Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2019-08-03 20:52:18

V červenci jsme v ramci neomezených dat u T-mobilu prosurfovali 10,2 mil. GB dat

Neomezená data u T-mobile fičí na plné obrátky. Za červnec jsme prosurfovali přes 10,2 mil. GB dat. Celkem si neomezena data aktivovalo vice než 650 tisic zakazníků, číslo by bylo mnohem vyšší avšak akce se nevztahuje na zákazníky s rámcovou smlouvou. Ale i tak průměrně jeden uživatel zvládl prosurfoval 15 GB za měsíc. Kupodivu se nehroutí síť […] The post V červenci jsme v ramci neomezených dat u T-mobilu prosurfovali 10,2 mil. GB dat first appeared on Androidmarket.cz.

Čas načtení: 2019-08-03 20:52:18

V červenci jsme v ramci neomezených dat u T-mobilu prosurfovali 10,2 mil. GB dat

Neomezená data u T-mobile fičí na plné obrátky. Za červnec jsme prosurfovali přes 10,2 mil. GB dat. Celkem si neomezena data aktivovalo vice než 650 tisic zakazníků, číslo by bylo mnohem vyšší avšak akce se nevztahuje na zákazníky s rámcovou smlouvou. Ale i tak průměrně jeden uživatel zvládl prosurfoval 15 GB za měsíc. Kupodivu se nehroutí síť […] The post V červenci jsme v ramci neomezených dat u T-mobilu prosurfovali 10,2 mil. GB dat first appeared on Androidmarket.cz.

Čas načtení: 2024-02-08 06:48:00

Předplacenkáři získají neomezená data na zkoušku. Ale jen jednou v měsíci

Noví předplacenkáři O2 mohou okusit přednosti neomezených dat zcela zdarma. Bezplatně je však mají k dispozici jen jednou za měsíc. Za další dny již zaplatí běžný poplatek.

Čas načtení: 2014-05-13 00:00:00

Pozdrav šéfredaktorky z Dubaje v šatech ze Sammydress

Život je plný překvapení a vy někdy si ani neumíte představit to, co se vám později stane. A někdy si něco tak moc přejete, že se vám to vyplní. A tak nějak jsem se ocitla v Dubaji – ve městě, které nikdy nespí, ve městě plném luxusu a neomezených možností. A to jsem si opravdu nikdy nepředstavovala ...

Čas načtení: 2023-12-21 00:04:25

Vodafone One nabízí tříměsíční ochutnávku tarifů za polovinu

V adventním i vánočním čase Vodafone nabízí 50% slevu na první 3 měsíce předplatného a zve nové zákazníky, aby si vyzkoušeli a zažili jednoduchost neomezených tarifů Vodafone One. Aplikace Vodafone One umožňuje okamžité zřízení mobilního tarifu. Nepodepisuje se smlouva, nepředkládá občanský průkaz a šetří se tak čas i například papír. V případě eSIM máte tarif […]

Čas načtení: 2021-03-18 14:58:48

Barbora Šťastná: Zajímají mě příběhy, v nichž se přítomnost propojuje s minulostí

Bezmála dvacet let pracovala jako novinářka, osm let psala blog a od roku 2019 působí jako editorka Paměti národa a jak přiznává, v této práci se našla. Kromě toho se Barbora Šťastná věnuje také psaní knížek. Ta poslední Hezčí svět vyšla v roce 2020 a právě pracuje na další.   Vyrůstala jste v Kynšperku nad Ohří a v Karlových Varech. Jak jste prožívala období svého dětství? Čím jste chtěla být? Nepamatuji se, čím jsem chtěla být jako malá, asi se to hodně měnilo podle toho, co jsem zrovna četla. Třeba když jsem četla Děti z Bullerbynu, chtěla jsem bydlet na vesnici a pracovat na statku. Ale pamatuji se, že jednou – to mi bylo asi sedm, osm let, jsem se ptala mámy, jak se v dospělosti shání zaměstnání. A máma mi odpověděla: „Přes známé.“ To mě úplně vyděsilo, protože jsem si pomyslela, že nemám žádné „známé“, kteří by mi pomohli sehnat práci, až budu velká. Utěšovala jsem se tím, že bych mohla dělat aspoň sekretářku u nás na základce, protože tam jsem měla známé – učitelky.   Co vás přivedlo ke studiu scenáristky a dramaturgie na FAMU?   Maturovala jsem v roce 1991, v době, kdy se najednou zdálo, že je všechno možné. Třeba i přihlásit se na uměleckou školu. Do té doby nás totiž výchovní poradci na všech stupních škol hodně tlačili ke studiu technických oborů, s argumentem, že nikam jinam se stejně nemáme šanci dostat. Ale po roce 1989 jsem najednou měla pocit neomezených možností, takže jsem udělala něco, na co jsem do té doby vůbec nepomýšlela – přihlásila jsem se ke studiu dramaturgie na DAMU. Kupodivu mě vzali. Po třech letech jsem se potom přihlásila na scenáristiku na FAMU. „Spisovatelství” se u nás nikde studovat nedalo a scenáristika mu byla nejblíž.   Již během studií jste začala psát do různých časopisů o filmu. Začínala jste v časopise Týden, pak jste byla redaktorkou filmového měsíčníku Premiere, následoval časopis ELLE a poté jste byla šéfredaktorkou časopisu Moje psychologie. Jak vzpomínáte na svoji novinářskou kariéru? Moje psaní pro časopisy začalo jako z nouze ctnost. Na FAMU jsem od jisté doby měla pocit, že psaní povídek nebo scénářů se mi vůbec nedaří. Že prostě nemám talent na vyprávění příběhů. Takže jsem na tuhle stránku práce trochu rezignovala. O to víc jsem se zaměřila na teoretické psaní o filmu. To mě přirozenou cestou dovedlo k filmové publicistice… a odtamtud do redakcí nejrůznějších časopisů. A v nich jsem pracovala, když to počítám, skoro dvacet let. Uf, připadám si hrozně staře, když tohle říkám.   Od roku 2019 jste editorkou Paměti národa. Co je vaší náplní a jak jste se k této práci dostala? Čtyři roky jsem dělala šéfredaktorku Mojí psychologie a dost mě to vyčerpávalo. Celý časopis jsme vyráběli v tříčlenné redakci, bylo to hodně práce a hodně stresu. Třeba při přemlouvání celebrit, aby nám poskytly rozhovor, nebo při schvalování fotek na obálku… Takže jsem chtěla odejít. A shodou okolností právě v té době jsem zahlédla inzerát hledající editora pro Paměť národa. V té práci jsem se opravdu našla. Mým úkolem je poslouchat nahrávky rozhovorů s pamětníky historických událostí a vytvářet podle nich psané texty pro náš archiv i pro různá média. Každý den poslouchám strhující příběhy z doby druhé světové války, stalinismu, šedesátých let, normalizace… co víc bych si mohla přát?   Psaní vás provází skoro celý život. V dětském věku a dospívání jste rozepsala, jak jste někde přiznala, detektivku, cestopis a historický román. Napsala jste spoustu povídek a první vaše knížka Výlet do ptačího města vyšla někdy v 90. letech. A od roku 2010 jste skoro osm let psala Šťastný blog. Co vám přimělo psát právě blog? Bylo to ještě předtím, než naplno propukl boom sociálních sítí. Blog byl jednoduchý prostředek, jak si vytvořit svou vlastní platformu, prostor, kde si můžu publikovat, co chci a okamžitě mít zpětnou vazbu od čtenářů. V časopisech jsem psala to, co bylo potřeba, nebo co mi někdo zadal. Kdežto blog byl jako moje vlastní hřiště, kde si pravidla určuji já sama.   Právě ze Šťastného blogu jste čerpala do knížky Šťastná kniha, která vyšla v roce 2013. Pak následovala Jak jsem sebrala odvahu a poté Dobrá tak akorát. A jak jste v jednom rozhovoru přiznala, jsou autobiografické. Další dvě – Láska pro samouky a Hezčí svět jsou fiktivní. Pracujete na další knížce? O čem ráda píšete? Ano, pracuji na další knize – měl by to být román, ve kterém se proplétá současný příběh s historií předchozích dvou generací. Jak už jsem zmínila, když jsem kdysi studovala na FAMU, ztratila jsem autorskou sebedůvěru, přestala jsem věřit, že dokážu vyprávět příběhy, které by někoho zajímaly. To byl taky důvod, proč jsem celá léta psala jen blogy a útržkovité fejetony. Teď, po mnoha letech, tu vypravěčské sebevědomí pomalu zase nacházím. Příběhy, které mě zajímají, jsou ty, v nichž se přítomnost propojuje s minulostí, odkrývají se různá rodinná tajemství.   Na obálkách všech vašich knížek jsou krásné ilustrace výtvarnice a ilustrátorky Lely Geislerové, sestry hereček Ani a Ester Geislerových. Jak se vám spolu pracovalo? Na dálku! Lela je myslím velký introvert, stejně jako já. Měla jsem velkou radost, když souhlasila, že bude ilustrovat obálku Šťastné knihy. Ale naše komunikace probíhala převážně po e-mailech. Ve skutečném životě jsme se setkaly jen několikrát.   Nějakou dobu jste v mládí pobývala ve Francii. Nejdříve jako au-pair a pak jako stipendistka na Sorbonně a díky znalosti francouzštiny jste přeložila několik knížek. A co dnes překládáte ještě? Ty knížky, které zmiňujete, jsem přeložila hlavně díky své neuvěřitelné drzosti. A díky tomu, že jsem si neuvědomovala, co všechno má skutečný překladatel znát a umět. Když dnes sleduji na sociálních sítích diskuse svých přátel, opravdových překladatelů, třeba Viktora Janiše a Michaely Škultéty, dost se červenám. Nicméně překládání mě opravdu těšilo. Ponořit se do cizího textu je jako nějakou dobu bydlet v cizí domácnosti, zjišťovat o jejím majiteli všechny nejintimnější podrobnosti, kam si dává chňapky na nádobí, co má v lékárničce… Ale už dlouho jsem nic nepřekládala a obávám se, že i ta moje francouzština poslední dobou trochu ztrouchnivěla.    Jaká jste čtenářka? Dočetla jsem se, že se ráda vracíte ke knížkám Betty MacDonald a ráda čtete Francisce Scotta Fitzgeralda… Objevem posledních let je pro mě Elena Ferrante a její Geniální přítelkyně i další romány. A také Neil Gaiman, zrovna jsem dočetla jeho Oceán na konci cesty. Jako oddechovky mám ráda horory Stephena Kinga.   A co chvíle volna, jak je ráda trávíte? Poslední rok je to – vzhledem k pandemii – hodně stereotypní. Pracuji z domova. Ráno cvičím jógu. Chodím běhat. Před rokem jsem se taky začala učit španělsky přes aplikaci Duolingo. Kurz španělštiny mi už brzy skončí a těším se, že pak budu pokračovat němčinou. A taky se těším, že snad už brzy – třeba příští rok – zase bude možné cestovat a že si ty jazyky vyzkouším v praxi.   Barbora Šťastná se narodila se v roce 1973. Vyrůstala v Kynšperku nad Ohří a v Karlových Varech. Po gymnáziu v Karlových Varech, vystudovala scenáristiku a dramaturgii na FAMU. Řadu let působila jako novinářka a od roku 2019 je editorkou Paměti národa. Napsala knihy – Šťastná kniha (2013), Jak jsem sebrala odvahu (2015), Dobrá tak akorát (2017), Láska pro samouky (2019), Hezčí svět (2020). Mluví anglicky a francouzsky a přeložila několik knih z francouzštiny. S rodinou žije v Praze. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2021-02-27 18:41:04

Z minulých kontroverzí (IV.) – Když židovský právník hájil právo amerických neonacistů pochodovat

O principech občanských svobod se krásně kecá v abstraktní formě, ale když dojde na zcela konkrétní případy a události, zjišťuje hodně lidí, že na to nemají žaludek. Přesně, jak kdysi říkal novinář Mencken, hájit svobodu lidí většinou znamená, že se musíte stavět na stranu darebáků, které útlak postihne jako první. A málokdo je v západním světě po roce 1945 tak jasným archetypem darebáků jako nacisti. A tím myslíme ten echt čistý typ, který se ke svému označení hrdě hlásí a mává svastikami se stejným nadšením, s jakým jiní loví Pokémony. National Socialist Party of America, sídlící v Chicagu, měla v roce 1977 v úmyslu uspořádat demonstraci svých příznivců ve veřejném parku Marquette v centru Chicaga. Právo na (nenásilné) shromažďování a přednes politických projevů patří k základním občanským právům Američanů, takže teoreticky by jim v tom radnice města Chicaga neměla bránit. Prakticky jim v tom bránit začala. Strana si jako alternativní místo konání pochodu zvolila nedaleké Skokie, což byla tehdy oficiálně vesnice (nebo spíše „vesnice“, prakticky město o 70 tisících obyvatel). Většina tehdejších obyvatel Skokie byli Židé, část z nich zažila v Evropě holokaust. Obyvatelé Skokie se vůči představě nacistů pochodujících skrze jejich domovskou obec vzbouřili a jejich radnice začala také hledat různé způsoby, jak shromáždění zabránit. Frank Collin, tehdejší předseda americké nacistické strany a zuřivý antisemita, se obrátil na Americkou unii pro občanské svobody (ACLU) s tím, že jsou mu upírána základní práva. Jeho případ si vzal na starost illinoiský právník David Goldberger, praktikující Žid. Protikladnější kombinaci partnerů si těžko představit. (Dlouhý článek, ve kterém Goldberger vzpomíná na svoje angažmá v kauze, najdete zde. Mimochodem, nacista Collin měl židovského otce, jenž sám přežil věznění v Dachau; o absurdity nebyla v tomto případu nouze.) Kde končí svoboda projevu? Radnice v Chicagu i ve Skokie, které se snažily zabránit pochodu nacistů, zvolily dvojí přístup. Jeden z nich byl řekněme upřímnější a argumentoval tím, že šíření nenávistných letáků a veřejné ukazování svastiky nespadá pod zákonem chráněnou svobodu projevu a je to vlastně druh násilí. Tento přístup se opíral o zákonnou výjimku pro tzv. fighting words, jejíž výklad je notoricky obtížný. Druhý byl založen na kladení byrokratických, zdánlivě neutrálních překážek, které bylo fakticky nemožné splnit. Tady je hrací pole nesmírně široké a záleží jen na fantazii úředníků. I v České republice koluje vtip, že něco bude pro důchodce nad 70 let zdarma, když jim to podpisem potvrdí oba rodiče. V případě amerických měst šlo o nesplnitelné požadavky na pojištění akce proti možným škodám. Obě radnice chtěly po nacistech předložení pojistky na 350 tisíc dolarů, což bylo mimo možnosti strany. (Glasser uvádí ve svém rozhovoru 250 tisíc dolarů, nepodařilo se mi dohledat, která částka je ta správná.) Toto nebyla novinka. Stejnou taktiku v 60. letech používaly jižanské radnice proti pořádání pochodů za občanská práva. I ony kladly nesplnitelně vysoké požadavky na pojištění akce. (Viz rozhovor s bývalým předsedou ACLU Irou Glasserem v libertariánském časopise Reason.) Advokát Goldberger, který začal neonacisty zastupovat před soudy, se v tomto sporu soustředil hlavně na otázku samotné svobody projevu s tím, že zabránit potenciálně urážlivému projevu předem je ještě horší forma újmy na svobodě než trestat řečníka až po projevu samotném. (Detailně to popisuje ve svých vzpomínkách, odkázaných už výše.) Tento princip totiž může růst do víceméně neomezených rozměrů – například k preventivnímu zákazu zveřejnit v tisku nějaké materiály, které jsou ztrapňující či citlivé pro vládu. Toto byla argumentace, se kterou Goldberger a Collin nakonec došli až k Nejvyššímu soudu USA. Ten rozhodl nejtěsnějším možným poměrem hlasů 5:4 proti předešlému postupu soudů státu Illinois, který byl v podstatě zdržovací taktikou. Rovněž rozhodl o tom, že ukazování (byť kontroverzních) symbolů je pokryto svobodou projevu a nespadá pod výjimku „fighting words“. Plánovaná akce se nakonec neodbyla ve Skokie, ale po dohodě s chicagskou radnicí přímo v centru Chicaga v červenci 1978. Z odhadovaných dvou tisíc účastníků byla většina zvědavců nebo protidemonstrantů. Americké nacistické straně vítězství nepomohlo Americké nacistické straně se ani skrze zviditelnění, kterého širokou medializací svého případu dosáhla, nepodařilo dosáhnout nějakého posílení pozic či růstu členské základny. Collin byl z předsednického křesla sesazen rok po konání pochodu. Roku 1981 se strana sama rozpustila. ACLU opustilo značné množství členů, kteří nedokázali její zapojení do nacistického případu takříkajíc překousnout; přesné číslo není známo, ale článek na stránkách organizace samotné uvádí „až padesát tisíc“. Bývalý předseda organizace Glasser nicméně v rozhovoru pro Reason nepochybuje, že případ byl pro udržení občanských svobod v Americe důležitý. Ve Skokie samotném se rozhodli jako reakci na známý soudní případ založit Muzeum holokaustu pro poučení budoucích generací. V roce 2009 změnilo adresu, ale existuje dodnes a ročně jej navštíví přes 300 tisíc lidí. Těžko říci, jestli by toto muzeum vůbec vzniklo, kdyby nacisté nikdy ve Skokie pochodovat nechtěli. ACLU si za Glasserovy éry udržovala striktně neutrální politický přístup ke klientům, ale v roce 2018 z ní unikl neveřejný materiál, který volá po vyvažování ochrany svobody projevu s jinými zájmy sociální spravedlnosti (social justice), které mohou jít proti ní. Její bývalý předseda Glasser jí v rozhovoru pro Reason přiznává právo změnit směr a hodnoty, ale zdá se, že její ochotou opustit prosazování svobody projevu je poněkud zklamán. Verbálních trestných činů je u nás hodně Tak co, přátelé, kdybyste byli právníci (a někteří z vás jste), vzali byste takovou zakázku nebo ne? A potřebujeme v ČR také něco jako ACLU, která by se držela příkladu Iry Glassera a Davida Goldbergera a brala se za svobodu projevu všech, včetně darebáků? Není to jen hypotetická otázka. Naše ústava chrání svobodu projevu podstatně podmíněněji než ta americká (viz výjimky v článku 17.4 LZPS), tudíž verbálních trestných činů máme v zákoníku plno.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-19 14:05:48

Vodafone má nové tarify Business! Nejlevnější nestojí ani 80 Kč, součástí balíčku je VPN

Vodafone představil nové firemní tarify a kompletně překopal jejich nabídku Uspokojí potřeby většiny uživatelů, nejlevnější vychází na 77 Kč bez DPH, nejdražší na 4 571 Kč Součástí jsou služby jako OneNumber či předplatné Microsoft 365 Business Premium Vodafone přichází s novou řadou tarifů pro podnikatele, která překračuje tradiční rámec mobilních služeb. S nabídkou neomezených dat, […] Celý článek si můžete přečíst na Vodafone má nové tarify Business! Nejlevnější nestojí ani 80 Kč, součástí balíčku je VPN

Čas načtení: 2024-03-04 13:07:28

Cimrman jásá: Šéfa odborů vyloučili z odborů. V případu Josefa Středuly jsou ale skryté i méně komické momenty

Česko je zjevně zemí neomezených možností. Odbory vyloučily svého vlastního šéfa Josefa Středulu pro neplacení členských příspěvků. Odborová centrála, která je partnerem vlády a byznysu v tripartitě, tak přišla o vedení a další postup bude řešit na...

Čas načtení: 2024-03-04 14:10:49

Cimrman jásá: Šéfa odborů vyloučili z odborů. V případu Josefa Středuly jsou ale skryté i méně komické momenty

Česko je zjevně zemí neomezených možností. Odbory vyloučily svého vlastního šéfa Josefa Středulu pro neplacení členských příspěvků. Odborová centrála, která je partnerem vlády a byznysu v tripartitě, tak přišla o vedení a další postup bude řešit na...

Čas načtení: 2024-03-14 07:02:00

O2 dává neomezená data s příjemnou slevou. Avšak pouze dočasně

Neomezená data s přenosovou rychlostí 10 Mbit/s představují až na jednu výjimkou základ nabídky datově neomezených tarifů tuzemských mobilních operátorů. Jejich cena se drží okolo devíti set korun. O2 však nyní takový tarif nabízí za cenu, kterou si standardně účtuje za tarif s 12 GB dat. Ale už jen týden.

Čas načtení: 2024-04-03 08:33:00

Naše divoké dědictví

Naše divoké dědictví je další působivou faktografickou knihou německého autora, Petera Wohllebena, jenž je známým ochráncem přírody, pracuje a vyučuje v Lesní akademii v německém Eifelu, zasazuje se o obnovu pralesu, vystupuje v televizních pořadech a píše knihy týkající se lesa a ochrany přírody. Už od první stránky vás zaujme svým širokým záběrem; ani se nebudete chtít od knížky odtrhnout. (Mne hned lapil u prvních odstavců při přirovnání stromů k sociálním bytostem – viz níže) Knihu lze pojmout jako souhrn bohatých informací o přírodě, stejně jako o nás samotných Jak se stavíme ke světu a k celému ekosystému. V podstatě je zprávou o našich instinktech, jež silně ovlivňují naše chování. Nejednou převládají právě ty, které jsou s námi už od pravěku a jež jdou v kumulaci u tak silné populace ve výsledku paradoxně proti nám. V poměru téměř osm miliard lidí versus jedna Země ohrožují naší existenci. Námi svět nekončí. I v minulosti proběhly různé katastrofy, které však – a to je podstatné – vždy ovlivnily tehdejší život a podnítily existenci nějakých nových nebo odlišných forem. Nabízí se otázka, pokud nic nezměníme, kam nakonec bude směřovat naše budoucnost? Jedna z nejhorším katastrof, zmiňovaná jako příklad, proběhla před dvěma miliardami let a zapříčinila úhyn asi 99% tehdejšího veškerého života. Mohly za to sinice, které vynalezly fotosyntézu, “při kterých se oxid uhličitý a voda za působení slunečního světla přeměňují v cukr. Tento geniální kousek zpřístupnil drobným tvorečkům prakticky neomezené zdroje výživy. Kyslík jakožto vedlejší produkt fotosyntézy je extrémně agresivní plyn a byl tehdy pro téměř všechny živé tvory životu nebezpečný.” Ve své historii byl rovněž člověk mnohokráte na pokraji vyhynutí Stále dokola musel bojovat o přežití a potravu… Lidstvu se postupně podařilo najít způsoby, jak překonat mnoho těžkostí, jak obdělávat pole, zvýšit produktivitu, zjednodušit si život… Populace na Zemi se zmnohonásobila, stejně tak narostla spotřeba a nároky stále rostou. Nicméně: „Nezměníme-li strategii, příroda časem experiment jménem lidstvo ukončí,“ uvádí ve své knize Peter Wohlleben. Neznamená to však, že bychom zcela vymřeli, jen se populace prudce sníží na únosnou mez, dodává. Je to jen člověk, kdo je rozpínavý a nenasytný? Co takhle stromy? Překvapuje vás to? Ty jsou Peterem Wohllebenem popisovány jako „početná skupina sociálních bytostí“, jež si „bezohledně nárokuje životní prostor a proměňuje ho natolik, že z něj mizí opovážlivé množství fascinujících živočišných druhů.“ „Nosorožcům, slonům i řadě dalších nezbývá než se dát na ústup a plošně vymírají.“ Avšak: „Jeden z rozdílů mezi stromy a lidmi spočívá v tom, že stromy s pomocí hub, bakterií, hmyzu a tisíců dalších druhů budují stabilní ekostystémy, které se brání výkyvům a dokážou vytvořit poměrně neměnné podmínky  přinejmenším na mnoho tisíciletí  (…) My naproti tomu vyčerpáváme planetu takovým způsobem, že naše životní podmínky se i při optimálním klimatu neustále zhoršují a naše ekologická nika se zmenšuje. Proměny jsou naprosto normální jev, jenže jejich současné tempo přesahuje síly většiny druhů včetně nás samých.“ Při čtení se ve mně střetávaly dva rozdílné pohledy Na jedné straně pocit, jak jsme jako lidstvo důležití; naše technologie jdou kupředu rychleji než evoluce, než vývoj našich mozků, jimiž bychom dokázali včas pochopit, zpracovat a rozhodnout, jak naložit s negativními ekologickými dopady. Na druhé straně je evidentní, jak jsme v tom shluku všeho kolem vlastně stejně tak nepodstatní. Vnitřně si uzurpujeme pohled vlastních neomezených hranic, co vše bychom mohli dokázat, kam až je možné zajít… A přitom ani my samotní nejsme nekoneční. Jednou (pokud ne jinak) umřeme na stáří, sic se snažíme najít způsoby, jak žít co nejdéle. Copak je na světě nějaký živý organismus, který by mohl být inspirací pro dlouhověkost? „Proč se vlastně lidé nemohou dožívat neomezeného věku? Zní to banálně, každá tkáň se koneckonců časem opotřebuje, kůže i jiné orgány včetně mozku stárnou, až jednoho dne vypovědí službu. Přesto je celá věc otázkou strategie, protože se na to jít i jinak, což vidíme třeba u stromů. Ty čistě teoreticky nemohou zemřít stářím, mají totiž na rozhodujícím místě cosi jako pramen mládí: je jím kambium, dělivé pletivo mezi dřevem a kůrou. Tenoučká průsvitná vrstvička vylučuje dovnitř buňky dřeva a ven buňky lýka. Pokračuje v tom neúnavně, bez ustání, každé vegetační období. Každý strom tak rok od roku sílí – dalo by se dokonce říct, že strom, který netloustne, umírá. Obry říše rostlin tak neudolává stáří, nýbrž neblahé události, které přináší život, takže během desetiletí a staletí přibývá nemocí a nehod. Zranění způsobená zvěří nebo padajícími sousedy uvolňují cestu dřevokazným houbám…“ Můžeme něco udělat? Většina z nás si je vědoma trendu ekologického myšlení současnosti. Přijímáme skutečnost, že je potřeba se v lecčems omezit, jít proti našim původním instinktům. Vznikají různá nařízení, požadavky, ale stejně tak jsou s tím spojené určité kompromisy a obchod. “Chceme-li zkrotit své instinkty, musíme buď pomocí odměn vyvolat pocity štěstí, nebo pomocí trestů vyvolat strach,” říká Peter Wohlleben. Druhou možnost představují zákony, která nás nutí jít proti našim instinktům nátlakem. Faktem je, že některá taková nařízení vnímáme do naší svobody nepříjemně zasahující, nejednou až nesmyslná. A bráníme se. K jedněm z reakcí patří, proč se máme ohledně skleníkových plynů vůbec nějak omezovat, když tu jsou státy jako Čína nebo Indie, které jich produkují mnohonásobně víc? Máme tedy snad se vším přestat a říkat si: ono to nějak dopadne? Je to zodpovědný přístup k budoucím generacím? Těch otázek přichází celá řada a na většinu z nich nejspíš ani neexistuje přímá odpověď, která by vedla ke stoprocentnímu úspěchu a spokojenosti. Tak se stává Naše divoké dědictví knihou v prvé řadě plnou poznatků, zajímavých a důležitých impulzů, jež primárně vedou právě k tomu, abychom se zamysleli nad důsledky jednání v naší společnosti a nezůstali lhostejnými. Ale pozor – není to kniha výčitek, co všechno člověk pokazil. Přináší informace, abychom pochopili, proč a co se kolem nás děje. A snad nás to tak přimělo změnit vzorce chování. Leccos v životě děláme automaticky, protože to považujeme za normální a jediné možné, aniž bychom si položili otázku, nejde-li to i nějak jinak. Jsme lidé, stejně jako jsme také zvířata “Když konečně akceptujeme, že stále ještě tvoříme součást přírody, že jsme v jádru nadále zvířata, podléhající týmž pravidlům hry jako všichni ostatní tvorové, můžeme pomalu sestoupit z trůnu a trochu se porozhlédnout, jak to dělají ostatní. Egoismus a důsledné využívání životního prostoru nejsou v principu nic negativního, dokud nevedou k likvidaci základních podmínek pro vlastní přežití. Našimi učiteli by v tomto ohledu mohly být stromy. Už v minulosti ukázaly, že se nijak nezdráhají vyhubit velké býložravce, aby ochránily vlastní potomstvo a proměnily step vzniklou po době ledové v les. Rozhodujícím slovem je tu “proměnily”, stromy totiž životní prostor prosazováním vlastních zájmů nezničily: když spolu s miliony dalších druhů vytvořily lesy, naopak ho dokonce ze svého hlediska zlepšily. (…) Vezměme si tedy můj oblíbený druh – možná už tušíte – , totiž buk. Ani buky by samy les nevytvořily, jsou nicméně jeho důležitou součástí. Ale především jsou sociální, vzájemně se podporují, pomáhají slabým a nemocným, vychovávají potomstvo, vyvíjejí společné strategie, mění lokální klima ve svůj prospěch a spolu s ostatním lesními obyvateli stále zlepšují svůj domov. Kdyby uměly mluvit, jeden pojem by v jejich slovní zásobě dozajista chyběl: egoismus. (…)” Pokud my, lidé, se budeme stále chovat tak, jak nám velí instinkty z doby kamenné, a nepřestaneme ničit svou ekologickou niku, regulace se chopí příroda, což může vést k dost náhlému konci tohoto typu civilizace. Za sebe mohu knihu Naše divoké dědictví vřele doporučit. Už i proto, že ji brzy začnu číst podruhé. Těch informací je v ní skutečně mnoho a některé souvislosti na sebe navazují, proplétají se postupně i v pozdějších stránkách. Navíc je psána velmi čtivě; je těžké se od ní odtrhnout. Třeba i proto, jak pojímá všechno kolem nás i z jiného úhlu pohledu, či do hloubky: Podíváte se na svou tvář a vzpomenete si třeba na trudníky. Díváte se na stromy a vybavíte si na rodinu a tak dále. Autor se zde rovněž opírá do společenských zřízení nebo do katolické církve. Připomenete si některé informace, které znáte, a přidáte mnoho dalších. Je to kniha, kterou určitě nechcete jen letmo přelétnout a odložit, ale po prvním přečtení, až si nějak v hlavě utřídíte fakta, se k ní určitě (stejně jako já) rádi vrátíte, abyste ji mohli zažít už s určitou dávkou předchozí zkušenosti. Nemusíte se vším s autorem souhlasit, můžete mu ale dovolit, aby vám sdělil vše, s čím můžete dál pracovat. Peter Wohlleben, Naše divoké dědictví, nakladatelství Kazda, 2024 MB

Čas načtení: 2024-05-09 08:00:00

Neomezené tarify u mobilu pro podnikatele: Jsou předražené?

Využívání dat v mobilních zařízeních se stále zvyšuje a díky tomu se mění také nabídka neomezených mobilních tarifů. Seznamte se s ní.

Čas načtení: 2024-05-17 16:55:54

Ruský bizár v přímém přenosu, Grad pálící mezi vzorně čekajícími auty

Rusko je země neomezených možností. Civilní obyvatelstvo je zvyklé na ledacos a postupně se smiřuje také s tím, že bojové operace probíhají i v jeho nejtěsnější blízkosti.

Čas načtení: 2024-05-21 10:15:59

Češi tento tarif zbožňují. Teď ho navíc Vodafone zlevnil o tři stovky

Vodafone nabízí jeden z nejlevnějších neomezených tarifů Tarif je bez závazku a určen pouze pro nové zákazníky Na kolik vás tento výhodný tarif vyjde? Vodafone opět přichází s tarifem, který nemá na českém trhu konkurenci. Nový tarif Super+ nabízí zákazníkům neomezené volání, SMS a neomezený internet za cenu, kterou jen těžko někdo překoná. Za 699…

Čas načtení: 2024-05-22 16:30:45

Půjdete do něj? ČEZ překvapil neomezeným tarifem s nízkou cenovkou

V nabídce ČEZ jsme našli jeden z nejlevnějších neomezených tarifů Jediné, co zamrzí, je nižší přenosová rychlost Stále se však jedná o parádní nabídku Přestože se veřejně příliš neprezentuje, svého vlastního virtuálního operátora už od roku 2013 provozuje v síti O2 i energetická společnost ČEZ. Přestože se zaměřuje především na své zákazníky, kteří již od…

Čas načtení: 2024-06-14 21:59:23

Lovec dronů s brokovnicí na MBT, Rusové konečně levně vyřešili UAV

Rusko je zemí neomezených možností. Invence jejich lidského potenciálu je nekonečná, a když se spojí se snahou čelit aktuálním problémům, vždy se dostaví úspěch. Ukrajinské drony mají odteď smůlu.

Čas načtení: 2024-06-21 16:30:12

Nové tarify T-Mobile Next: už od 500 korun, u konkurence nic takového nenajdete

T-Mobile se vytasil s nabídkou nové generace tarifů Next Ty kombinují dosud známé specifikace s neokoukanými výhodami Rozmezí nových tarifů se pohybuje od 500 do 1 600 korun T-Mobile na začátku léta představil řadu zcela nových tarifů Next, které kombinují dosud nevídané specifikace a výhody. Dle slov operátora nově nadesignované tarify reflektují poptávku a trendy v oblasti služeb. V portfoliu T-Mobilu jde o úplnou revoluci, tarify Next jsou velice rozmanité a cílí na fanoušky neomezených dat, studenty a něco si v nich najdou i šetřiví zákazníci. Přečtěte si celý článek Nové tarify T-Mobile Next: už od 500 korun, u konkurence nic takového nenajdete

Čas načtení: 2024-06-23 10:53:00

Polák za 260, Čech po slevě za 19 600. Past na Čechy, kteří jedou k moři. Kdo počká, ušetří

Příchod léta a času dovolených obnáší pro většinu lidí také nutnost obstarat si dostatek mobilních dat, která se hodí pro využívání map, překladačů i spojení s domovem. Zatímco Poláci však mohou v létě využít neomezených dat za 520 korun měsíčně, v Česku podobná nabídka tarifu není ani za dvojnásobek této ceny. Ještě hůře pak vyznívá porovnání pro zákazníky, kteří nechtějí uzavírat smlouvy a místo nich využívají datové balíčky. Zatímco Polák dostane od T-Mobilu v aplikaci 400 GB za 260 Kč, Čechovi stejná společnost naúčtuje 19 600 Kč.

Čas načtení: 2024-06-27 11:10:08

O2 přichází s letní nabídkou: neomezená data zdarma a značkové příslušenství za polovic

O2 nabízí svým klientům v létě bezplatná neomezená data v rámci balíčku Data naplno V létě také můžete získat zajímavou slevu na lokátor O2 Tag či repráček O2 Beam O2 představilo svou letní nabídku výhod pro své klienty. Kromě neomezených dat, případně neomezené rychlosti pro uživatele většiny tarifů, nabízí i zlevněné hardwarové produkty, jako jsou vlastní značkové lokátory či maličký přenosný reproduktor O2 Beam. Letní akce platí dle očekávání od července do konce srpna. Přečtěte si celý článek O2 přichází s letní nabídkou: neomezená data zdarma a značkové příslušenství za polovic

Čas načtení: 2024-06-27 10:38:00

Dvojitá nadílka Dat naplno a novinky O2 beam a O2 tag

Praha 27. června 2024 (PROTEXT) - Operátor O2 představuje letní odměny pro své zákazníkyOperátor O2 přináší svým zákazníkům novinky, které budou moci využít nejen na dovolené – repráček O2 beam za 299 Kč nebo lokalizační čip O2 tag pro iOS za 249 Kč.Voucher na O2 tag i O2 beam za zvýhodněnou cenu najdou zákazníci v Moje O2 už od 27. června, aby si je stihli přibalit do kufru nebo využít třeba jako dárek za vysvědčení.Od 1. července si navíc mohou užívat zákazníci O2 dvojnásobek Dat naplno, tedy až 10 dnů. A to kdykoli si sami zvolí, bez ohledu na den v týdnu.Bezstarostně surfovat mohou vždy celých 24 hodin bez toho, aby by se museli ohlížet na datový limit nebo rychlost. Data naplno stačí jednoduše aktivovat v Moje O2.Kdy jindy si užívat výhody již třetím rokem zákaznicky nejlépe hodnocené O2 5G sítě než v létě? Operátor O2 proto od 1. července do konce srpna rozdává zákazníkům dvojnásobný počet Dat naplno do jejich tarifů. Užívat si neomezené datování celých 24 hodin tak nebylo nikdy jednodušší.Výhody Dat naplnoI toto léto se O2 rozhodlo zákazníkům zpříjemnit, a proto jim do tarifů od 1. července dává dvojnásobný počet Dat naplno, se kterými si mohou na celých 24 hodin užít neomezené datování na O2 5G síti. A to bez ohledu na den v týdnu.„Ať se chystáte na dlouhé cesty, potřebujete vyhledávat dopravní spojení či ubytování, chcete sdílet zážitky a příběhy na sociálních sítích, dvojnásobný počet dnů plných neomezených 5G dat se bude hodit. Díky nim nebudete muset vyhledávat veřejné, a ne vždy bezpečné Wi-Fi sítě. S dvojnásobkem dat naplno si nemusíte lámat hlavu s limity a můžete vždy datovat na maximum,“ vysvětluje ředitelka segmentu mobilních služeb O2 Silvia Cieslarová a doplňuje: „Nespornou výhodou Dat naplno je i svoboda a flexibilita využívat neomezená data právě v momentě, kdy je nejvíce potřebujete. Sami si vyberete den, který se vám nejvíce hodí, a je úplně jedno, jestli to bude víkend nebo všední den.“Jak Data naplno aktivovatZákazník si může Data naplno aktivovat kdykoli, a to zdarma v aplikaci Moje O2. Bonusové dny pak najde v sekci Data naplno zobrazená jako dárek.Zapnutí zvládne zákazník jednoduše na pár kliknutí. V momentě, kdy si aktivuje Data naplno, zastaví se mu na 24 hodin čerpání dat z jeho tarifu. Když spotřebuje všechna svá Data naplno, může si kdykoli za 49 korun přikoupit další neomezený den navíc.Každý zákazník dostane dvojnásobek Dat naplno 1. července, a to nezávisle na zúčtovacím období. Na začátku každého dalšího zúčtovacího období až do konce srpna se zákazníkovi bude znovu obnovovat jejich dvojnásobek. Využít je může až do 31. srpna, a to i v rámci svých cest po zemích EU.O2 beam a O2 tagTím ale léto plné výhod u O2 nekončí. Díky dvojité náloži Dat naplno si budou moci na maximum užívat zákazníci například i streamování hudby, a to s přenosným Bluetooth reproduktorem O2 beam.Díky kompaktním rozměrům jde s sebou vzít kamkoli – do auta i na chalupu, stejně jako do kempu nebo na pláž. „Stylový reproduktor z dílny O2 vydrží hrát oblíbené písničky až 25 hodin a krásně se vejde do kabelky nebo i menšího batohu. Stává se z něj tak skvělý parťák na dovolenou nebo krátké výlety,” popisuje Tomáš Kohout, Head of Hardware management v O2.O2 beam má Bluetooth a naladíte na něm i své oblíbené rádio. Muziku přehrajete také přes USB-A třeba z telefonu nebo notebooku. Repráčky se navíc dají jednoduše párovat a mohou tak přehrávat stejnou hudbu nebo rádio v jeden čas na dvou místech nebo ve dvou místnostech. K dostání bude pro zákazníky O2 za speciální letní cenu 299 Kč.A nejen na dovolené využijete také třetího hrdinu letní nabídky – O2 tag.Tento malý lokalizační čip se postará o to, že už nikdy nebudete muset složitě hledat klíče, pohlídáte si odbavené zavazadlo a snadno najdete třeba i auto na parkovišti. Je certifikovaný, plně kompatibilní s Apple Find My a lze ho snadno přidělat ke klíčům, zavazadlům, na kolo nebo dát dítěti na tábor. A v létě navíc pro zákazníky O2 za příjemnou cenu 249 Kč za jeden, nebo 499 Kč za balení se třemi kusy.Ať už si zákazníci budou chtít užívat pohodu s O2 beamem nebo mít vše pod kontrolou díky O2 tagu, v obou případech jim stačí vyzvednout si v aplikaci Moje O2 slevový kód a ten pak uplatnit při nákupu v e-shopu nebo kterékoli O2 Prodejně. A aby to vše stihli ještě před prázdninami a vysvědčením, voucher v aplikaci Moje O2 najdou už od 27. června.  ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.