EUR 24,260 
|| 
JPY 13,141 || 
USD 21,269 || Podle FIA musel být v neděli jeden z traťových maršálů přepraven do nemocnice.
--=0=--
---===---Čas načtení: 2020-10-06 17:05:19
„Malá historie se mísí s velkou z pohledu kluka, který za socialismu vyrůstal v barvitém prostředí plném jedinečných osobností, zážitků, objevů a překvapení.“ Tak první díl svých memoárů popisuje sedmdesátiletý česko-anglický hudební skladatel, producent a publicista Alexander Goldscheider. Kniha, kterou nazval Cílené náhody, vyšla v nakladatelství Pointa. „Za Cílené náhody vděčím jednoznačně Facebooku,“ říká autor, který na něm od roku 2017 zveřejňuje skutečné příběhy, zážitky a anekdoty ze svého života. „Záhy to přerostlo v tradici – v pátek o půlnoci, děj se co děj, vždy jeden příběh uvedu. Už po několika prvních mě čtenáři začali přesvědčovat až urgovat k jejich sepsání do knihy. Rukopis jsem začal sepisovat o dva roky později,“ dodává Goldscheider. Kniha má devět kapitol, které nejsou nutně řazeny chronologicky, ale spíš tematicky, a je zamýšlena jako první díl memoárů. Alexander Goldscheider v ní pokrývá prvních dvacet let svého života; mimo jiné vzpomíná na rané dětství, které z velké části prožil v divadle E. F. Buriana. Angažmá tam totiž měla jeho matka, herečka Nina Zvjagina. Popisuje mládí prožité v Praze i rok, který strávil ve Spojených státech – odjel tam, když mu bylo osmnáct. Píše také o rodinných přátelích, umělcích a zajímavých lidech, které v té době potkal. Velkou pozornost věnuje předkům. Jedna celá kapitola je věnována židovským příbuzným, kteří až na výjimky zahynuli během holocaustu. Goldscheider zaznamenává i svědectví svého táty i strýce, kteří pobyt v koncentračních táborech přežili, a zamýšlí se nad tím, jak se z historie dvacátého století můžeme poučit do budoucna. V jiné kapitole líčí barvité osudy svých předků z Ruska: kozáckého atamana, sovětského brigádního generála, kterého Stalin nechal popravit, dirigenta orchestru cara Mikuláše II., babičky Věry, která před popravou uprchla z Petrohradu až do Prahy, a dalších. „Pocit, že bych měl sepsat rodinnou historii především kvůli svým předkům a pro naše potomky, jsem v sobě nosil už desítky let, a tak jsem v roce 2016 po pár letech práce udělal velkou stošedesátistránkovou knihu s šesti sty fotografií a všemi potřebnými rodinnými údaji. Sepsat memoáry je ale docela něco jiného, byť mi všechny údaje z fotoknihy a především stovky fotografií přišly nesmírně vhod,“ vysvětluje autor, který práci na knižním rukopisu dokončil letos v únoru. Autor už pracuje na druhém dílu s pracovním názvem Mluví k vám robot. Pokračuje v něm se svými příhodami z normalizační Prahy a Londýna, kam emigroval v roce 1981. Ukázka z knihy Táta měl na rozdíl od mámy divadlo jako cíl. Oč byla jeho cesta k herectví složitější, o to byla herecká kariéra kratší. Do snů a plánů zasáhly nejprve nástup fašismu a druhá světová válka, kdy kvůli židovskému původu nesměl koncem třicátých let ani chodit do školy, natož někde veřejně hrát. Až neuvěřitelně se ale mohl plně věnovat divadlu v přestupní stanici do vyhlazovacích koncentračních táborů, v Terezíně, kam byl z Plzně transportován se svou mámou Serafnou 18. ledna 1942. Měli štěstí, že tátův starší bratr Honza byl už v předchozím, vůbec prvním transportu do Terezína, památném Ak I, v němž bylo 24. listopadu 1941 posláno 342 mladých mužů budovat terezínské ghetto. Jejich povolávací rozkaz obsahoval celou řadu příslibů, od naprosto lživých, jak budou moci jezdit o víkendech domů, až po alespoň částečně dodržovaný a přínosný, že spolu se všemi rodinnými příslušníky nebudou posláni do dalších lágrů. Táta tak díky tomu v Terezíně recitoval a hrál téměř dva roky, než byl slib porušen a všichni tři „šli“ do Osvětimi a ještě dál. Této části jeho života se věnuji v kapitole Sbohem, civilizace, kde uvádím i tátovy vlastní vzpomínky. S potěšením tu ale ocituji pár řádek Dr. Petra Riesela z jeho sborníku dopisů a vzpomínek Protestuji (2012): „Jednou máma přivedla nějakého staršího kluka, který seděl osamocen na chodníku. Ukázalo se, že to byl syn židovských známých mých rodičů, který přišel o oba rodiče, a tedy i možnost bydlení. Máma ho vzala k nám domů. To bylo oživení. Ten kluk byl téměř dospělý a v průběhu let dělal zkoušky na školu v Praze. Chtěl být hercem. Dodnes si pamatuji, jak se učil zpaměti Nezvalovu báseň ‚Edison‘ a básně ze sbírky Splav od Fráni Šrámka. Chodil po pokoji a recitoval, já jsem poslouchal a byl jako u vytržení.“ Ten kluk byl můj jedenadvacetiletý zubožený táta, který seděl na chodníku proto, že neměl ani kam jít, ani sílu vstát. Vrátil se do Plzně po všech lágrech a pochodu smrti v hrozném stavu, v jejich bytě bydlel někdo jiný a nepustili ho ani dovnitř. Kromě svých berlí neměl nic, a co hůře, zřejmě ani nikoho, kdo by byl přežil. Petrova máma Irena, „teta Rieselová“, jak jsem ji znal z vyprávění, tátu zvedla, vzala k sobě a žil s ní a jejími syny Petrem a Honzou dalšího půl roku jako vlastní. S Petrem zůstali celoživotními kamarády, a když už byl táta koncem roku 1990 smrtelně nemocný, jel se za ním rozloučit do Vlašimi, kde Petr žil. Všechny básně mu tam zpaměti poznovu odrecitoval. E. F. Burian skončil po svém zatčení v dubnu 1941 také v Terezíně, ale jako politický vězeň v separátní Malé pevnosti, nikoli v ghettu. I on tam v strašných podmínkách recitoval, památně v předvečer 1. máje Máchův Máj, než byl transportován do koncentráků Dachau a Neuengamme. S tátou se tak poprvé setkali až po válce, kterou oba přežili doslova zázrakem. „Když se poprvé zjevil na zkoušce, jako by přišel z jiného světa,“ vzpomínala ráda máma na první moment, kdy tátu v prosinci 1945 představil E. F. Burian jako nového eléva ve své poválečné herecké škole pod jménem Studio 46. „Vypadal tak exoticky, uhrančivě, měl v sobě tolik smutku, něhy, ale i nepřístupnosti, až jakoby arogance, a mohla jsem na něm oči nechat.“ Táta k mámě nepřístupný nebyl, a nejenže spolu hráli celkem v sedmi představeních, ale začali spolu takřka okamžitě chodit. Táta se zotavoval z válečného utrpení, E. F. Burian ho aktivně podporoval ve vysněné herecké dráze a obsadil ho během pár let do menších rolí v jedenácti hrách. Nakladatelská služba Pointa, 2020, 480 stran, vázaná.
Čas načtení: 2024-05-22 14:15:29
Liberecko - Tento týden v pondělí odpoledne se stala dopravní nehoda na silnici třetí třídy v katastru obce Křižany na Liberecku. Šestapadesátiletý řidič s motocyklem Honda jel ve směru od Ještědu do Křižan, kde z dosud nezjištěných příčin vyjel vlevo mimo komunikaci a narazil do stromu, uvedla Policie České republiky. The post Motocyklista, který byl po dopravní nehodě v Křižanech letecky transportován do liberecké nemocnice, svým těžkým zraněním nakonec podlehl first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2011-06-13 00:00:00
Vana z krystalu: Luxus Paola Baldiho
Luxusní vana vytesaná z krystalu je dílem Paola Baldi, jenž si svoje dílo cení na cca 790 000 $. Ohromující vzhled krystalové vany, vytesané z jednoho kusu nejčistšího bílého křišťálu, je podtržen maximální mírou komfortu. Desetitunový blok krystalu, vytěžený v oblasti Amazonie, byl transportován d ...
Čas načtení: 2020-07-10 13:31:21
Ve věku 96 let zemřel 27. června ve švýcarském Magdenu pražský rodák Miloš Povondra, původním jménem Bondy, jeden z nejstarších českých přeživších holokaustu a autor osobního svědectví Co odvál dým. Ve čtvrtek o tom informovala nakladatelství Prostor dokumentaristka Olga Sommerová, přítelkyně manželů Povondrových. Miloš Bondy pocházel z pražské židovské rodiny, společně s rodiči Bohumilem a Kamilou Bondyovými a sestrou Věrou žili na Královských Vinohradech. V Praze studoval gymnázium. Za protektorátu dopadla na jeho rodinu perzekuce židovských obyvatel v rámci norimberských zákonů a posléze „konečného řešení židovské otázky“. V srpnu 1942 byl spolu s rodiči internován v ghettu Terezín, na začátku února 1943 byli transportováni do Osvětimi-Březinky, kde oba jeho rodiče zahynuli. Miloš Bondy věznění v Osvětimi a dalších táborech (Sachsenhausen, Ohrdruf a Buchenwald) přežil, po pochodu smrti se dočkal osvobození v německém Eisenachu. Po válce se vrátil do Prahy, kde dokončil gymnázium a vystudoval medicínu na Karlově univerzitě. Příjmení Bondy si změnil na Povondru. K výběru nového příjmení ho inspiroval Čapkův román Válka s mloky, kde je postava Povondry, vrátného pana Bondyho. Miloš Povondra pracoval jako lékař v různých nemocnicích, a nakonec až do roku 1968 působil na ministerstvu zdravotnictví. Hned po ruské okupaci emigroval s manželkou do Švýcarska, kde pracoval ve farmaceutickém průmyslu. Prahu s manželkou pravidelně každý rok navštěvovali. Před třemi lety vydal Prostor Povondrovy paměti Co odvál dým aneb Jak jsem přežil holokaust. Kniha vyšla pod původním příjmením autora. Vzpomínky začínají popisem transportu Miloše do Terezína spolu s jeho rodiči. Tehdy mu bylo 16 let. V Terezíně byli internováni několik měsíců, podmínky zdejšího života byly sice velice stísněné a těžké, ale proti jiným táborům méně vražedné. Na počátku února 1943 však byla celá rodina transportována na východ, do vyhlazovacího tábora Osvětimi-Březinky. Zde začíná stěžejní část vzpomínek Miloše Bondyho – od úvodní selekce na rampě, kde byla maminka zařazena mezi ženy jdoucí do plynové komory, přes pobyt s tatínkem v úvodní „karanténě“ po zvykání si na nelidské a vražedné podmínky života v táboře. Po konci „karantény“ a smrti tatínka se Miloš Bondy dostává do hlavního tábora Osvětim I. V knize popisuje otrocké práce, které musel vykonávat, mučení od kápů a jejich úlohu v systému koncentračního tábora, vztahy mezi vězni různých národností (Poláky, Rusy, Ukrajinci, Francouzi, Nizozemci a Židy) a pobyt na „ošetřovně“. Přežil tam s velkým štěstím několik selekcí do plynu a zrůdné lékařské pokusy. Po několika měsících byl s dalšími Židy přeložen zpět do Osvětimi-Březinky. Zde byl zařazen do „úklidového komanda“, které odklízelo a třídilo věci, jež na rampě zůstaly po příjezdu každého nového transportu a kde se věci příchozích a většinou zavražděných dále třídily a skladovaly. Členové komanda zde pracovali po několik měsíců, poté byli obvykle zavražděni v plynových komorách a nahrazeni novými vězni. Díky potravinám ze zavazadel se mu podařilo přežít další měsíce a získat tak fyzickou sílu pro poslední etapu svého věznění. V zimě na přelomu let 1944 a 1945 s blížící se frontou a Rudou armádou začala SS Osvětim postupně vyklízet. Miloš Bondy byl nejprve transportován do Sachsenhausenu, odtud pak do pracovního tábora Ohrdruf, pobočného tábora KT Buchenwald. V Ohrdrufu vězni pracovali v otřesných podmínkách při budování tunelu ve zdejším skalním masivu. Část pobytu naštěstí přežil v táborové kuchyni, nakonec však otrocké práci při budování štol neunikl. Brzy byl na konci sil, nadto se teror SS s blížící se nevyhnutelnou válečnou porážkou zvyšoval. Před postupem Rudé armády se příslušníci SS snažili dostat více na západ, blíže Američanům. Mnoho vysílených vězňů bylo na vyčerpávajícím pochodu bez jídla a odpočinku zastřeleno. Miloš Bondy se octl začátkem dubna 1945 v Buchenwaldu. Těsně před koncem války byl odtud hnán jedním z takzvaných pochodů smrti přes Výmar do Eisenachu, kde se dočkal osvobození Američany, pomoci UNRRA i cesty zpět do své vlasti. Kromě této hlavní dějové linky autor vyprávění prokládá vzpomínkami na členy své širší rodiny a popisuje prostředí, ve kterém vyrůstal – židovskou měšťanskou rodinu z pražských Vinohrad. Vzpomínky Co odvál dým jsou tak nejen vyprávěním o životě člověka, kterého nezlomily ani ty nejkrutější podmínky, ale především osobním svědectvím o tom, čemu byly oběti holokaustu vystaveny. Jejich autor zachytil mnoho konkrétních detailů fungování táborové mašinerie, příběhy některých svých spoluvězňů i táborovou hierarchii. Vše podává velmi živě a místy i s nečekaným humorem. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-03-31 10:24:00
Auto v Jihlavě se zřítilo z mostu. Pro vážně zraněného řidiče letěl vrtulník
V sobotu odpoledne došlo v Jihlavě k vážné dopravní nehodě, během které se osobní auto zřítilo z mostu. Sedmatřicetiletý řidič během ní utrpěl vážná zranění a byl letecky transportován do brněnské nemocnice. Příčinu nehody policie vyšetřuje.
Čas načtení: 2024-04-05 15:37:38
Malého chlapce srazilo na náměstí v Kroměříži auto. Přistával tam vrtulník
Malého chlapce srazilo v pátek odpoledne v centru Kroměříže osobní auto. Se zraněním byl následně letecky transportován do dětské nemocnice v Brně. Vrtulník záchranářů přistával na náměstí.
Čas načtení: 2024-04-13 12:09:25
Motorkář u Úštěku skončil mimo silnici, do nemocnice jej přepravil vrtulník
S vážným zraněním byl v sobotu dopoledne letecky transportován do nemocnice v Ústí nad Labem motorkář, který havaroval u Úštěku na Litoměřicku. Na místě nehody zasahovaly všechny složky integrovaného záchranného systému.
Čas načtení: 2024-04-14 16:00:01
Lincolnovi předpověděl smrt jeho vlastní sen. Amerického prezidenta zastřelil slavný herec
John Wilkes Booth byl známý herec a sympatizant Konfederace. Byl to právě on, kdo se rozhodl, že provede vůbec první atentát na amerického prezidenta. Příležitost se mu naskytla 14. dubna 1865, kdy se Abraham Lincoln rozhodl navštívit večerní představení ve Fordově divadle ve Washingtonu. Tamní prostředí známý herec znal, neboť tam opakovaně účinkoval, znal i místní zaměstnance. Paradoxem je, že jej velmi obdivoval i samotný Lincoln, který jej dokonce pozval na svou druhou inauguraci. Samotný herec tehdy zalitoval, že už tuto příležitost nevyužil k Lincolnovu odstranění. Úspěšný byl až v divadle. Tento útok přišel pouhých pět dní poté, co se konfederační generál Robert E. Lee vzdal své masivní armády u Appomattox Court House ve Virginii, čímž fakticky ukončil americkou občanskou válku. Věc Konfederace už byla ztracena. Atentát na amerického prezidenta Reagana: Ztratil 50 procent krve a vtipkoval. Střelám se postavili policisté Číst více Lincoln měl podivný sen Tři dny před svou smrtí se měl Lincoln blízkým svěřit se svým snem. Zdálo se mu, že v noci slyšel na chodbách Bílého domu podivné zvuky. Snažil se najít zdroj zvuků, které zněly jako truchlení davu lidí. V jednom z pokojů nalezl katafalk, na němž ležela mrtvola zabalená do pohřebního roucha. V místnosti byli vojáci, kteří drželi čestnou stráž, a několik dalších lidí, kteří hleděli na mrtvolu. Ta byla zahalena, tvář byla zakryta. Jeden z truchlících řekl, že je to prezident, kterého zabil vrah. Vrah si při útěku zlomil nohu Na stránkách loc.gov se můžeme dočíst o posledních minutách slavného prezidenta. Abraham Lincoln se rozhodl zhlédnout ve Fordově divadle představení komedie „Náš americký bratranec“. Doprovázela jej manželka Mary Todd, osmadvacetiletý důstojník major Henry R. Rathbone a jeho snoubenka Clara Harris. Během představení se do prezidentské lóže vplížil Wilkes Booth s připravenou pistolí. Vystřelil na hlavu prezidenta Spojených států, který se po zásahu sesunul dopředu. Přítomný důstojník se okamžitě vraha snažil zpacifikovat, ten na něj však zaútočil nožem a pořezal ho. I přes to byl vrah nucen opustit lóži skokem přes zábradlí. Booth skočil z balkonu, zachytil se však ostruhou své levé boty o vlajku přehozenou přes zábradlí a při dopadu si zlomil nohu. I když byl zraněný, vyběhl zadními dveřmi a zmizel na koni do noci. Při svém útěku zranil nožem ještě další osoby. Manžele popravili za špionáž proti USA. Další špion se ukryl v Československu Číst více Prezident zraněním podlehl Server history.com popisuje další události po atentátu. V publiku přítomný třiadvacetiletý lékař Charles Leale přispěchal do prezidentské lóže okamžitě poté, co uslyšel výstřel a křik Mary Lincoln. Našel prezidenta zhrouceného na židli, ochrnutého a snažícího se dýchat. Snažil se mu poskytnout první pomoc, zjistil, že kulka je v hlavě moc hluboko. Bylo vyloučeno, aby v tomto stavu byl Lincoln transportován k ošetření kamkoliv daleko. Několik vojáků jej proto odneslo do penzionu přes ulici a položilo ho na postel. Do domu dorazili i další lékaři. Dospěli k závěru, že Lincolna nelze zachránit a pravděpodobně zemře během noci. Viceprezident Andrew Johnson, členové Lincolnova kabinetu a několik jeho nejbližších přátel stáli na stráži u prezidentovy postele v penzionu. První dáma ležela na posteli ve vedlejším pokoji se svým nejstarším synem Robertem Toddem Lincolnem po boku, přemožena šokem a zármutkem. Lincoln byl prohlášen za mrtvého 15. dubna 1865 v 7:22 ve věku 56 let. Lincoln neměl být jedinou obětí těchto dní Téměř ve stejném okamžiku, kdy Booth spáchal atentát na prezidenta, další z příznivců Konfederace Lewis Powell zaútočil na Lincolnova ministra zahraničí Williama Henryho Sewarda v jeho domě na Lafayette Square. Seward se tehdy zotavoval z nedávné nehody kočáru. Powell vstoupil do jeho sídla a tvrdil, že má dodávku léků od jeho lékaře. Sewardův syn Frederick byl brutálně zbit, když se snažil zabránit Powellovi v přístupu ke dveřím jeho otce. Powell následně dvakrát podřízl ministrovi hrdlo. K jeho smůle však měl ministr krk pevně zafixován a vrah si nevšiml, že vlastně jen prořízl obvaz, aniž by svou oběť zranil. Vrah prezidenta byl dopaden za dvanáct dní, zatýkání nepřežil Booth po svém činu dělal vše pro to, aby unikl pronásledovatelům. Použil koně, skrýval se u spoluspiklenců, z Ameriky chtěl odcestovat lodí. To se mu však nepodařilo. Dne 26. dubna vojáci Unie obklíčili stodolu ve Virginii, kde se Booth s dalším společníkem skrývali. Vojáci stodolu zapálili, aby psance z jejich skrýše vyhnali. Zatímco Boothův společník se vzdal, prezidentův vrah zůstal uvnitř. Až když bylo vedro nesnesitelné, vyrazil ze stodoly ven s napřaženou zbraní. Jeden ze seržantů jej postřelil, shodou okolností jej zasáhl v téměř stejném místě, jako on zasáhl v divadle svou oběť. Byť ochrnutý, ještě několik hodin žil. Prý se těsně před skonem podíval na své ruce a prohlásil: „K ničemu, bylo to k ničemu.“ Čtyři z Boothových spoluspiklenců byli odsouzeni za účast na atentátu a 7. července 1865 popraveni oběšením. Patřila mezi ně i Mary Surratt, jejíž penzion se stal útočištěm spiklenců. Stala se první ženou popravenou federální vládou. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Život a smrt Malého prince. Záhada Saint-Exupéryho
Čas načtení: 2024-04-16 21:37:40
Kapela Krucipüsk ruší koncerty. Frontman oblíbené rockové skupiny Tomáš Hájíček (57) měl vážnou nehodu na motorce, po níž byl letecky transportován do nemocnice. Jak informovala kapela na svých facebookových stránkách, zpěvák měl velké štěstí, že nehodu přežil.
Čas načtení: 2024-04-20 09:02:00
Na rallye zasahoval vrtulník. Rakouský závodník utrpěl při nehodě vážná zranění
Vrtulník musel zasahovat na Rallye Šumava. Rakouský závodník Michael Putz měl během páteční historické rallye nehodu a s velmi vážnými zraněními byl transportován do nemocnice. Sanitka odvezla i jeho manželku a navigátorku Elisabeth.
Čas načtení: 2024-04-23 05:00:00
Dovolená v Alpách skončila tragédií: Zdeněk zemřel po krvácení do mozku! Vdova bojuje s rakovinou
Měl to být výlet, na kterém si celé rodina z Děčínska odpočine a užije si společně strávený čas na alpských svazích. Nikdo z příbuzných ovšem netušil, že jim první letošní dovolená obrátí život vzhůru nohama. Manžel a tatínek Zdeněk M. utrpěl na lyžích fatální zranění, při kterém došlo k masivnímu krvácení do mozku, a Zdeněk zůstal v kómatu. V něm byl po několika týdnech letecky transportován zpět do Čech, kde ale bohužel 8. března svůj boj o život prohrál. Muž po sobě kromě zdrcených příbuzných zanechal i nesplacenou hypotéku na rodinný dům, děti a nemocnou manželku Jitku, která se v současné době léčí s rakovinou a nemůže pracovat na plný úvazek.
Čas načtení: 2024-05-11 11:23:00
Poznáte muže na fotografii? Už několik dní leží v umělém spánku v nemocnici
MLADOBOLESLAVSKO - Po pádu z kola byl letecky transportován do pražské nemocnice.
Čas načtení: 2024-05-15 16:27:00
Kdo zaútočil na Fica v Handlové? Policie zadržela 71letého muže, skončil v poutech
Slovenský premiér Fico byl ve středu několikrát postřelen a transportován do nemocnice v Banské Bystricvi, policie na místě zadržela údajného pachatele - 71letého muže, jehož identita zatím není známá.
Čas načtení: 2024-05-15 17:27:00
Pachatel útoku na Fica v Handlové: V poutech skončil Juraj C. (71)? Jeho syn promluvil
Slovenský premiér Fico byl ve středu několikrát postřelen a transportován do nemocnice v Banské Bystrici, policie na místě zadržela údajného pachatele - 71letého muže. Podle televize Markíza je střelcem spisovatel Juraj C. z města Levice. Pro Aktuality.sk promluvil jeho syn.
Čas načtení: 2024-05-15 17:19:00
Tohle do demokracie nepatří, komentují politici útok na Roberta Fica
Šok a zděšení. A také přání brzkého uzdravení a jednoznačné odsouzení nejen politického násilí. Čeští politici svorně odsoudili středeční útok na slovenského premiéra Roberta Fica. Toho odpoledne při výjezdním zasedání slovenské vlády ve městě Handlová postřelil jednasedmdesátiletý muž. Politik musel být ve velmi vážném stavu transportován do nemocnice, kde putoval rovnou na operační sál.
Čas načtení: 2024-05-15 18:59:52
Komentář: Slovenský premiér Robert Fico byl ve středu postřelen, když po výjezdním jednání vlády ve městě Handlová vyšel mezi lidi. Politik byl následně transportován do nemocnice, podle informací na jeho profilu je v ohrožení života a nejbližší hodiny rozhodnou. Policie údajného útočníka zadržela. Politici atentát odsoudili. Pro ŽivotvČesku.cz událost okomentoval bezpečnostní expert Andor Šándor, který upozornil na zhoršující se náladu ve společnosti, zároveň uvedl, že pohyb politika směrem k neprověřenému davu je vždy rizikovým krokem.
Čas načtení: 2024-05-15 23:07:00
Každý normální člověk musí střelbu na slovenského premiéra Roberta Fica odsoudit. Do civilizovaného světa atentáty nepatří a žádný spor se nesmí řešit násilím. A je úplně jedno, co ten člověk říká a dělá. Se stejným odsouzením ale musí ten samý člověk přijít směrem k prohlášením, kterých se dopouští slovenští vládní politici. Ti ještě v době, kdy byl postřelený Fico transportován do nemocnice, využili situace a obvinili z atentátu opozici, média a nevládní organizace. Zadržený útočník je ale sympatizant Mariana Kotleby, ve své knize se vyznával z nenávisti k Romům a chodil na akce proruské paramilitantní skupiny.
Čas načtení: 2024-05-15 23:51:30
Fico je po operaci. Jedna kulka zasáhla žaludek a druhá kloub, uvedl ministr Taraba
Premiéra Roberta Fica během výjezdového jednání vlády ve městě Handlová, když vyšel mezi lidi, postřelil 71letý muž z Levic. Zranění si vyžádala urychlenou operaci. Politik byl vrtulníkem transportován do nemocnice v Banské Bystrici. Prvotní informace zněly, že jeho stav je kritický. Aktuálně by měl však být z nejhoršího venku. Čeští politici útok odsoudili, mezi nimi se pro ŽivotvČesku.cz vyjádřili příkladem bývalý prezident Miloš Zeman a lídr stínové vlády Karel Havlíček.
Čas načtení: 2024-05-16 09:30:07
Komentář: Slovenský premiér Robert Fico byl ve středu postřelen, když po výjezdním jednání vlády ve městě Handlová vyšel mezi lidi. Politik byl následně transportován do nemocnice v Banské Bystrici, kde byl pět hodin operován. Co atentát spáchaný jednasedmdesátiletým mužem z Levic společnosti, a to nejen slovenské, ale i české, říká, okomentoval pro ŽivotvČesku.cz politický klasik Miroslav Kalousek.
Čas načtení: 2024-05-16 18:33:58
Řidička v levém pruhu na dálnici reagovala na brzdící vozidlo, narazil do ní motorkář
Letecky byl transportován do nemocnice v Olomouci 59letý motorkář, který ve středu havaroval na dálnici D46. Nedokázal zareagovat na nenadálé zastavení aut před ním.