Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2019-08-05 12:09:45

Ondřej Buddeus: Můj odchod je vyjádřením nesouhlasu se změnou kurzu Českého literárního centra

Ondřej Buddeus, dosavadní vedoucí Českého literárního centra (ČLC), jehož cílem je soustavná a systematická propagace české literatury a knižní kultury v zahraničí, podal výpověď. Tomáš Kubíček, ředitel Moravské zemské knihovny (MZK), pod kterou ČLC spadá, pověřil jeho vedením – zatím jen na rok – Martina Krafla, který je koordinátorem právě probíhajícího Českého roku kultury v Lipsku. Náhlý Buddeusův odchod samozřejmě vzbuzuje řadu otázek, stejně jako to, že na volné místo nebylo vyhlášeno výběrové řízení.   Co všechno stálo za vaším rozhodnutím rezignovat na funkci vedoucího ČLC?  Důvody své výpovědi jsem už publikoval na podnět redakce portálu iLiteratura.cz. Je jich celá řada a tím nejsymptomatičtějším je kolaps komunikace mezi ředitelem MZK Tomášem Kubíčkem a mnou. Není to v krátkých dějinách ČLC poprvé, kdy vedoucí centra odchází kvůli špatné komunikaci s vedením – totéž bylo také jednou z příčin odchodu Petra Janyšky. Nedobrá komunikace je samozřejmě banální důvod. To podstatné se ovšem skrývá ve spodní vrstvě: ředitel instituce má s ČLC jiné záměry než člověk, který má za úkol se svým týmem rozvíjet a provozovat agendu centra. Jaké? Od samého počátku fungování ČLC ve mně sílil dojem, že strategickým cílem ředitele je posilování značky MZK prostřednictvím současné české literatury a ČLC. V případě vedoucího ČLC je horizontem jeho práce podpora a propagace české literatury v zahraničí a práce pro ty, kteří jsou pro obraz české literatury v zahraniční nepostradatelní: autorky a autory, překladatelky a překladatele z češtiny, zahraniční nakladatele, literární agenty a organizátory literárních akcí. Nejde tedy o získávání institučního kapitálu, ale kvalitní službu. K čemu je české literatuře prospěšný instituční kapitál ředitele MZK? Nevím. V situaci, kdy ČLC není samostatná organizace, nýbrž spadá pod státní příspěvkovou organizaci s ředitelem, který vedoucímu centra nedává žádné pravomoci, je vaše práce závislá na tom, zda mezi nadřízeným a podřízeným existuje dobrá vůle ke spolupráci a důvěra. Navzdory slušným výsledkům centra nic takového nepanovalo a situace se vyhrotila natolik, že jsem v roli vedoucího nemohl dál fungovat. O mě osobně ale vůbec nejde, podstatnějším důvodem bylo, že se ke konci roku velmi pravděpodobně chystaly změny, které by vedly k tomu, že ČLC bude pouze servisní organizací veletržních aktivit MZK (jak tomu ostatně bylo s přípravou na hostování v Lipsku v letošním roce), a omezí se tím jeho fungování jako státní literární agentury. Můj krok je tedy vyjádřením nesouhlasu se změnou kurzu a myslím, že tím posledním, co jsem mohl pro centrum udělat – přitáhnout k němu a jeho fungování opět pozornost literární veřejnosti a dát jí tak symbolicky na zváženou, zda to, co by jinak proběhlo spíše plíživě a s vyloučením veřejnosti, akceptuje, nebo ne. Specifický přístup vedení MZK ke správě ČLC dobře ilustruje nedávné jmenování nového vedoucího bez výběrového řízení i to, že o ČLC se nyní hovoří jako o „pražské pobočce“, protože nový vedoucí úřaduje v Brně.    Výpověď jste podal na začátku května, aby váš nástupce, který by vzešel z očekávaného výběrového řízení, měl během léta čas se zapracovat. Nakonec vše nabralo daleko rychlejší spád a řízením ČLC byl (zatím jen na rok) pověřen Martin Krafl. Překvapila vás jeho volba? A co říkáte na její průběh? Volba nového vedoucího neproběhla, radě ČLC pouze bylo oznámeno, že se novým vedoucím stane Martin Krafl, což vzhledem k jeho roli při přípravě Lipska 2019 překvapivé není. Překvapilo mě spíš, že na jednání rady nebyl oznámen termín veřejného výběrového řízení. To je jediný správný postup u institucí typu ČLC – a postup v zemích se zažitou demokratickou kulturou standardní. I v případě, že obdobné literární centrum spadá pod větší organizaci – jako například ve Švédsku, kde je literární centrum součástí Swedish Arts Council –, je nemyslitelné, aby na vedoucí pozici konkurs vypsán nebyl. O tom, co probíhalo na radě ČLC, se můžete dočíst v reportážním článku předsedy Asociace spisovatelů a jednoho z radních Ondřeje Lipára také na iLiteratuře. Ukazuje, jakou fraškou jmenování nového vedoucího bylo: jednalo se o nachystané představení o čtyřech dějstvích, které předpokládalo pouze souhlas všech přítomných, nikoli diskuzi. Věc dokresluje i to, že členové rady nedostali program jednání předem, jak je zvykem, a rozsáhlé materiály o práci centra za rok 2018 obdrželi pouhé 2 dny před jednáním. Nemohli se tedy na jednání připravit a ani se dopředu orientovat v jeho průběhu. Ještě ilustrativnější byl moment, kdy Martin Krafl začal prezentovat novou koncepci centra, aniž by se s ní členové rady (neřku-li profesní veřejnost) měli možnost seznámit předem. Že se tak vůbec stalo, považuji za manipulaci radními.  {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Způsob jmenování Krafla nahrává kritikům Tomáše Kubíčka, ředitele MZK, která je jako příspěvková organizace Ministerstva kultury ČR zřizovatelem ČLC. Kubíček podle některých rozhoduje jako suverén a nadto si sám ustavuje i Radu ČLC, jež má v současnosti tuším patnáct členů. Zvolení Krafla i jeho jednoletý mandát prý Rada ČLC odhlasovala nadpoloviční většinou hlasů, zatímco návrh na vypsání výběrového řízení naopak neprošel?  Rada ČLC je z povahy svého ustavení poradní orgán ředitele a má pouze doporučující funkci, její rozhodnutí ředitele právně nezavazují, protože na něm jako statutárním orgánu spočívá plná právní zodpovědnost. Jmenování M. Krafla do funkce vedoucího ČLC bylo jednostranným aktem vůle ředitele MZK. Tento krok je zcela legální, v krátké historii ČLC ovšem bezprecedentní (oba předcházející vedoucí vzešli z veřejného konkurzu), a o jeho legitimitě lze úspěšně pochybovat. To, že se část radních proti rozhodnutí postavila, způsobilo, že byl Kraflův mandát sice potvrzen nadpoloviční většinou, ovšem zároveň stanoven jako dočasný. Tatáž nadpoloviční většina pak samozřejmě neposvětila vypsání výběrového řízení, o němž menšina přes nevůli předsedy rady ČLC vyvolala hlasování. Předem plánovaný scénář jednání, jak odhaluje ve svém článku Ondřej Lipár, byl jiný: M. Krafl neměl být jmenován do funkce vůbec dočasně. To potvrdil v momentě, kdy i přes to, že rada rozhodla o dočasnosti mandátu, dál postupoval podle připraveného scénáře a prezentoval radě novou koncepci. Rada měla závěrem nejspíše diskutovat o obsahu nové koncepce a nikoli o tom, jestli je vůbec stanovení nového vedoucího bez konkurzu a obměna pětileté koncepce po dvou letech v pořádku.  Nelze se účinně stavět proti tomu, že ředitel MZK jedná ve své organizaci jako suverén, má k tomu veškeré pravomoci. Kritizovat lze jiné věci, například způsob prosazování vlastních rozhodnutí, která se opírají o předem zřízený konsenzus. Opakují se následující vzorce: 1. Dodržet formy transparentního kolektivního rozhodování (tj. zřizovat rady, komise apod.), ovšem obejít jejich smysl tím, že je rada vhodně poskládána tak, aby v podstatných věcech podpořila záměr ředitele (v tomto kontextu není nezajímavé odvolání Pavla Mandyse pro údajný střet zájmů z Rady ČLC na jaře tohoto roku, které rozložilo názorové síly v radě jednoznačněji ve prospěch nových záměrů), případně aby neměla dostatečné informace, eventuálně jí byla k diskuzi předložena druhořadá témata; 2. vyhnout se hlasování a nahradit ho diskuzí; 3. legitimizovat rozhodnutí na základě diskuze, která je považována za souhlas. Na posledním zasedání Rady ČLC tato strategie částečně selhala, protože byla vyvolána hlasování a část radních chtěla vést diskuzi o podstatných tématech. Pozoruhodný byl i moment, kdy se předseda komise pokusil sám vyvolat odhlasování nové koncepce, což ovšem i ti radní, kteří hlasovali pro jmenování M. Krafla, podpořit dost dobře nemohli. Chápu, jak je tato strategie účinná pro budování vlivu, šíření a legitimizaci vlastních rozhodnutí. Chápu také, že v hierarchicky strukturované organizaci je diskuze podřízených nad nějakým tématem a rozhodnutí na základě této diskuze účinnou a legitimní technikou řízení. Ovšem ve chvíli, kdy se použije na orgán, jako je Rada ČLC, u něhož se přepokládá nezávislost, tak se s radními jedná obdobně jako se zaměstnanci MZK a ze strategie firemního řízení se stává nástroj ovlivňování.   Řada lidí se při zakládání ČLC podivovala nad tím, že má instituce se sídlem v Praze spadat pod Moravskou zemskou knihovnu v Brně, a nikoliv třeba pod pražský Institut umění. Bude podle vás nyní vliv MZK na chod ČLC ještě sílit? Ta konstrukce je stále ještě nelogická a obtížně zapamatovatelná pro kolegy v ČR i zahraničí, organizační strukturu musíte neustále vysvětlovat, stejně jako čelit otázce, proč je právě taková. Není totiž zvykem, aby instituce jako ČLC se sídlem například v Bratislavě spadala pod krajskou knihovnu v Košicích, pokud použiji příměr ze slovenských reálií. Ostatně to, že národní veletržní prezentace a státní literární agenturu provozuje knihovna, je, myslím, světové unikum. Na otázku, zda bude sílit vliv MZK na chod centra, nelze dost dobře odpovědět, je stále její čtvrtou sekcí, jakkoli tato situace měla být provizorní, jak píše ve svém komentáři k dění v ČLC na iLiteratuře Pavel Mandys, který byl při vyjednávání vzniku centra na ministerstvu kultury přítomen. To, co se nyní možná změní, je kultura komunikace centra s veřejností a těmi, pro něž má centrum fungovat – překladateli, autorskou komunitou, nakladateli, organizátory atd. To ovšem ukáže čas.    Martinu Kraflovi jsou zřejmě přičítány nemalé zásluhy jako programovému koordinátorovi – podle všeho úspěšného – projektu Českého roku kultury v Lipsku, jehož vrcholem byla prezentace české literatury na lipském knižním veletrhu. Jak se na jeho dosavadní působení ve službách MZK, potažmo české literatury díváte vy?  Pokud by bylo vypsáno výběrové řízení na nového vedoucího ČLC, M. Krafl by byl nepochybně jedním z nejserióznějších kandidátů. Nemyslím si, že by mi příslušelo posuzovat práci kolegy, k průběhu lipské prezentace jsem mu pogratuloval.    Nyní by mělo dojít k „dočasnému organizačnímu sloučení stávající činnosti ČLC a prezentace současné české literatury na zahraničních veletrzích zajišťované MZK“. Co to pro ČLC může znamenat? Obávám se dvojího: že se jedná o plíživou změnu, která vposledku povede k posílení veletržního oddělení MZK o úvazky a rozpočet literárního centra a k omezení jeho aktivit jako státní literární agentury. Děje se tak v situaci, kdy na veletržní prezentace České republiky už nejsou výjimečné prostředky přesahující 20 milionů Kč, jako to bylo na Lipsko. Evropské literární instituce typu ČLC mají běžně oddělení, které zařizuje veletržní prezentace, nikde to ovšem není tak, že veletržní oddělení vedle své specifické agendy provozuje činnost státní literární agentury. Nejistotu ve mně probouzí už sousloví „dočasné organizační sloučení“ – obávám se, že s dočasností tohoto sloučení to je obdobné jako s dočasným jmenováním nového vedoucího. Pokud budoucí vývoj moji obavu nepotvrdí, bude to jen dobře.    Udivilo mě, že vaše jméno figuruje i v obměněném seznamu členů týmu ČLC, kde jste uveden coby „koordinátor mezinárodní spolupráce“. Znamená to, že v práci pro centrum budete pod Kraflovým vedením pokračovat?  Ne, centrum opouštím s koncem července. Po podání výpovědi v květnu mi běží dvouměsíční výpovědní lhůta. Jsem vázán v pracovním poměru do jejího uplynutí, a do té doby zůstávám členem týmu ČLC.    Sám jste ovšem vyjádřil obavy z rozpadu stávajícího týmu ČLC na základě plánované personální restrukturalizace... Podle tiskové zprávy MZK chce M. Krafl představit za rok „novou strategii činnosti ČLC včetně jejího personálního zabezpečení“. Vzhledem k tomu, že literární centrum disponuje pěti úvazky a o něco menší tým M. Krafla byl původně sestaven dočasně pro lipskou prezentaci, moje obava byla, že se stávající kolektiv koordinátorek a koordinátorů pro jednotlivé oblasti řízeně zčásti rozpadne a bude nahrazen asistentkami M. Krafla. Co by to znamenalo pro kontinuitu práce centra, si lze domyslet. Byl jsem ovšem ujišťován, že záměrem není výměna stávajícího týmu.   Jak jste vlastně spokojen s dosavadním fungováním ČLC? Dařilo se podle vás naplňovat koncepci, kterou jste dával dohromady ve spolupráci se svým týmem a za přispění odborné veřejnosti?  Věřím, že ano. Srovná-li člověk koncepci dostupnou na stránkách Czechlit.cz a aktivity centra, může si obrázek učinit sám. Po dvou letech existence fungují programy pro překladatele, zahraniční nakladatele, autorky a autory, informační servis, rozsáhlý rezidenční program v ČR, reprezentační výjezdy spisovatelek a spisovatelů se podporují formou otevřené výzvy, kde mohou žádat zahraniční organizátoři i sami tvůrci, ČLC má také řadu přímých spoluprací se zahraničními literárními organizátory, spolupracuje se sítí Českých center například na Ceně Susanny Roth pro překladatelský dorost, organizuje semináře pro zahraniční studenty češtiny, vydává publikace on-line i tiskem, pořádá nakladatelské zájezdy i program pro veřejnost, má řadu kontaktů. Nově je také partnerem v evropském projektu CELA (Connecting Emergin Literary Artists) pro autory a překladatele na začátku tvůrčí kariéry. Podařilo se mi dojednat, že se stalo členem sítě ENLIT (European Literature and Translation Network), která sdružuje 22 evropských literárních institucí, jež podporují literaturu a překlad v zahraničí, a kde je zastoupena jako jediná země Visegrádu. Za dva roky se tedy dotáhlo k evropskému standardu a to je laťka, která by se měla držet i nadále. Naprostá většina evropských států má instituci podobnou ČLC už desetiletí, na Slovensku od roku 1995, v Norsku od roku 1978. V Evropě jsme ji založili jako jedni z posledních. Mám radost, že i v oblasti institucionální podpory literatury jsme se – řečeno s mírnou nadsázkou – nyní začlenili do EU.    Důraz se kladl zejména na podporu mobility – výjezdů tuzemských autorů za hranice a pobytů zahraničních tvůrců v ČR. I to vám prý bylo vytýkáno? Ano, s tím, že ČLC je literární cestovní kancelář. Další výtkou, která zaznívala na radě ČLC, bylo, že autorský výjezd do zahraničí nemá automaticky dopad v podobě nově přeložené knihy. S takovými výhradami samozřejmě nesouhlasím. Vznik a vydání nového překladu je dlouhodobý komplexní proces, který se neodehraje z roku na rok. ČLC se věnuje zvýšenou měrou podpoře autorských prezentací v zahraničí proto, že v systému, který v ČR aktuálně panuje (MK ČR zajišťuje grantovou podporu knih v překladu, MZK byla pověřena zajišťováním veletržních prezentací v zahraničí), je mobilita profesionálů (autorů a tvůrců knih, zahraničních překladatelů a bohemistů, zahraničních nakladatelů) a pohyb informací o české literatuře v podstatě systémovou nikou, to znamená přirozenou agendou centra. Optimální by bylo, kdyby toto všechno bylo pod jednou střechou, jako je tomu například v severských zemích či v Beneluxu, z řady důvodů to ale nejde. Například granty na podporu překladu a vydávání českých knih v zahraničí spadají pod MK ČR ze zákona.    Do konce letošního roku měla být připravena také koncepce české sekce ČLC. Domníváte se, že v její přípravě bude pokračovat i nový vedoucí? A v čem by měla činnost české sekce spočívat? Idea vzniku české sekce ČLC spadá do doby jeho vzniku, kdy ještě nebylo jednoznačně jasné směřování centra. Jedním z možných vzorů byl polský Institut knihy, který zajišťuje pobídky a programy pro polskou literaturu doma i v zahraničí. Vzhledem k rozpočtu a počtu zaměstnanců se ale velmi rychle vykrystalizovala identita ČLC jako státní literární agentury exportního typu. Pokud nedojde k navýšení rozpočtu a úvazků, s čímž nyní nelze počítat, byla by snaha o zřízení domácí sekce na úkor aktuálního fungování. V tomto bodě tedy ideálu koncepce z roku 2017 teď skutečně nelze vyhovět.    Co vám osobně přinesly dva roky strávené v čele ČLC? Spoustu zkušeností, jež všechny v tuhle chvíli asi ještě neumím pojmenovat a zhodnotit. Co mě napadá jako první: řadu skvělých kolegyň a kolegů, vědomí toho, že administrativní zátěž státních institucí nestojí v cestě realizaci skvělých věcí, je-li k nim dobrá vůle a počítá-li člověk s tím, že udělat něco ve státní sféře je nejméně třikrát pomalejší proces než v nestátním sektoru. Poznání, že prostředí, kde platí zákony Jante (deset přikázání formulovaných norským spisovatelem Akselem Sandemosem a poprvé publikovaných roku 1933 v jeho knize Uprchlík kříží svou stopu; pozn. red.) a chybí dialog, mi úplně nesvědčí i to, že přísně hierarchizované řízení a motivace stresem jsou dlouhodobě neefektivní. Utvrzení v tom, že profesionalita a empatie vůči těm, jimž má být služba nějaké instituce určena, je základem jejího dobrého fungování. Poznání, že racionalita a objektivní zdůvodňování jsou často jen rétorikou emocí... atd. A v neposlední řadě vlastně radost z toho, že ČLC už není jen abstraktní záměr, ale velmi konkrétní činitel v literárním provozu.  {/mprestriction}  Ondřej Buddeus (*1984) je básník, překladatel, redaktor, editor, někdejší šéfredaktor literárního časopisu Psí víno a dlouholetý kulturní organizátor. Absolvoval skandinavistiku (norština) a překladatelství (němčina), pobýval na zahraničních stážích především v Norsku a Německu. Spolupracoval s řadou kulturních organizací v ČR a napříč Evropou. Za svou debutovou sbírku 55 007 znaků včetně mezer (2011) obdržel Cenu Jiřího Ortena. Dále je mj. autorem básnických sbírek Rorýsy (2012) a Zóna (2016) či spoluautorem knihy pro děti Hlava v hlavě (s Davidem Böhmem, 2013), oceněné ve své kategorii cenou Magnesia Litera, Zlatou stuhou i cenou pro Nejkrásnější české knihy roku. Od jara 2017 do léta 2019 byl vedoucím nově založeného Českého literárního centra.

Čas načtení: 2020-01-30 16:03:00

Lubomír Zaorálek věnoval Památník Lidice Janě Bobošíkové, říkají jeho zaměstnanci a na protest odcházejí

„Lidická tragédie je mementem jednoho z největších projevů brutality a totalitní svévole. Usilovali jsme o to, aby Památník Lidice byl místem setkávání a diskuse pro každého jednoho z přeživších i návštěvníků. S posvěcením ministra kultury Lubomíra Zaorálka bude nyní tento symbol navrácen normalizačnímu výkladu dějin, který neústupně hájí a reprezentuje Český svaz bojovníků za svobodu na všech svých úrovních,“ píšou zaměstnanci Památníku Lidice v prohlášení, které zveřejňujeme v plném znění. „S tímto přístupem k výkladu dějin a paměťových institucí se nechceme smířit a nehodláme se na něm podílet. Ministr Zaorálek avizoval, že výběr nového ředitele Památníku Lidice se uskuteční do konce února. Ať už ve výběrovém řízení bude vybrán kdokoliv, nastoupí do funkce se zřejmým, a Lubomírem Zaorálkem deklarovaným, zadáním: „vycházet s většinou přeživších“, to znamená předcházet si Oblastní organizaci Českého svazu bojovníků za svobodu Lidice, především však její předsedkyni Janou Bobošíkovou s jejími věrnými „sestrami“ Veronikou Kellerovou (starostkou obce Lidice a členkou ČSBS), Renatou Hanzlíkovou (bývalou zaměstnankyní Památníku Lidice a členkou ČSBS) a Klárou Klímovou (bývalou zaměstnankyní Památníku Lidice a členkou ČSBS) a podílet se na tendenčním výkladu dějin. Lubomír Zaorálek ve svém pro nás nepřípustném a zcela nediplomatickém postupu „napřed vyhodit a potom jednat“ vytvořil situaci, ze které není snadná cesta ven. Během pondělního (27. 1. 2020) jednání s lidickými přeživšími, zástupci obce Lidice a zaměstnanci Památníku Lidice ministr kultury použitím výrazů „nezajímá mě“ a „kašlu na vaše argumenty“ urazil všechny přítomné zaměstnance. Ty také přirovnal ke komunistickým funkcionářům 50. let. Po této zkušenosti se většina zaměstnanců Památníku Lidice nadále odmítá podílet na vědomém politizování veřejné paměťové instituce a na relativizování jejího významu. Z těchto a dalších souvisejících důvodů podalo ke konci ledna 2020 výpověď z pracovního poměru 10 z 16 vedoucích a odborných pracovníků Památníku Lidice.“ Výpověď z pracovního poměru podali tito vedoucí a odborní pracovníci Památníku Lidice: Bc. Filip Petlička, vedoucí oddělení prezentace Michal Šutinský, vedoucí oddělení správy majetku, Mgr. Michaela Brábníková, vedoucí oddělení vzdělávání Mgr. Roman Škoda, vztahy s veřejností Lenka Knorová, projektová manažerka Mgr. Tereza Feltlová, asistentka oddělení vzdělávání Mgr. Viktor Janák, kurátor historické sbírky MA MRes Markéta Jonášová, kurátorka umělecké sbírky Sylva Novotná, účetní XY (nepřeje si uvádět své jméno), referent správy majetku {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-08-21 11:49:00

Čas běží. Zbývá 10 dní do zákazu kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy, jejich majitelům hrozí pokuta až 50 000 Kč

Praha 21. srpna 2024 (PROTEXT) - Již za 10 dní vejde v platnost zákaz používání kotlů 1. a 2. emisní třídy. Aktuální průzkum společnosti STIEBEL ELTRON ukázal, že firmu na jejich výměnu stále nemá poptáno přes polovinu jejich majitelů. Patříte mezi ně? Pak byste měli začít jednat.Svůj dům či chalupu kotlem na tuhá paliva vytápí téměř dvě třetiny českých domácností. Už 1. září 2024 to však bude představovat problém pro třetinu z nich, která stále využívá staré kotle 1. a 2. emisní třídy, nebo ty vyrobené před rokem 2000. Vyplývá to z průzkumu společnosti STIEBEL ELTRON, předního evropského výrobce tepelných čerpadel, větracích systémů a ohřívačů vody, který proběhl na začátku srpna. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos. Právě provoz kotlů nesplňujících ekologické a legislativní aspekty bude totiž od zmíněného data zakázán. Majitelům hrozí tučné pokuty.„O blížící se stopce stále neví přes 15 % majitelů kotlů na tuhá paliva. Času na výměnu už však moc nezbývá a s rostoucí poptávkou na výměnu rychle mizí i volné termíny. Naší společnosti jen mezi červnem a červencem vzrostl počet poptávek tepelných čerpadel od koncových zákazníků o 35 %. Lidé už tak nemají čas otálet a měli by se rychle porozhlédnout po možné alternativě,“ komentuje výsledky průzkumu David Šafránek, vedoucí technického oddělení ve společnosti STIEBEL ELTRON.Pokuta hrozí více než polovině majitelů nevyhovujících kotlůRealizační firmu na výměnu nemá zatím poptanou více než polovina majitelů kotlů na tuhá paliva. S blížícím se datem oficiálního zákazu tak riskují pokutu ve výši až 50 000 Kč.„Od 1. září musí všechny domácnosti v Česku využívat kotle na pevná paliva dosahující alespoň 3. emisní třídy. V případě, že si spotřebitelé nejsou jistí, do jaké třídy jejich zdroj vytápění spadá, mohou si to zkontrolovat na výrobním štítku, případně v dokladu o revizi,“ uvádí David Šafránek, vedoucí technického oddělení ve společnosti STIEBEL ELTRON.Od září se sníží dotace o desítky tisícTy domácnosti, kterých se povinnost výměny kotlů 1. a 2. emisní třídy týká, mají ještě do konce srpna šanci získat dotaci ve stávající výši.„Od 1. září už budou dotace o desítky tisíc korun nižší. Tzv. kotlíkové dotace, které nízkopříjmovým domácnostem a seniorům, případně domácnostem s příspěvkem na bydlení či invaliditou 3. stupně dokáží pokrýt až 95 % nákladů, přejdou pod program Nová zelená úsporám Light. Také podpora v programu Nová zelená úsporám se s koncem měsíce výrazně sníží. Doufejme tak, že mimo vyhnutí se pokutě také snižování příspěvků majitele nevyhovujících kotlů motivuje k výměně, případně alespoň poptání firmy,“ uzavírá David Šafránek, vedoucí technického oddělení ve společnosti STIEBEL ELTRON.Češi chtějí měnit za modernější kotel na tuhá paliva, plyn nebo tepelná čerpadlaVíce než pětina domácností, která musí zdroj vytápění vyměnit zvažuje instalaci tepelného čerpadla. „V době, kdy domácnosti hledají co nejefektivnější způsob vytápění před nadcházejícím zákazem starých kotlů, poptávka po tepelných čerpadlech roste. Pro ty, kteří hledají spolehlivé a ekonomicky výhodné řešení, může být zajímavou volbou tepelné čerpadlo HPA-O 07.1 CS Premium, z naší dílny, které nedávno získalo ocenění „značka kvality“ od dTestu,“ dodává David Šafránek, vedoucí technického oddělení ve společnosti STIEBEL ELTRON.Přes čtvrtinu českých spotřebitelů, kteří již realizační firmu poptali, plánuje pořídit modernější kotel na tuhá paliva, další čtvrtina uvažuje nad modernějším plynovým kotlem. O společnosti Stiebel Eltron:V České republice působí STIEBEL ELTRON od roku 1991, od roku 2018 je Praha sídlem vedení Clusteru pro střední a východní Evropu, a tedy sídlem části top managementu mezinárodní skupiny STIEBEL ELTRON. Firma je průkopníkem v oblasti obnovitelných zdrojů energií – konkrétně výrobu tepelných čerpadel zahájila společnost už v polovině 70. let minulého století. Evropský úřad pro životní prostředí udělil v roce 2022 společnosti STIEBEL ELTRON nejvyšší hodnocení “Klimatický lídr”, za její využívání obnovitelných energií šetrných ke klimatu. Společnost se 100letou historií stala synonymem pro německou kvalitu a inovace v oblasti tepelných čerpadel a dalších energeticky efektivních technologií. Její tradiční hodnoty spočívají v závazku k spolehlivosti a špičkovým standardům. Důkazem toho je například tepelné čerpadlo HPA-O 07.1 CS Premium + HM trend + ISG, oceněné značkou kvality v dTestu. Skupina v současnosti vlastní devět výrobních závodů, 26 prodejních společností a má zastoupení ve více než 120 zemích. Společnost má přibližně 6000 zaměstnanců po celém světě. Zdroj: Konektor PRČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2019-11-04 06:32:26

Michael Kocáb: Komunisté v listopadu 1989 promarnili šanci k vnitrostranickému puči

Michael Kocáb a Oskar Krejčí, dva protagonisté politické aktivity, která v mnohém formovala vývoj v listopadu 1989, se sešli v redakci Literárních novin. Aby vzpomínali, diskutovali, souhlasili spolu i nesouhlasili. A také aby upozornili na knihu, kterou o tomto vzrušeném období sepsal Michael Kocáb. Debatu moderoval vydavatel Literárních novin Miroslav Pavel.    Pavel: Scházíme se poprvé po třiceti letech. Trochu jsme zestárli, ale paměť nám pořád slouží. Jaké máte právě teď pocity?   Kocáb: Potvrzuji, že se opravdu vidíme po třiceti letech. S Oskarem jsem se poprvé sešel letos v únoru, když jsem si potřeboval upřesnit některé události do své nové knihy Vabank. Kniha mění v mnoha ohledech paradigma výkladu toho, co se vlastně dělo před a po 17. listopadu, a mé pocity jsou proto následující – napjaté očekávání, jak to odborná veřejnost přijme. S Oskarem jsem spolupracoval na fakticitě a v mnohém jsme se shodli. Ale pokud by se někomu zdálo, že jsme přijali nějakou společnou interpretaci, tak říkám: Ne. Nic takového neexistuje. Považoval jsem za důležité o tehdejších událostech s ním diskutovat, protože to byl jediný člověk protistrany, který u toho byl bezprostředně se mnou a s Michalem Horáčkem, přičemž my, jako MOST jsme se synchronizovali s Jiřím Křižanem a Václavem Havlem. Pak samozřejmě premiér Adamec, ale toho zapojil naplno do hry Oskar Krejčí. A potom ještě vy a několik lidí z úřadu vlády, naštěstí žijících, kteří mohou potvrdit, že to probíhalo přece jenom trochu jinak, než se traduje. Mám na mysli dobu, než zapnul Hanzel magnetofony, což bylo až při prvním setkání Adamce a Havla v Obecním domě, 26. listopadu. V té době ale bylo už leccos velmi zásadního odehráno.   Pavel: Pochopitelně se všechno v listopadu 89 odehrávalo v nějakých souvislostech – i mezinárodních. Vliv mělo i to, co se dělo v ostatních tzv. socialistických zemích. Ale to vůbec nevylučuje, že významnou roli sehráli lidé v tehdejším Československu.   Krejčí: Diskutovalo se o tom i v uplynulých třiceti letech. Jaká byla vlastně role Kocába a Horáčka? Na první pohled je málo viditelná. Byli to lidé, kteří běželi před frontou. Byli takříkajíc v týlu nepřítele. Výsledek se pak zdál samozřejmý. Ale někdo musel ten most připravit. My, co jsme byli na vládě, jsme byli v nějakých pozicích a měli jsme na výběr, jestli tímto směrem půjdeme, či nikoliv. Ale Kocáb s Horáčkem se museli sami rozhodnout a vyběhnout ty schody během několika dní. Platí jednoznačně, že ta geopolitika změnu předurčila, ale formu, tu tomu dal MOST.   Kocáb: Jakou úlohu v tom hrálo ÚV KSČ, zpravodajské služby, Sovětský svaz – to je něco, co ještě není úplně rozklíčováno. A některé články, které v poslední době vycházejí, to paradoxně spíše ještě zatemňují. Snažil jsem se v knize chod událostí podepřít co nejjednoznačnějšími důkazy. Není tam mnoho interpretací, shromažďoval jsem hlavně dokumenty. Když něco komunisti dělali, říkali, nebo psali, tak jsem to přepsal jedna ku jedné. Aby mi pak někdo neřekl: To si takhle Kocáb myslí. Možná bude něco chybět, protože dokumentů jsou hory. Ale jsou tam například přímé výpovědi tehdejších komunistických vládců, přepsané magnetofonové záznamy z jednání OF a VPN, výpovědi přímých aktérů a také denní situační zprávy, tzv. DSZ, ministerstva vnitra a Státní bezpečnosti. Zajímavé bylo, že například mé vystoupení při zakládání Občanského fóra celkem přesně popsal zástupce náčelníka II. správy SNB Miroslav Chovanec už den poté. Docela by mne zajímalo, koho tehdy Státní bezpečnost v Činoherním klubu měla. Jednu věc jsem při studiu všech těch materiálů pochopil – a to klidně považujte za provokativní větu do začátku téhle besedy: Sametová revoluce se u nás odehrála proti vůli celého establishmentu – ÚV KSČ, Sboru národní bezpečnosti a armády. Některé složky už tehdy mohly mít svoje zájmy a mohly pracovat s náznaky, že socialismus se už dlouho neudrží, ale opakuji, bylo to proti vůli celého vedení státu. Komunisté měli připraveny akce Zásah, Norbert a Vlna a kdykoli je mohli zahájit. Proběhlo to i proti vůli KSSS, zejména jestřábů v ní, ale nakonec i proti vůli Gorbačova. Zachytil jsem, že řada tehdejších vlivných komunistů je přesvědčena, že Gorbačov chtěl všechno rozpustit. Že snad i cíleně pracoval na demontáži socialismu, či přinejmenším sovětského bloku. Nemyslím si to. Podle mého názoru jeho přestavba a glasnosť byl plán, jak právě udržet socialistický blok rozvolněním rigidního uzurpátorského zákonodárství a připuštěním částečné svobody slova i podnikání. Vše ale na bázi socialismu a při zachování vedoucí úlohy strany. Nejspíše usiloval o jakýsi derivát čínského řešení, jak ho dneska vidíme. A důsledným prosazováním svých reforem chtěl ubrat vítr z plachet opozici. Kdyby tehdy Jakeš, Honecker, Živkov – všichni ti mocipáni – na tu hru přistoupili a začali ve svých zemích urychleně realizovat zásady perestrojky a glasnosti, tak by to opozici přinejmenším oslabilo. Když si porovnáte principy perestrojky a například rané požadavky Občanského fóra, tak si je to v lecčems podobné. Mluvím ale jen o prvních požadavcích, pak jsme šli samozřejmě daleko dál. Revize sovětské intervence z roku 1968 se tehdy ještě v Gorbačovových úvahách neobjevila, ale rozvolnění článku o vedoucí úloze komunistické strany připuštěním voleb z více kandidátů, či umožnění soukromého podnikání, tedy alespoň v určitých mezích, už ano. Prosazoval i větší svobodu slova a Sověti propouštěli politické vězně. Kdyby tehdejší mocipáni ve východním bloku jeho taktický plán pochopili, tak si myslím, že se všechno mohlo odehrát i jinak. Jenže oni to nepochopili.   Pavel: Jenom drobnou poznámku. Modifikovat vedoucí úlohu strany v ústavě Československa, to už dostala za úkol komise ÚV KSČ, kterou řídil Marián Čalfa. Dávno před listopadem. Otázky rozvolnění ekonomických svobod, to všechno začala připravovat ještě Štrougalova vláda, který ale pak rezignoval v souboji s dogmatiky.   Kocáb: Ale pozor. Gorbačov už s tím přicházel od roku 1986 a stupňoval to.   Krejčí: V tomhle máš samozřejmě pravdu. Když to ale potom promítneš do těch dní v listopadu 89, tak už vidíš, že nás Gorbačov opravdu házel přes palubu.   Kocáb: To je to, v čem se nedohodneme…   Krejčí: Ale my jsme se přece dohodli na 17. listopadu, tehdy už nás hodil přes palubu.   Kocáb: Po 17. listopadu už to asi pomalu začal vzdávat, protože mu naši disidenti jeho plán zcizili a tehdejší vládnoucí komunisté se propadli do kataleptického stavu. Ale chtěl bych to dokončit. Rigidní vedení státu perestrojku nepřijalo. Gorbačov pravděpodobně zorganizoval, či alespoň podpořil první převrat – i když konkrétní důkazy jsem nenašel – ve východním Německu. Padl tam Honecker a byl nahrazen Egonem Krenzem. To nebyl reformní komunista – to byl jen mladší, padesátiletý, bývalý vůdce komunistické mládeže a od roku 1983 člen politbyra SED, takový Štěpán či Mohorita východního Německa. Čili klasický vnitrostranický převrat, který byl naplánován i v Československu. U nás se ale nepovedl, protože ho jeho osnovatelé zpackali a naši disidenti rychle zareagovali. Zaplať pánbůh. Tím se dostávám k naší sametové revoluci tak, jak jsem ji zažil já. V zorném poli iniciativy MOST, která začala pracovat už od září, se na straně tehdejšího establishmentu objevily tři čtyři postavy, které, dle mého názoru, pochopily, že jejich urputný boj o zachování socialistického zřízení musí mít tentokrát určitou mez: nesmí téct krev. Té už bylo v minulosti dost. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} MOST se netajil tím, že mu jde o demontáž tehdejšího politického zřízení, ale také opakovaně zdůrazňoval, že je nutné se vyhnout násilnému střetu. Na to slyšel v té době Oskar Krejčí a jeho nadřízený Adamec, předpokládám, že i vy. Vy jste byl také v tom klubu těch nejbližších. V tomto ohledu jsme měli společnou prioritu a i při nejzásadnějších politických bitvách jsme ji dokázali mít stále na zřeteli. Později se v tomto smyslu zapojil i Mojmír Zachariáš, velitel Západního vojenského okruhu a náčelník generálního štábu Miroslav Vacek. Při jednání s generálporučíkem Zachariášem – byl jsem za ním v Táboře s Václavem Klausem – jsem argumentoval zhruba v těchto intencích: „Pane generále, naše armáda nesehrála nikdy zásadně pozitivní roli. V roce 1939 to zabalila, v roce 1968 také a vrcholem vaší kariéry přeci nebude rozkaz ke střelbě do vlastních obyvatel, studentů? Tomu nevěřím.“   Pavel: To bylo dost brutální…   Kocáb: Takový výsledek jeho strmé vojenské kariéry v socialistickém systému musel být pro něj nepřijatelný a i jeho výraz tváře tomu napovídal. Nebyl nepřátelský. Generálu Zachariášovi podléhalo 85 procent pozemního vojska ČSLA a podle Varšavské smlouvy v případě konfliktu i střední skupina sovětských vojsk. Té velel sovětský generálporučík Eduard Vorobjov. Zachariáš byl tím, kdo měl spustit vojenskou akci Zásah, která by zbraněmi zastavila rodící se revoluci a vyhlásila stanné právo. Pro tuto akci by bylo vyčleněno v českých zemích a na Slovensku 9 345 vojáků, 575 automobilů, 130 obrněných transportérů, 155 tanků a 81 vozidel speciální techniky. Po zhruba dvouhodinovém jednání Zachariáš prohlásil, že on, pokud zůstane ve funkci, proti demonstrantům nezasáhne. A podepsal v tomto smyslu i komuniké. Následující den jsem již sám dorazil na generální štáb ČSLA a od jeho náčelníka, generálplukovníka Miroslava Vacka, jsem získal podobné ujištění. Vše detailně popisuji v knize Vabank. Byla však připravena ještě další akce – Norbert. Při té mělo být podle jmenného seznamu internováno 9 500 odpůrců režimu. Bylo soustředěno také asi sto odborných vojenských pracovníků pro akci Vlna – obsazení televize a rozhlasu v případě, že by se jejich pracovníci odmítli řídit pokyny státní moci. Mimochodem ten „hodný“ Gorbačov se těsně před svým pádem pokusil takovou akci realizovat tankovým útokem na televizní věž v litevském Vilniusu. Už první den bylo zabito 13 civilistů a cca 600 lidí bylo zraněno. U nás k tomu naštěstí nedošlo, protože sovětská armáda dostala od Gorbačova příkaz nezasahovat, pokud se hněv demonstrantů neobrátí proti ní samotné. To mně a Horáčkovi sdělil rada sovětské ambasády Vasilij Nikitovič Filipov, když jsme ho 28. listopadu navštívili s žádostí OF, kterou jsme s Horáčkem iniciovali, aby Gorbačov podniknul urychlené kroky ke stažení sovětské armády z Československa. Československá armáda však byla pod neustálým tlakem ministra obrany, armádního generála Milana Václavíka, který vykřikoval, že je třeba uvést do bojové pohotovosti armádu, Bezpečnost a milice a také, že „Kontra se nám vloudila už i do ústředního výboru“. A v této situaci stáli premiér Adamec a jeho poradce Krejčí, když po již více než dvouměsíčním jednání s iniciativou MOST koncipovali pro mimořádné zasedání ÚV KSČ dne 24. listopadu projev, ve kterém premiér silové řešení kategoricky odmítnul, a také z hlediska situace nejdůležitější generálové Vacek a Zachariáš, kteří nám nakonec slíbili, že akci Zásah nespustí, jakkoli ji předtím připravovali. Námitka, že ÚV KSČ přece silové řešení na tomto zasedání – 24. listopadu – vyloučil, obstojí jen částečně, protože vyloučil i nevyloučil. V nočním usnesení z téhož dne totiž stojí, že: „Vedení strany a státu nezvládlo tuto situaci“ a v neodkladných opatřeních tohoto usnesení ÚV KSČ „žádá příslušné orgány, aby při řešení současných společenských problémů nebylo použito mocenských prostředků, pokud nedojde k ohrožení života a zdraví lidí, majetku a narušení základu socialismu.“ Ovšem k narušení základu socialismu evidentně došlo a riziko, že mimořádná bezpečnostní opatření [MBO] mohou být realizována, tak přetrvávalo až do 19. prosince, kdy byla Federálním shromážděním potvrzena vláda národního porozumění. Poslední, byť chabý pokus o spuštění akce Zásah se objevil ještě 18. prosince. Projednával jsem to s Miroslavem Vackem, tehdy už s ministrem obrany, a armáda poté vydala uklidňující stanovisko. Pokud někdo nevyjde s nějakými novými informacemi, tak já vidím tyhle čtyři lidi jako hrdiny protistrany. 10. prosince odstoupil prezident Husák i premiér Adamec a na scénu vstoupil Marián Čalfa, který se stal, dle mého názoru, pátým bývalým komunistou, který významně přispěl k sametovému průběhu naší revoluce. Že právě Oskar Krejčí pro něj napsal návrh programového prohlášení vlády národního porozumění, stojí za zamyšlení. Komunistům to asi ještě nedocházelo, protože vše odhlasovali, jak bylo jejich zvykem – jednomyslně. Ale 19. prosinec je dnem, kdy byly ve vládním prohlášení položeny základy příštího, již nesocialistického uspořádání státu a navržen jako příští prezident Václav Havel. Přitom tam seděli všichni – Biľak a další normalizátoři z ÚV KSČ. Tedy já nevím, jestli nešel Biľak při hlasování na záchod, nebo neutekl zadním vchodem, ale poslancem byl. To byla prostě epochální věc. A Gorbačov jenom koukal a zjišťoval, že jeho docela chytrý nápad s přestavbou nevyšel, že nepadnul na úrodnou půdu a nezbylo mu nic jiného než postupně vyklízet pozice. Nakonec všechno prohrál a ještě je podezříván z úmyslného rozvratu sovětského impéria. Když teď udělám střih na konec roku 1990, tak v čele všech zemí socialistického bloku stáli bývalí prorežimní komunisté: Jaruzelski, Krenz, Szűrös, Mladenov a později i Iliescu. Jedinou výjimkou byl antikomunista Havel. Říkají o nás, že jsme byli poslední, ale zato jsme byli nejradikálnější. A pak tu byl ještě generál Vorobjov, který ze všech sil napomáhal rychlému průběhu odsunu sovětské armády. Sametová revoluce nemohla skončit, dokud jsme byli okupovanou zemí. Okupace skončila 30. června 1991 a v srpnu 91 se odehrál protigorbačovský puč. Za pouhých šest týdnů. Byla to dějinná skulina, kterou jsme proklouzli. Obrovskou odhodlaností našich občanů. Kdyby tam nebyly ty statisíce v ulicích, nedokázali bychom to. Dynamikou studentů a herců, kteří jezdili po celé republice, roznášeli informace a podněcovali naše občany k odporu. A řízením Občanského fóra, Veřejnosti proti násilí a také MOSTu a dalších organizací. Takhle to vidím já.   Pavel: Budu na to reagovat ad hoc. Iniciativa MOST je datována do září 89. Chtěl bych říci, že jsme se na vývoj událostí začali s Oskarem postupně připravovat už od května 89. Adamec mne tehdy poslal do Moskvy, abych zjistil, co vlastně ti Rusové chtějí. Po návratu jsem mu sepsal krátkou zprávu, jejíž podstatou bylo, že perestrojka otevírá všechny potlačované problémy v Sovětském svazu a že to nedopadne dobře. A že se musíme začít starat sami o sebe.   Kocáb: S tím plně souhlasím.   Pavel: Proto moje hodnocení Gorbačova není tak pozitivní. Připadá mi jako takový typický ruský intelektuál. Omámený svými vlastními idejemi a představami. Ale mám pocit, že ztratil cit pro politickou realitu, neuvědomoval si všechny politické souvislosti. U něj to všechno bylo o to složitější, že zastupoval jednu ze dvou supervelmocí.   Kocáb: To, co říkáte, mi zapadá do mozaiky, že on byl podobně konsternován jako ÚV KSČ u nás. Přečetl jsem stenografický záznam mimořádného zasedání ústředního výboru 24. listopadu 1989 a pochopil jsem, že vedoucí komunisté byli zcela bezradní. Děsili se nastalé situace a nevěděli, co dělat. Pro Gorbačova pracovala komise, vedená tajemníkem Jakovlevem, která měla připravit scénáře vývoje v tzv. socialistických zemích po pádu Berlínské zdi, možná už předtím. Myslím, že když naplánovali a úspěšně provedli odstavení Honeckera v NDR, tak podobnou akci měli připravenou i pro Československo. Podle některých zdrojů to mělo proběhnout už 21. srpna. Dokonce měl při přeplavání Vltavy umřít student, k čemuž pak ale nedošlo. Dalšími možnými daty byl pak 17. listopad a 10. prosinec. Ale už v září se objevuje od poradce Gorbačova Šachnazarova varovný vzkaz Oskaru Krejčímu a mluvčí Gorbačova Gerasimov zase prozradil německým novinářům, že 17. listopadu bude na Národní třídě mrtvý student. Jsem přesvědčen, že 17. listopadu proběhla poslední velká ingerence ze strany Sovětského svazu do našich záležitostí a znovu opakuji: už v září dostal Oskar ze sovětské strany varování, pokud něco neuděláte, poteče krev. Štěpán později tvrdil, že 16. listopadu měl telefon z Ruska, kde byl víceméně vyzván, aby se připravil na převzetí moci. To ovšem může být fabulace, Štěpánovi se nedá moc věřit. Tím „vyvoleným“ mohl být i Adamec, mohl to být i Hegenbart, Mlynář, či kdokoli další. To už je celkem jedno. Brutální zásah na Národní třídě a „mrtvý“ student měl posloužit k tomu, aby se hned ten večer ozval nějaký z hlediska Moskvy nezatížený komunista a burcoval: Podívejte se na tu Jakešovu nepoučitelnou kamarilu, v Mezinárodní den studentstva nechá zmlátit naše děti na Národní třídě. Ale tuto příležitost k vnitrostranickému puči komunisté promarnili. Místo komunistů rozesílá tuto zprávu do světa Petr Uhl a Honza Urban volá Sacharovovi. Vzniká celosvětový humbuk a hněv občanů se obrací proti celé KSČ. Rusové se okamžitě stahují a odlétají, i když tady přímo 17. listopadu byli vysocí představitelé sovětských tajných služeb v čele se zástupcem předsedy KGB, generálem Viktorem Fjodorovičem Gruškovem. Údajně k podpisu smlouvy o spolupráci StB a KGB. To ovšem mohla být jen krycí legenda, bez které by to stejně nešlo.    Pavel: A přímo ve velíně zásahu na Národní byl přítomen sovětský generál, i když tam vlastně neměl co dělat…   Kocáb: To byl zase stálý představitel sovětské milice v ČSSR generál Teslenko z ministerstva vnitra SSSR. Seděl tam podle záznamů i JUDr. Kružík, zástupce 13. oddělení ÚV KSČ, Hegenbartův člověk, který tam také neměl co dělat. Potom na zasedání předsednictva ÚV KSČ 19. listopadu všichni „oblbují“ Jakeše, že se vlastně nic nestalo – Štěpán i Lorenc.  Toho stejného 19. listopadu dopoledne jsme s Michalem Horáčkem navštívili premiéra Adamce doma a tvrdili mu, že „poslední bitva vzplála“ a že by měl začít ihned jednat z opozicí. Adamec nám tehdy říkal: Hoši, 20–30 tisíc lidí, to nic není, to neznáte naše soudruhy, s tím se vypořádají. To by jich muselo být tolik, co v NDR, dvě stě tisíc, tři sta tisíc. Ale už za dva, za tři dny tam těch tři sta tisíc lidí bylo. Tehdy jsme už dva měsíce jednali s Oskarem Krejčím. Chápali jsme jeho pozici – byl komunistický ideolog a jen tak se bourání socialismu nezúčastní. Stejně tak Adamec, ten se nám vyznal z lásky k socialismu, dokonce i ke Gottwaldovi. To bylo až překvapující. Nepadá v úvahu, že by se komunistická strana vzdala své vedoucí role, říkal. Ale i já si myslím, že by se mělo udělat všechno proto, aby netekla krev, dodával. To byla jediná, ale dostatečně pevná spojnice mezi našimi antagonistickými tábory, či spíše disidenty na jedné straně a dvěma, ale za to mocnými komunisty na straně druhé. A tady začal Oskar cílevědomě působit jako mediátor. Měli jsme denní kontakty.   Krejčí: Je škoda, že knížka Michaela Kocába nevyšla před dvaceti lety. Je zajímavá i literárně. Spojuje několik žánrů, takže tam vzniká podle mne nový literární útvar. U jejího autora cítíš poprvé za těch třicet let snahu porozumět i druhé straně. Ta knížka nesoudí, ta knížka hledá. To je zásadní rozdíl proti produkci akademických pracovišť. Až Kocábova kniha vyjde, doporučuji zamyslet se nejen nad obsahem, ale také nad jejím přístupem. Autor zůstává na svých antikomunistických pozicích, neříká ale hned, že na druhé straně je každý zločinec a vrah. To je přístup, který je zcela neobvyklý v českém politickém prostředí. Pokud jde o roli Michaela Kocába, myslím si, že představuje skrytou tvář sametové revoluce. Byl vždy na čele pelotonu, vedl jej tam, kam měl mířit. Dokázal vytipovat nejcitlivější místa v politickém systému, která by mohla zastavit pohyb sametové revoluce, nebo ho dokonce zvrátit. Přicházejí s Michalem Horáčkem na úřad vlády řadu týdnů předtím, než se tam objevují fotografové a televizní štáby. A začínají vyjednávat. A nejenom to. Když už je na náměstích tři sta tisíc lidí, musela by přijít ke slovu armáda, na to policie už nestačí. A zase: Michael se odtrhne od pelotonu a jde za generály. A v době, kdy Občanské fórum řeší, zda bude prezidentem Dubček nebo Komárek, a tím jsi mne naštval nejvíc…   Kocáb: (smích)    Krejčí: …začne běhat s tím svým „Havel na Hrad“. V době, kdy my jsme si ještě myslili, že by to mohl být Adamec. Ale tím to nekončí. Doporučuji si tu pasáž v knize dobře přečíst. Sotva Michael dostane poslanecký průkaz, vyleze na tribunu parlamentu a navrhne nulitu smlouvy o pobytu sovětských vojsk v Československu.   Kocáb: A parlament to schválil a ještě mi to přiřknul jako iniciativní návrh poslance Kocába. Na to jsem byl fakt hrdý, i když musím dodat, že mne podpořila i řada dalších poslanců. Stále mi ale není zcela jasné, do jaké míry do sametové revoluce zasáhli Sověti, resp. zda to byly pro, či protigorbačovské kruhy. Ve své knize jsem to dal do Epilogu II, protože se jedná o hypotézy, na rozdíl od informací, které jinak kniha vesměs obsahuje.   Pavel: O jedné informaci jsme už mluvili a sice, že v tom štábu 17. listopadu byl představitel KGB.   Krejčí: Musím ovšem zdůraznit, že KGB nebyla monolitně jednotná organizace. Když se podíváte na pokus o převrat v Moskvě, tak v jeho vedení byli představitelé celostátního KGB, ale ruská část se postavila za Jelcina. Když se vrátíme k našemu 17. listopadu, byla tu prokazatelně skupina lidí z KGB, ale vůbec není jasné, k jakému křídlu patřila. Kdyby to byla skupina, která měla dlouhodobě na starosti Československo, tak si myslím, že by dokázala ten následný krok po Národní připravit lépe. Připravili manifestaci, ale chyběl ten druhý krok. To je to, co mne na tom mate. Proto si myslím, že tady chtěli spíš vyvolat chaos než připravit nějaký stranický puč.    Kocáb: A k čemu by jim ten chaos byl?   Krejčí: Podceňuješ hloupost v politice. Ta je hrozně tvořivá. Něco museli udělat a vznikl z toho takový bastard…   Pavel: Vrátil bych se ještě k pondělnímu zasedání federální vlády. Tehdy vznikla diskuse nad prohlášením vlády k demonstracím. Jediným, kdo podpořil vyvážený návrh Adamce, byl Marián Čalfa. Tehdy začala podle mého názoru růst jeho politická hvězda.    Kocáb: Vzpomínám si ještě na situaci po druhé demonstraci na Letné. Na OF zavolali z úřadu vlády, přišel jsem k telefonu a byl jsem požádán, abych tam co nejrychleji přišel. Přivedli mne do kanceláře, o které si myslím, že patřila Adamcovi, ale Adamec tam nebyl. Čekali tam dva Sověti. Jeden z nich se představil jako Šmeral, syn jednoho ze zakladatelů KSČ a jeden jako velitel moskevského okruhu KGB. Chtěli, abych jim zorganizoval kontakt s Václavem Havlem. Musíte mi ale povědět, o co jde, bez toho to neudělám. Řekli mi, že když to bude pokračovat takhle dál, dojde k rozvalu národního hospodářství, k omezení dodávek ropy a plynu ze Sovětského svazu, dojde k výpadkům proudu, problémům v dopravě, hromadění odpadků, k rabování, k lynčování a postupně se vám to úplně vymkne z ruky. Takže výhrůžka, nebo varování, ale co bychom měli dělat, to nesdělovali. Jen že chtějí mluvit přímo s Havlem. Neumožnil jsem jim to.   Krejčí: Neměli plán. Se sametovou revolucí jsou spojeny tři velké otázky. První, proč se režim, který čtyřicet let mohl dělat, co chtěl, během tří týdnů zhroutil. Druhá otázka je, jak se moc předávala, o tom se vlastně teď bavíme. A třetí otázka, nejenomže nezodpovězená, ale ani nepoložená. A v tom se asi budeme s Michaelem rozcházet. Pro něj končí sametová revoluce odchodem sovětských vojsk. Mně končí proměnou politické elity od té „Pravda a láska zvítězí…“ k privatizaci a divokému kapitalismu. Až tehdy se dotvoří nová mocenská elita. Ve všech bývalých socialistických zemích to proběhlo podobně. Romantici, kteří získali moc, ji z nějakého důvodu předávají oligarchům. U nás, myslím, není startem do této etapy ani malá, ani velká privatizace, ale zprivatizování Mladé fronty. To byl akt, který běžel zcela mimo zákon, a je tolerován. Pak následují další noviny. Co se v ten moment stalo? Informační zdroje, které sloužily spíše levicovým čtenářům, se od nich oddělují a stávají se mainstreamem hlásajícím podivný netolerantní liberalismus.   Pavel: To byl ale svým způsobem logický vývoj pod Mezinárodním měnovým fondem a podle washingtonského konsenzu… Musím říci, že mne také irituje ten rychlý rozpad systému. Je to svým způsobem poučení. A teď je jedno, že se to konkrétně vztahuje k rozpadu komunistického systému. Myslím, že se tam dají najít určité obecné rysy.   Kocáb: Dovolím si zformulovat určitou hypotézu. Já jsem pro potřeby své knihy zorganizoval – říkám tomu – tajemnou schůzku ve čtyřech. Byl tam jeden vysoký zástupce bývalé druhé správy Státní bezpečnosti, jeden bývalý tajemník městského výboru KSČ, který posílal lidové milice do Prahy, a pak je zase stahoval na žádost Miroslava Štěpána, zástupce tehdejší vlády a já. Slíbil jsem, že neprozradím jejich jména a za to jsem dostal poněkud otevřenější informace o tom, co tehdy skrytě probíhalo. Chtěl jsem se něco dozvědět o eventuální přípravě vnitrostranického puče a také, proč nedošlo alespoň k pokusu použít silové prostředky proti demonstrantům. Už Lidové milice by hodně zmohly, ale vojenský zásah by nás minimálně v první fázi revoluce pravděpodobně převálcoval. Po těch třiceti letech jsem je tlačil k tomu, aby mi už konečně řekli, jak to bylo. Identifikovali čtyři měkká centra odporu proti Jakešově politice: jedno kolem Hegenbarta, jedno kolem Štěpána, další kolem Adamce a jedno kolem Štrougala. Všichni jmenovaní by byli bývali schopni naplnit sovětskou představu o vnitrostranickém puči, ale byli na to příliš měkcí. A ozbrojený vnitrostranický puč u nás nemá žádnou tradici. Potřebuje to obrovskou dávku odvahy a tu nikdo neměl. Proč zůstala komunistická moc ležet na chodníku? Odpověď je poměrně jednoznačná. Došlo k totální dezorganizaci uvnitř jejich mocenských struktur. Václavík chtěl zásah a z hlediska komunistů měl pravdu. Adamec už byl v té době v podstatě na naší straně a po mimořádném zasedání ÚV KSČ ztratil podporu komunistů. V té knize najdete i zápisy o tom, jak ho nazývali. Možná ji dokonce ztratil dřív, protože Státní bezpečnost věděla o všech jeho krocích, tedy i o jeho vyjednávání s MOSTem. Štěpán nebyl schopen inteligentního postupu. Pravděpodobným okamžikem jeho nástupu k moci měl být den, kdy vystoupil v ČKD. Tam šel s tím, že se stane novou čerstvou silou. Místo toho ho vypískali. Husák i Štrougal už byli mimo a Hegenbart se hodil marod.   Krejčí: Myslím si, že je to ještě hlubší. Náš tehdejší systém měl zakódovanou jednu velkou chybu a sice iluzi o proměně člověka vlivem socialistických výrobních vztahů. Chtěli jsme vše ovládat výchovou a nadšením. Navíc jsme měli zakódovaný neúspěch z roku 1968.   Pavel: Navázal bych na Oskara. Myslím, že jedním z hlavních důvodů krize byla nevyřešená otázka roku 68 v komunistické straně. Jakákoliv reformní činnost narážela na tuto zkušenost. Navíc se komunistická strana prověrkami zbavila velké části kvalitních lidí, kteří mohli něco v politických a ekonomických kruzích přinést. Je to chyba KSČ, ale je to i chyba Sovětského svazu.   Kocáb: Byl jsem příliš daleko od toho, co se dělo v KSČ. Ale když to vezmu z toho praktického hlediska: čtyři nedůsledná centra odporu proti Jakešovi, neschopnost koordinace, ozbrojený puč nepřichází v úvahu. A pak už je tu jen KGB, pro nebo protigorbačovská, která si na sebe navázala několik jedinců. Ze Státní bezpečnosti nejspíše Lorence, Vykypěla a Bytčánka, z politiků možná Hegenbarta a několik dalších. Oni jediní byli schopni tuto akci pod přísným utajením spustit. Když si vzpomenu na to naše tajemné setkání čtyř, pak ten, který zastupoval StB, a ten, který představoval KSČ, současně vyslovili větu, která prý v té době mezi zasvěcenci kolovala: „Dvacet strejců do prdele a jedeme dál.“ A smáli se tomu souzvuku. Jeden z nich mi přímo řekl, že dostal nabídku od Štěpána na vysokou stranickou funkci, až puč bude proveden. Nebyl připravován československou stranou, ale někteří se jej účastnili. Tvrdím, a jsem v tom rozporu s Oskarem, že za tím byl spíše Gorbačov, který si myslel, že vyčistí ten Augiášův chlév na ÚV a pokusí se všechno ještě jednou zachránit přestavbou… V tom okamžiku jsem už musel vypnout magnetofon. Ne že bychom nemohli diskutovat ještě dlouho. A možná ještě budeme, protože to byla část našeho života.  {/mprestriction}  Zaznamenal Miroslav Pavel.

Čas načtení: 2024-12-20 07:36:00

Huawei a Hongkongská univerzita budují chytrý kampus nové generace, který urychluje digitální transformaci vzdělávání

Hongkong 20. prosince 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost Huawei a Hongkongská univerzita (HKU) společně uspořádaly 12. prosince slavnostní zahájení projektu „The University of Hong Kong & Huawei Global Smart Campus Network Showcase" (Ukázka globálních chytrých kampusových sítí Hongkongské univerzity a Huawei). Jedná se o nový milník v jejich spolupráci na vývoji inteligentnějšího propojení kampusových sítí a infrastruktury. Obě strany se tímto projektem zavázaly vytvořit globální ukázku inovací v oblasti chytrých kampusových sítí, které nejen urychlí digitální a inteligentní transformaci HKU, ale také poslouží jako vynikající zdroj reference a inspirace pro další univerzity po celém světě.Slavnostního ceremoniálu se zúčastnilo několik klíčových představitelů obou stran, mimo jiné Flora Ng, ředitelky informačních technologií a univerzitní knihovnice HKU; Wilson Kwok, zástupce ředitele (pro CIO a knihovnickou kancelář) HKU; Jason He, prezident oddělení globálního marketingu a prodeje podnikových datových komunikací společnosti Huawei; Jim Bi, prezident oddělení marketingu a prodeje ICT společnosti Huawei Hong Kong; Yury Yin, viceprezident produktové řady datových komunikací společnosti Huawei; a Jackie Yu, ředitel oddělení brandingu a marketingu společnosti Huawei Enterprise Business.„Jako univerzita světové úrovně se HKU zavazuje poskytovat nejlepší výukové a výzkumné prostředí pro světové akademické talenty a podporovat integraci vzdělávání a technologií," uvedla Flora Ng ve svém uvítacím projevu. „Letos si připomínáme 112. výročí založení knihoven HKU, které se za sto let staly zásadní platformou pro globální akademický výzkum. S rostoucí rozmanitostí výukových potřeb a zrychlující se digitální transformací je budování inteligentního kampusu klíčové pro poskytování vysoce kvalitních vzdělávacích služeb."Ng dále uvedla: „Společně s Huawei jsme vybudovali vysoce kvalitní kampusovou síť s rychlostí 10 Gb/s a technologií Wi-Fi 7 a nasadili ji do mnoha univerzitních prostředí, jako jsou knihovny, hlavní budova (Loke Yew Hall), učebny a stanice HKU. Tato nasazení zajišťují stabilní a bezproblémové síťové připojení pro výukové aplikace v chytrých učebnách, knihovnách, studovnách a posluchárnách, čímž je položen pevný základ pro chytrý kampus HKU."Ng dodala: „Obě strany budou i nadále úzce spolupracovat na inteligentních sítích a hlouběji se zaměří na oblasti, jako je zabezpečení sítě, inteligentní provoz a údržba (O&M) a inteligentní kampus internetu věcí (IoT). Tímto způsobem vybudujeme bezpečnější, efektivnější a inteligentnější vzdělávací prostředí pro budoucnost, a podpoříme tak digitální transformaci vzdělávacího průmyslu."„V současné době se vzdělávání rychle integruje s digitálními technologiemi. Společnost Huawei plně využívá své bezkonkurenční odborné znalosti a silné stránky v oblasti ICT, aby pomohla HKU inovovat vědecký výzkum, výuku a procesy řízení," uvedl ve svém projevu Jason He, prezident oddělení globálního marketingu a prodeje podnikových datových komunikací společnosti Huawei. „Konkrétně vysoce kvalitní kampusová síť Huawei s rychlostí 10 Gb/s technologií Wi-Fi 7 přináší HKU tři typy vylepšení: vylepšení bezdrátových zkušeností, vylepšení aplikací a vylepšení provozu a údržbu (O&M). Toto řešení splňuje různé potřeby specifické pro jednotlivé scénáře kampusu a zároveň zajišťuje bezpečnost dat, což v konečném důsledku přináší nový zážitek ze sítě."Technologické inovace splňují různé potřeby sítě a posouvají zkušenosti s kampusovou sítí na novou úroveň.S příchodem digitální éry kladou online zkoušky, živé kurzy, přednášky a ceremoniály vyšší nároky na výkon moderních kampusových sítí. Zejména v rámci inteligentních učeben je klíčovou prioritou zajistit vždy optimální zážitek z výuky v učebně.Vysoce kvalitní kampusová síťová řešení společnosti Huawei s rychlostí 10 Gb/s dokáže tyto potřeby splnit. Díky využití nejmodernější technologie Wi-Fi 7 toto řešení výrazně zvyšuje šířku pásma sítě potřebnou pro interaktivní výuku v rozlišení 4K/8K HD v chytrých učebnách. Nabízí také zajištění aplikací (které automaticky identifikuje a upřednostňuje klíčové výukové aplikace), přehled o kvalitě aplikací a další přesvědčivé funkce pro zajištění špičkového zážitku z výukových aplikací.Nejnovější přístupové body Wi-Fi 7 od společnosti Huawei nasazené v sále Loke Yew (historické památce a důležitém centru aktivit), knihovnách a studovnách zajišťují bezproblémové připojení k síti během centralizovaných online zkoušek a nejvytíženějších hodin během oslav.Tato spolupráce představuje klíčový milník a krok na cestě k chytřejšímu vzdělávání a chytřejší konektivitě kampusů budoucnosti. Jak uvedl Jason He: „Do budoucna bude společnost Huawei pokračovat ve spolupráci s HKU, abychom dále vytvářeli vysoce kvalitní vzdělávací prostředí a upevnili vedoucí pozici HKU v celosvětovém vysokoškolském vzdělávání. Tato spolupráce může také nastavit vynikající příklad pro další hongkongské univerzity, které se vydají na cestu digitálního vzdělávání."Fotografie - https://mma.prnewswire.com/media/2583932/image_986294_24193885.jpg Fotografie - https://mma.prnewswire.com/media/2583933/image_986294_24193900.jpg Fotografie - https://mma.prnewswire.com/media/2583934/1.jpgKONTAKT: hwebgcomms@huawei.com 

Čas načtení: 2025-05-09 14:48:00

Huawei: udržujeme města v pohybu, posilujeme chytrou městskou železnici

Hongkong 9. května 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - V čínském Hongkongu se konala vrcholná schůzka společnosti Huawei o chytré městské železnici na téma „Plnou parou vpřed při konvergenci cloudu a sítě a zavádění dat a umělé inteligence pro chytré městské železnice".Thomas Xu, viceprezident divize Chytrá doprava společnosti Huawei a ředitel oddělení partnerského rozvoje a prodeje této divize, zdůraznil význam výběru nejvhodnějších informačních, digitálních a inteligentních technologií pro řešení konkrétních potřeb služeb.Dr. Tony Lee Kar-yun, provozní a inovační ředitel oddělení hromadné železniční dopravy, uvedl, že věří, že začlenění digitálních zdrojů a inovativních aplikací umělé inteligence může zvýšit efektivitu provozu a zkvalitnit komfort cestujících. Zdůraznil, že tato integrace poslouží jako základ pro efektivnější městskou dopravu a pohodlnější život v komunitě.Pan Xi Xiaodong, hlavní inženýr společnosti Shanghai Rail Transit Maintenance Support Co., Ltd., zdůraznil, že provozovatelé metra musí začlenit externí zdroje a posílit interní klíčové schopnosti, pokud chtějí dosáhnout kvalitního rozvoje.Nelson Huang, ředitel železničního podnikání divize Chytrá doprava společnosti Huawei, uvedl, že společnost Huawei integruje inovativní informační a komunikační technologie, jako je cloud, velká data, 5G, AI a IoT (internet věcí), vycházející z digitálního a inteligentního základu pro městskou železnici.Pan Xiong Xinbin, rotující generální ředitel a první viceprezident Pekingského železničního institutu pro strojírenství a elektrotechniku (BRI), poznamenal, že nasadili modely Pangu, aby posílili železniční dopravu, využili procesory Ascend a Kunpeng k vytvoření pevného datového základu a začlenili AI k vývoji komplexní inteligentní platformy provozu a údržby.Během následné debaty u kulatého stolu vystoupili pan Ji Kun, ředitel pro zámořská železniční řešení divize Chytrá doprava společnosti Huawei; Datuk Dr. Mohd Yusoff Sulaiman, předseda Malajsijské železniční průmyslové společnosti (MARIC); Chan Hing-keung, vedoucí oddělení provozně inženýrských služeb a inovací společnosti u hromadné železniční dopravy; pan Xi Xiaodong, hlavní inženýr údržby a podpory šanghajského metra; Mr. Xiong Xinbin, rotující generální ředitel a první viceprezident společnosti BRI; a David Xu, viceprezident divize Chytrá doprava společnosti Huawei a ředitel oddělení pro vývoj řešení k integraci a ověřování této divize. Zabývali se scénáři uplatnění technologie, neuralgickými body transformace, vytěžováním hodnot dat a modernizací uživatelských zkušeností.Společnost Huawei obsluhuje více než 300 městských železničních tratí ve více než 70 městech po celém světě. Společnost Huawei bude i nadále prohlubovat spolupráci s partnery v oboru a důsledně se držet zásady „otevřenosti, spolupráce a společného úspěchu". Společnost je odhodlána realizovat pohodlné cestování a hladkou logistiku spolu s digitální a inteligentní dopravou.Foto – https://mma.prnewswire.com/media/2682561/image_1.jpgFoto – https://mma.prnewswire.com/media/2682562/image_2.jpgFoto – https://mma.prnewswire.com/media/2682563/image_3.jpgFoto – https://mma.prnewswire.com/media/2682564/image_4.jpgFoto – https://mma.prnewswire.com/media/2682565/image_5.jpgKONTAKT: hwebgcomms@huawei.com 

Čas načtení: 2025-09-10 09:48:00

BlackLine uvádí na trh Verity, důvěryhodnou umělou inteligenci vytvořenou speciálně pro finanční oddělení

Los Angeles 10. září 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Verity nabízí sadu důvěryhodných funkcí umělé inteligence – od agentních zkušeností po inteligentní poznatky – a vytváří tak novou digitální pracovní sílu pro finanční odděleníSpolečnost BlackLine, Inc. (Nasdaq: BL) dnes oznámila uvedení Verity, komplexní sady funkcí umělé inteligence, která poskytuje finančním a účetním týmům novou digitální pracovní sílu v podobě integrované a auditovatelné umělé inteligence. Verity, postavená na důvěryhodném základě platformy Studio360 společnosti BlackLine a její jednotné datové vrstvě, zajišťuje integritu procesů, urychluje řešení a poskytuje inteligentní analýzy pro finanční oddělení.„Mnozí se ptají, jaký důsledek bude mít generativní AI na podnikový software. Naše odpověď je jasná: její síla se projeví pouze tehdy, je-li postavena na neotřesitelném základu datové integrity a důvěry," řekl Owen Ryan, spoluzakladatel a předseda představenstva společnosti BlackLine. „To, co skutečně odlišuje BlackLine, je naše neochvějné odhodlání dodržovat tento princip, díky čemuž máme jedinečnou pozici k tomu, abychom vedli revoluci AI ve financích. S Verity poskytujeme finančním profesionálním pracovníkům takovou AI, jíž mohou důvěřovat – výkonnou, transparentní, auditovatelnou a speciálně vytvořenou pro potřeby finančního oddělení."Nadace pro důvěryhodnou AIVerity – z latinského slova pro „pravdu" – se vyznačuje třemi základními pilíři:1. Kontrolní vrstva pro AI: BlackLine poskytuje centralizovanou správu, auditovatelnost a transparentnost, které podniky potřebují k bezpečnému provozování modelů AI – což je klíčová funkce pro finanční operace.2. Jednotná platforma jako jediný zdroj pravdy o AI: Na rozdíl od izolovaných bodových řešení slouží platforma Studio360 společnosti BlackLine a její jednotná datová vrstva založená na Snowflake jako jediný zdroj pravdy o AI. To dává Verity komplexní přehled o celé oblasti financí a účetnictví, což umožňuje jistější a inteligentnější rozhodování.3. Desítky let znalostí procesů jako základ AI: Společnost BlackLine zapracovala více než dvě desetiletí vedoucího postavení a osvědčených postupů od více než 4 400 zákazníků do základní logiky své AI. Tyto plány slouží jako referenční model pro finanční operace v tomto odvětví a poskytují AI společnosti BlackLine bezkonkurenční inteligenci, díky níž je její automatizace chytřejší a efektivnější než jakýkoli obecný nástroj.Nová digitální pracovní síla pro financeVerity představuje komplexní sadu funkcí umělé inteligence společnosti BlackLine, která je integrována do platformy Studio360 a řešení pro záznam a vykazování a dále fakturaci a inkaso. Verity, navržená tak, aby poskytovala praktickou, důvěryhodnou a auditovatelnou umělou inteligenci, automatizuje složité procesy, odhaluje hluboké analytické poznatky a posiluje finanční a účetní odborníky tím, že je osvobozuje od úmorně se opakující práce.Jádrem této nové digitální pracovní síly je Vera, vedoucí týmu AI, která řídí a koordinuje tým specializovaných agentů. Vera funguje jako jediný kontaktní bod pro finanční a účetní odborníky a umožňuje jim koordinovat složité pracovní postupy, přidělovat úkoly a kontrolovat práci celého týmu agentů. Vera nepůsobí jenom jakési rozhraní, ale také jako supervizorka vaší digitální pracovní síly, díky níž je spolupráce mezi lidmi a AI plynulá, strategická a plně auditovatelná.Verity poskytuje inteligentní funkce v rámci komplexní sady nástrojů a vytváří novou digitální pracovní sílu pro úřad finančního ředitele:• Agentické zkušenosti – Nasazuje agentickou pracovní sílu k řízení komplexních pracovních postupů od odesílatele k přijímateli, která funguje jako rozšíření finančního týmu. Tito digitální pracovníci jsou řízeni a spravováni prostřednictvím Very, přičemž uživatelé si zachovávají plný přehled a kontrolu.• Inteligentní poznatky a vysoce aktivní analýza – Transformuje surová finanční data do předvídavých pokynů, od prediktivních prognóz až po vysoce aktivní odhalování rizik.• Automatizace procesů nové generace – Vylepšuje základní řešení BlackLine o novou vrstvu inteligence, která umožňuje řešit rozsáhlé a komplexní procesy s větší rychlostí a přesností, jako je například párování založené na umělé inteligenci a inteligentní sběr dat.• Automatizované generování a shrnování obsahu – Zefektivňuje manuální práci tím, že vytváří návrhy textů a zpracovává velké objemy finančních dat a dokumentů do jasných a použitelných výstupů.„BlackLine vyniká tím, že poskytuje nezbytnou aplikační a kontrolní vrstvu, díky níž je výkonná umělá inteligence auditovatelná, důvěryhodná a pro podniky nepostradatelná," řekl Jeremy Ung, technologický ředitel společnosti BlackLine. „Naší vizí je poskytovat finanční operace připravené na budoucnost prostřednictvím agentické umělé inteligence, která přesahuje automatizaci a umožňuje zákazníkům předvídat, rozhodovat se a jednat rychleji. S důvěryhodnými partnery, jako je Google Cloud, kombinujeme špičkové modely Gemini od Google se svými bezkonkurenčními znalostmi v oblasti správy a postupů."„Jsme nesmírně rádi, že můžeme spolupracovat se společností BlackLine na urychlení inovací pomocí generativní umělé inteligence Google Cloudu," řekl Rodrigo Rocha, výkonný ředitel pro globální partnerství mezi softwarovými společnostmi ve společnosti Google Cloud. „Díky začlenění umělé inteligence od Googlu do platformy BlackLine mohou společní zákazníci rychleji a s větší jistotou uzavírat své účetní knihy a odhalovat strategické postřehy ve svých finančních datech."V čele budoucnosti důvěryhodné umělé inteligenceSpolečnost BlackLine vytváří nový svět práce, ve kterém lidé a umělá inteligence fungují jako jeden jednotný tým. Neochvějný závazek společnosti BlackLine k integritě dat poskytuje důvěryhodný základ této nové digitální pracovní síle a zajišťuje, že je organizována a kontrolována se stejnou přísností jako kterýkoli člen týmu. To umožňuje odborníkům v oblasti financí a účetnictví řídit své finanční operace se strategickým přehledem a budovat budoucnost s bezkonkurenční přesností a kontrolou.Chcete-li se dozvědět více o schopnostech umělé inteligence společnosti BlackLine a o tom, jak podporují finanční operace připravené na budoucnost, navštivte https://www.blackline.com/why-blackline/blackline-ai/.O společnosti BlackLineBlackLine (Nasdaq: BL), platforma připravená na budoucnost pro finanční oddělení, podporuje digitální transformaci financí tím, že organizacím umožňuje přesné, efektivní a inteligentní finanční operace.Komplexní platforma Studio360 společnosti BlackLine řeší klíčové postupy, včetně zaznamenávání a vykazování a dále fakturace a inkasa, a umožňuje sjednocená a přesná data, zefektivněné a optimalizované procesy a přehled v reálném čase díky viditelnosti, automatizaci a umělé inteligenci. Osvědčený spolupracující přístup společnosti BlackLine zajišťuje nepřetržitou transformaci, která přináší okamžité výsledky a trvalou hodnotu. Díky osvědčeným inovacím, špičkovým investicím do výzkumu a vývoje a bezpečnostním postupům na světové úrovni spolupracuje s BlackLine více než 4 400 zákazníků z různých odvětví, aby vedli své organizace do budoucnosti.Další informace naleznete na blackline.com.Logo - https://mma.prnewswire.com/media/325382/blackline_company_logo.jpg KONTAKT: Samantha Darilek, viceprezidentka pro podnikovou komunikaci, samantha.darilek@blackline.com 

Čas načtení: 2025-07-03 15:24:00

Creditsafe dosáhl návratnosti investic 234 % díky BlackLine a získal ocenění Nucleus Research ROI Awards 2025

Los Angeles (USA) 3. července 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Ocenění třetí stranou potvrzuje měřitelný přínos finanční platformy BlackLine poháněné AI pro modernizaci financí na celosvětové úrovni.Společnost BlackLine, Inc. (Nasdaq: BL), progresivní platforma pro finanční operace koncipovaná pro finanční oddělení podniků, dnes oznámila, že její zákazník Creditsafe, globální lídr v oblasti business intelligence, byl vyhlášen vítězem ceny Nucleus Research ROI Awards 2025. Toto ocenění vyzdvihuje měřitelný obchodní přínos nasazení platformy BlackLine ve společnosti Creditsafe, která dosáhla návratnosti investic (ROI) ve výši 234 % a doby návratnosti 12,4 měsíce.Společnost Nucleus Research každoročně oceňuje 10 nejlepších technologických implementací na celém světě, které dosahují výjimečné návratnosti investic. Společnost Creditsafe byla oceněna za úspěšnou automatizaci procesů inkasa pohledávek a rozúčtování přijatých plateb pomocí systému BlackLine, což vedlo ke zlepšení efektivity, větší transparentnosti a větší škálovatelnosti v rámci mezinárodních operací."Jsme hrdí, že se společnost Creditsafe zařadila mezi nejúspěšnější transformace roku z hlediska na návratnost investic," uvedl Andy Lilley, výkonný ředitel divize Global Invoice to Cash společnosti BlackLine. "Její výsledky jsou důkazem toho, čeho lze dosáhnout, když progresivní finanční týmy využívají automatizaci k dosažení měřitelných výsledků. BlackLine je tu proto, aby byl tento úspěch opakovatelný, škálovatelný a dosažitelný pro každého zákazníka."Díky využití řešení BlackLine Invoice-to-Cash, které zahrnuje správu inkasa a přiřazování plateb, společnost Creditsafe snížila provozní náklady, zrychlila peněžní cyklus a zlepšila zákaznickou zkušenost. Finanční tým nyní může podporovat rychlou globální expanzi, aniž by bylo nutné navyšovat počet zaměstnanců.Tento milník odráží pokračující investice společnosti BlackLine do inovací. Nedávné uvedení modernizovaného uživatelského rozhraní Cash Application společnosti BlackLine, které je nyní všeobecně dostupné, představuje významný pokrok v procesu Invoice-to-Cash, tedy procesu od fakturace po platbu, a nabízí zákazníkům inteligentnější, efektivnější a intuitivnější uživatelské prostředí."BlackLine zefektivnil naše procesy order-to-cash (od objednávky po platbu) a umožnil našemu týmu soustředit se na činnosti s přidanou hodnotou," uvedl Jason Braidwood, globální vedoucí oddělení úvěrů a inkasa společnosti Creditsafe. "Doporučil bych každému úvěrovému manažerovi, aby si osvojil nástroje, jako je BlackLine. Skutečně vám usnadní práci," dodal.Toto ocenění posiluje vedoucí postavení společnosti BlackLine v oblasti poskytování řešení s podporou umělé inteligence, zaměřených na výsledky, která umožňují finančním, účetním a úvěrovým týmům pracovat strategičtěji a efektivněji. BlackLine pomáhá vedoucím pracovníkům v oblasti financí s jistotou transformovat jejich činnost – od zkrácení času potřebného k dosažení hodnoty až po podporu chytřejšího rozhodování díky sjednoceným datům a automatizaci.Chcete-li se dozvědět více o tom, jak společnost Creditsafe a další přední organizace dosahují výsledků s pomocí řešení BlackLine, navštivte stránku blackline.com/customers.O BlackLineBlackLine (Nasdaq: BL), progresivní platforma pro finanční oddělení, podporuje digitální transformaci financí tím, že organizacím umožňuje přesné, efektivní a inteligentní finanční operace.Komplexní platforma BlackLine pokrývá klíčové procesy nezbytné pro chod organizace, včetně procesů record-to-report (od záznamu k výkazu) a invoice-to cash (od fakturace po platbu), a umožňuje sjednocení a zpřesnění dat, zefektivnění a optimalizaci procesů a přehled v reálném čase díky přehlednosti, automatizaci a umělé inteligenci. Osvědčený, za spolupráci založený přístup společnosti BlackLine zajišťuje nepřetržitou transformaci, která přináší okamžitý dopad a trvalou hodnotu. Díky prokázaným inovačním schopnostem, špičkovým investicím do výzkumu a vývoje a prvotřídním bezpečnostním postupům spolupracuje s BlackLine více než 4400 zákazníků z různých odvětví, kteří vedou své organizace do budoucnostiVíce informací najdete na stránkách blackline.com.Logo – https://mma.prnewswire.com/media/325382/blackline_company_logo.jpg KONTAKT: Samantha Darilek, ředitelka pro korporátní komunikaci, samantha.darilek@blackline.com   

Čas načtení: 2024-08-20 11:48:00

Audiovizuální výchova - nutná odpověď na záplavu filmů a videí

Praha 20. srpna 2024 (PROTEXT) - Každodenně jsme vystaveni rostoucí záplavě videoobsahu, který stále intenzivněji proniká do našich životů a formuje naše vnímání reality. Tento tlak nejvíce doléhá na děti a mladistvé, kteří konzumují obrovské množství obsahu bez dostatečných nástrojů pro jeho kritické zhodnocení. Podle údajů vědců z Masarykovy univerzity tráví adolescenti v České republice denně téměř hodinu přímou konzumací videoobsahu na platformách jako YouTube a Netflix (z celkového času čtyř hodin denně strávených na mobilních telefonech, kde dále konzumují videoobsah na sociálních sítích, přičemž se k těmto sítím a dalším aplikacím vrací až 78krát denně). Tento trend vyvolává vážné otázky ohledně jejich schopnosti soustředění, kritického přístupu k audiovizuálním podnětům, a také ohledně jejich duševní pohody, která se v posledních letech jeví jako výrazně ohrožená. Audiovizuální výchova jako klíčové řešení Audiovizuální výchova se v posledních letech stává jedním z nejdůležitějších světových trendů, protože reaguje na obrovský vliv audiovizuálních médií na mladé generace i na společnost jako celek. Tento přístup podporuje rozvoj kritického myšlení, estetického vnímání, respektu k názorové pestrosti, odolnosti vůči manipulaci a zároveň podněcuje demokratické procesy. Klade důraz také na nové možnosti osobního vyjádření a kreativity, které jsou zásadní pro budoucnost naší společnosti. Aktuální situace ve školách: nutnost posílení audiovizuální výchovy Školy dnes často postrádají dostatečné kapacity a kvalifikované odborníky, kteří by byli schopni efektivně reagovat na rostoucí vliv audiovizuálního obsahu na děti a mladistvé. Učitelé jsou přetíženi množstvím úkolů a povinností, což vede k tomu, že se audiovizuální výchova ocitá na okraji zájmu. Tento přístup však představuje zásadní riziko, kterému bychom měli věnovat více pozornosti. Právě nyní je klíčové tuto oblast výrazně posílit, aby byly naše děti lépe připraveny čelit výzvám moderního světa. „Proto jsme se rozhodli od nového školního roku výrazně rozšířit naši činnost v oblasti audiovizuální výchovy a realizovat řadu nových programů pro děti, mladé lidi, rodiče a učitele v mnohem větším rozsahu. Více informací naleznete na webu www.kinokavalirka.cz,“ říká Adéla Lachoutová, vedoucí nového oddělení audiovizuální výchovy Kina Kavalírka v Praze. Dodává také: „Ve světě audiovizuální výchovy nejsme sami; existuje řada organizací, které se tomuto tématu věnují, a považujeme za klíčové nejen podporovat aktivity kolem Kina Kavalírka, ale také spolupracovat s dalšími organizacemi na celostátní úrovni, aby se audiovizuální výchova stala nedílnou součástí vzdělávání a výchovy.“ Nové projekty na podporu audiovizuální výchovy Kino Kavalírka a spřátelené projekty přicházejí do nového školního roku s několika novými iniciativami, jejichž cílem je posílit význam audiovizuální výchovy a prohloubit spolupráci mezi současnými aktéry v České republice i na mezinárodní scéně. Pro učitele a ředitele nabízí Kino Kavalírka od nového školního roku vzdělávací program Filmová akademie: Učit (s) filmem, která od 26. srpna představí různé principy filmové řeči prostřednictvím přednášek a workshopů s filmovými profesionály. Mezi lektory patří Barbora Chalupová, spolurežisérka filmu V Síti, která se zaměří na manipulaci v dokumentárním filmu. Projekt FilmED přináší projektové dny pro děti a v příštím roce tento mezinárodní projekt přinese i metodický online rozcestník pro lektory a učitele. Audiovizuální HUB v Kině Kavalírka, který běží v pilotním režimu od 1. srpna 2024, poskytuje celoroční podporu pedagogům při práci s filmem a propojování s dalšími odborníky v této oblasti. „Rádi poradíme učitelům i lektorům v práci s filmem a propojíme je s dalšími experty v této oblasti,“ dodává Lachoutová. Začátek školního roku s audiovizuální výchovou a s festivalem Young Film Fest Ideálním začátkem školního roku s audiovizuální výchovou je plánovaný 8. mezinárodní filmový festival Young Film Fest, který proběhne v Centru současného umění DOX a v Kině Kavalírka od 25. do 29. září 2024. Festival přivítá nejrozsáhlejší program audiovizuální výchovy ve střední Evropě, zahrnující hosty jako je ředitelka největšího filmového a mediálního festivalu pro děti a mládež Cinekid, Heleen Rouw, a Anne Schultku z lobbistické iniciativy pro kvalitní evropské dětské filmy KIDS Regio. Inspirativním hostem bude také vedoucí projektu školního vzdělávání filmového festivalu Berlinale, Martin Ganguly. Další, téměř dvě desítky odborníků, představí festivaloví organizátoři postupně. Festival nabídne řadu mezinárodních programů, od předškolního vzdělávání Cinemini s výběrem nejlepších filmů pro nejmenší, až po Young & Short, což je distribuční pásmo nejlepších evropských kraťasů vybraných samotnými adolescenty. Ti pod vedením odborníků vytvářejí metodické materiály a diskusní otázky, což dále rozvíjí jejich kritické myšlení a kreativitu. „V době, kdy jsou děti a mládež stále více vystavovány videoobsahu, je nezbytné, abychom jim poskytli nástroje a dovednosti, které jim umožní tento obsah zodpovědně konzumovat a tvořit. Audiovizuální výchova není jen trendem, ale nutností, která může výrazně přispět k formování zdravější a kriticky myslící společnosti, nejen v Česku, ale i na Slovensku, kde také působíme,“ vysvětluje vedoucí industry oddělení festivalu Young Film Fest Radka Hoffmanová. Spolek krutón, který stojí za všemi zmíněnými aktivitami, je organizace specializující se na audiovizuální výchovu, organizaci filmových festivalů a provoz Kina Kavalírka. Spolek se aktivně zapojuje do českých i evropských projektů zaměřených na audiovizuální výchovu a systematicky řeší výzvy v oblasti audiovizuální výchovy v českém i středoevropském kontextu. Odkaz na výzkum Masarykovy univerzity: https://www.muni.cz/pro-media/tiskove-zpravy/adolescenti-v-prumeru-travi-na-mobilu-pres-4-hodiny-denne-nejcasteji-na-socialnich-sitich Partneři: Kino Kavalírka podpořili: Hlavní město Praha, MČ Praha 5 Cinemini podpořili: Ministerstvo kultury ČR, MČ Praha 5 Young & Short byl podpořen Státním fondem kinematografie Young Film Fest a Visegrad Young Film Days podpořili: Visegrádský fond, Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kinematografie, Hlavní město Praha, MČ Praha 5, Kancelář Kreativní Evropa FilmED byl podpořen: Financováno Evropskou unií. Názory vyjádřené jsou názory autora a neodráží nutně oficiální stanovisko Evropské unie či Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za vyjádřené názory nenese odpovědnost. Partneři projektu FilmED: Goethe-Institut e.V., Centrum Kultury Filmovej im Andrzeja Wajdy, krutón, z. s., National Film Institute Hungary, Kino Úsmev, National Institution Cinematheque Of Republic Of North Macedonia Kontakt Mgr. Karolína Šteflíčková prrr@krutonfilm.cz www.kinokavalirka.cz ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Čas načtení: 2026-03-24 08:30:00

Visa spouští v Evropě program Agentic Ready. Podnítí obchodování skrze AI agenty

Praha 24. března 2026 (PROTEXT) – Společnost Visa (NYSE: V), globální lídr v oblasti digitálních plateb, spouští nový světový program Visa Agentic Ready. Ten pomůže připravit platební ekosystém na nastupující éru obchodování, ve které budou nákupy i platby stále častěji dělat agenti s umělou inteligencí. Program bude spuštěn nejprve v Evropě. Navazuje na iniciativu Visa Intelligent Commerce – strategický rámec společnosti Visa pro rozvoj důvěryhodných obchodních řešení založených na umělé inteligenci ve velkém měřítku. V první fázi se Visa Agentic Ready zaměří na to, jak jsou banky na inovaci připravené. Poskytne jim jasně strukturovaný rámec pro testování a ověřování transakcí prováděných digitálními AI agenty. Testování proběhne v úzké spolupráci se společností Visa a vybranými obchodníky, aby bylo možné ověřit, jak mohou takové transakce fungovat bezpečně, ve velkém měřítku a v kontrolovaném produkčním prostředí. Zapojené banky si tak přímo vyzkouší, jak mohou AI agenti na obchodních platformách bezpečně zahajovat a dokončovat transakce jménem spotřebitelů – a to při zachování důvěry, kontroly a ochranných mechanismů, na nichž síť Visa již dlouho stojí.  „Vzhledem k tomu, jak umělá inteligence čím dál víc ovlivňuje způsob, jakým lidé nakupují, musí se přizpůsobovat i platební systémy,“ uvedl František Jungr, ředitel produktové divize Visa pro střední a východní Evropu. „Program Visa Agentic Ready má evropským bankám nejprve pomoci připravit se na bezpečné a škálovatelné platby iniciované AI agenty postavené na infrastruktuře, které lidé již důvěřují,” dodal.Design na míru pro Evropu stojí na již existujících základechPřestože je Visa Agentic Ready globálním programem, jeho první spuštění proběhne v Evropě. Právě zde totiž široké využívání tokenizace, přístupových klíčů (passkeys) a pokročilých metod ověřování vytváří silný technologický základ pro obchodování pomocí AI agentů. Tyto technologie jsou navíc dobře zavedené i v rámci globální sítě společnosti Visa. V počáteční fázi se bude testovat, jak platby prováděné AI agenty fungují v praxi – v reálném prostředí vydavatelů karet. První fáze pomůže ověřit, že takové transakce zůstávají bezpečné, spolehlivé a mohou probíhat bez problémů dál i ve velkém měřítku. Od průpravy k reálnému nasazení Zavedení obchodování prostřednictvím AI agentů v širokém měřítku vyžaduje koordinaci napříč celým platebním ekosystémem. Společnost Visa proto vítá, že se do programu Agentic Ready již zapojila řada jejích klientů. Program umožňuje partnerům v kontrolovaném produkčním prostředí testovat platby prováděné AI agenty a ověřovat jejich fungování přímo v reálném provozu u vybraných obchodníků. Díky tomu mohou lépe pochopit, jak v praxi fungují platby iniciované AI agenty. Zároveň pomáhá posilovat důvěru v tyto nové způsoby placení, které se postupně posouvají od konceptu k reálnému využití. Iniciativa je součástí širší vize společnosti Visa, která směřuje k inteligentnímu a programovatelnému obchodování. V něm důvěryhodné přihlašovací údaje a schopnosti platební sítě umožňují, aby se platby přizpůsobovaly potřebám, situaci i nastaveným pravidlům uživatele – bezpečně a flexibilně. S tím, jak se nákupní proces stále více automatizuje, tento přístup zajišťuje, že AI agenti mohou plynule jednat jménem spotřebitele, zatímco samotní lidé si nad svými transakcemi zachovávají jasnou a plnou kontrolu. Mezi první partnery zapojené do programu Visa Agentic Ready patří Alpha Bank, Banca Transilvania, Bank Leumi, Bank of Cyprus, Bank of Valletta, Barclays, CAL, Commerzbank, Cornèrcard, DZ Bank, Erste Bank Oesterreich (součást Erste Group), Eurobank Limited, HSBC UK, MAX, Millennium BCP, Nationwide Building Society, Nexi Group, Piraeus Bank, Raiffeisen Bank International, Revolut a Banco Santander. Další partneři se k programu připojí v průběhu jeho rozšiřování. Program Agentic Ready navazuje na dosavadní spolupráci s partnery v Severní Americe, Asii a Tichomoří, na Blízkém východě a v Latinské Americe. Cílem je postupně přenést obchodování s využitím AI agentů do praxe a zpřístupnit ho lidem i firmám po celém světě.  Citace partnerů:   Yaron Tiktin, zástupce generálního ředitele a vedoucí Divize pro spotřebitele, CAL: „V době, kdy umělá inteligence mění způsob, jakým lidé vyhledávají, hodnotí a porovnávají služby a produkty, se očekává, že agentní AI zásadně promění i způsob, jakým provádějí platby kartou. Zapojení společnosti CAL do programu Visa Agentic Ready přináší chytřejší, bezpečnější a plynulejší platební zkušenost a zároveň posiluje důvěru v digitální platební systémy. Tento krok představuje další milník ve budování spolehlivé a pokročilé infrastruktury pro novou generaci digitálního obchodování.“ Panagiotis Divriotis, ředitel oddělení Karet a Osobních půjček, Alpha Bank: „Alpha Bank spolupracuje se společností Visa na programu Agentic Ready s cílem dále zlepšovat zákaznickou zkušenost při transakcích – aby byly rychlejší, chytřejší a bezpečnější. Tento krok je součástí našich dlouhodobých investic do špičkových technologií a potvrzuje závazek banky přinášet zákazníkům skutečnou hodnotu.“ Oana Ilaş, zástupkyně generálního ředitele pro Retailové bankovnictví, Banca Transilvania: „V Banca Transilvania jsme hrdí, že se můžeme zapojit do programu Visa Agentic Ready a podílet se na utváření budoucnosti inteligentních a bezpečných plateb. S tím, jak obchodování řízené umělou inteligencí zrychluje, se zaměřujeme na to, aby z něj měli prospěch jak spotřebitelé, tak firmy – prostřednictvím plynulých, důvěryhodných a škálovatelných platebních řešení. Spolupráce se společností Visa a předními evropskými obchodníky nám umožňuje inovovat odpovědně a přinášet novou generaci plateb iniciovaných AI agenty do praxe.“Amir Rosen, ředitel pro umělou inteligenci, Bank Leumi: „Obchodování prostřednictvím AI agentů se rychle posouvá od konceptu k realitě. Díky spolupráci se společností Visa v programu Agentic Ready pomáhá Bank Leumi zajistit, aby se platby řízené umělou inteligencí rozvíjely způsobem, který propojuje inovace s důvěrou a bezpečností, na které jsou zákazníci ve finančním systému zvyklí.“Oliver Haibt, člen divizní rady, Commerzbank: „Agentní obchodování představuje důležitý milník ve vývoji digitálního obchodování. V Commerzbank jsme hrdí, že na této inovaci spolupracujeme se společností Visa.“Alessandro Seralvo, generální ředitel Cornèrcard: „Podpora této nové iniciativy společnosti Visa odráží naši ambici zůstat v čele inovací a neustále zlepšovat způsob, jakým naši držitelé karet platí a nakupují.”Dr. Imke Jacob, generální ředitel DZ BANK AG: „Obchodování prostřednictvím AI agentů zásadně mění způsob, jakým lidé platí. Spoluprací se společností Visa chceme pomáhat utvářet tento nový směr a přinášet inovace, které našim zákazníkům nabídnou chytřejší a plynulejší platební zkušenost.“Max Clary und Aldringen, obchodní ředitel Erste Bank Oesterreich: „Jako rakouský lídr v oblasti inovací se soustředíme na to, abychom našim klientům nabízeli bezpečná, smysluplná a moderní řešení, která jim usnadňují každodenní bankovní zkušenost. Nakupování prostřednictvím AI agentů vnímáme jako další slibný krok ve vývoji digitálního nakupování. Vidíme v něm velký potenciál, jak reagovat na měnící se očekávání našich klientů v stále více digitálním světě.“Sagit Dotan, generální ředitelka, Max: „Jde o významný krok pro celé odvětví a jsme rádi, že můžeme být součástí tohoto pilotního projektu. MAX spolupracuje se společností Visa na programu Agentic Ready s cílem přinášet našim zákazníkům více hodnoty, větší jednoduchost a více inovací. Vstupujeme do nové éry, ve které agentní obchodování mění způsob, jakým lidé vybírají a realizují své nákupy, a společně se společností Visa vytváříme novou generaci chytrých, snadno použitelných a posilujících zákaznických zkušeností.“Christian Segersven, obchodní ředitel, Issuing Solutions, Nexi Group: „Vstupujeme do nové éry, ve které má umělá inteligence potenciál zásadně proměnit platební ekosystém a přinést zákazníkům ještě větší hodnotu. S rostoucí komplexitou tohoto prostředí zároveň roste tlak na banky i firmy, aby přicházely s pokročilými řešeními pro vydávání karet připravených na agentní platby. Nexi si klade za cíl zůstávat lídrem v oblasti platebních inovací a aktivně spoluutvářet budoucnost agentních plateb v Evropě. Naše partnerství se společností Visa tuto strategii dále posiluje a potvrzuje naši vedoucí roli v rozvoji digitálního obchodu.“Rom Jackson, vedoucí produktového oddělení (Card Payments), Revolut: „S tím, jak se umělá inteligence stále více zapojuje do procesu nakupování, je potřeba, aby se tomu přizpůsobovala i samotná platební infrastruktura. Díky spolupráci se společností Visa na rozvoji obchodování prostřednictvím AI agentů zajišťujeme, že jak lidé, tak AI agenti mohou provádět bezpečné, rychlé a spolehlivé platby kartami Revolut Visa. Jsme hrdí, že můžeme s Visa na tomto projektu spolupracovat a umožnit našim zákazníkům naplno využívat potenciál umělé inteligence, aniž by se měnila úroveň bezpečnosti, kterou od plateb očekávají."Zájemci o účast v programu Visa Agentic Ready mohou kontaktovat svého account manažera Visa a požádat o další informace. O společnosti Visa      Společnost Visa (NYSE: V) je jedním ze světových lídrů v oblasti digitálních plateb a zpracovává transakce mezi spotřebiteli, obchodníky, finančními institucemi a vládami ve více než 200 zemích. Naším posláním je propojovat svět prostřednictvím inovativní, spolehlivé a bezpečné platební sítě, která umožňuje jednotlivcům, podnikům a ekonomikám prosperovat. Ve společnosti Visa věříme, že inkluzivní ekonomika, která spojuje všechny a všude, přináší prospěch všem a zajišťuje budoucnost pohybu peněz. Více informací se dozvíte na stránkách Visa.cz. Zdroj: Visa

Čas načtení: 2026-03-30 11:46:59

Jak řídit marketingové oddělení v praxi: kompletní návod pro manažery a majitele firem

Vybudovat marketingový tým je jedna věc, udržet ho efektivní v každodenním provozu je věc […] Článek Jak řídit marketingové oddělení v praxi: kompletní návod pro manažery a majitele firem se nejdříve objevil na Včeliště.

Čas načtení: 2025-07-07 00:03:01

PRAGA a.s. [1992-1998]

Autor: Aubi Datum: 07.07.2025 00:03:01 Název:Name:PRAG REAL Vysočany a.s.PRAG REAL Vysočany a.s.Originální název:Original Name:PRAG REAL Vysočany a.s.Historie názvů:History of Names:27.03.1907-DD.MM.1909 Pražská továrna na automobily spol. s r.o.DD.MM.1909-DD.MM.1920 První českomoravská továrna na stroje, automobilní oddělení PRAGADD.MM.1920-DD.MM.1927 Auto Praga, Českomoravská-Kolben a spol.DD.MM.1927-DD.MM.1940 Českomoravská-Kolben-Daněk, a.s., automobilní oddělení PragaDD.MM.1940-DD.MM.1945 Českomoravské strojírny, a.s., automobilní oddělení PragaDD.MM.1945-01.01.1946 Automobilka Praga Vysočany ?01.01.1946-02.09.1948 Letecké závody, n.p., závod Vysočany - Praga02.09.1948-17.06.1953 Auto - Praga, n.p.17.06.1953-01.01.1961 Automobilové závody Klementa Gottwalda, n.p.01.01.1961-29.02.1964 Automobilové závody Letňany n.p., závod Vysočany ?29.02.1964-30.06.1988 PRAGA - Automobilové závody, n.p., závod Klementa Gottwalda30.06.1988-01.07.1990 PRAGA Závody Klementa Gottwalda, koncernový podnik ?01.07.1990-14.09.1990 Praga n.p. ?14.09.1990-01.05.1992 PRAGA, s.p.01.05.1992-23.04.1998 PRAGA a.s.23.04.1998-14.07.2021 PRAG REAL Vysočany a.s.27.03.1907-DD.MM.1909 Pražská továrna na automobily spol. s r.o.DD.MM.1909-DD.MM.1920 První českomoravská továrna na stroje, automobilní oddělení PRAGADD.MM.1920-DD.MM.1927 Auto Praga, Českomoravská-Kolben a spol.DD.MM.1927-DD.MM.1940 Českomoravská-Kolben-Daněk, a.s., automobilní oddělení PragaDD.MM.1940-DD.MM.1945 Českomoravské strojírny, a.s., automobilní oddělení PragaDD.MM.1945-01.01.1946 Automobilka Praga Vysočany ?01.01.1946-02.09.1948 Letecké závody, n.p., závod Vysočany - Praga02.09.1948-17.06.1953 Auto - Praga, n.p.17.06.1953-01.01.1961 Automobilové závody Klementa Gottwalda, n.p.01.01.1961-29.02.1964 Automobilové závody Letňany n.p., závod Vysočany ?29.02.1964-30.06.1988 PRAGA - Automobilové závody, n.p., závod Klementa Gottwalda30.06.1988-01.07.1990 PRAGA Závody Klementa Gottwalda, koncernový podnik ?01.07.1990-14.09.1990 Praga n.p. ?14.09.1990-01.05.1992 PRAGA, s.p.01.05.1992-23.04.1998 PRAGA a.s.23.04.1998-14.07.2021 PRAG REAL Vysočany a.s.Obory výroby:Production Subjects:automobily, převodovkycars, transmissionsSídlo hlavního závodu:Headquarters:27.03.1907-14.07.2021 Praha / 27.03.1907-14.07.2021 Prague / Názvy a sídla poboček:Subsidiary Name and Location:DD.MM.1967-DD.MM.1996 Louny / DD.MM.1972-DD.MM.19RR Kutná Hora / DD.MM.1972-DD.MM.1973 Holýšov / DD.MM.1972-DD.MM.19RR Hrádek nad Nisou / DD.MM.1972-DD.MM.1986 Rousínov / DD.MM.1992-DD.MM.200R Opravny a stavba automobilů a.s., Čáslav / DD.MM.1994-DD.MM.2004 Strojírna Praga s.r.o., Praha DD.MM.1996-DD.MM.200R Praga Louny a.s., Louny DD.MM.1996-DD.MM.200R Praga Strašnice a.s., Praha DD.MM.1996-DD.MM.200R SEVA Hrádek a.s., Hrádek nad Nisou DD.MM.1996-DD.MM.2006 Praga Omnitrade s.r.o., Praha DD.MM.1996-DD.MM.200R Kovo Cheb a.s., Cheb DD.MM.1997-DD.MM.200R TECHNOMETRA Praha a.s., Praha DD.MM.1997-DD.MM.200R Lvovský závod hydromechanických převodovek a.s., Lvov DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?DD.MM.1967-DD.MM.1996 Louny / DD.MM.1972-DD.MM.19RR Kutná Hora / DD.MM.1972-DD.MM.1973 Holýšov / DD.MM.1972-DD.MM.19RR Hrádek nad Nisou / DD.MM.1972-DD.MM.1986 Rousínov / DD.MM.1992-DD.MM.200R Opravny a stavba automobilů a.s., Čáslav / DD.MM.1994-DD.MM.2004 Strojírna Praga s.r.o., Prague DD.MM.1996-DD.MM.200R Praga Louny a.s., Louny DD.MM.1996-DD.MM.200R Praga Strašnice a.s., Prague DD.MM.1996-DD.MM.200R SEVA Hrádek a.s., Hrádek nad Nisou DD.MM.1996-DD.MM.2006 Praga Omnitrade s.r.o., Prague DD.MM.1996-DD.MM.200R Kovo Cheb a.s., Cheb DD.MM.1997-DD.MM.200R TECHNOMETRA Praha a.s., Prague DD.MM.1997-DD.MM.200R Lviv Hydromechanical Transmission Factory JSC, Lviv DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?Vznik:Founded:27.03.190727.03.1907Zánik:Cancelled:14.07.202114.07.2021Produkty:Products: DD.MM.1908-DD.MM.19RR Izotta FraschiniDD.MM.1909-DD.MM.1911 Praga CharonDD.MM.1909-DD.MM.19RR RenaultDD.MM.1911-DD.MM.1922 Praga VDD.MM.1911-DD.MM.1929 Praga MignonDD.MM.1912-DD.MM.19RR Praga KDD.MM.1912-DD.MM.1932 Praga GrandDD.MM.1913-DD.MM.1942 Praga AlfaDD.MM.1915-DD.MM.1937 Praga NDD.MM.1920-DD.MM.1931 Praga LDD.MM.1924-DD.MM.1941 Praga PiccoloDD.MM.1924-DD.MM.1940 Praga ANDD.MM.1925-DD.MM.1930 Praga NODD.MM.1926-DD.MM.1928 Praga MNDD.MM.1926-DD.MM.1927 Praga AODD.MM.1926-DD.MM.1928 Praga MODD.MM.1928-DD.MM.1933 Praga BD 500DD.MM.1928-DD.MM.1942 Praga ATDD.MM.1929-DD.MM.1930 Praga KTDD.MM.1930-DD.MM.1934 Praga BC 350DD.MM.1930-DD.MM.1931 Praga TNDD.MM.1932-DD.MM.1940 Praga LNDD.MM.1933-DD.MM.1953 Praga RNDD.MM.1933-DD.MM.1938 Praga TODD.MM.1933-DD.MM.1938 Praga TOVDD.MM.1934-DD.MM.1936 Praga Super PiccoloDD.MM.1934-DD.MM.1937 Praga BabyDD.MM.1934-DD.MM.1955 Praga RNDDD.MM.1934-DD.MM.1936 Praga LDDD.MM.1935-DD.MM.1939 Praga GoldenDD.MM.1935-DD.MM.1941 Praga LadyDD.MM.1935-DD.MM.1935 Praga SVDD.MM.1935-DD.MM.1939 Praga RVDD.MM.1936-DD.MM.1942 Praga NDDD.MM.1936-DD.MM.1937 Praga AVDD.MM.1936-DD.MM.1939 Praga RVRDD.MM.1936-DD.MM.1939 Praga TOTDD.MM.1937-DD.MM.1937 Praga TNDDD.MM.1938-DD.MM.1948 Praga NDODD.MM.1939-DD.MM.1941 Praga SNDDD.MM.1946-DD.MM.1947 Praga LadyDD.MM.1947-DD.MM.1951 Praga A150DD.MM.1952-DD.MM.1964 Praga V3SDD.MM.1956-DD.MM.1964 Praga S5TDD.MM.1992-DD.MM.1997 Praga UV 80Poznámka:Note:1907 vznik jako společný podnik firem První českomoravská továrna na stroje a František Ringhoffer1908 Ringhoffer kvůli malé produkci odchází1909 začátek používání značky Praga1921 První českomoravská továrna na stroje se slučuje do Českomoravská–Kolben a.s.1927 Českomoravská–Kolben a.s. se slučuje do ČKD1943 ukončena výroba automobilů ve prospěch převodovek Praga-Wilson1945 29. března 90 % továrny zničeno náletem, přesun z Libně do bývalé továrny Junkersu ve Vysočanech1945 28. října továrna znárodněna1946 součástí Leteckých závodů1948 osamostatnění1961 podřízení pod Automobilové závody Letňany (Avia)1964 znovu osamostatnění; ukončena výroba vozidel, pokračuje pouze výroba převodovek, hlavně pro firmy Avia a Zetor1972 sloučení s n.p. Státní výrobny autodílů1985 zahájen vývoj nového nákladního automobilu, UV 801992 privatizace; státní podnik ve skutečnosti existoval dále, až do roku 20091996 vzmáhající se společnost se snaží vybudovat skupinu spřízněných firem a racionalizovat výrobu1997 přesun výroby nákladních automobilů do Pragy Čáslav (dříve OSASA)cca 2000 bankrot, dceřiné společnosti rozprodány nebo samy bankrotují; firma nadále pokračuje jen jako správce nemovitostí2006 založena firma PRAGA-Export s.r.o., současný držitel ochranné známky; výroba sportovních a závodních vozidel1907 founded as a joint venture between the companies První českomoravská továrna na stroje and František Ringhoffer 1908 Ringhoffer leaves due to low production 1909 beginning of use of the Praga brand1921 První českomoravská továrna na stroje merges into Českomoravská–Kolben a.s.1927 Českomoravská–Kolben a.s. merges into ČKD 1943 production of cars ended in favor of Praga-Wilson gearboxes1945 March 29, 90% of the factory destroyed by air raid, moved from Libeň to the former Junkers factory in Vysočany 1945 October 28, the factory nationalized1946 part of Letecké závody1948 independence1961 subordination to Automobilové závody Letňany (Avia)1964 independence again; vehicle production ended, only transmission production continued, mainly for Avia and Zetor1972 merger with Státní výrobny autodílů n.p.1985 development of a new truck, the UV 80, started 1992 privatization; the state-owned enterprise actually continued to exist until 20091996 the growing company tries to build a group of related companies and rationalize production 1997 transfer of truck production to Praga Čáslav (formerly OSASA)approx. 2000 bankruptcy, subsidiaries sold off or go bankrupt themselves; the company continues only as a property manager 2006 PRAGA-Export s.r.o. founded, current trademark holder; production of sports and racing vehiclesZdroje:Sources:https://pragaglobal.com/praga-history/i-magazin.czor.justice.czor.justice.czor.justice.czzavodyprumyslu.czarchiv.hn.czwww.fa.cvut.czhttps://www.lostczechman.com/pragovkakoda.kominari.cz www.praha9.czarchiv.hn.czhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Pragawww.kfzderwehrmacht.de

Čas načtení: 2023-06-23 13:36:11

Země bledulek – příběhy z hematologického dětského oddělení

Mladá zdravotní sestřička nastupuje na hematologické oddělení fakultní nemocnice. „Odkojena zdravotnickou školou“ jen teoreticky může předjímat, co jí ve skutečnosti v nové práci čeká. Nastupuje na místo, kde naděje pro zdraví vrtkavě chodí po tenkém ledě. A o to sklíčenější je celý pocit, když se jedná o nejkřehčí bytosti na světě, o děti, jejichž osudy se jí pochopitelně brzy začnou také dotýkat. Každý s jistou představou vstupuje na nové území. Tak i stejně ona zprvu předpokládá zesláblé osudu odevzdané jedince v tichosti ležící na lůžkách. Avšak každá minuta dne není jen o nemoci a léčení, o těžkosti přijímání a vstřebávání nepříjemných zpráv. Stále to jsou děti. Sic každý den na polštáři zůstává více vlasů, bývá jim nevolno z léků a z procedur, pak jakmile se jim alespoň trochu uleví, napadají je rošťárny a legrácky. Hematologické oddělení je nakonec jejich vlastním světem, kde se odehrávají aktuální důležité příběhy, jež je spojují. Jsou citliví na sebemenší změnu chování, která může indikovat, že se v jejich blízkosti odehrává něco zajímavého, co by stálo zato probrat a s nadšením šířit dál: ať jsou to kolize, hádky, ale i tajné či veřejné lásky… Mezi dětmi vznikají silná pouta; některé ani nechtějí opouštět své oddělení. Nemocnice se pro ně stala přirozenějším útočištěm nežli domov, v němž mohou nastupovat nežádoucí související faktory, v nichž se cítí méně komfortně. Duše si nese bolest výrazněji a déle nežli tělo. Může to být pocit odstrčení; či že se jich lidé v prostředí domova a školy bojí, přemíra lítosti, výčitek v rodině, kdo za jejich zdravotní stav nese odpovědnost… Není to snadné. Pochopitelně, že nemocné dítě s leukemií v rodinách a blízkém okolí vyvolává nestandardní péči a jednání obecně, které i v tom nejlepším dobrém smyslu se mohou negativně odrážet na dětech. A ty nikdy nechtějí být vydělovány z živého světa svých vrstevníků. Chtějí být jeho součástí; mít přátele, hrát si, užívat to, co jim přítomnost nabízí. Není snadné najít ideální míru. Pro nikoho… A právě proto nejspíš jsou někteří navzdory nepříjemné léčbě v nemocnici mezi svými šťastnější. Knížka se mi zpočátku četla těžko. Trochu mi vadily opakované popisy očí, nosů, rtů…, zejména u nově příchozích osob. Ale po několika desítkách stránek se to změnilo. Jako by tam proběhl určitý časový odstup v psaní. Doposud dobrá kniha nabrala grády na výbornou knihu. Jsou to zejména dvě věci, které na ni musím maximálně ocenit. Za prvé popis každodenní činnosti na hematologickém oddělení. Je vskutku vidět, že autorka ví, o čem píše; je v daném oboru znalá. Bez vlastní zkušenosti vůbec pochybuji, že by bylo možné takový text zpracovat. Od rutinností po nestandardní úkony, od práce ke komunikaci s dětmi, pofoukávání jejich bolavých dušiček, stejně jako smích a radost z nových zážitků, které se i na tak malém prostoru stále odehrávají. A za druhé naprosto pestrá paleta různých charakteristik a jejich příběhů uvnitř i za zdmi nemocnice. Propletenost vzájemných vztahů, které se mohou projevovat například typickým nutkavým setrváváním ve vlastní pravdě, ačkoliv realita není tak černobílá. Vznikající náklonnosti, ale i nepřátelství, které stejně tak v reálném životě se často zkreslí z důvodu nedorozumění či nepochopení. Mnoho osudů, které v základu spojuje jedna skutečnost: hematologické oddělení. Rozhodně si myslím, že knížka stojí za přečtení. Sledovala jsem její dostupnost na internetu a pouze trhknih.cz mi k dnešku nabídl jeden kus. Pokud byste měli o publikaci zájem, prosím, napište mi na admin@superrodina.cz. Domluvím se s autorkou, zdali má k dispozici ještě nějaké výtisky. Ukázka: Paní Dvořáková si hluboce povzdychla. Ani neví, odkdy začal být Tonda unavený. Také bledý a nanicovatý. Nechtěl jíst, nic ho nebavilo. Občas se zdálo všechno v pořádku. Dávala mu čaje, nutila ho do jídla. Kdo by hned s každou prkotinu běžel k doktorovi. Nakonec s ním k doktorce přece jen šla. „Ať si odpočine,“ zní jí dodnes v uších slova Tondovy doktorky, „nechte ho týden doma.“ Za týden šli znovu. Vypadala jako úzkostlivá matka, která jako kvočna kvoká kolem svého kuřete a pořád na něm něco hledá. Doktorka předepsala klukovi železo a poslala ho do školy. Začalo ho bolet břicho. „Tak copak nás zase trápí?“ ptala se jich doktorka jako primitivů při příští návštěvě. „Bříško?“ Poprvé vzali Tondovi krev. Za několik dní seděla v práci u svého šicího stroje, když za ní přišla mistrová, že má telefon. „Dobrý den, paní Dvořáková. Přišly ty Tondovy výsledky. Dostavte se s ním okamžitě na středisko.“ „Co se děje?“ „Přijďte, nebudeme to řešit po telefonu,“ řekla tehdy doktorka úředním hlasem a zavěsila. Došla pro Tondu domů, celá vyděšená volala manželovi do družstva. Byl okamžitě doma i se svým traktorem. K doktorce šli všichni tři a přidala se ještě Miluška, která přišla zrovna ze školy. Dál to byl jen zlý sen. „Tonda má leukémii!“ řekla jim doktorka. „Tonda má chronickou leukémii,“ oznámili jim tady na hematologii. Ničemu moc nerozuměla. Jen věděla, že je to s Tondou zlé. „Přišli jste k nám dost pozdě,“ dozvěděli se vzápětí, jako by těch ran osudu nebylo málo. Chronická leukémie je ta závažnější leukémie, pochopila zanedlouho. Začala Tondova léčba. Nejdřív tu byl sám. „Mami,“ brečel pokaždé do telefonu, „chci domů.“ Den ode dne se ztrácel před očima. „Tonda je na tom psychicky špatně,“ oznámil jim primář během návštěvy, „možná by bylo dobré, kdyby tu s ním někdo zůstal. I když už je větší.“ V práci z ní neměli radost. „Koho tak nahonem seženu?“ zoufala si mistrová. „Jste má nejlepší švadlena.“ Ale chápala to a uvolnila ji. (97-98) Země bledulek, Ilona Pluhařová, nakladatelství Silenka, 2013. Martina Boučková

Čas načtení: 2020-03-09 15:46:21

Italské Bergamo v obležení: svědectví lékaře z centra epidemie koronaviru

Bergamo znají čeští turisté hlavně jako velké letiště nedaleko Milána. Do města samotného zavítá jen málokdo, i když má pěkné středověké centrum. V posledních dnech se ovšem Lombardie dostala na stránky novin kvůli tomu, že zde propukla epidemie koronaviru. Italská vláda čerstvě vyhlásila nad oblastí karanténu. Daniele Macchini je chirurg pracující v nemocnici Humanitas Gavazzeni v Bergamu. Šestého března umístil na svůj Facebook dost syrovou zprávu z aktuálního „bojiště“. Nějakou chvíli jsem – podobně jako Macchini – váhal, zda ji přejít mlčením nebo ne. Nakonec jsem se, z podobných důvodů jako on, rozhodl zveřejnit její český překlad. Do té míry, do jaké se mi to podařilo ověřit, nejde o žádný hoax. Lékař toho jména existuje, pracuje tam, není známo, že by jeho účet na FB někdo hacknul. Jeho text převzala i větší média jako regionální vydání Corriere della Sera a Il Giornale. Proto si myslím, že je na místě zprostředkovat jeho perspektivu i českým čtenářům. Je víceméně konzistentní s tím, co k nám proniklo z Číny, a nemyslím si, že by šlo o šíření paniky. Nakonec jde o zprávu z epicentra epidemie na evropském kontinentě, kde samotná italská vláda omezila veřejný život. Dále hovoří Daniele Macchini, šestého března 2020, Bergamo. Některé pasáže jsem vytučnil já: „V jednom z těch e-mailů, které neustále dostávám od vedení nemocnice, byl odstavec „jak se chovat zodpovědně na sociálních sítích“. Obsahoval nějaká doporučení, na kterých se všichni shodneme. Dlouho jsem uvažoval, co vlastně napsat o tom, co se tu děje, a jestli to vůbec napsat. Nakonec jsem usoudil, že nezodpovědné by bylo mlčet. Pokusím se tedy sdělit laikům, těm, kdo žijí v určitém odstupu od naší reality, co se děje v Bergamu ve dnech epidemie Covid-19. Chápu, že je potřeba zabránit panice, ale pokud nedokážeme rozšířit informaci o tom, co se děje a jak je to nebezpečné – a pořád vidím lidi, kteří ignorují doporučení a lidi, kteří se scházejí a stěžují si na to, že nemůžou do posilovny nebo zahrát si fotbal – běhá mi z toho mráz po zádech. Rozumím tomu, že vzniknou hospodářské škody a také mne to trápí. Po téhle epidemii bude těžké se zase „rozjet“. Ale i tak, kromě toho, že ekonomicky ničíme svůj zdravotnický systém, chci upozornit na škody na veřejném zdraví, které nás pravděpodobně čekají, jsou důležitější, a jsem velmi znepokojen tím, že zatím nebyla ustanovena karanténa v oblastech Alzano, Lombardo a Nembro, i když to region požadoval. (Rád bych zdůraznil, že jde čistě o můj osobní názor.) Minulý týden jsem byl překvapen reorganizacemi, které v celé nemocnici proběhly, zatímco náš současný nepřítel se ještě skrýval ve stínu: jak se oddělení vyprázdnila, odložitelné činnosti byly přerušeny, jednotka intenzivní péče uvolněna a rozšířena o tolik lůžek, kolik jen šlo. Tahle náhlá přeměna vytvořila na chodbách nemocnice atmosféru přízračného ticha a prázdnoty, které jsme nerozuměli; čekání na válku, která ještě nezačala, a u které jsme si mnozí (včetně mě) nebyli jistí, zda přijde a s jakou zuřivostí. (Poznámka: všechny tyhle přípravy se děly bez pozornosti veřejnosti, zatímco v některých novinách se drze psalo, že soukromý sektor nic nedělá.) Pořád si ještě vzpomínám na svoji noční službu před týdnem, kdy jsem si neodpočinul ani na chvíli a čekal jsem na telefonát z našeho oddělení mikrobiologie. Čekal jsem na výsledky testů našeho prvního podezřelého pacienta a přemýšlel jsem o tom, jaké důsledky to bude mít pro nás a pro nemocnici. Když o tom přemýšlím zpětně, moje rozrušení z jednoho možného případu bylo skoro směšné a nepřiměřené. Situace teď je dramatická. Jiné slovo mě nenapadá. Válka vypukla a bitvy zuří nonstop celé dny a noci. Jeden za druhým se nešťastní lidé objevují na pohotovosti. Mají daleko horší příznaky než komplikace chřipky. Neříkejte už prosím, že je to jen těžká chřipka. Za dva roky, které pracuji v Bergamu, jsem zjistil, že lidi nechodí na pohotovost bezdůvodně. Tentokrát taky ne. Dodrželi doporučení: týden nebo deset dní doma s horečkou, nechodit ven, aby se předešlo šíření nákazy, ale už to prostě nezvládají. Nemůžou dýchat, potřebují kyslík. Léků na tenhle virus je málo. Průběh nemoci záleží na našem organismu. Můžeme jej jenom podpořit v situaci, kdy už nedokáže bojovat sám. Přiznejme si to: vesměs doufáme v to, že se naše tělo zbaví viru samo. Antivirové terapie jsou v případě tohoto viru ve stadiu pokusů a poznáváme jeho chování za běhu. Zůstat doma, dokud se symptomy nezhorší, nemá vliv na prognózu. Teď k nám nicméně dorazila dramatická potřeba nemocničních lůžek. Oddělení, která se předtím vyprázdnila, se teď rychle plní. Na cedulích, kde jsou jména pacientů a barevné označení podle toho, na které oddělení patří, je teď jenom červená barva, a místo chirurgického zákroku je tam napsána diagnóza, která je pořád stejná: oboustranný intersticiální zápal plic. A teď mi řekněte, který chřipkový virus způsobuje takovou tragédii. Protože to je ten rozdíl (teď se dostanu k technikáliím): u klasické chřipky, kromě toho, že se nakazí menší množství lidí v průběhu měsíců, je míň komplikovaných případů. Jen tehdy, pokud virus zničí ochranné bariéry v našich dýchacích cestách a umožní baktériím, které normálně žijí v horních dýchacích cestách, aby zaútočily na průdušky a plíce, nastává těžší onemocnění. Covid-19 způsobuje banální chřipkové příznaky u mnoha mladých lidí, ale u mnoha starších (a nejen u nich) se rozvine skutečný SARS, protože virus dokáže vnikat přímo do plicních sklípků a infikuje je, čímž ztrácejí schopnost vykonávat svoji funkci. Výsledkem je plicní nedostatečnost, která je často vážná a po několika dnech hospitalizace nemusí stačit ani obyčejné podávání kyslíku. Je mi líto, ale jako doktora mě neuklidňuje to, že nejtěžší případy jsou starší lidé s jinými nemocemi. U nás je starých lidí nejvíce a je dost těžké najít někoho nad 65 let věku, kdo nebere aspoň prášky na vysoký tlak nebo na cukrovku. Taky vás můžu ujistit, že když vidíte mladé lidi intubované na jednotkách intenzivní péče, nebo ještě hůře v ECMO (přístroj pro ty nejhorší případy, který vysává krev, okysličuje ji a vrací ji do těla, v naději, že se plíce zase uzdraví), veškeré sebevědomí ohledně toho, že jste mladí, vás přejde. A pořád se přitom najdou lidi na sociálních sítích, kteří se chlubí, jak jsou stateční, ignorují doporučení, protestují, že jejich normální životní zvyky dostaly dočasnou stopku – ačkoliv kolem probíhá katastrofální epidemie. Už nejsme chirurgové, urologové, ortopedi, jsme jenom lékaři, součást jednoho velkého týmu, čelícího vlně tsunami, která nás zavalila. Případy se množí, denně máme 15 až 20 nových hospitalizací z toho samého důvodu. Výsledky z laboratoře chodí jeden za druhým: pozitivní, pozitivní. Pohotovost se hroutí. Improvizujeme, všichni pomáhají na pohotovosti. Rychlý brífink ohledně toho, jak se užívá počítačový systém a o pár minut později už jsem zase dole, vedle dalších vojáků na téhle válečné frontě. Na počítačových obrazovkách stojí pořád to samé: horečka, dýchací obtíže, horečka, kašel, nedostatečná funkce plic a tak dále. Vyšetření a radiologie s pořád těmi samými závěry: oboustranný intersticiální zápal plic. Všichni potřebují hospitalizaci, někteří potřebují intubovat a jdou rovnou na jednotku intenzivní péče. Pro některé už je pozdě. Intenzivní péče je plná a vytváříme nové. Každý dýchací přístroj má cenu zlata: používáme přístroje z operačních sálů, kde teď utichla všechna odložitelná aktivita, a z operačních sálů se staly nové jednotky intenzivní péče. Je až neskutečné, nebo aspoň tady, v případě nemocnice Humanitas Gavazzeni (kde pracuji), jak vůbec bylo možné zorganizovat a připravit v tak krátkém čase zdroje pro zvládání katastrofy těchto rozměrů. Každé rozdělení lůžek, místností, personálu, směn a úkolů se každý den znovu přehodnocuje, abychom našli ještě více možností. Dříve prázdná „oddělení duchů“ jsou teď plná a dělají pro své pacienty všechno, co můžou, ale začíná nás schvacovat vyčerpanost. Všichni jsme vyčerpaní, vidím příznaky vyčerpání i na tvářích, na kterých jsem jej dříve neznal. Vidím lidi, kteří zůstávají na místě i když skončí jejich přesčas. Vidím solidaritu od kolegů, kteří zajdou za internisty a ptají se jich, co můžou udělat, nebo se nabídnou převzít čerstvě přijatého pacienta. Doktoři posunují postele a převážejí pacienty, podávají léky místo sester. Plačící sestry, protože nedokázaly zachránit každého, záznamy vitálních funkcí pacientů, ve kterých už je zapsán jejich definitivní osud. Už nemáme žádné směny ani rozvrhy služeb. Náš společenský život přestal existovat. Před několika měsíci jsme se s manželkou rozešli a ujišťuji vás, že jsem se vždycky snažil o to, vidět svého syna, i po noční směně, i kdybych kvůli tomu šel spát později. Ale už skoro dva týdny jsem dobrovolně bez kontaktu se svým synem i dalšími rodinnými příslušníky, protože se bojím, že je nakazím, a že oni pak nakazí moji starou babičku nebo jiné příbuzné, kteří mají zdravotní problémy. Mám pár fotek svého syna, dívám se na ně se slzami v očích, dokázali jsme udělat pár videohovorů. Mějte taky trpělivost. Ano, nemůžete jít do divadla, muzea nebo do posilovny. Buďte milosrdní vůči těm zástupům starých lidí, které byste mohli zabít. Vím, není to vaše vina, ale vina těch, kdo vás přivedli na myšlenku, že se to přehání. A i tohle svědectví se lidem, kteří žijí daleko od epidemie, může zdát jako přehánění. Ale prosím vás, poslechněte nás, opouštějte domov jenom v naprosto nezbytných situacích. Nechoďte davově do supermarketů pro zásoby, to je to nejhorší, když se koncentrujete, pak vzrůstá riziko nákazy od lidí, kteří ani nevědí, že jsou infekční. Můžete tam jít mimo špičku. Máte-li obyčejnou roušku (dokonce i takovou tu pracovní), vezměte si ji. Neshánějte FFP2 a FFP3. Ty jsou určeny nám a začínáme jich mít nedostatek. Už teď jsme museli optimalizovat jejich použití jen pro některé situace, jak doporučuje Světová zdravotnická organizace vzhledem k tomu, že je jich všeobecně málo. Kvůli nedostatku ochranných prostředků jsme já a moji kolegové neustále vystaveni riziku nákazy, i přesto, že se snažíme. Někteří kolegové už nakazili svoje příbuzné a někteří jejich příbuzní už bojují o život. Jsme tam, kam byste se báli vkročit. Snažte se o to, abyste sem vkročit nemuseli. Řekněte svým starým či nemocným příbuzným, ať zůstanou doma. Doneste jim potraviny. My takovou možnost nemáme, je to naše práce. To, co v posledních dnech dělám, není vlastně moje zaměření, ale dělám to i tak a budu to dělat tak dlouho, dokud budou splněny základní principy: pomáhat nemocným, aby se cítili lépe a uzdravovali se, nebo aspoň zmenšit utrpení a bolest těch, kteří se uzdravit nemohou. Moc se nebavím s lidi, kteří nás dnes označují za hrdiny, a ještě včera nám nadávali a podávali na nás stížnosti. Jakmile všechno přejde, zase nám budou nadávat a podávat na nás stížnosti. Lidé zapomínají rychle. A dnes nejsme ani hrdinové, je to naše práce. Už dřív jsme riskovali každý den: když ponoříme ruce do krvavého břicha někoho, o kom ani nevíme, jestli má HIV nebo žloutenku typu C. Děláme to i tehdy, když víme, že HIV nebo hepatitidu C mají. Když operujeme pacienta s HIV a pak měsíc bereme prášky, ze kterých je nám celý den na zvracení. Když se strachem otevíráme výsledky krevního testu potom, co jsme se omylem píchli jehlou, a doufáme, že tam nic nebude. Je to naše práce a naše emoce, dobré či špatné, musíme s nimi žít. Naším konečným cílem je být užitečný každému. Teď ale zkuste něco takového taky: svými činy můžeme ovlivnit životy či smrt několika desítek lidí. Vy, svými činy, ovlivníte daleko více lidí. Prosím, sdílejte tuto zprávu. Musíme rozšířit povědomí o tom, co se tu děje, aby to nezachvátilo celou Itálii.“ {loadmodule mod_tags_similar,Související} Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2024-03-06 09:21:00

Gorenje pomáhá s Nedoklubkem předčasně narozeným miminkům

 Praha 6. března 2024 (PROTEXT) - Každý rok se v České republice narodí přibližně téměř devět tisíc miminek předčasně, některá z nich váží i méně než kilogram. Potřebují spoustu péče, času, trpělivosti a samozřejmě i adekvátní výživu. Gorenje jako značka široké řady spotřebičů do kuchyně, domácnosti i pro osobní péči, se spojila s neziskovou organizací Nedoklubko a darovala ohřívače lahviček s dětskou výživou několika specializovaným neonatologickým oddělením napříč republikou. Slavnostního předání na neonatologickém oddělení kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie VFN Praha se zúčastnila také ambasadorka značky Gorenje herečka Denisa Pfauserová.V posledních letech se u nás rodí přibližně 8 % dětí před ukončeným 37. týdnem těhotenství. Ročně to představuje zhruba 8 500 dětí, které se narodí s nízkou, velmi nízkou nebo extrémně nízkou hmotností a s různě vyvinutými životními funkcemi. Musí několik prvních týdnů i měsíců svého života prožít v inkubátoru či na vyhřívaném lůžku. Pro rodiče jsou tyto dny psychicky náročné.Současná medicína a třístupňový systém neonatologické péče však umožňuje velkému procentu předčasně narozených dětí žít nakonec bez větších zdravotních problémů. Péče o ně je však mimořádně náročná a neobejde se bez speciální výživy.Gorenje spolu s neziskovou organizací Nedoklubko darovalo speciální ohřívače lahviček s dětskou výživou, která musí mít zvlášť v případě, kdy jde o nedonošené děti, přesnou teplotu. Ohřívací sety putují na neonatologická oddělení pražské Porodnice u Apolináře, ÚPDM v Podolí, Fakultní nemocnice Bulovka, a také na neonatologická oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati Zlín a Fakultní nemocnice Hradec Králové."Jsme rádi, že jsme mohli nabídnout pomocnou ruku a aspoň tímto způsobem zjednodušit každodenní práci zdravotníků a dalších odborníků, kteří na neonatologiích dělají každý den zázraky," říká Kateřina Hadžalová, brand manažerka Gorenje CZ&SK.Nedoklubko je nezisková organizace podporující rodiče předčasně narozených dětí a neonatologická oddělení v České republice od roku 2002."Hlavním cílem Nedoklubka je psychosociální podpora rodičů předčasně narozených dětí v celé České republice. Rodiče, kteří se ocitli v této nelehké situaci, potřebují podporu a naději, že všechno dobře dopadne. Nedoklubko proto sdílí příběhy a vzkazy, a to nejen ve vlastním časopisu 'Nejste v tom sami', na webu a na sociálních sítích, ale věnujeme se i odborné osvětě. Organizujeme také setkávání rodin s podobným osudem se zdravotníky na neonatologických odděleních," vysvětluje Lucie Žáčková, výkonná ředitelka neziskové organizace Nedoklubko.Nedoklubko tak pomáhá hlavně maminkám, jimž se narodilo miminko co se vejde do dlaně, bojovat s pocity jako je beznaděj, bezmoc či selhání.Nedoklubko podporuje neonatologická oddělení a spolupracuje s celou řadou odborných institucí, organizací a asociací. Podporuje také již několikaletý výzkum v oblasti prevence předčasných porodů, který probíhá na Gynekologicko-porodnické klinice 1. lékařské fakulty University Karlovy a VFN v Praze. Cílem výzkumu je prokázat, že už v I. trimestru lze identifikovat ty ženy, kterým reálně hrozí riziko předčasného porodu.cz.gorenje.com ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2024-11-20 16:38:56

Boskovická nemocnice už má primáře dětského oddělení, otevře i lůžkovou část

Novým primářem dětského oddělení nemocnice v Boskovicích je někdejší šéf novorozeneckého oddělení ivančické nemocnice Karel Mittner. V Boskovicích pracuje od léta. Naplno se oddělení může věnovat poté, co v Ivančicích nedávno skončilo gynekologicko-porodnické oddělení a s ním i novorozenecká část. Díky tomu, že boskovická nemocnice sehnala primáře, se může po více než roce od ledna opět otevřít dětské lůžkové oddělení.

Čas načtení: 2025-05-06 14:13:00

Novou ředitelkou právního oddělení T-Mobile a Slovak Telekom se stala Karolina Helebrantová

Praha 6. května 2025 (PROTEXT) - Ředitelkou právního oddělení T-Mobile Czech Republic a Slovak Telekom se 1. května stala Karolina Helebrantová. Ve své nové federální pozici bude zodpovědná za právní agendu obou společností. Zároveň se od 1. 5. právní oddělení stává součástí divize lidských zdrojů, která se přejmenuje na divizi People, Law & Integrity.Karolina Helebrantová vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a s magentovým operátorem je spojený celý její profesní život. T-Mobile klade důraz na osobní i profesní rozvoj zaměstnanců a její kariéra je toho příkladem – do firmy nastoupila v roce 1999 jako asistentka na právní oddělení. Helebrantová je aktivní členkou Rady České asociace elektronických komunikací, pracovních skupin Asociace provozovatelů mobilních sítí a zároveň laureátkou ocenění Unie podnikových právníků „Perspektiva 2021“. V roce 2017 úspěšně složila advokátní zkoušky.Od května zároveň dochází k přesunu právního oddělení pod HR: „Úzké propojení s právním oddělením přinese strategickou podporu lidským zdrojům, možnost využít synergií a ještě více propojit naši kulturu a HR aktivity s tématy právními, ochranou osobních údajů a compliance. Navíc přinese rychlejší rozhodování i reakce na různé legislativní změny, kterých v posledních letech opravdu není málo,“ komentuje změny Jitka Adámková, personální ředitelka T-Mobile Czech Republic a Slovak Telekom, a dodává: „Karolině velice gratuluji a těším se na spolupráci.“Užší a provázaná spolupráce personálního a právního oddělení, společné plánování a pravidelné revize politik a interních procesů povede celkově i k lepší ochraně firmy a samotných zaměstnanců a podpoří i dlouhodobou strategii firmy.Kromě rychlosti a efektivity tato změna posílí i oblast prevence a pomůže minimalizovat možná rizika související např. s prodlevami, reputací či finančním dopadem. Právníci společně s celou divizí People, Law & Integrity navíc pomáhají vytvářet bezpečné a inkluzivní pracovní prostředí, postavené na důvěře, férovosti a víře v ochranu v rámci zákona, což zvyšuje spokojenost a loajalitu zaměstnanců.   

Čas načtení: 2020-01-30 16:03:00

Lubomír Zaorálek věnoval Památník Lidice Janě Bobošíkové, říkají jeho zaměstnanci a na protest odcházejí

„Lidická tragédie je mementem jednoho z největších projevů brutality a totalitní svévole. Usilovali jsme o to, aby Památník Lidice byl místem setkávání a diskuse pro každého jednoho z přeživších i návštěvníků. S posvěcením ministra kultury Lubomíra Zaorálka bude nyní tento symbol navrácen normalizačnímu výkladu dějin, který neústupně hájí a reprezentuje Český svaz bojovníků za svobodu na všech svých úrovních,“ píšou zaměstnanci Památníku Lidice v prohlášení, které zveřejňujeme v plném znění. „S tímto přístupem k výkladu dějin a paměťových institucí se nechceme smířit a nehodláme se na něm podílet. Ministr Zaorálek avizoval, že výběr nového ředitele Památníku Lidice se uskuteční do konce února. Ať už ve výběrovém řízení bude vybrán kdokoliv, nastoupí do funkce se zřejmým, a Lubomírem Zaorálkem deklarovaným, zadáním: „vycházet s většinou přeživších“, to znamená předcházet si Oblastní organizaci Českého svazu bojovníků za svobodu Lidice, především však její předsedkyni Janou Bobošíkovou s jejími věrnými „sestrami“ Veronikou Kellerovou (starostkou obce Lidice a členkou ČSBS), Renatou Hanzlíkovou (bývalou zaměstnankyní Památníku Lidice a členkou ČSBS) a Klárou Klímovou (bývalou zaměstnankyní Památníku Lidice a členkou ČSBS) a podílet se na tendenčním výkladu dějin. Lubomír Zaorálek ve svém pro nás nepřípustném a zcela nediplomatickém postupu „napřed vyhodit a potom jednat“ vytvořil situaci, ze které není snadná cesta ven. Během pondělního (27. 1. 2020) jednání s lidickými přeživšími, zástupci obce Lidice a zaměstnanci Památníku Lidice ministr kultury použitím výrazů „nezajímá mě“ a „kašlu na vaše argumenty“ urazil všechny přítomné zaměstnance. Ty také přirovnal ke komunistickým funkcionářům 50. let. Po této zkušenosti se většina zaměstnanců Památníku Lidice nadále odmítá podílet na vědomém politizování veřejné paměťové instituce a na relativizování jejího významu. Z těchto a dalších souvisejících důvodů podalo ke konci ledna 2020 výpověď z pracovního poměru 10 z 16 vedoucích a odborných pracovníků Památníku Lidice.“ Výpověď z pracovního poměru podali tito vedoucí a odborní pracovníci Památníku Lidice: Bc. Filip Petlička, vedoucí oddělení prezentace Michal Šutinský, vedoucí oddělení správy majetku, Mgr. Michaela Brábníková, vedoucí oddělení vzdělávání Mgr. Roman Škoda, vztahy s veřejností Lenka Knorová, projektová manažerka Mgr. Tereza Feltlová, asistentka oddělení vzdělávání Mgr. Viktor Janák, kurátor historické sbírky MA MRes Markéta Jonášová, kurátorka umělecké sbírky Sylva Novotná, účetní XY (nepřeje si uvádět své jméno), referent správy majetku {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-06-14 10:03:00

Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, Kancelář ředitele

Žadatel si podal žádost dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve které žádal o poskytnutí informací týkajících se plánovaného a skutečného stavu policistů zařazených v 6. TT na Obvodním ředitelství policie Praha III a to na Místním oddělení policie Kyje, Místním oddělení policie Žižkov, Místním oddělení policie Vysočany, Místním oddělení policie Karlín včetně počtu přidělených spisů (ČJ, PŘ a TČ) jednotlivým zpracovatelům na těchto místních odděleních. Dále žadatel požadoval průměrný počet zpracovávaných spisů (ČJ, PŘ a TČ) policisty zařazených v 6. TT na všech jednotlivých odděleních spadajících pod Obvodní ředitelství policie Praha III. Požadované informace žádal vyhodnotit k datu 03. 05. 2024.

Čas načtení: 2024-08-21 11:49:00

Čas běží. Zbývá 10 dní do zákazu kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy, jejich majitelům hrozí pokuta až 50 000 Kč

Praha 21. srpna 2024 (PROTEXT) - Již za 10 dní vejde v platnost zákaz používání kotlů 1. a 2. emisní třídy. Aktuální průzkum společnosti STIEBEL ELTRON ukázal, že firmu na jejich výměnu stále nemá poptáno přes polovinu jejich majitelů. Patříte mezi ně? Pak byste měli začít jednat.Svůj dům či chalupu kotlem na tuhá paliva vytápí téměř dvě třetiny českých domácností. Už 1. září 2024 to však bude představovat problém pro třetinu z nich, která stále využívá staré kotle 1. a 2. emisní třídy, nebo ty vyrobené před rokem 2000. Vyplývá to z průzkumu společnosti STIEBEL ELTRON, předního evropského výrobce tepelných čerpadel, větracích systémů a ohřívačů vody, který proběhl na začátku srpna. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos. Právě provoz kotlů nesplňujících ekologické a legislativní aspekty bude totiž od zmíněného data zakázán. Majitelům hrozí tučné pokuty.„O blížící se stopce stále neví přes 15 % majitelů kotlů na tuhá paliva. Času na výměnu už však moc nezbývá a s rostoucí poptávkou na výměnu rychle mizí i volné termíny. Naší společnosti jen mezi červnem a červencem vzrostl počet poptávek tepelných čerpadel od koncových zákazníků o 35 %. Lidé už tak nemají čas otálet a měli by se rychle porozhlédnout po možné alternativě,“ komentuje výsledky průzkumu David Šafránek, vedoucí technického oddělení ve společnosti STIEBEL ELTRON.Pokuta hrozí více než polovině majitelů nevyhovujících kotlůRealizační firmu na výměnu nemá zatím poptanou více než polovina majitelů kotlů na tuhá paliva. S blížícím se datem oficiálního zákazu tak riskují pokutu ve výši až 50 000 Kč.„Od 1. září musí všechny domácnosti v Česku využívat kotle na pevná paliva dosahující alespoň 3. emisní třídy. V případě, že si spotřebitelé nejsou jistí, do jaké třídy jejich zdroj vytápění spadá, mohou si to zkontrolovat na výrobním štítku, případně v dokladu o revizi,“ uvádí David Šafránek, vedoucí technického oddělení ve společnosti STIEBEL ELTRON.Od září se sníží dotace o desítky tisícTy domácnosti, kterých se povinnost výměny kotlů 1. a 2. emisní třídy týká, mají ještě do konce srpna šanci získat dotaci ve stávající výši.„Od 1. září už budou dotace o desítky tisíc korun nižší. Tzv. kotlíkové dotace, které nízkopříjmovým domácnostem a seniorům, případně domácnostem s příspěvkem na bydlení či invaliditou 3. stupně dokáží pokrýt až 95 % nákladů, přejdou pod program Nová zelená úsporám Light. Také podpora v programu Nová zelená úsporám se s koncem měsíce výrazně sníží. Doufejme tak, že mimo vyhnutí se pokutě také snižování příspěvků majitele nevyhovujících kotlů motivuje k výměně, případně alespoň poptání firmy,“ uzavírá David Šafránek, vedoucí technického oddělení ve společnosti STIEBEL ELTRON.Češi chtějí měnit za modernější kotel na tuhá paliva, plyn nebo tepelná čerpadlaVíce než pětina domácností, která musí zdroj vytápění vyměnit zvažuje instalaci tepelného čerpadla. „V době, kdy domácnosti hledají co nejefektivnější způsob vytápění před nadcházejícím zákazem starých kotlů, poptávka po tepelných čerpadlech roste. Pro ty, kteří hledají spolehlivé a ekonomicky výhodné řešení, může být zajímavou volbou tepelné čerpadlo HPA-O 07.1 CS Premium, z naší dílny, které nedávno získalo ocenění „značka kvality“ od dTestu,“ dodává David Šafránek, vedoucí technického oddělení ve společnosti STIEBEL ELTRON.Přes čtvrtinu českých spotřebitelů, kteří již realizační firmu poptali, plánuje pořídit modernější kotel na tuhá paliva, další čtvrtina uvažuje nad modernějším plynovým kotlem. O společnosti Stiebel Eltron:V České republice působí STIEBEL ELTRON od roku 1991, od roku 2018 je Praha sídlem vedení Clusteru pro střední a východní Evropu, a tedy sídlem části top managementu mezinárodní skupiny STIEBEL ELTRON. Firma je průkopníkem v oblasti obnovitelných zdrojů energií – konkrétně výrobu tepelných čerpadel zahájila společnost už v polovině 70. let minulého století. Evropský úřad pro životní prostředí udělil v roce 2022 společnosti STIEBEL ELTRON nejvyšší hodnocení “Klimatický lídr”, za její využívání obnovitelných energií šetrných ke klimatu. Společnost se 100letou historií stala synonymem pro německou kvalitu a inovace v oblasti tepelných čerpadel a dalších energeticky efektivních technologií. Její tradiční hodnoty spočívají v závazku k spolehlivosti a špičkovým standardům. Důkazem toho je například tepelné čerpadlo HPA-O 07.1 CS Premium + HM trend + ISG, oceněné značkou kvality v dTestu. Skupina v současnosti vlastní devět výrobních závodů, 26 prodejních společností a má zastoupení ve více než 120 zemích. Společnost má přibližně 6000 zaměstnanců po celém světě. Zdroj: Konektor PRČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2024-10-06 14:00:08

Přímo v Praze bylo otevřeno první dálniční oddělení. Policie hledá nové posily

Pražská policie slavnostně otevřela své první dálniční oddělení, které bude mít na starosti bezpečnost na hlavních dopravních tepnách v okolí metropole. Jedná se o důležitý krok v rámci koncepce dálniční policie, kterou Vláda ČR schválila přibližně před pěti lety. „Pražská policie na to reagovala již v roce 2021, kdy bylo formálně zřízeno dálniční oddělení a […]

Čas načtení: 2024-12-20 07:36:00

Huawei a Hongkongská univerzita budují chytrý kampus nové generace, který urychluje digitální transformaci vzdělávání

Hongkong 20. prosince 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost Huawei a Hongkongská univerzita (HKU) společně uspořádaly 12. prosince slavnostní zahájení projektu „The University of Hong Kong & Huawei Global Smart Campus Network Showcase" (Ukázka globálních chytrých kampusových sítí Hongkongské univerzity a Huawei). Jedná se o nový milník v jejich spolupráci na vývoji inteligentnějšího propojení kampusových sítí a infrastruktury. Obě strany se tímto projektem zavázaly vytvořit globální ukázku inovací v oblasti chytrých kampusových sítí, které nejen urychlí digitální a inteligentní transformaci HKU, ale také poslouží jako vynikající zdroj reference a inspirace pro další univerzity po celém světě.Slavnostního ceremoniálu se zúčastnilo několik klíčových představitelů obou stran, mimo jiné Flora Ng, ředitelky informačních technologií a univerzitní knihovnice HKU; Wilson Kwok, zástupce ředitele (pro CIO a knihovnickou kancelář) HKU; Jason He, prezident oddělení globálního marketingu a prodeje podnikových datových komunikací společnosti Huawei; Jim Bi, prezident oddělení marketingu a prodeje ICT společnosti Huawei Hong Kong; Yury Yin, viceprezident produktové řady datových komunikací společnosti Huawei; a Jackie Yu, ředitel oddělení brandingu a marketingu společnosti Huawei Enterprise Business.„Jako univerzita světové úrovně se HKU zavazuje poskytovat nejlepší výukové a výzkumné prostředí pro světové akademické talenty a podporovat integraci vzdělávání a technologií," uvedla Flora Ng ve svém uvítacím projevu. „Letos si připomínáme 112. výročí založení knihoven HKU, které se za sto let staly zásadní platformou pro globální akademický výzkum. S rostoucí rozmanitostí výukových potřeb a zrychlující se digitální transformací je budování inteligentního kampusu klíčové pro poskytování vysoce kvalitních vzdělávacích služeb."Ng dále uvedla: „Společně s Huawei jsme vybudovali vysoce kvalitní kampusovou síť s rychlostí 10 Gb/s a technologií Wi-Fi 7 a nasadili ji do mnoha univerzitních prostředí, jako jsou knihovny, hlavní budova (Loke Yew Hall), učebny a stanice HKU. Tato nasazení zajišťují stabilní a bezproblémové síťové připojení pro výukové aplikace v chytrých učebnách, knihovnách, studovnách a posluchárnách, čímž je položen pevný základ pro chytrý kampus HKU."Ng dodala: „Obě strany budou i nadále úzce spolupracovat na inteligentních sítích a hlouběji se zaměří na oblasti, jako je zabezpečení sítě, inteligentní provoz a údržba (O&M) a inteligentní kampus internetu věcí (IoT). Tímto způsobem vybudujeme bezpečnější, efektivnější a inteligentnější vzdělávací prostředí pro budoucnost, a podpoříme tak digitální transformaci vzdělávacího průmyslu."„V současné době se vzdělávání rychle integruje s digitálními technologiemi. Společnost Huawei plně využívá své bezkonkurenční odborné znalosti a silné stránky v oblasti ICT, aby pomohla HKU inovovat vědecký výzkum, výuku a procesy řízení," uvedl ve svém projevu Jason He, prezident oddělení globálního marketingu a prodeje podnikových datových komunikací společnosti Huawei. „Konkrétně vysoce kvalitní kampusová síť Huawei s rychlostí 10 Gb/s technologií Wi-Fi 7 přináší HKU tři typy vylepšení: vylepšení bezdrátových zkušeností, vylepšení aplikací a vylepšení provozu a údržbu (O&M). Toto řešení splňuje různé potřeby specifické pro jednotlivé scénáře kampusu a zároveň zajišťuje bezpečnost dat, což v konečném důsledku přináší nový zážitek ze sítě."Technologické inovace splňují různé potřeby sítě a posouvají zkušenosti s kampusovou sítí na novou úroveň.S příchodem digitální éry kladou online zkoušky, živé kurzy, přednášky a ceremoniály vyšší nároky na výkon moderních kampusových sítí. Zejména v rámci inteligentních učeben je klíčovou prioritou zajistit vždy optimální zážitek z výuky v učebně.Vysoce kvalitní kampusová síťová řešení společnosti Huawei s rychlostí 10 Gb/s dokáže tyto potřeby splnit. Díky využití nejmodernější technologie Wi-Fi 7 toto řešení výrazně zvyšuje šířku pásma sítě potřebnou pro interaktivní výuku v rozlišení 4K/8K HD v chytrých učebnách. Nabízí také zajištění aplikací (které automaticky identifikuje a upřednostňuje klíčové výukové aplikace), přehled o kvalitě aplikací a další přesvědčivé funkce pro zajištění špičkového zážitku z výukových aplikací.Nejnovější přístupové body Wi-Fi 7 od společnosti Huawei nasazené v sále Loke Yew (historické památce a důležitém centru aktivit), knihovnách a studovnách zajišťují bezproblémové připojení k síti během centralizovaných online zkoušek a nejvytíženějších hodin během oslav.Tato spolupráce představuje klíčový milník a krok na cestě k chytřejšímu vzdělávání a chytřejší konektivitě kampusů budoucnosti. Jak uvedl Jason He: „Do budoucna bude společnost Huawei pokračovat ve spolupráci s HKU, abychom dále vytvářeli vysoce kvalitní vzdělávací prostředí a upevnili vedoucí pozici HKU v celosvětovém vysokoškolském vzdělávání. Tato spolupráce může také nastavit vynikající příklad pro další hongkongské univerzity, které se vydají na cestu digitálního vzdělávání."Fotografie - https://mma.prnewswire.com/media/2583932/image_986294_24193885.jpg Fotografie - https://mma.prnewswire.com/media/2583933/image_986294_24193900.jpg Fotografie - https://mma.prnewswire.com/media/2583934/1.jpgKONTAKT: hwebgcomms@huawei.com 

Čas načtení: 2025-05-09 14:48:00

Huawei: udržujeme města v pohybu, posilujeme chytrou městskou železnici

Hongkong 9. května 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - V čínském Hongkongu se konala vrcholná schůzka společnosti Huawei o chytré městské železnici na téma „Plnou parou vpřed při konvergenci cloudu a sítě a zavádění dat a umělé inteligence pro chytré městské železnice".Thomas Xu, viceprezident divize Chytrá doprava společnosti Huawei a ředitel oddělení partnerského rozvoje a prodeje této divize, zdůraznil význam výběru nejvhodnějších informačních, digitálních a inteligentních technologií pro řešení konkrétních potřeb služeb.Dr. Tony Lee Kar-yun, provozní a inovační ředitel oddělení hromadné železniční dopravy, uvedl, že věří, že začlenění digitálních zdrojů a inovativních aplikací umělé inteligence může zvýšit efektivitu provozu a zkvalitnit komfort cestujících. Zdůraznil, že tato integrace poslouží jako základ pro efektivnější městskou dopravu a pohodlnější život v komunitě.Pan Xi Xiaodong, hlavní inženýr společnosti Shanghai Rail Transit Maintenance Support Co., Ltd., zdůraznil, že provozovatelé metra musí začlenit externí zdroje a posílit interní klíčové schopnosti, pokud chtějí dosáhnout kvalitního rozvoje.Nelson Huang, ředitel železničního podnikání divize Chytrá doprava společnosti Huawei, uvedl, že společnost Huawei integruje inovativní informační a komunikační technologie, jako je cloud, velká data, 5G, AI a IoT (internet věcí), vycházející z digitálního a inteligentního základu pro městskou železnici.Pan Xiong Xinbin, rotující generální ředitel a první viceprezident Pekingského železničního institutu pro strojírenství a elektrotechniku (BRI), poznamenal, že nasadili modely Pangu, aby posílili železniční dopravu, využili procesory Ascend a Kunpeng k vytvoření pevného datového základu a začlenili AI k vývoji komplexní inteligentní platformy provozu a údržby.Během následné debaty u kulatého stolu vystoupili pan Ji Kun, ředitel pro zámořská železniční řešení divize Chytrá doprava společnosti Huawei; Datuk Dr. Mohd Yusoff Sulaiman, předseda Malajsijské železniční průmyslové společnosti (MARIC); Chan Hing-keung, vedoucí oddělení provozně inženýrských služeb a inovací společnosti u hromadné železniční dopravy; pan Xi Xiaodong, hlavní inženýr údržby a podpory šanghajského metra; Mr. Xiong Xinbin, rotující generální ředitel a první viceprezident společnosti BRI; a David Xu, viceprezident divize Chytrá doprava společnosti Huawei a ředitel oddělení pro vývoj řešení k integraci a ověřování této divize. Zabývali se scénáři uplatnění technologie, neuralgickými body transformace, vytěžováním hodnot dat a modernizací uživatelských zkušeností.Společnost Huawei obsluhuje více než 300 městských železničních tratí ve více než 70 městech po celém světě. Společnost Huawei bude i nadále prohlubovat spolupráci s partnery v oboru a důsledně se držet zásady „otevřenosti, spolupráce a společného úspěchu". Společnost je odhodlána realizovat pohodlné cestování a hladkou logistiku spolu s digitální a inteligentní dopravou.Foto – https://mma.prnewswire.com/media/2682561/image_1.jpgFoto – https://mma.prnewswire.com/media/2682562/image_2.jpgFoto – https://mma.prnewswire.com/media/2682563/image_3.jpgFoto – https://mma.prnewswire.com/media/2682564/image_4.jpgFoto – https://mma.prnewswire.com/media/2682565/image_5.jpgKONTAKT: hwebgcomms@huawei.com 

Čas načtení: 2025-09-10 09:48:00

BlackLine uvádí na trh Verity, důvěryhodnou umělou inteligenci vytvořenou speciálně pro finanční oddělení

Los Angeles 10. září 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Verity nabízí sadu důvěryhodných funkcí umělé inteligence – od agentních zkušeností po inteligentní poznatky – a vytváří tak novou digitální pracovní sílu pro finanční odděleníSpolečnost BlackLine, Inc. (Nasdaq: BL) dnes oznámila uvedení Verity, komplexní sady funkcí umělé inteligence, která poskytuje finančním a účetním týmům novou digitální pracovní sílu v podobě integrované a auditovatelné umělé inteligence. Verity, postavená na důvěryhodném základě platformy Studio360 společnosti BlackLine a její jednotné datové vrstvě, zajišťuje integritu procesů, urychluje řešení a poskytuje inteligentní analýzy pro finanční oddělení.„Mnozí se ptají, jaký důsledek bude mít generativní AI na podnikový software. Naše odpověď je jasná: její síla se projeví pouze tehdy, je-li postavena na neotřesitelném základu datové integrity a důvěry," řekl Owen Ryan, spoluzakladatel a předseda představenstva společnosti BlackLine. „To, co skutečně odlišuje BlackLine, je naše neochvějné odhodlání dodržovat tento princip, díky čemuž máme jedinečnou pozici k tomu, abychom vedli revoluci AI ve financích. S Verity poskytujeme finančním profesionálním pracovníkům takovou AI, jíž mohou důvěřovat – výkonnou, transparentní, auditovatelnou a speciálně vytvořenou pro potřeby finančního oddělení."Nadace pro důvěryhodnou AIVerity – z latinského slova pro „pravdu" – se vyznačuje třemi základními pilíři:1. Kontrolní vrstva pro AI: BlackLine poskytuje centralizovanou správu, auditovatelnost a transparentnost, které podniky potřebují k bezpečnému provozování modelů AI – což je klíčová funkce pro finanční operace.2. Jednotná platforma jako jediný zdroj pravdy o AI: Na rozdíl od izolovaných bodových řešení slouží platforma Studio360 společnosti BlackLine a její jednotná datová vrstva založená na Snowflake jako jediný zdroj pravdy o AI. To dává Verity komplexní přehled o celé oblasti financí a účetnictví, což umožňuje jistější a inteligentnější rozhodování.3. Desítky let znalostí procesů jako základ AI: Společnost BlackLine zapracovala více než dvě desetiletí vedoucího postavení a osvědčených postupů od více než 4 400 zákazníků do základní logiky své AI. Tyto plány slouží jako referenční model pro finanční operace v tomto odvětví a poskytují AI společnosti BlackLine bezkonkurenční inteligenci, díky níž je její automatizace chytřejší a efektivnější než jakýkoli obecný nástroj.Nová digitální pracovní síla pro financeVerity představuje komplexní sadu funkcí umělé inteligence společnosti BlackLine, která je integrována do platformy Studio360 a řešení pro záznam a vykazování a dále fakturaci a inkaso. Verity, navržená tak, aby poskytovala praktickou, důvěryhodnou a auditovatelnou umělou inteligenci, automatizuje složité procesy, odhaluje hluboké analytické poznatky a posiluje finanční a účetní odborníky tím, že je osvobozuje od úmorně se opakující práce.Jádrem této nové digitální pracovní síly je Vera, vedoucí týmu AI, která řídí a koordinuje tým specializovaných agentů. Vera funguje jako jediný kontaktní bod pro finanční a účetní odborníky a umožňuje jim koordinovat složité pracovní postupy, přidělovat úkoly a kontrolovat práci celého týmu agentů. Vera nepůsobí jenom jakési rozhraní, ale také jako supervizorka vaší digitální pracovní síly, díky níž je spolupráce mezi lidmi a AI plynulá, strategická a plně auditovatelná.Verity poskytuje inteligentní funkce v rámci komplexní sady nástrojů a vytváří novou digitální pracovní sílu pro úřad finančního ředitele:• Agentické zkušenosti – Nasazuje agentickou pracovní sílu k řízení komplexních pracovních postupů od odesílatele k přijímateli, která funguje jako rozšíření finančního týmu. Tito digitální pracovníci jsou řízeni a spravováni prostřednictvím Very, přičemž uživatelé si zachovávají plný přehled a kontrolu.• Inteligentní poznatky a vysoce aktivní analýza – Transformuje surová finanční data do předvídavých pokynů, od prediktivních prognóz až po vysoce aktivní odhalování rizik.• Automatizace procesů nové generace – Vylepšuje základní řešení BlackLine o novou vrstvu inteligence, která umožňuje řešit rozsáhlé a komplexní procesy s větší rychlostí a přesností, jako je například párování založené na umělé inteligenci a inteligentní sběr dat.• Automatizované generování a shrnování obsahu – Zefektivňuje manuální práci tím, že vytváří návrhy textů a zpracovává velké objemy finančních dat a dokumentů do jasných a použitelných výstupů.„BlackLine vyniká tím, že poskytuje nezbytnou aplikační a kontrolní vrstvu, díky níž je výkonná umělá inteligence auditovatelná, důvěryhodná a pro podniky nepostradatelná," řekl Jeremy Ung, technologický ředitel společnosti BlackLine. „Naší vizí je poskytovat finanční operace připravené na budoucnost prostřednictvím agentické umělé inteligence, která přesahuje automatizaci a umožňuje zákazníkům předvídat, rozhodovat se a jednat rychleji. S důvěryhodnými partnery, jako je Google Cloud, kombinujeme špičkové modely Gemini od Google se svými bezkonkurenčními znalostmi v oblasti správy a postupů."„Jsme nesmírně rádi, že můžeme spolupracovat se společností BlackLine na urychlení inovací pomocí generativní umělé inteligence Google Cloudu," řekl Rodrigo Rocha, výkonný ředitel pro globální partnerství mezi softwarovými společnostmi ve společnosti Google Cloud. „Díky začlenění umělé inteligence od Googlu do platformy BlackLine mohou společní zákazníci rychleji a s větší jistotou uzavírat své účetní knihy a odhalovat strategické postřehy ve svých finančních datech."V čele budoucnosti důvěryhodné umělé inteligenceSpolečnost BlackLine vytváří nový svět práce, ve kterém lidé a umělá inteligence fungují jako jeden jednotný tým. Neochvějný závazek společnosti BlackLine k integritě dat poskytuje důvěryhodný základ této nové digitální pracovní síle a zajišťuje, že je organizována a kontrolována se stejnou přísností jako kterýkoli člen týmu. To umožňuje odborníkům v oblasti financí a účetnictví řídit své finanční operace se strategickým přehledem a budovat budoucnost s bezkonkurenční přesností a kontrolou.Chcete-li se dozvědět více o schopnostech umělé inteligence společnosti BlackLine a o tom, jak podporují finanční operace připravené na budoucnost, navštivte https://www.blackline.com/why-blackline/blackline-ai/.O společnosti BlackLineBlackLine (Nasdaq: BL), platforma připravená na budoucnost pro finanční oddělení, podporuje digitální transformaci financí tím, že organizacím umožňuje přesné, efektivní a inteligentní finanční operace.Komplexní platforma Studio360 společnosti BlackLine řeší klíčové postupy, včetně zaznamenávání a vykazování a dále fakturace a inkasa, a umožňuje sjednocená a přesná data, zefektivněné a optimalizované procesy a přehled v reálném čase díky viditelnosti, automatizaci a umělé inteligenci. Osvědčený spolupracující přístup společnosti BlackLine zajišťuje nepřetržitou transformaci, která přináší okamžité výsledky a trvalou hodnotu. Díky osvědčeným inovacím, špičkovým investicím do výzkumu a vývoje a bezpečnostním postupům na světové úrovni spolupracuje s BlackLine více než 4 400 zákazníků z různých odvětví, aby vedli své organizace do budoucnosti.Další informace naleznete na blackline.com.Logo - https://mma.prnewswire.com/media/325382/blackline_company_logo.jpg KONTAKT: Samantha Darilek, viceprezidentka pro podnikovou komunikaci, samantha.darilek@blackline.com 

Čas načtení: 2025-12-02 16:29:00

Co znamená být "Apple Premium Technical Partner" a proč by vás to mělo zajímat

Praha 2. prosince 2025 (PROTEXT) - Když se řekne Apple, většina z nás si představí ikonický design, spolehlivost a jednoduchost používání. Ve světě byznysu se z jeho zařízení staly plnohodnotné pracovní nástroje, které dokážou zvýšit produktivitu, bezpečnost i spokojenost zaměstnanců. Jenže aby to opravdu fungovalo, musí být všechno správně nastavené a propojené s firemními systémy. Apple má po celém světě síť vybraných technologických partnerů, kteří firmám pomáhají jeho zařízení efektivně nasazovat a spravovat. Ti nejlepší z nich získávají titul Apple Premium Technical Partner (APTP) – ocenění, které v Evropě nese jen hrstka firem. Proč Apple potřebuje takové partneryApple má přísný systém certifikací, který zaručuje, že jeho technologie budou ve firmách fungovat spolehlivě, bezpečně a bez zbytečných komplikací. Partnerské označení APTP vzniklo proto, aby firmy měly jistotu, že jejich Apple technologie jsou v rukou odborníků, kteří se vyznají nejen v Apple technologiích a produktech, ale i v komplexním firemním prostředí – od sítí a zabezpečení až po připojení do cloudových služeb. Program zajišťuje jednotnou kvalitu služeb a pomáhá firmám zavádět technologie Apple i tam, kde dosud dominoval jiný ekosystém (např. Windows). Takový partner musí prokázat nejvyšší úroveň odbornosti: mít za sebou rozsáhlé projekty, stovky nebo tisíce nasazených zařízení, vyškolené specialisty a ověřené procesy. Jedním z takových partnerů je například brněnská firma System4U.Co tento titul znamenáApple Premium Technical Partner je jako získat profesní zlatou medaili. Znamená to, že firma má Apple nejen "v malíku", ale i potvrzené schopnosti integrovat jeho zařízení do prostředí, kde běží různé systémy – třeba Windows, Active Directory, Entra ID nebo Okta, Microsoft 365 nebo Google Workspace, moderní EDR/XDR bezpečnostní platformy, technologie pro řízení přístupů (VPN/ZTNA) atd.Získají ho jen ti, kdo prokážou špičkovou odbornost a zkušenost s rozsáhlými firemními projekty – třeba s nasazením stovek nebo tisíců MacBooků, iPadů nebo iPhonů. Tito partneři přesně vědí, jak zařízení připojit k firemním systémům, zabezpečit je, aktualizovat a při zachování uživatelské přívětivosti a produktivity zjednodušit život zaměstnancům i IT oddělení.Konkrétně?Nasadit zařízení automaticky (tzv. zero-touch deployment), nastavit bezpečnost podle principu Zero Trust, zajistit kompatibilitu se stávající infrastrukturou a poskytnout garantovanou podporu i pro velké organizace, říká Ladislav Blažek, technický ředitel System4U. Co z toho mají firmySpolupráce s Apple Premium Technical Partnerem přináší konkrétní výhody:Rychlejší start pro zaměstnance – zařízení se nastaví automaticky, stačí je zapnout.Bezpečnost a spolehlivost – partneři dodržují přísné standardy zabezpečení a ochrany dat.Úspora času i nákladů IT oddělení – méně ruční práce, méně chyb, více času na strategii.Bezproblémová integrace – Apple zařízení spolupracují s firemními aplikacemi, identitami i sítěmi. Příklady z praxe1 Mac as Choice – když si zaměstnanec vybírá, s čím bude pracovatStále více firem dnes umožňuje lidem vybrat si, zda chtějí pracovat na Macu nebo PC. Tento trend, známý jako Mac as Choice, výrazně zvyšuje spokojenost a produktivitu zaměstnanců.Díky partnerům s certifikací APTP dokáže IT oddělení snadno připojit Mac do firemní sítě, automaticky nastavit aplikace, e-mail i přístup k dokumentům – a to bez ručního zásahu. Nový zaměstnanec si Mac jednoduše zapne a může pracovat. S takovou implementací pomáhá System4U například v České spořitelně.2 iPady pro terénní pracovníkyNapříklad logistické nebo servisní firmy nasazují stovky iPadů v terénu. Apple Premium Technical Partner jim pomáhá zajistit, aby se každý iPad připojil bezpečně, měl správné aplikace a přístup jen k tomu, co je potřeba. To vše bez nutnosti, aby IT technici jezdili po pobočkách.3 Bezpečné firemní prostředí pro hybridní spolupráciZaměstnanci, kteří často cestují, potřebují mít přístup k datům z jakéhokoli zařízení – Macu, iPhonu nebo iPadu - a přitom zachovat maximální úroveň zabezpečení. Partner s APTP statusem dokáže zajistit jednotné přihlášení, vzdálené vymazání zařízení při ztrátě a správu přístupů podle firemních politik.4 Školy a univerzityVzdělávací instituce využívají Apple technologie k výuce i administrativě. Díky APTP partnerům mohou IT týmy spravovat stovky zařízení centrálně, jednoduše přidávat nové studenty nebo nastavovat omezení pro zkoušky.5 Mac pro vývojáře / DevOpsFirmy, které vyvíjejí software nebo spravují interní aplikace, stále častěji volí Mac jako standardní nástroj pro vývojáře. Mac nabízí nativní prostředí pro vývoj iOS a macOS aplikací, ale zároveň umožňuje efektivní práci v multiplatformních projektech – například v kombinaci s Dockerem. Díky svému unixovému základu je také velmi atraktivní volbou pro DevOps inženýry, kteří využívají moderní orchestrační a konfigurační nástroje, jako Terraform nebo Ansible, pro správu cloudových workloadů. Partner s označením Apple Premium Technical Partner dokáže takové řešení navrhnout a nasadit i v organizacích, kde se vývoj kombinuje s přísnými bezpečnostními požadavky – tedy tam, kde je nutné skloubit svobodu vývojářů s kontrolou a compliance podle firemních standardů.Titul Apple Premium Technical Partner není jen logem na webu. Je to záruka odbornosti, kvality a bezpečnosti. Firmám přináší rychlejší nasazení, méně stresu pro IT oddělení a lepší zážitek pro zaměstnance. Apple díky němu zajišťuje, že jeho technologie přinášejí přesně to, co slibují: jednoduchost, efektivitu a spolehlivost – i ve světě velkých firem.Zdroj: System4U PROTEXT 

Čas načtení: 2021-12-06 14:17:55

Lidmila Kábrtová: Zajímá mě mikrokosmos, který máme v sobě a do něhož ty druhé obvykle nepouštíme

Od dětství ji bavilo psát a první novinový článek jí vyšel již ve dvanácti letech. Její cesta tak vedla k novinařině, kterou krátce po škole dělala, jenomže zjistila, že ji baví nejen psát, ale také řadu aktivit i vymýšlet a následně realizovat, a tak se rozhodla pro public relations. Posledních pět let působí Lidmila Kábrtová v PR oddělení na Fakultě stavební ČVUT. Coby spisovatelka se poprvé představila v roce 2013 knihou Koho vypijou lišky. Pak vyšla další – Místa ve tmě a letos Čekání na spoušť. Je také autorkou několika rozhlasových her v projektu Minutové hry. A psaní je pro ni, jak sama přiznává, určitý způsob existence.   Pocházíte z vesnice u Náchoda, kde jste vyrůstala s mladší sestrou. Svoje první „mini“ příběhy jste začala psát již v osmi letech. Co vás ještě v té době bavilo? Byla jsem venkovské dítě, což v první řadě znamenalo nejdřív pomoct doma. U domu byl velký sad, spousty ovocných stromů, pěstovala se zelenina. Chovali jsme králíky, slepice, kozu, prase. Bylo potřeba obracet seno, sbírat popadaná jablka, čistit kurník a mnoho dalšího. Prostě všechno, co bylo nutné. Bylo automatické, že děti pomáhaly. Na to další byl čas až potom. Kromě psaní jsem si hodně rychle našla i čtení – tedy knihovnu. Nejdřív tu u nás na vsi, kde jsem svědomitě přečetla Raise i Jiráska, a potom tu v Náchodě. Tam byl výběr širší a pro mě jako dítě podstatně zajímavější. Kromě toho jsem chodila i na kroužek výtvarky. Sice jsem docela rychle zjistila, že kreslit neumím, ale asi právě díky těm hodinám mám ráda výtvarné umění.   Dočetla jsem se, že touha psát vás přivedla ke studiu žurnalistiky. Pak jste řadu let působila jako novinářka a publikovala v různých časopisech. První článek v novinách mi vyšel ve dvanácti letech a psala jsem i dál, takže studium novinařiny z toho tak nějak přirozeně vyplynulo. Nakonec jsem se ale čisté žurnalistice věnovala jen krátce po vysoké škole, protože jsem zjistila, že mě baví nejen psát, ale řadu aktivit i vymýšlet a následně realizovat. Takže jsem se rozhodla pro public relations.   Teď pracujete v PR odděleni na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Jak jste se dostala ke stavebnímu oboru? Velkou náhodou. Před lety jsem pracovala ve velké PR agentuře, psala jsem o potravinách, kosmetice, zdraví a o spoustě dalších věcí. A jednou přišel na jednání ředitel firmy, která vyráběla stavební materiál. Hledal někoho, kdo by uměl pracovat s technickými listy výrobků, aby z toho vznikla zajímavá informace pro média. Tak jsem to zkusila. A následně jsem zjistila, že mě práce s techniky a psaní o technologiích baví a zajímá, takže pak přibyly další firmy ze stavební oblasti. A před pěti lety jsem přešla přímo na Fakultu stavební ČVUT.   Touha spřádat příběhy vás nepřešla, nejdřív jste přispívala na web pribehynapadesatslov.cz, díky tomu vyšla v roce 2013 vaše první knížka, experimentální próza složená z minipříběhů Koho vypijou lišky. Kniha volně provázaných povídek Místa ve tmě vám vynesla Výroční cenu Nadace Českého literárního fondu a v roce 2021 vám vyšel povídkový román Čekání na spoušť. Připravujete něco nového? Námět mám už hodně dlouho. Vlastně jsem ho měla ještě dřív, než jsem začala psát Čekání na spoušť. Ale uvedu k tomu jen to, že příběh se bude prolínat ve dvou časech, podrobnosti si nechám pro sebe.   O čem ráda píšete a kde nacházíte inspiraci? Zajímají mě zlomové momenty, mikrokosmos, který máme v sobě a do něhož ty druhé obvykle nepouštíme. Okamžiky, kdy se rozhodujeme, proč a jak se rozhodujeme. Vnitřní a niterné věci, které jsou často spouštěčem toho vnějšího… A inspirace, nehledám ji. Prostě jsou to vjemy, které určitým způsobem samovolně přicházejí a čas od času se v hlavě propojí a samy si řeknou o zpracování.   Jste také autorkou několika rozhlasových her v projektu Minutové hry a hra pro děti a mládež Šedivák vám vynesla Čestné uznání v soutěži Českého rozhlasu o nejlepší rozhlasovou hru. Co vás přivedlo k psaní rozhlasových her? U obojího jsem si řekla, že to zkusím. V případě minutových her to byla výzva, jestli do tak krátkého času dokážu vtěsnat příběh. A Šedivák byl můj první pokus napsat příběh pro děti a zároveň zvládnout klasický scénář, protože příběh tu je nutné odvíjet jinými cestami, než jak je to při psaní knihy. Prakticky vše musí přejít do přímé řeči, je třeba myslet i na zvuky, vykreslení prostředí pro posluchače.   V jednom rozhovoru jste řekla: „Věty se mi skládají v hlavě a já je musím jen zapsat…“ Tak to někdy mívám. Tři čtyři věty, někdy krátký odstavec. Utkvělá myšlenka, která se mě pustí teprve až v momentu, kdy ji napíšu.   Čím je pro vás psaní a co vás na psaní nejvíce baví?   Psaní je pro mě určitý způsob existence, víc jsem nad tím nikdy neměla potřebu uvažovat. Vždy to byla samozřejmá součást mě samé. A co mě nejvíc baví? Asi bych měla říct proces tvoření, ale u mě to je spíš proces hledání. Ví se, že mám ráda přesné informace, terminologii a pokud popisuju třeba nějakou profesi nebo práci, hledám podrobnosti, detaily, zajímavosti. Tohle je pro mě asi ta největší výzva, ponořit se do naprosto neznámé oblasti a snažit se v ní aspoň trochu vyznat, i když nakonec z toho, co najdu, použiju v knize jen minimum…   Jaká jste čtenářka? Máte oblíbený žánr nebo autora? Zaujala vás v poslední době nějaká knížka, kterou byste doporučila k přečtení? Čtenářka jsem čím dál netrpělivější. Už nedočítám knihy, s kterými jsem se z nějakého důvodu čtenářsky nepotkala. O to víc se chci kochat těmi dalšími. Žádný žánr oblíbený nemám, stačí mi, že je to dobrý text a pro mě zajímavý příběh. Z letošních knih mě zaujala třeba Tohle město, tahle řeka od Martiny Leierové, Alena Mornštajnová a její Listopád, z překladů pak třeba Piranesi od Suzanny Clarkové, kterou skvěle přeložil Viktor Janiš. Z loňských bych určitě doporučila Vrány Petry Dvořákové.   A jak ráda trávíte chvíle volna? Knihy, kino, divadlo, cesty, výlety, zahrada, je toho mnoho… Nebo jen tak lenošit. I to umím.   Lidmila Kábrtová se narodila se v roce 1971 v Náchodě. Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK v Praze a marketingové komunikace na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Pracuje v oddělení PR a marketingu na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Napsala knihy Koho vypijou lišky (2013), Místa ve tmě (2018), Čekání na spoušť (2021). Je autorkou několik rozhlasových her v projektu Minutové hry pro ČRo Vltava. Je držitelkou Výroční ceny Nadace Českého literárního fondu (za knihu Místa ve tmě) a čestného uznání v soutěži Českého rozhlasu o nejlepší rozhlasovou hru Radio Drama za hru Šedivák (autor v kategorii Původní rozhlasová hra pro děti a mládež). S rodinou žije nedaleko Nymburka.

Čas načtení: 2021-02-03 19:28:06

Generálním ředitelem Národní knihovny ČR bude od května Tomáš Foltýn

Ministr kultury Lubomír Zaorálek vybral nového generálního ředitele Národní knihovny České republiky (NK). Stane se jím Tomáš Foltýn, který v Národní knihovně dosud zastával funkci ředitele odboru správy fondů. Do konce dubna povede knihovnu stávající generální ředitel Vít Richter. Ten řídí NK od července 2020, kdy ho dočasným generálním ředitelem jmenoval ministr Lubomír Zaorálek po odvolání Martina Kocandy z této funkce v souvislosti s netransparentními veřejnými zakázkami na IT projekty.  Během následujících tří měsíců dokončí Foltýn vědecký projekt, který v současné době v NK vede a zároveň se bude připravovat na svou novou roli, které se ujme v květnu tohoto roku. „Jsem rád, že Národní knihovnu po letech povede knihovník – odborník, který ji zná jako málokdo a má tak jasnou představu, kam a jak tuto důležitou státní instituci posunout, zmodernizovat. Nechybí mu ani manažerské zkušenosti, protože v NK řídil velký a důležitý odbor, a zároveň se podílel a vedl za Národní knihovnu řadu mezinárodních výzkumných projektů,“ řekl Zaorálek o budoucím generální řediteli jedné z hlavních příspěvkových organizací ministerstva kultury. Do otevřeného výběrového řízení se přihlásilo celkem pět kandidátů, kteří splnili všechny formální požadavky a zúčastnili se tak v prosinci minulého roku ústního pohovoru před výběrovou komisí. Ta nakonec doporučila ministru kultury dva kandidáty v pořadí: Tomáš Foltýn a Klára Rösslerová. Oba doporučení prošli v průběhu ledna 2021 ještě tzv. assessment centrem (manažersko-psychologický test). Na základě všech podkladů (koncepce, pohovor s výběrovou komisí, assessment centrum) rozhodl ministr kultury o vítězi.  Mgr. Tomáš Foltýn je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Pardubice, kde v roce 2008 zakončil svá studia magisterským titulem v oboru kulturní dějiny. Od roku 2007 je pracovníkem NK. Zde působil nejprve jako projektový manažer v oddělení digitalizace a následně jako vedoucí oddělení tvorby a správy metadat. Od února 2012 pracoval na pozici vedoucího oddělení strategického plánování digitalizace knihovních fondů. V lednu roku 2013 byl jmenován ředitelem odboru správy fondů, kterou zastává do dnešní doby. Ve své profesní dráze se dlouhodobě věnuje problematice správy, ochrany a trvalého uchování novodobých knihovních dokumentů včetně digitálních dat. V poslední době se začal zabývat i oblastí tzv. digital humanities. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-09-15 12:56:34

Projekt Knihovničky: pomozte zásobit nemocnice kvalitní dětskou literaturou

Nakladatelství dětské literatury Meander je často oslovováno různými institucemi (jedná se především o dětská oddělení v nemocnicích, školní nemocnice, dětské domovy, ale také věznice či domovy pro seniory či školky v chudších regionech) s prosbou o zaslání knih k doplnění knihovniček. Většinu těchto žadatelů bohužel musím odmítnout s odůvodněním, že jako malé nakladatelství si nemůžeme dovolit rozdávat knihy zdarma. Je smutné, že tyto instituce nemají dostatek prostředků k nákupu kvalitního knižního fondu, i když studie jasně potvrzují, že čtení je nezastupitelným a velmi důležitým činitelem ve vývoji lidské osobnosti. Nejlépe to vidíme především u dětí – dítě knihu potřebuje pro správný rozvoj osobnosti i všech jazykových schopností. Pohádky a příběhy navíc rozvíjí vnímání, fantazii, empatii, obohacují slovní zásobu a sociální dovednosti. V posledních letech se také již zřetelně projevují neblahé důsledky všudypřítomné digitalizace, která přímo působí na vývoj dětí: ● Počet dětí závislých na internetu a on-line prostředí nepřetržitě roste, dle nových studií má až 50 tisíc českých dětí (školáků ve věku 11 až 15 let) závislost na internetu a zhruba každý druhý je nepřetržitě online. ● Děti se nemíní vzdát internetu ani sociálních sítí, pokud by si mohly vybrat pouze jedinou věc, možnost „kniha“ by zvolil každý desátý. ● Moderní technologie jsou často (bohužel) dostupnější než kvalitní literatura. Touto cestou proto hledáme partnera pro náš projekt Knihovničky. Hlavním posláním Knihovniček je zásobit dětská odděleních nemocnic, ale i jiná místa, kde je to potřeba, kvalitní dětskou literaturou. Po konzultaci s Alenou Přecechtělovou, zástupkyní MŠ a ZŠ při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, jsme se rozhodli, že se v první vlně projektu zaměříme na tzv. školní nemocnice – oddělení, kde jsou děti dlouhodobě hospitalizovány a čtení je pro ně často jedinou možností, jak se přenést do jiné reality za zdmi nemocnice. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Podobně jako je tomu u běžných dětských oddělení, bohužel ani zde se dětem nedostává kvalitní literatury a knihovničky se často skládají z toho, co kdo donese. Jak jsem již zmínila výše, finanční možnosti našeho nakladatelství jsou značně limitované a knihy můžeme darovat pouze za částečného finančního přispění třetích stran. Přispěním ke koupi pečlivě vybraných knih za speciální cenu podpoříte dobrou věc a přispějete nemalým dílem k našemu společnému cíli; k tomu, aby se kvalitní literatura dostala do rukou co největšímu počtu znevýhodněných dětí. Instituce, se kterými spolupracujeme v pilotní fázi projektu: ● Základní škola a Mateřská škola při Všeobecné fakultní nemocnici ● Mateřská škola a Základní škola při Fakultní nemocnici Královské Vinohrady ● Základní škola a Mateřská škola při Fakultní nemocnici Bulovka ● Základní škola a Mateřská škola při FN Motol ● Základní škola při Psychiatrické nemocnici Bohnice ● Základní škola a Mateřská škola při Fakultní Thomayerově nemocnici V případě zájmu o podporu projektu Knihovničky se neváhejte obrátit na mě nebo na mou kolegyni Markétu Hrnčířovou, která celý projekt zastřešuje (marketa@meander.cz, 724312300).   Autorka je šéfredaktorka nakladatelství Meander.

Čas načtení: 2019-08-05 12:09:45

Ondřej Buddeus: Můj odchod je vyjádřením nesouhlasu se změnou kurzu Českého literárního centra

Ondřej Buddeus, dosavadní vedoucí Českého literárního centra (ČLC), jehož cílem je soustavná a systematická propagace české literatury a knižní kultury v zahraničí, podal výpověď. Tomáš Kubíček, ředitel Moravské zemské knihovny (MZK), pod kterou ČLC spadá, pověřil jeho vedením – zatím jen na rok – Martina Krafla, který je koordinátorem právě probíhajícího Českého roku kultury v Lipsku. Náhlý Buddeusův odchod samozřejmě vzbuzuje řadu otázek, stejně jako to, že na volné místo nebylo vyhlášeno výběrové řízení.   Co všechno stálo za vaším rozhodnutím rezignovat na funkci vedoucího ČLC?  Důvody své výpovědi jsem už publikoval na podnět redakce portálu iLiteratura.cz. Je jich celá řada a tím nejsymptomatičtějším je kolaps komunikace mezi ředitelem MZK Tomášem Kubíčkem a mnou. Není to v krátkých dějinách ČLC poprvé, kdy vedoucí centra odchází kvůli špatné komunikaci s vedením – totéž bylo také jednou z příčin odchodu Petra Janyšky. Nedobrá komunikace je samozřejmě banální důvod. To podstatné se ovšem skrývá ve spodní vrstvě: ředitel instituce má s ČLC jiné záměry než člověk, který má za úkol se svým týmem rozvíjet a provozovat agendu centra. Jaké? Od samého počátku fungování ČLC ve mně sílil dojem, že strategickým cílem ředitele je posilování značky MZK prostřednictvím současné české literatury a ČLC. V případě vedoucího ČLC je horizontem jeho práce podpora a propagace české literatury v zahraničí a práce pro ty, kteří jsou pro obraz české literatury v zahraniční nepostradatelní: autorky a autory, překladatelky a překladatele z češtiny, zahraniční nakladatele, literární agenty a organizátory literárních akcí. Nejde tedy o získávání institučního kapitálu, ale kvalitní službu. K čemu je české literatuře prospěšný instituční kapitál ředitele MZK? Nevím. V situaci, kdy ČLC není samostatná organizace, nýbrž spadá pod státní příspěvkovou organizaci s ředitelem, který vedoucímu centra nedává žádné pravomoci, je vaše práce závislá na tom, zda mezi nadřízeným a podřízeným existuje dobrá vůle ke spolupráci a důvěra. Navzdory slušným výsledkům centra nic takového nepanovalo a situace se vyhrotila natolik, že jsem v roli vedoucího nemohl dál fungovat. O mě osobně ale vůbec nejde, podstatnějším důvodem bylo, že se ke konci roku velmi pravděpodobně chystaly změny, které by vedly k tomu, že ČLC bude pouze servisní organizací veletržních aktivit MZK (jak tomu ostatně bylo s přípravou na hostování v Lipsku v letošním roce), a omezí se tím jeho fungování jako státní literární agentury. Můj krok je tedy vyjádřením nesouhlasu se změnou kurzu a myslím, že tím posledním, co jsem mohl pro centrum udělat – přitáhnout k němu a jeho fungování opět pozornost literární veřejnosti a dát jí tak symbolicky na zváženou, zda to, co by jinak proběhlo spíše plíživě a s vyloučením veřejnosti, akceptuje, nebo ne. Specifický přístup vedení MZK ke správě ČLC dobře ilustruje nedávné jmenování nového vedoucího bez výběrového řízení i to, že o ČLC se nyní hovoří jako o „pražské pobočce“, protože nový vedoucí úřaduje v Brně.    Výpověď jste podal na začátku května, aby váš nástupce, který by vzešel z očekávaného výběrového řízení, měl během léta čas se zapracovat. Nakonec vše nabralo daleko rychlejší spád a řízením ČLC byl (zatím jen na rok) pověřen Martin Krafl. Překvapila vás jeho volba? A co říkáte na její průběh? Volba nového vedoucího neproběhla, radě ČLC pouze bylo oznámeno, že se novým vedoucím stane Martin Krafl, což vzhledem k jeho roli při přípravě Lipska 2019 překvapivé není. Překvapilo mě spíš, že na jednání rady nebyl oznámen termín veřejného výběrového řízení. To je jediný správný postup u institucí typu ČLC – a postup v zemích se zažitou demokratickou kulturou standardní. I v případě, že obdobné literární centrum spadá pod větší organizaci – jako například ve Švédsku, kde je literární centrum součástí Swedish Arts Council –, je nemyslitelné, aby na vedoucí pozici konkurs vypsán nebyl. O tom, co probíhalo na radě ČLC, se můžete dočíst v reportážním článku předsedy Asociace spisovatelů a jednoho z radních Ondřeje Lipára také na iLiteratuře. Ukazuje, jakou fraškou jmenování nového vedoucího bylo: jednalo se o nachystané představení o čtyřech dějstvích, které předpokládalo pouze souhlas všech přítomných, nikoli diskuzi. Věc dokresluje i to, že členové rady nedostali program jednání předem, jak je zvykem, a rozsáhlé materiály o práci centra za rok 2018 obdrželi pouhé 2 dny před jednáním. Nemohli se tedy na jednání připravit a ani se dopředu orientovat v jeho průběhu. Ještě ilustrativnější byl moment, kdy Martin Krafl začal prezentovat novou koncepci centra, aniž by se s ní členové rady (neřku-li profesní veřejnost) měli možnost seznámit předem. Že se tak vůbec stalo, považuji za manipulaci radními.  {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Způsob jmenování Krafla nahrává kritikům Tomáše Kubíčka, ředitele MZK, která je jako příspěvková organizace Ministerstva kultury ČR zřizovatelem ČLC. Kubíček podle některých rozhoduje jako suverén a nadto si sám ustavuje i Radu ČLC, jež má v současnosti tuším patnáct členů. Zvolení Krafla i jeho jednoletý mandát prý Rada ČLC odhlasovala nadpoloviční většinou hlasů, zatímco návrh na vypsání výběrového řízení naopak neprošel?  Rada ČLC je z povahy svého ustavení poradní orgán ředitele a má pouze doporučující funkci, její rozhodnutí ředitele právně nezavazují, protože na něm jako statutárním orgánu spočívá plná právní zodpovědnost. Jmenování M. Krafla do funkce vedoucího ČLC bylo jednostranným aktem vůle ředitele MZK. Tento krok je zcela legální, v krátké historii ČLC ovšem bezprecedentní (oba předcházející vedoucí vzešli z veřejného konkurzu), a o jeho legitimitě lze úspěšně pochybovat. To, že se část radních proti rozhodnutí postavila, způsobilo, že byl Kraflův mandát sice potvrzen nadpoloviční většinou, ovšem zároveň stanoven jako dočasný. Tatáž nadpoloviční většina pak samozřejmě neposvětila vypsání výběrového řízení, o němž menšina přes nevůli předsedy rady ČLC vyvolala hlasování. Předem plánovaný scénář jednání, jak odhaluje ve svém článku Ondřej Lipár, byl jiný: M. Krafl neměl být jmenován do funkce vůbec dočasně. To potvrdil v momentě, kdy i přes to, že rada rozhodla o dočasnosti mandátu, dál postupoval podle připraveného scénáře a prezentoval radě novou koncepci. Rada měla závěrem nejspíše diskutovat o obsahu nové koncepce a nikoli o tom, jestli je vůbec stanovení nového vedoucího bez konkurzu a obměna pětileté koncepce po dvou letech v pořádku.  Nelze se účinně stavět proti tomu, že ředitel MZK jedná ve své organizaci jako suverén, má k tomu veškeré pravomoci. Kritizovat lze jiné věci, například způsob prosazování vlastních rozhodnutí, která se opírají o předem zřízený konsenzus. Opakují se následující vzorce: 1. Dodržet formy transparentního kolektivního rozhodování (tj. zřizovat rady, komise apod.), ovšem obejít jejich smysl tím, že je rada vhodně poskládána tak, aby v podstatných věcech podpořila záměr ředitele (v tomto kontextu není nezajímavé odvolání Pavla Mandyse pro údajný střet zájmů z Rady ČLC na jaře tohoto roku, které rozložilo názorové síly v radě jednoznačněji ve prospěch nových záměrů), případně aby neměla dostatečné informace, eventuálně jí byla k diskuzi předložena druhořadá témata; 2. vyhnout se hlasování a nahradit ho diskuzí; 3. legitimizovat rozhodnutí na základě diskuze, která je považována za souhlas. Na posledním zasedání Rady ČLC tato strategie částečně selhala, protože byla vyvolána hlasování a část radních chtěla vést diskuzi o podstatných tématech. Pozoruhodný byl i moment, kdy se předseda komise pokusil sám vyvolat odhlasování nové koncepce, což ovšem i ti radní, kteří hlasovali pro jmenování M. Krafla, podpořit dost dobře nemohli. Chápu, jak je tato strategie účinná pro budování vlivu, šíření a legitimizaci vlastních rozhodnutí. Chápu také, že v hierarchicky strukturované organizaci je diskuze podřízených nad nějakým tématem a rozhodnutí na základě této diskuze účinnou a legitimní technikou řízení. Ovšem ve chvíli, kdy se použije na orgán, jako je Rada ČLC, u něhož se přepokládá nezávislost, tak se s radními jedná obdobně jako se zaměstnanci MZK a ze strategie firemního řízení se stává nástroj ovlivňování.   Řada lidí se při zakládání ČLC podivovala nad tím, že má instituce se sídlem v Praze spadat pod Moravskou zemskou knihovnu v Brně, a nikoliv třeba pod pražský Institut umění. Bude podle vás nyní vliv MZK na chod ČLC ještě sílit? Ta konstrukce je stále ještě nelogická a obtížně zapamatovatelná pro kolegy v ČR i zahraničí, organizační strukturu musíte neustále vysvětlovat, stejně jako čelit otázce, proč je právě taková. Není totiž zvykem, aby instituce jako ČLC se sídlem například v Bratislavě spadala pod krajskou knihovnu v Košicích, pokud použiji příměr ze slovenských reálií. Ostatně to, že národní veletržní prezentace a státní literární agenturu provozuje knihovna, je, myslím, světové unikum. Na otázku, zda bude sílit vliv MZK na chod centra, nelze dost dobře odpovědět, je stále její čtvrtou sekcí, jakkoli tato situace měla být provizorní, jak píše ve svém komentáři k dění v ČLC na iLiteratuře Pavel Mandys, který byl při vyjednávání vzniku centra na ministerstvu kultury přítomen. To, co se nyní možná změní, je kultura komunikace centra s veřejností a těmi, pro něž má centrum fungovat – překladateli, autorskou komunitou, nakladateli, organizátory atd. To ovšem ukáže čas.    Martinu Kraflovi jsou zřejmě přičítány nemalé zásluhy jako programovému koordinátorovi – podle všeho úspěšného – projektu Českého roku kultury v Lipsku, jehož vrcholem byla prezentace české literatury na lipském knižním veletrhu. Jak se na jeho dosavadní působení ve službách MZK, potažmo české literatury díváte vy?  Pokud by bylo vypsáno výběrové řízení na nového vedoucího ČLC, M. Krafl by byl nepochybně jedním z nejserióznějších kandidátů. Nemyslím si, že by mi příslušelo posuzovat práci kolegy, k průběhu lipské prezentace jsem mu pogratuloval.    Nyní by mělo dojít k „dočasnému organizačnímu sloučení stávající činnosti ČLC a prezentace současné české literatury na zahraničních veletrzích zajišťované MZK“. Co to pro ČLC může znamenat? Obávám se dvojího: že se jedná o plíživou změnu, která vposledku povede k posílení veletržního oddělení MZK o úvazky a rozpočet literárního centra a k omezení jeho aktivit jako státní literární agentury. Děje se tak v situaci, kdy na veletržní prezentace České republiky už nejsou výjimečné prostředky přesahující 20 milionů Kč, jako to bylo na Lipsko. Evropské literární instituce typu ČLC mají běžně oddělení, které zařizuje veletržní prezentace, nikde to ovšem není tak, že veletržní oddělení vedle své specifické agendy provozuje činnost státní literární agentury. Nejistotu ve mně probouzí už sousloví „dočasné organizační sloučení“ – obávám se, že s dočasností tohoto sloučení to je obdobné jako s dočasným jmenováním nového vedoucího. Pokud budoucí vývoj moji obavu nepotvrdí, bude to jen dobře.    Udivilo mě, že vaše jméno figuruje i v obměněném seznamu členů týmu ČLC, kde jste uveden coby „koordinátor mezinárodní spolupráce“. Znamená to, že v práci pro centrum budete pod Kraflovým vedením pokračovat?  Ne, centrum opouštím s koncem července. Po podání výpovědi v květnu mi běží dvouměsíční výpovědní lhůta. Jsem vázán v pracovním poměru do jejího uplynutí, a do té doby zůstávám členem týmu ČLC.    Sám jste ovšem vyjádřil obavy z rozpadu stávajícího týmu ČLC na základě plánované personální restrukturalizace... Podle tiskové zprávy MZK chce M. Krafl představit za rok „novou strategii činnosti ČLC včetně jejího personálního zabezpečení“. Vzhledem k tomu, že literární centrum disponuje pěti úvazky a o něco menší tým M. Krafla byl původně sestaven dočasně pro lipskou prezentaci, moje obava byla, že se stávající kolektiv koordinátorek a koordinátorů pro jednotlivé oblasti řízeně zčásti rozpadne a bude nahrazen asistentkami M. Krafla. Co by to znamenalo pro kontinuitu práce centra, si lze domyslet. Byl jsem ovšem ujišťován, že záměrem není výměna stávajícího týmu.   Jak jste vlastně spokojen s dosavadním fungováním ČLC? Dařilo se podle vás naplňovat koncepci, kterou jste dával dohromady ve spolupráci se svým týmem a za přispění odborné veřejnosti?  Věřím, že ano. Srovná-li člověk koncepci dostupnou na stránkách Czechlit.cz a aktivity centra, může si obrázek učinit sám. Po dvou letech existence fungují programy pro překladatele, zahraniční nakladatele, autorky a autory, informační servis, rozsáhlý rezidenční program v ČR, reprezentační výjezdy spisovatelek a spisovatelů se podporují formou otevřené výzvy, kde mohou žádat zahraniční organizátoři i sami tvůrci, ČLC má také řadu přímých spoluprací se zahraničními literárními organizátory, spolupracuje se sítí Českých center například na Ceně Susanny Roth pro překladatelský dorost, organizuje semináře pro zahraniční studenty češtiny, vydává publikace on-line i tiskem, pořádá nakladatelské zájezdy i program pro veřejnost, má řadu kontaktů. Nově je také partnerem v evropském projektu CELA (Connecting Emergin Literary Artists) pro autory a překladatele na začátku tvůrčí kariéry. Podařilo se mi dojednat, že se stalo členem sítě ENLIT (European Literature and Translation Network), která sdružuje 22 evropských literárních institucí, jež podporují literaturu a překlad v zahraničí, a kde je zastoupena jako jediná země Visegrádu. Za dva roky se tedy dotáhlo k evropskému standardu a to je laťka, která by se měla držet i nadále. Naprostá většina evropských států má instituci podobnou ČLC už desetiletí, na Slovensku od roku 1995, v Norsku od roku 1978. V Evropě jsme ji založili jako jedni z posledních. Mám radost, že i v oblasti institucionální podpory literatury jsme se – řečeno s mírnou nadsázkou – nyní začlenili do EU.    Důraz se kladl zejména na podporu mobility – výjezdů tuzemských autorů za hranice a pobytů zahraničních tvůrců v ČR. I to vám prý bylo vytýkáno? Ano, s tím, že ČLC je literární cestovní kancelář. Další výtkou, která zaznívala na radě ČLC, bylo, že autorský výjezd do zahraničí nemá automaticky dopad v podobě nově přeložené knihy. S takovými výhradami samozřejmě nesouhlasím. Vznik a vydání nového překladu je dlouhodobý komplexní proces, který se neodehraje z roku na rok. ČLC se věnuje zvýšenou měrou podpoře autorských prezentací v zahraničí proto, že v systému, který v ČR aktuálně panuje (MK ČR zajišťuje grantovou podporu knih v překladu, MZK byla pověřena zajišťováním veletržních prezentací v zahraničí), je mobilita profesionálů (autorů a tvůrců knih, zahraničních překladatelů a bohemistů, zahraničních nakladatelů) a pohyb informací o české literatuře v podstatě systémovou nikou, to znamená přirozenou agendou centra. Optimální by bylo, kdyby toto všechno bylo pod jednou střechou, jako je tomu například v severských zemích či v Beneluxu, z řady důvodů to ale nejde. Například granty na podporu překladu a vydávání českých knih v zahraničí spadají pod MK ČR ze zákona.    Do konce letošního roku měla být připravena také koncepce české sekce ČLC. Domníváte se, že v její přípravě bude pokračovat i nový vedoucí? A v čem by měla činnost české sekce spočívat? Idea vzniku české sekce ČLC spadá do doby jeho vzniku, kdy ještě nebylo jednoznačně jasné směřování centra. Jedním z možných vzorů byl polský Institut knihy, který zajišťuje pobídky a programy pro polskou literaturu doma i v zahraničí. Vzhledem k rozpočtu a počtu zaměstnanců se ale velmi rychle vykrystalizovala identita ČLC jako státní literární agentury exportního typu. Pokud nedojde k navýšení rozpočtu a úvazků, s čímž nyní nelze počítat, byla by snaha o zřízení domácí sekce na úkor aktuálního fungování. V tomto bodě tedy ideálu koncepce z roku 2017 teď skutečně nelze vyhovět.    Co vám osobně přinesly dva roky strávené v čele ČLC? Spoustu zkušeností, jež všechny v tuhle chvíli asi ještě neumím pojmenovat a zhodnotit. Co mě napadá jako první: řadu skvělých kolegyň a kolegů, vědomí toho, že administrativní zátěž státních institucí nestojí v cestě realizaci skvělých věcí, je-li k nim dobrá vůle a počítá-li člověk s tím, že udělat něco ve státní sféře je nejméně třikrát pomalejší proces než v nestátním sektoru. Poznání, že prostředí, kde platí zákony Jante (deset přikázání formulovaných norským spisovatelem Akselem Sandemosem a poprvé publikovaných roku 1933 v jeho knize Uprchlík kříží svou stopu; pozn. red.) a chybí dialog, mi úplně nesvědčí i to, že přísně hierarchizované řízení a motivace stresem jsou dlouhodobě neefektivní. Utvrzení v tom, že profesionalita a empatie vůči těm, jimž má být služba nějaké instituce určena, je základem jejího dobrého fungování. Poznání, že racionalita a objektivní zdůvodňování jsou často jen rétorikou emocí... atd. A v neposlední řadě vlastně radost z toho, že ČLC už není jen abstraktní záměr, ale velmi konkrétní činitel v literárním provozu.  {/mprestriction}  Ondřej Buddeus (*1984) je básník, překladatel, redaktor, editor, někdejší šéfredaktor literárního časopisu Psí víno a dlouholetý kulturní organizátor. Absolvoval skandinavistiku (norština) a překladatelství (němčina), pobýval na zahraničních stážích především v Norsku a Německu. Spolupracoval s řadou kulturních organizací v ČR a napříč Evropou. Za svou debutovou sbírku 55 007 znaků včetně mezer (2011) obdržel Cenu Jiřího Ortena. Dále je mj. autorem básnických sbírek Rorýsy (2012) a Zóna (2016) či spoluautorem knihy pro děti Hlava v hlavě (s Davidem Böhmem, 2013), oceněné ve své kategorii cenou Magnesia Litera, Zlatou stuhou i cenou pro Nejkrásnější české knihy roku. Od jara 2017 do léta 2019 byl vedoucím nově založeného Českého literárního centra.

Čas načtení: 2024-03-06 16:10:00

Chceš studovat a zároveň pracovat? Díky programu Work & Study na Unicorn University zvládneš obojí

Praha 6. března 2024 (PROTEXT) - Česká soukromá vysoká škola Unicorn University spouští program Work & Study. Ten je příležitostí pro všechny, kteří vidí svou budoucnost v oblasti IT a zároveň chtějí získat kvalitní vzdělání. Program totiž studentům umožňuje kombinovat juniorní IT pozici v prestižní technologické společnosti Unicorn se studiem bakalářského programu Softwarový vývoj na Unicorn University.Spolupráce vysoké školy a softwarové společnosti Unicorn dala vzniknout programu Work & Study, který propojuje praktické pracovní zkušenosti v prestižní firmě s akademickým vzděláním. „Studium je navíc částečně financované zaměstnavatelem, první rok studia je hrazen plně a následující roky z poloviny,“ zdůrazňuje Lukáš Debnár z náborového oddělení Unicorn University.Společnost Unicorn nabízí zájemcům pozice v oblastech vývoje, analýzy a testování, kde se již během studia mohou zapojit do práce na klíčových projektech. „Program je navržen tak, aby vyhovoval potřebám dnešních studentů i profesionálů, kteří se rozhodnou studovat. Proto probíhá výuka výhradně online, což umožňuje flexibilní kombinaci práce a vzdělávání,“ jmenuje další benefity Lukáš Debnár a dodává, že online jsou k dispozici také veškeré studijní materiály.Program je otevřený pro absolventy technických středních škol i gymnázií a umožňuje studentům začít pracovat v Unicornu nejpozději během druhého ročníku. „V současné chvíli je program primárně zaměřen na zájemce z Prahy, Liberce, Chrudimi, České Třebové, Pardubic a slovenského Prešova, ale otevřený je zájemcům z celého Česka a Slovenska, protože kvalitních ‚ajťáků‘ není nikdy dost,“ doplňuje Gabriela Černá z náborového oddělení společnosti.Pokud se chcete stát součástí programu Work & Study, není nic jednoduššího, než navštívit webové stránky, kde vyplníte online formulář. Na jeho základě budete pozváni k přijímacímu řízení ke studiu na Unicorn University a také k pohovoru na pracovní pozici do Unicornu. „Konečné rozhodnutí o přijetí kandidátů do programu je v kompetenci náborového oddělení společnosti Unicorn, které pečlivě vyhodnocuje každého uchazeče. To zaručuje, že do programu jsou přijímáni pouze ti nejvhodnější kandidáti, kteří prokáží jak akademické, tak profesní kvality odpovídající našim standardům. Chceme poskytovat kvalitní vzdělání a pracovní příležitosti pro budoucí generace špičkových IT profesionálů,“ uzavírá Gabriela Černá.Unicorn University je renomovaná soukromá vysoká škola, která nabízí kvalitní vysokoškolské vzdělání v oblasti informačních technologií, byznysu a datové analýzy. Soustředí se na systematické vzdělávání odborníků v akreditovaných bakalářských a magisterských programech s cílem maximalizace konkurenční výhody pro jejich budoucí uplatnění. Promyšlený vzdělávací systém řádně shrnuje a předává vyvážený komplex znalostí složený ze standardů dobré odvětvové praxe, aplikované výzkumné činnosti, korporátního přístupu a partnerské spolupráce s oborovými leadery.Unicorn je renomovaná evropská společnost poskytující ty největší informační systémy a řešení z oblasti informačních technologií. Dlouhodobě se soustředíme na vysokou přidanou hodnotu a konkurenční výhodu přinášenou našim zákazníkům. Působíme na trhu již od roku 1990 a za tu dobu jsme vytvořili řadu špičkových a rozsáhlých řešení, která jsou rozšířena a užívána mezi těmi nejvýznamnějšími podniky z různých odvětví. Zároveň vyvíjíme Unicorn Universe – Digital Twin Construction Kit. Tento produkt využívá internetová služba Plus4U k poskytování rozsáhlého portfolia služeb založených na robustních softwarových řešeních pro malé a střední podniky a koncové uživatele. Náš software pomáhá efektivnímu a šetrnému zacházení s přírodními zdroji a ohleduplnému chování k životnímu prostředí.Naším cílem je vzdělávat lidi a také společnost. Proto jsme v roce 2007 založili Unicorn University, která zároveň provozuje Unicorn Top Gun Academy – komplexní vzdělávací systém pro naše spolupracovníky, tedy pro všechny z nás. ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.