EUR 24,260 
|| 
JPY 13,141 || 
USD 21,269 || Členské státy EU v pondělí finálně schválily zákaz nazývat bezmasé alternativy potravin slovy typicky spojenými s masem, například steak, játra či kuře. Jde o součást pravidel, která mají posílit postavení zemědělců a přispět ke stabilizaci jejich příjmů. Informovala o tom Rada EU. Zákaz se týká i masa vypěstovaného v laboratoři.
Čas načtení: 2026-04-23 13:58:55
Státy EU finálně schválily půjčku pro Ukrajinu i dvacátý balík sankcí proti Rusku
Členské státy EU finálně schválily unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), oznámilo kyperské předsednictví. Maďarsko již ve středu stáhlo svou blokaci a následovala takzvaná písemná procedura. Unijní státy finálně schválily rovněž dvacátý balík sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Maďarsko a Slovensko již ve středu uvedly, že nebudou nová omezení blokovat, jestliže bude ruská ropa opět proudit ropovodem Družba do obou zemí.
\nČas načtení: 2026-04-23 13:57:00
Úleva pro Ukrajinu. EU definitivně schválila půjčku ve výši 90 miliard eur
Členské státy EU finálně schválily unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč), oznámilo kyperské předsednictví. Maďarsko již ve středu stáhlo svou blokaci a následovala takzvaná písemná procedura. Maďarsko svůj souhlas s půjčkou podmiňovalo obnovením tranzitu ruské ropy do Maďarska přes ropovod Družba.
\nČas načtení: 2026-04-23 14:02:00
Státy EU finálně schválily půjčku 90 miliard eur pro Ukrajinu
Brusel - Členské státy EU dnes finálně schválily unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč), oznámilo kyperské předsednictví. Maďarsko již ve středu stáhlo svou blokaci a následovala...
\nČas načtení: 2026-04-23 13:53:17
EU schválila půjčku Ukrajině a balík protiruských sankcí
Členské státy EU ve čtvrtek finálně schválily půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč), uvedlo kyperské předsednictví. Shodly se také na uvalení dvacátého balíku sankcí na Rusko za jeho agresi vůči Ukrajině.
\nČas načtení: 2026-04-23 13:57:00
Úleva pro Ukrajinu. EU definitivně schválila půjčku ve výši 90 miliard eur
Členské státy EU finálně schválily unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč), oznámilo kyperské předsednictví. Maďarsko již ve středu stáhlo svou blokaci a následovala takzvaná písemná procedura. Maďarsko svůj souhlas s půjčkou podmiňovalo obnovením tranzitu ruské ropy do Maďarska přes ropovod Družba.
\nČas načtení: 2026-04-23 14:02:00
Státy EU finálně schválily půjčku 90 miliard eur pro Ukrajinu
Brusel - Členské státy EU dnes finálně schválily unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč), oznámilo kyperské předsednictví. Maďarsko již ve středu stáhlo svou blokaci a následovala...
\nČas načtení: 2026-04-23 14:16:00
Schváleno. Ukrajina dostane půjčku 90 miliard od EU, zemi má zachránit před bankrotem
Členské státy EU ve čtvrtek finálně schválily unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), oznámilo kyperské předsednictví. Maďarsko ve středu stáhlo svou blokaci a následovala takzvaná písemná procedura. Maďarsko svůj...
\nČas načtení: 2026-04-23 14:18:00
EU schválila balík sankcí proti Rusku a finálně schválila půjčku Ukrajině
Členské státy Evropské unie ve čtvrtek finálně schválily dvacátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu a unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur, v přepočtu 2,2 bilionu korun. Informovalo o tom kyperské předsednictví EU. Maďarsko a Slovensko ve středu uvedly, že nebudou nová omezení blokovat, jestliže bude ruská ropa opět proudit ropovodem Družba do obou zemí. Ve čtvrtek se tak stalo.
\nČas načtení: 2026-05-22 11:42:00
Členské státy EU finálně schválily nová pravidla na ochranu psů a koček
Brusel - Členské státy EU dnes finálně schválily nový právní předpis, jehož cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci a sledovatelnost. Informovala o tom Rada EU. Jde o první...
\nČas načtení: 2026-05-22 11:42:00
Členské státy EU finálně schválily nová pravidla na ochranu psů a koček
Brusel - Členské státy EU dnes finálně schválily nový právní předpis, jehož cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci a sledovatelnost. Informovala o tom Rada EU. Jde o první...
\nČas načtení: 2026-01-10 09:04:37
Země EU přehlasovaly Francii a schválily obchodní dohodu s Mercosurem
Země EU přehlasovaly Francii a schválily dlouho odkládanou obchodní dohodu s Mercosurem, což vyvolalo protesty zemědělců a zdůraznilo hluboké rozdíly v názorech na dovoz zemědělských produktů a ekonomické priority. Evropská unie schválila dlouho odkládanou obchodní dohodu s blokem Mercosur, a… The post Země EU přehlasovaly Francii a schválily obchodní dohodu s Mercosurem first appeared on Akta X.
Čas načtení: 2026-02-23 12:59:59
Země EU schválily nová migrační pravidla, urychlí zamítání azylů
Členské státy EU dnes formálně schválily dva předpisy, které by měly urychlit a zefektivnit azylová řízení pro lidi, kteří nemají nárok na ochranu v nynější sedmadvacítce. Jde o nařízení o bezpečné třetí zemi a nařízení o bezpečné zemi původu. The post Země EU schválily nová migrační pravidla, urychlí zamítání azylů appeared first on EURACTIV.cz.
Čas načtení: 2025-04-25 17:13:18
Země EU loni schválily téměř půl milionu žádostí o azyl
V zemích Evropské unie loni získalo azyl 437 900 žadatelů, což je o sedm procent více než v roce 2023. Nejvíce úspěšných žadatelů bylo ze Sýrie, Afghánistánu a Venezuely. Více než třetina žadatelů získala azyl v Německu. The post Země EU loni schválily téměř půl milionu žádostí o azyl appeared first on EURACTIV.cz.
Čas načtení: 2025-07-21 11:03:18
Bitcoin dosáhl nového maxima, v USA prošly klíčové krypto zákony a Ethereum výrazně posílilo spolu s dalšími altcoiny. Co dalšího se v minulém týdnu událo ve světě kryptoměn? Článek Bitcoin stanovil nové maximum a v USA schválily klíčové krypto zákony! Přichází s růstem Etherea alt season? | Coin Week z webového portálu Finex.cz.
Čas načtení: 2025-10-02 10:33:25
USA schválily poskytnutí zpravodajských informací Ukrajině pro útoky v Rusku
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa schválila plán, podle kterého Spojené státy poskytnou Ukrajině zpravodajské informace umožňující dlouhodobé raketové útoky na klíčovou energetickou infrastrukturu v... Článek USA schválily poskytnutí zpravodajských informací Ukrajině pro útoky v Rusku se nejdříve objevil na AC24.cz.
Čas načtení: 2025-11-18 10:22:00
USA schválily regulační zákon pro stablecoiny, který otevírá nové příležitosti
Formálním schválením zákona o regulaci stablecoinů americkým Senátem vstoupil trh s kryptoměnami do nového cyklu důvěry. (Foto: Flickr / ilustrační) Tato přelomová legislativa je... Článek USA schválily regulační zákon pro stablecoiny, který otevírá nové příležitosti se nejdříve objevil na AC24.cz.
Čas načtení: 2026-04-23 13:58:55
Státy EU finálně schválily půjčku pro Ukrajinu i dvacátý balík sankcí proti Rusku
Členské státy EU finálně schválily unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), oznámilo kyperské předsednictví. Maďarsko již ve středu stáhlo svou blokaci a následovala takzvaná písemná procedura. Unijní státy finálně schválily rovněž dvacátý balík sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Maďarsko a Slovensko již ve středu uvedly, že nebudou nová omezení blokovat, jestliže bude ruská ropa opět proudit ropovodem Družba do obou zemí.
Čas načtení:
Čína za posledních 6 měsíců schválila přes 40 AI modelů pro veřejné použití
Čínské regulační orgány minulý týden schválily celkem 14 velkých jazykových modelů pro...
Čas načtení: 2023-05-29 11:15:00
Po dvou letech příprav schválily začátkem května klíčové výbory Evropského parlamentu regulaci umělé inteligence (AI — artificial intelligence). Zákon představuje skutečně přelom v právních předpisech pro digitální prostředí, a to nejen pro Evropu, ale možná i pro celý svět. EU se
Čas načtení: 2022-03-01 09:57:04
Oči z orbitu vidí všechno. Válečný konflikt na Ukrajině je za dlouhé desítky let první, kdy mají obě bojující strany přístup k přílivu špionážních dat ze satelitů na oběžné dráze: Rusové napřímo, Ukrajinci skrze západní státy. Kromě toho se využívá letecká technika jako AWACS, E-8 atd., která „dohlédne” stovky kilometrů daleko a užitečné informace může dodávat i z polského nebo rumunského vzdušného prostoru. Samozřejmě do toho zasahuje počasí a podobné vlivy, ale i tak se nejspíš vyvinula situace, kdy je víceméně nemožné utajit před nepřítelem jakékoliv plány zahrnující větší množství těžké techniky. Moment překvapení byl ve válečných dějinách jedním z nejdůležitějších prvků, kterými vojevůdci dosahovali vítězství. Bez něj máte k dispozici v podstatě jenom attrition čili pomalé opotřebování (extrémní příklad: západní fronta za první světové války, ale i různé městské guerrilly, například bitva o Groznyj), nebo, – můžete-li jí ovšem vůbec dosáhnout – naprosto drtivou převahu, shock and awe. Zatím se zdá, že k tomu druhému schází Rusům vybavení a o to první se snaží spíše Ukrajinci proti nim. (Z kabinetu civilizačních absurdit: afghánský Tálibán vyzval Rusy a Ukrajince k mírovým jednáním. Vypadá to, že i islámští fanatici mohou občas projevit záblesky smyslu pro černý humor.) Soumrak tanků? Tanky, symbol moderní války, u nás také okupace Československa roku 1968. Vypadá to, že v momentálních bojích na Ukrajině hrají spíše roli pohyblivého terče a ne zbraně, jejíž nasazení vyhrává bitvy. Fotek a videí zničených konvojů koluje po internetu dost, i když pozor na to, že některé jsou z jiných konfliktů (narazil jsem například na videa z roku 2014). Pokud je ale zničená technika označena bílým písmenem Z, V nebo O, mělo by jít o aktuální záběry. Může jít o chyby v taktice, ale hlavním rozdílem od Guderianových dob je asi hlavně to, že jakákoliv obrněná technika se stala nesmírně zranitelnou vůči inteligentním střelám nové generace, jako jsou americký FGM-148 Javelin a britsko-švédská NLAW, jejichž elektronické mozky se snaží zasáhnout nejslabší místo cíle (typicky tak, že si jej nadletí a pak to vezmou kolmo do věže). Tyto střely fungují na principu fire-and-forget a navíc na vzdálenost několika set metrů. Jinými slovy, ten pěšák, který je odpaluje z ramene, se nemusí příliš přibližovat k nepřátelské koloně, a po jejich odpálení může vzít nohy na ramena, pardon, zaujmout výhodnou krycí pozici někde opodál. Také jsou poměrně levné (NLAW stojí jen asi půl milionu korun), zejména pak ve srovnání s tím zasaženým a zničeným tankem. Škoda na vozidle totiž vesměs bývá totální. Tanky byly vždycky zranitelné ze strany letectva nebo dělostřelectva, ale existence takových zbraní mezi řadovou pěchotou dost zásadně mění rovnováhu sil v neprospěch těžké techniky. Javelinů a NLAW mají Ukrajinci stovky a od západních zemí průběžně dostávají další. Obtíže zásobování Logistika, logistika, logistika. Napoleon Bonaparte kdysi slavně prohlásil, že „amatéři mluví o strategii, profesionálové o logistice“. Dnes je jeho výrok ještě důležitější než dřív. Ukrajina je obrovský kus země, podstatně větší než Francie. Ovládnout byť jen část takového území znamená neskutečné nároky na logistiku. Bojující jednotky musejí dostávat neustálý přísun munice a paliva, musejí být podporovány mechaniky atd., protože každá technika se občas kazí. Čím těžší stroj, tím více žere pohonných hmot. Tank T-72, jehož modernizovanou verzi provozuje česká armáda, váží necelých 50 tun a v těžkém terénu spotřebuje až 800 litrů na 100 kilometrů, na silnici zhruba polovinu. Vezená zásoba paliva je přitom „jen” něco kolem 300 litrů, což znamená, že dojezd takového tanku na jednu nádrž je ještě o mnoho horší než u proklínaných elektromobilů. A tím pádem musí být tankové jednotky neustále zásobovány palivem, jinak se prostě někde zastaví. (K velké radosti nějakého střelce s Javelinem, který se skrývá v ostružiní o tři sta metrů dále.) Ale posílat zásobovací konvoje napříč rozsáhlým teritoriem o desítkách tisíc kilometrů čtverečních, které ještě není vyčištěno a kde se v křoví, bažinách a lesích pohybuje nepřátelská pěchota, to znamená koledovat si o velké problémy. Dokonce už v časech mušket a kyrysníků to bylo nebezpečné; rakouský generál Ernst Gideon von Laudon zaskočil roku 1758 pruskou válečnou mašinerii u Olomouce tím, že v bitvě u Domašova přepadl a zničil pruský trén, roztahaný skoro na padesát kilometrů. Bez zásob nezbylo Prusům než nechat pevnost Olomouc být. Dnes je to samozřejmě o to horší, že cisterny s naftou hoří, na rozdíl od volských povozů, velice dobře, a moderní Laudonové mají k dispozici „hračky” typu tureckých dronů Bayraktar. Toto by mohlo vysvětlovat, proč se všechny ruské síly nacházející se v okolí ukrajinských hranic zatím nezapojily do boje. Zásobovat takovou masu mužů a vybavení „na pochodu” je velmi obtížný úkol. Nebezpečí demoralizace Morálka. Extrémně těžko měřitelná veličina, ne nutně rozhodující (s holýma rukama by byla k ničemu), ale přesto významná. Zatím se nezdá, že by ruští vojáci projevovali nějaké velké nadšení z toho, že táhnou na sousední slovanský národ, kdežto Ukrajinci mají veškeré důvody se bránit. A ani to nevypadá, že by civilní obyvatelstvo na východě Ukrajiny masově „vítalo osvoboditele” jako v Praze roku 1945; kdyby se tak dělo, nepochybně už bychom ta videa viděli. Mezi profesionály toto nehraje takovou roli, ti mají válčení v popisu práce, ale pro devatenáctileté brance je povědomí, že byli posláni padnout kamsi k sousedům bez nějakých dobrých důvodů, docela významné. U nás v roce 1968 byli sovětští branci kontaktem s běžným obyvatelstvem, které ovládalo základy ruštiny, demoralizovaní a sovětské velení je nakonec muselo vystřídat. Další vlna už šla do uzavřených kasáren, aby neměla žádný styk s běžnými Čechoslováky. Taková izolace bude samozřejmě na Ukrajině nemožná, tam mluví rusky každý. Starlink zasahuje Starlink. Společnost SpaceX o víkendu aktivovala pro Ukrajinu systém globálního internetu Starlink, o kterém jsem se zmiňoval v článku o válkách robotů. Starlink zatím není hotov, satelitů na oběžné dráze je jenom asi 1 500 z plánovaných několika desítek tisíc kusů, ale na základní pokrytí to stačí. Slabiny jsou spíš jinde; k optimálnímu provozu jsou potřeba pozemní střediska, která na Ukrajině zatím neexistují, ale jsou v Polsku, Litvě a Turecku, což by mělo na západní půlku Ukrajiny stačit. Také je potřeba dodat koncové pozemní stanice (antény) pro každé místo připojení. Ty už jsou prý na cestě. Z dosavadních zpráv mi není patrné, jestli Starlink bude na Ukrajině sloužit jen civilním nebo i vojenským účelům. Každopádně je to první test systému „v akci”, protože se dá čekat minimálně nějaký hackerský souboj o jeho funkčnost. Také to znamená, že pro Rusy bude daleko obtížnější nějakým způsobem „vypnout” datové sítě a proudění obrazového materiálu do světa. Starlinkové terminály se dají napájet i z dieselagregátu a jsou nenápadné. A zničit flotilu satelitů na oběžné dráze by bylo faktické vyhlášení války NATO (nemluvě o tom, že 1 500 satelitů ani tak jednoduše nezničíte). Ruská propaganda bez šance Poslední poznámka, která se vůbec nebude líbit panu ministru Rakušanovi: z dosavadního průběhu konfliktu nemám vůbec pocit, že by celá ta slavná ruská propagandistická / dezinformační kampaň něčeho reálného dosáhla. Dokonce bych řekl, že její konkrétní výsledky jsou chabé. Na Ukrajině samotné, která byla hlavním terčem masírky, armáda normálně bojuje a ani rusky mluvící civilisti neprojevují žádné nadšení z ruských vojáků ve svých městech. K žádnému podkopání a zhroucení morálky nedošlo. Ve zbytku Evropy a USA chodí na proruské demonstrace naprosto mizivé množství lidí. Dokonce i Čína se tváří neutrálně a s velkou radostí v tom nechá Rusy vykoupat. Oni to zas takoví geopolitičtí přátelé nejsou. Západní parlamenty vesměs schválily veškerou pomoc Ukrajině včetně vojenského materiálu, která tam taky v hojné míře proudí. Přijaté finanční sankce jsou docela tvrdé. Německý kancléř právě ohlásil, že Bundeswehr dostane dodatečných 100 miliard eur a většina Spolkového sněmu mu tleskala, čemuž bych při tradičním pacifismu německé levice ještě před týdnem nevěřil. Jestli jsou všechny ty Sputniky, Aeronety a spol. tak mocné a oblbující nástroje, kde mají nějaké skutečné výsledky? Vyvadila a jeho prťavý spolek? Řetězové e-maily v mailboxech důchodců? To kurňa přeci nemá žádnou vojenskou ani politickou hodnotu. Hodnotu by mělo, kdyby měli na své straně třeba čtvrtinu poslanců v parlamentech apod., nebo kdyby se jim podařilo vybudovat organizaci podobnou britské Campaign for Nuclear Disarmament, která kdysi opravdu dokázala mobilizovat do ulic statisíce lidí a zablokovat vojenské transporty apod. Kdyby pod jejich vlivem západní parlamenty odmítly Ukrajině pomoci a omezily se na přání všeho dobrého. Kdyby Elon Musk prohlásil, že žádný Starlink Ukrajincům nezapne atd. Ale nic z toho se jim v okamžiku, kdy jim jde o opravdu zásadní věc, zjevně nedaří. Ještě jednou: kecy na internetu se nepočítají, těch dokáže i zanedbatelná menšina vygenerovat neskutečné množství. Ale při ovlivňování konkrétní činnosti západních států, vlád, armád, firem atd. se Rusům nepodařilo dosáhnout žádných úspěchů. Největší vliv na situaci měl nakonec, jak se dalo očekávat, klasický kšeft (ropa, plyn, investice na cizím území), protože kvůli němu se pár dní váhalo, jestli Rusy vykopnout ze systému SWIFT, nebo ne. Ale to není úspěch propagandy, to jsou prachy, ty fungovaly úplně stejně už v renesanční Itálii. Ona je ta válka opravdu nesmyslná až blbá. Proto jsem si do poslední chvíle taky myslel, že nebude. Ale když už teď je, tak to vyžaduje opravdu velmi specifický typ člověka, aby ty Putinovy teorie o neonacistickém ukrajinském státě, který nemá právo na existenci, „sežral”. A lidé, kteří je opravdu „sežerou”, vesměs nejsou v pozici, aby něco ovlivnili. Tuto poznámku činím hlavně proto, abychom nepropadali pocitu, že máme na krku něco jako novou Sudetoněmeckou stranu, kterou podporuje 30 procent obyvatelstva a která má za cíl rozbití a uchvácení našeho státu. To by bylo velké ohrožení (a popravdě už neřešitelné, ČSR v roce 1938 měla prostě smůlu), ale tam zkrátka nejsme. Ani nikde poblíž. Kdyby ta pátá kolona byla opravdu početná, bylo by to vidět i někde jinde než internetových diskusích: v novinách, v parlamentech, na radnicích atd. Znám zhruba deset echt přesvědčených rusofilů a odhadem dvacet dalších lidí, kteří si s tou kremelskou linií občas zakoketují, ale nikoliv smrtelně vážně. Ale v těch stovkách lidí, které jsem za život blíže poznal, je to titěrná menšina. Většina českého obyvatelstva je k plechové hubě Kremlu minimálně stejně skeptická jako na konci komunismu. To, že jsme skeptičtí i vůči vlastním politikům nebo fungování EU, to se s tím nijak nevylučuje. To je naše národní povaha. Proto také nevidím důvod, proč se kvůli ruské propagandě vzdávat vlastních občanských svobod. Jestli tu Rusové za posledních dvacet let nedokázali zverbovat významnou pátou kolonu, která by jim dokázala v kritickém okamžiku (a tohle je kritický okamžik Putinovy vlády, kam se na tuhle válku hrabou nějaké české prezidentské volby) reálně pomoci, po tomhle přepadu Ukrajiny se jim to už tuplem nepodaří. Tahle akce znechutila i řadu těch lidí, kteří až dosud seděli na postranní čáře. Ruská „soft power” ve střední Evropě na tom v nejbližších letech bude hodně špatně. Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.
Čas načtení: 2020-07-22 13:04:49
Ministr kultury odvolal ředitele Národní knihovny, ten ale jeho výtky vyvrací
Ministr kultury Lubomír Zaorálek odvolal 21. července z funkce generálního ředitele Národní knihovny ČR Martina Kocandu. Dočasným generálním ředitelem zároveň jmenoval Víta Richtera, který povede Národní knihovnu ČR do doby vyhlášení vítěze otevřeného výběrového řízení na pozici nového generálního ředitele. To vypíše ministerstvo kultury v nadcházejících týdnech. Ministr kultury se k odvolání současného ředitele M. Kocandy rozhodl zejména v souvislosti s velmi netransparentními veřejnými zakázkami na IT. Šlo především o IT projekt e-knihovna, který by stál 130 miliónů Kč a byl podle Zaorálka těsně před podpisem. Tento projekt měl být podle ministerstva realizován stejnou IT firmou a prosazovali ho stejní lidé jako projekt Czechiana, který byl ministrem kultury Zaorálkem zrušen již v únoru 2020. Garanční rada Národní knihovny nedoporučila ministru kultury projekt e-knihovna podepsat, protože byl podle ní předražený. Touto zakázkou se v současné době zabývají podle ministra i bezpečnostní složky ČR. Kocanda ale webu Lidovky.cz řekl, že projet už sám na základě doporučení Garanční rady pozastavil. „Cíle, kterých měl dosáhnout projekt e-knihovny, jsou naprosto zásadní a důležité. Měl přinést možnosti vzdálené registrace, měl umožnit, aby služby, které v dnešní době musí naši uživatelé fyzicky vyřizovat zde v hale služeb, mohly být poskytovány na dálku. To, nad čím jsem měl otazníky, byla otázka ceny za projekt a zvolených technických řešení,“ řsdělil Kocanda. Dalším důvodem pro odvolání M. Kocandy byla podle ministra i nedostatečně postupující třetí fáze revitalizace Klementina či nejasnosti kolem komerčních pronájmů a využití prostor Národní knihovny ČR. Martin Kocanda k tomu pro Lidovky.cz uvedl, že se střetávaly dva pohledy na celou věc: knihovníci chtěli, aby revitalizace umožnila existenci živé instituce v barokním areálu, památkáři zase především usilovali zachovat památku v co nejautentičtější podobě. „Po celou dobu jsme hledali kompromis. V současné době ho schválily orgány památkové péče. Revitalizace Klementina způsobí to, že areál bude krásný. Poskytování služeb Národní knihovny ale revitalizace neposune ani o centimetr dopředu,“ řekl webu Lidovky.cz Kocanda. „Alarmující pro mě byl již nákup středověkého notářského zápisu v roce 2019, který Národní knihovna vydražila za 18, 2 miliónů korun. Tehdy naštěstí zasáhla policie s podezřením, že je kradený. Po aukci jej zabavila a Národní knihovna ho díky zásahu policie platit nemusela. Po nástupu do funkce ministra kultury jsem chtěl po panu Kocandovi doložit znalecký posudek, podle kterého se při nákupu zápisu NK řídila. Bohužel mi nebyl schopen takový posudek předložit,“ řekl ministr Zaorálek. Podle Kocandy byl ale nákup doporučen odborníky knihovny na staré tisky: „Ministerstvo na všech úrovních řízení ho doporučilo nakoupit za cenu, kterou určilo a tehdejší ministr Antonín Staněk (ČSSD) záměr schválil.“ Nově jmenovaný generální ředitel Národní knihovny Vít Richter je předsedou Ústřední knihovnické rady od roku 1998 (s krátkým přerušením v roce 2019, kdy ho z této funkce odvolal tehdejší ministr kultury A. Staněk), je ředitelem Knihovnického institutu Národní knihovny (odbor NK, který metodicky řídí veřejné knihovny). „Vít Richter patří mezi nejvýznamnější osobnosti českého knihovnictví, těžko bychom tady hledali někoho s tak výjimečnou erudicí v oboru. Jsem rád, že mou nabídku přijal a pomůže situaci v Národní knihovně stabilizovat do výběru nového generálního ředitele,“ dodal ministr Zaorálek. „Mým úkolem je především stabilizovat činnost Národní knihovny, připravit její rozpočet na rok 2021 a zpracovat zprávu o současném stavu knihovny, která bude východiskem pro aktivity nového ředitele, který vzejde z výběrového řízení,“ řekl ke svému jmenování Richter. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2019-10-10 14:46:18
Rezervoár zla aneb Následky turecké invaze pro bezpečnost Evropy
Tak se to stalo, turecká armáda zaútočila na syrský Kurdistán (Rojavu). Normálně bych asi tento článek zařadil do série „Říše na Bosporu“, jenže jedna věc tomu brání: tentokrát nejde jen o Erdoganovu sólo-akci, schválily to i opoziční strany (kemalistická CHP a „Strana Dobra“), jedině prokurdská strana HDP se postavila proti. Toto se zdá být celoturecký projekt. Skoro všichni anglicky mluvící Turci, kteří se účastní online diskusí, tvrdí, že boj proti kurdským milicím je jen jednou ze dvou skutečných příčin, proč se celá akce koná. Druhou a snad ještě důležitější má být to, vytvořit v severní Sýrii prostor, kam by se z tureckého území dali „nahrnout“ běženci, kteří se momentálně nacházejí v Turecku. (Píšou o tom i New York Times.) Tedy převážně Syřané, kterých je v Turecku zaregistrováno 3,6 milionu, ale dost bych se divil, kdyby se přitom „nesvezli“ i nějací ti Afghánci, Pákistánci či Bangladéšané, kteří přišli do Turecka s cílem dostat se dále do Evropy. V takových situacích se notoricky na papíry moc nekouká. To může být právě ten důvod, proč invazi podporují skoro všechny strany zastoupené v tureckém parlamentu. Ani v Turecku totiž kulturní konflikty mezi místními lidmi a migranty z chudších a zaostalejších částí světa nejsou zrovna malé. Poslední dobou se turecké úřady snaží o přesun běženců zpátky na východ země. Asi aby je měly po ruce, až začne finální deportace do Sýrie, a aby to nevidělo na vlastní oči moc cizinců ze Západu, kteří přeci jen dávají přednost pohodlnějšímu životu v pobřežních metropolích jako Istanbul a Izmir. To je mimochodem z pohledu místních Kurdů katastrofální zpráva, daleko horší než pouhá vojenská okupace. Okupační síly mohou jednoho dne sbalit své balalajky a odjet zpátky domů, však jsme to zažili taky; ale takový populační přesun znamená, že původní obyvatelstvo bude najednou ve své vlasti menšinou, i když tu žije od starověku. Asi jako by nám sem soudruh Brežněv kromě tanků poslal i čtyři miliony nových „Čechoslováků“. Nicméně z našeho pohledu je to také špatná zpráva, protože právě v tom území, které se Turci rozhodli okupovat, se nacházejí záchytné tábory plné zajatců z Islámského státu. Proto jsem tenhle článek pojmenoval „Rezervoár zla“. Před pár dny se na CEVRU konala debata „Děti a ženy Islámského státu“ s novinářkami Lenkou Klicperovou a Markétou Kutilovou. Byl jsem tam; kdo jste nebyli, celý záznam z akce je na YouTube a můžete se na něj podívat ZDE. Byla hodně zajímavá. Kdo by stál o stručný „výcuc“: ty tábory jsou obrovské, největší z nich, Al-Húl, má nějakých 70 tisíc obyvatel. (Psalo se o něm i na iDnes.) Dospělí, kteří tu jsou drženi, patří k nejfanatičtějším příznivcům IS, kteří s ním ustupovali až do poslední vesnice. Platí to i o ženách, jedna ze zadržených prý řídila továrnu na bomby apod. No, tak to je ten rezervoár zla, po kterém jsem pojmenoval tento článek, a tenhle rezervoár nám turecká invaze jaksi otevře. Turecko vůbec mělo k Islámskému státu podivně blízko, nakupovalo od něj ropu a zajišťovalo mu tím ekonomickou životnost. A obě novinářky říkaly, že když se vyptávaly zadržených žen na to, jak se dostaly do Islámského státu (zvenčí), tak se vesměs dozvídaly, že „normálně“, v klidu překročily hranice z Turecka, žádné schovávání pod rouškou temnoty v horách apod. Zkrátka jedna z členských zemí NATO měla s největší teroristickou entitou světa přátelský sousedský vztah. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Až dosud se marně řešilo, co vlastně s lidmi zavřenými v Al-Húlu a podobných institucích bude. Nikdo o ně moc nestojí a Kurdové v Rojavě zrušili trest smrti. Turecká invaze tuto otázku ovšem možná „vyřeší“ za nás. Kurdové nemají dost sil na to, aby hlídali tábor nacpaný sedmdesáti tisíci nepřátelsky naladěných radikálů a odráželi tureckou armádu zároveň (a vskutku tam již propukla vzpoura vězeňkyň). Takže se dá čekat, že zadržovaní se ocitnou na svobodě. Kolik z těch lidí skončí v Evropě a dostane sice ne azyl, ale aspoň strpění čili Duldung? Jak rozhodl Soudní dvůr EU: „… ani zločinec nepřestává být uprchlíkem, i když mu stát nepřizná tento statut a může na území pobývat zákonně. Společný azylový systém EU vycházející z Ženevské konvence včetně zásady nevracení uprchlíka do země, kde mu hrozí mučení nebo nelidské zacházení, je nutné bezpodmínečně dodržovat.“ Zrovna ta poslední slova vedou člověka k myšlence, že slepý fanatismus má různé formy, nejen ty náboženské, a že zajatci jednoho takového fanatismu jsme v současné době my. Docela by mě zajímalo, kdo bude v Evropě ten první Spartakus, který řekne, že Ženevskou konvenci a společný azylový systém je nutno vzhledem k zásadní změně světových poměrů minimálně přejednat, ne-li zrušit. A nahradit něčím novým, co nebudou moci soudy vykládat jako právně závazný sebevražedný pakt. Nebo jestli se takový Spartakus nenajde, a jestli bude potřeba další katastrofy rozměrů druhé světové války, než ten svůj současný kurz konečně zkorigujeme. Oni by se i ti tehdejší signatáři Ženevských dohod, kteří bez větších výčitek svědomí posílali německé válečné zločince na popraviště, asi dost divili, co všechno si dnes ve jménu jejich myšlenky necháme líbit. Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.
Čas načtení: 2019-07-31 15:04:56
Mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii: Jordánsko se vydalo na západní cestu
V Jordánsku jsem díky IAEA (Mezinárodní agentura pro atomovou energii) již podruhé. Poprvé jsme se v roce 2013 bavili o tom, jak začít komunikaci s veřejností o projektu velké jaderné elektrárny. Od té doby JAEC (Jordan Atomic Energy Commission) udělala kus práce, vydala mnoho informačních materiálů, uspořádala řadu setkání, debat, výstav, zorganizovala televizní reklamní kampaň, pracují se sociálními sítěmi, vysokoškolskými studenty, v parlamentu pouštěli film Pandora´s promise, pro děti vytvořili komiks. Od rozhovorů s dodavateli velkých jaderných elektráren, jako byla Areva nabízející reaktor ATMEA, Kanada (CANDU), Rusko, které nabídlo nejlepší finanční podmínky a vyškolilo již asi 100 studentů v jaderné fyzice a technice, došli v Jordánsku až k nejnovějšímu rozhodnutí orientovat se na SMR – malé modulární reaktory. Méně vody, levnější stavba Největší problém s velkou elektrárnou je zde v pouštní zemi samozřejmě voda. Zvažovali model, kterého užívá Palo Verde v USA v arizonské poušti, tj. chlazení odpadní vodou z velkého města. I případný SMR bude chlazen stejně, ale potřebuje vody méně. Jedna z variant se vrátila i k možnému umístění poblíž města Akaba na kratičkém pobřeží Rudého moře. Zde je možné chladit mořskou vodou a navíc oblast je hodně průmyslová a potřebovala by spolehlivé zásobování elektřinou i procesním teplem. Cítí časový tlak – Jordánsko je z 95 % závislé na dovozu energií. Dovážejí ropu ze zálivu, plyn z Egypta, prodělávají na tom sedm miliard dolarů ročně (roční HDP je 38 miliard). Nemohou to řešit zdražením elektřiny pro obyvatele. Našli nějaký břidličný plyn a diskutují o jeho možném dolování. Slunce a vítr mají omezené použití (paradoxně jen několik málo míst v zemi má dobré větrné podmínky a solární panely zanáší písek a přehřívají se). Jedna z cest, kterou se energetika bude ubírat, bude určitě fotovoltaika. Dnes mají instalovaných ve FV 10 GW, chtějí jít až na 22 GW, ale i kdyby osadili všechny pouště, budou potřebovat zdroj pro základní zatížení. Chytré ženy v akci Bylo moc milé potkat kolegyně, které se zúčastnily také minulé mise. Randa Kodah právě slavila 16 let u JAEC, z mladičké Jasminy se stala zodpovědná pracovnice jaderného regulátora. Tým JAEC obohatilo několik nových dívek, chytrých a akčních, jedna z nich vystudovala v Rusku a pro JAEC pracuje jako dobrovolník, stará se o sociální média. V jaderné komunikaci zde pracuje hodně žen. Semináře se zúčastnili i dva muži z uranových dolů. Jordánsko těží uran jako vedlejší produkt těžby fosfátů, ale jsou s tím teprve na počátku. Pět let usilovné komunikace Udělala jsem si soukromý miniprůzkum mezi oběma taxikáři, co mne vezli, oba o tom, že Jordánsko chce postavit jaderný zdroj, věděli. V národním muzeu měli sekci o energetice a v návštěvnickém průzkumu mělo jádro 7 % podporovatelů, zhruba stejně jako další možnosti (voda, vítr, ropa, plyn, uhlí, odpady...), kromě slunce – to se 44 % vedlo. Celonárodní průzkum mezi 2 500 respondenty ukazuje, že podpora jádra je 66 %. V roce 2017 spustili první reaktor - experimentální (JRTR), který teď využívají pro medicínské aplikace, dopování polovodičů a materiálový výzkum. Proti jeho výstavbě byli nejvíc dovozci radiofarmak ze zahraničí, protože jeho spuštěním přišli o byznys. V roce 2017 také za podpory IAEA slavnostně otevřeli největší vědecké výzkumné centrum na Středním východě – SESAME (Synchrotron-light for Experimental Science and Applications in the Middle East). Obojího hojně využívají v komunikaci. Do školních osnov se jim podařilo včlenit nauku o jaderné fyzice. A v TV show o úspěšných jordánských studentech představovali první mladé jaderníky. Soláry zvyšují státní dluh Potenciálních dodavatelů SMR, malých modulárních reaktorů, mají asi sedm, největší naděje vidí v NUSCALE, Rols-Royce, Ruském RITM a čínském, který už prý Čína staví. Chtějí, aby uměl i odsolování mořské vody, protože problém s pitnou vodou je asi stejně velký jako s energií. Když vše půjde dobře, v roce 2022 chtějí začít stavět a 2027 spouštět. JAEC se pak změní na Jordan Nuclear Operating Company. Ministerstvo píše národní energetickou politiku, ale nic není jisté. V Akabě postavili terminál na kapalný plyn z Kataru, protože Egypt je krajně nespolehlivý dodavatel a cena ropy ze zálivu stoupá (v roce 2018 kvůli tomu byl státní deficit o 150 milionů větší). Řada soukromých firem staví soláry, protože jsou dotované. To ovšem působí na obyvatele velmi negativně, protože vědí, že v noci všechny soukromníky dotují z plateb za elektřinu a doplácejí tak na ty, kteří si ve dne užívají solární proud zadarmo. I kvůli solárům se zvyšuje státní zadlužení. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Odpor proti jádru Jordánští komunikátoři cítí velkou nespravedlnost, že Němci za jeden seminář proti jádru utratí víc peněz, než kolik má JAEC na komunikaci na celý rok. Zajímavé přitom je, že dokonce ani komunikátoři z JAEC nevěděli, že při jaderné události ve Fukušimě nikdo nezemřel. Pan ředitel JAEC byl velmi zklamán z protijaderného vývoje v některých evropských státech a považuje jej za nesmyslný. Jak je to s jádrem v USA Oba kolegové, co byli v Ammánu se mnou, byli z USA. Počet reaktorů jim klesl ze 103 na 98, ale podíl na celostátní energetice mají stejný, protože zlepšují capacity faktor, využitelnost. Jaderky se zavírají z ekonomických důvodů, protože USA se vrhlo ve velkém na těžbu domácího břidličného plynu. Plyn je tedy levný. Jakýsi profesor ze Stanfordu horuje pro vítr a argumentuje tím, jak dlouho se nová jaderka licencuje a staví, a že po celou tu dobu už vítr může vyrábět. Strategie komunikace Hlavní náplní naší letošní mise bylo připomínkovat strategii a vyleštit ji tak, aby ji příslušné úřady schválily a daly na ni prostředky finanční i lidské. Je obdivuhodné, jak ti lidé s nadšením pracují už dlouho s minimálními zdroji za pomoci dobrovolníků z univerzit, výzkumného reaktoru a vědeckých center, a čeho všeho již dosáhli. Držím jim palce. Jordánsko je malá země (jen o malinko větší než ČR) s 9,5 milionem obyvatel, z čehož téměř polovinu tvoří uprchlíci z okolních válečných zón. Váží si své stability, kterou přičítají hlavně osvícenému králi. Panovník sice odvozuje svůj rodokmen přímo od proroka Mohameda, ale přesto ženy nemusí nosit hidžáb, a celá země jde velmi "západní" a civilizovanou cestou. Autorka je jaderný fyzik a nyní je šéfredaktorkou soukromého internetového časopisu popularizujícího vědu a techniku Třípól (www.3pol.cz).
Čas načtení: 2024-02-14 16:15:00
Členské státy EU schválily zpřísnění emisních předpisů pro nákladní vozy. Nerealistické, říká Česmad
Členské státy Evropské unie schválily plánované zpřísnění předpisů pro emise oxidu uhličitého u nákladních automobilů a autobusů, jak potvrdilo belgické předsednictví EU. Snížení emisí v nákladní dopravě o 45 % do roku 2030 je však podle Česmad zcela nerealistický plán, uvedl pro Ekonomický deník za Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Martin Felix.
Čas načtení: 2024-02-23 09:00:00
EU v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině uvalila nové sankce na téměř 200 subjektů
Členské státy EU ve středu schválily 13. balík sankcí proti Rusku související s Ukrajinou, který zakazuje vstup téměř 200 subjektům a osobám obviněným z pomoci Moskvě při obstarávání zbraní nebo z účasti na únosech ukrajinských dětí.
Čas načtení: 2024-02-23 11:11:00
Členské státy EU definitivně schválily třináctý balík sankcí proti Rusku
Brusel - Členské státy EU definitivně schválily třináctý balík sankcí proti Rusku, který obsahuje seznam 106 jednotlivců a 88 institucí či firem. Sankce jsou zaměřeny proti režimu prezidenta Vladimira...
Čas načtení: 2024-02-23 11:11:00
Členské státy EU definitivně schválily třináctý balík sankcí proti Rusku
Brusel - Členské státy EU definitivně schválily třináctý balík sankcí proti Rusku, který obsahuje seznam 106 jednotlivců a 88 institucí či firem. Sankce jsou zaměřeny proti režimu prezidenta Vladimira...
Čas načtení: 2024-02-23 15:17:00
Skutečná hodnota bitcoinu je nula, varují ekonomové Evropské centrální banky
Cena nejznámější kryptoměny bitcoin se po růstu z předchozích týdnů drží těsně nad 50 000 dolary, po poledni vykazovala za posledních 24 hodin pokles přibližně o jedno procento na 50 985 USD (1,19 milionu Kč). Ekonomové Evropské centrální banky (ECB) na svém blogu ve čtvrtek uvedli, že skutečná hodnota bitcoinu je rovna nule, bez ohledu na to, že úřady ve Spojených státech schválily bitcoinové fondy obchodované na burze (ETF).
Čas načtení: 2024-02-23 15:29:13
Skutečná hodnota bitcoinu je nula, varují ekonomové Evropské centrální banky
Cena nejznámější kryptoměny bitcoin se po růstu z předchozích týdnů drží těsně nad 50 000 dolary, po poledni vykazovala za posledních 24 hodin pokles přibližně o jedno procento na 50 985 USD (1,19 milionu Kč). Ekonomové Evropské centrální banky (ECB) na svém blogu ve čtvrtek uvedli, že skutečná hodnota bitcoinu je rovna nule, bez ohledu na to, že úřady ve Spojených státech schválily bitcoinové fondy obchodované na burze (ETF).
Čas načtení: 2024-02-23 17:42:00
EU po dvou letech války schválila už 13. balík sankcí vůči Rusku
V souvislosti s druhým výročím ruské agrese na Ukrajině členské státy EU definitivně schválily třináctý balík sankcí vůči Rusku. Šéfové unijních institucí v Bruselu zopakovali, že Rusko ponese odpovědnost za agresivní válku a její globální důsledky.