Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2019-07-25 08:06:28

Frederik Willem de Klerk: Když zkrachuje Jižní Afrika, padne Afrika celá

Ze všech stran je dnes slyšet, že světové politice chybějí skutečné osobnosti s vizí. Vyplatí se proto připomínat ty osobnosti, které formovaly pozitivně tvář světa v minulém století. Švýcarský deník případně zvolil jednoho z hrobařů apartheidu.   Pane de Klerku, když Africký národní kongres převzal v roce 1994 po konci apartheidu v Jižní Africe moc, slibovala tato strana „lepší život pro všechny“. Byl tento slib z dnešního pohledu splněn? Bohužel odpověď zní ne. Propast mezi bohatými a chudými je větší. Jistě, mnohým se daří lépe, černá střední třída vyrostla, podíl těch nejchudších se snížil. Ale podstatná část Jihoafričanů žije nadále pod existenčním minimem. Na přelomu století jsme ještě zaznamenali hospodářský růst až k pěti procentům. Dnes je hospodářství ve špatném stavu. Dluhy stouply, hrozí recese. Důvodem je špatné vládnutí v posledních deseti letech.   To jsou ty roky, v nichž byl u moci Jacob Zuma. Je tento neblahý vývoj bezprostředním následkem jeho prezidentování?  Zuma zemi velmi škodil. Korupce, která se pod ním velmi silně rozvinula, nás stála miliardy. Pod Zumou byla Jižní Afrika vyrabována úzkou kriminální elitou.    Není stále ještě pro jižní Afriku typická nerovnost důsledkem apartheidu? Africký národní kongres se občas pokouší to takto prezentovat. Ale po 25 letech u moci není příliš důvěryhodné přisuzovat všechnu vinu apartheidu. Skutečností je, že se nedostavily investice, které země potřebuje. Příčinou toho je politická nestabilita, špatný management a korupce. Náš nový prezident Cyril Ramaphosa se to snaží napravit. Bojuje s korupcí, usiluje o stabilizaci měny, vytváří prostředí příznivé pro obchod a zlepšuje kooperaci mezi veřejným a soukromým sektorem. Ramaphosa se drží hodnot, které byly ve středu pozornosti už za Mandely. Jeho postup je správný. Jeho jediným slabým místem je vnitřní rozpolcenost Afrického národního kongresu. V této straně jsou někteří, kteří pracují proti prezidentovi.   Očekávání spojená s prezidentem Ramaphosou jsou veliká. Může být jednotlivec řešením pro všechny problémy jižní Afriky? Ne, jedna osoba nemůže sama vyřešit všechny problémy – ani v Jižní Africe, ani v jiných částech světa. Ale dobrý lídr je velký rozdíl. Bez vůdčí síly Mandely, a při vší skromnosti i mojí, skončila by Jižní Afrika s největší pravděpodobností v občanské válce. Prezident Ramaphosa není sám. Má rozumný tým a silnou vládu, disponuje velkou podporou uvnitř i mimo svoji politickou stranu. Navíc nezná jen politiku, ale i hospodářství. Stal se – čistou cestou – jedním z nejúspěšnějších hospodářských šéfů země. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} S Ramaphosou jste se poprvé setkal v devadesátých létech, když byl vedoucím Mandelova vyjednávacího týmu a generálním tajemníkem Afrického národního kongresu. Jaký jste z něj měl první dojem? Byl tvrdým vyjednavačem, přísný, ale férový, chytrý a čestný.   A Mandela? Setkali jsme se poprvé v prosinci 1989. Přivedli ho přímo z vězení do mé kanceláře, která pak později byla jeho. Při tomto setkání nešlo o to, hovořit o nějakých zásadních otázkách, potřebovali jsme se navzájem poznat, vcítit se jeden do druhého. Po tomto setkání jsem byl přesvědčen, že s tímto mužem je možné udělat obchod. Zapůsobila na mne jeho důstojnost a schopnost naslouchat. Výhodou určitě bylo, že jsme oba dříve působili jako právníci. A k povolání právníka také patří schopnost nedělat předčasné závěry a přemýšlet analyticky.   V devadesátých létech bylo částečně kritizováno, že jste se sice omluvil za škodlivé důsledky apartheidu, ale samotný apartheid jste jako takový neodmítl jako zavrženíhodný. To není pravda. Řekl jsem, že apartheid je špatný. A vždy jsem opakoval, když jsem se stal prezidentem, že jsme v pozici, která je morálně neudržitelná.   Zpět k hospodářství. Politika ekonomické podpory černého obyvatelstva, kterou zastává Jižní Afrika, se stále setkává s kritikou. Mnozí říkají, že tento program, který byl určen pro podporu černého obyvatelstva, pomáhá jen některým. Souhlasíte s tím? Skutečně se tento program realizoval tak, že se obohatili jen někteří jednotlivci, a většina vyšla naprázdno. Za prezidenta Zumy z toho profitovali především ti, kteří byli blízko vládě. To se musí změnit.    V Jižní Africe se vede kontroverzní debata o možném vyvlastňování půdy bez náhrady. Vláda připravuje odpovídající změnu ústavy.  Prezident Ramaphosa oznámil, že taková změna ústavy musí být svázána se dvěma podmínkami: Nesmí poškodit hospodářství, a nesmí ohrozit potravinovou bezpečnost země. Pokud to bude splněno, může dojít k jemné změně ústavy, která se bude především týkat pozemků, které nejsou využívány. Nevěřím, že existuje riziko vyvlastnění pozemků, které jsou zemědělsky využívány. Především by se mělo jednat o pozemky ve městech, které jsou v majetku vlády. Nejde v tomto případě ani tak o zemědělské pozemky, jako o stavební plochy. Lidé nežijí většinou tam, kde pracují. Urbanizace Jižní Afriky rychle pokračuje a tady může být pozemková reforma určitou šancí.   Historická aureola Afrického národního kongresu se rozpadá. Před posledními volbami argumentovali mnozí v Jižní Africe, že by pro demokracii v zemi bylo prospěšné, kdyby Africký národní kongres nezískal absolutní většinu. Vidíte to také tak?  S tím ne úplně souhlasím. Nejsem žádný přívrženec Afrického národního kongresu, nikdy jsem tuto stranu nevolil. Domnívám se, že silná opozice je důležitá. A měl jsem obavy, když jsem viděl, jak pod vedením prezidenta Zumy uvnitř Afrického národního kongresu získává sílu rasismus. Pokud by ovšem Africký národní kongres ve volbách klesl pod 50 procent, objevila by se otázka po koaličním partnerovi. Pokud by se takovým partnerem stali socialističtí Bojovníci za ekonomickou svobodu, došlo by pravděpodobně k radikalizaci Afrického národního kongresu – k politování pro celou Jižní Afriku. Pokud ale Africký národní kongres poněkud ztratí na síle, bude to zdravý vývoj. A také silné poselství pro tuto stranu: Když se nezměníte, ztratíte svoji většinu.   Při volbách bylo také nápadné, že mnozí Jihoafričané, především ti mladí, vůbec k volbám nešli. Co to znamená? Vidím to jako projev normalizace. V ostatních zemích je podíl takových voličů srovnatelný. V devadesátých letech jsme měli situaci, kdy mnozí Jihoafričané mohli vůbec poprvé volit. To vedlo k vysoké volební účasti. Mezitím se ale volby v naší zemi staly „normální“ záležitostí   Jednou jste řekl, že jedním z klíčových faktorů pro úspěch vašich jednání s Mandelou byla schopnost vcítit se do druhé strany. To je schopnost, která ve světové politice v poslední době mizí. Co by bylo potřeba, aby se to změnilo? Jsem hluboce znepokojen tím, jak se ve světě stále více rozšiřuje populismus, také v silných demokraciích. Zdá se, jako by se síly v centru nedokázaly prosadit, jako by radikální elementy přebíraly kontrolu. To je nebezpečí pro budoucnost, pro Evropu, pro Ameriku, pro všechny demokratické státy. Rychlé řešení pro to neexistuje. Základní problém je, že pověst politiků je na mnoha místech tak špatná jako nikdy předtím. To se musí změnit, vždyť šéfové států a vlád mají odpovědnost. Vždy v historii, když se populisté a extremisté dostali k moci, neřešili problémy, spíše způsobovali značné škody.   Jsou politici dnes jiní než před třiceti lety? Pozoroval jsem v posledních letech tendenci, že mnozí jdou bezprostředně po skončení univerzity do politiky. Je mnoho politiků, kteří nikdy nebyli v reálném světě. Když jsem byl mladý, řekl mi otec, který byl sám politikem: Nechoď teď do politiky, napřed vykonávej tu profesi, kterou sis zvolil. Politikem jsem se pak stal v sedmatřiceti letech, a vyplatilo se to. Díky profesním zkušenostem jsem znal potřeby obyvatelstva.   Americký prezident Trump se stal politikem také poměrně pozdě. Tím by vaše kritérium splnil. Jak ho hodnotíte? Trumpovi skutečně není možné předhazovat, že je klasickým profesionálním politikem. Ale ne každý obchodník je také výjimečným prezidentem. Vnímám ho velmi kriticky. Integrita je důležitým předpokladem pro řízení. U Trumpa tuto integritu nevidím.   Ve vaší nadaci (Global Leadership Foundation) radí bývalí šéfové států a vlád prezidentům po celém světě. Poradil byste i Trumpovi? Jsme zaměřeni na rozvojové země, a tam se pokoušíme diskrétně radit. Zda bych radil Trumpovi? Vždyť neposlouchá ani svoje vlastní poradce. Proč by měl poslouchat nás?   Mohla by pro něj být zajímavá zkušenost s apartheidem, proti kterému byly vyhlášeny mezinárodní sankce. Trump také rád používá sankce, aby dosáhl svých cílů. Co si o tom myslíte?  Nevěřím na sankce. Měly by se používat jen ve zcela specifických případech. A mělo by se jednat o účinné sankce. V případě Jižní Afriky sankce dokonce potřebné reformy zbrzdily. Mnozí běloši si tehdy říkali: Kdo jsou, aby nám říkali, co máme dělat? S kampaní proti sankcím bylo vždycky možné vyhrát volby. Navíc sankce zpomalovaly hospodářský růst. Když hospodářství rostlo, bylo potřeba více pracovních sil. A rasová segregace se stala překážkou.   Jižní Afrika je hospodářsky stále ještě vedoucí zemí kontinentu. Do jaké míry je země modelem pro celý kontinent? Když zkrachuje Jižní Afrika, zkrachuje celá Afrika. Země je určena k tomu hrát významnou roli na celém kontinentu, zejména v subsaharské Africe.   Nebude to jednoduché. Výzvy pro Afriku jsou veliké.  Afrika je probouzející se obr. Disponuje obrovskými prostory, které se mohou zemědělsky využívat. Má mladé obyvatelstvo. Afrika je trhem se stovkami miliónů spotřebitelů. Mnoho afrických států se pohybuje správným směrem, směrem k demokracii, právnímu státu a rozumné hospodářské politice. Přirozeně je zde stále ještě dost problémových zemí. Celkově ale Afrika hledí vstříc velmi pozitivní budoucnosti. {/mprestriction}  Přeložil Miroslav Pavel.   Frederik Willem de Klerk (* 18. 3. 1936 v Johannesburgu) je bývalý prezident Jihoafrické republiky a nositel Nobelovy ceny míru. Spolu s Nelsonem Mandelou se podílel na destrukci politiky rasové segregace, tzv. apartheidu v JAR. Původně advokát byl v roce 1969 zvolen do parlamentu. V roce 1978 se stal členem jihoafrické vlády, ve které byl na různých pozicích celkem 11 let. Prezidentem JAR byl zvolen 15. září 1989. Po svém nástupu do funkce odsoudil apartheid a nechal z vězení propustit Nelsona Mandelu. Umožnil obnovení politické činnosti Afrického národního kongresu.

Čas načtení: 2024-10-31 09:00:00

Jihoafrická republika si z nějakého důvodu myslí, že ví něco o apartheidu a genocidě

(Ironický komentář britské autorky Laury K., který je bohužel vždy až tísnivě blízko faktům...) Nechápu, proč by Jihoafrická republika měla mít proti genocidě a apartheidu námitky...V jedné z největších nehorázností v dějinách podala Jihoafrická republika důkazy proti Izraeli u Mezinárodního soudního dvora a obvinila tento stát apartheidu z genocidy. Jen proto, že Jihoafričané byli kdysi obětí genocidy a apartheidu, se rozhodli, že o těchto věcech něco vědí. Mohu se jen domnívat, že Jihoafričané jsou motivováni rasismem, takže vyzývám k bojkotu, odsunu investic a k sankcím proti Jihoafrické republice. Jsem si docela jistá, že je to originální nápad.V takových dobách je úkolem každého důvěryhodného novináře bránit zemi obviněnou z věrohodné genocidy. Přece bychom nechtěli stát na špatné straně dějin, nebo ano?

Čas načtení: 2024-03-07 17:00:01

Jak by vypadal svět, kdyby Hitler vyhrál válku? Na Ameriku při honbě za čistou rasou zapomněl

Nacisté zabili během války 6 milionů evropských Židů v rámci takzvaného konečného řešení židovské otázky. Stejně jako velké množství dalších zranitelných skupin obyvatelstva. Genocida skončila spojeneckými invazemi do Německa a Polska na konci války, jako součást tehdy už nevyhnutelné německé porážky. Kdyby Adolf Hitler a Němci nikdy neprohráli, program organizované smrti by pravděpodobně pokračoval rychlým tempem a vyvraždil by většinu židovské populace na Zemi. Podle Holocaust Encyclopedia by tehdy bylo zavražděno až 9,5 milionu lidí. Nostradamus viděl hrůzy, které se letos mají týkat i Česka. Potvrdil je generál Šedivý i další věštec Číst více Nejistý osud královské Anglie Adolf Hitler to se založením nové německé říše přitom myslel velmi vážně. Už v roce 1942 ovládal většinu evropského kontinentu a také obrovské části Sovětského svazu až po Kaspické moře. Právě Sověti by byli pravděpodobně jeho nejhorším nepřítelem. Někdy historikové uvádí, že Hitler neměl za cíl dobýt celý svět, ale ve skutečnosti plánoval, že ruské pohoří Ural bude východní hranicí třetí říše. Otázkou je, jaké by byly jeho záměry s Britskými ostrovy. Známá je operace Sea Lion, ze které by byla zřejmě krvavá jatka, kdyby k ní nakonec došlo. Jenže od toho Němci upustili. Šlo o německý plán na invazi do Velké Británie. Byl vypracován nacistickým Německem v roce 1940 po úspěchu blitzkriegu v západní Evropě, který vedl k obsazení Francie. Německé síly pod vedením Adolfa Hitlera měly plánovat útok na Britské ostrovy přes Lamanšský průliv. Operace zahrnovala mnoho různých bodů, včetně leteckých útoků, invaze německých jednotek a námořních operací. Plán byl nakonec zrušen ze dvou hlavních důvodů. Zaprvé, bitva o Británii, ve které se britské Royal Air Force úspěšně bránilo proti německé Luftwaffe, znamenala, že německé letecké síly neměly vzdušnou převahu potřebnou k podpoře invaze. Zadruhé, německé námořnictvo nebylo dostatečně silné, aby zaručilo ochranu námořních konvojů během invaze. Dá se říct, že právě strach německých vojsk byl důležitým bodem ve druhé světové válce, kdy spojenci začali cítit, že by možná přece jen mohli mít jednou převahu… Afrika byla připravená spojit se s Hitlerem Nešlo by však pochopitelně jen o Anglii, kdyby se Hitler chopil nadvlády nad celým světem. Jeho ambice prý tehdy sahaly až do Afriky, a to ke koloniím, které ztratilo Německo po první světové válce Versailleskou smlouvou. Navíc africké obyvatelstvo se bránilo britské nadvládě a bylo připraveno s nacisty spolupracovat. Někteří Jihoafričané dokonce vytvořili pronacistické milice v očekávání jejich sjednocení s třetí říší. K apartheidu by došlo od Sahary až po Madagaskar. Totalitní režimy by se pravděpodobně rozšířily po celé Evropě, německé vítězství by pravděpodobně změnilo ekonomický a obchodní systém ve prospěch Německa a jeho spojenců. To by mělo silný vliv na globální ekonomiku. Bez asijského obchodu by se možná ocitlo Japonsko, které je jedním ze základních kamenů globalizace. Tragédie ztraceného letu Santiago 513: Přistál po pětatřiceti letech s kostrami na palubě Číst více Americe se nacisté vyhýbali Měl Hitler konkrétní plány, jak zaútočí na USA? Překvapivě zřejmě ne. Ve své honbě za čistou rasou Američany totiž velmi podcenil, ačkoliv odmítal uvěřit, že národ „míšenců“ by snad někdy mohl porazit árijskou rasu. Také logistika celé operace byla tehdy velmi nejasná a snad i nepředstavitelná. Vzhledem k tomu, že Wehrmacht by se již rozprostřel po Evropě a Africe, nebylo by kapacitně možné obsadit další velký kontinent. Kanada, stát poddaný Británii, by mohla dopadnout hůř, s Hitlerem jako hlavou státu namísto krále Jiřího VI. Historik Mark Grimsley už dříve naznačoval, že další atomová bomba mohla skončit svržením na Berlín nebo jiné evropské město a zdecimovat je jako Hirošimu a Nagasaki. V roce 1941 zahájilo americké letectvo práce na bombardéru Convair B-36, který mohl dosáhnout Berlína z kanadské letecké základny bez doplňování paliva. Nepochybně by pak decimoval i jiná evropská města. Ačkoliv není jasné, zda by se svět nakonec znovu nespojil a nesvrhl Hitlera v touze žít v demokratickém režimu, s jistotou lze říct, že utrpení nevinných by bylo mnohonásobně vyšší.  Zdroj: redakce, grunhe.com, history.net, chicagotribune.com KAM DÁL: Čína zase vyděsila svět. Dala zelenou projektu, na který si zatím netroufla žádná velmoc.

Čas načtení: 2024-05-29 17:00:00

Před třiceti lety skončil apartheid. Teď JAR potřebuje další zázrak

Jihoafričané jdou opět k volbám, ale ve zcela jiné, mnohem depresivnější atmosféře

Čas načtení: 2024-06-05 17:05:00

Africký národní kongres se snaží v JAR domluvit na vládě národní jednoty

„Věříme, že navzdory všem rozdílům, které můžeme mít, ve spolupráci jako Jihoafričané můžeme využít tento okamžik a uvést naši zemi do nové éry naděje,“ pravila mluvčí ANC.

Čas načtení: 2024-07-25 20:55:00

ŽIVĚ: Čtvrtfinále olympijského turnaje ragbistů

Ještě před slavnostním zahájením pařížské olympiády se rozhodne o semifinalistech turnaje v sedmičkovém ragby. Domácí výběr s hvězdným Antoinem Dupontem v sestavě čeká ve čtvrtfinále Argentina, Fidži na cestě za obhajobou prvenství čeká Irsko. Jihoafričané oplatili Novému Zélandu porážku ze základní skupiny a All Blacks tak stříbro z Tokia neobhájí. Přímý přenos sledujte na ČT sport a ČT sport Plus.

Čas načtení: 2024-07-25 20:55:00

All Blacks stříbro z Tokia neobhájí, Fidži se na postup přes Irsko nadřelo

Ještě před slavnostním zahájením pařížské olympiády se rozhodlo o semifinalistech turnaje v sedmičkovém ragby. Dvojnásobní olympijští vítězové z Fidži udolali Irsko až díky obratu v závěru 19:15. Úspěšnější byli proti favoritovi Jihoafričané, Novému Zélandu oplatili porážku ze základní skupiny a All Blacks tak stříbro z Tokia neobhájí.

Čas načtení: 2024-07-27 20:22:00

První zlato pro Francii zařídili ragbisté, ve finále odmítli hattrick Fidži

Olympijský turnaj ragbistů vyhrál v Paříži domácí tým, který se postaral o první zlato pro hostitelskou zemi. Francouzi v deštivém finále porazili Fidži 28:7 a nedovolili soupeřům získat třetí titul za sebou. Třetí místo obsadili Jihoafričané.

Čas načtení: 2024-07-27 20:22:07

O první francouzské zlato se postarali ragbisté, ve finále OH zastavili Fidži

Olympijský turnaj ragbistů vyhrál v Paříži domácí tým, který se postaral o první zlato pro pořádající zemi. Francouzi v deštivém finále porazili Fidži 28:7 a nedovolili soupeřům získat třetí titul za sebou. Třetí místo obsadili Jihoafričané.

Čas načtení: 2025-02-12 06:56:00

Běloši v JAR si utahují z Trumpova plánu na jejich přesídlení do Spojených států

Výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že vláda Jihoafrické republiky špatně zachází s některými skupinami obyvatel, vyvolal kontroverze na sociálních sítích. Bělošští Jihoafričané se tam na vlastní účet baví Trumpovým návrhem na přesídlení bělošských jihoafrických farmářů a jejich rodin jako uprchlíků do USA. Píše o tom agentura Reuters.

Čas načtení: 2025-02-15 15:00:00

Na práci v Jihoafrické republice se stojí dlouhé fronty, místa nejsou

Jihoafrickou republiku sužuje nezaměstnanost, která patři k nejvyšším na světě. Vláda sice boj s ní označuje za jeden ze svých hlavních cílů, Jihoafričané, kteří dlouhodobě čekají na pracovní příležitosti, však už pomalu začínají ztrácet naději.

Čas načtení: 2025-05-04 16:06:00

Migrace, která mu nevadí. Afrikánci se bojí o život, klaní se Trumpovi za azyl v USA

Někteří bílí Jihoafričané příznivě reagují na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytnout jim azyl. Afrikánci tvrdí, že čelí diskriminaci, a bojí se o svůj život. Někteří mají i zkušenosti s napadením. Část z nich už začala podávat žádost o přesídlení do USA.

Čas načtení: 2025-10-30 19:19:31

USA dramaticky snižují počet uprchlíků, které za rok přijmou

Spojené státy ve fiskálním roce 2026 přijmou maximálně 7500 uprchlíků, uvedl podle agentur Bílý dům. Je to dosud nejméně. V předešlém fiskálním roce, který skončil 30. září, bylo maximum předešlou administrativou demokrata Joea Bidena stanoveno na 125 tisíc. Agentura AP píše, že většinu uprchlíků, které se vláda republikána Donalda Trumpa chystá přijmout, budou tvořit bílí Jihoafričané.

Čas načtení: 2025-10-30 18:10:45

USA za rok přijmou dosud nejméně uprchlíků, většina budou bílí Jihoafričané

Ve fiskálním roce 2026 přijmou Spojené státy maximálně 7500 uprchlíků, většina budou bílí Jihoafričané. Je to doposud nejméně, v předešlém fiskálním roce stanovila administrativa Joea Bidena toto číslo na 125 tisíc.

Čas načtení: 2025-10-30 18:50:00

Hlavně bělochy a i těch jen několik tisíc. USA radikálně ořezaly příjem uprchlíků

USA ve fiskálním roce 2026 přijmou maximálně 7500 uprchlíků, oznámil ve čtvrtek Bílý dům. Je to dosud nejméně. V předešlém fiskálním roce, který skončil 30. září, předešlá vláda demokrata Joea Bidena stanovila 125 tisíc. Většinu uprchlíků, které se vláda republikána Donalda Trumpa chystá přijmout, budou tvořit bílí Jihoafričané.

Čas načtení: 2025-12-18 10:17:32

Budete bodyguardi, tvrdili Jihoafričanům, skončili v bojích na Donbasu. Přispěla k tomu i dcera exprezidenta Zumy

Jihoafričané, kteří se ocitli v řadách ruské armády v bojích na východě Ukrajiny, byli podvedeni, tvrdí jejich příbuzní. Náboráři jim prý tvrdili, že pouze absolvují výcvik pro bodyguardy. K podepsání kontraktu v ruštině, kterému nerozuměli, je měla přesvědčit dcera bývalého jihoafrického prezidenta Jacoba Zumy. S Moskvou sympatizující politička se už kvůli vyšetřování, jež se týká i této kauzy, vzdala poslaneckého mandátu, pochybení ale odmítá.

Čas načtení: 2025-12-22 23:38:26

Salah v nastavení rozhodl o vítězném vstupu Egypta do mistrovství Afriky

Hvězdný útočník Liverpoolu Muhammad Salah rozhodl v nastavení o vítězném vstupu Egypta do fotbalového mistrovství Afriky. V Agadíru dokonal kapitán týmu obrat v duelu se Zimbabwe na 2:1. Dalšími soupeři sedminásobných afrických šampionů, kteří ale poslední titul získali už v roce 2010, budou v pátek Jihoafričané a v pondělí Angola. Jejich vzájemný duel dnes vyhrála rovněž 2:1 JAR.

Čas načtení: 2025-12-22 23:57:23

Salah zachránil Egyptu výhru v nastaveném čase

Jak je důležité míti Muhameda Salaha se opět přesvědčili fotbalisté Egypta na mistrovství Afriky v Maroku. Slavný útočník Liverpoolu a kapitán egyptského výběru rozhodl v nastavení o vítězství Egypta v Agadíru nad Zimbabwe 2:1. Dalšími soupeři sedminásobných afrických šampionů, kteří ale poslední titul získali už v roce 2010, budou v pátek Jihoafričané a v pondělí Angola. Jejich vzájemný duel vyhrála rovněž 2:1 JAR.

Čas načtení: 2025-12-30 13:05:00

Česko a Jižní Afrika se mohou vhodně doplňovat ve vědě a inovacích

Česko a Jihoafrická republika v posledních letech systematicky rozvíjejí spolupráci v oblasti vědy, výzkumu a inovací. Češi a Jihoafričané se profilují jako přirození partneři s komplementárními kapacitami.

Čas načtení: 2026-03-22 11:13:00

Stošek s Allemanem obsadili na Cape Epic páté místo

Český biker Martin Stošek s belgickým kolegou Woutem Allemanem obsadili v prestižním závodu dvojic na horských kolech Cape Epic v JAR páté místo. Závěrečnou etapu na 58 kilometrů se startem i cílem ve Stellenboschi a s převýšením 2150 metrů dokončili jako desátí, jejich výkon ovlivnila zdravotní indispozice belgického jezdce. Závod vyhráli domácí Jihoafričané Matthew Beers a Tristan Nortje, kteří v závěrečném dnu sesadili z čela pořadí Italy Lucu Braidota a Simoneho Avindetta.