Po 16letech jsem zahodil všechen kod webu a napsal celý kod znovu. Vypadá to tu +- stejně, ale pokud narazíte na něco co vám vadí tak mi o tom napište: martin@vorel.eu nebo se mi ozvěte na twitteru Začal jsem dělat change log.

Kurzy ze dne: 22.01.2025 || EUR 25,145 || JPY 15,448 || USD 24,075 ||
čtvrtek 23.ledna 2025, Týden: 4, Den roce: 023,  dnes má svátek Zdeněk, zítra má svátek Milena
23.ledna 2025, Týden: 4, Den roce: 023,  dnes má svátek Zdeněk
DetailCacheKey:d-20384 slovo: 20384
NTK má 150 nových počítačů, běží na nich Linux

<p><strong>Národní technická knihovna výrazně obměnila počítačové vybavení. Na 150 nových počítačích pro veřejnost běží linuxová distribuce Fedora.</strong></p>

---=1=---

Čas načtení: 2024-05-21 18:00:09

Nejenom Surface. Na trh míří řada nových Copilot+ počítačů se Snapdragonem X Elite

Microsoft včera odstartoval novou éru AI počítačů Kromě počítačů Surface jsme se dočkali mnoha nových zařízení od ostatních značek Ceny Copilot+ počítačů startují na 27 500 korunách Na včerejší večer nebude Intel vzpomínat rád, Microsoft totiž v předvečer vývojářské konference Build odhalil budoucnost osobních počítačů, která nese jméno Copilot+ PC. Pod tímto označením se budou prodávat počítače obsahující dostatečně výkonnou neurální jednotku pro akceleraci umělé inteligence přímo na zařízení a tu má zatím jen dvojice ARMových procesorů Qualcomm Snapdragon X Plus/Elite. První takové počítače včera představil sám Microsoft, ovšem vzápětí se roztrhl pytel se zařízeními ostatních značek. Přečtěte si celý článek Nejenom Surface. Na trh míří řada nových Copilot+ počítačů se Snapdragonem X Elite

\n

Čas načtení: 2024-03-20 15:00:47

Konference Build bude letos bez hardwaru. Nových počítačů se dočkáme dříve

Microsoft oznámil termín odhalení nových počítačů Surface Firmy se nových strojů dočkají již zítra, běžní spotřebitelé si musí ještě dva měsíce počkat Firemní stroje si zachovají stávající design, ty spotřebitelské čekají větší změny Microsoft zítra pořádá tiskovkou konferenci, na které představí nové počítače Surface. Událost nese poddtitul „New era of work“ a bude zaměřena čistě na firemní zákazníky. Spotřebitelé se nových počítačů dočkají až v květnu, krátce před vývojářskou konferencí Build. Přečtěte si celý článek Konference Build bude letos bez hardwaru. Nových počítačů se dočkáme dříve

\n

Čas načtení: 2024-05-19 08:00:00

30 hodin přehrávání videa? AI počítače se Snapdragonem X Elite nabídnou extrémní výdrž

Na internet unikly obrázky nových počítačů od Dellu Pohánět je bude procesor Qualcomm Snapdragon X Elite, který zajistí nevídanou výdrž Propagační materiály slibují až 29 hodin nepřetržitého přehrávání videa Už příští týden se dočkáme premiéry prvních počítačů nové generace s ARMovým procesorem Qualcomm Snapdragon X Elite a podporou umělé inteligence přímo na zařízení. Už v pondělí 20. května odhalí své nové stroje společnosti Microsoft a Asus, další výrobci na sebe nenechají dlouho čekat. V uplynulém týdnu se na internetu objevily jednak obrázky ARMové varianty počítačů Dell Inspirion 14 a Dell XPS 13, a také interní prezentace Dellu, která ukazuje ohromnou výhodu ARMových čipsetů oproti procesorům od Intelu. Přečtěte si celý článek 30 hodin přehrávání videa? AI počítače se Snapdragonem X Elite nabídnou extrémní výdrž

\n

Čas načtení: 2024-05-23 13:30:59

Hraní na Snapdragonu X Elite: webová stránka prozradí, které hry pojedou, a které už ne

Na počítačích se Snapdragonem X Elite si bez problémů zahrajete Čipset utáhne více než tisícovku známých her Kompatibilitu si můžete ověřit na speciální webové stránce Microsoft v tomto týdnu představil blízkou budoucnost osobních počítačů. Jmenuje se Copilot+ PC a v tuto chvíli ji reprezentuje několik notebooků s procesorem Qualcomm Snapdragon X Plus/Elite v čele s novými stroji z rodiny Microsoft Surface. Hlavními benefity Copilot+ počítačů má být vysoký výkon, dlouhá výdrž na jedno nabití a samozřejmě podpora umělé inteligence přímo na zařízení. Přechod na ARMovou architekturu by navíc měl být výrazně hladší než v minulosti. Přečtěte si celý článek Hraní na Snapdragonu X Elite: webová stránka prozradí, které hry pojedou, a které už ne

\n

Čas načtení: 2024-05-28 09:00:05

Největší AI novinku Copilot+ počítačů se podařilo rozjet na nepodporovaném hardwaru

Nadcházející hlavní verze Windows 11 přinese hromadu AI funkcí Oficiálně je bude možné provozovat pouze na nových procesorech s výkonnou neurální jednotkou Klíčová novinka Recall neoficiálně funguje i na starších ARMových procesorech bez neurálního koprocesoru Microsoft minulý týden odhalil blízkou budoucnost osobních počítačů, jejíž základy stojí na podpoře umělé inteligence přímo na zařízení. Pro tyto účely redmondští vymysleli novou kategorii nazvanou Copilot+ PC, do které spadají pouze ty počítače, které disponují neurální jednotkou s minimálním výkonem 40 TOPS. Pro počítače nové generace v Microsoftu připravili několik exkluzivních AI funkcí, ovšem jak se nyní ukazuje, i ty největší z nich fungují na starém a nepodporovaném hardwaru. Přečtěte si celý článek Největší AI novinku Copilot+ počítačů se podařilo rozjet na nepodporovaném hardwaru

\n

Čas načtení: 2025-01-07 16:00:28

AMD Ryzen AI Max: nejvýkonnější mobilní procesory pro Copilot+ počítače

AMD na veletrhu CES odhalilo nové notebookové procesory Ty nejlepší mají dostatečně výkonnou neurální jednotku a hodí se do Copilot+ počítačů Nejvyšší řada Ryzen AI Max podporuje až 128 GB unifikované paměti Letošní ročník veletrhu CES nás obohatil o spoustu notebookových procesorů – své novinky odhalily společnosti Intel, Qualcomm i AMD. Poslední jmenovaná firma ukázala světu nové Ryzeny, které na rozdíl od nových Intelů nedělají žádné kompromisy – poskytují ohromný procesorový výkon a zároveň disponují dostatečně silnou neurální jednotkou, aby s nimi mohlo být počítáno i do Copilot+ počítačů. Přečtěte si celý článek AMD Ryzen AI Max: nejvýkonnější mobilní procesory pro Copilot+ počítače

\n

Čas načtení: 2025-01-12 12:00:47

Už tento měsíc! Microsoft láká na zásadní novinky v rodině počítačů Surface

Microsoft na konci ledna představí nové počítače Surface pro firmy Pravděpodobně se dočkáme Surface Laptopu a Surface Pro s procesory Intel Core 200V Firemní zákazníci tak konečně dostanou přístup k výkonné umělé inteligenci V těchto dnech probíhá největší veletrh spotřební elektroniky CES, na kterém výrobci odhalují produkty ze všech možných kategorií – od prstenů až po automobily. Díky novým procesorům od Intelu, AMD a Qualcommu jsme se také dočkali spousty nových počítačů se systémem Windows, sám Microsoft ale zatím žádnými novými přístroji nepřispěl. To ale neznamená, že v Redmondu nic nechystají. Přečtěte si celý článek Už tento měsíc! Microsoft láká na zásadní novinky v rodině počítačů Surface

\n

Čas načtení: 2024-05-17 13:32:26

Jak ušetřit za licence na Windows a Office?

Jak ušetřit za licence na Windows a Office? redakce Pá, 05/17/2024 - 13:32 Počítače a Internet Klíčová slova: Microsoft Office Windows druhotná licence licence na Windows licence na Office Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Co je druhotná licence? Druhotné licence jsou softwarové licence, které byly již jednou zakoupeny, a následně přeprodány novému uživateli. Nejčastěji najdeme druhotné licence především na produkty společnosti Microsoft. Zpravidla na operační systém Windows a kancelářský balík Office. TIP: Druhotná licence na Windows 11 vás vyjde zhruba na pouhých 500 Kč. Je jejich prodej v souladu se zákonem? Proces prodeje druhotných licencí je legální a je běžnou praktikou téměř ve všech zemích Evropské unie. Právo prodávat druhotný software je zakotveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady ES o právní ochraně počítačových programů. Tato směrnice stanovuje, že se právo na šíření, a tudíž i další převod počítačových programů v rámci EU vyčerpá při prvním prodeji licence. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie z roku 2012 může majitel autorských práv k softwaru kontrolovat jeho první prodej, ale již nemůže zakázat další prodej jeho licence. Výhody druhotných licencí Největší výhodou při koupi druhotných licencí je bez pochyby jejich nízká cena. Ať už jste obyčejný domácí uživatel, nebo se chystáte zakoupit software v rámci společnosti, při koupi druhotné licence můžete výrazně ušetřit. Srovnání cen druhotných licencí pro Windows 11 Licence Cena nové licence Cena druhotné licence Ušetříte Windows 11 Home 3 490 Kč 525 Kč 2 965 Kč Windows 11 Professional 5 990 Kč 587 Kč 5 403 Kč Zdroj: dostupnysoftware.cz Srovnání cen druhotných licencí pro Microsoft Office 2021 Licence Cena nové licence Cena druhotné licence Ušetříte Microsoft Office 2021 Professional 13 990 Kč 1 797 Kč 12 193 Kč Microsoft Office 2021 pro studenty a domácnosti 3 990 Kč 1 451 Kč 2 539 Kč Zdroj: dostupnysoftware.cz Snížení tvorby odpadu Každá krabicová verze softwaru znamená další materiál, který ve výsledku končí jako odpad. Znovupoužitím licencí se tento odpad snižuje, neboť není potřeba vyrábět takové množství nových balení. To má pak přímý vliv na snížení uhlíkové stopy spojené s výrobou a distribucí fyzických nosičů (CD/DVD disků). Prodloužení životnosti softwaru Představte si, že velký korporát najednou vyřadí 500 počítačů, na kterých budou aktivní licence na operační systém Windows, a nejspíš i na soubor kancelářských programů Office. Místo toho, aby všechny tyto licence s vyřazením zanikly, se je společnost rozhodne z počítačů odhlásit a přeprodat. Tento přístup nejenže šetří náklady, ale také podporuje přemýšlení o softwaru jako o službě, nikoliv jako o produktu s omezenou životností. Pozitivní dopad na životní prostředí Dalším přínosem druhotných licencí je jejich pozitivní vliv na životní prostředí. Méně odpadu a nižší uhlíková stopa jsou jasným příspěvkem k udržitelnějším podnikatelským praktikám. Přidat komentář Obrázek: Pixabay.com Pokud se chystáte pořizovat nový počítač nebo notebook, zbystřete. Není potřeba kupovat zařízení s již předinstalovaným operačním systémem. Existuje levnější a udržitelnější alternativa v podobě druhotných licencí. Ty umožňují znovu použít stávající software, čímž je prodloužena jeho životnost a zároveň je i nepřímo redukován odpad plynoucí z výroby a následné likvidace krabicových verzí produktů.

\n

Čas načtení: 2024-06-11 12:00:43

Asus ProArt: konvertibly s puncem Copilot+ lákají na nové procesory od Qualcommu i AMD

Asus nasadil do svých konvertiblů nové procesory od Qualcommu a AMD Díky tomu se mohou pyšnit vysokým výkonem a podporou umělé inteligence Nejzajímavější z trojice novinek je tablet Asus ProArt PZ13 Minulý týden se na Tchaj-wanu odehrál počítačový veletrh Computex, na kterém společnosti AMD a Intel světu ukázaly nové procesory určené do Copilot+ počítačů. Jejich služeb okamžitě využili výrobci počítačů, přičemž nejaktivnější z nich byl jednoznačně domácí Asus. Ten před nedávnem představil první Copilot+ počítače poháněné procesorem Qualcomm Snapdragon X Plus/Elite, na Computexu k nim přidal spoustu nových strojů s novými Ryzeny. Z nové nabídky si vyberou jak kreativní uživatelé, tak i příležitostní hráči. Přečtěte si celý článek Asus ProArt: konvertibly s puncem Copilot+ lákají na nové procesory od Qualcommu i AMD

\n

Čas načtení: 2024-08-09 18:00:30

Mac mini čeká designová proměna. Počítač se výrazně zmenší a přijde o některé porty

Procesor Apple M4 má letos na podzim zamířit do čtyř nových počítačů Největší změnu prodělá Mac mini, který se dočká nového designu Počítač se zmenší do půdorysu Apple TV, výška má decentně narůst Apple letos na jaře představil novou generaci tabletů iPad Pro, kterou pohání nejnovější procesory Apple M4. Vůbec poprvé tak kalifornská firma zvolila k premiéře svého nového procesoru tablet namísto počítače. Čipset Apple M4 se nicméně dostane i do jablečných počítačů, a to dokonce už letos na podzim. Přečtěte si celý článek Mac mini čeká designová proměna. Počítač se výrazně zmenší a přijde o některé porty

\n
---===---

Čas načtení: 2023-12-23 18:17:12

Kvantové počítače

Třicet let se ve svém psaní důsledně vyhýbám kvantovým počítačům. Dnes je načase tomu udělat konec. A říct si něco víc o kvantových počítačích a otevřít jejich důsledky pro lidstvo. Tak především: proč jsem se jim tak důsledně vyhýbal? Protože se musím přiznat, že stále neumím zjednodušeně říct, jak fungují. Ne proto, že bych to nevěděl, ale prostě proto, že to neumím říct tak jednoduše, abych s tím byl spokojený. Za poslední rok se toho v kvantových počítačích událo mnoho nového a já jsem mimo jiné přečetl pětici knih, které se snažily v krátkosti představit na čtyřech stovkách stran, jak kvantové počítače fungují. Tím jsem poněkud ztratil ostych, neboť stručné vysvětlení se nedaří ani nositelům nobelových cen. Odpusťte tedy prosím mě, že se pokusím velmi zjednodušujícími příměry vysvětlit, o co jde a proč je to důležité. Dnes jsme zvyklí na to, že každý počítač je takzvaným turingovým strojem, tedy mašinkou, která umí provádět operace s binárními čísly. Vše, co jde do klasického počítače, se musí převést na jedničky a nuly, takzvané bity. Chvilku se můžete trápit s teorií, můžeme si ukázat, jak se čísla v této dvojkové soustavě sčítají, ale je to v zásadě jedno, takhle hluboko se u běžných počítačů dostane málokdo, jen ten pojem “bit” a jeho násobky nám zůstávají. Bit může být representován libovolně: může to být zhasnutá či rozsvícená žárovka, sepnutý tranzistor atd. Jednička nebo nula. Kvantové počítače používají kvantové bity, takzvané qubity. I ony mohou nabývat hodnoty jedna nebo nula - a pak také všech hodnot mezi tím. A klidně více hodnot zároveň. To tehdy, když se nacházejí v takzvané superpozici. To se lehce řekne, ale obtížně vysvětluje. Qubity jsou subatomární částice, zejména elektrony nebo fotony. A ty se mohou chovat jako částice i jako vlny, s čímž právě souvisí ona “mnohost”, jíž se projevují. Určitě jste slyšeli to rčení o Schrodingerově kočce v krabici, o které nevíme, zda je mrtvá nebo živá, dokud se do krabice nepodíváme a nezjistíme, zda ji důmyslné zařízení v krabici neusmrtilo. Toto myšlenkové cvičení Erwina Schrodingera a především rovnice za ním vyneslo jeho autorovi Nobelovu cenu. Abych byl přesný, když hovořil o kočce, měl cenu už dva roky v kapse. Schrodinger tím chtěl poukázat na problematickou uchopitelnost takzvané kodaňské interpretace kvantové fyziky, jenže o sto let později je jeho kočka vnímána spíše jako zábavný mem. Ve skutečnosti, pokud přijmeme za své nejmodernější verzi kvantové fyziky popisující multiversum, tedy mnohovesmír, ta kočka v krabici existuje ne ve dvou, ale hned v nekonečném množství stavů, živá, mrtvá, umírající, ale také třeba zcela zmizelá, s narozenými koťaty nebo třeba proměněná v pejska. Ve všech těchto stavech existuje ona kvantová Schrodingerova kočka do momentu, než otevřete krabici. Co se stane pak, o tom se kvantoví fyzici přou. Někteří tvrdí, že v tu chvíli se vlna zhroutí do konkrétní pozice a kočka bude živá nebo mrtvá. Jiní říkají, že otevřením krabice jen podle zákona pravděpodobnosti uvidíte něco a že je to podobné, jako když naberete vodu do dlaní. Spousta jí vyteče, nemůžete přesně říct, kolik vody naberete, ale velmi pravděpodobně to bude více, jak několik atomů a méně, než tuna. Že z toho nejste moudří? Inu, proto jsou tomu věnovány knihy o stovkách stran. Jednoduché příměry z našeho světa nejsou dostatečné. Podstatný je pro nás především ten jeden důsledek: qubit obsahuje najednou obrovské množství hodnot ale přitom právě jednu. A teď, co s tím dělá ten kvantový počítač? Představte si, že chcete udělat program, který nasimuluje pravděpodobnost stavu kočky v oné krabici. Už jsme si řekli, že to není ono “pade na pade”, že je tu celá řada více či méně nepravděpodobných možností. Normální počítač dostane zadané varianty a nějakou dobu k nim bude počítat hromadu výpočtů a pak z něj něco vypadne. U kvantového počítače to proběhne jinak. Výpočet na kvantovém počítači funguje tak, že se připraví superpozice všech možných výpočetních stavů. Kvantový obvod připravený uživatelem používá interferenci selektivně na složky superpozice podle zadaného algoritmu. Mnoho možných výsledků je interferencí zrušeno, zatímco jiné jsou zesíleny. Zesílené výsledky jsou řešením výpočtu.  Tím pádem výpočet proběhne prakticky okamžitě. Také bychom mohli říct, že výpočet proběhne v nekonečném počtu všech možných vesmírů, v počítačích v nich umístěných a odečte se výsledek, který nejlépe zapadá do toho našeho vesmíru. Zní to jako magie, ale je to spíš pravděpodobnost a podobnost nebo naše neznalost skutečného fungování kvantového počítače.  Jen qubity a jejich superpozice by na fungování kvantového počítače nestačily. Důležitým prvkem je možnost vytvářet páry qubitů, které jsou “entanglované”, což znamená, že dva členové páru existují v jednom kvantovém stavu. Změna stavu jednoho z qubitů okamžitě změní stav druhého předvídatelným způsobem a na libovolnou vzdálenost. A když říkám okamžitě, tak myslím okamžitě, rychleji, než by se ta informace přenesla světlem. Nikdo zatím přesně neví, jak a proč provázání funguje. Dokonce to zmátlo i Einsteina, který to slavně popsal jako “strašidelné působení na dálku”. Je však klíčem k výkonu kvantových počítačů. V běžném počítači zdvojnásobení počtu bitů zdvojnásobí jeho výpočetní výkon. Díky provázanosti však přidání dalších qubitů ke kvantovému stroji vede k exponenciálnímu nárůstu jeho schopnosti zpracovávat čísla. Superpozice umožňuje jednomu qubitu provádět dva výpočty najednou, a pokud jsou dva qubity propojeny entanglováním, mohou provést dva nebo čtyři výpočty současně; tři qubity až osm výpočtů atd. V principu by kvantový počítač s 300 qubity mohl v jednom okamžiku provést více výpočtů, než kolik je atomů ve viditelném vesmíru. Odtud také pojem kvantová nadřazenost, který označuje stav, kdy kvantové počítače dosáhnou úrovně rychlosti výpočtů, které nemohou klasické počítače ve vhodných úlohách konkurovat. Dnes se předpokládá, že kvantové nadřazenosti bude podle typu kvantového obvodu možné dosáhnout při 200-400 qubitech, tedy na počítačích nikoliv vzdálených od těch dnešních. Výše uvedené také znamená, že jsou úlohy, na které se kvantový počítač hodí a naopak takové, na které je zcela zbytečný. Například udělat počítač zobrazující grafické rozhraní nebo kódující video, na to je podstatně lepší běžný počítače, protože je to lineárně běžící úloha, kterou za pořizovací náklady a elektřinu vyřídí podstatně lépe. Kvantové počítače jsou dobré na výpočty, které jsou strukturálně paralelizované a které by ani normálními počítači nešly provést, typicky na jevy svou povahou kvantové. Vezměme si třeba simulaci fotosyntézy. Obecně víme, jak funguje, ale její detailní pochopení a zopakování či napodobení nám uniká, protože běžnými počítači nelze simulaci provést, výpočet by nedoběhl v geologicky dohledné době. Zřejmě i proto, že fotosyntéza je svou povahou kvantový proces. A její rozluštění a nasimulování je úloha pro kvantový počítač. Zajímavá otázka je, zda toto znamená, že vyrobením jediného kvantového počítače získáme nekonečný výkon počítačů z nekonečného počtu vesmírů. Nu, tak jednoduché to není. Za prvé nevíme, zda počet těch vesmírů či bublin je nekonečný, je to jen předpoklad, či spíše představa nebo zjednodušený popis nějakého abstraktnější představy. Takovou představu asi umíme uchopit lépe, než představu všech pravděpodobnostních variant koexistujících v našem prostoru a času tak, že připomínají mlhovinu, do níž se při pozorování noříme. Za druhé je tu i praktické omezení. Kvantové počítače jsou technicky velmi náročné a vlastně nestabilní. S qubity se pracuje v teplotách kolem absolutní nuly, v mechanicky stabilním prostředí, bez otřesů a se subatomární atomární přesností. Když dojde k odchylkám od ideálu, dochází k dekoherenci, tedy k rozpadu a zániku kvantového chování qubitů ještě před tím, než dokončí výpočet. Tím vzniká “šum”, tedy defektně získané informace. Důležitou součástí každého kvantového počítače je jednotka, která ověřuje kvalitu získaných informací a vyřazuje ty zjevně špatné. Představte si, že byste dali svému počítači sečíst dvě čísla a počítač by musel mít součástku, která by tento výpočet provedla nějakolikrát a pak vybrala za správný výsledek ten většinový - tak nějak to mají kvantové počítače. Nu a právě schopnost udržet šum pod kontrolou spoluurčuje onen počet využívaných “mnohovesmírných počítačů”, výsledků z nich a tím i výkonu. Aby to fungovalo dobře, je potřeba spojit větší množství qubitů (cca tisíce) do jednoho “logického qubitu”, což zní teoreticky dobře, jenže v praxi mají dnešní kvantové počítače kolem 200 qubitů. Zní to famózně, má to všechno své drobné slabiny. Například to, že kvantový počítač je extrémně složité vyrobit. Všechno je extrémně nízké: teploty, rozměry, snad jen rozpočty musí být extrémně vysoké. Podle některých kritiků kvůli tomu nebudou kvantové počítače nikdy praktické, budou jen takovou hračkou nebo velmi specializovaným počítačem pro vzácné typy úloh. Nu - kdo by byl před padesáti lety řekl, že budeme mít supervýkonný počítač připojený na internet v kapse? Tvrdší kritika se objevuje i z renomovaných zdrojů, například letos v květnu v časopisu Nature, kde se přímo píše, že kvantové počítače zatím nejsou k ničemu. Podobně kritický byl také šéfarchitekt švýcarského superpočítačového centra Torsten Hoefler ve článku Oddělit hype od praktičnosti: O reálném dosažení kvantové výhody, který suše konstatuje: “naše analýza ukazuje, že široká škála často citovaných aplikací pravděpodobně nepovede k praktickému kvantovému náskoku bez významných algoritmických vylepšení.” Bude potřeba přijít s novými algoritmy, které výhod kvantových počítačů využijí. Podle Hoeflera jsou nejslibnějšími kandidáty na dosažení zrychlení pomocí kvantových počítačů “problémy s malými daty”, například v chemii a materiálových vědách. Článek však také dochází k závěru, že velká řada uvažovaných potenciálních aplikací, jako je strojové učení, “nedosáhne v dohledné době kvantové výhody se současnými kvantovými algoritmy”, a identifikoval vstupně-výstupní omezení, která činí zrychlení nepravděpodobným například pro tak zajímavé a atraktivní problémy s velkými daty. Jsou tu i strukturálně-existenční výhrady. Paul Davies tvrdí, že 400-qubitový počítač by se dostal do rozporu s kosmologickou informační mezí, kterou předpokládá holografický princip. Podle něj pozorovatelný vesmír představuje konečnou kauzální oblast s omezenými materiálními a informačními zdroji a takový kvantový počítač by je přesáhl s neznámými následky, nebo naopak přesáhnout nemohl - a tím by nepřekonal hranici nutnou ke kvantové nadřazenosti. Dnes se předpokládá, že kvantové počítače budou mít několik způsobů nasazení. Z médií čtete, že budou luštit šifry, protože takové AES256 chroupnou na počkání. Budiž, možná, proto se pomalu přechází na “postkvantové” šifry, tedy algoritmy vymyšlené tak, aby kvantovým počítačům daly zabrat. Tady to bude jako vždy: panika povzbuzovaná prodejci a médii, otočí se v tom nějaké peníze, ale mnoho ohně z toho kouře nebude. Problematika je dostatečně známá. Důležitější budou dva aspekty: chemicko-biologický výzkum, kde kvantové počítače mohou provádět simulace na úrovni buněk a atomů. Mohou přispět k výzkumu DNA i jevů, jimž nerozumíme a které bychom potřebovali zvládnout, jako je třeba právě fotosyntéza. A proto je také z průmyslového pohledu nutné kvantové počítače neminout: jsou momentálně nejzřetelnější šancí dosáhnout průlomu v těchto oborech, které jsou pro další posun klíčové. A ten, kdo ovládne fotosyntézu nebo zásadně porozumí DNA, bude mít opravdu průlomové výhody. Třetím oborem je umělá inteligence. Ano, řada průlomů v ní nastala a velké jazykové modely jsou jedním z nich, který obor AI za poslední léta obrovsky posunul. Jenže v jednom z minulých článků jsme si také řekli, jaká jsou rizika pro to, že z AI se nestane kýžený průlom: že posuny v algoritmech nebudou sledovány rychlými posuny v technologiích. A tím se dostáváme k poslední části povídání, které by vám mělo pomoci utvořit si názor na kvantové počítače. Nemůžeme zůstat u křemíku a klasických počítačů, tedy u Turingových strojů? Musíme experimentovat s kvanty, není to drahá zbytečnost? Nemáme se soustředit na další rozvoj běžných počítačů? Zásadní dnešní problém výpočetní techniky se jmenuje Moorův zákon. A otázka, jak rychle se blížíme jeho konci. Moorův zákon říká, že počet tranzistorů (a tedy rychlost) integrovaného obvodu na stejné ploše se zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí. Bylo to praktické pozorování jednoho ze zakladatelů společnosti Intel, není to fyzikální zákon, jen se tomu tak říká. Moorův zákon má totiž jeden hlavní limit: fyzikální zákony. Dnešní technologie tvorby čipů na úrovni 3nm už pracují s atomární přesností. Dráhy, po nichž se na čipech pohybují elektrony, mají šířku několika desítek atomů a jít ta menší rozměry, je potíž. Čím užší jsou dráhy, tím vyšší je zahřívání a také možnosti chyb. Jakmile se dráhy dostanou na atomové rozměry, dochází v nich ke kvantovým efektům, které v elektronice vnímáme jako rušení. V běžné technologii procesorů už o mnoho níž jít nemůžeme. Existuje celá řada předpovědí, kdy a jakých rozměrů dosáhneme, obecně tak kolem roku 2040 narazí stávající procesorové technologie na atomární hranici. A to ještě předpokládáme, že takovéto procesory budou vyrobitelné masově a zaplatitelné trhem. Pokud mají počítače pokračovat, musí přijít radikální změna v návrhu a kvantové počítače jsou dnes tou nejpokročilejší variantou. Tou druhou je mimochodem sdílení volného výpočetního výkonu lidských mozků. A řekněme si upřímně, to se mi víc líbí sypání peněz do kvantových mašinek. A co retro country Česko? Tak a to by bylo pro základní povídání všechno. Dovolte mi ale jeden povzdech. Kvantovým počítačům se v Česku věnujeme pramálo a ostatně jako ze všeho dění kolem moderních progresivních oborů je vidět, že spíše než “country for the future” jsme “retro country”. Existuje extrémně málo knih v češtině a z českých autorů se kvantové mechanice věnuje Bedřich Velický, který napsal kolegou Janem Klímou knihu o kvantové mechanice. Pánům je ale 85 let (každému, ne v součtu) a i když jsou to legendy oboru, tak nějak bych očekával, že dobrou a čtivou publikaci zaměřenou na mladší čtenáře napíše čtyřicetiletý postdoc, který se aktuálně oborem zabývá a je v čilém komunikačním spojení s kolegy na světě. Nic a nikoho takového zřejmě nemáme, nebo o něm nevím. A tohle je moje veřejná nabídka: pokud někoho takového znáte, extrémně rád mu pomůžu takovou knihu napsat, protože jestli něco žánr kvantové fyziky potřebuje, tak je to jeho česká tvář (jeho, ne moje, já jen přepíšu věty ve vědečtině do češtiny). Na lepší časy se mírně blízká. Jak se začalo debatovat o tom, že nám do Česka koupí EU kvantový počítač, začalo se to trochu hýbat. Jasně, bylo by trapné mít na technické univerzitě v Ostravě kvantový počítač projektu LUMI-Q a nemít k němu co s ním dělat. Takže na ČVUT i VŠB se vypisují první kurzy kvantových počítačů a máme tu právě ono superpočítačové centrum, kam kvantový počítač má přijít. Jenže to je jen začátek, postupujeme totiž jako vždycky. Kupují se drahé věci, dělají se drahá gesta, ale chybí propagace, chybí vědomí důležitosti projektu, které by politici i vědci sdíleli s veřejností. Chybí nadšení, chybí popularizace, takže to tak trochu vypadá, jako že nám přiklepli eurounijní peníze, za ty koupíme drahou mašinku, spálíme hromadu strojového času a dopadne to jako vždycky. Nijak. A pak se podíváte do databáze studenstkých prací ČVUT a zjistíte, že za poslední tři roky se zde obhajovalo deset prací na téma kvantové fyziky, z toho tři disertace. Na VŠB, která sousedí se superpočítačovým centrem, kam má přijít kvantový počítač, jsou to tak tři práce. Snad jen špatně hledám… Pokud si chcete nějakou knihu v češtině o kvantové fyzice a počítačích koupit, tak doporučím začít u Pátrání po Schrodingerově kočce od Johna Gribbina. Je to už skoro osmdesátiletý britský fyzik, ale machr na popularizaci fyzikálních témat, protože taky píše scifi (dobrý, fyzikální). Tato kniha je bohužel už 40 let stará, napsal ji v roce 1984, ale je to klasika žánru, až na základě jejího úspěchu Hawking napsal svou Stručnou historii času. Tu si ostatně přeštěte taky. V regálech knihkupectví najdete o kvantech často spíš metafyzické záležitosti jako je Kvantová kniha odpovědí.  Je to sice teoretický fyzik, ale má to šoupnuté trochu do netafyzična a bude se vám kvantově snažit vysvětlit život a lásku, chraň vás ruka páně si tuhle knížku koupit mezi prvními. Tu se vyplatí číst až v momentě, když už máte načteno a umíte rozlišit mešuge názory jen od příliš odvážných. Slušnou knihou je také Částice na konci vesmíru od amerického teoretického fyzika Seana Carrolla (originál vyšel před deseti lety). Pak u nás vyšel překlad knihy italského teoretického fyzika Carla Rovelliho, což je jeden z velmi uznávaných kvantových fyziků. Jeho kniha Realita není, čím se zdá, vyšla v roce 2016 a je prostě dobrá, česky vyšla jen o dva roky později. Argo vydalo v edici Dokořán ještě dvě další slušné knihy česky, ale to už se opakujeme v základech. Pokud můžete sáhnout do anglické literatury, doporučím od prvně zmíněného Johna Gribbina Počítání s kvantovou kočkou, velmi dobrý úvod do kvantových počítačů, pak si půjdete rovnou koupit tekuté hélium a jeden si postavit. Od Gribbina si mimochodem přečtete cokoliv, je to skvělý popularizátor, jeho knihy mají hluboký vhled a jsou pochopitelné a z řady příbuzných oborů. Ne nadarmo bývá označován za nejlepšího popularizátora vědy vůbec. Kniha Davida Deutsche The Fabric of Reality z roku 1997 je další dílo, které byste neměli minout. A přijde mi nepochopitelné, že nevyšla v češtině, je to jedno ze stěžejních děl oboru, ve kterém je Deutsch velmi oceňován, ačkoliv nobelovka mu stále uniká, přeci jen je více teoretik. Ačkoliv Deutsch vydal řadu skvělých knih, v češtině nevyšlo nic. Sabine Hosenfelder je německá teoretická fyzička v oboru kvantové gravitace a její kniha Lost in Math je krásným povídáním o jazyku matematiky ve fyzice. Nebojte se, netrápí vás rovnicemi. Tak a to je pro dnešek všechno. Snad jen jedna jediná věc: když se podíváte na seznam udělených Nobelových cen, záležitosti kolem kvant tam vedou spolu s věcmi kolem DNA. Jasně, jestli v tom neděláte třicet let, asi to příští rok neklapne, ale je to zkrátka obor, kde se dnes děje nejvíce. Ostatně, letos dostala Nobelovu cenu za chemii trojice vědců za kvantové tečky. Moungi Bawendi z MIT, Louis Brus z Kolumbijské univerzity a Alexej Ekimov ze společnosti Nanocrystals Technology byli oceněni za svou práci s drobnými částicemi, které “mají jedinečné vlastnosti a nyní šíří své světlo z televizních obrazovek a LED lamp”, jak zní ve zdůvodnění ocenění.

Čas načtení: 2024-05-21 18:00:09

Nejenom Surface. Na trh míří řada nových Copilot+ počítačů se Snapdragonem X Elite

Microsoft včera odstartoval novou éru AI počítačů Kromě počítačů Surface jsme se dočkali mnoha nových zařízení od ostatních značek Ceny Copilot+ počítačů startují na 27 500 korunách Na včerejší večer nebude Intel vzpomínat rád, Microsoft totiž v předvečer vývojářské konference Build odhalil budoucnost osobních počítačů, která nese jméno Copilot+ PC. Pod tímto označením se budou prodávat počítače obsahující dostatečně výkonnou neurální jednotku pro akceleraci umělé inteligence přímo na zařízení a tu má zatím jen dvojice ARMových procesorů Qualcomm Snapdragon X Plus/Elite. První takové počítače včera představil sám Microsoft, ovšem vzápětí se roztrhl pytel se zařízeními ostatních značek. Přečtěte si celý článek Nejenom Surface. Na trh míří řada nových Copilot+ počítačů se Snapdragonem X Elite

Čas načtení: 2024-03-20 15:00:47

Konference Build bude letos bez hardwaru. Nových počítačů se dočkáme dříve

Microsoft oznámil termín odhalení nových počítačů Surface Firmy se nových strojů dočkají již zítra, běžní spotřebitelé si musí ještě dva měsíce počkat Firemní stroje si zachovají stávající design, ty spotřebitelské čekají větší změny Microsoft zítra pořádá tiskovkou konferenci, na které představí nové počítače Surface. Událost nese poddtitul „New era of work“ a bude zaměřena čistě na firemní zákazníky. Spotřebitelé se nových počítačů dočkají až v květnu, krátce před vývojářskou konferencí Build. Přečtěte si celý článek Konference Build bude letos bez hardwaru. Nových počítačů se dočkáme dříve

Čas načtení: 2024-04-01 12:00:30

Nvidia vydala klíčovou aktualizaci, dramaticky tím navýšila výkon AI pro miliony počítačů

Nvidia optimalizovala TensorRT, čímž dramaticky zvýšila výkon generativní umělé inteligence na více než 100 milionech počítačů Nová aktualizace TensorRT umožňuje uživatelům lépe ovládat výstupy AI a zvyšuje rychlost a přesnost modelů Nvidia vydala open-source knihovnu pro optimalizaci odvozování velkých jazykových modelů (LLM), čímž zpřístupňuje pokročilé nástroje AI široké škále uživatelů Nvidii se podařil další významný krok vpřed v oblasti generativní umělé inteligence, a to díky optimalizaci stabilního rozptylu videa pro svou softwarovou vývojovou sadu TensorRT, čímž výrazně zvýšila výkon na více než 100 milionech počítačů a pracovních stanic se systémem Windows vybavených grafikami s podporou RTX. Přečtěte si celý článek Nvidia vydala klíčovou aktualizaci, dramaticky tím navýšila výkon AI pro miliony počítačů

Čas načtení: 2024-04-09 19:30:23

Microsoft si věří: počítače se Snapdragonem X Elite údajně ukážou nejnovějším MacBookům záda

Už příští měsíc Microsoft představí novou generaci AI počítačů Část z nich bude pohánět ARMový procesor Qualcomm Snapdragon X Elite Podle Microsoftu předčí i čipset Apple M3 v posledních MacBoocích Do roku 2026 má polovina počítačů s Windows podporovat umělou inteligenci Počítače s Windows čeká v letošním roce malá revoluce. Microsoft už příští měsíc na vývojářské konferenci Build představí svoji vizi „AI PC“, tedy počítačů nové generace, které se budou z části spoléhat na schopnosti umělé inteligence. Tyto stroje pravděpodobně rozdělí svět počítačů do dvou skupin – těch, co umělou inteligenci mají, a těch, co ji nemají. Budoucnost redmondští samozřejmě vidí v první zmíněné skupině, především pak věří novým strojům, které poženou kupředu ARMové procesory. Přečtěte si celý článek Microsoft si věří: počítače se Snapdragonem X Elite údajně ukážou nejnovějším MacBookům záda

Čas načtení: 2024-04-20 12:00:52

Tenké tělo a klávesa Copilot. Takto má vypadat jeden z prvních AI počítačů

Příští měsíc se začne postupně představovat nová generace AI počítačů Stroje vybavené Snapdragonem X Elite nabídnou oproti počítačům s procesory Intel nějaké výhody Podívejte se, jak bude vypadat jeden z prvních AI počítačů od Lenova Už za pár týdnu se odehraje malá počítačová revoluce. Na trh totiž přijdou první počítače s ARMovým procesorem Qualcomm Snapdragon X Elite, který se pokusí napodobit téměř čtyři roky starý úspěch jablečných procesorů Apple Silicon. Snapdragon X Elite byl představen už loni na podzim, avšak první stroje s ním mají být uvedeny až v polovině letošního roku. První z nich se ukazuje na sérii uniklých obrázků. Přečtěte si celý článek Tenké tělo a klávesa Copilot. Takto má vypadat jeden z prvních AI počítačů

Čas načtení: 2024-06-30 19:30:47

Asus Vivobook S 15 recenze: začátek nové éry počítačů s Windows?

Otestovali jsme jeden z prvních Copilot+ počítačů na českém trhu Asus Vivobook S 15 láká na výkonný, a přitom úsporný ARMový čipset Snapdragon X Elite Umělá inteligence je zatím ještě v plenkách, stěžejní položky zatím ještě nefungují Cena počítače je velmi sebevědomá Před třemi lety Microsoft představil operační systém Windows 11 a kvůli jeho zvýšeným hardwarovým nárokům rozdělil osobní počítače do dvou kategorií – na ty, které jedenáctky podporují, a na ty, které „dožijí“ se staršími verzemi systému. Letos přišel z Redmondu ještě radikálnější restart – Microsoft zavedl zbrusu novou kategorii počítačů Copilot+, do které se nevejde žádný dosavadní stroj. Přečtěte si celý článek Asus Vivobook S 15 recenze: začátek nové éry počítačů s Windows?

Čas načtení: 2024-02-19 07:00:55

Čtvrt miliardy počítačů příští rok přijde o podporu Windows 10. Google má řešení

Příští rok skončí bezplatná podpora Windows 10 Zhruba čtvrt miliarda počítačů zůstane nechráněná Google nabízí řešení v podobě vlastní platformy ChromeOS Flex Nejpoužívanějším desktopovým systémem na světě jsou Windows 10, a to i přes to, že jejich nástupce letos oslaví třetí narozeniny. Tržní podíl Windows 11 roste velmi pomalu, zejména kvůli zvýšeným hardwarovým požadavkům, které vyřazují ze hry i poměrně mladé počítače s výkonnými procesory. Tyto stroje navíc mohou být od příštího roku potenciálně ohrožené, neboť systému Windows 10 skončí v říjnu roku 2025 bezplatná podpora. Google v této situaci vidí velkou příležitost v prosazení vlastního operačního systému ChromeOS Flex, který by mohl na starších strojích Windows 10 nahradit. Přečtěte si celý článek Čtvrt miliardy počítačů příští rok přijde o podporu Windows 10. Google má řešení

Čas načtení: 2024-04-11 09:00:16

Apple může slavit! Zájem o Macy opět roste

Prodeji jablečných počítačů se podle nejnovějších zpráv začíná opět dařit. Společnost IDC tento týden vydala novou zprávu, ve které reportuje o celosvětových prodejích osobních počítačů v průběhu prvního čtvrtletí letošního roku. Jak je na tom v tomto směru společnost Apple se svými Macy? Hned na úvod je třeba podotknout, že Apple (zatím) není na poli celosvětových prodejů počítačů jedničkou, co se týče objemu. Došlo ale k výraznému zlepšení, co se týče […]

Čas načtení: 2024-05-19 08:00:00

30 hodin přehrávání videa? AI počítače se Snapdragonem X Elite nabídnou extrémní výdrž

Na internet unikly obrázky nových počítačů od Dellu Pohánět je bude procesor Qualcomm Snapdragon X Elite, který zajistí nevídanou výdrž Propagační materiály slibují až 29 hodin nepřetržitého přehrávání videa Už příští týden se dočkáme premiéry prvních počítačů nové generace s ARMovým procesorem Qualcomm Snapdragon X Elite a podporou umělé inteligence přímo na zařízení. Už v pondělí 20. května odhalí své nové stroje společnosti Microsoft a Asus, další výrobci na sebe nenechají dlouho čekat. V uplynulém týdnu se na internetu objevily jednak obrázky ARMové varianty počítačů Dell Inspirion 14 a Dell XPS 13, a také interní prezentace Dellu, která ukazuje ohromnou výhodu ARMových čipsetů oproti procesorům od Intelu. Přečtěte si celý článek 30 hodin přehrávání videa? AI počítače se Snapdragonem X Elite nabídnou extrémní výdrž

Čas načtení: 2024-05-23 13:30:59

Hraní na Snapdragonu X Elite: webová stránka prozradí, které hry pojedou, a které už ne

Na počítačích se Snapdragonem X Elite si bez problémů zahrajete Čipset utáhne více než tisícovku známých her Kompatibilitu si můžete ověřit na speciální webové stránce Microsoft v tomto týdnu představil blízkou budoucnost osobních počítačů. Jmenuje se Copilot+ PC a v tuto chvíli ji reprezentuje několik notebooků s procesorem Qualcomm Snapdragon X Plus/Elite v čele s novými stroji z rodiny Microsoft Surface. Hlavními benefity Copilot+ počítačů má být vysoký výkon, dlouhá výdrž na jedno nabití a samozřejmě podpora umělé inteligence přímo na zařízení. Přechod na ARMovou architekturu by navíc měl být výrazně hladší než v minulosti. Přečtěte si celý článek Hraní na Snapdragonu X Elite: webová stránka prozradí, které hry pojedou, a které už ne

Čas načtení: 2024-01-18 08:58:53

Historie a vývoj počítačů: Z tun do gramů

Dovedete si dnes představit život bez počítačů? Lidstvo se neustále snaží zpříjemnit si život a po celou historii uvádí do praxe stroje, jež by mu sloužily. Jedním z nejdůležitějších zařízení se díky penězům stala různá počítadla. Článek Historie a vývoj počítačů: Z tun do gramů se nejdříve objevil na Gaming Professors | Herní magazín, recenze her, hry na pc.

Čas načtení: 2024-05-28 09:00:05

Největší AI novinku Copilot+ počítačů se podařilo rozjet na nepodporovaném hardwaru

Nadcházející hlavní verze Windows 11 přinese hromadu AI funkcí Oficiálně je bude možné provozovat pouze na nových procesorech s výkonnou neurální jednotkou Klíčová novinka Recall neoficiálně funguje i na starších ARMových procesorech bez neurálního koprocesoru Microsoft minulý týden odhalil blízkou budoucnost osobních počítačů, jejíž základy stojí na podpoře umělé inteligence přímo na zařízení. Pro tyto účely redmondští vymysleli novou kategorii nazvanou Copilot+ PC, do které spadají pouze ty počítače, které disponují neurální jednotkou s minimálním výkonem 40 TOPS. Pro počítače nové generace v Microsoftu připravili několik exkluzivních AI funkcí, ovšem jak se nyní ukazuje, i ty největší z nich fungují na starém a nepodporovaném hardwaru. Přečtěte si celý článek Největší AI novinku Copilot+ počítačů se podařilo rozjet na nepodporovaném hardwaru

Čas načtení: 2024-08-24 18:50:29

Kód, který ochromil svět: Microsoft shromažďuje rivaly, aby odvrátil budoucí kybernetickou apokalypsu

Globální výpadek počítačů se už nesmí opakovat. Microsoft si je toho dobře vědom a chce změnit způsob, jakým budou bezpečnostní firmy chránit koncová zařízení s operačním systémem Windows. Reaguje tak na nedávný incident, kdy chyba v aktualizaci bezpečnostního řešení společnosti CrowdStrike vyřadila miliony počítačů z provozu. Microsoft oznámil, že 10. září 2024 uspořádá ve svém sídle v Redmondu ve státě Washington konferenci zaměřenou na kybernetickou bezpečnost. Tato událost, nazvaná Windows Endpoint Security Ecosystem Summit, přichází méně než dva měsíce po katastrofálním výpadku způsobeném chybnou aktualizací bezpečnostního softwaru společnosti CrowdStrike, který zasáhl miliony počítačů s Windows po celém světě. Červencový incident

Čas načtení: 2024-11-25 15:00:50

Qualcomm chce zadupat Intel do země. Snapdragony mají do pěti let pohánět polovinu počítačů

Qualcomm představil investorům své vize pro blízkou budoucnost Hlavní slovo v nich hrají počítačové procesory ARMové procesory mají do pěti let pohánět až 50 procent počítačů V minulém týdnu se uskutečnila událost Qualcomm Investor Day 2024, na které americký čipový gigant před investory odhalil své plány a vize v blízké budoucnosti. Qualcomm je vnímán jako jeden z největších výrobců čipů pro smartphony, avšak jeho ambice jsou mnohem vyšší – v letošním roce naplno vstoupil do světa počítačových procesorů a v příštích letech by chtěl v tomto odvětví výrazně navyšovat svůj tržní podíl. Přečtěte si celý článek Qualcomm chce zadupat Intel do země. Snapdragony mají do pěti let pohánět polovinu počítačů

Čas načtení: 2025-01-07 16:00:28

AMD Ryzen AI Max: nejvýkonnější mobilní procesory pro Copilot+ počítače

AMD na veletrhu CES odhalilo nové notebookové procesory Ty nejlepší mají dostatečně výkonnou neurální jednotku a hodí se do Copilot+ počítačů Nejvyšší řada Ryzen AI Max podporuje až 128 GB unifikované paměti Letošní ročník veletrhu CES nás obohatil o spoustu notebookových procesorů – své novinky odhalily společnosti Intel, Qualcomm i AMD. Poslední jmenovaná firma ukázala světu nové Ryzeny, které na rozdíl od nových Intelů nedělají žádné kompromisy – poskytují ohromný procesorový výkon a zároveň disponují dostatečně silnou neurální jednotkou, aby s nimi mohlo být počítáno i do Copilot+ počítačů. Přečtěte si celý článek AMD Ryzen AI Max: nejvýkonnější mobilní procesory pro Copilot+ počítače

Čas načtení: 2025-01-12 12:00:47

Už tento měsíc! Microsoft láká na zásadní novinky v rodině počítačů Surface

Microsoft na konci ledna představí nové počítače Surface pro firmy Pravděpodobně se dočkáme Surface Laptopu a Surface Pro s procesory Intel Core 200V Firemní zákazníci tak konečně dostanou přístup k výkonné umělé inteligenci V těchto dnech probíhá největší veletrh spotřební elektroniky CES, na kterém výrobci odhalují produkty ze všech možných kategorií – od prstenů až po automobily. Díky novým procesorům od Intelu, AMD a Qualcommu jsme se také dočkali spousty nových počítačů se systémem Windows, sám Microsoft ale zatím žádnými novými přístroji nepřispěl. To ale neznamená, že v Redmondu nic nechystají. Přečtěte si celý článek Už tento měsíc! Microsoft láká na zásadní novinky v rodině počítačů Surface

Čas načtení: 2023-12-23 18:32:25

Co říkají o našich vysokých školách diplomové práce jejich studentů? Pole pro výzkum je tu neorané!

Nedávno jsem se porozhlížel po tom, jaká témata se učí na našich vysokých školách. Mimo jiné proto, že jsem si říkal, že bych se mohl ke studiu na univerzitě vrátit. Jenže kam? A tak jsem se podíval na ty diplomky. Nebylo by zajímavé studovat tam, kde se píšou zajímavé diplomky a bakalářky? Nevypovídá to něco o studiu? Udělal jsem si malý script, který prošel databázi diplomek (budu pod pojem diplomky slučovat i bakalářky a disertace) na témata, která mě zaujala. Tak například v kvantové fyzice a kvantových počítačích je to naprosté minimum. Theses i databáze ostravské VŠB a pražského ČVUT v kvantovém oboru registrují kolem dvacítky prací. A to v oboru, který dnes je světově nejprogresivnějším oborem v oblasti počítačů a kde se očkávají nejdůležitější posuny. Zkusil jsem databázi projet na jména nobelistů posledních patnácti let. Výsledky byly také tristní - nobelisté z fyziky mají malé jednotky zmínek. Tak třeba takový Serge Haroche je zmíněn pětkrát (nobelovka 2012 za manipulace s kvantovými systémy na individuální úrovni), podobné číslo má spoluoceněný D.J. Wineland (ten se trochu plete s vinicema). David Deutsch se špatně hledá, jeho jméno koliduje s obecným slovem, ale i u něj jsou jednotky větších citací, přitom jde o zakladatele žánru univerzálních kvantových počítačů. A teprve Peter Shor, dnes 64 letý autor Shorova algoritmu má téměř tisícovku citací, naprostou většinu kvůli algoritmu. John Preskill, jeden z předních teoretiků kvantových informačních věd, který se zabývá kvantovými chybami, má také desítku zmínek, ve vyhledávání koliduje s Hallie PRESKILL, která se zabývá vzděláváním a má podstatně více zmínek. Mírně lepší je to u moderních ekonomů. Daron Acemoglu, jeden z nejznámějších profesorů na MIT, má slušnou pětistovku zmínek. Jeho práce se zaměřuje na ekonomický růst, politickou ekonomii a ekonomickou historii, je autorem legendární knihy Why Nations Fail. Ale například klasik pařížské ekonomické školy Thomas Piketty, jemuž nobelovka za práci o ekonomii nerovnosti zatím také utíká, má zmínek dvě stovky, stejně jako letošní nobelistka Claudia Goldin. Ta data jsou zajímavá ještě v jednom ohledu. Když si stejně vyhledám svoje jméno zjistím, že mám v závěrečných vysokoškolských pracech citovanost výrazně vyšší, než naprostá většina nositelů nobelovy ceny za fyziku nebo ekonomii za posledních patnáct let. To znamená, že je něco špatně. A není to rozhodně špatně v rozhodnutích švédské akademie věd. Problémy jsou dvojího druhu. Tak především, moje články a materiály jsou dostupné zdarma, na internetu a v češtině. Snadno je najdete přes Google a týkají se atraktivních oblastí, takže na ně student snadno narazí a ještě snadněji použije. Za druhé, já se většinou věnuji základům tématu, zatímco většina nobelistů se věnuje něčemu, co je ještě hodně napřed a co se na školách zatím asi nevyučuje a to ani okrajově. To v technice. Nebo dost možná si studenti neberou dost ambiciozní témata na diplomku. Pojďme se na to trochu podívat. V ekonomice je zřetelné, že Česko je dneska mimo hlavní ekonomický proud. Moderní ekonomické směry, jaké representuje třeba Mariana Mazzucatová nebo zmíněný Piketty, Acemoglu nebo Deaton, jsou v českém ekonomickém vnímání herezí. Ještě tak možná Acemoglu, protože nezabrušuje tolik do vlivu podpory státu, ale Mazzucatová, jejíž stěžejní dílo analyzuje význam státní podpory pro inovativnost podniků, tu musí pravicová ekoúderka nenávidět, pokud by ji znala. Sendhil Mullainathan s pracemi o chování spotřebitelů, diskriminaci na trhu práce a chudobě - to samé. Svědčí o tom i minimum citací Jen tak cvičně jsem se podíval, jak je na tom třeba mnichovská technická univerzita TUM, ať už si pořád nebereme do úst amerikánské MIT. V Německu je TUM považována za slušné akademické pracoviště, v žebříčku univerzit se pohybuje slušně nahoře, má cca dvojnásobek studentů proti ČVUT a když se podíváte do online databáze, tak také podstatně atraktivnější zastoupení moderních směrů. Podobně je tomu u ekonomických univerzit, díval jsem se na mnichovské LMU, Frankfurtské GU nebo kolínskou univerzitu, všechny představují slušné ekonomické univerzity. Zkuste si projít jejich databáze diplomek a vedle toho si postavit poslední práce z VŠE. To jsou dva jiné světy. Závěry si z toho udělejte sami. Já jen chci říct, že ta Mazzucatová někde napsala myšlenku, která je samozřejmě mimózní, ale za úvahu možná stojí. A totiž, že vzdělanost nevybuduje společnost rozdáváním univerzitních titulů, tím se vybuduje jen statistika. Abychom byli spravedliví, tak k těm školám: ČVUT má rozpočet kolem 6,7 mld Kč ročně na cca 25 000 studentů, tj. 270 000 Kč ročně na studenta. Mnichovský TUM má rozpočet bez nemocnice 26 mld Kč ročně na cca 50 000 studentů, tj cca 520 000 Kč ročně na studenta, cca dvojnásobek. To vypadá dramaticky, jenže jen něco málo přes polovinu těch peněz dostává TUM od státu, téměř polovinu dostává od sponzorů (tím se nemyslí státní dotace) a zbytek si vydělá. Nedělají to soudruzi v Německu úplně špatně za ty prachy. V roce 2022 byl TUM v žebříčku nejlepších světových univerzit ARWU na místě 56, ČVUT na neupřesněném místě 800-900… Berme to jako malý výkop do diskuse. Projít si školy podle diplomových prací, jejich témat, citací autorit a klíčových slov je pro někoho zajímavé téma třeba pro takovou menší disertaci. Třeba mě přesvědčíte, že to byl jen povrchní pohled! Rád se nechám čísly přesvědčovat!

Čas načtení: 2024-02-22 09:00:02

Podpora Windows 10 končí! Google nabízí řešení!

V říjnu 2025 skončí oficiální podpora Windows 10 Spousta starších počítačů má problém s Windows 11 Řešením by mohl být přechod na ChromeOS Flex  Windows 11 už je tu s námi téměř 3 roky. Přechod z desítky je velmi jednoduchý, a tak předpokládám, že už novou verzi Windowsu dávno používáte. Majitelé starších počítačů ovšem mohou […] Celý článek si můžete přečíst na Podpora Windows 10 končí! Google nabízí řešení!

Čas načtení: 2024-02-23 17:16:41

Apple posiluje bezpečnost iMessage před hrozbou kvantových počítačů

Americká technologická firma Apple, známá především díky svým inovativním produktem, se nyní zaměřuje na zlepšení svého šifrovacího systému pro populární službu iMessage. Tato kroky podniká v reakci na rostoucí obavy... The post Apple posiluje bezpečnost iMessage před hrozbou kvantových počítačů first appeared on Objevit.cz: IT magazín, zprávy a novinky ze světa IT.