Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-09-26 17:01:02

Galaxy Tab S10+ a S10 Ultra: prémiové voděodolné tablety napěchované umělou inteligencí

Samsung přináší na český trh dva nové tablety z rodiny Galaxy Tab S10 Korejci meziročně navýšili výkon, zmenšili hmotnost a tloušťku a přidali spoustu AI funkcí Ceny na českém trhu startují na 27 999 korunách Samsung si v letošním roce s termíny uvádění svých klíčových produktů na trh docela pohrál. Zatímco ohebné smartphony Galaxy Z Fold 6 a Z Flip 6 představil zhruba o měsíc dříve než loni, s novou generací prémiových tabletů si naopak dal na čas – jejich odhalení si naplánoval na dnešní den společně se smartphonem Galaxy S24 FE. K velkému překvapení Korejci letos zcela vynechali základní Galaxy Tab S10, dočkali jsme se pouze modelů Galaxy Tab S10+ a Galaxy Tab S10 Ultra. Přečtěte si celý článek Galaxy Tab S10+ a S10 Ultra: prémiové voděodolné tablety napěchované umělou inteligencí

Čas načtení: 2011-08-01 00:00:00

Kabelky/Doplněk, který je vždy v kurzu

Každá z nás jistě nějakou tu kabelku vlastní. Ovšem každá z nás zcela jinou. Kousky se liší dle vkusu, velikosti, barvy, tvaru, ale i ceny. Jediné co nás spojuje je touha je vlastnit. Mezi námi jsou i tací, pro které je nákup dámských kabelek vášeň a jejich šatníky jsou napěchované k prasknutí. Pojď ...

Čas načtení: 2021-10-17 13:29:50

A žili (by) šťastně, kdyby se (ne)potkali…

Čtení na pokračování I. kapitola Jarmila postavila na kuchyňskou linku dvě napěchované velké tašky s nákupem. Udělala to tím nejlepším možným způsobem, aby upozornila na své nedoceněné schopnosti, protože Karlovi stále nedocházelo, jaký má doma poklad. S funícím výdechem a pevně vysunutým pozadím, na které byla patřičně hrdá, se precizně ohnula jako při aerobiku, a hlučně odložila. Dýchání je důležité. Plíce a svaly musí být okysličovány a při namáhavé činnosti je nutné plně vydechovat! Sklenice s kyselými okurkami v akci cinkla do pikantního kečupu. Nic. Karel mlčel. „To mi na to nic neřekneš?“ rozčílila se. „Ohýbej se v kolenou. Takhle riskuješ, že chytneš housera,“ dodal. Čímž to zabil. Jarmila si samozřejmě byla vědoma té zásadní pohybové chyby, ale to by si zase jinak Karel nemohl všimnout jejího pevného zadečku! Kdyby chtěl. A říci perfektně udržované sexy pětatřicítce tak krutá slova by mohla pochopitelně vyvolat vražednou explozi: je statisticky dokázáno, že se ženy rozhodně nemají popichovat v kuchyni. Ale Jarmila je jiná. Vypěstovala si trpělivost a našla způsob jak ignorovat všechno to, za co by jiné zabíjely. Směle postupuje k naprosté dokonalosti a je na to patřičně hrdá. Karlova slova jí sice ublížila, ale nemá šanci ji ponížit nebo zničit. Ví, proč bojuje. Nejspíš to může leckomu připadat jako marné úsilí, neboť podle jejich kamarádek za to Karel nestojí. Ale Jarmila je neúnavná. „No, to si snad děláš legraci? Já se tady s tím tahám, dřu, stojím tu pitomou frontu v Kauflandu, s respirátorem, vozíkem…“ Počítala na prstech, s čím vším tam byla, protože rozhodné bylo, že tam stejně nakonec vlastně byla jen sama. Karel s ní byl na nákupu všehovšudy možná dvakrát, třikrát a i někam jinam se k tomu moc neměl. Jednou jí řekl: „Jsem si vědom, že taháním nákupního vozíku si nahrazuješ nenaplněné mateřství, ale těžko spolu budeme tahat kočárek, když už jsme se přece dávno rozešli.“ A stejně tak jí nesčetněkrát navrhl, nařídil, prosil, škemral, zdali by byla konečně ochotna připustit, že je mezi nimi konec a odstěhovala se z jeho bytu naplnit si své všechny touhy někde jinde. Napořád. Už to bude devět magických měsíců, co se Karel s Jarmilou rozešel. Ale Jarmila se stále vrací. Z práce, z nákupu, ze služebních cest. Pořád má své oblečení v jeho skříni a v krajkovém sexy noční košili, zvýrazňující její křivky, k němu ulehá do ložnice. Karel zpočátku zdrhal do obýváku na gauč, ale pak si řekl, proč by měl ustupovat, je to přece jeho byt. Což rozsekl jen tím, že do postele mezi ně dal obřího plyšového medvěda Milana, kterého nejednou uprostřed noci Jarmila stejně vystrnadila jako nežádoucího křena. Na trojku prý nikdy nebyla zvědavá. Stále používá jeho nádobí, vaří mu, uklízí, sbírá po něm odhozené ponožky a trenýrky, pere, prostě se o něj stará, jako by byli skuteční manželé, kde také už punc vášně dávno vymizel, ale všichni stále okupují stejné území. Karel je pohodář. Hvězdy mu už při jeho narození byly nakloněny, aby se nestresoval pro malichernosti. Takže trpělivě to Jarmile vysvětlil poprvé, podruhé, potřetí, až jí to nakonec opakuje pořád dokola, klidně, cynicky, chladně, marně. Před dvěma měsíci se dokonce seznámil s Marií, ale Jarmila, jako by to pořád nechápala. Po prvním vyslovení rozchodu probrečela celou noc. Řvala i v práci a holky ji litovaly. Jarmila přemýšlela, co si počne, dokud Iveta nevyslovila rozsekávající větu: „Budeš se muset s tím holt smířit.“ Tak to by nešlo! Jarmila přece není ta, která by se měla s něčím smiřovat. Která by měla přijímat potupnou porážku! Holt se s tím smířit je jen pro poražené. Od téhle věty tedy přesně věděla, co má udělat. Získat Karla zpátky. Stůj co stůj. Plán byl jasný: Bude dělat jako by nic. Nesbalí si věci, neodstěhuje se. On si to chlapeček ještě rád rozmyslí! Karel vstal z gauče, odešel do kuchyně a z lednice vyndal pivo. „Koupila jsem špekáčky. Chceš jeden ohřát?“ usmála se, jako by nabízela kulinářskou laskominu. To už nebyl teatrální úsměv. Jarmila dokonale vstoupila do své role. Co dříve hrála, dnes doopravdy prožívá. Podíval se na ten její natěšený až náruživý výraz, který by klidně mohl znamenat, že jim stále dává naději, nebo na to chce hned skočit. Ona by nikdy nepřipustila, že je ženou, kterou muži opouštějí! A jak Karel vzal obal do ruky, aby se podíval na etiketu, uvnitř jí zpražilo příjemné horko. Jako by se mělo jednat o první vstřícný krok po tak dlouhé době. Už několik měsíců se jí ani nedotkl. A nyní to bylo málem. Málem! Kdyby měla palec o trochu dál, už by se to stalo! Dotek erotična! „Šedesát devět procent masa,“ zakroutil hlavou. „Tohle číslo by se nemělo zneužívat.“ „Takže ti mám dát?“ „Ani to a ani to,“ zamrmlal a vrátil se zpátky do obýváku. Rozkrájela uzeninu do patřičných bodlin a vložila ji na pánev. Brzy bylo slyšet hlasité prskání, kuchyní se rozvonila vůně vzdáleně připomínající večery u táboráků, ale s každou další minutou se v prostorách přimíchával čmoud, až zakuckaná Jarmila musela otevřít okno. Nakonec z pánve vytáhla podivně zkroucené cosi, přidala na talíř plnotučnou, chleba a vydala se s večeří do obýváku, aby svého expřítele svedla přes teplou kuchyni. „Tady vidíš, jak to dopadá, když kupuješ nekvalitní párky,“ řekl místo pochvaly. „A nechceš kousek?“ „Jarmilo, prosím tě, nemohla by ses ty a ten tvůj párek už konečně odstěhovat? Je to můj byt! Rozešli jsme se už dávno. Co tě tady proboha drží?“ „Tys to ještě nepochopil?“ Zoufale zakroutil hlavou. „Protože tě miluju, ty můj čumáčku.“ Jako by mu po zádech někdo přejel žiletkou. „Neříkej mi takhle.“ „Promiň, koláčku. Prostě to tak je, miluju tě, a proto tě nemohu opustit.“ „Ale tohle nejde donekonečna. Na to přece musí být dva.“ „Neboj, ty na to taky přijdeš,“ pokračovala Jarmila s plnou pusou. „Když jsme se mohli milovat tenkrát, tak se to může zase vrátit. Máš jen nějakou krizičku.“ „Ta krizička, jak jí říkáš, za chvíli oslaví roční výročí.“ Jarmila užasla. „Páni, to je nápad. To bychom mohli taky oslavovat.“ „Járo, podívej se, tohle nikam nevede. Prostě se co nejdřív sbalíš a odstěhuješ se.“ Co nejdřív není datum. A pak k tomu: „A kam bych asi jako měla jít?“ Neslyšel tuhle otázku poprvé. „To je mi jedno. Třeba k mamince.“ „No, to asi jen tak nepůjde. K tomu jsem ti ještě chtěla totiž říct, že…“ Sklopila hlavu, kousla se do rtů. „S maminkou je to teď moc těžký.“ „Jak těžký?“ „Víš, maminka se teď k nám přistěhuje.“ „No, to nemůžeš myslet vážně?!“ Karel se po delší době skutečně rozčílil. Na spánkové kosti mu naběhla žilka, o které Jarmila doposud neměla ani tušení, že existuje. Možná ani Karel. „Čumáčku, bohužel to jinak nejde. Mamka už tam bydlet nemůže a víš, musíme ji chránit. Zejména v téhle době.“ „Copak nemáš ještě bratra?“ „Vildu?“ Jarmila máchla rukou, jako by jí oznámil „kdo ví co“. „Máš snad ještě nějakého dalšího? No, jasně že Vildu. Proč se nemůže přestěhovat k Vildovi a ty teda taky. Nebo do vlastního.“ „Znáš Vildu. To přece nejde.“ „A proč by to nešlo? Proč to musím snášet já?“ „Vilda je pohrkanej, permanentně naloženej v lihu a pak tam k němu chodí všichni ti kamarádíčci. Dovedeš si představit, jak by tam mohla mamka žít? Ta potřebuje klid a bezpečí.“ „Tady ale není bezpečno.“ Podíval se na ni podmračeným pohledem. Dal do něho co nejvíc, aby působil jako agresor, macho chlap, který jednou pěstí sbourá dům a druhou vytrhne strom i s kořeny jako párátko mezi zuby. Jarmila se zachvěla. Nakroutila hlavu z jednoho a druhého ramene jako rapperka, která chce začít veršovat o svém libidu v co nejsprostší verzi, ale nakonec jen otevřela rty a slastně vydechla. „Takhle ti to moc sluší, koláčku. Měli bychom na to hned vlítnout.“ Zvedl oči v sloup. „Ježkovy voči, Járo, nekoukej na mě takhle.“ „Jak? Takhle?“ přidávala. „Jako bys mě chtěla znásilnit!“ „Ale to já nechci. To ty. Já se budu bránit.“ „No právě.“ „Tak se nebudu bránit! Jak se ti to bude líbit.“ „No právě! Nic nebude. Už jsme se dávno rozešli.“ Jarmila smutně sklopila hlavu. Otočila se ke svému talířku a ukousla do odporného párku. Šťáva jí stékala po bradě až do dekoltu a zanechávala mastnou stopu. Jakmile polkla, dodala: „Maminka se nastěhuje v sobotu.“ „Kdy!“ „Tuhle sobotu.“ „Ale to je pozítří.“ „Ano.“ „Kdys mi to chtěla říct?“ „Nevím.“ „A neměl bych o tom rozhodovat, když je to můj byt?“ „Ale náš domov.“ „Žádný náš domov to není.“ „Maminka nemá kde bydlet. A neboj, je očkovaná. Ty seš negativní. Já taky. Tady tu budem všichni v bezpečí.“ Karel byl negativní. Ale až moc, když slyšel ty novinky. A hlavně nechápal, jak se do takové situace dostal. Každý se tchýni vyhýbá i ve fungujícím vztahu natož v naprosto zdevastovaném. Takhle tu na něj budou dvě ženský, jedna horší než druhá. Protože tchýně je prý už ve fázi, kdy je občas schopna se ztratit i vlastním pokoji. Není ani tak stará, je jí teprve dvaašedesát, ale podle Jarmily prý občas působí dojmem, jako by jí bylo devadesát a trpěla nejvyšší formou demence. Karel má podezření, že to na všechny jen hraje, aby se o ní starali a ona si mohla vymýšlet. Pokud ovšem Jarmila jen nekecá. Docházela mu trpělivost. On přece není jeden z těch mužů, co se k ženám chovají nepřiměřeně, i když by si možná zasloužila jen chytit za límec a postavit za dveře. Karel byl inteligentní muž, který si tak byl vědom následků svých činů. Vyrazit s ní dveře by ale akorát tak vedlo k nepřiměřené scéně, která by vyvolala příjezd policie za domácí násilí. Naštěstí mu problikla zpráva na mobilu. Jarmila natáhla krk jako surikata. Zkusila zaostřit, aby si přečetla text. Karel však po něm duchaplně sáhl a odešel do ložnice. „To je Maruna?“ zeptala se Jarmila, která o jeho nové známosti moc dobře obeznámená. Ale trpělivost a permanentní nátlak růže přináší! „Maruška!“ opravil ji Karel. „Tak ji pozdravuj!“ „To sotva. Ses asi zbláznila.“ „A proč? Copak ona o mně neví?“ Než však Karel něco dodal, pokračovala: „Copak ona neví, že tu bydlíš se svou přítelkyní, celoživotní láskou, zatímco ona je jen bokovka?“ Karel zakroutil očima a zabouchl za sebou dveře. V duchu si říkal, jak někdo může být takhle natvrdlý a prostě si nesbalí svoje věci a nevypadne. Copak jí to vlastní důstojnost dovolí? Absolutně nechápal její logiku. Docházely mu páky, jak se jí zbavit, ale naštěstí tu byla stále Maruška. Kouzelná, báječná, úžasná. Pokračování příště Martina Boučková

Čas načtení: 2017-03-10 12:03:14

Recept: avokádová majonéza

Avokádo je ovoce, které je doslova napěchované zdravými tuky. Kdokoli kdo se profesionálně věnuje sportu zná jeho účinky víc než dobře. A právě díky jeho konzistenci je jako stvořené pro různé použití v kuchyni. Dá se jíst na sladko, nebo využít jako dietní náhradu majonézy. Rychlost dietní verze tatarky vás určitě překvapí.

Čas načtení: 2021-01-09 16:42:36

Eseje v knize Vyžebrat, vypůjčit, ukrást ilustrují život současného newyorského spisovatele

Víte, jaké to je, když člověk v patnácti uteče z domova, aby se vydal na dráhu spisovatele? Krátce po dvacítce si uděláte delší výlet do Argentiny, kde se setkáte s Borgesem, jenže jsou sedmdesátá léta, situace je politicky nestabilní a vaše přítelkyně skončí ve vězení? Když se vaši bratři po smrti otce rozhodnou prodat rodinný podnik, kovosběrnu, pýchu vašeho otce, imigranta z východoevropského štetlu? Chtěli byste vědět, jak vypadá každodenní život spisovatele, který se musí věnovat různým zakázkám, jako je psaní scénáře k dokumentu o golfu, hře, o které nic nevíte a kterou jste nikdy nehráli, nebo filmu, který nikdy nebude natočen? Jak velká je to frustrace, když se zdá, že váš román bude už už vydán, aby z toho nakonec na poslední chvíli sešlo? Krátké eseje v knize Vyžebrat, vypůjčit, ukrást Michaela Greenberga na rozmanitá témata ilustrují život současného newyorského spisovatele. Většina se odehrává na pozadí tohoto velkoměsta s jeho nepřebernou šíří lidských osudů, dostane se v nich proto pohledu ze všech stran a úhlů.   Ukázka z knihy Spisovatelova burza OD VYDÁNÍ MÉ KNIHY před pár týdny se mi schéma dní trávených u překližkového stolu v rohu ložnice na Západní 108. ulici změnilo. Zaprvé je tu takzvaná spisovatelova burza, Amazon. Není jasné, jestli je to touha po povzbuzení nebo sebetrýzni, co mě nutí několikrát za den přerušit, co právě dělám, a podívat se na žebříček prodeje. Bývá aktualizován každou hodinu — představuje neustále kolísající verdikt ohromného otevřeného trhu neviditelných obchodníků, kde každý nějakou dobu rozvažuje nad personalizovanou stránkou Amazonu a pak kliká na možnost „přidat do košíku“, přičemž přeskakuje mou knihu ve prospěch jiné. I když se vaše umístění vyšplhá o pár příček výše, cítíte se jako Mravenec Z ze stejnojmenného filmu, který naříká, že je v miliontičlenné rodině prostředním potomkem.      A ničemu nepomůže ani to, když si zákazníci, kteří si knihu zakoupili, dají tu práci napsat recenzi. „Naprosto vědomě podbízivé,“ praví ta nejnovější na účet zápasu mé dcery s duševním onemocněním. „Nevyhazujte peníze,“ varuje další. „Takový příběh můžu mimoděk vyslechnout v metru.“ Jednoho čtenáře znechutil způsob, jakým sebou „smolařský vypravěč“ nechává „slovně zametat dominujícími ženskými postavami, vykreslovanými jako bohyně v metaforách ne okatých, nýbrž určených k podprahovému vštípení“.      Zrovna když začínám odvykat závislosti na Amazonu, nadejde čas odletět na západní pobřeží na týdenní čtecí šňůru. První zastávka je v Laguně v jižní Kalifornii. Pár minut mi trvá, než pochopím, že jsem v knihkupectví. Regály jsou napěchované látkovými nákupními taškami, kalendáři, přáníčky, plyšovými zvířaty, plastovými těžítky s imitací padajících sněhových vloček a vánočními cukrovinkami, ačkoli je ještě září. Organizátorka, poddajná mladá žena s oranžovými vlasy a silným zlatým kroužkem v nose, mě vede do patra, kde jsou knihy. „Byli jsme zvoleni nejlepším nezávislým knihkupectvím roku 2008,“ chlubí se, „kvůli všem těm doplňkům, které vedeme. Je to způsob, jak přežít.“      Na čtení dorazí pět lidí, včetně postarší ženy, jež celou dobu popíjí z hrnečku se Santa Clausem (z výprodeje v přízemí) a čte si knihu s názvem Dewey — kocour z knihovny o kotěti, které někdo hodil do boxu na vracení knih v malé iowské knihovně a jež knihovnici — jeho nálezkyni — následně obohatilo život.      Můj hotel je nepříjemně luxusní, všude samé prostitutky na lovu, extravagantní kytice, mramorové stolky a nejasně poznatelné celebrity, které přiváží a odváží nekonečná řada aut se šoféry. Žena s účesem à la Eva Peronová mi podává flétnu se šampaňským a poukaz na třicetiminutovou masáž obličeje v hotelových lázních. Na jednom prstu spočtu, kolik jsem v Laguně prodal knih, a lámu si hlavu, jak jen to jde dohromady s rostoucími výdaji.      Ráno dělám ve svém pokoji rozhovor do rozhlasového kontaktního pořadu jedné rokenrolové stanice vysílající ze San Fernando Valley. „Takže abych v tom měl jasno,“ praví moderátor pořadu Tommy, „jednoho dne jste se probudil a vaše dcera byla šílená? To je síla, člověče. Řekněte nám, co se stalo.“ Lopotím se s nějakým vysvětlením, když vtom Tommy vyštěkne: „Tak tady to přerušíme“ a nahradí mě v éteru přívalem reklam na pneumatiky, úvěry pro majitele nemovitosti, místo na hřbitově a pojištění auta.      Kvečeru už jsem v sanfranciském zálivu na ostrově Alameda, správně ulítlém příjemném místě, které o sobě tvrdí, že tam se ve dvacátých letech, v době, kdy sloužilo jako přímořské letovisko pro jednodenní výletníky ze San Franciska, zrodil nanuk na tyčce a panenka Kewpie. Dnes je večer první prezidentské debaty. Jdu se na ni podívat do ústředí alamedské demokratické strany, kde se v úzké, vydýchané prostoře v přízemí s vchodem z hlavního tahu tísní halasící houf lidí. Promítá se v bledých barvách na pomačkané prostěradlo zavěšené na protilehlé stěně. Debata připomíná němý film; po každém výroku se v publiku vzedme vlna sykotu a povzbuzujících pokřiků. Skamarádím se s mužem stojícím vedle, kapitánem remorkéru, který ke shromážděné společnosti zahřímá, že po debatě budu mít v knihkupectví za rohem čtení. Dorazím tam s desítkami obamovců v závěsu — tváře jim planou vzrušením z výkonu jejich kandidáta a jsou dychtiví vyslechnout můj příběh.      Poslední zastávka je v okrese Sonoma, osmdesát kilometrů severně od San Franciska, vinařské oblasti a epicentru americké potravinové revoluce – „místně vypěstované plodiny, umělecky připravené“. K večeři: ústřice na nestabilním lůžku z wasabi-pastinákového pyré se succotash z fazolí pinto za doprovodu reprodukované „zenové“ hudby. V 7.30 děsivá hotelová snídaně: strata z máslové dýně, kozí sýr Laura Chenel, rybízové beurre noisette a glazovaná karotka. Číšník vyjmenuje všechny chuťové přísady v pokrmu a „poručí“, ať si nechám chutnat.      Čtení se koná v hezkém knihkupectví v Petalumě, „hlavním kuřecím městě Ameriky“, zdejší krajina je holá, barvy okru. Po skončení mě pozve jeden muž s hlasem Orsona Wellese a vzděláním z Harvardu na drink do baru přes ulici. Povídá mi, že píše do japonského dámského časopisu sloupek o „věšteckém umění“. Jeho hlavním zájmem jsou runy, starodávné severské písmo odvozené ze skalních rytin starší části střední doby bronzové používané jako „vodítko šamanů a kmenových vůdců po celé Evropě“.      Podá mi svou knihu, sbírku „runové moudrosti“, jeden výrok na každé stránce: „kniha proměn, jako I-ťing, ale zaměřená spíše na duchovní život než na politický úspěch a moc.“      Namátkou ji otevře. „Krmte svou víru a budete do hloubky vyživeni; krmte své pochyby a ony vás vyhladoví.“ Pak řekne, abych i já nalistoval nějakou stránku — knížku přitom drží v dlani, jako by ukazoval karetní trik. Jednu stránku vyberu a on nahlas, teatrálním hlasem, najednou s irsky modulovaným přízvukem, čte: „Čeká vás zima duchovního života. Můžete se ocitnout zapletení v situaci, k jejímž důsledkům jste ve skutečnosti slepý. Možná nebudete schopní dělat nic jiného než se podrobit, vzdát, dokonce budete muset obětovat některou dlouho chovanou touhu.“      Můj nový přítel se odmlčí, aby mě nechal sílu proroctví vstřebat, a pak se zeptá, na jaké příčce žebříčku u Amazonu se nacházím.   Nakladatelství Dybbuk, 2020, 192 stran. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-26 10:30:00

Rusové znovu mohou nakupovat svá oblíbená auta od Hyundai a Kie, akorát bez jejich log

Obě automobilky Rusko formálně opustily, fakticky ale nikoli. V jejich bývalé továrně, kterou si do dvou let mohou zase vzít zpátky, tak nechaly i sklady napěchované díly potřebnými na výrobu 70 tisíc aut. Právě ta jdou nyní do prodeje s novým označením. (Petr Prokopec)

Čas načtení: 2024-02-29 19:00:00

Být Jágr Američan, měl by daleko větší respekt. A pak se vydal na Kladno...

Viděli jste snímky a videa Jaromíra Jágra během jeho úžasem napěchované návštěvy Pittsburghu? Hokejová ikona byla samý úsměv, uvnitř cítil obrovské uspokojení a zadostiučinění. Jeho druhý domov mu opět ležel u nohou. A pak se vydal domů, na kladenský zimák, na představení svých Rytířů proti Mladé Boleslavi. Tvrdá realita… Právě o tom, co by měl slavný hokejista v roli majitele klubu udělat, je do velké míry nový díl podcastu Zimák s tradičními debatéry Radkem Dudou a Zbyňkem Irglem.

Čas načtení: 2024-03-02 04:40:00

Řepka vzpomíná: Chachar ve Spartě, taxikář s corvettou i konec na ibalginu

Má toho za sebou tolik, v dobrém i zlém, že by se klidně mohl s pár lidmi podělit. „Vždycky říkám, že dneska už vlastně žiju takový sedmý nebo osmý život,“ tvrdí někdejší stoper a fotbalový bouřlivák Tomáš Řepka. Kapitoly ze svého bohatého příběhu nedávno prošel i v Kině Lucerna na Noci s legendou, pořádanou u příležitosti jeho padesátin. Projděte si spolu s ním nejzajímavější historky napěchované úspěchy, karamboly i blikanci. Ať už jde o to, jak se nakonec chytil coby posila z Baníku v Praze, co si na něho ve Fiorentině přichystal vykutálený kanonýr Gabriel Batistuta, nebo proč nepřál v „titulovém“ zápase v roce 2010 gól spoluhráči Bonymu Wilfriedovi.

Čas načtení: 2024-03-21 09:52:03

Skoro jako náboženství. Východočeské derby je jako dva jiné hokejové vesmíry

Bitva nesmiřitelných. Čtvrtfinále play off hokejové extraligy proti sobě poprvé v historii postavilo Dynamo Pardubice a Hradec Králové v zápasech o titul. A na atmosféře na obou stadionech je to znát. Napěchované tribuny, decibely trhají rekordy, na ledě se bojuje o každý centimetr. Nikdo nedá nikomu nic zadarmo.

Čas načtení: 2024-04-17 13:40:00

Deset let od výbuchu ve Vrběticích. Místo navštívil prezident Petr Pavel

Prezident Petr Pavel při cestě po Zlínském kraji navštívil i muniční areál ve Vrběticích. Právě tam před deseti lety vybuchly dvě haly napěchované municí. Pozůstatky explozí trápí starosty i obyvatele těchto obcí dodnes.

Čas načtení: 2024-05-21 08:35:00

Máme hosty: Pardubičtí hasiči otevírají vrata. Návštěvníky čekají v sobotu

Jaro bývá tradičně napěchované akcemi pro veřejnost. Třeba na Centrální hasičské stanici v Teplého ulici v Pardubicích bude poslední květnovou sobotu od 9 do 15 hodin Den otevřených dveří.

Čas načtení: 2024-05-26 15:04:22

Jágr: Pasta a spol. zvedli úroveň, bojovnost a snaha však v týmu zůstaly. Užívám si roli fanouška

Osobně nevynechal jediný zápas reprezentace na mistrovství světa. Proměnil se ve vášnivého fanouška, který si užívá atmosféru v napěchované O2 areně. „Kluci se dali hrozně moc dohromady. Ne všichni jim to na začátku věřili. A tím, že přijel Pasta, Zacha a Nečas, šla úroveň týmu hodně nahoru. Zároveň týmu zůstala bojovnost a snaha,“ popisuje Jaromír Jágr před večerním finále. Jeho velký den začal už dopoledne, kdy byl slavnostně přijat do Síně slávy Mezinárodní hokejové federace.

Čas načtení: 2024-05-31 19:07:55

ŽIVĚ A ČESKY: Přílet Progressu MS-27 k ISS

Pokud se vše podaří, budou první červnové dny opravdu napěchované kosmonautikou. Hned v sobotu 1. června má startovat raketa Falcon s další porcí Starlinků, dále Electron s druhou družicí PREFIRE, k ISS se připojí Progress MS-27, Atlas V má vynést první kosmickou loď Starliner s posádkou a na oběžné dráze Měsíce se odpojí přistávací modul sondy Chang'e 6. Druhého června pak má Chang'e 6 přistát v kráteru Apollo a Starliner by se měl spojit s ISS. Docela nabitý program že? V dnešním článku bychom Vás chtěli pozvat ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu z připojení kosmické lodi Progress MS-27 k modulu Poisk na stanici ISS.

Čas načtení: 2024-06-09 12:00:04

Kosmotýdeník 612 (3.6. – 9.6.)

Některé týdny jsou kosmonautikou obzvláště napěchované a to byl příklad i toho, který právě končí. V pravidelném týdenním souhrnu těch nejzajímavějších informací, tak bylo rozhodně z čeho vybírat. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát zaměřeno na čínskou lunární misi Chang’e 6, jejíž vzletový modul se na oběžné dráze úspěšně setkal s orbitálním modulem, kterému předal vzorky z povrchu. Budeme se samozřejmě věnovat také první pilotované misi lodi Starliner a vynechat nelze ani čtvrtý integrovaný let sestavy Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Čas načtení: 2024-09-10 13:45:00

Apple Keynote v kostce: iPhony 16 s novým tlačítkem, nejtenčí hodinky a sluchátka, o která nejspíše nikdo nestál

Včerejší keynote Applu přinesla dlouho očekávanou řadu iPhonů 16, novou generaci Apple Watch 10 a sluchátka Apple AirPods. Vše napěchované umělou inteligencí, na kterou si v Česku můžeme nechat zajít chuť.

Čas načtení: 2024-09-12 13:30:53

Manželé z Plzně si v domě počíhali na zloděje. Pak je i s pomocí samopalu zpacifikovali

Loni v létě jim zavolal soused, že je vykradli zloději. Když manželé středního věku přijeli do svého plzeňského domu, který obývají jen sporadicky, zjistili, že kromě naprosté spouště jsou tam také připravené tašky napěchované dalšími věcmi. Předpokládali, že se zloději vrátí, a tak si tam na ně počíhali.

Čas načtení: 2024-10-02 12:00:54

Soumrak kompaktů? Samsung by údajně mohl zrušit model Galaxy S26

Galaxy S25 by mohl být posledním svého druhu Samsung údajně v kompaktech prohrává souboj s čínskými značkami Samsung v minulém týdnu představil novou rodinu vlajkových tabletů, u které překvapil nečekaným rozhodnutím neuvádět na trh základní variantu Galaxy Tab S10, ale pouze vyšší verze Plus a Ultra. Podle informátora Ice Universe by mohl podobný osud potkat budoucí generace vlajkových smartphonů. Přečtěte si celý článek Soumrak kompaktů? Samsung by údajně mohl zrušit model Galaxy S26

Čas načtení: 2024-10-03 11:15:00

Jen já a roboti. Připravte se na návykovou hru na realitu

Co mají společného nové brýle Marka Zuckerberga a jeho sociální sítě? Jsou napěchované umělou inteligencí až k prasknutí. Čeká nás důležité rozhodnutí, jak a kde budeme chtít komunikovat se skutečnými lidmi. A kde nám stačí boti.

Čas načtení: 2024-10-18 14:00:00

Svůdná temnota, obnažení bubáci a hororové postavy v říjnovém kole Aktů X: Inspirujte se a soutěžte!

Říjnové kolo fotografické soutěže Reflexu Akty X se nese ve znamení Halloweenu a temné estetiky, která s ním přichází. Soutěžící fotografové a fotografky z celého Česka nám do redakce posílají své fotografie napěchované hutnou atmosférou blížících se svátků. Snímky, které zatím dorazily, ukazují, že říjnové kolo má našlápnuto k vytvoření fascinující galerie. Podívejte se do galerie a nechte se inspirovat vizemi, které již dorazily. Každý má stále šanci zúčastnit se – ať už jste fotograf amatér, nebo profesionál, přijďte ukázat svůj pohled na Halloween. Uzávěrka říjnového kola je v poslední den měsíce, takže se ještě stíháte zapojit a přispět svou fotografií do strašidelného kola Aktů X pomocí odkazu níže.

Čas načtení: 2024-10-24 06:30:37

Posvítili jsme si na AI od Googlu. Našli jsme pro ni každodenní využití?

Xiaomi je jednou ze společností, která si ráda vyvíjí své vlastní technologie, aplikace nebo hardware. Přesto spojilo síly s Googlem a v novém telefonu Xiaomi 14T Pro přináší skvělé funkce napěchované AI. Řeč je o Google Gemini a Circle to Search. O co vlastně jde a jak lze tyto funkce…Přečtěte si celý článek: Posvítili jsme si na AI od Googlu. Našli jsme pro ni každodenní využití?