EUR 24,260 
|| 
JPY 13,141 || 
USD 21,269 || Barevné víry, smyčky a proudy připomínající magnetické bouře nebo abstraktní digitální umění. Přesně tak vypadají mapy elektronových proudů v magnetickém poli, které vytvořil mezinárodní tým s účastí chemiků z CEITEC Masarykovy univerzity při výzkumu molekul
--=0=--
---===---Čas načtení: 2024-09-09 09:59:04
V Brně popsali chytrý vir. Umí zničit bakterii, na niž už nepůsobí antibiotika
Výzkumný tým Pavla Plevky z institutu CEITEC Masarykovy univerzity popsal strukturu a replikační cyklus bakteriofága, který si dokáže bez problémů poradit s bakterií, proti níž přestávají působit existující antibiotika. Je to obrovská naděje pro lidi s oslabenou imunitou nebo chronickým onemocněním, jimž hrozí vážné infekce. Bakteriofágy jsou viry, které se množí v bakteriálních buňkách. Když
Čas načtení: 2024-09-17 10:10:58
V Brně popsali chytrý vir. Umí zničit bakterii, na niž už nepůsobí antibiotika
Výzkumný tým Pavla Plevky z institutu CEITEC Masarykovy univerzity popsal strukturu a replikační cyklus bakteriofága, který si dokáže bez problémů poradit s bakterií, proti níž přestávají působit existující antibiotika. Je to obrovská naděje pro lidi s oslabenou imunitou nebo chronickým onemocněním, jimž hrozí vážné infekce. Bakteriofágy jsou viry, které se množí v bakteriálních buňkách.
Čas načtení: 2024-03-11 10:04:34
Brněnské Dny elektronové mikroskopie zvou návštěvníky do tajuplných světů plných padouchů i naděje
V březnu bude možné poznat Brno coby centrum oboru elektronové mikroskopie, nahlédnout do nepřístupných laboratoří a světů plných mikropadouchů. Článek Brněnské Dny elektronové mikroskopie zvou návštěvníky do tajuplných světů plných padouchů i naděje se nejdříve objevil na CzechCrunch.
Čas načtení: 2024-03-17 00:38:00
Obří roztoč v brněnských ulicích upozornil na Dny elektronové mikroskopie
V brněnských ulicích se tento týden objevil obří nafukovací model roztoče, upozornil na program Dnů elektronové mikroskopie. Potrvají od pondělí do neděle a různými způsoby připomínají, že Brno patří ke světovým centrum výroby a vývoje elektronových mikroskopů. Jsou to přístroje využívané v medicíně, materiálovém inženýrství, kriminalistice, archeologii nebo třeba leteckém průmyslu. Každý třetí aparát na světě pochází Brna. Program Dnů elektronové mikroskopie je dostupný na webu.
Čas načtení: 2025-02-10 07:53:00
Hradec Králové 10. února 2025 (PROTEXT) - Nejen v Brně, ale rovněž v Hradci Králové lze v tyto dny spatřit český unikát z oblasti elektronové mikroskopie. Tento typ mikroskopu posouvá hranice lidského poznání v mnoha oborech. Uplatňuje se v medicíně, materiálovém výzkumu, polovodičovém průmyslu, kriminalistice, při těžbě nerostů i v mnoha dalších oblastech. A Česká republika je v tomto odvětví skutečnou velmocí! Na hradeckém náměstí 28. října si mohou všichni příznivci inovací a velkoformátové fotografie prohlédnout putovní osvětovou přehlídku Czech Industry Photo. Ta vedle detailu zmiňovaného elektronového mikroskopu odhaluje také krásu uměleckých řemesel včetně bezmezné kreativity umělé inteligence. Putovní fotoprezentace je doplněna o zajímavé příběhy v českém a anglickém jazyce. Navštívit ji lze bezplatně až do 22. února.Zatímco optický mikroskop využívá světelných paprsků, v elektronovém mikroskopu nahrazují světlo elektrony. Další rozdíl představují čočky. „Místo skleněných čoček zde najdeme elektromagnetické cívky. A protože vlnová délka elektronů je podstatně kratší než viditelného světla, má elektronový mikroskop také vyšší rozlišovací schopnost, díky čemuž dosahuje mnohem vyššího efektivního zvětšení. Ty nejlepší elektronové mikroskopy jsou schopny rozlišit od sebe jednotlivé atomy. To je zhruba stejné, jako kdybyste ze Země pozorovali tenisový zápas na Měsíci a dokázali vidět míček,“ vysvětluje zásadní rozdíly a přednosti Petr Střelec, generální ředitel brněnské pobočky Thermo Fisher Scientific.Czech Industry Photo putovní výstava, jež vznikla na podporu průmyslové osvěty, je k vidění od září 2024 až do srpna letošního roku postupně v deseti městech Čech a Moravy. Jejím pořadatelem je v rámci společenské odpovědnosti PROMOLIGA® – komunikační agentura. Czech Industry Photo je realizováno bez státních a evropských dotací za podpory nadšenců, spolupracujících subjektů, asociací a partnerů, kteří v kreativní průmyslové osvětě spatřují důležitost a smysl.Více informací k této fotovýstavě, dalším zastávkám i doprovodným příběhům v online podobě lze nalézt na www.czechindustryphoto.com v českém a anglickém jazyce.CZECH INDUSTRY PHOTOCzech Industry Photo je putovní osvětová výstava, která odhaluje potenciál a skryté krásy českého průmyslu v rámci rozmanitých odvětví. Tato fotovýstava je unikátním projektem, který prostřednictvím vizuální komunikace prezentuje zajímavé inovace českých univerzit, startupů a firem. Czech Industry Photo zároveň zprostředkovává pohled na pracovní postupy, obory a profese ve výzkumu, vývoji, výrobě, uměleckém zpracování, průmyslovém designu či transferu energií. Tato vzdělávací přehlídka se představuje každým rokem veřejnosti zdarma v deseti městech Čech a Moravy v podobě putovní prezentace, kdy se mimo jiné snaží také probudit zájem mladé generace o technologické novinky, vědu a kreativní umělecká řemesla s cílem podpořit perspektivu jejich budoucího zaměstnání. PROMOLIGAPROMOLIGA® je komunikační agentura, která od roku 2015 poskytuje PR a marketingovou podporu inovátorům. „Pomáháme značkám růst a zvyšovat jejich tržní hodnotu - ONline i OFFline.” KONTAKT:Ing. Kateřina ŠkopkováMBA PR/Marketingový konzultant & jednatelPROMOLIGA® - komunikační agenturae-mail: info@promoliga.czwww.promoliga.czwww.czechindustryphoto.com ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
Čas načtení: 2025-05-09 10:00:00
Předseda vlády Petr Fiala se v pondělí 12. května 2025 v Brně zúčastní slavnostního otevření moderní budovy nového Centra elektronové mikroskopie pro materiálové vědy. Centrum elektronové mikroskopie pro materiálové vědy je součástí Ústavu fyziky
Čas načtení: 2025-05-09 11:00:46
Předseda vlády Petr Fiala se v pondělí 12. května 2025 v Brně zúčastní slavnostního otevření moderní budovy nového Centra elektronové mikroskopie pro materiálové vědy. Centrum elektronové mikroskopie pro materiálové vědy je součástí Ústavu fyziky materiálů AV ČR. Stavbu nové budovy finančně podpořila Akademie věd ČR, pět specializovaných místností uvnitř má zajištěny pro výzkum perfektní podmínky – mimo jiné antivibrační podlahy, aktivní stínění magnetického pole nebo vysokou tepelnou stabilitu. Sloužit bude nejen výzkumu Ústavu fyziky materiálů AV ČR, prostor nabídne dalším výzkumným organizacím, vysokým školám a partnerům z průmyslu.
Čas načtení: 2011-02-20 00:00:00
Jak známo "matfyzáka" od obyčejného člověka poznáte snadno a pokud se budete řídit intuicí, nemáte šanci k omylu. Splésti si ho můžete snad jenom s chemikem. A výlet na matematicko-fyzikální fakultu je proto zážitkem podobné intenzity třeba jako návštěva zoo. Narozdíl od zoologické zahrady není tato instituce den co den otevřena veřejnosti, nebo lépe řečeno je, ale těžko se shánějí průvodci. Dne 3. února léta páně 2011 to bylo trochu jinak. V akci zvané "Jeden den s fyzikou" se tato škola snažila nastavit svou lidskou tvář a nalákat potencionální oběti do svých tenat. Podařilo se? Díl I: Ohýbáme fotony - na malé věci bez mikroskopu Zájem o jeden den v této proslavené budově byl převeliký. Hlavní zahajovací přednáškou byla "Velká fyzikální podívaná…", ale té jsem se účastnil již loňský rok a protentokrát jsem se rozhodl vyzkoušet něco jiného. Usadil jsem se v posluchárně F2 a čekal. Protože se nám podařilo dorazit nečekaně s dostatečným předstihem, mohl jsem sledovat jak se sál plní, jaké osoby přicházejí a o čem si povídají a s potěšením jsem konstatoval, že toho dne se nedostavili jenom ti, co už téměř jinou možnost studia nemají, ale i obyčejní lidé, kteří usoudili, že horší než den ve škole den na Matfyzu být nemůže. Přednáška začala s mírným zpožděním, protože ani zde nefunguje všechno neomylně (kupodivu) a technika celkem dlouho odolávala pokusům profesorů o zprovoznění. Když se konečně umoudřila, jeden z nich se ujal slova, chvíli pronášel takové ty klasické fráze, jako že nás vítají a doufají v krásné prožití tohoto dne. Pak předal slovo druhému profesorovi, s hlavou hodnou učence - sluneční paprsky se od jeho hlavy odrážely krásně všemi směry. Povídal o tom, k čemu se hodí vidět věci pěkně podrobně a začal tím, co každý z nás zná, mikroskopem: Optický mikroskop Zdlouhavě objasňovat principy tohoto zařízení by bylo urážkou váženého čtenáře. Jedná se o věc již delší čas známou, prý už od roku 1590, kdy byl v Holandsku sestaven panem Jansenem. S postupem času se mikroskopy zdokonalovaly a na omezení začali narážet lidé až docela nedávno. Jeho maximální teoretické zvětšení je totiž asi 2000× a to kvůli délce vln viditelného světla. V praxi se lze dostat zhruba na polovinu. Mravenec pod SEM mikroskopem A protože lidé by rádi pořád víc a víc, v roce 1931 byl panem Ernstem Ruska objeven mikroskop, který pracuje na trochu odlišném principu. Elektronový mikroskop (TEM a SEM) TEM mikroskop, plným názvem "transmisní elektronový mikroskop" zobrazuje pozorovaný objekt tak, že jím prozáří patřičně zrychlené elektrony, které jsou na druhé straně zachyceny a převedeny na obraz. To na jednu stranu přináší mnohem více podrobností ale také i nevýhod. Zkoumaný objekt musí být velice tenký (tzn. 10 až 500 nm - pro srovnání lidský vlas je tlustý okolo 50 mikrometrů neboli 100× více, než mikroskop zvládne). Dalším problémem je to, že elektrony jsou záporně nabité částice (snad vám to ve škole nezatajili) a tak se vám snadno může stát, že se v pozorovaném objektu najde nějaká kladně nabitá částice, se kterou se váš elektron skamarádí a výsledný obrázek tak nebude vypadat úplně správně. Na podobném principu pracuje i SEM mikroskop - "rastrový elektronový mikroskop". Ten se na rozdíl od TEMu nesnaží protlačit elektrony skrz látku, ale odchytá ty, co se od ní odrazí. Pozorovaný prvek "skenuje" řádek po řádku a podle toho, jak se elektrony odrazí se získá výsledný obraz. Z toho plyne oproti TEM mikroskopu výhoda toho, že pozorovaný objekt nemusí být tenký. Nicméně nevýhody zůstávají. A komu by se líbilo tolik nevýhod? Mikroskop STM Tento mikroskop už pracuje zcela na jiném principu, než klasické mikroskopy i než elektronové mikroskopy. Nenechte se ale zastrašit, není o nic složitější, ba naopak. Namísto toho, aby objekt pozoroval si ho totiž pěkně ohmatá. Jehlou, která má na špičce právě jeden atom, přejíždí po povrchu látky a podle toho, jak vysoko jehla je zaznamenává obraz. Asi tak, jako když přejíždíte prstem po Braillově písmu nebo když jehla v gramofonu jede po desce. Princip STM Tím se nám naskytne rozlišení o přesnosti na jeden atom a to už je hodně pěkné. Téměř dokonalé. Jen jednu mouchu to má - objekt vidíme pouze ze shora. Nešlo by se na něj podívat prostorově, získat obraz v 3D? Šlo. Zbytek přednášky se věnoval tomuto tématu. Zde už se častokrát přednášející neudržel a komplexních číslech, převodech amplitudy a frekvence na výsledný obraz o obráceně se nejeden člověk ztrácel. Já se budu snažit nezabíhat do přílišných podrobností a vysvětlím to polopatě. Pro více informací se obraťte na své učitele fyziky. Případně na nějakého profesora z Matfyzu, pokud ani učitelé nebudou vědět… Získávání prostorového obrazu Nyní se dostáváme až na samotné jádro - samotné atomy. Máme-li třeba krystalickou mřížku, která není úplně jednoduchá a chceme zjistit, jak jsou atomy v ní poskládané, běžné metody nám na to stačit nebudou. Na objekt se musíme podívat doslova ze všech stran. Získané obrazy pak spojíme a získáme výslednou podobu. Zatím to zní jednoduše, ne? K "podívání se" na objekt se používá nějakého záření krátké vlnové délky, často třeba rentgenového záření. Problém je v tom, že pokud něco takto prosvítíte, nezískáte opravdový obraz, ale pouze vzdálenosti částic. Ty je pak potřeba správně převést. A to už je celá věda, kde se pracuje dokonce i s náhodou. Na závěr srovnání jednotlivých typů mikroskopů: Díl II: Nanotechnológie a ich súčasné využitie Druhá přednáška byla něčím speciálním a výjimečným hned ze dvou důvodů. Byla totiž ve slovenštině a navíc od mladé přednášející, která se stereotypu "matfyzáka" úspěšně vyhýbala. Ani v této přednášce jsme se nedostali do velkých rozměrů - moderní téma nanotechnologií ale dokázalo nalákat a sál byl i tentokrát plný. Ale jak prohlásil jeden z přednášejících profesorů: "Abyste na nějaký výzkum dnes dostali grant, musíte mít v názvu bio nebo nano". Od základních pojmů, kterými bylo vysvětleno, co to vlastně nanotechnologie jsou, čím jsou zajímavé a přínosné jsme se dostali až k možné budoucnosti, která často hraničila se sci-fi. Nanotechnologie jsou celkem stará záležitost - už staří Egypťané si barvili vlasy s pomocí mikročásteček. Ve středověku se zase přidávaly přísady do skel, jak kvůli barvě, tak kvůli průhlednosti. Vědci se tímto světem ale začali zabírat poměrně nedávno. V roce 1959 přednesl na jednom sjezdu fyziků pan Feynman slavnou větu: There’s Plenty of Room at the Bottom což znamená ve volném překladu "tam dole je spousta místa". Fyzici ho pochopili a přestali mít hlavu v oblacích a ve hvězdách a vůbec ve velkých věcech a začali se věnovat čím dál tím věcem menším. Asi nejvýznamnějším objevem v této oblasti byly takzvané fullereny. To jsou speciálně poskládané atomy uhlíku, které jsou mimořádně pevné - tvrdší než diamant. Pánové, kteří to všechno vymysleli, se jmenovali Curl, Smalley a Kroot a v roce 1996 za to získali Nobelovu cenu za chemii. Kromě toho, že se jedná o částečky nesmírně pevné, jsou i supravodivé. Různé typy fullerenů Uložení do FLASH paměti Poskládáním více těchto prvků k sobě mohou vzniknout třeba nanovlákna, která se dále používají hlavně v textilním průmyslu Hodně toho vydrží, působí antibakteriálně a vůbec jsou dneska in. Ovšem přes spoustu výhod v sobě tyto technologie přinášejí i spoustu nebezpečí. Nanočástice mohou snadno proniknout do lidského těla, jakpak by taky ne při jejich velikosti, kde mohou dlouho přetrvávat a hromadit se. Americký výzkum dokonce prokázal, že nanočástice stříbra o velikostech desítek nanometrů mohou v embryích ryb způsobit otoky a krevní výrony, které vedou ke smrti. Poslední část přednášky se věnovala využití nanotechnologií v informatice, především v oblasti hardwaru sloužícímu k ukládání dat. Laicky řečeno takovým věcem jako jsou CD, DVD, harddisky, Blu-ray apod. Dostalo se i na FLASH paměti, kde byl objasněn rozdíl mezi jimi a obyčejnou RAM pamětí (tou co máte v počítači). Ta totiž slouží pouze jako dočasná paměť - pokud přerušíte přívod elektrického proudu všechna data se vymažou. Ve FLASH pamětích se speciálním zábleskem (odtud název flash = blesk) změní hodnota buňky a zůstane zde uložena.
Čas načtení: 2024-02-22 00:00:00
Průlom ve svařování dramaticky urychluje stavbu modulárních reaktorů
Nová technologie svařování reaktorových nádob Local Electron-Beam Welding (LEBW) radikálně zkracuje proces svařování v potřebné kvalitě z déle než roku na méně než den. Využívá vysokoenergetické elektronové dělo, které pracuje v lokálním vakuu. Jde o průlom, který by mohl podstatně urychlit nástup modulárních reaktorů.
Čas načtení: 2024-03-14 13:08:00
Obří roztoč v brněnských ulicích upozornil na Dny elektronové mikroskopie
Brno - V brněnských ulicích se dnes objevil obří nafukovací model roztoče, upozornil na program Dnů elektronové mikroskopie. Potrvají od pondělí do neděle a různými způsoby připomenou, že Brno patří...
Čas načtení: 2024-03-15 10:48:00
V Brně se usadil obří roztoč. Byl na Špilberku, očekávají ho i ve Vaňkovce
/FOTOGALERIE/ Na různých místech v Brně mohli lidé ve čtvrtek vidět obřího roztoče. Objevil se na Špilberku, na Moravském náměstí v blízkosti sochy Jošta Moravského nebo v lužáneckém parku. Je symbolem letošního ročníku Dnů elektronové mikroskopie, které se konají od pondělí v Brně.
Čas načtení: 2024-03-15 15:26:00
V Brně se usadil pětimetrový roztoč, nafukovací model láká na dny mikroskopie
Skrývají se v kobercích, plyšových hračkách, a dokonce s námi i spí. Tento fascinující svět roztočů a dalších padouchů mikrosvěta odkryjí nejrůznější akce na Dnech elektronové mikroskopie. Cílem festivalu, který potrvá od pondělí do neděle, je připomenout tradici výroby elektronových mikroskopů v Brně.
Čas načtení: 2024-03-18 12:55:48
V brněnských ulicích číhají megaroztoči, jsou symbolem Dnů elektronové mikroskopie
Je tak ošklivý, až je svým způsobem hezký. Řeč je o obřím nafukovacím modelu roztoče, který se minulý týden objevil v ulicích Brna. Fotky s ním plní sociální sítě. Je maskotem Dnů elektronové mikroskopie, které v moravské metropoli odstartovaly tento týden v pondělí. Výroba elektronových mikroskopů má v Brně tradici. Česko je díky tamním firmám světovým lídrem v jejich vývoji.
Čas načtení: 2024-04-10 14:54:00
Elektronový mikroskop ve službách kriminalistiky
Zástupce Kriminalistického ústavu Policie ČR se zúčastnil Dnů elektronové mikroskopie v Brně, kde prezentoval využití elektronového mikroskopu v kriminalistické a znalecké praxi.
Čas načtení: 2024-04-11 13:02:34
Virus napadající kokolitku – mořskou řasu, která ovlivňuje celosvětové klima
Mořské řasy jako jednobuněčná Emiliania huxleyi mají významný ochlazující efekt na zemské klima. Množství a druhovou pestrost řas v oceánu však ovlivňují virové infekce. Výzkumný tým Strukturní Virologie z CEITEC Masarykovy univerzity pod vedením Pavla Plevky nyní s pomocí kryo-elektronové mikroskopie popsal strukturu viru EhV-201 infikujícího řasu Emiliania huxleyi, a také jeho replikační cyklus přímo …
Čas načtení: 2024-05-24 10:30:00
V plzeňských Smetanových sadech lze aktuálně spatřit zlatou záři i další pestrobarevné obrazy zprostředkující občanům pohled na pětikilovou zlatou minci, novodobé technologické novinky typu plazmové nitridace nebo elektronové mikroskopie
Čas načtení: 2024-06-03 16:13:22
Základy histologie [Jaroslav Slípka, Zbyněk Tonar / Karolinum]
Ve 20. století a také na úsvitu století 21. vzniká dlouhá řada učebnic, které postupně pojímají histologii jako vědu dynamickou, morfofunkční, rozšířenou o výsledky elektronové a konfokální mikroskopie...
Čas načtení: 2024-08-26 00:00:00
Nejrychlejší mikroskop světa vyfotí elektrony v pohybu
Ultrarychlé transmisní elektronové mikroskopy dovedou zachytit neuvěřitelné věci. Nejnovější technologie je vylepšená tak, že vysílá pulzy elektronů za jedinou attosekundu. Má takové časové rozlišení, že může zachytit elektron v letu. Očekávají se průlomy v celé řadě odvětví, včetně fyziky, chemie nebo materiálových věd.
Čas načtení: 2024-10-12 00:00:00
Fyzici vyvíjejí elektronové dělo pro elektron-iontový srážeč (EIC)
Částicoví fyzici si vysnili elektron-iontové srážeče a už na nich intenzivně pracují. V Brookhavenu staví eRHIC, čili rozšíření starého dobrého RHIC o urychlovač elektronů. Klíčovou komponentou eRHIC bude elektronové dělo, které na pár centimetrech urychlí elektrony z nuly na 800 milionů kilometrů za hodinu.
Čas načtení: 2024-10-17 14:12:09
Odborníci z VŠCHT pomohli zjistit, jak rychle se elektron utopí ve vodě
„Co se děje s elektronem po opuštění iontu ve vodním prostředí, je sexy vědecké téma popsané z řady úhlů. Co ale ve skládačce dosud chybělo, byl časový úsek zrození elektronu a jeho odpojení od iontu,“ říká Eva Muchová z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze. Vědecké týmy z VŠCHT pomohly zjistit, že ultrarychlé elektronové děje lze zkoumat i pomocí jednodušší metody než dosud.