EUR 24,260 
|| 
JPY 13,141 || 
USD 21,269 || Vítězství George Russella, rychlý Max Verstappen i zdecimované Ferrari.
Čas načtení: 2024-10-21 13:00:05
Vítězové a poražení na pražské burze. Jaké akcie září a které ztrácí?
Pražská burza slaví v roce 2024 úspěchy s růstem indexu PX o 14,6 %, ale ne všichni investoři se radují. Erste Group je jasný vítěz, ale kdo jsou poražení? Článek Vítězové a poražení na pražské burze. Jaké akcie září a které ztrácí? z webového portálu Finex.cz.
\nČas načtení: 2024-12-29 18:00:10
Americké i evropské akcie rostou, zatímco technologičtí giganti soupeří o vládní miliardy. Kdo vítězí v závodu umělé inteligence? Jaké ceny dosáhne Bitcoin v roce 2025? Článek Jaká bude cena Bitcoinu v roce 2025? Vítězové a poražení AI sektoru. Soubor gigantů o vládní zakázky. Kdo uspěje? | Burza s odstupem z webového portálu Finex.cz.
\nČas načtení: 2025-07-03 13:30:15
Investiční vítězové a poražení: Co v roce 2025 vydělalo nejvíc peněz?
Dnes si ukážeme vítěze a poražené investičního světa za 1. pololetí letošního roku a možná vás překvapí, kdo vyhrává na plné čáře. Článek Investiční vítězové a poražení: Co v roce 2025 vydělalo nejvíc peněz? z webového portálu Finex.cz.
\nČas načtení: 2025-11-27 06:02:57
Když vlády investují do AI: tito vítězové berou vše! Poražení naopak mizí z trhu
Umělá inteligence se stává státní prioritou. Washington vybírá firmy, které dostanou dotace, zakázky i strategické postavení. A investoři to začínají chápat. Článek Když vlády investují do AI: tito vítězové berou vše! Poražení naopak mizí z trhu z webového portálu Finex.cz.
\nČas načtení: 2020-03-24 10:43:53
Z poklidného roku s plánovaným růstem v desítkách procent se najednou stal příběh, za který by se nestyděl ani Netflix. Znovu jsme se přesunuli do roku 2008 a máme tu finanční krizi, ze které vzejdou vítězové a poražení. Segment eshopů může být na té lepší straně, ale jaké eshopy uspějí, to bude záležet na jejich […] Příspěvek Pandemie vybírá vítězný eshop pochází z Pricing blog
\nČas načtení: 2020-08-11 18:35:50
Sedm. To je počet premiér, které se v Městských divadlech pražských uskuteční nikoli za celou novou sezonu, ale pouze během měsíce září. Kvůli koronakrizi se některé inscenace, původně plánované na jaro 2020, přesunuly na podzim. Září tak bude v Městských divadlech opravdu nabité. Divadlo ABC nabídne tři premiéry. Sezonu slavnostně zahájí 4. září Vojna a mír. Divadelní adaptace románové epopeje Lva Nikolajeviče Tolstého o generaci, jejíž vztahy a životy se osudově proměňovaly spolu s postupem Napoleonovy armády, připraví režisér a umělecký šéf Městských divadel pražských Michal Dočekal s Viktorem Dvořákem, Kateřinou Marií Fialovou nebo Tomášem Havlínkem v hlavních rolích. „Po dlouhých pětačtyřiceti letech se tak vrátí na pražská jeviště jeden z nejsilnějších příběhů světové literatury o veliké lásce, přátelství a hledání ideálů a jejich ztrátě,“ říká dramaturgyně inscenace Jana Slouková. Následovat bude 19. září nová původní hra Martina Vačkáře a Ondřeje Havelky Zítra swing bude zníti všude, inspirovaná vzpomínkami Karla Vacka a Lubomíra Dorůžky. Hudební komedii z poválečné Prahy „nylonového věku“ v režii Ondřeje Havelky živě doprovází orchestr Melody Makers. Stálý host divadla ABC, Agentura Harlekýn, uvede 25. září v premiéře inscenaci romantické komedie Ernesta Thompsona Na zlatém jezeře se Simonou Stašovou a Ladislavem Frejem v rolích postaršího manželského páru Ethel a Normana Thayerových, která se v Praze bude exkluzivně uvádět pouze v ABC. Divadlo Rokoko čekají dvě premiéry. Tou první bude 5. září Posedlost, temná psychologická love story podle scénáře Luchina Viscontiho na motivy románu Pošťák zvoní vždycky dvakrát Jamese M. Caina. „James M. Cain stál u zrodu žánru drsných milostných příběhů. Viscontiho scénář, z něhož jsme vycházeli v naší inscenaci Posedlosti, téma posunuje do osobitého zobrazení zklamané a zbídačené společnosti, determinované beznadějně pudovým a duchovně rozvráceným ovzduším. Tak jako Viscontiho nás zajímají nikoli vítězové, ale poražení, krajní situace odhalující pravdu o člověku a pohled, který jde dál za realitu,“ říká dramaturgyně a autorka divadelní adaptace Simona Petrů. Příběh o spalující vášni a nenávisti režíruje Jakub Šmíd. Temná zákoutí lidské duše vystřídají 12. září Kanibalky 2: Soumrak starců, druhý díl nejčernější satiry současné společenské a politické reality autora a režiséra Davida Drábka. Vyšetřovatelky pražské kriminálky Iggy a Diana jsou zpět, aby tentokrát zastavily podnikatele a miliardáře Balcara. Sezonu v Komedii otevřou 14. září Hrdinové kapitalistické práce na motivy stejnojmenné reportážní knihy Saši Uhlové. Inscenace režiséra Michala Háby vznikla jako koprodukce s berlínskou Volksbühne v rámci mezinárodního projektu POSTWEST a přibližuje podmínky nejhůře placených zaměstnání v Česku. Novou inscenaci uvede 23. září i rezidentní soubor divadla Komedie – Lenka Vagnerova & Company. Komponovaný večer čtyř zbrusu nových choreografií má název Krajinou slz. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
\nČas načtení: 2020-03-08 20:27:28
Boris Buden: Nevíme, zdali přežije Evropská unie, nevíme, zdali přežije globální kapitalismus
Tento muž patří k evropské intelektuální elitě, a přesto ji usvědčuje z krátkozrakosti. Zpochybňuje pojem populismus, a přesto věří, že by s budoucností měla experimentovat masa. Současně tvrdí, že ve vztahu k budoucnosti jsme bezmocní, a proto měníme minulost. Paradox na paradox. V těchto dnech si připomínáme třicáté výročí revoluce (rozhovor byl natočen v listopadu 2019, pozn. red.). Co bychom si měli připomínat a co oslavovat? Na takovou otázku by vám různé společnosti – i různé jejich části – odpověděly různě. Guardian nedávno uveřejnil velice zajímavé výsledky výzkumu mínění lidí žijících v bývalých východoevropských komunistických zemích, dnes členských státech Evropské unie. Většina z nich sice hodnotila postkomunistický vývoj pozitivně, ale do budoucna hleděla s obavami. Nebyli si jisti směrem, kterým se jejich země vydaly. Start dobrý, na trati bloudění? (smích) Ale je to jen průzkum. Kdybyste se v roce 1938 v nacistickém Německu zeptal Němců, co je lepší, zdali Výmarská republika, nebo Hitler, pravděpodobně by vám řekli, že za Hitlera je to mnohem lepší. Nebo položte dnes Rusům otázku: Je lepší Putin, nebo byl lepší Jelcin? Jakou dostanete odpověď? Myslím, že vám řeknou, že Putin je mnohem lepší. Záleží ale taky na tom, koho se ptáte, protože v každé zemi jsou vítězové i poražení. Nemáte jednodušší odpověď? Mám dlouhou paměť. Byl jsem v Praze na počátku osmdesátých let, takže z mé zkušenosti mohu říci, že vidím zlepšení. Spíš jsem myslel, že byste mohl říci něco v tom smyslu, že je to dnes lepší, protože máme svobodu nebo protože můžeme volit, koho chceme. Je to o dost složitější. Proč? Protože bychom neměli mluvit jen o Česku nebo jen o postkomunistických zemích. Měli bychom – po třiceti letech od oněch událostí už to snad není zločin – hovořit o Evropské unii a globálním kapitalismu, a ten je v krizi. Před deseti lety jsme měli jednu finanční krizi a s největší pravděpodobností směřujeme ke druhé. A Evropská unie je rovněž v krizi. Napadlo někoho před třiceti lety, že se může Evropská unie rozpadnout? Že může nastat brexit? Časy se mění. Časy se strašlivě mění. V roce 1990 si všichni mysleli, že nás čeká skvělá budoucnost, že stačí zkopírovat recepty západních rozvinutých zemí a že všechno v našich zemích bude v nejlepším pořádku; že už nebude žádná krize a že se naše děti budou mít báječně. Všichni jsme se na tento svět těšili. Tento pocit jistoty je pryč; budoucnost je nejistá. Nevíme, zdali přežije Evropská unie, nevíme, zdali přežije globální kapitalismus; je mimochodem docela reálná možnost, že nepřežije. To vše se děje ve chvíli, kdy k evropským břehům připlouvají tisíce a tisíce migrantů, uprchlíků, kteří se zoufale snaží proniknout na kontinent a zlepšit trochu své životy. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Ale svobodu přece máme. To ano, to jistě. (smích) Ještě se vraťme k uprchlíkům… …omlouvám se, že vás přerušuji, ale když o nich mluvíme v Česku, měli bychom si možná vzpomenout na rok 2003 a na to, že to byl například i Václav Havel, kdo podpořil intervenci do Iráku. Oplatím stejnou mincí: Mluvíme-li v Česku třicet let po revoluci, měli bychom oslavovat Václava Havla? Nevím… (přemýšlí) Je pro mě poměrně nepříjemné být třeba už jen na Letišti Václava Havla, je to podivný pocit… Jsem rozpačitý ze všech těch malebných obrázků zobrazujících svobodomyslné jedince vzpírající se totalitarismu a užívající si hudbu Lou Reeda. To je docela pěkný obrázek. Nádherný. Mluvíte ironicky. Nemýlím-li se, Václav Havel měl dokonce příležitost vyslechnout si koncert Lou Reeda v Bílém domě, a nemýlím-li se, jistě si ho skvěle užil a já mu to přeji, jenže rozhodnutí, která učinil poté, co si tento koncert užil, měla strašlivé, ne-li katastrofické důsledky pro nemalou část světa; a Evropa teď čelí v podstatě jen tomu, co i někteří její političtí vůdci – například svobodomyslný Václav Havel poté, co si poslechl Lou Reeda – způsobili. Víte například, kolik migrantů uvízlo v Bosně, na bosensko-chorvatských hranicích? Je jich pěkná řádka tisíc. Je Bosna viníkem toho všeho? Já si to nemyslím. Viníci jsou ti, kdo učinili rozhodnutí. Proč nenesou následky? Někteří činí rozhodnutí, někteří nesou důsledky. Tak to bylo vždy. To je sice pravda, ale nemyslíte, že jsme na tom dost špatně, když o něčem, co je pro demokracii natolik zásadní jako suverenita lidu, můžeme jen cynicky utrousit, že to nelze realizovat? Asi to ale neplatí obecně. Třeba německá politická elita – a možná dokonce i německý elektorát – si stále ještě může myslet, že suverénní rozhodnutí činí, ale to například ani v nejmenším není případ takových Řeků. Nebo Chorvatů? Něco vám – jako člověk pocházející z Chorvatska, na což teď bezpochyby narážíte – řeknu. Byl jsem teď na jedné konferenci veřejných intelektuálů v Sacharovově centru v Moskvě a mluvil jsem tam trochu i o Chorvatsku a zmínil zjevnou skutečnost, že reálným mocenským centrem v této zemi není chorvatský parlament ani chorvatská vláda, ale americká ambasáda. To tam jsou činěna nejvýznamnější rozhodnutí; spolu s Evropskou unií je americká ambasáda nefalšovaným suverénem Chorvatska. To je prostý fakt, ostatní je doprovodný program. Okamžitě poté, co jsem to řekl, mě ruská inteligence onálepkovala jako levičáka. V centru Moskvy… V ruských liberálních kruzích se o Spojených státech kriticky hovořit asi nesmí, a porušíte-li bonton, jste extrémně nebezpečný levičák. Byla to pro mě moc hezká zkušenost, byť předpokládám, že podobnou bych získal i v menších východoevropských postkomunistických zemích. Nad tím se dá asi i mávnout rukou, ale jen tehdy, pokud systém funguje, pokud se nic moc zvláštního neděje; jenže to není náš případ. Dnes – v čase globálního neoliberálního kapitalismu a klimatické změny – je v sázce příliš mnoho na to, abych nad tím mávl rukou. Dnes je třeba bojovat za záchranu důstojného života. Může být zachráněn? To je otevřená otázka. Ale naději máte. Vždy je naděje. Doufám v politizaci mas a mladých lidí. Mladí lidé… Každý říká „mladí lidé“… Myslím, že je chimérou hledat spásu v mládí. Možná. Je-li otázka záchrany důstojného života otevřená, co nám hrozí, pokud se naděje na jeho záchranu nerealizují? Nástup nikoli konzervativních pravicových řešení, to by nebylo tak strašné, ale nástup hluboce antidemokratických řešení. Někteří lidé dnes mluví v souvislosti s Trumpem přímo o fašismu. S tím mám trochu problém. Je Trump postfašista nebo nový fašista nebo starý fašista? Nevím… Spíše bych řekl, že nastal pohyb směrem k novému typu autoritářské politiky, která je dnes nazývána populismem. Slovo populismus se vám v tomto smyslu zamlouvá? Slovem populismus elita častuje masy, když je viní… …z hlouposti… …z toho, že ji nenásledují. Ale ještě mi dovolte pár slov obecně k populismu. Není to vhodný pojem. Co nám vnucuje? Že je tu nějaká střední cesta a že nalevo od ní je levicový populismus, napravo pravicový populismus… Oba jsou v tomto smyslu stejně špatné, neboť řeší problémy bez racionální expertízy, jinými slovy se tím říká, že je řeší bez racionálně uvažující elity. Tato střední – de facto technokratická – cesta, tato myšlenka demokracie mající společenskou základnu ve středních vrstvách, jež jsou subjektem racionality, vlády práva a ochránci stability, je vlastně docela nová. Nezapomínejme přitom na to, že v rozvinutých zemích neoliberální kapitalismus ničí právě tyto střední vrstvy a že se v nich propast rozprostírající se mezi bohatými a chudými zvětšuje. To je velice nebezpečné. Výsledkem toho všeho je třeba takzvaný populista Viktor Orbán v Maďarsku… …nebo takzvané populistické hnutí Podemos ve Španělsku, nebo třeba takzvaný populista Bernie Sanders ve Spojených státech. Jinými slovy, nenadužívejme pojem populismus – je využíván elitou k tomu, aby si udržela moc a mohla rozhodovat o věcech, o kterých rozhoduje ráda. To slovo nám má říci, že masy mají špatnou ideologii, že činí špatná rozhodnutí a že by udělaly nejlépe, kdyby se podvolily standardním řešením, nebo mlčely. Vzedmutí tohoto takzvaného populismu je zjevným symbolem krize liberální demokracie. Zjevným symbolem. Máme z toho, že je liberální demokracie v krizi, mít radost, anebo se máme bát, co přijde po ní? Obojí. Před třiceti lety se lidé do budoucna dívali s optimismem. Věřili, že krize patří minulosti, že nastává éra růstu všeho – svobody, ekonomické prosperity… S tím je, jak jsem už řekl, konec. Krize přichází, a krize bohužel může vyústit všelijak. Může skončit válkou, opuštěním základních standardů vlády práva. Já vím přesně, o čem mluvím. Pamatuji si na rozpad bývalé Jugoslávie. To bylo také jedno takové vyústění krize. Vzpomínám si, že někteří lidé v této krizi – na jejím počátku – spatřovali naději; mnozí byli přesvědčeni, že z ní vzejde něco dobrého, jenže nevzešlo. Ještě jednou mi dovolte zopakovat: Nehrajme s elitou hru s populismem. Nenechme elitu, aby s využitím tohoto slova udržovala status quo. Současný systém je třeba radikálně změnit. Předpokládám tedy, že existuje nějaká alternativa k současnému systému? Alternativy neexistují. Pak nevím, jak změnit systém. To, že si nemyslím, že existuje nějaká laboratoř, ve které by chytré hlavy testovaly a vynalézaly alternativy, přece ještě neznamená, že musím bránit status quo. Budoucnost je otevřená, nelze ji plánovat předem. Experimentujme. Kdo, když ne chytré hlavy, by měl přijít s alternativou? Masa, tedy právě ti, které pojem populismu vylučuje z debaty; ti by snad mohli vytvořit lepší svět. Jak chcete tyto masy oslovit? Podívejte se na Trumpa – tomu se to daří velice dobře. Totéž platí třeba pro Putina, pro Orbána… …jinými slovy, tyto masy se daří mobilizovat pravicovým politikům, ne těm levicovým; ti prohrávají. Mluvíme-li o krizi, je třeba doplnit, že mluvíme o krizi levice. Změňme téma a ještě jednou se vraťme k výročí československé revoluce. Jak si vysvětlujete, že Češi po necelých třiceti letech od pádu komunistického režimu vynesli ve volbách do funkce premiéra bývalého člena komunistické strany Andreje Babiše? Co značí tato volba? Babišův příběh není výjimečný. Zapomněli Češi volbou Babiše na komunistický totalitarismus? Já si to nemyslím. Nezapomněli, ale mají jistý pocit kontinuity; zpochybňují revoluci jako událost, která vše staré smetla… …to je ale přece jádro definice revoluce, alespoň té slovníkové. Revoluce je absolutní diskontinuitou. Staré je mrtvé, rodí se nové. Zlom, přerod… Tak se to dosud prezentovalo. Je to ostatně docela přirozené. Kontinuita není tak zajímavá jako óda na radikální diskontinuitu. Já to chápu, ale protože leccos vím o bývalé Jugoslávii, tak bych rád řekl, že jsem si plně vědom kontinuit dokonce i v takové záležitosti, jakými jsou neoliberální politiky; vždyť ty byly součástí – bytostnou součástí! – jugoslávské „socialistické“ ekonomiky. Ale jak říkám, já chápu všechny ty porevoluční teze o hlubokých a nepřekročitelných propastech mezi centrálním plánováním a tržní ekonomikou. Ti, kteří je vedou, se totiž cítí lépe. Co je ale vlastně společnost? Existuje dnes ještě něco takového? A co je ekonomika? Je ekonomika jen věcí růstu, anebo má ekonomika lidem sloužit a přispět ke kvalitnějším životům? Lidé si tyto otázky začínají znovu pokládat, a kdo ví, možná, že právě takové otázky jsou důvodem zvolení bývalého komunisty. Babišův úspěch není – alespoň si to se svou omezenou znalostí českého prostředí nemyslím – pouhopouhým výronem nostalgie po komunistické minulosti, mám pocit, že je symptomem nepotlačitelnosti jistých kontinuit, jistého tázání, které o sobě dává vědět právě prostřednictvím takovýchto symptomů. Zdá se mi zjevné, že lidé potřebují silnější pocit bezpečí. Bojí se o sebe i o své děti a jejich budoucnost, a to kvůli globálnímu kapitalismu, který se vyvinul tak, že děsí. Zprivatizujme všechno a nechme se neviditelnou rukou trhu nést ke světlým zítřkům! Věří tomu dnes – po třiceti letech – ještě někdo? Vrátím se k otázce, kterou jste před chvilkou sám položil: Existuje dnes ještě něco takového jako společnost? Vím, že jste o tom psal v knize Konec postkomunismu, ale mohl byste svou tezi vysvětlit? Vždy v této věci cituji experta nad jiné povolaného – Margaret Thatcherovou. Ta v osmdesátých letech řekla, že nic takového jako společnost není, že jsou pouze jedinci a rodiny. Thatcher nebyla socioložkou, neteoretizovala, byla političkou, ženou praxe. Jejím větám je třeba rozumět performativně. Na společnost nejprve tvrdě zaútočila a poté, co se její útok zdařil, a společnost byla po jejích zásazích v troskách, vyhlásila, že společnost není; měla samozřejmě pravdu. Ale dnes běžně slovo „společnost“ používáme. Asi tedy něco takového být musí, jinak bychom mluvili z cesty. Tím slovem máme dnes na mysli nějaký druh identitární komunity, třeba národ. Ale nejen to, třeba tím také máme na mysli soudní systém… …založený na liberálním pojetí vlastnického individualismu. Jedince dnes chápeme jako jednu ze smluvních stran uzavírajících společenskou smlouvu a jako takovému je mu přiznána rovnost před zákonem. Jenže to je problém, protože takovou liberální představu rovnosti přesvědčivě zpochybnila třídní, feministická i postkoloniální kritika. Ale jistě, mnozí z nás stále věří ve společnost založenou na rovnosti před zákonem; věří, že lze vypěstovat společenskou soudržnost či solidárnost bez čehokoli dalšího. Je to o institucích, o spolcích, stavovských či pracovně-právních organizacích? Je to i o institucích, ale je to také o krizi národního státu v globálním kapitalismu. Národní státy jsou dnes slabé? Neřekl bych, že jsou tak slabé. Jde-li o co nejlevnější prodej pracovní síly na globálním trhu, jsou velice silné – a úspěšné. Kapitál přitahovat umí velmi dobře. A silné jsou i jindy. Třeba dokážou učinit natolik silné rozhodnutí, že vyšlou své vojáky do Afghánistánu, do války, kterou není možné vyhrát; přesto, nemýlím-li se, i vaše země své vojáky do této země vysílá. Jinými slovy, národní státy jsou velice silné – v největších hloupostech. Slabé jsou v takových maličkostech, jako je třeba zdravotní péče… Je globalizace hrozbou? Globalizaci se nelze vyhnout. Návrat k suverénnímu národnímu státu je iluze. Podle Trumpa ale nadešel čas patriotů, návratu k národnímu státu. Patrioti jsou dnes všude. Ale opakuji – návrat je iluze. Je to politická rétorika. Ta je ale pro některé lidi tišícím prostředkem na chaos moderního světa, ve kterém se cítí nejistě. Pro některé lidi to tišící prostředek skutečně je, ale nezapomínejme, že Trump je obojí. Trump je nejen odpovědí na chaos, Trump současně chaos plodí. Je ztělesněním utopie národního znovuzrození, návratu ke starému pořádku, suverenitě, moci, impériu. V globální situaci vytvořené neoliberalismem je však takováto obroda možná jen násilím. To bychom si měli vždy uvědomit. Mluvíme-li o touze po návratu do minulosti, dovolte mi trochu odbočit. Společnost byla dlouho chápána jako forma společenství definovaná společnou budoucností. Lidé byli sociální bytosti hledící dopředu – na to, co přijde. Platí to ještě? Já si to nemyslím. To, co zbylo ze společnosti, se mnohem více zajímá o minulost a přetváří ji. V jedné své eseji píši, že jiná minulost je opravdu možná, že máme takřka absolutní svobodu měnit to, co bylo, jenže problém je, že nemáme šanci změnit cokoli podstatného na tom, co přijde. Ztratili jsme tu schopnost. A tak se obracíme do minulosti a produkujeme nejrůznější nové a krásné minulosti, měníme je dle svých představ; tím obrozujeme své politické identity. Viktora Orbána můžeme mimochodem zredukovat na komplex traumatických problémů maďarských dějin posledních sta let. {/mprestriction} Boris Buden (*1958, Garešnica) je chorvatský kulturní kritik a filozof. V roce 1990 v Záhřebu založil časopis Arkzin, do chorvatštiny přeložil několik děl Sigmunda Freuda. Své eseje zveřejňuje v časopise Zeitschrift für Psychoanalyse und Gesellschaftskritik, Literatur und Kritik a v kulturní revue Springerin. Je autorem řady knih, například Der Schacht von Babel. Ist Kultur überzetzbar? (2004). Česky vyšlo: Konec postkomunismu. Od společnosti bez naděje k naději bez společnosti (Rybka Publishers 2013). V současnosti je hostujícím profesorem na Bauhaus Universität ve Výmaru. Žije v Berlíně a ve Vídni.
\nČas načtení: 2019-12-03 06:44:17
Německá sociální demokracie zezelenala
Německá sociální demokracie si zvolila nové předsedy. Pro budoucnost velké koalice to znamená potíže. Paukenschlag neboli „úder do kotlů“: v celostranickém hlasování německé SPD byli kandidáti spolkového establishmentu poraženi a na jejich místo nastupují nepříliš známé tváře. SPD na rozdíl od CDU volí svoje předsedy přímo, hlasováním všech členů. Dříve kandidovali jednotlivci, ale tentokrát se sociální demokrati zhlídli ve striktním genderovém režimu u Zelených a zavedli si takzvanou Doppelspitze, podle které mají být „spolupředsedy“ vždy žena a muž. Jak přesně má takové duální vedení fungovat v rámci německé ústavy, podle které je kancléř jenom jeden a s žádnou gender-dvojkolejností se nepočítá, to se asi ukáže až v nějakých dalších volbách. Největší šance se dávaly dvojici Olaf Scholz – Klara Geywitz, protože Scholz je ve vládě velké koalice vicekancléřem a ministrem financí zároveň, vyšší postavení už nikdo v SPD nemá. Jenže prásk, nespokojená členská základna rozhodla jinak a zvolila do čela strany téměř neznámou dvojici, která kandidovala se silně levicovým programem a s tím, že koaliční smlouvu je nutno přejednat. Nebylo to ani těsně, nováčci zvítězili poměrem 53,06 : 45,33 procenta. Norbert Walter-Borjans je bývalý ministr financí spolkové země Severní Porýní – Vestfálsko (NRW) v letech 2010-2017. V médiích se proslavil hlavně tím, že občas od Švýcarů nakupoval seznamy Němců, kteří si do Švajcu ulili peníze před německým berňákem. (Update: Bylo to jedenáct cédéček a byla kradená.) Vestfálská sociální demokracie byla ve volbách roku 2017 vymetena do opozice s historicky nejhorším výsledkem vůbec. Do jaké míry se na tom podílel pan Borjans a do jaké to byl důsledek všeobecného úpadku SPD na německé scéně, těžko říci. Nicméně aspoň se o něm dá říci, že má nějaké zkušenosti z vládnutí ve velkém spolkovém státě (NRW má 18 milionů obyvatel), i když na celoněmecké úrovni nikoliv. Jeho genderová parťačka Saskia Esken je naproti tomu úplný nováček v jakýchkoliv exekutivních funkcích, řadová poslankyně SPD, jedna ze sto padesáti tří. Zato je členkou Greenpeace a klubu eurofederalistů (Europa-Union Deutschland), což napovídá tomu, že pozičně předbíhá Zelené z ještě zelenější strany. Oba zvolené musí ještě v pátek potvrdit celostátní sjezd, ale to je spíš formalita. Zvolení nové dvojky do čela SPD se v německých médiích široce chápe jako vzpoura vůči velké koalici a vůči tomu, jak spoluvláda s CDU/CSU zatáhla sociální demokracii do středu; levý obrat. Oba vítězové také hlásali před volbami značně radikální myšlenky: - okamžité zvýšení hodinové minimální mzdy z 9 na 12 eur, - mohutné miliardové investice do ochrany klimatu (takové, které by byly neslučitelné s politikou vyrovnaných rozpočtů čili schwarze Null), - čtyřnásobné zvýšení již dojednané uhlíkové daně (z 10 na 40 eur za tunu CO2), - její úpravu skrze takzvanou klimaprémii, aby více dopadala na bohaté, - zrychlení výstavby větrníků a nesouhlas s dojednanou minimální vzdálenosti od obydlených budov (viz předešlý článek Občanské iniciativy v Německu úspěšně blokují stavby nových větrných elektráren), - budování státní internetové infrastruktury k pokrytí míst, která vynechali komerční poskytovatelé. Pravděpodobnost, že by současná CDU/CSU na takové požadavky kývnula, se rovná pravděpodobnosti sněhové taškařice v pekle, takže pro další existenci velké koalice to znamená problém. Předsedkyně CDU Annegret Kramp-Karrenbauer už oznámila, že na koaliční smlouvě se nic měnit nebude. Totéž potvrdil šéf bavorské CSU Markus Söder. Pár komentářů k věci. Výše zmíněný seznam požadavků je natolik doleva, že si člověk říká, zda vůbec oba čerstvě zvolení politici počítali s tím, že vyhrají a budou tím pádem zavázáni jej nějak prosazovat vůči koaličnímu partnerovi. Nicméně teď už s tím nemůžou nic moc dělat, jinak by úplně ztratili tvář. Asi bude legrace. Členská základna SPD dala touhle volbou jednoznačně najevo, že velká koalice jí vadí, a že by dávala přednost modelu „rot-rot-grün“. On ostatně dost podobný proces probíhá i v CDU. Na nedávném sjezdu v Lipsku sice „AKK“ svůj mandát obhájila, ale nespokojenost některých politických osobností se stávajícím středovým modelem byla dost patrná. Kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby si i v CDU volili předsedu všichni členové strany, a ne jenom delegáti sjezdu. Zkrátka, merkelovská rozplizlo-neurčitost už se lidem v obou stranách zřetelně přejedla. Dojde-li ale zase k nějakému oddělení levice a pravice, má pravice fatální nevýhodu v tom, že odmítá byť jen mluvit s AfD. Na levici ten problém nemají a Linke berou jako svého parťáka, i když je to strana plná bývalých soudruhů, těch, kteří kdysi provozovali minová pole na vnitroněmecké hranici. Rot-rot-grün zkrátka normálně politicky funguje. A pokud se tahle trojice dostane po příštích volbách v Německu skutečně k moci, můžeme se těšit na pořádný ekonátlak, až z nás budou naše nešťastné české biošťávy téct proudem… Vůči těmhle jedincům je Merkelová skoro něco jako náš kamarád. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.
\nČas načtení: 2024-03-09 23:29:00
Křišťálové sošky České filmové a televizní akademie Český lev jsou rozdány. Vítězové se radují, snad je někde cestou domů neztratí... Poražení gratulují, nebo skřípou zuby. Během večera došlo k několika zásadním a zábavným okamžikům.
\nČas načtení: 2024-05-31 10:35:00
43:1! Šílený zápas v Maďarsku rozhodl o mistrovi. Žáky vyšetřuje svaz
Fotbalová senzace se může stát kdekoli na světě. Třeba i na jih od Budapešti, kde žáci Kerekegyházy vyhráli župní ligu díky neuvěřitelnému skóre 43:1 v posledním kole. Vítězové mluví o zázraku, poražení o ostudě a tým, který o titul přišel, nechápe. Maďarský svaz nicméně na až takové náhody nevěří a už rozjel vyšetřování.
\nČas načtení: 2026-06-26 17:36:50
Investoři opouštějí AI a mění strategii. Kdo budou noví vítězové?
První pololetí končí a trhy vysílají důležitý signál. Kdo jsou vítězové roku, proč AI ztrácí momentum a kam teče kapitál? Článek Investoři opouštějí AI a mění strategii. Kdo budou noví vítězové? z webového portálu Finex.cz.
Čas načtení: 2020-02-10 12:12:40
Českého lva mají šanci získat televizní seriály Bez vědomí a Most! či TV film Nonstop lahůdky
Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) zveřejnila nominace ve dvou kategoriích, určených pro televizní projekty. Za rok 2019 akademiky nejvíce zaujaly v kategorii nejlepší televizní film nebo minisérie Klec režiséra Jiřího Stracha, Nonstop lahůdky v režii Jana Hřebejka a Vodník Viktora Tauše. Mezi seriály si pak nejlépe vedly Bez vědomí režiséra Ivana Zachariáše, Zkáza Dejvického divadla v režii Miroslava Krobota a hit loňského roku Most! režiséra Jana Prušinovského. V kategorii nejlepší televizní film nebo minisérie do závěrečného boje o Českého lva pustí dramatický příběh o hře kočky s myší Klec (Česká televize, režie: Jiří Strach, scénář Marek Epstein, producent Jaroslav Sedláček), komorní komedie nejen o generačním střetu s excelujícími Eliškou Křenkovou a Miroslavem Krobotem Nonstop lahůdky (Česká televize, režie: Jan Hřebejk, scénář Tomáš Pavlíček, producent Michal Reitler) a takřka hororově ponurá cesta komisařky Výrové do minulosti v minisérii Vodník (Česká televize, režie: Viktor Tauš, scénář Petr Jarchovský, producenti Jan Štern a Jan Lekeš). Nejlepší dramatický televizní seriál budou členové České filmové a televizní akademie (ČFTA) vybírat z trojice děl. Znepokojivý pohled do nedávné historie nabídl seriál Bez vědomí (HBO Europe, režie: Ivan Zachariáš, scénář Ondřej Gabriel, producenti Tereza Polachová, Steve Matthews a Jan Bílek), komediálně fantaskní polohu s kolektivním hrdinou nabídla Zkáza Dejvického divadla (Česká televize, režie: Miroslav Krobot, scénář Miroslav Krobot a Ondřej Hübl, producenti Kateřina Ondřejková, Ondřej Zima a Silvie Michajlova) a podle očekávání se o Českého lva bude ucházet televizní seriálový fenomén loňského roku Most! (Česká televize, režie: Jan Prušinovský, scénář Petr Kolečko, producent Michal Reitler). Zatímco filmy jsou do klání o České lvy zařazeny automaticky při splnění podmínek, které ukládá statut výročních cen, do televizních kategorií přihlašují své projekty vysílatelé. Letos přihlásily Česká televize, FTV Prima, HBO Europe a TV Nova celkem 14 projektů. Vítězové filmových i televizních kategorií budou vyhlášeni během slavnostního ceremoniálu 27. ročníku cen Český lev v sobotu 7. března v pražském Rudolfinu. Slavnostní večer bude přenášet živě Česká televize na ČT1. Akademie již dříve oznámila nominace pro filmovou tvorbu, kde se v 15 statutárních kategoriích o sošku Českého lva utká v závěrečném hlasování 17 filmových děl, z nichž nejvíce nominací s téměř vyrovnaným výsledkem patří filmům Vlastníci, Nabarvené ptáče a Staříci. Známi jsou již vítězové nestatutárních cen. Cenu za nejlepší filmový plakát získal Roman Mrázek, autor plakátu k filmu Nabarvené ptáče a cena filmových fanoušků patří filmu Ženy v běhu režiséra Martina Horského. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2019-07-29 07:09:28
Evropa: Spolu jsme nejsilnější aneb rudé dánské volby
Sociální demokracie si zakládá na sounáležitosti a solidaritě, šla do voleb s heslem „Spolu jsme nejsilnější“. Volby jsou nejen vítězstvím sociální demokracie, ale celého rudého bloku. Rudé levicové strany znatelně posílily od minulých voleb v roce 2015 a obdobně stejně znatelně oslabil modrý blok, do něhož spadají strany liberalistické nebo nacionalistické, někdy obojí najednou. Celkem se k volbám dostavilo 84,6 % Dánů, což je obvyklý standard. Do rudého (rød) bloku, který zasedá v parlamentu FOLKETINGET nalevo od řečnického pultu, spadají strany oficiálně definované jako levicové a socialistické. Naopak strany liberalistické, konzervativní a nacionalistické jsou strany modré (blå) a zasedají napravo od řečnického pultu. V barvách a v tom, kdo je levicový a kdo je pravicový, mají Dánové zatím jasno. NÁVRAT K TRADICI aneb ZVYK JE ŽELEZNÁ KOŠILE Vítězství sociální demokracie hodnotí Dánové jako návrat k „tradici 20. století“ (Weekendavisen 13. 6.) v dobrém i špatném slova smyslu, záleží na tom jak kdo. Vítězové hovoří nadšeně, že se národ vrátil tam, kde byl po 77 let, když většina voličů odevzdala svůj hlas pokaždé sociální demokracii. Strana vyhrávala suverénně a bez přestávky od roku 1924 až do osudového roku 2001! Jiní si zase myslí, že změnit zažitou národní kulturu včetně té politické je asi nemožné. Zvyk je železná košile. Dánové se všichni i ti napravo (kromě extremistických elementů) považují za národ sociální, solidární a jsou na tyto své kvality pyšní. Vítězové červnových voleb si nedají ujít příležitost, aby podtrhli epochální výsledek dánských voleb: Uprostřed liberalisticky zaměřeného světa vyhrává v Dánsku levice! A také se pyšní tím, že zatímco jiné země se potýkají s pravicovým nacionalistickým xenofobním extremismem, v Dánsku se taková extremistická strana Pevný kurs (Stram kurs) nedostane ani do parlamentu! Internacionalistický rudý blok Vítězná sociální demokracie (25,9 %) klade důraz především na napravení škod vzniklých dlouholetou nadvládou liberalistických stran jak doma, tak v EU. Trh se sociální demokracii jeví příliš volný, nelíbí se jí sociální dumping a neférová konkurence. Klade důraz na vylepšení sociálního státu a především na zdravotnictví a školství, zanedbané modrým blokem i za cenu, že by to znamenalo zvýšení daní. Cílem je redukce skleníkových plynů až o 70 % do roku 2030. Sociální demokracie si také přeje přijímat uprchlíky podle kvót a dodržovat smlouvy s OSN. Postoj sociální demokracie k EU? Je pozitivní, ale jako levicové straně jí vadí, že v EU nezvládáme sociální dumping. Ohrožení Dánska jako suverénního a národního státu rudý blok neřeší, protože jako hrozbu je nevnímá. Sociální demokracie dává přednost spolupráci s celým světem. Je to strana internacionalistická. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Programové body uvnitř rudého křídla se od sebe liší pořadím a někdy i způsobem, jak je provést a financovat, ale jsou si podobné. Klima leží na srdci celému rudému bloku. Strana RV (Radikale Venstre (8,6 %) zaznamenala od minulých voleb o 100 % větší zájem a chce do roku 2030 uvést na dánské ulice milión aut poháněných zelenou energií. Dieselové a benzinové motory budou eliminovány. Financování? Zdaněním například letecké dopravy. A EU? Strana má slogan: „Více EU, děkujeme.“ Od minulých voleb v roce 2015 brojí silně posílená SF Socialistická strana lidová (7,7 %) proti narůstající nerovnosti ve společnosti. Také chce zredukovat 70 % skleníkových plynů do roku 2030, což si přeje i strana Enhedslisten (6,9 % ) nejlevicovější a nejkritičtější k Evropské unii. Neobává se, že EU Dánsko připraví o národní identitu ani o suverenitu, tuto starost nechává nacionalistickým stranám modrého bloku. Argumentuje tím, že právě volný pohyb pracovních sil umožňuje v EU sociální dumping. Ten ostatně přišel do Evropy poté, zdůrazňuje, co byla EU rozšířena o země východní Evropy! Co mají křídlomodří i rudí společné, je zájem o to, aby nadále prosperoval sociální stát. Ten se stal jednou provždy součástí dánské DNA. Projekt odstartovala sociální demokracie, Dánům se pak podařilo společně ho uskutečnit. Rudí a modří se liší jen v názorech, co lze považovat za optimální stav sociálního státu, jak jej dosáhnout, jak ho financovat, a také, komu je k dispozici. MODRÝ BLOK Když v osudovém roce 2001 sociální demokracie prohrála volby po 77 letech, kdy vítězila, postoupila své místo středové modré straně liberalistické, agrární Venstre. Venstre není, a nikdy nebyla stranou nacionalistickou, ale stranou liberalistickou, a proto je k EU vstřícná. Řídí se sloganem SVOBODNĚ A SPOLEČNĚ. Slovo svobodně prozrazuje liberalistickou notu, zatímco společně se hlásí k dánské tradici sounáležitosti. Ve volbách v červnu 2019 se stala druhou nejpočetnější stranou po sociální demokracii s 23,4 % hlasů. Venstre je z modrého bloku ve vztahu ke klimatu nejambicióznější, propaguje sociální stát, ve svém programu uvádí: chceme sociální stát, zrovna, jako ho chce sociální demokracie. Rozdíl je ve financování. Venstre chtějí daně snižovat, ne zvyšovat. Sociální demokracie a Venstre se k sobě v posledních letech natolik přiblížily, že nikoho moc neudivilo, že těsně před volbami premiér Lars Løkke Rasmussen ze strany Venstre navrhl předsedkyni sociálních demokratů Mette Frederiksenové, aby spolu po červnových volbách vytvořili koalici. Modrý premiér při té příležitosti prohlásil, že s extremistickými modrými stranami spolupracovat nebude, protože nesdílí jejich nenávistný poměr k lidem. Frederiksenová však s poděkováním nabídku odmítla, chtěla vládu výhradně levicovou a rudou. Čím větší důraz kladou strany modrého bloku na liberalismus či nacionalismus, anebo čím méně je zajímá klima a budoucnost naší planety, tím méně hlasů v červnových volbách získaly. Proto oslabila ultraliberalistická modrá Liberální Alliance (2,3 % ), ztratila dvě třetiny voličů! Finančně byla podporovaná bankéřem a miliardářem Larsem Seirem Christiansenem, čilým vydavatelem děl, jež propagují liberalistický model jako nadřazený. Vydal i překlad textů Václava Klause. I Liberální Allianci ležel na srdci sociální stát, jen si jej představovala financovaný z nízkých daní: snadno by se zakládaly firmy a z jejich zdanění by se financoval sociální stát. Nepodařilo se. Krvácela i nacionalistická dánská Lidová strana (8,7 %), od minulých voleb v roce 2015 ztratila více než polovinu hlasů. Bývala třetí největší stranou! V programu má obligátně striktní cizineckou politiku, obává se o národní stát a dánskou suverenitu a chce znovu postavit hranice. Má však i sociální program zaměřený na život penzistů, spolupracovala v něm i se sociální demokracií. A co klima? Skeptický postoj k oteplování planety vyjádřila nejlépe zakladatelka strany Pia Kjærsgaardová, když přívržence silného omezování skleníkových plynů nazvala klimatickými blázny, což se jí stalo osudným. Do dánského parlamentu se protlačili Noví liberálové (2,4 %), extrémně nacionalističtí, extrémně liberalističtí, ale i extrémně vyhranění proti EU. Jako klasická pravice se obávají, že v Evropské unii Dánsko zmizí z mapy světa. V Dánsku je léto a nadále vládne známé HYGGE - pohoda. Dánové nejsou zemí rozdělenou, rozhádanou, pravicově extremistickou ideologii zastává jen kolem 4 % obyvatelstva. Dány stmeluje dlouhá tradice národní sounáležitosti a také projekt sociálního státu, který je výsledkem stoleté společné práce a společných hodnot. V poslední době se často klade otázka, zda poměr mezi občanem a státem je otázkou tradice a kultury? Dán odpoví, že je to kultura a tradice, sociální a demokratická, třebaže s různými odchylkami. {/mprestriction} Autorka je publicistka žijící v Dánsku.
Čas načtení: 2024-07-07 09:43:17
Překvapiví vítězové, české Vlny nebo Aragorn. Toto byly hlavní momenty festivalu v Karlových Varech
Už 58. ročník filmového festivalu v Karlových Varech je u konce. Shrnuli jsme pro vás některé z nejdůležitějších momentů. Článek Překvapiví vítězové, české Vlny nebo Aragorn. Toto byly hlavní momenty festivalu v Karlových Varech se nejdříve objevil na CzechCrunch.
Čas načtení: 2024-09-09 13:32:33
Řeckou rally Acropolis zajel Robert Virves s Fábií ve zcela stejném časem jako vítěz.
Warning: Trying to access array offset on value of type null in /data/web/virtuals/320768/virtual/www/wp-content/themes/engage-mag/candidthemes/functions/hook-misc.php on line 123 EKO Řecká rally Acropolis: posádka vozu Škoda Robert Virves/Aleks Lesk skončila v soutěži se stejným časem jako vítězové WRC2 › V jedenáctém podniku FIA mistrovství světa v rally skončila posádka Robert Virves/Aleks Lesk z týmu RaceSeven se stejným časem jako vítězové WRC2. › Armin Kremer s vozem Škoda Fabia RS
Čas načtení: 2024-10-16 14:34:19
Všemu kralují ti, co hodnotné prostředky přerozdělují podle toho, kdo je jim blízky a kdo je jim cizí, války jsou klasickou ukázkou toho, jaké následky má přerozdělování hodnotných prostředků, v přírodě nejsou války, protože se zde prostředky centrálně nepřerozdělují. To, co popisujete, je problém centralizace moci a zdrojů. Ti, kteří drží kontrolu nad hodnotnými prostředky,… Číst dále »Vše mění vítězové
Čas načtení: 2024-10-21 13:00:05
Vítězové a poražení na pražské burze. Jaké akcie září a které ztrácí?
Pražská burza slaví v roce 2024 úspěchy s růstem indexu PX o 14,6 %, ale ne všichni investoři se radují. Erste Group je jasný vítěz, ale kdo jsou poražení? Článek Vítězové a poražení na pražské burze. Jaké akcie září a které ztrácí? z webového portálu Finex.cz.
Čas načtení: 2024-11-23 12:11:17
Sláva vítězům! Proč sportovci vyhrávají nádobí?
Ať už jsou to poháry všemožných tvarů, talíře či salátové mísy, v řadě sportovních soutěží je zkrátka běžným zvykem, že vítězové dostávají různé nádoby! Kde se vzala ta zvláštní souvislost sportu s kuchyní? Tradice začíná nejspíš tam, kde se rodí i samé dějiny sportování. Ve starém Řecku! Vítězové tehdy nedostávají finanční odměny jako dnes, samotnou
Čas načtení: 2024-11-28 08:00:20
Toto jsou budoucí tržní vítězové: Kde hledat další Nvidii, Teslu a Amazon?
Od návratu luxusních značek po revoluci v oblasti umělé inteligence – trh nabízí příležitosti, které se nebudou opakovat. Investujte do největších trendů blízké budoucnosti. Článek Toto jsou budoucí tržní vítězové: Kde hledat další Nvidii, Teslu a Amazon? z webového portálu Finex.cz.
Čas načtení: 2024-11-29 15:05:00
Absolutním vítězem soutěže IEA24 je AGC Glass Europe
Praha 29. listopadu 2024 (PROTEXT) - V soutěži efektivity digitálních projektů IEA znovu poměřily výsledky svých řešení firmy i státní instituce. Letošní ročník ovládla agentura AITOM Digital s celkem deseti oceněními a cenu Grand Prix získal její projekt pro AGC Glass Europe. V porotě zasedlo 16 odborníků na digitální marketing."Už od roku 2005 hodnotíme jasně měřitelné přínosy digitálních projektů. Do IEA se hlásí velikáni jako Škoda Auto, Deloitte nebo Česká zbrojovka, ale také menší rodinné podniky a neziskovky. Šanci uspět mají všichni stejnou, jde právě o měřitelné ukazatele. Jsme rádi, že koncept soutěže vnímají účastníci jako užitečný – letos jsme od ‚covidu‘ zaznamenali nejvíce přihlášek,” uvedl Radovan Jelen, předseda správní rady Asociace.BIZ, která soutěž IEA organizuje.AITOM Digital jako nejúspěšnější agentura ročníkuHlavní cenu Grand Prix si na galavečeru převzali zástupci agentury AITOM Digital za řešení pro společnost AGC Glass Europe, která je světovým lídrem ve výrobě plochého skla. Společnost se sídlem v belgickém Louvain-la-Neuve vyrábí, zpracovává a distribuuje ploché sklo pro stavební a automobilový průmysl, stejně jako pro solární a high-tech sektory.Jeroen Schotsaert, marketingový a obchodní ředitel AGC Plasma Technology Solutions prozradil o úspěšném projektu více: “AITOM Digital připravil novou online strategii, jejíž součástí byl návrh a výroba nového webu a navazující online marketing zaměřený na získávání poptávek. Strategie přinesla větší počet návštěvníků webu, nárůst počtu poptávek a následné uzavření nových zakázek. Tým AGC Plasma Technology Solutions společnosti AGC Glass Europe vyvíjí a prodává technologie používané ve sklářském průmyslu. Jedná se o vysoce technologické prostředí, o B2B prostředí, kde AGC nabízí stroje v hodnotě několika milionů eur. Výsledkem realizované strategie byl ROI (Return of Investment) přesahující 14 000 %.”AITOM Digital na Internet Effectiveness Awards 2024 získal celkem 10 ocenění a stal se nejúspěšnější agenturou ročníku. Mezi další oceněné projekty agentury patří Projekt e-learningu České zbrojovky, projekt Přínosy Revenue Operations pro společnost 3D Fitness, první online půjčovna rozvojových hraček TOYS AND STORIES a autentická firemní komunikace IT společnosti NEWPS. První místa v rámci svých kategorií získaly následující tandemyVítězové kategorií podle typu řešení:- Weby a portály: AGC Glass Europe a AITOM Digital s.r.o.- E-commerce B2B: UOL a.s. a ATWEL International, s.r.o.- E-commerce B2C: CATINI EUROPE s.r.o. a Effectix.com, s.r.o.- Mobilní aplikace: DECASPORT s.r.o. a Futured apps s.r.o.- Výkonnostní marketing: AutoBinck Car Distribution International s.r.o. a eVisions Advertising s.r.o. & Konektime.com s.r.o.- Brandová kampaň: XLCZ Nábytek s.r.o. a Marketup s.r.o.- Digitální transformace: MONETA Money Bank, a.s. a eVisions Advertising s.r.o.- Využití umělé inteligence: Škoda Auto a.s. a Green:Code s.r.o., Etnetera Group a.s.- Influencer marketing: Česká zbrojovka a.s. a AITOM Digital s.r.o.- Sociální sítě: Toys and Stories s.r.o. a AITOM Digital s.r.o. Vítězové oborových kategorií:- Banky, pojišťovny, finance: MONETA Money Bank, a.s. a eVisions Advertising s.r.o.- Cestovní ruch, zdraví a gastronomie: 3D FITNESS s.r.o. a AITOM Digital s.r.o.- Energetika a průmyslové firmy: Škoda Auto a.s. a Green:Code s.r.o., Etnetera Group a.s.- Spotřební a rychloobrátkové zboží: TON a.s. a SUPERKODERS s.r.o.- IT, telekomunikace a média: LEGO GmbH; LEGO Trading s.r.o.; LEGO Productions s.r.o. a Digital Vision Czech Republic, a.s.- Udržitelnost a ekologie: Toys and Stories s.r.o. a AITOM Digital s.r.o.- Lidské zdroje a personalistika: Up Česká republika s.r.o. a Matee Devs s.r.o. a Spring Systems s.r.o.- Obchody a služby: UOL a.s. a ATWEL International, s.r.o.- Státní a neziskový sektor, kultura a vzdělávání: Nadace BLÍŽKSOBĚ a Nadace České spořitelny a Digital First Marketing Group s.r.o.; Insighters s.r.o. Po AITOM Digital se mezi nejvíce oceňované agentury zařadily Cognito, Digital Vision Czech Republic a Effectix – všechny získaly shodně čtyři ocenění. Ze tří cen měly radost společnosti ATWEL International a Futured apps. Kompletní výsledky najdete na stránkách https://www.iea.cz/. Partnerem letošního ročníku IEA bylo opět Vinařství Baláž. Soutěž Internet Effectiveness AwardsJedná se o nejvýznamnější českou soutěž efektivity digitálních projektů. Od roku 2005 ji pořádá Asociace dodavatelů internetových řešení. Efektivitu a přínosy konkrétních projektů vždy hodnotí porota složená z odborníků na digitální řešení. Asociace.BIZ – Asociace dodavatelů internetových řešení, z.s.Asociace sdružuje přední digitální a vývojářské agentury v ČR. Její členové realizují přes 1 500 projektů ročně a společně se podílí také na vzdělávání klientů v oblasti digitálního prostředí. Již od roku 2005 je organizátorem soutěže Internet Effectiveness Awards.
Čas načtení: 2024-12-29 18:00:10
Americké i evropské akcie rostou, zatímco technologičtí giganti soupeří o vládní miliardy. Kdo vítězí v závodu umělé inteligence? Jaké ceny dosáhne Bitcoin v roce 2025? Článek Jaká bude cena Bitcoinu v roce 2025? Vítězové a poražení AI sektoru. Soubor gigantů o vládní zakázky. Kdo uspěje? | Burza s odstupem z webového portálu Finex.cz.
Čas načtení: 2025-03-14 12:00:51
Google dramaticky vylepšil Gemini. Z AI souboje vyjdeme jako vítězové, tvrdí
Google přidává do Gemini doposud bezprecedentní personalizaci, která umožní AI lépe přizpůsobit odpovědi na základě historie vyhledávání Aktualizovaný model 2.0 Flash Thinking Experimental zlepšuje schopnost řešit složité dotazy a umožňuje nahrávání souborů Funkce Deep Research je nyní dostupná globálně, přičemž uživatelé mohou sledovat proces vyhledávání v reálném čase OpenAI sice nedávno vydali ChatGPT 4.5, ale teď je na tahu Google. A dává šach. Internetový gigant totiž oznámil a rovnou vydal dost zásadní nové funkce, včetně působivé funkce personalizace postavené na vaší historii vyhledávání. A tak zatímco ChatGPT si občas tu a tam něco pamatuje, Gemini jde díky propojení s historií vyhledávání o kus dál. Přečtěte si celý článek Google výrazně vylepšil Gemini. Z AI souboje vyjdeme jako vítězové, tvrdí
Čas načtení: 2025-04-07 19:02:37
3 Buffettovy akcie, s nimiž vzejdete z tržního chaosu jako vítězové!
Tržní propad je nátlak na emoce, ale zkušenější vědí, že se v potocích krve schovávají skvělé investiční příležitosti. Inspiraci můžete hledat třeba u legendárního Věštce z Omahy! Článek 3 Buffettovy akcie, s nimiž vzejdete z tržního chaosu jako vítězové! z webového portálu Finex.cz.
Čas načtení: 2025-05-07 08:40:56
Nikdo není dokonalý, a tak logicky je každý člověk na světě nemehlo, pro nikoho nejsou výjimky. Tvoje úvaha vychází z velmi obecného a radikálního pohledu na lidskou nedokonalost. Máš pravdu v tom, že nikdo není dokonalý každý dělá chyby, každý má slabiny. Ale označit každého za nemehlo je trochu přehnané, i když to může být… Číst dále »Vítězové si hrají na bohy
Čas načtení: 2025-05-08 12:05:25
Které akcie mohou vyjít z obchodní války jako vítězové?
Když trhy klesají, někteří investoři propadají panice. Ale i na obchodní válce je možné vydělat. Existují totiž společnosti, které i v těchto podmínkách generují zajímavé zisky. Které sektory jsou nyní výnosné? Článek Které akcie mohou vyjít z obchodní války jako vítězové? z webového portálu Finex.cz.
Čas načtení: 2025-05-09 07:10:00
„Dějiny píší vítězové,“ říká se. Jenže co když ti vítězové nejsou schopni rozeznat, kdy sami přestali být svobodní? Místopředseda Svobodných Luboš Zálom se v ostře formulovaném komentáři k výročí konce druhé světové války pouští do nemilosrdné kritiky překrucování historie, současných elit i naší vlastní sebedestruktivní povahy. „Svobodu jsme si po válce neztratili kvůli Stalinovi. Předali jsme ji sami. Na stříbrném podnose,“ říká Zálom.
Čas načtení: 2025-05-30 07:08:18
Jak se rodí vítězové: Škoda 130 RS a její nástupkyně Fabia RS Rally2 po 50 letech
Srovnání Škody 130 RS a Fabie RS Rally2 ukazuje 50 let vývoje v motorsportu – rozdíly v technice, bezpečnosti i jízdních vlastnostech.
Čas načtení: 2025-06-01 11:29:27
Perušič a Schweiner si finále nezahrají. Zastavili je olympijští vítězové
Těžký kalibr, olympijští vítězové a trojnásobní vítězové z Ostravy Norové Anders Mol a Christian Sorum se v semifinále turnaje J&T Banka Ostrava Beach Pro postavili Ondřeji Perušičovi a Davidu Schweinerovi. Čeští reprezentanti na aktuální světové jedničky ani napotřetí v Dolní oblasti nevyzráli, padli 1:2 (-19, 19, -9) a zahrají si o 3. místo proti poraženému týmu ze souboje mezi Švédy Ahmanem s Hellvigem a Poláky Losiakem s Brylem.
Čas načtení: 2025-07-03 13:30:15
Investiční vítězové a poražení: Co v roce 2025 vydělalo nejvíc peněz?
Dnes si ukážeme vítěze a poražené investičního světa za 1. pololetí letošního roku a možná vás překvapí, kdo vyhrává na plné čáře. Článek Investiční vítězové a poražení: Co v roce 2025 vydělalo nejvíc peněz? z webového portálu Finex.cz.
Čas načtení: 2025-07-03 17:02:15
Zapomeňte na Nvidii! Tyto 3 akcie jsou skrytí vítězové čipové revoluce
Když se řekne čipy, většina investorů myslí na akcie Nvidia nebo AMD. Přitom výrobní vybavení je dnes jedním z nejrychleji rostoucích segmentů polovodičového průmyslu – a několik firem stále zůstává mimo hlavní pozornost. Článek Zapomeňte na Nvidii! Tyto 3 akcie jsou skrytí vítězové čipové revoluce z webového portálu Finex.cz.