Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2021-06-28 21:38:23

Slovenská strela zpátky na kolejích

Když jsem byl se synkem před třemi lety na výletě v Muzeu Tatry Kopřivnice, fotili jsme si omšelou Slovenskou strelu a bylo nám, asi jako všem, líto, že tam stojí tak sama, opuštěná, zapomenutá… No to jsme ale netušili, že.. .. tou dobou už probíhala papírová fáze projektu, jehož výsledek se zhmotnil v nedávné době. ... Přečíst celý článek > The post Slovenská strela zpátky na kolejích first appeared on Elektronický Ott.

Čas načtení: 2024-10-25 13:25:51

Slovenská pošta má dôležitú novinku. Vedieť o nej by mali všetci

Slovenská pošta oznámila obrovský rast, ktorý pre bežných ľudí znamená výrazne pohodlnejšiu prácu. The post Slovenská pošta má dôležitú novinku. Vedieť o nej by mali všetci appeared first on AndroidPortal.sk.

Čas načtení: 2024-07-29 12:19:45

Slovenská pošta má dôležitú novinku: O tomto musia vedieť všetci!

Slovenská pošta oznámila obrovský rast, ktorý pre bežných ľudí znamená výrazne pohodlnejšiu prácu. The post Slovenská pošta má dôležitú novinku: O tomto musia vedieť všetci! appeared first on AndroidPortal.sk.

Čas načtení: 2022-03-23 05:15:41

Asymetria v prístupoch k obnove federácie

Pred 30 rokmi vrcholili politické rokovania o novej podobe štátoprávnych vzťahov medzi Slovenskou a Českou republikou. Do histórie vstúpili ako putovanie po hradoch a zámkoch. Začali ich politické reprezentácie, ktoré vzišli z prvých demokratických volieb v roku 1990. Na Slovensku to bola vláda Verejnosti proti násiliu (VPN), Kresťanskodemokratického hnutia (KDH) a Demokratickej strany (DS), v Česku Občianskeho fóra (OF). Tieto rokovania dostali časový limit dva roky do ďalších volieb. Bol výsledkom politickej dohody, že vzhľadom na revolučný prechod k politickému pluralizmu a očakávanú nestabilitu novovznikajúcich politických strán sa štvorročný volebný cyklus zavedie až po tomto prechodnom období. Dôkazom správnosti tohto predpokladu bolo štiepenie VPN, KDH i OF a vznik nových strán na ich pôdoryse. O tom, že vzťahy v ČSR sa budú musieť nanovo usporiadať, svedčili už diskusie o návrhu novej ústavy v rokoch 1988 – 1989. Tá verejná sa najmä v Literárnom týždenníku rozbehla v súvislosti s 20. výročím vzniku SR a ČR na základe federalizácie dovtedy unitárnej ČSSR. Viacerí jej účastníci požadovali, aby sa konečne prijali národné ústavy, ako to predpokladal ústavný zákon o čs. federácii. Pavol Kanis upozornil, že prestavba môže zanedlho odhaliť, že „viaceré dôsledne neriešené veci nie sú historicky nosné pre národ ako politický subjekt“, a konštatoval: „Právo na vlastný štát je prirodzeným právom národa.“ Vladimír Mináč povedal, že v dôsledku nevypracovania republikovej ústavy sa „vzďaľujeme slovenskej štátnosti“. Anton Hrnko napísal: „Slovenský národ má právo na vlastnú národnú štátnosť. Táto štátnosť ešte nie je dobudovaná." Jakeš a Indra boli proti V SNR sa 31. októbra 1989 prejavila bezprecedentným spôsobom nespokojnosť s koncepciou prijatia tzv. trojjedinej ústavy (federálna i slovenská a česká schválené spoločne vo Federálnom zhromaždení), ktorú pripravila komisia vedená ministrom bez kresla vlády ČSSR Mariánom Čalfom a ktorú presadzovalo Predsedníctvo ÚV KSČ. Generálny tajomník ÚV KSČ Miloš Jakeš a predseda Federálneho zhromaždenia Alois Indra republikové ústavy odmietali. Predsedníctvom ÚV KSČ neprešiel ani návrh na zmenu štátneho znaku, hoci nepredpokladal návrat k tradičnému trojvršiu s dvojitým apoštolským krížom. Časť poslancov SNR vyslovila otvorený nesúhlas s tzv. trojjedinou ústavou. Štyri z piatich výborov SNR sa postavili proti návrhu. Aj napriek tomu, že predseda SNR Viliam Šalgovič a Čalfa hrozili odbojným poslancom straníckymi trestami, pri konečnom hlasovaní sa za návrh vyslovilo 118 poslancov, šesť sa zdržalo a sedem bolo proti. So skaličenou podobou federácie však bola spokojná nielen vládnuca normalizačná politická garnitúra. Spokojný bol aj opozičný disent, ktorý tiež jednoznačne nadraďoval federálnu ústavu nad republikové, respektive vypracovanie republikových ústav ani nepožadoval. Jedinou výnimkou bol Ján Čarnogurský. Asymetria v prístupe k riešeniu štátoprávnych otázok v Čechách a na Slovensku teda bola prítomná ešte pred novembrom 1989. Signálom, že centralistická podoba federácie je neživotná, bol už vznik politických strán. V Prahe sa sformovalo OF a v Bratislave VPN a medzi týmito revolučnými hnutiami neboli vzťahy nadriadenosti a podriadenosti, ale neformálnej komunikácie. Na svojom mimoriadnom zjazde v decembri 1989 KSS odmietla byť naďalej oblastnou organizáciou KSČ. To viedlo k vzniku Federácie KSČM – KSS-SDĽ a po jednoznačnom prihlásení sa SDĽ k Socialistickej internacionále až k úplnému osamostatneniu sa ideologicky odlišných strán. KDH sa dohodlo s ČSL (Čs. strana lidová), že nebudú pôsobiť v druhej republike. Sociálni demokrati si založili vlastnú stranu – Sociálnodemokratickú stranu Slovenska a odmietli byť súčasťou jednotnej Československej strany sociálnodemokratickej (ČSSD). České politické strany, ktoré sa usilovali v súlade s tradíciou prvej ČSR pôsobiť aj na Slovensku, neuspeli. DS, najväčšia protikomunistická sila na Slovensku do roku 1948, zase nebola schopná preniknúť do Čiech. V demokratických podmienkach sa spomínaná asymetria v prístupoch k spoločnému štátu iba naplno prejavila. Pritom sa na ospravedlnenie ignorovania potreby urýchlene zavŕšiť budovanie slovenskej i českej štátnosti prijatím národných ústav a rekonštruovať federáciu na autentickú opäť argumentovalo ako v roku 1968 – protidemokratickým heslom „najprv demokratizácia, potom federalizácia“. Slovenská politika so širokou podporou verejnosti na rozdiel od českej dobudovanie slovenskej štátnosti prijatím národných ústav a štátnych symbolov ako základu nápravy federácie vzala vážne. Už 1. marca 1990 SNR pod predsedníctvom Rudolfa Schustera schválila zákon 51/1990 Zb. O používaní štátneho znaku, štátnej vlajky, štátnej pečate a hymny. Následne SNR zriadila tzv. Plankovu komisiu pre prípravu Ústavy SR (predsedom bol prof. Karol Plank). Postupne vzniklo až deväť variantov ústavy od rôznych autorov, ale ani jeden z nich nemal šancu prejsť slovenským parlamentom. Asymetrické videnie problému v Česku O nič podobné v Českej národnej rade nebol záujem. Aj napriek tomu, že Václav Havel hneď v prvom pozdrave po 17. novembri prehratom z magnetofónovej pásky Slovákom demonštrujúcim na námestí SNP v Bratislave odkázal, že federáciu treba prebudovať na autentickú. O rozdieloch vo vnímaní federácie hneď po revolúcii Petr Pithart povedal: „Akási federácia tu, málo platné, bola. Avšak neautentická, kulisovitá, ,nefunkčnáʻ (Václav Havel). Na tom jedinom sa azda zhodli všetci. Čechom to neprekážalo, Slovákom veľmi.“ Český historik Jan Rychlík o príčinách odlišného prístupu k štátoprávnej otázke napísal: „V českom chápaní bolo Československo vlastne akýmsi českým štátom rozšíreným na východ. Preto Česi považovali za ideálny stav unitárny štát s jedinou vládou a jediným parlamentom. Vznik československej federácie v roku 1968 chápali Česi ako ústupok Slovákom, ako niečo z českého hľadiska zbytočné a nežiaduce.“ Podľa historika Dušana Kováča na českej strane sa Československo chápalo prevažne ako štát unitárny a českí občania bez problémov prijali aj novú, československú identitu. Na slovenskej strane prevažovalo chápanie štátu ako spojenia dvoch rozdielnych celkov. Historicky Slovensko nebolo súčasťou Českého kráľovstva, nepatrilo teda medzi krajiny pod českou korunou. Historicky i fakticky bolo toto chápanie opodstatnené a zodpovedalo realite. Tu pramenilo české nepochopenie pre hĺbku slovenských úsilí o ústavné zakotvenie slovenskej svojbytnosti a rovnoprávnosti s českým národom. Jednou z ilustrácií je, že v českých odborných kruhoch zapôsobilo ako bomba prvé číslo štvrťročníka Medzinárodné otázky, ktorého výkonným redaktorom bol Svetoslav Bombík. Už tým, že jeho titulok znel Slovensko-české vzťahy: minulosť, súčasnosť perspektívy. Vari prvýkrát sa v publicistike použilo opačné poradie národov tvoriacich spoločný štát. To vyprovokovalo seminár K aktuálnym otázkam česko-slovenských vzťahov začiatkom roku 1992 v pražskom Ústave medzinárodných vzťahov. Podľa svedectva Miroslava Mojžitu (v publikácii Kňažko-Demeš-Kňažko) minister medzinárodných vzťahov SR Pavol Demeš odmietol predsudky voči SR, ktoré sa v ČR objavovali, a zdôraznil, že čechoslovakizmus na Slovensku „v žiadnej podobe nerezonuje a vládne všeobecná vôľa proti tradične chápanej spoločnej štátnosti.“ V diskusii plnej dovtedy nevypovedaných faktov a argumentov Bombík na akési láskavé pochopenie českých partnerov pre emancipačné snahy slovenského národa, ktorý sa podľa nich oneskoril za podobným pohybom českého národa, zareagoval konštatovaním, že český národ dospel „na báze falošnej národnej identity, ktorou bol čechoslovakizmus, v rámci ktorého si české etnikum duchovne a politicky osvojilo celý česko-slovenský priestor. Slovensko však túto koncepciu neprijalo. Videné z Bratislavy to potom znamená, že nie Česi čakajú na dovŕšenie národnej sebarealizácie Slovenska, ale, naopak, Slováci čakajú, kým Česi svoju národnú identitu začnú politicky spájať s teritóriom Českej republiky, nie Česko-Slovenska. Pre Čechov táto skutočnosť znamená začať akoby odznova, stoja pred problémom predefinovať svoju národnú identitu, pretože pre nich je Česká republika viac-menej administratívnou záležitosťou. Takéto predefinovanie je nevyhnutné, ak chcú so Slovákmi budovať spoločný štát, ktorého rozhodnutia neustále vznikajú mechanizmom konsenzu medzi dvoma politicko-ekonomicky konštituovanými celkami.“ Koncepcia „dvojdomčeka“. Pithart, do volieb v roku 1992 predseda vlády ČR, poznal liek na odstránenie spomínanej asymetrie: „Usudzoval som a usudzujem, že riešenie, ktoré by z českej strany uľahčilo dohodu, spočívalo práve v tom, že Česi sa prihlásia najprv k svojej, českej štátnosti, nie teda rovno k federálnej, a že sa takto stanú pre Slovákov dôveryhodnými partnermi, s ktorými bude potom možné hľadať narovnanie vzájomných vzťahov, a to podstatnou rekonštrukciou federácie ‚zdola‘.“ Výsledkom jeho úvah bola koncepcia „dvojdomčeka“. Pithart bol však s týmto názorom na českej politickej scéne vo výraznej menšine. Dominantná časť politickej elity pokladala existenciu českých národných orgánov za nezmyslený, Slovákmi vynútený ústupok. Český premiér sa stal terčom ostrej kritiky, že ustupuje slovenským nacionalistom a separatistom apod. Anna Šabatová, ktorá analyzovala komentáre v piatich českých denníkoch, uvádza dobový neologizmus „pithartovskí vciťovatelia“, ktorým autor dokresľoval svoju nechuť k politikom, ktorí sa snažili o politiku rešpektujúcu slovenského partnera. Český premiér bol charakterizovaný ako „hlavný reprezentant českej politickej rozriedenosti, zmesi ‚vciťovania sa‘, bezzásadového ustupovania.“ Česká spoločnosť „predefinovania“ svojej identity nebola schopná. Spoliehala sa na svoju početnú prevahu oproti slovenskej a na svoju ekonomickú vyspelosť a z toho vyplývajúcu politickú silu. To je jedna z kľúčových príčin, prečo sa putovanie po hradoch a zámkoch skončilo v slepej uličke návrhu dohody z Milov, ktorý neriešil podstatu problému. Predsedníctvo SNR túto dohodu aj vďaka hlasu Milana Ftáčnika za SDĽ odmietlo 12. februára 1992 podporiť. Desať členov tohto orgánu bolo za, desať proti. Revolučné politické elity jednoducho neboli schopné dosiahnuť dohodu o novej podobe spoločného štátu. O štátoprávnom usporiadaní vzťahov medzi slovenským a českým národom tak mali rozhodnúť parlamentné voľby. Ľudácke štrapácie Po novembri 1989 sa rozbehli aj diskusie, na akých tradíciách má byť v nových medzinárodnopo­litických i domácich pomeroch postavená SR. Kým v Česku bola jasná tendencia k návratu k prvej ČSR ako „zlatému veku“ českého národa a k oživovaniu masarykovskej nielen štátnej tradície, na Slovensko vtrhla téma vojnovej Slovenskej republiky. Na jednej strane sa totiž odblokovali všetky tabu a stereotypy, ktoré vyprodukoval účelový ideologický výklad najnovších dejín za komunistického režimu, a na druhej strane sa a priori nedôverovalo všetkej pofebruárovej historiografickej tvorbe. Najmä pričinením ľudáckej povojnovej emigrácie, ktorá dostala priestor prezentovať svoj historický naratív a mohla argumentovať, že ľudáci a katolíci sa stali obeťami komunizmu, do slovenského politického diškurzu prišli pokusy rehabilitovať, ba až glorifikovať prezidenta Jozefa Tisa a jeho režim. Ľudáci a neoľudáci sa prezentovali ako ľudia, ktorí vedia, čo je demokracia, a nepodľahli odnárodňovacím tlakom komunistického režimu. Došlo k akejsi negácii negácie. Po 40 rokoch monopolnej vlády KSČ vznikol priestor pre návrat agend ľudáckej politiky. Ľudáci a neoľudáci sa prezentovali ako ľudia, ktorí vedia, čo je demokracia, a nepodľahli odnárodňovacím tlakom komunistického režimu. S odvolávaním sa na „biele miesta v slovenských dejinách“ vykresľovali Tisa ako slovenského národovca, zakladateľa prvého samostatného slovenského štátu, bojovníka proti boľševizmu, organizátora blahobytu vo vojnových časoch; ako skvelého katolíckeho politika a zároveň morálneho a ušľachtilého kňaza, ako záchrancu desiatok tisíc slovenských Židov, ako obeť okolností ba dokonca ako martýra a svätca. Tiso sa začal používať ako symbol slovenskej zvrchovanosti a štátnosti. Začal sa budovať kult jeho osobnosti. Ľudácki historici za podpory významnej časti KDH, SNS i katolíckeho kléru sa netajili, že by radi presadiť nadväznosť ponovembrovej SR na tradíciu farskej republiky, ako tento štát nazval Dominik Tatarka. Bolo zrejmé, že katolícka hierarchia i kresťanskí demokrati sa nezriekli ľudáckeho odkazu. V Čechách sa to vnímalo ako úsilie o návrat slovenského národa ako takého k vojnovej Slovenskej republike a k Tisovmu odkazu, ako nový pokus „vraziť Čechom nôž do chrbta“, ako prejav nacionalizmu, xenofóbie a fašizmu. To bránilo racionálnej diskusii o rekonštrukcii zbyrokratizovanej a centralistickej federácie. Vytváralo to tiež negatívny obraz Slovenska v Európe. Jeden príklad uvádza ponovembrový minister zahraničných vecí ČSFR Jiří Dienstbier (Od snění k realitě). Pred parafovaním československo-nemeckej zmluvy sa predseda vlády SR Ján Čarnogurský a predseda SNR František Mikloško postavili proti formulácii o kontinuite ČSR od roku 1918. 16. septembra 1991 mu napísali, že sa cítia morálne zaviazaní upozorniť na existenciu Slovenskej republiky z rokov 1939 – 1945, ktorú zmienka v preambule popierala. Napriek ubezpečeniu v telefonickom rozhovore s ministrom, že KDH za zmluvu bude hlasovať, Čarnogurský poslal súkromný list nemeckému kancelárovi Helmutovi Kohlovi, že to s neuznaním kontinuity Československa myslí vážne. Mikloško zase tlmočil generálnemu konzulovi v Bratislave naliehavú prosbu nemeckému prezidentovi Richardovi von Weizsäckerovi, aby počas návštevy ČSFR nepristúpil na parafovanie zmluvy. Aj keď sa napokon toto ťažké diplomatické faux pas najvyšších predstaviteľov SR vyžehlilo, zmluva bola parafovaná a potom aj ratifikovaná, svedčí to o sile väzby reprezentácie KDH na Tisovu Slovenskú republiku. Ľudáckemu revizionizmu, ktorý vzbudzoval negatívne pocity doma, v Česku aj v Európe, bolo treba postaviť hrádzu. Zásadnú rolu mali profesionálni slovenskí historici. Museli zviesť zápas s mýtmi o Tisovi a slovenskom štáte, ktoré šírili ľudácki emigranti i niektorí domáci publicisti. Najmä Historický ústav SAV zohral obrovskú úlohu, osobitne čo sa týka zdokumentovania holokaustu na Slovensku, vyvrátenia a korekcie nepresností a ideologických stereotypov pri výklade vojnovej SR a vydávania dokumentov a pamätí z tohto obdobia. Verejná mienka na Slovensku sa napokon jednoznačne priklonila na stranu akademických historikov. Z politického hľadiska bolo mimoriadne dôležité, že po schválení prvej demokratickej ústavy SR sa 29. septembra na návrh poslancov SDĽ uzákonil deň vypuknutia SNP ako štátny sviatok. Demokratickú Slovenskú republiku, ktorej samostatnú štátnosť bolo treba dobudovať, postavila SNR na nespochybniteľnej slovenskej a zároveň európskej tradícii antifašistickej rezistencie.   Autor je bývalý politik a diplomat. Text je přavzatý z webu Pravda.sk.

Čas načtení: 2021-06-28 21:38:23

Slovenská strela zpátky na kolejích

Když jsem byl se synkem před třemi lety na výletě v Muzeu Tatry Kopřivnice, fotili jsme si omšelou Slovenskou strelu a bylo nám, asi jako všem, líto, že tam stojí tak sama, opuštěná, zapomenutá… No to jsme ale netušili, že.. .. tou dobou už probíhala papírová fáze projektu, jehož výsledek se zhmotnil v nedávné době. ... Přečíst celý článek > The post Slovenská strela zpátky na kolejích first appeared on Elektronický Ott.

Čas načtení: 2021-08-10 23:11:40

Slovenská WY Group pokračuje v nákupech hostingů, další akvizicí je ONEbit

Koncem května jsem psal článek, že WY Group koupila Savana a teď společnost vydala zprávu o další úspěšné akvizici. Tentokrát se jí podařilo získat ONEsolution s.r.o., hostingovou společnost, kterou známe pod značkou ONEbit. WY Group Slovenská společnost WY Group vznikla v roce 2014 spojením slovenských hostingů Webglobe a Yegon. Na český trh vstoupila v roce… Pokračovat ve čtení Slovenská WY Group pokračuje v nákupech hostingů, další akvizicí je ONEbit The post Slovenská WY Group pokračuje v nákupech hostingů, další akvizicí je ONEbit appeared first on cn130.com.

Čas načtení: 2021-07-01 00:52:28

Slovenská WY Group přikoupila do svého portfólia hostingů společnost Savana

Slovenská společnost WY Group je u nás dobře známá. Stojí za ní investiční fond Sandberg Capital. Postupně skupuje české a slovenské hostingy. Vznikla v roce 2014 spojením slovenských hostingů Webglobe a Yegon. V listopadu 2019 koupila jeden z největších českých hostingů Ignum. V březnu 2020 do svého portfólia přidala Stable. V září 2020 pak ještě… Pokračovat ve čtení Slovenská WY Group přikoupila do svého portfólia hostingů společnost Savana The post Slovenská WY Group přikoupila do svého portfólia hostingů společnost Savana appeared first on cn130.com.

Čas načtení: 2024-10-15 12:04:14

Je to OFICIÁLNE: Pošta definitívne mení cenník (ceny platné k 1. 1. 2025)

Slovenská pošta definitívne zdražie. Predstavila nový cenník a žiadna sláva to nie je. Takéto ceny budú platiť od 1. januára 2025! The post Je to OFICIÁLNE: Pošta definitívne mení cenník (ceny platné k 1. 1. 2025) appeared first on AndroidPortal.sk.

Čas načtení: 2025-01-15 15:38:05

Jaký je minimální vklad v licencovaných online kasinech?

Jaký je minimální vklad v licencovaných online kasinech? redakce St, 01/15/2025 - 15:38 Zábava Klíčová slova: platební metody v kasinu Česká kasina pro Slováky vklad v kasinu 1 EURO Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Minimální vklad v oblíbených online kasinech pro hráče ze Slovenska Hráči na Slovensku by si měli vybrat kasino, které nabízí konkurenční minimální vklady, aby se snížilo riziko a zajistil se pohodlný herní zážitek. Například, Česká kasina pro Slováky často nabízejí výhodné podmínky, včetně minimálních vkladů od 5 do 20 eur, což je činí atraktivními pro široké publikum. Je také vhodné zvážit, že minimální vklady mohou záviset na použitém platebním systému, protože různé způsoby doplňování účtu mají různé podmínky a limity. Srovnání minimálních vkladů ve slavných kasinech Různé platformy pro online hazardní hry mají své vlastní minimální vklady, které se mohou lišit v závislosti na typu hry nebo regionu. Například v některých mezinárodních spojích minimum vklad v online kasinu 1 euro je standard, který přitahuje začátečníky a hráče s nízkým rozpočtem. V jiných kasinech může minimální částka začínat od 10 eur a výše. Pamatujte, že nízké minimální vklady mohou být atraktivní pro začátečníky, ale mohou omezit přístup k bonusům a akcím. Jak místní platební systémy ovlivňují minimální vklad? Místní platební metody, jako jsou bankovní karty nebo elektronické peněženky, mohou nabízet nižší minimální vklady ve srovnání s mezinárodními metodami. To platí zejména na Slovensku, kde místní hráči často volí pohodlné a rychle zpracované transakce prostřednictvím systémů jako Skrill nebo Neteller. Výběr vhodné platební metody může výrazně ovlivnit minimální výši vkladu v online kasinu. Jak si vybrat kasino s požadavky na minimální vklad Výběr kasina s minimálními vklady závisí na preferencích hráčů a rozpočtu, který jsou ochotni na hru vyčlenit. Hráči by měli vzít v úvahu podmínky pro provádění vkladů a porovnávat kasina podle těchto parametrů, aby vybrali to nejziskovější. Je také důležité podívat se na bonusové nabídky, které mohou být dostupné s minimálními vklady, a vzít je v úvahu při výběru kasina.   Výhody a nevýhody nízkého minimálního vkladu Minimální vklad v online kasinu je důležitým aspektem, který přímo ovlivňuje výběr hráčů. Nízký minimální vklad má výhody i nevýhody, které je třeba zvážit, než začnete hrát. Výhody pro začátečníky a malé hráče Nízký minimální vklad zpřístupňuje online kasina začátečníkům a hráčům s omezeným rozpočtem. Možnost začít s malou částkou snižuje finanční rizika, což je důležité zejména pro ty, kteří svou cestu hazardem teprve začínají. Hráči mohou testovat různé hry, prozkoumávat platformu a experimentovat s různými strategiemi bez výrazných finančních ztrát. Pro malé hráče je nízký vklad šancí zapojit se do hazardních her bez nutnosti velkých investic. Nevýhody nízkého minimálního vkladu pro kasina a hráče U kasin mohou nízké minimální vklady vést ke zvýšení počtu transakcí, což způsobuje dodatečné provozní náklady. Kromě toho mohou být minimální vklady omezeny pro účast v některých propagačních nebo bonusových programech. To omezuje přístup hráčů k lukrativním nabídkám. Pro hráče nemusí nízký vklad vždy zaručit přístup k plným bonusům nebo možnost hrát s vysokými sázkami, což omezuje váš potenciál výdělku. Důležité jsou také platební metody v kasinu, protože na nich může záviset minimální výše vkladu a pohodlí transakcí. Jak minimální vklad ovlivňuje herní strategie? Minimální vklad může mít dopad na strategie hráčů, protože nízký vklad omezuje velikost sázek a počet odehraných kol. To může ovlivnit vaše strategie a herní styl. Například hráči s omezeným vkladem často preferují opatrnější přístup a neriskují velké sumy při hledání velkých výher. Zatímco vyšší vklady mohou hráčům umožnit používat agresivní strategie, jako je zvýšení sázek, aby kompenzovaly možné ztráty.   Licence a bezpečnost: Proč je minimální vklad v licencovaných kasinech bezpečný? Licence není jen ukazatelem spolehlivosti kasina, ale také zárukou, že splňuje všechny požadavky na bezpečnost a integritu. Hráči se při výběru licencovaného kasina mohou spolehnout na to, že jejich prostředky jsou chráněny a že jsou splněny všechny zákonné normy. Role licencí při zajišťování spravedlnosti a bezpečnosti Licencovaná kasina jsou povinna dodržovat přísné bezpečnostní standardy, které chrání hráče před podvody. Licence zajišťuje, že kasino používá certifikovaný software, který minimalizuje riziko manipulace s výsledky hry. Kromě toho musí licencovaná online kasina chránit osobní a finanční údaje hráčů pomocí moderních metod šifrování. Tato opatření zabraňují úniku dat a zajišťují bezpečné transakce. Ověřená online kasina na Slovensku s nízkými vklady Na Slovensku existuje několik licencovaných online kasin, která nabízejí hráčům dostupné minimální vklady. Tato kasina splňují přísné bezpečnostní požadavky, nabízejí širokou škálu platebních systémů, nízké minimální vklady a transparentní herní podmínky. Hráči ze Slovenska si mohou být jisti, že jejich finanční prostředky jsou v bezpečí a že samotná kasina splňují všechny regulační požadavky stanovené regulačními orgány. Příklady takových kasin zahrnují platformy s ověřenými licencemi a známé značky na trhu.   Tipy pro výběr kasina s minimálním vkladem Výběr vhodného kasina s minimálním vkladem vyžaduje pečlivý přístup a analýzu. Hráči ze Slovenska by měli zvážit nejen velikost minimálního vkladu, ale také podmínky s ním spojené, jako je přístup k bonusům, výběr her a pohodlnost platebních metod. by měli zvážit nejen velikost minimálního vkladu, ale také podmínky s ním spojené, jako je přístup k bonusům, výběr her a pohodlnost platebních metod.       Hodnocení kasina na základě minimálních vkladů a bonusů Při výběru kasina se vyplatí zvážit nejen minimální vklad, ale také bonusové programy s ním spojené. Mnoho kasin nabízí atraktivní uvítací bonusy i pro malé vklady, jako jsou bezplatná otočení nebo dodatečné prostředky na účtu. Pečlivě si však prostudujte podmínky bonusů. Mohou obsahovat omezení sázek, sázek nebo podmínek použití, které mohou ovlivnit jejich skutečný prospěch. Jak najít nejlepší nabídky pro hráče ze Slovenska Hráčům ze Slovenska se doporučuje vybírat kasina, která nejenže nabízejí nízké minimální vklady, ale také podporují místní platební systémy. Měli byste si prostudovat hodnocení a recenze, abyste pochopili, která kasina nabízejí nejlepší nabídky pro místní hráče. Je také dobré sledovat sezónní akce a nabídky, které vám umožní ušetřit nebo získat další výhody provedením minimálního vkladu. Důležitost kontroly licenčních a vkladových podmínek Licence kasina je hlavním kritériem výběru. Zaručuje bezpečnost a dodržování pravidel. Hráči by si měli ověřit na oficiálních webových stránkách kasina, zda mají licenci, a přečíst si podmínky pro provedení vkladu, včetně minimálních částek a poplatků. Spolehlivá kasina vždy transparentně informují o licenci a pravidlech spojených s doplňováním účtu, což je důležité zejména pro úsporu finančních prostředků a ochranu dat.   Přidat komentář Minimální vklad v online kasinu je částka, kterou musí hráč vložit na svůj herní účet, aby mohl začít hrát. Pro mnoho uživatelů se vyplatí vědět, jak toto nastavení ovlivňuje jejich hru a jaké výhody či omezení poskytuje. Navíc musíte mít na paměti, že minimální vklad se může výrazně lišit v závislosti na kasinu a jeho zásadách. To platí zejména pro hráče na Slovensku, kde může být výběr online kasin s atraktivními podmínkami velký. Pojďme se podívat na hlavní body, které byste měli zvážit při výběru kasina, abyste se nesetkali s neočekávanými požadavky na vklad.

Čas načtení: 2024-02-27 20:55:09

Halapin, Jozef

Autor: buko1 Datum: 27.02.2024 20:55:09 Příjmení:Surname:HalapinHalapinJméno:Given Name:JozefJozefJméno v originále:Original Name:Jozef HalapinFotografie či obrázek:Photograph or Picture:-Hodnost:Rank:plukovníkColonelAkademický či vědecký titul:Academic or Scientific Title:Ing.MSc.Šlechtický titul:Hereditary Title:--Datum, místo narození:Date and Place of Birth:12.03.1942 Čeľovce / 12.03.1942 Čeľovce / Datum, místo úmrtí:Date and Place of Decease:22.04.2023 Bratislava DD.MM.RRRR Bratislava Nejvýznamnější funkce:(maximálně tři)Most Important Appointments:(up to three)- náčelník raketového vojska a delostrelectva 13. tankovej divízie (1981-1985)- veliteľ 3. delostreleckého pluku (1976-1981)- chief of rocket forces and artillery of 13th Tank Division (1981-1985)- commander 3rd Artillery Regiment (1976-1981)Jiné významné skutečnosti:(maximálně tři)Other Notable Facts:(up to three)--Související články:Related Articles:Zdroje:Sources:vojvet.skwww.bezpzlozky.eu

Čas načtení: 2024-03-20 00:00:00

Publikácia plná čarovných fotografií: Takto Dunajskú Stredu ešte nepoznáte

Dunajská Streda, mesto ležiace v srdci Žitného ostrova, má bohatú históriu a kultúrnu tradíciu, vďaka čomu je jedným z najzaujímavejších miest južného Slovenska. Okrem svojej polohy v jednej z najúrodnejších oblastí Slovenska, je Dunajská Streda známa aj vďaka svojmu termálnemu parku, ktorý je lákadlom pre návštevníkov z celého Slovenska aj zo zahraničia. Práve sem sa tentokrát zatúlali naši čarovní fotografi, aby pre nás pripravili foto-publikáciu tých najkrajších častí tejto časti Slovenska.

Čas načtení: 2024-08-07 14:31:01

Destrukce slovenské kultury v přímém přenosu: Ministryně posílá bodyguardy s výpověďmi

Padesát sedm tisíc lidí. Tolik už jich podepsalo výzvu, kterou teprve včera uveřejnili čtyři slovenští umělci. Výtvarník Martin Šútovec, herečka Zuzana Fialová, spisovatel Michal Hvorecký a herec Richard Stanke chtějí okamžité odvolání Martiny Šimkovičové z postu ministryně. „Šimkovičová nikdy nechápala a dodnes nepochopila, že úkolem ministerstva není ničení resortu a šikanování lidí z kulturní a umělecké komunity, ale jeho zvelebování a vytváření příznivé atmosféry a podmínek pro svobodnou a tvůrčí kulturu. Za téměř rok ve funkci nedokázala nabídnout nic jiného než destrukci svěřeného resortu,“ píší v petici. Skandální vyjádření Ta následuje vlnu podivných vyjádření, které Šimkovičová pustila do světa v rozhovoru pro web Topky.sk předvedla výroky, které bychom spíše čekali od nacistických lídrů za druhé světové války. Na paškál si vzala LGBT komunitu. Podle jejího blouznění má totiž na svědomí vymírání bílé rasy. „Vezměte si ideologickou agendu LGBTI. Vždyť oni nepřipustí jiný náýzor. Oni nepřipustí, že mohou být i heterosexuálové. Oni si stále hájí tu svou skupinu. To jsou homofobové, my nejsme homofobové vůči nim,“ pletla si pojmy s dojmy Šimkovičová. To nejhorší však teprve mělo přijít. Nacionalistická nákaza s proruským odérem se může rozšířit i k nám. Fico ukázal cestu Číst více Bizarní výpovědi šéfům kultury Po návratu z dovolené, kde zřejmě přemýšlela, jak konečně pozvednout slovenskou kulturu, začala nevídaným způsobem odvolávat šéfy nejvýznamějších kulturních institucí. O tom, jak to probíhalo, informoval v rozhovoru pro Denník N. „Dozvěděl jsem se to brzy ráno, když mi doma zazvonil zvonek. Otevřel jsem dveře a za nimi stála úřednice ministerstva kultury se dvěmi stokilovými chlapy. Oznámila mi, že mi přinesla odvolávací dekret, dala mi ho do rukou a následně mi popřáli pěkný den,“ popisuje bizarní situaci s odvoláním generální ředitel národního divadla. Důvodem má být třeba jeho odvolání ředitelky baletu či fakt, že při dětském představení v divadle spadl lustr. Tím ale čistky nekončí. Dnes ráno Šimkovičová odvolala podle informací slovenských Hospodářských novin také šéfku národní galerie Alexandru Kusú. Mezitím podpisy na petici za odvolání ministryně přibývají. Politická vůle pro její odvolání ale zřejmě není a tak není jisté, jaké další rány bude muset slovenská kultura pod taktovkou bizarní osobnosti Šimkovičové utrpět. Rozhodně to totiž není první problém, který Šimkovičová vytvořila. První petice nepomohla Téměř dvě stě tisíc lidí podepsalo výzvu podobnou té současné už začátkem roku, s ministryní to však ani nehlo. Tehdy lidem vadilo, že ministryně zrušila zákaz spolupráce s Ruskem a Běloruskem  po útoku na ukrajinu, nebo že peníze, které byly určené pro boj s ruskými dezinformacemi přesunula na opravu střechy Slovenské filharmonie. Dlouhodobě se také vymezovala proti angažmá umělců ze zahraničí ve slovenských kulturních institucí. „Kultura slovenského lidu má být slovenská, slovenská a žádná jiná. Tolerujeme jiné národní kultury, ale naše kultura není směsí jiných kultur," zní jeden z jejích legendárních výroků. Extrémní národovectví je nová hrozba, máme se bát? Krajní pravice zvedá hlavu Číst více Dcera v rakouské škole Jak se také dříve ukázalo, její boj za zachování slovenské kultury končil přesně na jejím prahu. Její nejmladší dcera totiž chodila do elitní rakouské školy, kde byla slovenština vedená jako nepovinný předmět. To s výroky samozvané obránkyně slovenské kultury rozhodně nekorespondovalo. Nakonec školu své dcery změnila až letos v květnu poté, co o tom slovenská média napsala a poukazovala na zřejmý rozpor v tom, co Šimkovičová říká a dělá. KAM DÁL: Omezování alkoholu v režii Pirátů je politická sebevražda. Češi na to nejsou připraveni

Čas načtení: 2024-02-15 00:00:00

Čarovný Veľký Krtíš: Fotopublikácia, ktorá vás zavedie do srdca Slovenska

Veľký Krtíš, pôvabné mesto v Banskobystrickom kraji, je považované za významné centrum južného Slovenska. Toto mesto, ktorého história siaha hlboko do minulosti, je známe nielen svojou bohatou históriou, ale aj množstvom zaujímavých miest a atrakcií, ktoré pritiahnu pozornosť návštevníkov nielen z rôznych častí Slovenska, ale aj zo zahraničia. Práve sem sa tentokrát zatúlali čarovní fotografi, aby pre nás pripravili fotopublikáciu tých najkrajších častí tohto kúta Slovenska.

Čas načtení: 2024-01-31 00:00:00

Objavte kúzlo Gelnice: Mesto, ako ho ešte nepoznáte

Gelnica, malebné mesto v Košickom kraji, je považované za dôležité centrum východného Slovenska. Toto mesto, ktorého história siaha až do stredoveku, je známe nielen svojou bohatou minulosťou, ale aj radom zaujímavých miest a atrakcií, ktoré lákajú turistov z rôznych častí Slovenska aj zo zahraničia. Práve sem sa tentokrát zatúlali naši čarovní fotografi, aby pre nás pripravili fotopublikáciu tých najkrajších častí tohto kúta Slovenska.

Čas načtení: 2019-10-29 08:32:57

Literární vyhlídky (29. října až 3. listopadu)

Z četných literárních pozvánek pro tento týden si dovolujeme upozornit na středeční debatu Literárních novin nad Knihou měsíce, která bude věnována novému románu Bianky Bellové Mona. Zajímavou diskusi slibuje také dvoudenní konference Listopadové proměny: Česká a slovenská literatura v kontextu roku 1989, pořádaná v Ústavu pro českou literaturu. Ochuzeni nebudete ani o tipy na zajímavé knižní a audioknižní novinky.   POZVÁNKY 29. 10. Praha / V 17.30 zavítá do pobočky MKP na Proseku dvojice českých literátek – těšit se můžete nejen na Teorii podivnosti spisovatelky, publicistky a rozhlasové redaktorky Pavly Horákové, ale i na flamenkové Tance básnířky, recenzentky a editorky Simony Rackové. Praha / Od 18 hodin se v oddělení naučné literatury Městské knihovny v Praze uskuteční další z cyklu přednášek Světová poezie, pořádaného pod patronací Básnířky města Prahy Sylvy Fischerové a věnovaného zejména epické poezii v různých dobách a kulturách: od indické Mahábháraty přes Homéra a Vergiliovu Aeneidu až po Apollinairovo Pásmo. Tentokrát vystoupí Olga Lomová s přednáškou na téma Tu Fu. Praha / V 19 hodin proběhne v klubu Zázemí křest knihy daruj mi dar plačícího boha (Biblion 2019). K nedožitým 90. narozeninám Dorothee Sölle poprvé v češtině vychází výběr z poezie této pozoruhodné německé teoložky v překladu Magdaleny Šipky. O autorce a jejím díle promluví doc. Ivan Štampach, ukázky básní přečte Magdalena Šipka a Jan Škrob. Praha / Od 19.30 nabídne kavárna Fra autorské čtení laureátů česko-slovenské soutěže Básne / Básně 2019. Moderuje Michal Tallo. Trutnov / Ve 20 hodin zavítají do Kina Vesmír spisovatelé Ondřej Hübl a Petr Stančík, aby zde představili svou nejnovější tvorbu a podebatovali se čtenáři třeba o tom, jaké to je dostat cenu Magnesia Litera nebo zda je lepší mít pseudonym.   30. 10. Praha / Ve dnech 30. a 31. října se v Ústavu pro českou literaturu AV ČR bude konat dvoudenní konference Listopadové proměny: Česká a slovenská literatura v kontextu roku 1989, kterou ÚČL AV ČR pořádá společně s Ústavem slovenskej literatúry SAV. Více informací o konferenci naleznete ZDE. Praha / Ve středu všechny srdečně zveme na další debatu nad Knihou měsíce října podle redakce Literárních novin, věnovanou tentokrát novému románu Bianky Bellové Mona (Host 2019). Diskuse proběhne v prostoru naučné literatury Ústřední knihovny (Městská knihovna v Praze, Mariánské nám. 98/1) a kromě šéfredaktora LtN Petra Bílka coby moderátora se jí zúčastní Klára Fleyberková, slovesná dramaturgyně ČRo 3 – Vltava a redaktorka knihy Mona, a Jan M. Heller, literární kritik, editor, překladatel a ředitel Nakladatelství AMU. Rozhovor s autorkou si můžete přečíst ZDE. Brno / Od 18 hodin pořádá Moravská zemská knihovna Severský literární salón s Auður Avou Ólafsdóttir. Do moravské metropole zavítá jedna z nejznámějších a nejoceňovanějších islandských spisovatelek současnosti, která loni obdržela Cenu Severské rady za literaturu za román Nad propastí byla tma (2018) – více ZDE. Kromě něj se čeští čtenáři měli příležitost seznámit s dalšími dvěma jejími knihami, Výhonkem osmilisté růže (2012) a Listopadovými motýly (2017). Debatě s autorkou bude předcházet představení toho nejlepšího, co nabízí současná islandská literatura v českých překladech. Moderuje Jan Marek Šík, ukázky přečte herečka Kateřina Jebavá. Tlumočeno autorčinou překladatelkou do češtiny Martinou Kašparovou. Praha / V 18 hodin nabídne Akademie výtvarných umění v Praze pořad nazvaný Posledních 30 let emancipace / Literární sekce _ AVU 220. V anotaci akce se píše: „Tělo Akademie a její druhý jazyk. Jazyky poezie, principy slovesné živelnosti, hybná síla řeči namířená k místům, která se objevují jinak než v laboratoři akademické reflexe. Odstředivé zkoumání jazyka: od pevného jádra k tekutému okraji významu. Přehlídka současné poezie z AVU jako performativní slovník živých jazyků.“ Vystoupí Kristina Lániková, Axis (Elena Pecenova, Marie Feryna), Michal Blecha, Ondřej Buddeus, Jakub Štourač, Stanislav Zábrodský, Laura Trenčanská, Tomáš Vaněk, Susanne Kass, Boris Ondreička.   31. 10. Praha / Od 17 hodin proběhne v Americkém centru křest audioknihy Povídky na tělo (Tebenas 2019). Šestnáct příběhů z pera Martiny Formanové načetlo sedmnáct interpretů. Najdete mezi nimi osvědčené profesionály, stejně jako několik jmen nových či překvapivých. Některé z nich budete moci potkat osobně na křtu. Praha / V 17 hodin zavítá do Národní knihovny ČR spisovatelka Věra Nosková, aby zde představila svou novou knihu Život není korektní (Klika 2019), obsahující patnáct delších povídek inspirovaných příběhy, které jsou svědectvím o životě, myšlení, citech a pošetilostech současníků. Praha / Od 19 hodin se ve Vzducholodi Gulliver (DOX) uskuteční diskuse na téma Proč utíkáme pryč z každodenního života? Proč prcháme z civilizace? A jak do toho všeho zapadají módní lifestylové koncepty hygge, lagom či sisu ze Skandinávie? Pozvání přijala islandská spisovatelka Auður Ava Ólafsdóttir, držitelka prestižní Ceny Severské rady za literaturu a autorka románů Výhonek osmilisté růže, Listopadoví motýli a Nad propastí byla tma, a dánská spisovatelka a psycholožka Andrea Hejlskov, autorka knihy Náš velký útěk, knižně vydaných zápisků z jejího blogu o životě ve švédské divočině. Moderuje Helena Stiessová, tlumočeno do češtiny. Praha / V 19 hodin zavítá do Božské Lahvice básník Jan Škrob, který zde přečte ukázky ze své nejnovější básnické sbírky Reál, nominované letos na Cenu Jiřího Ortena. Zazní ale i jeho nové, environmentálně laděné básně. Večer uzavře diskuse s autorem. Moderuje Matěj Senft. Praha / Od 19 hodin proběhne v Goethe-Institutu křest nového překladu Rilkova Korneta (Kētos 2019). Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilkeho, jejíž první verzi napsal Rainer Maria Rilke, když mu bylo 23 let, je v německojazyčném prostředí cosi jako Máchův Máj u nás: Kultovní báseň o mladé lásce a zbytečné smrti, složená s nejvyšší zvukomalebností a „moderní“ obrazotvorností. Česko-rakouský filolog, básník a překladatel Ondřej Cikán, představí svůj nový český překlad Rilkova Korneta a pohovoří se znalkyní Rilkova díla Alenou Bláhovou. Moderuje Tereza Semotamová.   1. 11. Praha / V 18 hodin začne u fontány na Náměstí Kinských komentovaná procházka nazvaná Prahou ve stopách Penttiho Saarikoskiho. Na přelomu let 1966 a 1967 strávil několik týdnů v Praze finský prozaik, básník a překladatel Pentti Saarikoski. Ve Finsku už tehdy patřil k hlavním hlasům nastupující spisovatelské generace, ale většina ho přesto znala spíš jako nevázaného bohéma, zaníceného levicového aktivistu, pověstného sukničkáře a nepolepšitelného alkoholika, kterého tato neřest nejednou přivedla na hranici deliria. Do Prahy Saarikoski vyrazil, aby se zde setkal se svou tehdejší láskou, východoněmeckou básnířkou Sarah Kirsch. Čekání si zkracoval alkoholem, bloumáním po městě, rozhovory s místními i s cizinci, a především psaním nekonvenčních deníkových záznamů, které finsky vyšly poprvé roku 1967 a od té doby si našly desítky tisíc nadšených čtenářů. Česky vyšel Čas v Praze (Aika Prahassa) poprvé roku 2017 v nakladatelství dybbuk. Po stopách Saarikoskiho pražského pobytu a jeho neotřelého textu se vydáte s českou překladatelkou Lenkou Fárovou, cestou vás bude čekat několik zastavení a čtení ze Saarikoskiho knihy Čas v Praze v podání herce Libora Stacha. (Zájemce organizátoři prosí o rezervaci účasti na procházce e-mailem na info@skandinavskydum.cz. Počet účastníků je omezen.) Praha / Od 19 hodin se v Kavárně Liberál uskuteční autorské čtení Jana Štolby z jeho nového románu Nezastavitelný den (Cherm 2019), filozoficko-erotické grotesky z filmově-sportovního prostředí, která vypráví příběh navrátilce z polovičatého exilu, nepříběh z rozhraní dvou epoch a prostorů, domovského zde – a důvěrně blízkého, věčně vysnívaného jinde. {loadmodule mod_tags_similar,Související} NOVÉ (AUDIO)KNIHY První básnická knížka básníka, pedagoga a vynikajícího nakladatelského editora Marka Staška, nesoucí název Texty o domě a událostech (Pavel Mervart 2019) vznikla v první polovině osmdesátých let – a přitom dodnes nebyla řádně vydána. V roce 1991 ji jako dnes již zcela nedostupnou bibliofilii v několika výtiscích vydal Jiří Suchý ve svém nakladatelství Klokočí na volných listech, tu ovšem při nejlepší vůli není možno považovat za vydání. Marek Stašek se ve své prvotině představuje jako velice pečlivý, jemný básník s citem pro všední skutečnost, výrazově přesný, civilní a přitom nezastírající své tíhnutí k epice, k vyprávění příběhu, k zachycení skrytě dramatického děje. Sbírka je na první pohled nenápadná, psaná zdrženlivě, o to více však po letech vynikne v kontextu doby, v níž vznikala. Již samotný fakt, že nemohla být v době svého vzniku vydána tiskem, svědčí o tom, že za Staškovými věcnými pozorováními je skryt mnohem širší obraz doby, než by se na první pohled mohlo zdát. Autor v této knize nalezl svou výrazovou polohu, svůj jazyk a básnickou nenapodobitelnost, které pak dále rozvíjel ve své tvorbě. Svazkem Magorova oáza (Torst 2019) se uzavírá vydávání díla Ivana M. Jirouse v nakladatelství Torst. Svazek obsahuje časopisecky publikovaný cyklus Na Oáze, množství drobných textů z let 1997–2011 a též všechny Jirousovy rozhovory z daného období. Ve své první části je svazek doplněn texty vzniklými před rokem 1997, které nebyly obsaženy ve výboru Magorův zápisník. Vznikla tak obsažná kniha, která umožňuje čtenářům číst spolu s pěti předchozími svazky Jirousovo dílo jako celek, jako jedno ze stěžejních děl poválečné české literatury. Knihu k vydání připravila a ediční poznámku napsala Adéla Petruželková, úplnou bibliografii Jirousova nebeletristického díla sestavil Michael Špirit, jmenný rejstřík sestavila Eva Vrabcová. Ivana Dobrakovová píše s lehkostí o věcech neobyčejně těžkých a komplikovaných, ať už jsou to milenecké vztahy, nebo zvláštní rodinné vztahy a vazby či základní postoje k životu. V Matkách a kamioňácích (Argo 2019), za něž letos získala Cenu Evropské unie za literaturu a které do češtiny přeložila Martina Bekešová, popisuje pět rozdílných životních osudů mladých žen, jejich vztahy k mužům, dětem, vlastní sexualitě, k tělu a ke svému okolí, přičemž jejich hlediska a názory na různé životní zkušenosti se liší a jsou z velké části ovlivněny jejich minulostí. Všechny mají určující a někdy problematický vztah s matkou. Tři novely se odehrávají v Bratislavě, další dvě v italském Turíně, volně na sebe navazují tématem nemoci a traumat. Kniha Zánik pražského ghetta (Pražské příběhy 2019) přináší novelu spisovatele Josefa Veselého, která začíná takřka domáckým líčením poměrů v někdejším židovském městě, nyní páté pražské čtvrti, postupně se však mění ve strhující líčení, jež nabízí skvělé popisy zániku ghetta a jeho leckdy podivných postav. Zánik pražského ghetta vyšel poprvé v roce 1917 a podobnost se slavným románem Gustava Meyrinka Golem nelze přehlédnout. Josef Veselý vykresluje dnes již neexistující domy a ulice. V jeho líčení se střídají obrazy plné vášní, alkoholu a prostituce. Vše vrcholí brutální a bezohlednou asanací starého židovského města vylíčenou očima zdejších obyvatel. Druhý text, Krvavé historky z ghetta aneb Nezapomenutelný večer doktora Preiningera, současného autora Dana Hrubého pak seznamuje čtenáře s poměry, jaké v ghettu panovaly, i debatou, jež se kolem asanace vedla. Kniha laureátky Nobelovy ceny za literaturu Světlany Alexijevičové s názvem Modlitba za Černobyl je sestavena z rozhovorů s lidmi, jejichž život černobylské neštěstí zásadně ovlivnilo, s vdovami po hasičích, kteří byli jako první bez jakékoliv ochrany posláni hasit hořící elektrárnu, s mobilizovanými vojáky nasazenými v obrovském měřítku, často nesmyslně, na likvidaci následků katastrofy, s vysídlenými rolníky, vědci, kteří měli zakázáno informovat obyvatelstvo, stranickými pracovníky, kteří zbytečně a marně čekali na pokyny shora. Můžeme ji číst jako varování před technologickou apokalypsou, ale i jako obžalobu komunistického režimu, jehož vinou byla černobylská elektrárna postavena fušersky a s nedostatečnou precizností a který v okamžiku, kdy bylo potřeba rázně jednat, lhal vlastním lidem, rozsah celého neštěstí zastíral a svou nečinností a nekompetentností zapříčinil smrt tisíců lidí. Audioknižní verzi, kterou nyní v digitální podobě vydala Audiotéka (délka nahrávky 14 hodin 30 minut), načetli Lucie Kožinová, Zdeněk Mahdal, Eliška Beňová a Matěj Macháček. Rozsáhlý román Radky Denemarkové Hodiny z olova, inspirovaný autorčinými pobyty v Číně, který ve své knižní podobě letos získal ocenění Magnesia Litera pro Knihu roku, nyní vydalo nakladatelství Host ve spolupráci s Audiotékou jako audioknihu v digitální podobě (délka nahrávky 29 hodin a 28 minut) a v podání Šárky Vondrové a Luboše Ondráčka. Do osudu několika rodin odlišných generací z evropských zemí i sociálních vrstev zasáhne tatáž rozhodující věta. Český podnikatel, jeho manželka a dospívající dcera, ruský diplomat, francouzský literát, studentka kaligrafie, kuchař a řada dalších hrdinů. A jejich rodinná traumata, krize středního věku, vyhoření nebo puberta. Poutníci a cestovatelé, kteří odjeli do Číny, aby si uklidili ve svém životě, ale jejich svět se dál rozpadá. Něco nenávratně ztrácejí a sami nejsou s to to pochopit. Hledají pevný bod v minulém životě, ale nevědí, na co si vzpomenout. A tak jako v jejich soukromých příbězích dochází k dramatickému zlomu, něco podstatného se láme a mění v osudech nás všech. Starý svět Evropy končí a nikdo netuší, co začíná. A tak jako každá z postav románu zažije mezní situaci jako existenciální a osobní zkušenost, prožíváme „hodinu z olova“ také všichni společně. Lidé se stahují do sebe a začíná éra rezignované apatie, demoralizace, éra šedivé totalitně konzumní každodennosti. Ale stále ještě existuje čin. Jenom je důležité sledovat znamení.

Čas načtení: 2024-02-28 21:38:00

Další díl sporu Čaputové s Ficem: Soud pozastavil platnost části změn v trestním právu

Slovenský ústavní soud pozastavil platnost části změn v trestním právu, které kritizovaly instituce Evropské unie, slovenská opozice i prezidentka Zuzana Čaputová. Informovala o tom dnes slovenská televize Markíza. Podle listu Denník N se rozhodnutí ústavních soudců týká plánovaného snížení trestních sazeb a zkrácení promlčecích dob trestných činů, což patří ke klíčovým částem novely. List dodal, že soud naopak nepozastavil platnost ustanovení o zrušení elitního útvaru prokuratury, který by měl zaniknout 20. března. Čaputová, jež podobně jako slovenská opozice podala ústavnímu soudu podnět k přezkoumaní schválené novely trestního zákoníku a souvisejících zákonů, v diskusi Denníku N řekla, že ji dnešní rozhodnutí ústavního soudu těší.

Čas načtení: 2024-03-12 13:14:59

Slovenská policie využívá drony i ve městech. Natočí každý přestupek a řidič o tom nemá ani ponětí

Policejní drony nejsou ani v Česku žádnou novinkou. Tuzemská policie je pravidelně využívá pro dohled nad dálničním provozem, kdy kontroluje hlavně zákaz předjíždění nákladních aut. Slovenská policie ale tohoto nenápadného policejního parťáka bere i do města. Drony jsou pro policii velkým přínosem, pro řidiče zase velkým strašákem. Většinou o nich nevíte a nedáváte si dostatečný […]

Čas načtení: 2024-03-14 18:26:00

Veřejnoprávní televize a rozhlas v ohrožení? Cenzurují názory, udeřila ministryně Ficovy vlády

Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová stojí za chystanými změnami ve fungování veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS). Podle ní cenzuruje názory. Zkritizovala také mj. práci slovenských novinářů a tvrdila, že lidé stále více spoléhají na alternativní média, protože v těch z hlavního proudu se prý obyvatelé dozvědí informace jen „jediného spektra a jedné jediné pravdy“.

Čas načtení: 2024-03-14 19:02:00

Veřejnoprávní televize v ohrožení? Cenzurují názory, čílí se ministryně. Čaputová nesouhlasí

Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová stojí za chystanými změnami ve fungování veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS). Podle ní cenzuruje názory. Zkritizovala také mj. práci slovenských novinářů a tvrdila, že lidé stále více spoléhají na alternativní média, protože v těch z hlavního proudu se prý obyvatelé dozvědí informace jen „jediného spektra a jedné jediné pravdy“.

Čas načtení: 2024-03-20 00:00:00

Košice ako ste ich ešte nevideli: Nová publikácia zachystáva mesto čarovným pohľadom

Košice, druhé najväčšie mesto Slovenska, sú skutočným klenotom v srdci Európy. Toto mesto, bohaté na históriu a kultúru, ponúka návštevníkom a obyvateľom nespočetné množstvo zaujímavostí a atrakcií. Mesto známe nielen svojou históriou, ale aj radom zaujímavých miest a atrakcií, ktoré lákajú turistov z celého Slovenska aj zo zahraničí. Práve sem sa tentokrát zatúlali naši čarovní fotografi, aby pre nás pripravili foto-publikáciu tých najkrajších častí tejto časti Slovenska.

Čas načtení: 2024-04-06 22:10:01

Kiska volby hodnotí jako zásadní, Gašparovič ne. Prezident musí přinést klid, říká Schuster

Slovenská společnost se dle bývalého slovenského prezidenta Rudolfa Schustera začíná vlivem politiků rozdělovat. Nová hlava státu tak podle něj musí nastolit klid a vytvářet podmínky, aby opozice a vláda začaly spolupracovat. Také exprezident Slovenska Ivan Gašparovič míní, že by měla hlava státu hledat konsenzus. Její pravomoci jsou k tomu dostačující, nicméně by ocenil, kdyby měla legislativní pravomoc. Letošní volby podle něj přelomové nejsou. Další bývalý prezident Slovenska Andrej Kiska je však hodnotí jako zásadní. Prezident má podle něj silný mandát, protože je volený přímo občany.