Aktuální Zprávy

Jak investovat do nemovitostí, i když nemáte na účtu miliony?

Aby vaše ušetřené peníze neprohrávaly boj s rekordní inflací, musíte dnes ještě lépe rozmýšlet, jak s nimi naložit. Zapomeňte na spořicí účty nebo stavební spoření. Investování je dnes takřka nutnost. Díky nákupu spoluvlastnických podílů jsou investice do nemovitostí dostupné i pro ty, kdo nejsou příznivci riskování a zároveň nemají našetřené miliony.

---=1=---

Čas načtení: 2024-11-11 08:07:50

Jak investovat do nemovitostí: Průvodce pro začátečníky

Jak investovat do nemovitostí: Průvodce pro začátečníky redakce Po, 11/11/2024 - 08:07 Reality Klíčová slova: reality inflace katastr nemovitostí Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 1. Proč investovat do nemovitostí? Reality jsou oblíbené z několika důvodů: Stabilita: I když ceny někdy zakolísají, dlouhodobě mají tendenci růst. Pasivní příjem: Pokud se rozhodnete pro pronájem, může vám nemovitost měsíčně vydělávat slušné peníze. Ochrana před inflací: Hodnota nemovitostí zpravidla drží krok s rostoucími cenami. A upřímně, investice do nemovitostí je taky něco, co spousta lidí vnímá jako „hmatatelné“. Mít něco fyzického, co si můžete prohlédnout, je prostě jiný pocit než mít peníze v akciích nebo fondech. 2. Jaké možnosti investování máte? Nemovitosti nejsou jen o koupi a pronájmu bytu. Existuje několik způsobů, jak investovat: Koupě a pronájem: Asi nejznámější způsob. Kupujete byt nebo dům, který pak pronajímáte. Tohle má výhodu v pravidelném příjmu z nájmu, ale počítejte i s náklady na správu a údržbu. Nemovitostní fondy (REITs): Pokud nemáte chuť nebo čas spravovat nemovitost, můžete vložit peníze do fondu. Je to jednoduché a často likvidnější. Koupě a prodej (flipping): Tady je cílem koupit nemovitost levně, trochu ji „poladit“ a prodat za vyšší cenu. Je to ale rizikovější a vyžaduje zkušenosti. Krátkodobé pronájmy: Díky Airbnb nebo Booking.com je tahle forma populární, ale pozor – vyžaduje víc správy a občas i pevné nervy. 3. Jak začít? Začátky můžou být trochu matoucí, ale nebojte, všechno se dá zvládnout: Stanovte si cíl: Chcete stabilní příjem, nebo rychlý zisk? To určí váš další postup. Prozkoumejte trh: Hledejte lokality, kde je poptávka po bydlení, a sledujte, jak se tam ceny pohybují. Zvažte financování: Většina lidí si bere hypotéku. Dejte si ale pozor na úrokové sazby a skryté poplatky. 4. Na co si dát pozor? Nemovitosti jsou sice super, ale rozhodně to není bez rizika. Mám pár tipů, na co si dát pozor: Skryté náklady: Vždycky počítejte s výdaji na opravy, pojištění nebo daně. Prázdné měsíce: Může se stát, že nemovitost nebude obsazená. V takovém případě budete muset pokrýt náklady z vlastní kapsy. Právní problémy: Pečlivě zkontrolujte stav nemovitosti – třeba jestli na ní nejsou věcná břemena. 5. Vyplatí se teď investovat? I když ceny rostou a úroky nejsou zrovna nízké, nemovitosti zůstávají dobrou volbou. Poptávka po bydlení je pořád vysoká, hlavně ve větších městech. Pokud ale nechcete investovat přímo, zkuste třeba nemovitostní fondy – to je jednodušší cesta. 6. Rady na závěr Začněte pomalu. Koupě prvního bytu k pronájmu může být dobrý začátek. A nebojte se oslovit odborníky – právníka nebo realitního makléře. Podívejte se také do katastru nemovitostí.Investice do nemovitostí není sprint, ale spíš maraton. Když to budete dělat s rozmyslem, může vám přinést stabilní příjem a bezpečné zhodnocení peněz. Tak co, jdete do toho? Přidat komentář Foto Pixabay.com Investice do nemovitostí je jedním z nejspolehlivějších způsobů, jak si zhodnotit peníze a případně vytvořit stabilní pasivní příjem. Je to skvělá volba, ale musím říct, že není pro každého. Než se do toho pustíte, je dobré si udělat jasný plán a pochopit, jak to vlastně celé funguje. Dovolte mi vás provést pár klíčovými kroky, které vám mohou pomoci začít – a taky si povíme, na co si dát pozor, protože věřte, že je lepší být připravený než se spálit.

Čas načtení: 2024-11-21 00:53:17

Investice do nemovitosti? Na ČR zapomeňte

Chcete investovat do nemovitostí? Pokud nejste milionáři, nebo jste právě nezdědili pořádný balík peněz, je to v našich podmínkách skoro sci-fi záležitost. Ceny nemovitostí v ČR se již několik let drží vysoko a vlastní bydlení se stává pro většinu „běžných“ lidí jen vzdálených snem, a už vůbec nedává smysl uvažovat o pořizování čistě investičních nemovitostí. Pokud vás […] The post Investice do nemovitosti? Na ČR zapomeňte appeared first on Supr bydlení.

Čas načtení: 2024-11-21 16:35:38

Nápady na investování úspor

Investice do nemovitostí Investice do nemovitostí umožňuje bezpečné uložení většího množství úspor. Pronájem bytu, koupě domu nebo stavebního pozemku může zajistit hodnotu nahromaděného kapitálu, pokud máte vyšší částku úspor, a zároveň často přináší další zisk. Příjmy z pronájmu poskytují pravidelný měsíční příjem, který pomáhá doplnit rodinný rozpočet a umožňuje hradit další výdaje, aniž by se narušovaly uložené úspory. Navíc nemovitosti v atraktivních lokalitách si udržují stálou hodnotu nebo ji dokonce zvyšují, což účinně chrání úspory před inflací. Akcie a dluhopisy Mezi oblíbené formy investování úspor patří také akcie a dluhopisy. Akcie představují nástroje s vyšším rizikem, které však umožňují dosáhnout vysokého výnosu, obzvláště pokud investor umí pracovat s daty z finančních analýz. Dluhopisy naproti tomu nabízejí větší bezpečnost investice, i když výnos z jejich prodeje činí jen několik procent ročně. Pro omezení rizika mohou investoři kombinovat nákup akcií a dluhopisů, což snižuje možnost ztráty a zároveň zvyšuje potenciální zisky. Poměr mezi zakoupenými akciemi a dluhopisy by měl být přizpůsoben individuálnímu postoji investora k riziku. Zdroj: Pixabay Kontrakty na různé finanční nástroje Úspory lze investovat nejen do akcií a dluhopisů, ale také do méně obvyklých finančních nástrojů, jako jsou kontrakty CFD. Tento typ investice je však vhodný pouze pro ty, kteří mají hlubší znalosti o finančních trzích a vědí, jak s nimi správně nakládat. CFD je zkratka anglického výrazu Contract for Difference, neboli kontrakt na rozdíl ceny. Tento nástroj umožňuje investovat do změny ceny aktiva bez jeho skutečného vlastnictví, například do akcií konkrétní společnosti, burzovních indexů nebo komodit. CFD jsou regulované finanční nástroje, které podléhají právním předpisům a jejichž provoz je monitorován příslušnými regulačními orgány. Například v Evropské unii jsou CFD regulovány směrnicí MiFID II, která je právním základem pro fungování finančních trhů v rámci EU. Vklady a spořicí účty Vklady a spořicí účty představují nejjednodušší a nejdostupnější způsob, jak bezpečně uložit hotovost. Tento způsob umožňuje chránit i menší částky v řádu 5-10 tisíc korun před inflací. Spořicí účet nebo termínovaný vklad lze snadno zřídit online přes elektronické bankovnictví, aniž by bylo nutné opustit domov. Úroky obvykle dosahují 2-3 % ročně, což pomáhá částečně zmírnit ztrátu hodnoty peněz v důsledku inflace. Umělecká díla a jiné alternativní investice Investice do uměleckých děl, historických vozidel, vín z vybraných ročníků a dalších alternativních aktiv je určena pro investory s větší volnou hotovostí. Tyto investice nemají pevně stanovenou míru návratnosti ani termín, kdy by měly přinést zisk. Některé mohou být ziskové až po desítkách let, kdy opět vzroste poptávka po daném zboží. Na druhou stranu však existuje riziko, že koupě sběratelského auta nebo obrazu známého autora nepřinese očekávaný výnos, pokud se nenajde kupující ochotný zaplatit požadovanou cenu. Výběr správného investičního nástroje závisí na možnostech a individuálních preferencích investora, včetně ochoty podstoupit riziko. Kterýkoli investiční nástroj je třeba dobře prostudovat a porozumět výhodám a nevýhodám, aby investice skutečně splnila zamýšlený účel.

Čas načtení: 2024-03-06 08:00:00

Konzervativní investování a jak na něj

Investice do nemovitostí jsou konzervativním přístupem, jak zhodnotit peníze, a především jak ochránit jejich reálnou hodnotu. Investovat do nemovitostí můžete buď přímým nákupem nemovitosti nebo investicí do některého z nemovitostních fondů. Představíme

Čas načtení: 2024-05-21 10:39:53

Co je nemovitostní investiční fond?

Nemovitostní investiční fond je typem investičního fondu, který se specializuje na investice do nemovitostí. Tyto fondy mohou nabízet investorům možnost podílet se na výnosech z pronájmu, prodeje nebo zhodnocení nemovitostí. Nemovitostní investiční fond je právnická osoba nebo soubor majetku, který je určen k investování do nemovitostního majetku. Fond může investovat do různých typů nemovitostí, včetně […] The post Co je nemovitostní investiční fond? first appeared on InvestPlus.

Čas načtení: 2024-10-24 00:00:10

Kupující si po letech vybojoval prodej nemovitosti. Jaká cena ale platí, původní, nebo aktuální?

Prodávající nesplnil závazek uzavřít dohodnutou budoucí kupní smlouvu a do nemovitosti nechal investovat. Kupující si povinnost prodeje nemovitosti nakonec vybojoval u soudu. Ale za jakou cenu? Platí ta původně dohodnutá, nebo ta aktuální – zvýšená – zohledňující mezitímní zhodnocení nemovitosti?

Čas načtení: 2024-12-14 14:02:11

Investice do nemovitostí jsou zlatým dolem, pokud si vyberete správný region. Jaké lokality nabízejí až 20 % návratnost investice?

Praha láká stabilitou stabilitou trhu, ale menší města nabízejí mimořádně rychlou návratnost a vyšší výnosy z pronájmu. Kde se vyplatí investovat do nemovitosti? Článek Investice do nemovitostí jsou zlatým dolem, pokud si vyberete správný region. Jaké lokality nabízejí až 20 % návratnost investice? z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-03-05 14:30:32

4 důvody, proč investovat přes aplikaci

Pokud jste si ještě ani jednou nekoupili akcie, kryptoměnu nebo podíl na nemovitosti přes mobil, určitě to zkuste. Je to bezpečné, rychlé, udržitelné a můžete se hodně naučit. 1. Je to rychlé a pohodlné Můžete investovat odkudkoliv – z kavárny, vlaku nebo gauče. Založení účtu, ověření identity a vložení peněz vám zabere pár minut. Pak už jen vybíráte, kam peníze investovat, a své portfolio máte kdykoliv po ruce. „Odpadá nutnost papírování a placení […]

Čas načtení: 2025-01-02 21:30:00

Ekonomové radí, jak na investice. Doporučují hlavně americké akcie

Do čeho investovat a kde nejlépe zúročit naspořené peníze, to bude i letos řešit řada lidí. Podle některých ekonomů může být tento rok poslední před skokovým růstem cen nemovitostí. S akciovým trhem zase může zahýbat nástup Donalda Trumpa do Bílého domu. Poté se prý může vyplatit investovat zejména do amerických akcií.

Čas načtení: 2021-02-14 00:00:00

Reality v kovidovém roce 2020? Nepotěšíme vás - starší domy a byty zdražily

Koronavirový rok 2020 s sebou přinesl několik zásadních trendů. I přes pokračující růst cen nemovitostí, který zejména v Praze přiblížil průměrnou cenu staršího bytu k bytu z novostavby, nepoklesla chuť Čechů do nemovitostí investovat – a to především do menších bytů a starších domů s dobrým spojení ...

---===---

Čas načtení: 2024-06-05 10:25:04

Jak prodat byt s hypotékou: Je zástava nemovitosti problém pro kupující?

Zástavní právo smluvní – co to je? První otázka je jasná. Co je zástavní právo? Jedná se o zajišťovací prostředek dluhu. Když dlužník řádně a včas nesplácí, může se zástavní věřitel uspokojit z výtěžku zpeněžení zástavy. Jednoduše řečeno, když majitel přestane splácet hypotéku a dům se prodá v dražbě, část peněz odpovídající dlužné částce dostane banka. Pozor na rozdíly. Co znamená zástavní právo smluvní v katastru? Značí, že vzniklo dobrovolně. Dlužník si půjčil peníze a zástavní věřitel (banka) si svůj dluh zajistil zástavním právem. Pozor, existují i jiné druhy, třeba zástavní právo soudcovské, exekutorské apod. Depositphotos Jak zjistit zástavu na nemovitosti? Teď už víte, co je zástavní právo. Ale jak zjistit zástavu na nemovitosti? Orientační záznam uvidíte při online nahlížení do katastru, ale pro kompletní informace si musíte koupit placený výpis z katastru nemovitostí (též list vlastnictví nebo LV), kde se zaměřte na část C, kam se zapisují omezení vlastnického práva. Nejčastěji tam najdete vedle sebe zapsaný zákaz zcizení a zatížení a zástavní právo smluvní. Výpis z katastru seženete na katastrálním úřadu, pobočce Czech POINT nebo si ho můžete koupit v e-shopu online. Kdo je věřitel a proč je lepší banka? Věřitel je ten, kdo peníze půjčuje, dlužník je ten, kdo si je půjčuje. To je snadné. Dál je ale potřeba rozlišovat postavení věřitele – zda jde o banku nebo jiný subjekt. Ostražitost je na místě v obou případech, ale banky jsou serióznější, podléhají přísné regulaci a dohledu ČNB. Oproti tomu nebankovní společnosti většinou chtějí vyšší úroky, mívají přísnější podmínky a vyvázat se z jejich spárů není tak jednoduché, navíc se snaží vyšponovat poplatky za předčasné splacení hypotéky na maximum. Více o tom, jak se liší banky a nebankovní společnosti se dozvíte v tomto článku. Prodej nemovitosti s hypotékou – postup krok za krokem Posuňme se v čase. Našli jste ideální nemovitost na prodej, ale je na ní zástavní právo. V čem je prodej domu s hypotékou specifický? Prodávající si musí vyžádat vyčíslení od banky a dopředu se informovat i na další podmínky ukončení zástavy. Jde hlavně o poplatky za předčasné splacení hypotéky, které se banka od banky a úvěr od úvěru mohou lišit. Z vyčíslení zjistíte zbývající dluh, kterému přizpůsobíte kupní smlouvu. Pro lepší představu vezměme modelovou situaci, že nemovitost stojí 5 milionů a zbývající dluh bance je 1 milion. Jako kupující pošlete do úschovy celou kupní cenu, tedy v našem fiktivním případě 5 milionů. Schovatel (ten, kdo úschovu zajišťuje), tedy advokát, notář nebo banka pošle 1 milion bance prodávajícího, takže kupující jakoby doplatí za prodávajícího dluh a zanikne zástavní právo. Až pak je možné provést z katastru výmaz zástavního práva po splacení hypotéky. Strany podají návrh na vklad do katastru a počkají, až katastrální úřad provede přepis nemovitosti na kupujícího. Schovatel pak pošle zbytek peněz z úschovy (4 miliony) na účet prodávajícího. Detaily se mohou lišit dle okolností případu, ale princip zůstává stejný. Bezpečnost převodu dnes posiluje dvoufaktorová advokátní úschova, kdy splnění podmínek a výplatu peněz z úschovy kontrolují dvě na sobě nezávislé advokátní kanceláře, takže je vyloučeno riziko zpronevěry. Úvěr na obou stranách aneb prodej bytu s hypotékou, když si kupující půjčuje Ceny nemovitostí jsou astronomické a většina lidí dnes kupuje nemovitost na úvěr. Hypotéka na byt tak často figuruje na obou stranách – prodávající splácí tu svou a vy si berete novou. Nebojte, i to je řešitelné. Výše rozepsaný postup pro prodej nemovitosti s hypotékou je použitelný s rozdílem, že tehdy si většinou banky pošlou peníze mezi sebou (tedy banka kupujícího zaplatí dluh bance prodávajícího), a až zbytek ceny se vypořádá prostřednictvím advokátní úschovy. Navíc je potřeba podat návrh na vklad zástavního práva k nemovitosti ve prospěch banky kupujícího ještě ve chvíli, kdy ji vlastní prodávající, jinak banka neumožní kupujícímu načerpat úvěr. Ale nebojte, to je standardní postup. Převod hypotéky na jinou nemovitost V praxi provází prodej nemovitosti s hypotékou postup, který jste viděli na modelovém případu výše. Tedy úvěr se splatí a zástavní právo smluvní zanikne. V úvahu připadá i převedení hypotéky na jinou nemovitost, takže kupující nabyde „čistou“ nemovitost bez dluhů, ale prodávající dál dluží, ale ručí jinou nemovitostí. Převod se v těchto případech protáhne, protože nejprve je potřeba zapsat zástavní právo na „novou“ nemovitost, a až poté banka umožní výmaz zástavního práva ze „staré“ (nyní prodávané) nemovitosti. Od kdy jsem vlastníkem nemovitosti? Mezi lidmi koluje mýtus, že se majitelem domu stanou až po 20-30 letech ve chvíli, kdy doplatí hypotéku. To není pravda. Zástavní smlouva k nemovitosti omezuje, ale neruší vlastnické právo. Majitelem jste vy, i když bance dlužíte několik milionů. Dále pamatujte, že vlastníkem nemovitosti se stáváte ne samotným podpisem kupní smlouvy, ale až když proběhne přepis nemovitosti na katastru. Koupě nemovitosti se zástavním právem Zástavní právo není pro nemovitost na prodej překážkou. Jen je tomu třeba přizpůsobit znění kupní smlouvy a smlouvy o advokátní úschově tak, že kupní cenu rozdělíte mezi prodávajícího a jeho banku. Když je dluh zaplacený a hypotéka na dům zanikne, je třeba podat návrh na výmaz zástavního práva. Vzor zdarma může posloužit pro orientační představu, ale nedoporučujeme na něj spoléhat. Dokumenty pro realitní obchody by vám vždy měl připravit nebo zkontrolovat advokát.

Čas načtení: 2024-11-11 08:07:50

Jak investovat do nemovitostí: Průvodce pro začátečníky

Čas načtení: 2020-12-29 18:13:55

Obrať kapsy, návštěvníku. Pozastavení nad návrhem daně z majetku od kalifornských demokratů

Právě končící covidový rok znamenal mimo jiné průvan ve veřejných financích států, měst a jiných entit. Hodně jich napjatou situaci řešilo emisí dluhopisů; dlouhodobé následky budou asi ještě zajímavé, zejména ve státech jako Itálie, které mají problém s hospodářským růstem. Některé jiné se rozhodly hledat nové zdroje zdanění. Kalifornský návrh daně z majetku z letošního léta stojí za podrobnější prozkoumání, už kvůli různým zajímavým zákoutím, které se v něm skrývají. Plný text návrhu najdete zde. Celosvětová jurisdikce První bod: kalifornská daň z majetku v základní sazbě 0,4 procenta ročně by se týkala majetku poplatníka všude na světě, nejen v Kalifornii. Celosvětová jurisdikce, wow! Spojené státy vybírají federální daně od svých občanů také všude na světě, což je jinak mezi vyspělými státy vzácné (dělá to například Eritrea a Filipíny, ale o efektivitě jejich snah lze pochybovat). Jednotlivý stát USA se o něco takového zatím ani nepokoušel, podobné myšlenky v New Yorku nedávno sestřelil guvernér Cuomo. V praxi by to znamenalo, že pokud by se francouzský, brazilský či čínský milionář dostal na seznam poplatníků, měl by kalifornským úřadům odvádět i peníze ze svých podniků na opačné straně světa, pod rizikem zatčení při příští návštěvě Kalifornie. V kombinaci s dalším bodem z toho plyne, že nejbezpečnějším režimem by bylo Kalifornii vůbec nenavštěvovat. Více poplatníků Druhý bod: poplatníkem by se stával každý, jehož zdanitelný majetek (nemovitosti mají výjimku, o tom za chvíli) překračuje 30 milionů dolarů a kdo pobyl v Kalifornii aspoň 60 dní za rok („dočasný rezident“). To je hodně nízká hodnota. Běžným limitem v daňovém světě je 183 dní v průběhu jednoho roku. Lidem, kteří nejsou v Kalifornii usazení trvale, by se daň krátila poměrně k jejich době pobytu, ale stále by se počítala z celosvětového majetku. Jak dlouho? To je další zajímavý bod. Zdanění vystěhovalců Třetí bod: poplatníkem by člověk zůstal deset let od posledního roku, kdy byl považován za rezidenta (dočasného či trvalého), a to i tehdy, pokud se z Kalifornie vystěhoval bez úmyslu se vrátit. Sazba daně by ale postupně klesala, jedenáctý rok tedy konečně až k nule. Výjimka pro nemovitosti Čtvrtý bod: osobně vlastněné nemovitosti by se nezapočítávaly. Oficiální zdůvodnění je, že z nemovitostí už se platí separátní daň. Ale výjimka je opět celosvětová, kdežto daň z nemovitostí do kalifornské kasy se vybírá jen z realit nacházejících se v Kalifornii. Není to tedy příliš konzistentní vysvětlení; někde třeba nemají daň z nemovitostí vůbec. (Toto je spíše ilustrace toho, že landowner lobby, lobby majitelů nemovitostí, má v Kalifornii silný politický vliv.) Na rozdíl od nemovitostí by se ale do základu daně započítávala i hodnota akcií či podílu ve firmách, které vlastníte – opět kdekoliv na světě – což by s sebou asi přinášelo zábavné byrokratické boje při jejich oceňování, zejména v případě firem, které vůbec na burze nejsou. Zkuste třeba spočítat, jakou hodnotu má padesátiprocentní podíl na thajském sloním cirkusu. Skvosty sbírky podivných nápadů Momentálně je návrh zákona u ledu, ale příští rok se k němu kalifornští poslanci mohou vrátit; k jeho schválení by byla potřeba dvoutřetinová většina hlasů v obou komorách. Pokud by přece jen prošel, je pravděpodobné, že by se jeho (ne)ústavnost řešila u federálních soudů, včetně toho nejvyššího. Státy mají obecně ve zdanění poměrně volnou ruku, ale na svém vlastním území. Snaha o zdanění nerezidentů je dost neobvyklá na to, aby k tomu ústavní soudci měli co říct, domnívá se Wall Street Journal. „No taxation without representation“, pravilo kdysi revoluční heslo, které není úplně zapomenuto, a federální vláda má ústavou vyhrazenu regulaci obchodu mezi státy, interstate commerce. Kalifornský návrh, s tou svojí snahou přesahovat hranice, by federálům lezl do zelí – což oni nemají rádi. No dobrá, jaké efekty by se daly čekat, kdyby návrh všechny tyto překážky překonal a stal se zákonem? Z hlediska „vnějších“ milionářů, kteří v Kalifornii nežijí, by šlo o skvělou motivaci, proč se jakémukoliv výletu do Kalifornie raději vyhnout. Koneckonců, i když plánujete pobyt jen na tři týdny, nikdy nevíte, jestli vás na jeho samém konci nepostihne třeba infarkt a nezbytná hospitalizace, se kterou už byste limit mohli „přelézt“ a dalších deset let být zaháčkován. V tomhle je navrhovaný zákon pozoruhodně anachronistický, protože právě roku 2020 se ukázalo, jak snadno lze v případě potřeby provozovat různé schůzky a konzultace na dálku, bez fyzického cestování. Určité dilema by takový zákon představoval i pro studenty. Kalifornské vysoké školství je na dobré úrovni, aspoň co se těch opravdu odborných předmětů týče; slavné Křemíkové údolí vděčí za svůj vznik i nedalekému Stanfordu, který byl snadno dostupným zdrojem inženýrských talentů. Ale monopol na vzdělání Kalifornie v žádném případě nemá. Kdyby takový princip zdanění prošel, bylo by asi bezpečnější jít studovat někam jinam – zvlášť pokud si věříte, že jednoho dne založíte nový Facebook a nechcete pak být podojeni kalifornským erárem, i kdyby místem vzniku firmy byl třeba Austin, Texas. Texas nebyl zmíněn úplně náhodou. Je to častý cíl stěhování Kaliforňanů nespokojených s poměry ve staré vlasti. Nedávno se mezi ně zařadil i Elon Musk, majitel SpaceX a Tesly, čímž naplnil svoje slova z předešlé krátké, leč ilustrativní přestřelky s kalifornskou poslankyní Lorenou Gonzalez na Twitteru. Jak už výše řečeno, tento návrh zákona nemá aktuálně velké vyhlídky na přijetí. Ale, stejně jako náš národní sprosťák Pepíček, i já rád sbírám duševní pochody. A duševní pochod legislativců, kteří si myslí, že šedesátidenní pobyt někoho někde je opravňuje k hrábnutí do jeho majetku o několik časových pásem vedle, patří mezi skvosty mé dosavadní sbírky. Její celkovou cenu pro účely zdanění majetku si ovšem netroufám odhadnout. Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-01-23 11:59:31

Daniel Prokop: Slepé skvrny (ukázka z knihy)

Pracovat, mít osobní život, udržovat si přehled o politickém a společenském vývoji a přitom se nezhroutit – to občas může vypadat jako nadlidský úkol. Zvlášť v době, kdy jsou politické kampaně postaveny spíše na emocích než na informacích, médii se šíří dezinformace a společnost namísto problémů, jako je budoucnost práce či podoba vzdělávání, řeší bulvární kauzy svých představitelů. Analytik Daniel Prokop v knize Slepé skvrny pohlíží na problémy a výzvy současného Česka i světa. Neřešená chudoba a exekuce, nerovné vzdělávání a omezené životní šance, nárůst populismu a neschopnost na něj reagovat, mýty o veřejném mínění zastiňující realitu – to vše souvisí s klesající důvěrou Čechů v demokracii a s její životaschopností ve stále složitější realitě. Ukázka z knihy: KAPITOLA PRVNÍ: CHUDOBA Sociální bydlení dlužíme dětem Česko nepatří mezi nejchudší země. Patří spíš k zemím, kde se chudoba nejvíce přenáší do života dětí, například tak, že chudoba rodiny více než jinde ovlivňuje úspěšnost dětí ve škole. Nebo tím, že u nás každý rok 1 800 dětí ve věku do tří let končí v kojeneckých ústavech – u dvou třetin z nich přitom hrají roli právě sociální důvody. Proč tomu tak je? Jedna z odpovědí se už roky válí pod stolem českých premiérů a ministrů. Je to nedokončený a neschválený zákon o sociálním bydlení, který by pomáhal rodinám v bytové nouzi. Ne každý chudý člověk je špatný rodič. Nouze však zvyšuje možnost výskytu jevů, které děti poškozují: horší výživa v raném dětství, stres, rozpad domácnosti, nedostatek rozvojových aktivit a menší životní aspirace lidí okolo dítěte. A pak je tu ono bydlení. Dlouhodobé americké a francouzské výzkumy ukázaly, že mezi chudými mají horší výsledky ve škole ty děti, jejichž bydlení je neuspokojivé. Rizikové je zejména hromadné bydlení spojené s velkým hlukem, stresem a absencí soukromí a nestabilita bydlení vedoucí k častým změnám škol, kam děti docházejí. Jak je to v Česku? Podle zprávy organizace Lumos se u nás v bytové nouzi nachází přes dvacet tisíc dětí. Zhruba čtyřicet procent z nich žije s rodinami a matkami na ubytovnách a v azylových domech. Šedesát procent bydlí v bytech, kde chybí základní vybavení jako teplá voda, koupelna či kuchyň, nebo přespávají u známých. Desítky tisíc dalších dětí pak žijí v lehčích formách špatného bydlení – často se stěhují, hrozí jim ztráta bydlení kvůli tomu, že rodiče nezvládají platit nájem, do jejich bytu zatéká či není dost vytopený. Velký výzkum Medianu z roku 2015 pro Nadaci Sirius na 6 500 rodinách s dětmi přitom dokládá, že v Česku existuje také vztah mezi bydlením a problémy dětí ve škole, a to i v rámci desetiny nejchudších rodin. Mezi nimi rovněž platí, že výrazně častěji trpí školními problémy děti z těch chudých rodin, které se často stěhovaly, bydlely na ubytovnách či v azylových domech nebo v extrémně přeplněných bytech. Můžete namítnout, že je to tím, že všechny tyto problémy se týkají lidí s nízkým vzděláním, nezaměstnaných nebo těch, u nichž je neuspokojivé bydlení důsledkem rozpadu domácnosti. A podstatnou roli zde hrají právě tyto okolnosti, nikoli kvalita bydlení. Tato námitka však padá, protože i při kontrole všech těchto faktorů nekvalita bydlení dvojnásobně zvyšuje šanci, že děti budou mít potíže ve škole. Jako u každého sociálního problému je to samozřejmě složitější – u stěhování záleží na frekvenci. Bydlení může mít často spíše nepřímý vliv: na zdraví dítěte či na školní docházku, kterou může ovlivňovat vzdálenost bydlení od školy. Hlavně život na ubytovně představuje pro děti prostředí nižších aspirací, horšího životního stylu, vyššího výskytu závislostí a také omezené sociální vazby s okolím. Ať už jsou však vlivy přímé, či nepřímé, důsledky řešíme velmi náročně v rámci vzdělávání. Podle zpráv ombudsmanky navíc stále platí, že část dětí skončí v kojeneckém ústavu kvůli tomu, že rodina ztratí bydlení. Dítě umístěné v kojeneckém ústavu stojí stát šedesát až osmdesát tisíc korun měsíčně. Azylové domy, kam se po ztrátě bydlení dostávají matky s dětmi a žijí v nich i několik let, přes dvacet pět tisíc měsíčně. Život v předražených ubytovnách stát dotuje miliardami ročně na příspěvcích a doplatcích, a proto je současný systém absurdní i z finančního hlediska. Avšak daňoví poplatníci netuší, kolik na neexistenci efektivní politiky bydlení doplácejí. Čistě tržní mechanismy přitom situaci asi hned tak nevyřeší. V Česku je extrémně vysoký podíl vlastnického bydlení, který stát podpořil slevami na daních a privatizací svého bytového fondu. Nájemních bytů je málo a některé skupiny jako matky samoživitelky, Romové či důchodci jsou na trhu s nimi znevýhodněni – jak vinou opatrnosti pronajímatelů, tak kvůli neschopnosti splatit vstupní kauce. Výstavba zejména ve velkých městech nestačí uspokojovat poptávku. Velká část bytového fondu je neobsazená a nerekonstruovaná, ale vlastníkům se díky rostoucím cenám nemovitostí vyplatí je v tomto stavu ponechávat coby investici do budoucna. Bude tedy asi potřeba přijmout zákon o sociálním bydlení, který by definoval bytovou nouzi a stanovoval, kdo a jakým způsobem má lidem v takové nouzi pomoci. Někteří politici z takového zákona mají strach, ale podle výzkumu agentury Median z roku 2017 ho podporuje okolo sedmdesáti procent Čechů a většina voličů všech politických stran. Detaily zákona vnímají rozdílně, ale shodují se na tom, že jednou z jeho prioritních cílových skupin mají být rodiny a samoživitelky s dětmi. Právě na ně také cílí programy housing first, které jako první pomoc poskytují právě bydlení. U samostatně žijících bezdomovců totiž možná má smysl postupný návrat, u rodin s dětmi je naopak potřeba co nejrychlejší stabilizace a návrat do společnosti. Poslední verze zákona o sociálním bydlení, která spadla pod stůl v roce 2017, měla mnohé nedostatky a vyznačovala se polovičatostí a přílišnou rozmáchlostí. Polovičatost spočívala v tom, že zákon obcím nepřikazoval, ale spíše doporučoval poskytnout bydlení lidem v nouzi. A také v tom, že na sociální byt jste měli nárok až po šesti měsících bytové nouze – samoživitelka by tedy musela opustit nájemní bydlení a přežít minimálně rok v azylovém domě, než se její situace vyřeší. Během té doby se už ale dvakrát až třikrát přestěhovala a děti musely měnit školy – s ohledem na ně už zkrátka bylo pozdě. Třetí polovičatostí zákona bylo, že nezaručoval, že sociální byty nebudou vznikat vedle sebe a nedojde ke stejné segregaci chudých, jen v lepších a levnějších bytech. Naopak příliš rozmáchlý byl zákon v definici, kdo má na sociální bydlení nárok. Měly to být rodiny a lidé z ubytoven, azylových domů a bez standardního domova. Ale kromě toho i domácnosti, které dávají na bydlení více než čtyřicet procent svých příjmů a poté jim zbude maximálně 1,6násobek životního minima. Tyto parametry splňovala například rodina se dvěma dětmi do šesti let, která má čistý příjem dvacet pět tisíc korun a za nájem dá deset tisíc. Taková rodina trpí nedostatkem, ale pokud žije v levnější lokaci, není extrémně chudá. Bohužel v Česku této definici odpovídá asi desetina populace. Kritici této podoby zákona tak namítali, že by vznikl přetlak žadatelů o byt a v důsledku dlouhé fronty, za něž by se platilo efektivitou pomoci. Pro posouzení tohoto argumentu chybí informace, kolik lidí z oné desetiny, která na něj má nárok, by vůbec mělo o sociální byt zájem. Riziko je tu však vzhledem k počtu využitelných bytových jednotek velké. Příjmově založenou definici lze kritizovat i z jiných stran. Netýká se rodin, které ji těsně nesplní, ale na trhu s byty jsou nějak diskriminované či z jiných důvodů nemohou najít kvalitní bydlení. Netýká se to jen Romů. Jedním z problémů například u matek samoživitelek je neschopnost hradit vstupní kauci za nájem. Samoživitelka se dvěma malými dětmi a čistým příjmem devatenáct tisíc včetně všech podpor a alimentů, která platí za bydlení osm tisíc, definici nesplňuje. Zbývá jí „moc“ peněz. Její bydlení je však dost možná nekvalitní – a na kauci ke slušnému bytu bude šetřit hodně dlouho. Ale i kdyby na ni měla, pronajímatelé se jí a rizika nesplácení bojí. Podle části kritiků by tak bylo správné nárok na sociální bydlení podmínit rovněž nedostatečností bydlení aktuálního – jeho velikostí, stavem, základní vybaveností, stabilitou. Tyto faktory souvisejí s potížemi dětí ve škole či se zdravím mnohem více než to, zda domácnost dává na nájem třicet pět či čtyřicet pět procent příjmu. Naopak by se mohla uvolnit příjmová definice, aby do ní „spadla“ také naše bezradná samoživitelka. Takový systém by cíleněji mířil na řešení problémů v oblasti bydlení místo na řešení chudoby jako takové. Nicméně lidem lze s bydlením pomáhat i jinými způsoby, například takzvanými dávkami v okamžité mimořádné pomoci. Sociálka už dnes může samoživitelce či rodině dát jednorázově patnáct tisíc na splacení nájemní kauce. I kdyby se jen pětině takových rodin podařilo udržet v nájemním bydlení, bylo by to řádově levnější než jim platit azylové domy, dětem pěstouny a kojenecké ústavy či řešit sociální bydlení. Český stát se však bojí, a proto nárok na takovou okamžitou dávku musíte prokazovat dlouhé měsíce. Draze zaplacená neschopnost včas pomoci je obecně symptomem českého sociálního systému. Naučili jsme se řešit problémy tím, že je vytlačíme za naše hradby. Včasná pomoc je vidět a vyžaduje odpovědnost. Když rodiny a matky přesuneme do azylových domů, ubytoven a ústavů a miliardové náklady rozpustíme v rozpočtu, nikdo si ničeho nevšimne. Problémem je také to, že náklady na neexistenci sociálního bydlení nese většinou stát. Ať už v provozu všemožných institucí, či v miliardových doplatcích a příspěvcích na bydlení. V případě schválení zákona o sociálním bydlení by se část nákladů přesunula na obce. Ty se tomu ovšem brání, protože jsou v komfortní situaci: za jejich neaktivitu platí někdo jiný. Kdyby se obcím dalo o deset miliard z daní více a musely by hradit zmíněné příspěvky a služby, asi by začaly levné obecní byty používat více a včas. Bylo by také dobré zvážit současnou extrémní podporu vlastnického bydlení. Daně z nemovitosti jsou u nás skoro nejmenší z celé OECD a slevou na hypotéku můžete na daních stále ušetřit dvanáct tisíc korun ročně. Stát takto každý rok vydá přes miliardu, která jde z velké části střední a vyšší třídě. Na druhé straně Česká národní banka asi správně omezuje poskytování hypoték, aby na ně nedosáhli žadatelé s nízkými příjmy. Těm tak ale nezbude ani vlastnické, ani „vyprodané“ nájemní bydlení. Přesměrování každé miliardy, která má takto negativní vedlejší účinky, do rekonstrukce obecních bytů či včasné pomoci s bydlením by zachránilo stovky rodin a ulehčilo rozpočtu. Smysl má i diskuse o cíleném zdanění nemovitostí, jež může mít hodně podob: od danění druhé vlastněné nemovitosti přes danění prázdných nemovitostí po progresivní daně podle ceny nemovitostí. Jenže v Česku spoléháme na vysoké zatížení práce a mizivé majetkové daně, což jednak odrazuje od práce a také to neodráží skutečnost, že většina nerovností u nás je majetková, nikoli příjmová. Někde se danit musí, tak proč ne tam, kde můžeme podporovat uvolňování prázdných bytů na trhu? To přece není žádný komunistický výmysl. Ostatně guvernér České národní banky Jiří Rusnok či liberální sociolog bydlení Martin Lux, kteří o těchto daních mluví, nejsou zrovna komunisté. Daň z prázdné nemovitosti ve Francii vedla dlouhodobě k uvolnění třinácti procent prázdných bytů na trh a ve Vancouveru se to podle předběžných údajů týkalo patnácti procent. Vzhledem k odhadu počtu prázdných bytů v Praze by to znamenalo uvolnění čtyř až šesti tisíc bytů. To sice dlouhodobě bytovou krizi nevyřeší, ale na pár let by ji mohlo zmírnit, a navíc přinést desítky milionů na opravu obecních bytů a sociální bydlení. Je otázka, zda tyto přínosy vyváží nechtěné zatížení lidí, kteří s byty nespekulují. Rozhodně to však není tak neefektivní nástroj, jak se před evropskými volbami v roce 2019 snažil médiím namluvit šéf developery sponzorované TOP 09. Hlavně bychom však neměli vše slepě blokovat rétorikou zásluhovosti, která jakoukoli slabost přisoudí osobnímu selhání, které zpětně opravňuje nepomáhat. Tato logika má tři typy problémů. V extrémní podobě vždy narazí na to, že bychom museli zrušit i veřejné školství, zdravotnictví a obecní služby – aby nepřebíraly náklady za to, že se rodina „nezasloužila“ a dítě je více nemocné a horší ve škole. Děti navíc za své bydlení nemůžou – možnost „zasloužit se“ o svou budoucnost bychom jim asi neměli brát dřív, než si ji uvědomí. A za třetí, není pragmatická, protože i neřešit problémy něco stojí – neúspěch ve vzdělávání se promítá do vyšší nezaměstnanosti, chudoby, dávek, zdravotních problémů. Oblíbená metafora pravice říká „žádný oběd není zdarma“. Je to velká a mnohem univerzálnější pravda, než si její apologeti vůbec uvědomují. Ani odmítnutí včasného obědu zdarma, tedy brzké pomoci a prevence dalších problémů, totiž není oběd zdarma. Daniel Prokop (*1984) je sociolog zaměřující se na politický a sociální výzkum. Je odborníkem na kvantitativní metody a zavedl řadu inovací v českých volebních výzkumech. Působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Za seriál analytických článků o české společnosti „Úvod do praktické sociologie“, zveřejňovaných v Salonu Práva, získal v roce 2016 Novinářskou cenu. Nakladatelství Host, Brno, 2019, 1. vydání, brož., 256 stran. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení:

Daně a účetnictví u developerů a vlastníků nemovitostí aktuálně a pro rok 2025

[skoleni-kurzy.eu] Praktické příklady, workshop. Cílem semináře je seznámit vás s daňovými dopady developerských projektů od přípravné fáze předprojektová příprava přes realizační fázi projektová příprava a výstavba až po závěrečnou fázi prodej či nájem, a to ve vztahu k daním z příjmů, DPH, dani z nabytí nemovitých věcí a dani z nemovitých věcí. * • kdy nakupovat a prodávat pozemky s DPH nebo bez DPH – mohou být skutečně všechny pozemky, které kupujeme, osvobozeny od DPH?, • podmíněné investiční výdaje, • jaký DPH režim mají úpravy nemovitostí – re - kolaudace, podstatná změna, velké opravy?, • jsem nájemce nemovitosti – jak daňově a účetně vyřešit fit-out a jiné úpravy interiérů, jaké jsou daňové dopady při ukončení nájemní smlouvy?, • jak na nájemní prázdniny rent-free period a příspěvky na úpravy interiérů fit-out u pronajímatelů?, • stavíme nemovitosti – úskalí oceňování nedokončené výroby a evidence nemovitostí – rozdíl mezi českými a mezinárodními účetními standardy, • je zavedení tzv. DPH skupiny výhodné?, • jaké sazby DPH u stavebních prací je možné použít a v jaké výši je možné uplatnit nárok na odpočet DPH na vstupu u investora?, • máme polyfunkční dům – byty - nebyty - vlastní bydlení – co je krácený nárok na odpočet DPH a co je poměrný nárok na odpočet DPH?, • jak se vypořádat s DPH při prodeji nemovitostí – s DPH osvobozeno od DPH v režimu přenesení daňové povinnosti?, • jak odpisovat nemovitosti – je zrychlené odpisování skutečně zrychlené?, • jak postupovat při prodeji nových nemovitostí – je vždy první převod osvobozen od daně z nabytí nemovitých věcí?, • základ daně z nabytí nemovitých věcí – kdy je výhodnější použít směrnou hodnotu a kdy realizovanou cenu?, • prodej pozemku a DPH. Odpovědi na dotazy. ...1. VOX a.s.

Čas načtení:

Daně a účetnictví u developerů a vlastníků nemovitostí aktuálně a pro rok 2025

Čas načtení:

Daně a účetnictví u developerů a vlastníků nemovitostí aktuálně a pro rok 2025

Čas načtení:

Daně a účetnictví u developerů a vlastníků nemovitostí aktuálně a pro rok 2025

Čas načtení:

Daně a účetnictví u developerů a vlastníků nemovitostí aktuálně a pro rok 2025

Čas načtení:

Daně a účetnictví u developerů a vlastníků nemovitostí aktuálně a pro rok 2025

Čas načtení:

Daně a účetnictví u developerů a vlastníků nemovitostí aktuálně a pro rok 2025

Čas načtení:

Daně a účetnictví u developerů a vlastníků nemovitostí aktuálně a pro rok 2025

Čas načtení:

Daně a účetnictví u developerů a vlastníků nemovitostí aktuálně a pro rok 2025

Čas načtení:

Daně a účetnictví u developerů a vlastníků nemovitostí aktuálně a pro rok 2025

Čas načtení:

Daně a účetnictví u developerů a vlastníků nemovitostí aktuálně a pro rok 2025

Čas načtení: 2021-09-26 17:33:00

Noví Lehman Brothers? Je možné, že jsme svědky prasknutí historické bubliny

Charles Ponzi vyplácel jedny investory z peněz druhých a nafoukl tak v Bostonu roku 1920 pořádnou bublinu, která pak také s pořádným rachotem splaskla. Ponzi je dávno mrtev, ale dalších bublin ušetřeni nejsme; nějací jeho následovníci – podvodníci se budou vynořovat vždycky. Podvody všeho druhu jsou kulturní univerzálie lidstva a znají je všechny civilizace, které se naučily provozovat obchod. Jednou z nejstarších psaných památek lidstva je hliněná tabulka psaná akkadsky, na které si napálený obchodník stěžuje prodejci mědi Ea-nasirovi, že jím dodané zboží nestojí za nic. Je stará asi 3800 let. (Tabulku našli archeologové ve zříceninách domu, kde se podobných stížností nalezlo víc; vypadá to, že ničemný Ea-nasir zde bydlel, nebo zde aspoň provozoval svoji kancelář.) No, a teď to vypadá, že svoji kapitolu o bublinách napíše Čína, i když zatím není jasné, jak velkou. Ale centrální úřady informovaly místní činitele, že se mají „připravit na možnou bouři“. Takže minimálně stojí za to tu situaci sledovat. Ponziho způsob hospodaření Předem předesílám, že nejsem žádný odborník na Čínu a toto je spíš „est effort“ článek, posbíraný z různých zdrojů, Financial Times či Bloombergem počínaje a diskusemi investorů konče. (Tam se člověk dozví zajímavé detaily, ale hůře ověřitelné.) Doufám ale, že ten celkový amatérský obrázek bude mít blízko k realitě. Evergrande je gigantický čínský developer se sídlem v Šen-čenu, vlastník značného množství hotových i rozestavěných nemovitostí po celé Číně, o půdě určené ke stavění ani nemluvě. Vedení Evergrandu ale investovalo i mimo realitní obor, například do výroby elektrických vozidel, přičemž řada těchto vedlejších investic se neosvědčila. Zrovna ta továrna na elektrovozy měla skvělý marketing, ale za tři roky od nákupu Evergrandem nedodala ani jedno hotové auto na trh a její provoz byl těžce ztrátový. Tyto investice, realitní i nerealitní, dělali v Evergrandu vesměs na dluh a dluhy teď také mají, oficiálně odhadované na 300 miliard dolarů (necelých sem bilionů korun); to je zhruba polovina toho, co měli na triku Lehman Brothers, když se roku 2008 složili. Jenže ona to nemusí být konečná částka. Toto jsou závazky v dluhopisech, ale firma Evergrande má téměř jistě i nějaké další závazky – například vůči dodavatelům (však jsou to stavebníci), zaměstnancům a také zákazníkům, kteří si koupili rozestavěné nebo dosud ani nezapočaté byty. Zmapovat její skutečnou finanční situaci bude asi pro úřady obtížný úkol. (Zajímavá paralela s Ponziho případem: italský hochštapler vedl tak zamotanou evidenci vkladů, že se v ní přivolaní odborníci nemohli vyznat a trvalo nějakou dobu, než spočítali, jak na tom jeho firma je.) A vypadá to, že Evergrande je insolventní. Tento čtvrtek nebyla firma schopna zaplatit některým zámořským investorům, což už se pár dní čekalo. (Čínští investoři své peníze dostali.) Teď běží třicetidenní lhůta, během které by Evergrande měla zpožděné platby provést; pokud to nezvládne, bude v insolvenci i papírově a oficiálně. Existuje podezření, že v Evergrandu se po nějakou dobu praktikoval Ponziho způsob hospodaření a že staré investory vypláceli nově nabraným dluhem. (Sám její zakladatel vydělal na dividendách z akcií, které drží, celkem osm miliard dolarů.) Jenže firma už si další dluhy oficiálně nabírat nesmí, protože narazila na regulaci zvanou „tři červené čáry”, kterou čínská vláda nedávno zavedla kvůli přehřívání trhu: podle ní nesmějí mimo jiné dluhy realitních developerů překračovat hodnotu jejich majetku v realitách. Chce-li Evergrande tyto podmínky aspoň časem splnit, musí objem svého dluhu naopak redukovat, rozhodně už si nemůže půjčovat dál. Prasknutí bubliny by přineslo masivní pokles cen No dobrá, velká firma to asi přehnala se zadlužením a hrozí jí, že zkrachuje. Co je na tom zajímavého? První věc, efekt infekce. Evergrande nejsou jediným developerem vystaveným finančnímu stresu. Realitní trh připomíná svojí propleteností hromadnou incestní orgii a půjde-li jeden obr do kolen, pravděpodobně s sebou stáhne i jiné firmy, které momentálně drží jeho dluhopisy (ty se prý dokonce používaly jako neoficiální měna k vyřizování vzájemných závazků!) nebo společně s ním rozestavěly nějaké projekty. Dodavatelé stavebního materiálu, třeba ocelárny nebo cementárny, také pocítí neodolatelné volání krachu; a to jsou často firmy zaměstnávající velké množství lidí a vyvážející to samé zboží i do Evropy či Ameriky. Paradoxním efektem případného pádu Evergrandu by tak mohlo být, že nebudeme mít z čeho stavět my. Druhá věc, společenské následky. Evergrande není jenom developer, prý se v mnoha místech stará i o dodávky vody či elektřiny, které musejí běžet dále. Závažnější je ale otázka nedostavěných bytů. V Číně je údajně běžné, že se na nákup bytu pro mladé složí všechny generace rodiny ze svých úspor. Při nákupu dosud nehotové nemovitosti ale vždy podstupujete riziko, že nikdy dokončena nebude (pamatujete na náš H-Systém? Jeho obětí se stal i jeden z mých učitelů z MFF UK). V tomto případě by to znamenalo miliony lidí, kteří by přišli o úspory. Třetí věc, prasknutí bubliny. Je-li Evergrande skutečně v insolvenci, její situace by částečně mohla být řešena nuceným odprodejem nemovitostí, které v současné době vlastní – rozestavěných i hotových. Takové masivní výprodeje bývají ale provázeny stejně masivním poklesem cen na celém trhu. To by dostalo do problémů jiné čínské realitní firmy, dokonce i takové, které se držely od Evergrandu stranou (nevím, jestli takové vůbec jsou). Vzpomínáte si na „tři červené linie“ zmíněné o pár odstavců výše? Firmy nesmějí mít více dluhů, než kolik činí hodnota jejich portfolia nemovitostí; jenže hodnota dluhů se nemění, kdežto hodnota nemovitostí je určována trhem. V tomto případě by šla dolů, takže X dalších firem by se stalo předluženými prakticky přes noc. Krátká bouřka, nebo opravdové tornádo? Toto je natolik čerstvá situace, že je těžké určit, jestli z toho bude jenom krátká bouřka, nebo opravdové tornádo. Za poslední rok a něco jsme si užili strašení dost, takže k němu nechci přidávat. Na druhou stranu – realitní bubliny bývají v okamžiku prasknutí extra nemilosrdné. Rád jezdím do Španělska a ta země je dodnes troskami neobývaných nemovitostí z doby španělské realitní bubliny přímo posetá; Čína je třicetkrát větší, takže následky by se škálovaly úměrně tomu. Ve Španělsku měl realitní krach značné politické následky, díky němu dnes nejspíš ultralevicoví Podemos sedí ve vládě. V Číně nepochybně žádná nová protestní strana nevznikne, ale vztek obyvatelstva musejí brát vážně i v Pekingu. Zaznamenal jsem i názory, že „tři červené linie“ jsou ze strany pekingské vlády ve skutečnosti pokus o úmyslné propíchnutí čínské realitní bubliny dřív, než nabyde skutečně mamutích rozměrů, a to i za cenu otřesů a krachů postižených firem. Předseda Si totiž „virtuální ekonomice“ moc nedůvěřuje a dal by přednost dalšímu rozvoji „skutečné“ ekonomiky, tj. průmyslové výroby, která se poslední dobou pomalu začíná stěhovat do zemí levnějších než Čína (třeba do Vietnamu nebo do Bangladéše). Celkové následky budou asi záležet hlavně na dvou věcech. Ta první je, kdo všechno je reálně Evergrandu exponován a jak moc. Peníze tam mají i západní investoři, i když snad ne tolik, aby je to zásadně ohrožovalo. Jak moc jsou exponované čínské firmy, to se teprve ukáže. Druhá je ta, co teď udělá čínská vláda. Vytáhne nějakým způsobem Evergrande z nejhoršího, nebo jej nechá, aby si vyjedl svoji kašičku až do (spáleného) dna? Oba postupy mají svá rizika. Neřízený krach by se mohl vymknout z rukou. Záchrana nevděčné firmy by znamenala, že tisíc dalších firem začne ještě více riskovat a spoléhat na to, že v nouzi je z problémů vytáhne stát. Možná je i nějaká třetí cesta, ve stylu „firmu zachráníme, ale nejvyšší manažery postavíme před popravčí četu“. Toho se v Lehman Brothers bát nemuseli, dokonce i Bernie Madoff dostal “jen” doživotí (technicky vzato 150 let). Nicméně můžeme-li soudit z dosavadní historie lidstva, na mamon bývá i hrozba popravy krátká. Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení:

Pozemky, domy, byty, společenství vlastníků a katastr nemovitostí – smluvní dokumentace včetně nájemních vztahů

[skoleni-kurzy.eu] Seminář přinese přehled aktuálních informací a praktických zkušeností z aplikace občanského zákoníku při nakládání s nemovitostmi při zohlednění aktuálních postupů při řízení u katastrálních úřadů. Dále budete na semináři stručně seznámení se zákonem o realitním zprostředkování a s jeho dopady na prodej a koupi nemovitých věcí. Bude vám poskytnut praktický návod: – jak postupovat při prodeji minimalizace rizik z pohledu prodávajícího i kupujícího, řešení výskytu faktických vad a odpovědnost za ně a pronájmu nemovitosti rozdílné požadavky u bytu a prostor určených k podnikání, fixace nejdůležitějších parametrů z pohledu pronajímatele i nájemce –kontraktační doporučení, – jak uzavřít kvalitní kupní, nájemní, pachtovní smlouvu a smlouvu o zřízení zástavního práva, – a na co se zaměřit ve smluvní dokumentaci. Budete seznámeni s výhodami institutu práva stavby a jeho využitím v praxi. Získáte návod, jak se vyhnout nejčastějším chybám a jak zaj * • specifikace nemovitostí a využití práva stavby v praxi, • věcná práva, ochrana dobré víry, • vlastnictví a spoluvlastnictví – ochrana, omezení, nabytí rozhrady, nezbytná cesta, stavba jako přírůstek, nabytí od neoprávněného, • smlouva zprostředkovatelská a rezervační smlouva, zprostředkování dle zákona o realitním zprostředkování realitní zprostředkovatel a jeho odborná způsobilost, smlouva o realitním zprostředkování X realitní smlouva, úschova peněžních prostředků realitním zprostředkovatelem, pojištění realitního zprostředkovatele a povinnosti realitního zprostředkovatele vůči klientovi, • smlouvy o manželském majetkovém režimu, • převod vlastnického práva k nemovitostem a jejich vybavení, • jak uzavřít kupní smlouvu a na co se zaměřit, předkupní právo, • jak řešit výskyt vad na nemovitosti, • omezení nakládání s nemovitostí na základě předběžného opatření, • jak uzavřít nájemní a pachtovní smlouvu byt X prostor k podnikání, kontraktační doporučení ke klíčovým ustanovením, • nájemní smlouva k bytu, • základní zásady, • práva k cizím věcem právo stavby, zástavní právo, služebnosti, reálná břemena, • způsoby přenechání věci k užití jinému, • držba a vydržení, • zřízení zástavního práva, způsob a pořadí výkonu, • bytové spoluvlastnictví, společenství vlastníků a jejich stanovy, svolávání a rozhodování shromáždění + postup v případě vadného svolání a rozhodování, • dědictví, • katastr nemovitostí – aktuální poznatky z praxe, • energetické průkazy. Odpovědi na dotazy. ...1. VOX a.s.

Čas načtení:

Pozemky, domy, byty, společenství vlastníků a katastr nemovitostí – smluvní dokumentace včetně nájemních vztahů

Čas načtení:

Katastr nemovitostí - problematika staveb

[skoleni-kurzy.eu] Akreditace: MV - AK - PV-132 - 2024 Katastr nemovitostí-problematika staveb webinář Cíl semináře Cílem tohoto semináře je seznámit účastníky s obsahem katastru nemovitostí, jaké nemovitosti, zejména jaké stavby jsou předmětem evidování v katastru nemovitostí a jaké jsou podklady pro jejich zápis. Seminář přináší odpovědi na otázky: co se rozumí z hlediska zápisu do katastru nemovitostí nadzemní stavbou, podzemní stavbou se samostatných účelovým určením, dočasnou stavbou, rozestavěn ...Aliaves Co., a.s.

Čas načtení: 2024-05-23 09:51:09

Co je odhad nemovitosti?

Odhad hodnoty nemovitosti je klíčovým prvkem v procesu získávání hypotečního úvěru. Banky a finanční instituce vyžadují odhad hodnoty zástavy, aby mohly určit maximální možnou výši úvěru, který mohou poskytnout. Metody odhadu hodnoty nemovitosti Srovnávací metoda – Tato metoda porovnává předmětnou nemovitost s nedávnými prodeji podobných nemovitostí v okolí. Je to nejběžnější metoda používaná u rezidenčních […] The post Co je odhad nemovitosti? first appeared on InvestPlus.