárníky se nyní objevuje nový přístup. Předepisují svým pacientům zahraniční bylinné směsi. Nejpopulárnější z nich, většinou potravinové doplňky, pocházejí z Británie a USA. Elity považují užívání těchto potravinových doplňků prodávaných za přemrštěné ceny za třídní charakteristiku a nedílnou součást jejich životního způsobu. Avšak v období závažných zdravotních krizí se i elity podrobují léčebným zkušenostem tradičních léčitelů. A nikdo nemusí jít příliš daleko, aby nějakého našel. Může dostat například vývar z bylin, který slouží k léčení přetrvávající malárie. Nebo směs bylin, která léčí některé chronické sexuálně přenosné nemoci. Tradiční léčitelství zatím není při léčbě COVID-19 oficiálně uznáváno. Existují ale neoficiální informace o úspěšné léčbě. Nigerijské zpravodajství je plné informací o pacientech, kteří utekli z izolačních center COVID-19. Nikdo se neptá, proč odešli a kam zamířili. Většina z nich skončila v rukou tradičních léčitelů. A tam řada z nich opět nalezla své zdraví. Lze se ptát, proč stále přehlížíme tradiční medicínu, je-li tak účinná. Nezískali bychom více, kdyby byla oficiálně schválena? Není patrné, že by to mohlo být hlavním africkým příspěvkem k celosvětovému hledání léků na četné nemoci, kterými lidé trpí? Schválená tradiční africká medicína by přispěla k ekonomice kontinentu, podpořila by místní zdravotnictví, vedla by k profesionalizaci, přilákala by finanční prostředky na výzkum a především přispěla k celosvětovému zdraví lidstva. Kdy bude něco takového možné? Patrně nikoli v nejbližší budoucnosti. Nebude to do doby, dokud budou lékaři vyškolení na Západě mít kontrolu nad oficiálním trhem s léčivy v Nigérii a dalších afrických zemích. Dosud určují hranici, která určuje, co je lékem a co není. Na neoficiálních trzích s léčivy však převládá tradiční medicína.   Autor působí na National Open University of Nigeria, Abuja. Text doplňuje sérii článků v tématu Globální pandemie, lokální přístupy pohledem z nigerijské zkušenosti a perspektivy. Článek přeložila z anglického jazyka Marie Hlavičková. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-21 06:31:43

Univerzální a přesná metoda spočítá, jak proteiny interagují s léčivy

Vědecký tým z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinul unikátní výpočetní metodu, která dokáže během pouhých několika desítek minut přesně popsat interakci proteinu s molekulou potenciálního léčiva. Nová kvantově-mechanická skórovací funkce z ÚOCHB tak může významně urychlit hledání nových léků. Článek zveřejnil časopis Nature Communications. Studie ukazuje, že se poprvé jedná o výpočetní …

Čas načtení: 2024-02-22 22:10:44

Jak se proměnil obchod s Ruskem po dvou letech sankcí? Okolní země dál rostou, podívejte se, co vozíme (nejen) do Arménie

Za pouhé dva roky klesl český export do Ruska, který se blížil 100 miliardám korun, o více než 80 procent. Tradiční položka stroje (včetně autodílů) se navíc propadla o 93 procent. Nejvíc se z Česka vyváží do Ruska léčiva, protože se na ně žádné...

Čas načtení: 2024-03-09 11:47:21

Bukvice lékařská byla v minulosti velice ceněnou bylinou. V čem nám může pomoci?

Pod pojmem bukvice si asi leckdo představí plody buků, z nichž se semínka sbírají na zimu pro zvěř do krmelců, ale konzumují se i jako chutné oříšky. Bukvice je ale také léčivá rostlina, a to docela vizuálně hezká a s mocnými léčebnými účinky. K čemu se dříve používala? Jak vypadá bukvice a kde roste Bukvice...

Čas načtení: 2024-03-10 06:00:00

Co dnes pálí konopné pacienty

Český systém léčebného konopí stále trápí řada nedostatků. Politici usilovně jednají o změnách ve způsobu preskripce, rozšíření povolených indikací i lékařských specializací, stejně jako zjednodušení byrokracie a zbytečně složitého systému kódů. Méně pozornosti se ale věnuje jiné problémové oblasti – komunikaci pacientů s lékaři a lékárnami.  Jakožto registrovaný pacient mám osobní zkušenost a vím, jak náročné bylo zpočátku vybrat vhodné odrůdy, najít ve městě ochotnou lékárnu a nastavit efektivní komunikaci mezi lékařem, mnou a lékárnicemi. A to jsem měl velké štěstí na osvíceného doktora i pohodovou lékárnu nedaleko bydliště.  Samé otazníky Díky tomu, že o léčbě konopím veřejně píšu, obracejí se na mě často začínající konopní pacienti s prosbou o radu. V poslední době se některé dotazy začaly opakovat, a tak jsem se rozhodl dát odpovědi na papír: Stejně jako každé jiné léčivo i konopí předepisuje lékař, lékárna ho pouze objednává a vydává na základě kódu e-receptu, který vám vystaví právě ošetřující lékař. Pokud chcete zkusit jinou odrůdu, musí váš lékař znát kódy a mít alespoň základní přehled o nabídce a dostupnosti. V prvních letech byla k dispozici pouze hrstka odrůd, dnes se jedná o několik desítek od minimálně tří distributorů. V nabídce jsou jak kultivary z dovozu (kromě Kanady i z Uruguaye nebo Severní Makedonie), ale čím dál více se prosazují i konopná léčiva z domácí produkce. Měsíční limit se počítá od data výdeje, nikoli obdržení receptu. Pokud ... The post Co dnes pálí konopné pacienty appeared first on Magazín Konopí.

Čas načtení: 2024-03-13 09:35:00

Další diagnóza pro lék Wegovy. Z výrobce je nejhodnotnější evropská firma

Akcie farmaceutického koncernu Novo Nordisk, dánského výrobce populárního léku na hubnutí Wegovy, dostaly další impuls k růstu. Americký Úřad pro léčiva lék schválil pro léčbu závažných kardiovaskulárních onemocnění. Wegovy se tak otevřel trh, který má do roku 2032 narůst na až 200 miliard dolarů (4,6 bilionu korun).

Čas načtení: 2024-03-14 06:33:00

Nová technologie pro odstranění léčiv z vody se představí veřejnosti

Léčiva patří mezi látky, s jejichž odstraněním z odpadních vod si čistírny aktuálně nedokáží dostatečně poradit. Řešení nabízí nová technologie CarbonCLEAN vyvinutá ve spolupráci firmy AIVOTEC, s. r. o., a Fakulty životního prostředí UJEP, která bude brzy představena veřejnosti v rámci informačních seminářů v Ostravě a ve Zlíně.

Čas načtení: 2024-03-16 20:40:20

Pulmonaria officinalis (plicník lékařský), léčivá rostlina z čeledi brutnákovité (Boraginaceae)

Plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), slovensky pľucník lekársky, je léčivá bylina z čeledi brutnákovité (Boraginaceae). Plicní lékařský je …

Čas načtení: 2024-04-05 08:35:55

Předstírala, že má v kapse zbraň. Žena z Kroměříže přepadla lékárnu a vyhrožovala lékárnici

Kroměřížsko - Kriminalistům se podařilo objasnit případ loupežného přepadení, ke kterému došlo ve druhé půli měsíce března tohoto roku v Kroměříži. Poté co jednapadesátiletá žena vstoupila do jedné z místních lékáren, požadovala vydání pěti kusů balení konkrétního léčiva, uvedla Policie České republiky. The post Předstírala, že má v kapse zbraň. Žena z Kroměříže přepadla lékárnu a vyhrožovala lékárnici first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-04-17 06:00:00

Konopný Táta: Z garáže do továrny 

Máme rádi příběhy s dobrým koncem. Příběhy, ve kterých rozhoduje vytrvalost a odhodlání, ve kterých sympatický a odvážný hrdina projde veškerými nesnázemi a dobro zvítězí. Mezi takové nesnáze moderní doby patří třeba snaha vybudovat vlastní továrnu na zpracování konopí. A právě to se jednomu hrdinovi podařilo. Konopný Táta, to je poctivá práce, svobodná mysl a dobrá nálada. Občanským jménem se náš Táta jmenuje Jirka Nutil a s konopím začal koketovat už při studiu na vysoké škole. Kromě rauše uviděl v této rostlince i úžasný léčivý potenciál, který je dnes dobře znám prakticky celé společnosti.  Dlouhá cesta V roce 2010 tomu tak ale zdaleka nebylo! Konopí bylo vnímáno především jako škodlivá droga, ne primárně jako léčivá bylina. Jirka chtěl vyrábět masti, protože tušil, že by mohly pomáhat spoustě lidí. Začal v garáži u rodičů, kde vyzkoušel spoustu receptů na mastičku, než našel ten pravý. Nově jsme zařadili do prodeje i konopné suroviny pro domácí výrobu. Tehdy se technické konopí nedalo pořádně sehnat, tak si ho začal sám pěstovat. Díky tomu měl absolutní kontrolu nad celým výrobním procesem. Jakmile vyřešil všechny legislativní požadavky, začal objíždět lokální trhy a výstavy a snažil se najít své místo na trhu. Nechal si vybudovat první e-shop, pak druhý, ale nějak se mu nedařilo uchytit, až to pomalu chtěl vzdát.  Nakonec se Jirka ... The post Konopný Táta: Z garáže do továrny  appeared first on Magazín Konopí.

Čas načtení: 2024-04-18 00:00:00

Jarní úklid lékárničky: Jak na to bezpečně a efektivně

Jaro je tady a s ním i čas na velký úklid, který by neměl minout ani naši domácí lékárničku. Abychom zajistili, že bude naše samoléčení nejen účinné, ale především bezpečné, měli bychom věnovat pozornost několika důležitým bodům.