Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2020-05-03 20:19:33

Koronavirus svět nezmění

Je to tak dáno, že člověk jen zřídka prožije situaci, která je spojena s masovou emocí. Kolektivní prožitek, jako byl 17. listopad 1989 či nynější pandemie, vytváří iluzi, že svět vstupuje do zcela nové etapy. Jenže dějiny jsou přeplněné takovýmito dramaty – a svět se příliš nezměnil. I když exponenciálně rostou vědecké znalosti a vyvíjejí se revolučně nové technologie, zdá se, že morálka a zákonitosti mezinárodní politiky ustrnuly ve své starověké podobě. Po každé velké události, jako byly například světové války, si většina lidí myslela, že teď už to určitě bude jiné. Chvíli to tak vypadalo. Po velké válce vznikla Společnost národů, po druhé světové OSN. Po té studené americký prezident George Bush st. v roce 1990 zvěstoval, že nastává „nový světový řád“. Měl to být „svět, kde pravidla džungle budou nahrazena pravidly zákonů. Svět, v němž státy rozpoznají společnou odpovědnost za mír a spravedlnost. Svět, kde silnější respektuje práva slabšího.“  Nový koronavirus se ale zrodil do jiného světa, než měl být ten, který sliboval vítěz studené války. Je to svět, kde džungli neobhospodařuje „benevolentní hegemon“, jak o tom psali neokonzervativci. Když Barack Obama na vrcholu arabského jara prohlásil, že syrský prezident „musí odejít“, Kreml poslal k břehům Sýrie raketový křižník – a Bašár al-Asad vládne dodnes. Koronavirus zaútočil ve chvíli, kdy globální řád prožívá tektonické zlomy v několika vrstvách a každý z těchto zlomů sám či ruku v ruce s dalšími může přerůst v hlubokou krizi. Pandemie pouze drastickou formou obnažuje problémy, které jsou dlouhodobé, ale zůstávaly skryty za bariérou frází sebestředných politiků, mediální kouřovou clonou a za španělskou stěnou hollywoodských kýčů. Jako příklad lze uvést několik hrozeb skrytých ve čtyřech vrstvách. Ekonomika  Světový kapitalismus funguje na dluh. Ještě před vypuknutím pandemie odhadoval Institut mezinárodních financí sídlící ve Washingtonu globální zadluženost na úrovni 322 procent světového hrubého domácího produktu. Na úrovni skupiny G20 se v souvislosti s podporou ekonomiky v boji proti novému koronaviru mluví o výdajích ve výši pět bilionů dolarů. Bude to určitě víc. Jen Evropská unie shora slibuje 500 miliard eur. Spojené státy vydaly na federální úrovni boje s koronavirem tři a půl bilionů dolarů – a to při aktuálním zadlužení 24,5 bilionů. Velcí dravci, kteří se ještě nedávno chystali na dolování renty z programů ozelenění ekonomiky, se teď přeorientovali na těžbu z dotací na boj s následky onemocnění COVID-19. Podoba soužití pandemie a krizových jevů v ekonomice je viditelná na současném propadu cen ropy. Ten začal nezávisle na koronaviru poté, kdy se Rusko a Saúdská Arábie nedohodly – či se dohodly, že se nedohodnou – na snížení těžby. Výsledkem bylo, že ceny začaly padat pod magickou úroveň 50 dolarů za barel WTI, která umožňuje americkým těžařům břidlicové ropy podnikat se ziskem a snad i platit dluhy. Umrtvení ekonomiky v důsledku zápasu s koronavirem poptávku po ropě ještě zmenšilo. Synergický efekt nyní ve Spojených státech ohrožuje bytí celého strategického sektoru.  Sociální nerovnost Nerovnost regionů se podle statistik před pandemií zmenšovala, ovšem nůžky mezi jednotlivci se zvětšovaly. Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) chronicky hladoví 820 milionů lidí. Zároveň nadnárodní konzultační firma Capgemini s centrálou v Paříži uvádí, že na planetě je 18 milionů dolarových milionářů. Poslední oficiální údaje Statistického úřadu USA jsou za rok 2018 a říkají, že nerovnost je v této zemi největší za posledních 50 let. Podíl příjmů pěti procent nejbohatších obyvatel USA vzrostl od roku 1968 z 16 na 23 procent.  Koronavirus nerovnost obnažuje a prohlubuje. Z OSN se ozývají hlasy varující před nastupující „pandemií hladu“. Pandemie odkryla chudobu velkých sociálních skupin, které nejsou zapojeny do zdravotního systému, mají nezdravé stravovací návyky a žijí v ekologicky nejzávadnějších oblastech. V USA to platí především o černoších. To, že v této zemi během prvního týdne po přijetí balíčku opatření na boj s nemocí COVID-19 stoupl počet nezaměstnaných o více než šest milionů, není dáno jen zbrzděním ekonomiky. O podporu se přihlásili i „neoficiální nezaměstnaní“, tedy ti, kdo se z různých důvodů nevešli do úředních statistik. Dnes hrozí, že celosvětově stoupne nezaměstnanost na dvojnásobek.  Světový politický systém První dvě desetiletí 21. století jsou ve znamení politicko-vojenské snahy Washingtonu udržet nadřazené postavení, které získaly Spojené státy vítězstvím ve studené válce. Souběžně ale rostla ekonomika Říše středu takovým tempem, že od roku 2014 má Čína větší HDP měřený podle parity kupní síly než USA. Vedlejším produktem této dynamiky je ovšem růst závislosti Číny na ekonomických partnerech, což vyžaduje mnohem aktivnější zahraniční politiku Pekingu. Zároveň se vojenský potenciál Číny zvětšil do té míry, že se případný útok proti ní mění na sebevraždu. Koronavirus neukázal jen slabiny USA, ale mohutnou sílu čínské ekonomiky, této „továrny světa“. Pružná mobilizace zdrojů na výrobu lékařských, zdravotních a hygienických přístrojů i pomůcek neumožnila jen ofenzivní zápas s novým koronavirem: z Číny se během měsíce či dvou stal bezkonkurenčně největší vývozce těchto přístrojů a pomůcek, ale i zkušeností.  Ideologický konsenzus Západní svět pojal globalizaci jako amerikanizaci, a to nejen rozvojových zemí. Sociální struktura Evropské unie se přizpůsobuje té americké, a to jak etnickým složením, tak úpravou školského a někde i zdravotního systému. Demokracie je pojímána jako volný trh a společenská užitečnost jedince je měřena jeho majetkem.  Hesla jako „Moje tělo je moje vlastnictví!“, pod kterými manifestovali někteří občané USA proti karanténním opatřením, ukazují, jak hluboko může degenerovat liberálně-konzervativní koncept lidských práv: svoboda šířit koronavirus je přece jasným porušením práva na život jiných lidí. Spojovat kritiku karanténních opatření s obhajobou 2. dodatku k Ústavě USA, který dává právo na zbraň, varuje před tím, že lobbisté dokážou měnit lidský strach na peníze i v těch nejtragičtějších situacích.  Liberální představa nového světového řádu viděla v globálních organizacích typu Světové zdravotnické organizace (WHO) předobraz vzniku celosvětové společnosti, která se zbaví státního sobectví. Pro aurory, jako je harvardský profesor John Ruggie, to má být Evropská unie, která je ukázkou postmoderního uspořádání zahánějící do minulosti státní sobectví.  Už před vypuknutí pandemie ale Donald Trump prosadil politiku „America First!“ Jeho útok na WHO během války s novým koronavirem je jen jedním z několika příkladů sebestředného přístupu Bílého domu k mezinárodním institucím. Evropská unie nedokázala v prvních dvou měsících pandemie přijmout jakékoliv opatření, které by zápas s koronavirem posunulo k úspěchu. Stručně řečeno, boj s pandemií probíhá především na úrovni států – ať již to je Čína se svým ofenzivním modelem, Česko a Slovensko s pragmatickým přístupem či Velká Británie a Spojené státy se svojí úvodní záměrnou pasivitou a decentralizací.  Změna, nebo šance?  Přestože jsou aktivity v zápase s koronavirem především na státní úrovni, opírají se o globální zkušenost a čerpají z globálních zdrojů. Pandemie ukázala, co jsou skutečné globální problémy. Představila novou hierarchii hrozeb a rizik: upozorňuje například, že takové absurdní požadavky, jako zvýšit vojenské výdaje na úroveň dvou procent HDP, je jen plýtvání. Tváří v tvář pandemii i přesvědčení antiglobalisté vidí, že lidstvo má společný globální osud a že problémem není globalizace, ale její kapitalistická podoba.  Pandemie pronásledují lidstvo celé jeho dějiny. Vždy přinesly ideový a psychický otřes, který však časem převrstvily jiné dramatické události a někdy i umné kampaně. Už dnes se houfují ti, kteří pokládají za svatou povinnost přesvědčit lid Západu, že protivník z Východu stojí před branami – a po pandemii je možná ještě nebezpečnější. Pravda, určitou dobu bude snazší vysvětlovat, že sobectví některých jednotlivců a skupin deformuje osudy všech. Změnu k lepšímu ale koronavirus nepřináší. Na tu je ještě nutné počkat.   Autor je politolog. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2025-05-29 14:53:16

738. námořní letecká peruť [1950-1954]

Autor: FiBe Datum: 29.05.2025 14:53:16 Název:Name:738. námořní letecká peruť738 Naval Air SquadronOriginální název:Original Name:No. 738 Naval Air Squadron FAADatum vzniku:Raised/Formed:01.05.1950Předchůdce:Predecessor:--Datum zániku:Disbanded:24.03.1954Nástupce:Successor:--Nadřízené velitelství:Higher Command:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?Dislokace:Deployed: 01.05.1950-28.01.1951 Helston, RNAS Culdrose 28.01.1951-09.02.1951 -, HMS Vengeance (R 71) 09.02.1951-18.07.1951 Helston, RNAS Culdrose 18.07.1951-27.07.1951 -, HMS Triumph (R 16) 27.07.1951-22.10.1951 Helston, RNAS Culdrose 22.10.1951-30.10.1951 -, HMS Triumph (R 16) 30.10.1951-10.12.1951 Helston, RNAS Culdrose 10.12.1951-13.12.1951 -, HMS Triumph (R 16) 13.12.1951-01.02.1952 Helston, RNAS Culdrose 01.02.1952-12.02.1952 -, HMS Illustrious (87) 12.02.1952-11.05.1952 Helston, RNAS Culdrose 11.05.1952-22.05.1952 -, HMS Triumph (R 16) 22.05.1952-21.07.1952 Helston, RNAS Culdrose 21.07.1952-24.07.1952 -, HMS Illustrious (87) 24.07.1952-19.10.1952 Helston, RNAS Culdrose 19.10.1952-27.10.1952 -, HMS Triumph (R 16) 27.10.1952-DD.MM.RRRR Helston, RNAS Culdrose DD.MM.RRRR-12.01.1953 Mullion, RNAS Predannack 12.01.1953-02.02.1953 St Merryn, RNAS St Merryn 02.02.1953-11.02.1953 -, HMS Triumph (R 16) 11.02.1953-13.03.1953 St Merryn, RNAS St Merryn 13.03.1953-20.03.1953 -, HMS Illustrious (87) 20.03.1953-10.05.1953 St Merryn, RNAS St Merryn 10.05.1953-19.05.1953 -, HMS Illustrious (87) 19.05.1953-12.07.1953 St Merryn, RNAS St Merryn 12.07.1953-21.07.1953 -, HMS Illustrious (87) 21.07.1953-26.10.1953 St Merryn, RNAS St Merryn 26.10.1953-04.11.1953 -, HMS Illustrious (87) 04.11.1953-09.11.1953 St Merryn, RNAS St Merryn 09.11.1953-15.02.1954 Lossiemouth, RNAS Lossiemouth 15.02.1954-23.02.1954 -, HMS Illustrious (87) 23.02.1954-24.03.1954 Lossiemouth, RNAS Lossiemouth Velitel:Commander: 01.05.1950-19.01.1951 Shotton, S. F. F. (Lieutenant-Commander)19.01.1951-12.07.1951 Mearns, S. A. (Lieutenant-Commander)12.07.1951-30.09.1952 Abraham, H. J. (Lieutenant)01.10.1952-23.06.1953 Abraham, H. J. (Lieutenant-Commander)23.06.1953-24.03.1954 Summerfield, L. T. (Lieutenant-Commander)Výzbroj:Armament: 01.05.1950-DD.08.1950 Supermarine Seafire Mk.4601.05.1950-DD.08.1951 Blackburn Firebrand TF Mk.IV01.05.1950-DD.08.1951 Supermarine Seafire Mk.1701.05.1950-DD.08.1951 Hawker Sea Fury F Mk.X01.05.1950-DD.08.1951 De Havilland D.H.103 Sea Hornet F Mk.2001.05.1950-DD.08.1951 De Havilland D.H.103 Sea Hornet PR Mk.2201.05.1950-24.03.1954 Hawker Sea Fury FB Mk.1101.05.1950-24.03.1954 Hawker Sea Fury T Mk.20Poznámka:Note:- také známá jako "Naval Air Fighter School"- also known as "Naval Air Fighter School"Zdroje:Sources:http://www.wings-aviation.ch/32-FAA/4-Sqn/738.htmen.wikipedia.org

Čas načtení: 2025-01-17 11:42:52

892. námořní letecká peruť [1969-1978]

Autor: FiBe Datum: 17.01.2025 11:42:52 Název:Name:892. námořní letecká peruť892 Naval Air SquadronOriginální název:Original Name:No. 892 Naval Air Squadron FAADatum vzniku:Raised/Formed:31.03.1969Předchůdce:Predecessor:--Datum zániku:Disbanded:15.12.1978Nástupce:Successor:--Nadřízené velitelství:Higher Command:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?Dislokace:Deployed:31.03.1969-DD.MM.RRRR Yeovil, RNAS Yeovilton DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?14.06.1970-09.07.1970 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?09.09.1970-26.09.1970 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?20.04.1971-18.05.1971 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?02.06.1971-06.08.1971 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?15.09.1971-09.10.1971 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?29.10.1971-06.12.1971 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?19.01.1972-19.03.1972 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?12.06.1972-29.06.1972 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?04.09.1972-18.10.1972 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?07.11.1972-11.12.1972 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?25.01.1973-23.02.1973 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?06.03.1973-14.03.1973 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?02.05.1973-24.07.1973 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?06.06.1974-17.06.1974 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?03.07.1974-25.07.1974 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?05.09.1974-03.11.1974 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?08.01.1975-09.06.1975 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?06.10.1975-20.11.1975 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?06.02.1976-14.07.1976 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?04.09.1976-18.10.1976 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?05.09.1977-07.10.1977 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?14.10.1977-12.12.1977 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?23.02.1978-05.03.1978 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?04.04.1978-15.12.1978 -, HMS Ark Royal (R 09) 15.12.1978-15.12.1978 Yeovil, RNAS Yeovilton Velitel:Commander:31.03.1969-02.10.1970 Davies, B. (Lieutenant-Commander)02.10.1970-07.07.1942 Kerr, N. H. (Lieutenant-Commander)07.07.1972-07.01.1974 Hunneyball, C. R. (Lieutenant-Commander)07.01.1974-10.12.1975 Peppe, W. L. T. (Lieutenant-Commander)10.12.1975-31.03.1977 Drake, H. S. (Lieutenant-Commander)31.03.1977-04.10.1977 Harris, N. R. (Lieutenant-Commander)04.10.1977-15.12.1978 Ellis, J. E. (Lieutenant-Commander)Výzbroj:Armament:31.03.1969-15.12.1978 McDonnell Douglas Phantom FG.1Poznámka:Note:--Zdroje:Sources:www.wings-aviation.chen.wikipedia.org

Čas načtení: 2025-06-11 19:50:00

BAE Systems Marine (YSL) Ltd. [2000-200R]

Autor: Aubi Datum: 11.06.2025 19:50:00 Název:Name:BAE Systems Marine (YSL) Ltd.BAE Systems Marine (YSL) Ltd.Originální název:Original Name:BAE Systems Marine (YSL) Ltd.Historie názvů:History of Names:DD.MM.1865-DD.MM.1875 Yarrow and HedleyDD.MM.1875-DD.MM.1897 Yarrow & Co.DD.MM.1897-DD.MM.1922 Yarrow & Co. Ltd.DD.MM.1922-DD.MM.1926 Yarrow & Co. (1922) Ltd.DD.MM.1926-21.07.1966 Yarrow & Co. Ltd.21.07.1966-15.10.1981 Yarrow (Shipbuilders) Ltd.15.10.1981-16.10.1998 Yarrow Shipbuilders Ltd.16.10.1998-23.02.2000 Marconi Marine (YSL) Ltd.23.02.2000-DD.MM.200R BAE Systems Marine (YSL) Ltd.DD.MM.1865-DD.MM.1875 Yarrow and HedleyDD.MM.1875-DD.MM.1897 Yarrow & Co.DD.MM.1897-DD.MM.1922 Yarrow & Co. Ltd.DD.MM.1922-DD.MM.1926 Yarrow & Co. (1922) Ltd.DD.MM.1926-21.07.1966 Yarrow & Co. Ltd.21.07.1966-15.10.1981 Yarrow (Shipbuilders) Ltd.15.10.1981-16.10.1998 Yarrow Shipbuilders Ltd.16.10.1998-23.02.2000 Marconi Marine (YSL) Ltd.23.02.2000-DD.MM.200R BAE Systems Marine (YSL) Ltd.Obory výroby:Production Subjects:loděnice, strojírenstvíshipyards, engineeringSídlo hlavního závodu:Headquarters:DD.MM.1865-DD.MM.1906 Poplar/London / DD.MM.1906-21.07.1966 Scotstoun/Glasgow / 21.07.1966-DD.MM.1977 London DD.MM.1977-DD.01.1989 Newcastle-upon-Tyne DD.01.1989-DD.07.2000 Stanmore DD.07.2000-DD.MM.200R Farnborough DD.MM.1865-DD.MM.1906 Poplar/London / DD.MM.1906-21.07.1966 Scotstoun/Glasgow / 21.07.1966-DD.MM.1977 London DD.MM.1977-DD.01.1989 Newcastle-upon-Tyne DD.01.1989-DD.07.2000 Stanmore DD.07.2000-DD.MM.200R Farnborough Názvy a sídla poboček:Subsidiary Name and Location:DD.MM.1906-DD.MM.1908 Poplar/Londýn / DD.MM.1913-DD.MM.1946 Yarrows Ltd., Esquimalt (Britská Kolumbie) / DD.MM.1947-DD.MM.1966 Yarrow-Admiralty Research Department, Glasgow 21.07.1966-DD.MM.200R Scotstoun/Glasgow DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?DD.MM.1906-DD.MM.1908 Poplar/London / DD.MM.1913-DD.MM.1946 Yarrows Ltd., Esquimalt (British Columbia) / DD.MM.1947-DD.MM.1966 Yarrow-Admiralty Research Department, Glasgow 21.07.1966-DD.MM.200R Scotstoun/Glasgow DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?Vznik:Founded:DD.MM.1865DD.MM.1865Zánik:Cancelled:DD.MM.200RDD.MM.200RProdukty:Products: DD.MM.1875-DD.MM.1875 NMS RândunicaDD.MM.1880-DD.MM.1880 Colo ColoDD.MM.1880-DD.MM.1880 TucapelDD.MM.1882-DD.MM.1882 NMS ȘoimulDD.MM.1882-DD.MM.1882 NMS VulturulDD.MM.1885-DD.MM.1885 KotakaDD.MM.1893-DD.MM.1893 HMS HavockDD.MM.1893-DD.MM.1893 HMS HornetDD.MM.1896-DD.MM.1896 ARA Entre RiosDD.MM.1896-DD.MM.1896 ARA Santa FeDD.MM.1897-DD.MM.1897 ARA CorrientesDD.MM.1897-DD.MM.1897 ARA MisionesDD.MM.1898-DD.MM.1898 IkazuchiDD.MM.1899-DD.MM.1899 InazumaDD.MM.1899-DD.MM.1899 NijiDD.MM.1899-DD.MM.1899 AkebonoDD.MM.1899-DD.MM.1899 OboroDD.MM.1899-DD.MM.1899 SazanamiDD.MM.1901-DD.MM.1901 AkatsukiDD.MM.1902-DD.MM.1902 KasumiDD.MM.1903-DD.MM.1903 HMS TeviotDD.MM.1903-DD.MM.1903 HMS UskDD.MM.1904-DD.MM.1904 HMS RibbleDD.MM.1904-DD.MM.1904 HMS WellandDD.MM.1905-DD.MM.1905 HMS GalaDD.MM.1905-DD.MM.1905 HMS GarryDD.MM.1906-DD.MM.1906 NafkratousaDD.MM.1907-DD.MM.1907 ThyellaDD.MM.1907-DD.MM.1907 LonchiDD.MM.1907-DD.MM.1907 SfendoniDD.MM.1908-DD.MM.1908 ParáDD.MM.1908-DD.MM.1908 PiauíDD.MM.1908-DD.MM.1908 AmazonasDD.MM.1909-DD.MM.1909 Mato GrossoDD.MM.1909-DD.MM.1909 Rio Grande do NorteDD.MM.1909-DD.MM.1909 ParaíbaDD.MM.1909-DD.MM.1909 AlagoasDD.MM.1909-DD.MM.1909 Santa CatarinaDD.MM.1909-DD.MM.1909 MacauDD.MM.1910-DD.MM.1910 ParanáDD.MM.1910-DD.MM.1910 SergipeDD.MM.1914-DD.MM.1914 HMS MirandaDD.MM.1914-DD.MM.1914 HMS MinosDD.MM.1914-DD.MM.1914 HMS ManlyDD.MM.1915-DD.MM.1915 HMS Moon DD.MM.1915-DD.MM.1915 HMS Morning StarDD.MM.1915-DD.MM.1915 HMS Mounsey DD.MM.1915-DD.MM.1915 HMS MusketeerDD.MM.1915-DD.MM.1916 Fly-class gunboatDD.MM.1916-DD.MM.1916 HMS Nerissa DD.MM.1916-DD.MM.1916 HMS Relentless DD.MM.1916-DD.MM.1916 HMS Rival DD.MM.1916-DD.MM.1916 HMS SabrinaDD.MM.1916-DD.MM.1916 HMS Strongbow DD.MM.1916-DD.MM.1916 HMS Surprise DD.MM.1917-DD.MM.1917 HMS Sybille DD.MM.1917-DD.MM.1917 HMS Truculent DD.MM.1917-DD.MM.1917 HMS Tyrant DD.MM.1917-DD.MM.1917 HMS Ulleswater DD.MM.1917-DD.MM.1917 HMS E27 DD.MM.1918-DD.MM.1918 Téte DD.MM.1921-DD.MM.1921 NapoDD.MM.1930-DD.MM.1930 DubrovnikDD.MM.1930-DD.MM.1930 CartagenaDD.MM.1930-DD.MM.1930 Santa MariaDD.MM.1930-DD.MM.1930 VarranquillaDD.MM.1939-DD.MM.1939 HMS Flamingo (L18)DD.MM.1939-DD.MM.1939 HMS Black Swan (L57)DD.MM.1942-DD.MM.1942 HMS Wild Goose (U45)DD.MM.1942-DD.MM.1942 HMS Whimbrel (U29)DD.MM.1942-DD.MM.1942 LCF.18 DD.MM.1945-DD.MM.1945 HMS Battleaxe (D118)DD.MM.1946-DD.MM.1946 HMS Broadsword (D31)DD.MM.1949-DD.MM.1949 HMS Decoy (D106)DD.MM.1952-DD.MM.1952 HMS Diana (D126)DD.MM.1954-DD.MM.1954 La PedreraDD.MM.1954-DD.MM.1954 RocafuerteDD.MM.1959-DD.MM.1959 HMS Ashanti (F117)DD.MM.1961-DD.MM.1961 HMS Dido (F104)DD.MM.1963-DD.MM.1963 HMS Naiad (F39)DD.MM.1964-DD.MM.1964 HMS Hecla (A133)DD.MM.1965-DD.MM.1965 HMS Hecate (A137)DD.MM.1965-DD.MM.1965 HMS Hydra (A144)DD.MM.1965-DD.MM.1965 HMS Danae (F47)DD.MM.1967-DD.MM.1967 HMS Hermione (F58)DD.MM.1967-DD.MM.1967 HMS Jupiter (F60)DD.MM.1969-DD.MM.1969 HMS Diomede (F16)DD.MM.1970-DD.MM.1970 HMS Apollo (F70)DD.MM.1970-DD.MM.1970 HMNZS Canterbury (F421)DD.MM.1971-DD.MM.1971 SAS ProteaDD.MM.1971-DD.MM.1971 HMS Ariadne (F72)DD.MM.1972-DD.MM.1972 Almirante Condell (PFG-06)DD.MM.1973-DD.MM.1973 HMS Ambuscade (F172)DD.MM.1974-DD.MM.1974 HMS Arrow (F173)DD.MM.1974-DD.MM.1974 HMS Alacrity (F174)DD.MM.1975-DD.MM.1975 HMS Ardent (F184)DD.MM.1975-DD.MM.1975 HMS Avenger (F185)DD.MM.1976-DD.MM.1976 HMS Broadsword (F88)DD.MM.1977-DD.MM.1977 HMS Battleaxe (F89)DD.MM.1978-DD.MM.1978 HMS Brilliant (F90)DD.MM.1980-DD.MM.1980 HMS Brazen (F91)DD.MM.1981-DD.MM.1981 HMS Boxer (F92)DD.MM.1982-DD.MM.1982 HMS Beaver (F93)DD.MM.1983-DD.MM.1983 HMS Brave (F94)DD.MM.1984-DD.MM.1984 HMS London (F95)DD.MM.1985-DD.MM.1985 HMS Cornwall (F99)DD.MM.1985-DD.MM.1985 HMS Norfolk (F230)DD.MM.1986-DD.MM.1986 HMS Cumberland (F85)DD.MM.1989-DD.MM.1989 HMS Argyll (F231)DD.MM.1990-DD.MM.1990 HMS Lancaster (F229)DD.MM.1991-DD.MM.1991 HMS Iron Duke (F234)DD.MM.1991-DD.MM.1991 HMS Monmouth (F235)DD.MM.1992-DD.MM.1992 HMS Montrose (F236)DD.MM.1994-DD.MM.1994 HMS Somerset (F82)DD.MM.1994-DD.MM.1994 HMS Grafton (F80)DD.MM.1996-DD.MM.1996 HMS Sutherland (F81)DD.MM.1998-DD.MM.1998 HMS Kent (F78)DD.MM.1999-DD.MM.1999 HMS Portland (F79)DD.MM.2000-DD.MM.2000 HMS St Albans (F83)Poznámka:Note:1865 loděnice založena Alfredem Yarrowem Robertem Hedleyem1875 odchod Hedleye1887 vyvinut "Yarrow boiler"1921 loděnice kvůli nedostatku zakázek uzavřeny1922 Alfred Yarrow kvůli věku odchází, jeho syn Harold Edgar Yarrow na základě krachující loděnice vytváří mnohem menší firmu, prozatím stavějící pouze parní kotle pro elektrárny apod.1964 koupena sousedící loděnice Blythswood Shipbuilding Co.1966 výroba oddělena do dceřiné firmy (tabulka je zjednodušena, Yarrow & Co. ve skutečnosti nadále existovala)1968-1970 loděnice součástí Upper Clyde Shipbuilders1974 koupena loděnice v Elderslie patřící Barclay, Curle & Co.1977 znárodnění, součástí British Shipbuilders1985 privatizace, majitelem GEC-Marconi1998 GEC kupuje také VSEL, vzápětí celou vojenskou divizi prodává BAecca 2000 YSL pobočkou BAE Systems Marine Ltd., všechen majetek včetně loděnice krátce nato převeden na mateřskou společnost; firma stále existuje jako neaktivní-Zdroje:Sources:find-and-update.company-information.service.gov.ukhttps://www.gracesguide.co.uk/Yarrow_and_Cohttps://www.gracesguide.co.uk/Yarrow_Shipbuildershttps://rnsubs.co.uk/index.php?PageID=351https://en.wikipedia.org/wiki/Yarrow_Shipbuilders

Čas načtení: 2025-01-16 13:52:54

890. námořní letecká peruť [1960-1966]

Autor: FiBe Datum: 16.01.2025 13:52:54 Název:Name:890. námořní letecká peruť890 Naval Air SquadronOriginální název:Original Name:No. 890 Naval Air Squadron FAADatum vzniku:Raised/Formed:01.02.1960Předchůdce:Predecessor:--Datum zániku:Disbanded:07.10.1966Nástupce:Successor:--Nadřízené velitelství:Higher Command:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?Dislokace:Deployed:01.02.1960-DD.MM.RRRR Yeovil, RNAS Yeovilton DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?06.07.1960-24.08.1960 -, HMS Hermes (R 12) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?11.11.1960-08.05.1961 -, HMS Hermes (R 12) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?29.05.1961-23.06.1961 -, HMS Hermes (R 12) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?30.06.1961-24.07.1961 -, HMS Hermes (R 12) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?30.07.1961-10.09.1961 -, HMS Hermes (R 12) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?13.11.1961-10.01.1962 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?10.03.1962-14.12.1962 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?19.02.1963-28.02.1963 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?07.03.1963-19.03.1963 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?04.05.1963-31.12.1963 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?23.01.1965-16.03.1965 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?17.06.1965-13.06.1966 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?02.08.1966-25.08.1966 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?20.09.1966-01.10.1966 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-07.10.1966 Yeovil, RNAS Yeovilton Velitel:Commander:01.02.1960-11.09.1961 Hart, W. R. (Lieutenant-Commander)11.09.1961-15.07.1963 Monsell, D. (Lieutenant-Commander)15.07.1963-15.04.1965 Campbell, R. G. M. (Lieutenant)15.04.1965-07.10.1966 Pearson, A. M. G. (Lieutenant-Commander)Výzbroj:Armament:01.02.1960-07.10.1966 De Havilland D.H.110 Sea Vixen FAW.1Poznámka:Note:--Zdroje:Sources:www.wings-aviation.chen.wikipedia.org

Čas načtení: 2025-01-17 10:31:38

892. námořní letecká peruť [1959-1968]

Autor: FiBe Datum: 17.01.2025 10:31:38 Název:Name:892. námořní letecká peruť892 Naval Air SquadronOriginální název:Original Name:No. 892 Naval Air Squadron FAADatum vzniku:Raised/Formed:01.07.1959Předchůdce:Predecessor:--Datum zániku:Disbanded:04.10.1968Nástupce:Successor:--Nadřízené velitelství:Higher Command:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?Dislokace:Deployed:01.07.1959-DD.MM.RRRR Yeovil, RNAS Yeovilton DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?13.10.1959-23.10.1959 -, HMS Victorious (R 38) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?03.03.1960-30.09.1960 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?21.10.1960-18.12.1960 -, HMS Victorious (R 38) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?21.01.1961-08.12.1961 -, HMS Victorious (R 38) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?09.02.1962-30.03.1962 -, HMS Victorious (R 38) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?18.05.1962-01.10.1962 -, HMS Hermes (R 12) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?13.11.1962-11.09.1963 -, HMS Hermes (R 12) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?27.09.1963-21.10.1963 -, HMS Hermes (R 12) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?21.12.1963-19.12.1964 -, HMS Centaur (R 06) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?08.04.1965-27.07.1965 -, HMS Centaur (R 06) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?24.09.1966-20.10.1966 -, HMS Hermes (R 12) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?08.11.1966-30.11.1966 -, HMS Hermes (R 12) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?18.01.1967-29.09.1967 -, HMS Hermes (R 12) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?01.11.1967-18.02.1968 -, HMS Hermes (R 12) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ? DD.MM.RRRR-04.10.1968 Yeovil, RNAS Yeovilton Velitel:Commander:04.07.1959-18.04.1960 Petrie, W. H. J. (Lieutenant-Commander)18.04.1960-01.06.1961 Hamilton, D. M. A. H. (Lieutenant-Commander)01.06.1961-08.04.1963 Gray, Alan (Lieutenant-Commander)08.04.1963-17.08.1964 Blake, I. F. (Lieutenant-Commander)17.08.1964-24.08.1964 Trounsen, E. J. (Lieutenant-Commander)24.08.1964-08.11.1965 Young, B. G. (Lieutenant-Commander)08.11.1965-19.05.1967 Anderson, J. N. S. (Lieutenant-Commander)19.05.1967-04.10.1968 Idiens, S. (Lieutenant-Commander)Výzbroj:Armament:01.07.1959-DD.12.1965 De Havilland D.H.110 Sea Vixen FAW.1DD.12.1965-04.10.1968 De Havilland D.H.110 Sea Vixen FAW.2Poznámka:Note:--Zdroje:Sources:www.wings-aviation.chen.wikipedia.org

Čas načtení: 2025-05-28 16:59:04

746. námořní letecká peruť [1942-1946]

Autor: FiBe Datum: 28.05.2025 16:59:04 Název:Name:746. námořní letecká peruť746 Naval Air SquadronOriginální název:Original Name:No. 746 Naval Air Squadron FAADatum vzniku:Raised/Formed:23.11.1942Předchůdce:Predecessor:--Datum zániku:Disbanded:30.01.1946Nástupce:Successor:--Nadřízené velitelství:Higher Command:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?Dislokace:Deployed: 23.11.1942-03.04.1944 Lee-on-Solent, RNAS Lee-on-Solent 03.04.1944-01.10.1944 Wittering, RAF Wittering 01.10.1944-05.01.1945 Ford, RNAS Ford 05.01.1945-12.01.1945 -, HMS Smiter (D 55) 12.01.1945-25.01.1945 Ford, RNAS Ford 25.01.1945-26.01.1945 -, HMS Ravager (D 70) 26.01.1945-17.02.1945 Ford, RNAS Ford 17.02.1945-23.02.1945 -, HMS Premier (D 23) 23.02.1945-14.03.1945 Ford, RNAS Ford 14.03.1945-30.03.1945 -, HMS Searcher (D 40) 30.03.1945-12.04.1945 Ford, RNAS Ford 12.04.1945-13.04.1945 -, HMS Premier (D 23) 13.04.1945-05.04.1945 Ford, RNAS Ford 05.04.1945-13.04.1945 -, HMS Searcher (D 40) 13.04.1945-14.09.1945 Ford, RNAS Ford 14.09.1945-30.01.1946 West Raynham, RAF West Raynham Velitel:Commander: 23.11.1942-30.03.1945 Harris, L. A. - Royal Marine MAJ ( )30.03.1945-30.01.1946 Davies, G. L. (Lieutenant-Commander)Výzbroj:Armament: 23.11.1942-DD.MM.1943 Fairey Fulmar NF Mk.II23.11.1942-DD.MM.1943 Fairey Fulmar TT Mk.II23.11.1942-DD.04.1944 Percival Proctor Mk.IADD.05.1943-30.01.1946 Fairey Fulmar NF Mk.IDD.02.1944-30.01.1946 Fairey Fulmar NF Mk.IIDD.04.1944-DD.11.1945 Stinson Reliant Mk.IDD.02.1945-30.01.1946 Grumman Hellcat NF Mk.IIDD.12.1945-DD.MM.RRRR Supermarine Seafire Mk.XVIIPoznámka:Note:- také známa jako:-- "Naval Night Fighter Interception Unit" (1942-1945)-- "Naval Night Fighter Development Squadron" (1945-1946)- also known as:-- "Naval Night Fighter Interception Unit" (1942-1945)-- "Naval Night Fighter Development Squadron" (1945-1946)Zdroje:Sources:www.wings-aviation.chen.wikipedia.org

Čas načtení: 2025-06-08 22:14:56

Palmers Shipbuilding and Iron Co. Ltd. [1865-1933]

Autor: Aubi Datum: 08.06.2025 22:14:56 Název:Name: Palmers Shipbuilding & Iron Co. Ltd. Palmers Shipbuilding & Iron Co. Ltd. Originální název:Original Name: Palmers Shipbuilding & Iron Co. Ltd.Historie názvů:History of Names: DD.MM.1852-DD.MM.1865 Palmer Brothers & Co.DD.MM.1865-DD.MM.1933 Palmers Shipbuilding & Iron Co. Ltd. DD.MM.1852-DD.MM.1865 Palmer Brothers & Co.DD.MM.1865-DD.MM.1933 Palmers Shipbuilding & Iron Co. Ltd.Obory výroby:Production Subjects:loděniceshipyardSídlo hlavního závodu:Headquarters:DD.MM.1852-DD.MM.1933 Jarrow / DD.MM.1852-DD.MM.1933 Jarrow / Názvy a sídla poboček:Subsidiary Name and Location:DD.MM.1860-DD.MM.1912 Howden-on-Tyne / DD.MM.1860-DD.MM.1900 Willington/North Tyneside / DD.MM.1911-DD.MM.1931 Hebburn / DD.MM.1860-DD.MM.1912 Howden-on-Tyne / DD.MM.1860-DD.MM.1900 Willington/North Tyneside / DD.MM.1911-DD.MM.1931 Hebburn / Vznik:Founded:DD.MM.1852 DD.MM.1852 Zánik:Cancelled:DD.MM.1933 DD.MM.1933 Produkty:Products: DD.MM.1856-DD.MM.1856 HMS TerrorDD.MM.1861-DD.MM.1861 HMS DefenceDD.MM.1868-DD.MM.1868 HMVS CerberusDD.MM.1870-DD.MM.1870 HMS SwiftsureDD.MM.1870-DD.MM.1870 HMS TriumphDD.MM.1871-DD.MM.1871 HMS GorgonDD.MM.1876-DD.MM.1876 HMS MedinaDD.MM.1876-DD.MM.1876 HMS MedwayDD.MM.1876-DD.MM.1876 HMS SabrinaDD.MM.1876-DD.MM.1876 HMS SpeyDD.MM.1876-DD.MM.1876 HMS TayDD.MM.1876-DD.MM.1876 HMS TeesDD.MM.1877-DD.MM.1877 HMS DeeDD.MM.1877-DD.MM.1877 HMS DonDD.MM.1877-DD.MM.1877 HMS EskDD.MM.1877-DD.MM.1877 HMS SlaneyDD.MM.1877-DD.MM.1877 HMS TrentDD.MM.1877-DD.MM.1877 HMS TweedDD.MM.1889-DD.MM.1889 SMS PlanetDD.MM.1895-DD.MM.1895 HMS LightningDD.MM.1895-DD.MM.1895 HMS PorcupineDD.MM.1896-DD.MM.1896 HMS ChamoisDD.MM.1896-DD.MM.1896 HMS ChamoisDD.MM.1896-DD.MM.1896 HMS CraneDD.MM.1896-DD.MM.1896 HMS StarDD.MM.1896-DD.MM.1896 HMS WhitingDD.MM.1897-DD.MM.1897 HMS FawnDD.MM.1897-DD.MM.1897 HMS FlirtDD.MM.1897-DD.MM.1897 HMS Flying FishDD.MM.1899-DD.MM.1899 HMS PeterelDD.MM.1899-DD.MM.1899 HMS SpitefulDD.MM.1900-DD.MM.1900 HMS KangarooDD.MM.1900-DD.MM.1900 HMS MyrmidonDD.MM.1900-DD.MM.1900 HMS SyrenDD.MM.1901-DD.MM.1901 HMS RussellDD.MM.1903-DD.MM.1903 HMS CherwellDD.MM.1903-DD.MM.1903 HMS DeeDD.MM.1903-DD.MM.1903 HMS ErneDD.MM.1903-DD.MM.1903 HMS ExeDD.MM.1903-DD.MM.1903 HMS EttrickDD.MM.1904-DD.MM.1904 HMS RotherDD.MM.1904-DD.MM.1904 HMS UreDD.MM.1905-DD.MM.1905 HMS SwaleDD.MM.1905-DD.MM.1905 HMS WearDD.MM.1906-DD.MM.1906 HMS Lord NelsonDD.MM.1910-DD.MM.1910 HMS HerculesDD.MM.1912-DD.MM.1912 HMS Queen MaryDD.MM.1915-DD.MM.1915 HMS ResolutionDD.MM.1915-DD.MM.1915 HMS General WolfeDD.MM.1915-DD.MM.1915 HMS Marshal NeyDD.MM.1915-DD.MM.1915 HMS Marshal SoultDD.MM.1918-DD.MM.1918 HMS DauntlessDD.MM.1918-DD.MM.1918 HMS WryneckDD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR HMAS WaterhenDD.MM.1928-DD.MM.1928 HMS YorkDD.MM.1930-DD.MM.1930 HMS BrazenDD.MM.1930-DD.MM.1930 HMS BoreasDD.MM.1932-DD.MM.1932 HMS DianaDD.MM.1932-DD.MM.1932 HMS DuchessDD.MM.1932-DD.MM.1932 HMCS MargareePoznámka:Note:--Zdroje:Sources:www.gracesguide.co.ukhttps://www.tynebuiltships.co.uk/Palmer2.htmlhttps://www.tynebuiltships.co.uk/Palmer2WQ.htmlhttps://www.tynebuiltships.co.uk/PalmerHeb.htmlhttps://www.tynebuiltships.co.uk/Palmer1.htmlen.wikipedia.org

Čas načtení: 2024-06-07 17:18:12

Škoda bude součástí závodů Formule 1

Formule 1 je královnou motorsportu. Závodů se účastní i tovární týmy, takže by účast škodovky zase tak výjimečná nebyla, ale česká značka se závodů F1 nebude účastnit v rámci závodu, nýbrž v rámci dopravy. A to už za necelý měsíc při Velké ceně Velké Británie na okruhu Silverstone. Velká cena Velké Británie (přesněji řečeno Formula […]

Čas načtení: 2025-01-16 14:54:08

894. námořní letecká peruť [1957-1960]

Autor: FiBe Datum: 16.01.2025 14:54:08 Název:Name:894. námořní letecká peruť894 Naval Air SquadronOriginální název:Original Name:No. 894 Naval Air Squadron FAADatum vzniku:Raised/Formed:14.01.1957Předchůdce:Predecessor:--Datum zániku:Disbanded:17.11.1960Nástupce:Successor:--Nadřízené velitelství:Higher Command:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?Dislokace:Deployed:14.01.1957-DD.MM.RRRR Iltom, RNAS Merryfield DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?05.08.1957-30.08.1957 -, HMS Eagle (R 05) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?10.09.1957-30.09.1957 -, HMS Eagle (R 05) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?10.10.1957-02.11.1957 -, HMS Eagle (R 05) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?14.11.1957-27.11.1957 -, HMS Eagle (R 05) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?28.01.1958-31.03.1958 -, HMS Eagle (R 05) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?20.05.1958-02.12.1958 -, HMS Eagle (R 05) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?14.01.1959-23.03.1959 -, HMS Eagle (R 05) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?13.04.1959-29.04.1959 -, HMS Eagle (R 05) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?09.06.1959-22.06.1959 -, HMS Victorious (R 38) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?30.06.1959-09.08.1959 -, HMS Victorious (R 38) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?05.02.1960-17.11.1960 -, HMS Albion (R 07) DD.MM.RRRR-17.11.1960 Yeovil, RNAS Yeovilton Velitel:Commander:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ? (Lieutenant-Commander)Výzbroj:Armament:14.01.1957-DD.03.1957 De Havilland D.H.112 Sea Venom FAW.21DD.03.1957-17.11.1960 De Havilland D.H.112 Sea Venom FAW.22Poznámka:Note:--Zdroje:Sources:www.wings-aviation.chen.wikipedia.org

Čas načtení: 2025-01-31 14:49:19

804. námořní letecká peruť [1939-1944]

Autor: FiBe Datum: 31.01.2025 14:49:19 Název:Name:804. námořní letecká peruť804 Naval Air SquadronOriginální název:Original Name:No. 804 Naval Air Squadron FAADatum vzniku:Raised/Formed:30.11.1939Předchůdce:Predecessor:--Datum zániku:Disbanded:18.06.1944Nástupce:Successor:--Nadřízené velitelství:Higher Command:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?Dislokace:Deployed:30.11.1939-DD.MM.RRRR Kirkwall, RNAS Hatston DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?DD.MM.1940-DD.MM.1940 -, HMS Furious (47) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?DD.MM.1941-DD.MM.1941 -, HMS Eagle (94) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?DD.MM.1941-DD.MM.1941 -, HMS Argus (I 49) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?DD.MM.1942-DD.MM.1942 -, HMS Eagle (94) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?DD.MM.1942-DD.MM.1942 -, HMS Argus (I 49) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?DD.MM.1942-DD.MM.1942 -, HMS Dasher (D 37) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?DD.MM.1942-DD.MM.1942 -, HMS Furious (47) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?DD.MM.1943-DD.MM.1943 -, HMS Dasher (D 37) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?DD.MM.1943-DD.MM.1943 -, HMS Emperor (D 98) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?DD.MM.1943-DD.MM.1943 -, HMS Ravager (D 70) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?DD.MM.1944-DD.MM.1944 -, HMS Emperor (D 98) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?DD.MM.1944-DD.MM.1944 -, HMS Engadine DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?Velitel:Commander:30.11.1939-11.12.1939 Partridge, R. T. (Captain)11.12.1939-18.11.1940 Cockburn, J. C. (Lieutenant-Commander)18.11.1940-05.03.1941 Kendall, B. H. M. (Lieutenant-Commander)05.03.1941-09.02.1942 Havers, P. H. (Lieutenant-Commander)09.02.1942-18.10.1942 Marsh, A. E. (Captain)18.10.1942-13.07.1943 Sewell, A. J. (Lieutenant-Commander)13.07.1943-29.07.1943 Oaks, O. R. - LT Royal Marine ( )29.07.1943-10.08.1943 Hedges, J. W. (Lieutenant-Commander)10.08.1943-18.06.1944 Orr, S. G. (Lieutenant-Commander)Výzbroj:Armament:30.11.1939-DD.01.1941 Gloster Sea GladiatorDD.07.1940-DD.MM.1941 Brewster Buffalo Mk.IDD.09.1940-DD.03.1941 Grumman Martlet Mk.IDD.12.1940-DD.03.1941 Miles M.11A Whitney StraightDD.02.1941-DD.09.1941 Hawker Sea Hurricane Mk.IADD.02.1941-DD.09.1941 Hawker Sea Hurricane Mk.IBDD.02.1941-DD.05.1942 Fairey Fulmar Mk.IDD.09.1941-DD.10.1942 Hawker Sea Hurricane Mk.IIBDD.10.1942-DD.06.1943 Hawker Sea Hurricane Mk.IICDD.08.1943-18.06.1944 Grumman Hellcat Mk.IPoznámka:Note:- včleněna do 800. námořní letecké perutě- merged into 800 Naval Air SquadronZdroje:Sources:www.wings-aviation.chen.wikipedia.org

Čas načtení: 2025-05-27 13:56:08

757. námořní letecká peruť [1943-1946]

Autor: FiBe Datum: 27.05.2025 13:56:08 Název:Name:757. námořní letecká peruť757 Naval Air SquadronOriginální název:Original Name:No. 757 Naval Air Squadron FAADatum vzniku:Raised/Formed:02.10.1943Předchůdce:Predecessor:--Datum zániku:Disbanded:29.01.1946Nástupce:Successor:--Nadřízené velitelství:Higher Command:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?Dislokace:Deployed:02.10.1943-05.11.1945 Puttalam, RNAS Puttalam / 05.11.1944-06.11.1944 -, HMS Battler (D 18) 06.11.1944-14.04.1945 Puttalam, RNAS Puttalam / 14.04.1945-20.04.1945 -, HMS Stalker (D 91) 20.04.1945-29.06.1945 Puttalam, RNAS Puttalam / 29.06.1945-30.06.1945 -, HMS Hunter (D 80) 30.06.1945-09.07.1945 Puttalam, RNAS Puttalam / 09.07.1945-14.07.1945 -, HMS Begum (D 38) 14.07.1945-15.07.1945 Puttalam, RNAS Puttalam / 15.07.1945-15.08.1945 Tambaram, RNAS Tambaram / 15.08.1945-21.08.1945 -, HMS Atheling (D 51) 21.08.1945-19.08.1945 Tambaram, RNAS Tambaram / 19.08.1945-25.08.1945 -, HMS Begum (D 38) 25.08.1945-08.11.1945 Tambaram, RNAS Tambaram / 08.11.1945-08.11.1945 -, HMS Begum (D 38) 08.11.1945-12.11.1945 Tambaram, RNAS Tambaram / 12.11.1945-29.01.1946 Kalutara, RNAS Katukurunda / Velitel:Commander:02.10.1943-18.06.1945 Parrish, G. W. (Lieutenant-Commander)18.06.1945-01.08.1945 Durrant, R. W. - New Zealand LCDR ( )01.08.1945-24.11.1945 Wright, J. C. S. (Lieutenant)24.11.1945-29.01.1946 Barring, F. W. (Lieutenant-Commander)Výzbroj:Armament:02.10.1943-29.01.1946 North American Harvard IIA02.10.1943-29.01.1946 North American Harvard IIBDD.12.1943-29.01.1946 Vought Corsair Mk IIDD.12.1943-29.01.1946 Vought Corsair Mk IIIDD.12.1943-29.01.1946 Vought Corsair Mk IVDD.04.1944-DD.05.1945 Grumman Wildcat Mk VDD.04.1944-DD.05.1945 Grumman Wildcat Mk VIDD.06.1944-29.01.1946 Supermarine Seafire L Mk IIcDD.06.1944-29.01.1946 Supermarine Seafire F Mk IIIDD.07.1944-29.01.1946 Grumman Hellcat F. Mk. IDD.07.1944-29.01.1946 Grumman Hellcat F. Mk. IIPoznámka:Note:- také známá jako "Fighter Pool Squadron & Operational Training Unit"- also known as "Fighter Pool Squadron & Operational Training Unit"Zdroje:Sources:http://www.wings-aviation.ch/32-FAA/4-Sqn/757.htmen.wikipedia.org

Čas načtení: 2020-06-22 11:36:34

Vladimír Putin: Skutečné ponaučení ze 75. výročí druhé světové války

Ruský prezident Vladimír Putin napsal článek o událostech 2. světové války pro americký časopis National Interest. Zveřejňujeme jej v plném znění. Uběhlo 75 let od konce Velké vlastenecké války. Za tyto roky vyrostlo hned několik generací. Změnila se politická mapa planety. Neexistuje již Sovětský svaz, který grandiózně a drtivě vyhrál nad nacismem a zachránil celý svět. I samotné události této války jsou i pro její účastníky v dávné minulosti. Ale proč se v Rusku 9. květen slaví jako hlavní svátek, ale 22. června jakoby život umírá a v krku máme hroudu? Hodnoty ruské společnosti Říká se, že válka zanechala hlubokou stopu v historii každé rodiny. Pod těmito slovy jsou osudy miliony lidí, jejich utrpení a bolest ze ztrát rodin. Hrdost, pravda a vzpomínka. Pro mé rodiče byla válka velkým utrpením při blokádě Leningradu, kde zemřel můj dvouletý bratr Víťa a kde zázrakem přežila má matka. Otec odešel dobrovolně na frontu bránit své rodné město, zachoval se stejně jako miliony sovětských občanů. Bojoval na Něvském pětníku, byl těžce zraněn. A čím jsou tato léta vzdálenější, tím víc si chci s rodiči promluvit a zjistit podrobnosti o válečném období v jejich životě. Ale už není možné se na nic zeptat, proto v srdci posvátně uchovávám rozhovory s otcem a mámou na toto téma, jejich emoce. Pro mě a mé vrstevníky je důležité, aby naše děti, vnuci a pravnuci chápali, jakou zkouškou a utrpením si museli projít jejich předci. Jak, proč to zvládli a zvítězili? Kde se vzala jejich vskutku železná síla ducha, která překvapovala a uchvacovala celý svět? Ano, oni bránili své domovy, děti, blízké a rodinu. Ale všechny spojovala láska k vlasti. Tento hluboký a osobní pocit je v celé své velikosti odražen v samotné podstatě našeho národa a stal se jedním z určujících v jeho hrdinném a obětavém boji proti nacistům. Často si pokládám otázku, jak se dnešní generace bude chovat, jak se zachová v kritické situaci? Vidím mladé lékaře, zdravotní sestry, absolventy, kteří se dnes vrhají do červené zóny, aby mohli zachránit lidi. Naši vojáci během boje proti mezinárodnímu terorismu na severním Kavkazu a v Sýrii neuhnou ani o krok, jsou to mladí kluci! Mnohým bojovníkům legendární, nesmrtné šesté výsadkové roty bylo 19 až 20 let. Ale všichni ukázali, že si zaslouží stejné uznání jako vojáci, kteří bránili naši vlast ve Velké vlastenecké válce. Proto jsem přesvědčený, že v charakteru národů Ruska je vyplnění svého dluhu, pokud si to okolnosti vyžádají, aniž by se lidé litovali. Obětavost, patriotismus, láska k rodnému domu, ke své rodině, k vlasti. Všechny tyto hodnoty jsou i dnes pro ruskou společnost fundamentální a stěžejní. Na těchto hodnotách v mnohém stojí suverenita naší země. Dnes se u nás objevily nové tradice, které samy vznikly vůlí národu, například Nesmrtelný pluk. Je to pochod naší vděčné vzpomínky, krevního a živého spojení mezi generacemi. Miliony lidí vychází na průvod s fotografiemi svých blízkých, kteří ubránili naši vlast a zadupali nacismus. To znamená, že jejich životy, utrpění a oběti, vítězství, kterou nám předali, nikdy nebudou zapomenuty. Naše odpovědnost před minulostí a budoucností je taková, že nesmíme dopustit, aby se tyto tragédie opakovaly. Proto považuji za svůj dluh, abych vystoupil se článkem o 2. světové válce a Velké vlastenecké válce. Nejednou jsem tuto myšlenku projednával v rozhovorech se světovými lídry, narazil jsem na jejich pochopení. Na konci minulého roku, na summitu lídrů zemí SNS, jsme všichni byli jednotní. Je důležité potomkům předat vzpomínku na to, že vítězství nad nacismem dosáhl především sovětský národ, že v tomto hrdinném boji – na frontě, v týlu, vedle sebe – stáli zástupci všech republik Sovětského svazu. Tehdy jsme s kolegy mluvili o nelehké předválečné době. Tento rozhovor v Evropě i ve světě vyvolal velký ohlas. To znamená, že návrat k lekcím minulosti je skutečně nutný a aktuální. Zároveň se vyhrnulo i mnoho emocí, špatně skrývaných komplexů a hlasitých obvinění. Řada politiků ze zvyku rychle prohlásila, že se Rusko snaží přepsat historii. Zároveň však nedokázali vyvrátit jediný fakt, jediný argument. Bezpochyby je těžké a nemožné vést spory o originálních dokumentech, které mimochodem nejsou uloženy pouze v ruských, ale i v zahraničních archivech. Neefektivní Společnost národů Proto je nutné pokračovat v analýze důvodů, které vedly ke světové válce, přemýšlet o jejích složitých událostech, tragédiích a vítězství, o jejích lekcích pro naše státy a celý svět. A opakuji, že tady je principiálně důležité se opírat pouze o archivní materiály, svědectví současníků a vyloučit jakékoliv ideologické a politické dohady. Ještě jednou připomínám zřejmou věc. Hloubkové důvody 2. světové války v mnohém vyplývají z rozhodnutí přijatých na základě výsledků 1. světové. Versailleská smlouva se pro Německo stala symbolem hluboké nespravedlnosti. Fakticky šlo o okradení státu, který západním zemím musel vyplatit obrovské reparace, které zničily jeho ekonomiku. Vrchní velitel spojeneckých vojsk, francouzský maršál Ferdinand Foch prorocky charakterizoval Versailles: „Není to mír, ale příměří na dvacet let.“ Právě národní ponížení vytvořilo živnou půdu pro radikální a odvetné nálady v Německu. Nacisté zručně hráli na tyto pocity, budovali svoji propagandu a slibovali, že Německo zbaví od „dědictví Versailles“, obnoví jeho sílu. Tím ve skutečnosti tlačili německý národ do nové války. Paradoxně tomu přímo nebo nepřímo pomáhaly západní státy, především Velká Británie a USA. Jejich finanční a průmyslové kruhy zcela aktivně investovaly kapitály do německých fabrik a závodů, které vyráběly produkci vojenského určení. A mezi aristokraty a politickým establishmentem bylo dost přívrženců radikálních, krajně pravicových, nacionalistických hnutí, která získávala sílu nejen v Německu, ale i Evropě. Versailleský „mír“ zrodil početné skryté protiklady a jasné konflikty. Na jejich základě byly volně vítězi 1. světové války vytvořené hranice nových evropských států. Prakticky hned po jejich objevení se na mapě začaly územní spory a vzájemné stížnosti, které se změnily v časované bomby. Jedním z nejdůležitějších výsledků 1. světové války bylo vytvoření Společnosti národů. Do této mezinárodní organizace byly vkládány velké naděje na zajištění dlouhodobého míru, kolektivní bezpečnosti. Byla to progresivní myšlenka, postupná realizace, která by bez nadsázky mohla zabránit opakování hrůz globální války. Ale Společnost národů, ve které dominovaly vítězné velmoci – Velká Británie a Francie, ukázala svoji neefektivitu a jednoduše se utopila v prázdných rozhovorech. Ve Společnosti národů, ani na celém evropském kontinentu nebyly uslyšeny opakované výzvy Sovětského svazu na vytvoření rovnoprávného systému kolektivní bezpečnosti. Zejména šlo o uzavření východoevropského a ticho-oceánského paktu, který by postavil bariéru agresi. Tyto nabídky byly ignorovány. Společnost národů nemohla zabránit ani konfliktům v různých částech světa, jako je útok Itálii na Etiopii, občanská válka ve Španělsku, agrese Japonska proti Číně, anšlus Rakouska. A v případě Mnichovské dohody, které se kromě Hitlera a Mussoliniho účastnili lídři Velké Británie a Francie, s plným souhlasem Společnosti národů, došlo k rozdělení Československa. V této souvislosti poznamenám, že na rozdíl od mnohých vůdců Evropy se Stalin „nezašpinil“ osobní schůzkou s Hitlerem, který byl tehdy v západních kruzích považován za dost důstojného politika, byl vítaným hostem v evropských hlavních městech. Kruté a cynické rozdělení Československa Rozdělení Československa se zároveň s Německem účastnilo i Polsko. Předem a společně rozhodovaly, kdo dostane jaké oblasti československé země. 20. září 1938 velvyslanec Polska v Německu Józef Lipski oznámil polskému ministrovi zahraničí Józefu Beckovi následující ujištění Hitlera: „V případě, že mezi Polskem a Československem na půdě polských zájmů v Těšíně dojde ke konfliktu, Reich se postaví na naší (polskou) stranu.“ Vůdce nacistů dokonce napovídal a radil, aby začátek polských akcí „následoval až po německém obsazení Sudet“. V Polsku si byli vědomi toho, že bez podpory Hitlera by jejich dobyvačné plány byly odsouzeny k neúspěchu. Tady budu citovat zápis rozhovoru německého velvyslance ve Varšavě G. A. Moltkeho s Józefem Beckem z 1. října 1938 o polsko-českých vztazích a pozici SSSR v této otázce. A tohle je tam napsáno: „Pan Beck... vyjádřil velkou vděčnost za loajální podání polských zájmů na Mnichovské konferenci a také za upřímnost vztahů během českého konfliktu. Vláda a veřejnost (Polska) náležitě oceňují pozici führera a reichskanzlera.“ Rozdělení Československa bylo kruté a cynické. Mnichov zbořil dokonce ty formální křehké garance, které na kontinentu zůstávaly, ukázal, že vzájemné dohody nic nestojí. Právě Mnichovská dohoda posloužila jako ten spouštěč, po kterém velká válka v Evropě byla nevyhnutelná. Dnes by evropští politici, především polské vedení, chtěli „zamlčet“ Mnichov. Proč? Nejen proto, že jejich strany tehdy zradily své závazky, podpořily Mnichovskou dohodu a některé se dokonce účastnily rozdělování kořisti, ale i proto, že je trochu nepohodlné vzpomínat, že v těchto dramatických dnech roku 1938 se za Československo postavil pouze SSSR. Sovětský svaz se na základě svých mezinárodních závazků, včetně dohod s Francií a Československem, pokusil zabránit tragédii. Polsko sledovalo své zájmy a všemi silami bránilo vytvoření systému kolektivní bezpečnosti v Evropě. Polský ministr zahraničí Jozéf Beck o tom 19. září 1938 přímo psal již zmíněnému velvyslanci Józefu Lipskému před jeho schůzkou s Hitlerem: „V průběhu loňského roku polská vláda čtyřikrát odmítla nabídku na připojení k mezinárodnímu zásahu na ochranu Československa.“ Británie a také Francie, která tehdy byla hlavním spojencem Čechů a Slováků, se vzdaly svých záruk a tuto východoevropskou zemi nechaly roztrhat. Nejen, že ji nechaly napospas, ale také šlo o snahu poslat nacisty na východ, kde se Německo a Sovětský svaz musely střetnout a zlikvidovat se. Právě v tom spočívala západní politika „míru“. A nejen vůči třetí říši, ale i vůči dalším účastníkům takzvaného paktu proti Kominterně – fašistické Itálii a militantnímu Japonsku. Její kulminací na Dálném východě byla anglo-japonská dohoda z léta roku 1939, díky které Tokio mělo v Číně volnou ruku. Vedoucí evropské velmoci nechtěly přiznávat, jaké smrtelné nebezpečí pro celý svět vychází z Německa a jeho spojenců, počítaly s tím, že se jich válka nebude týkat. Mnichovská dohoda Sovětskému svazu ukázala, že západní země budou řešit bezpečnostní otázky bez jeho zájmu a při vhodných okolnostech mohou založit protisovětskou frontu. Smlouva o neútočení s Německem Zároveň se Sovětský svaz do posledního momentu snažil využít jakoukoliv šanci na vytvoření protihitlerovské koalice, opakuji, že nehledě na pokryteckou pozici zemí Západu. Cestou výzvědných služeb sovětské vedení získávalo podrobné informace o zákulisních anglo‑německých kontaktech z léta roku 1939. Upozorňuji na to, že probíhaly velmi intenzivně, přičemž prakticky zároveň s trojstrannými jednáními zástupců Francie, Velké Británie a SSSR, která byla západními partnery vědomě natahována. V této souvislosti zmíním dokument z britských archivů. Je to instrukce britské vojenské mise, která do Moskvy dorazila v srpnu roku 1939. Přímo se v ní píše, že delegace musí „vést jednání velmi pomalu“, že „vláda Spojeného království není připravena přijmout podrobně popsané závazky, které mohou omezit naši svobodu akcí při jakýchkoliv okolnostech“. Poznamenám, že na rozdíl od Angličanů a Francouzů sovětskou delegaci vedli nejvyšší velitelé Rudé armády, kteří měli všechny potřebné pravomoci k „podepsání vojenské konvence v otázkách organizace vojenské obrany Anglie, Francie a SSSR proti agresi v Evropě". Svou roli v krachu jednání sehrálo Polsko, které nechtělo žádné závazky vůči sovětské straně. Dokonce pod tlakem západních spojenců polské vedení odmítalo společné akce s Rudou armádou v odporu proti Wehrmachtu. A když vyšel najevo přílet Joachima von Ribbentropa do Moskvy, Józef Beck nepřímo přes francouzské diplomaty informoval sovětskou stranu: „V případě společných akcí proti německé agresi spolupráce mezi Polskem a SSSR, při technických podmínkách, které je potřeba určit, není vyloučena." Zároveň svým kolegům vysvětlil: „Nejsem proti této formulaci pouze za účelem zlehčení taktiky a naše principiální pozice vůči SSSR je konečná a beze změn." V této situaci Sovětský svaz podepsal smlouvu o neútočení s Německem, fakticky to udělal jako poslední ze zemí Evropy. Přičemž na pozadí skutečné hrozby střetu na dvou frontách – s Německem na západu a s Japonskem na východě, kde už probíhaly intenzivní boje na řece Chalchyn gol. Stalin a jeho okolí si zaslouží mnohá spravedlivá obvinění. Pamatujeme si zločiny režimu proti vlastnímu národu, hrůzy masových represí. Opakuji, že sovětské vůdce je možné obviňovat v mnohém, ale ne v absenci chápání charakteru vnějších hrozeb. Viděli, že Sovětský svaz chtějí nechat jeden na jednoho s Německem a jeho spojenci, a jednali s chápáním tohoto reálného nebezpečí, aby získali drahocenný čas na posílení obrany země. Ohledně tehdy uzavřené smlouvy o neútočení je dnes mnoho rozhovorů a výhrad právě na adresu dnešního Ruska. Ano, Rusko je nástupnickým státem SSSR a sovětská doba se všemi jejími trumfy a tragédiemi je nedílnou součástí naše tisícileté historie. Ale také připomínám, že Sovětský svaz právně a morálně zhodnotil takzvaný pakt Ribbentrop-Molotov. V rozhodnutí Nejvyššího sovětu z 24. prosince roku 1989 jsou oficiálně odsouzeny tajné protokoly jako „akt osobní moci", který nijak neodráží „vůli sovětského národu, který nenese vinu na této dohodě". Společně s tím další státy raději nevzpomínají na dohody, na kterých stojí podpisy nacistů a západních politiků. Nemluvě už o právním nebo politickém zhodnocení takové spolupráce, včetně mlčenlivého kompromisního jednání některých evropských činovníků s barbarskými plány nacistů až do jejich přímého ocenění. O čemž svědčí i cynická fráze velvyslance Polska v Německu Józefa Lipského, která zazněla v rozhovoru s Hitlerem 20. září 1938: „Za vyřešení židovské otázky mu my (Poláci) postavíme... krásný památník ve Varšavě." My také nevíme, jestli existovaly nějaké „tajné protokoly“ a přílohy k dohodám řady zemí s nacisty. Nezbývá nám nic jiného, „než věřit slovům“. Zejména dodnes nebyly odtajněny materiály o tajných anglo-německých jednáních. Proto vyzýváme všechny státy, aby aktivizovaly proces otevření svých archivů, publikaci dříve neznámých dokumentů předválečné a válečné doby, jako to v posledních letech dělá Rusko. Jsme tady připraveni k široké spolupráci a společným výzkumným projektům vědců a historiků. Západní spojenci nevyplnily polské naděje Ale vrátíme se k událostem přímo předcházejícím 2. světové válce. Bylo naivní věřit, že Hitler po vyrovnání se s Československem nepředloží další územní nároky. Tentokrát svému nedávnému spoluúčastníku rozdělení Československa – Polsku. Tady mimochodem důvodem posloužilo také dědictví Versailles – osud takzvaného Gdaňského koridoru. Následovala tragédie Polska, která leží na svědomí tehdejšího polského vedení, které bránilo uzavření anglo‑franko‑sovětské vojenské unie a spoléhalo na pomoc západních partnerů, čímž svůj národ vystavili hitlerovské likvidační mašinérii. Německý útok se vyvíjel v souladu s doktrínou blitzkrieg. Nehledě na hrdinný odpor polské armády byla už týden po začátku války, 8. září 1939, německá vojska na přístupových cestách do Varšavy. A vojenské a politické špičky Polska 17. září utekly na území Rumunska a zradily svůj národ, který nadále bojoval proti agresorům. Západní spojenci nevyplnily polské naděje. Po vyhlášení války Německu se francouzská vojska dokázala dostat pouze několik desítek kilometrů na německé území. Vypadalo to pouze jako demonstrace aktivních akcí. Navíc anglo-francouzská Nejvyšší válečná rada, která se poprvé sešla 12. září ve francouzském Abbeville, rozhodla o úplném ukončení útoku kvůli rychlému vývoji situaci v Polsku. Začala nechvalně proslulá „podivná válka“. Evidentní přímá zrada ze strany Francie a Anglie svých závazků vůči Polsku. Později během Norimberského procesu němečtí generálové vysvětlili svůj tak rychlý úspěch na východě, bývalý velitel štábu operativního vedení Nejvyššího hlavního velení Ozbrojených sil Německa, generál Alfred Jodl přiznal: „Pokud jsme ještě v roce 1939 neutrpěli žádnou porážku, tak jen proto, že asi 110 francouzských a anglických divizí stojících během naší války s Polskem na Západě proti 23 německým divizím zůstávalo zcela pasivní." Nechal jsem si z archivů vynést celek materiálů spojených s kontakty SSSR a Německa v dramatických srpnových a zářijových dnech roku 1939. Jak svědčí dokumenty, bod 2 Tajného protokolu k Dohodě o neútočení mezi Německem a SSSR z 23. října 1939 stanovoval, že v případě územní a politické přestavby oblastí, které spadají do složení polského státu, hranice sfér vlivu obou zemí musí „přibližně probíhat po linii řek Narew, Visla a San“. Jinými slovy do sovětské sféry vlivu spadaly nejen území, na kterých převážně žilo ukrajinské a běloruské obyvatelstvo, ale i historické polské země mezi řekami Bug a Visla. O tomto faktu neví zdaleka všichni. Stejně jako o tom, že hned po útoku na Polsko v prvních zářijových dnech roku 1939 Berlín vytrvale a opakovaně vyzýval Moskvu k připojení se do válečných akcí. Sovětské vedení však podobné výzvy ignorovalo a do posledních chvil se nechtělo nechat zatáhnout do dramaticky se vyvíjející situace. Až když bylo zcela jasné, že Velká Británie a Francie svému spojenci nepomůžou a Wehrmacht dokáže rychle okupovat celé Polsko a fakticky se dostat na přístupové cesty k Minsku, bylo rozhodnuto, že ráno 17. září byly jednotky Rudé armády vyslány na takzvané Kresy – dnes jsou to části území Běloruska, Ukrajiny a Litvy. Je zřejmé, že jiné varianty nezbývaly. V opačném případě by se rizika pro Sovětský svaz mnohonásobné zvýšila, protože, opakuji, stará sovětsko‑polská hranice probíhala několik desítek kilometrů od Minsku a nevyhnutelná válka s nacisty by pro zemi začala ve velmi nevýhodných strategických pozicích. A miliony lidí různých národností, včetně Židů, žijících u Brestu a Grodna, Přemyšle, Lvovu a Vilniusu by byly ponechány napospas nacistům a jejich místním přisluhovačům – antisemitům a radikálním‑ nacionalistům. Právě tento fakt, že Sovětský svaz se do poslední možné chvíle snažil vyhnout účasti v začínajícím konfliktu a nechtěl hrát na straně Německa, vedl k tomu, že k reálnému setkání sovětských a německých vojsk došlo mnohem východněji, než byly hranice domluveny v tajném protokolu. Ne po Visle, ale po takzvané Curzonově linii, která již v roce 1919 byla Trojdohodou navržena jako východní hranice Polska. Sovětský svaz se nenechal přemluvit Německem ke společným akcím Jak je známo, podmiňovací způsob se jen těžko používá k již uplynulým událostem. Řeknu jen, že v září 1939 sovětské vedení mělo možnost posunout západní hranice SSSR ještě dále na západ až k Varšavě, ale rozhodlo se to neudělat. Němci navrhli zafixovat nový status quo. 28. září 1939 v Moskvě Joachim von Ribbentrop a Vjačeslav Molotov podepsali Německo-sovětskou smlouvu o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie a také tajný protokol o změně státní hranice, za kterou byla považována demarkační linie, kde de facto stály dvě armády. Na podzim 1939, když řešil své vojenské a strategické obranné úkoly, Sovětský svaz zahájil proces inkorporace Lotyšska, Litvy a Estonska. Jejich vstup do SSSR byl realizován na dohodě při souhlasu zvolených vlád. To odpovídalo normám mezinárodního a státního práva té doby. Navíc Litvě byly v říjnu 1939 vráceny Vilnius a okolní oblasti, které dříve patřily Polsku. Pobaltské státy si ve složení SSSR zachovaly své orgány, jazyk, měly zástupce v sovětských nejvyšších strukturách. Všechny tyto měsíce pokračoval pro cizí oči neviditelný diplomatický a vojensko‑politický boj, práce rozvědky. V Moskvě chápali, že před ní stojí nesmiřitelný a krutý nepřítel a že skrytá válka s nacismem už probíhá. A neexistují žádné základy k tomu, aby oficiální prohlášení a formální nóty těch let sloužily jako důkazy „přátelství" mezi SSSR a Německem. Aktivní obchodní a technické kontakty SSSR neměl pouze s Německem, ale i s jinými státy. Přitom se Hitler několikrát snažil zatáhnout SSSR do souboje proti Velké Británii, ale sovětské vedení tomuto přemlouvání nepodlehlo. Poslední pokus přesvědčit Sovětský svaz ke společným akcím Hitler přijal během návštěvy Molotova do Berlína v listopadu 1940. Ale Molotov přesně vyplnil příkazy Stalina a omezil se pouze na rozhovory o myšlence Němců ohledně připojení SSSR k Paktu tří – unie Německa, Itálie a Japonska, který byl podepsán v září 1940 a byl zaměřen proti Velké Británii a USA. Ne náhodou již 17. listopadu Molotov instruoval sovětského zplnomocněného představitele v Londýně Ivana Majského: „K vaší orientaci... Žádná smlouva v Berlíně podepsána nebyla a ani se to nepředpokládalo. V Berlíně se všechno omezilo... výměnou názorů... Němci a Japonci by nás zřejmě chtěli postrčit k Perskému zálivu a Indii. Upustili jsme od projednávání této otázky, protože takové rady ze strany Německa považujeme za nemístné.“ A 25. listopadu sovětské vedení tady zcela postavilo tečku. Oficiálně Berlínu navrhlo pro nacisty nepřijatelné podmínky, včetně vyvedení německých vojsk z Finska, smlouvu o vzájemné pomoci mezi SSSR a Bulharskem a řadu jiných, tím zároveň vědomě vyloučilo jakékoliv možnosti připojení k Paktu tří. Tato pozice definitivně upevnila führera v jeho záměru rozpoutat válku proti SSSR. A už v prosinci Hitler zavrhl všechna varování svých stratégů o katastrofickém nebezpečí války na dvou frontách a schválil plán operace Barbarossa. Udělal to, když chápal, že právě Sovětský svaz je hlavní silou, která mu stojí na cestě v Evropě, a nadcházející střet na východě rozhodne o výsledku světové války. A nepochyboval o tom, že pochod na Moskvu bude rychlý a úspěšný. Chtěl bych speciálně poznamenat, že západní státy tehdy fakticky souhlasily se sovětskými akcemi, přiznaly snahu Sovětského svazu o zajištění své bezpečnosti. Ještě 1. října 1939 tehdejší bývalý velitel britské admirality Winston Churchill ve vystoupení v rádiu řekl: „Rusko provádí studenou politiku vlastních zájmů... Pro ochranu Ruska před nacistický nebezpečím bylo nutné, aby ruské armády stály na této linii (nové západní hranici).“ 4. října 1939 ve Sněmovně lordů britský ministr zahraničí Edward Wood, 1. hrabě z Halifaxu, oznámil: „...Musíme připomenout, že akce sovětské vlády spočívaly v přesunu hranice do té linie, která byla doporučena během Versailleské konference lordem Georgem Curzonem... Pouze přivádím historická fakta a předpokládám, že jsou nepopiratelná.“ Známý britský a politický státní činovník David Lloyd George zdůrazňoval: „Ruské armády obsadily území, která nejsou polská a která byla silou obsazena Polskem po 1. světové válce... Bylo by zločinným šílenstvím postavit ruský posun na jednu desku s posunem Němců.“ A v neformálních rozhovorech se sovětským zplnomocněncem Ivanem Majským angličtí vysoce postavení politici a diplomaté mluvili otevřeněji. Náměstek ministra zahraničí Velké Británie Rab Butler 17. října 1939 uvedl: „...V anglických vládních kruzích si myslí, že se nedá mluvit o návratu západní Ukrajiny a Běloruska Polsku. Pokud by se podařilo vytvořit etnografické Polsko skromných rozměrů se zárukou nejen SSSR a Německa, ale také Anglie a Francie, tak by to britská vláda považovala za zcela uspokojivé.“ 27. října 1939 hlavní poradce Nevilla Chamberlaina Harold Wilson řekl: „Polsko musí... být obnoveno jako samostatný stát na své etnografické základně, ale bez západní Ukrajiny a Běloruska.“ Stojí za zmínku, že během těchto rozhovorů byla sondována půda ke zlepšení sovětsko-britských vztahů. Tyto kontakty v mnohém položily základ budoucího spojenectví a protihitlerovské koalice. Mezi národními prozíravými politiky vyčníval Winston Churchill, který nehledě na známou antipatii k SSSR i dříve vystupoval za spolupráci s ním. Ještě v květnu 1939 v Dolní sněmovně Spojeného království oznámil: „Ocitneme se ve smrtelném nebezpečí, pokud nedokážeme vytvořit velký svaz proti agresi. Bylo by největší hloupostí, pokud bychom zamítli přirozenou spolupráci se sovětským Ruskem.“ A již po začátku bojových akcí v Evropě – na schůzce s Ivanem Majským 6. října 1939 – důvěrně řekl: „...Mezi Velkou Británií a SSSR nejsou žádné velké rozpory, čímž nejsou důvody k napjatým a nevyhovujícím vztahům. Britská vláda... by chtěla rozvíjet... obchodní vztahy. Byla by připravená také projednat všelijaká další opatření, která mohou napomoci zlepšení vzájemných vztahů.“ Posmívání se a výsměch paměti je podlost Druhá světová válka nezačala náhle, nezačala nečekaně. Ani agrese Německa proti Polsku nebyla náhlá. Byla výsledkem mnohých tendencí a faktorů v mírové politice té doby. Všechny předválečné události se spojily do jednoho nešťastného řetězu. Ale bezpochyby největší tragédii v historii lidstva podnítily státní egoismus, zbabělost, podpora sílícího agresora, nepřipravenost politických elit a hledání kompromisu. Proto není spravedlivé tvrdit, že dvoudenní návštěva Moskvy nacistického ministra zahraničí Ribbentropa je hlavním důvodem vypuknutí 2. světové války. Všechny přední státy v různých stupních nesou svůj podíl viny za její začátek. Každá páchala nenapravitelné chyby, sebevědomě předpokládala, že je možné obelstít ostatní, zajistit si jednostranné výhody nebo zůstat stranou od blížící se světové bídy. A za takovou krátkozrakost, za odmítnutí vytvoření systému kolektivní bezpečnosti musely platit miliony životů, kolosálními ztrátami. Píšu o tom bez nejmenší snahy převzít roli soudce, někoho obvinit nebo zprostit viny, nebo vyvolat nový kolotoč mezinárodního informačního boje na historickém bojišti, který proti sobě může postavit státy a národy. Myslím si, že hledáním promyšlených hodnocení minulých událostí by se měla zabývat akademická věda v širokém zastoupení uznávaných vědců z různých zemí. Všichni potřebujeme pravdu a objektivitu. Ze své strany jsem vždy vyzýval a vyzývám kolegy ke klidnému, otevřenému a důvěrnému dialogu, k sebekritickému a nezaujatému pohledu na společnou minulost. Takový přístup umožní nezopakování tehdy spáchaných chyb a zajistí mírový a úspěšný rozvoj na dlouhé roky dopředu. Ale mnozí naši partneři zatím nejsou připraveni na společnou práci. Naopak sledují své cíle, zvyšují proti naší zemi počet a měřítka informačních útoků, chtějí nás donutit k omluvám a pocitu viny, přijímají zcela pokrytecké politizované deklarace. Například 19. září 2019 Evropským parlamentem schválená rezoluce O důležitosti evropské paměti pro budoucnost Evropy přímo obvinila SSSR společně s nacistickým Německem z rozpoutání 2. světové války. Samozřejmě žádné zmínky o Mnichovu neobsahuje. Myslím si, že podobné „papíry", nemohu tuto rezoluci nazvat dokumentem, při jasné kalkulaci skandálu nesou nebezpečné a reálné hrozby. Vždyť rezoluci přijal zcela vážený orgán. A co ukázal? Ačkoliv je to smutné, záměrnou politiku na zničení poválečného světa, jehož vytvoření bylo dílem cti a odpovědnosti zemí, jejichž řada představitelů dnes hlasovalo pro tuto lživou deklaraci. A tímto způsobem sáhli na závěry Norimberského procesu, na úsilí světového společenství, které po vítězném roce 1945 vytvořilo univerzální mezinárodní instituty. V této souvislosti připomínám samotný proces evropské integrace, během které byly vytvořeny odpovídající struktury, včetně Evropského parlamentu. Tento proces byl možný jen díky lekcím z minulosti a jejich jasného právního a politického vyhodnocení. A ti, kteří ohrožují a zpochybňují tuto schodu, ničí základy celé poválečné Evropy. Kromě hrozby pro fundamentální principy světového pořádku je tady i morální a mravní strana. Posmívání se a výsměch paměti je podlost. Podlost bývá úmyslnou, pokryteckou, zcela vědomou, když v prohlášeních ohledně 75. výročí konce 2. světové války jsou vyjmenovávány všichni účastníci protihitlerovské koalice kromě SSSR. Podlost bývá zbabělou, když ničí památníky postavené na počest bojovníků proti nacismu a ostudné akce odůvodňují lživými slogany boje s nepohodlnou ideologií a jakoby okupací. Podlost bývá krutou, když ty, kteří vystupují proti neonacistům a následníkům banderovců, zabíjejí a pálí. Opakuji, podlost se projevuje různě, ale tím nepřestává být odpornou. Zapomínání na poučení z historie se nevyhnutelně promění v těžkou odplatu. Budeme tvrdě bránit pravdu založenou na dokumenty potvrzenými historickými fakty, budeme nadále čestně a nezaujatě mluvit o událostech 2. světové války. Na toto je také zaměřen náš rozsáhlý projekt na vytvoření v Rusku největší kolekce archivních dokumentů, filmových a fotografických historických materiálů z 2. světové války a předválečné doby. Taková práce již probíhá. Mnohé nové, nedávno nalezené, odtajněné materiály jsem použil i při přípravě tohoto článku. A v této souvislosti mohu odpovědně oznámit, že neexistují archivní dokumenty, které by potvrzovaly verzi o snaze SSSR zahájit preventivní válku proti Německu. Ano, sovětské vojenské vedení se drželo doktríny, že v případě agrese bude Rudá armáda rychle klást odpor nepříteli a přejde do protiútoku a povede válku na území protivníka. Ale takové strategické plány vůbec neznamenaly snahy, že by SSSR jako první zaútočil na Německo. Samozřejmě dnes historici mají k dispozici dokumenty válečného plánování, direktivy sovětských a německých štábů. Nakonec víme, jak se vyvíjely události ve skutečnosti. Z výšky těchto vědomostí mnozí diskutují o akcích, chybách, omylech vojensko-politického vedení země. V této souvislosti vám řeknu jedno: společně s obrovským potokem různých dezinformací sovětští lídři dostávali i reálné informace o připravované agresi nacistů. A v předválečných měsících přijali kroky namířené na zvýšení bojové připravenosti země, včetně skryté mobilizace, přemístění jednotek a rezerv z vnitřních okruhů k západním hranicím. Gigantická síla sovětského národa Vojna nebyla nečekaná, čekali ji, připravovali se na ní. Ale útok nacistů byl skutečně nevídaný v historii ničivé síly. 22. června 1941 Sovětský svaz narazil na nejsilnější, mobilizovanou a vycvičenou armádu světa, na kterou pracoval průmyslový, ekonomický a vojenský potenciál prakticky celé Evropy. Tohoto smrtonosného vpádu se neúčastnil pouze wehrmacht, ale také satelity Německa, vojenské kontingenty mnohých států evropského kontinentu. Nejtěžší vojenská porážka roku 1941 postavila zemi na hranici katastrofy. Bojová schopnost a řízení muselo být obnovováno mimořádnými metodami celkové mobilizace, zapojením všech sil státu a národu. Již v létě 1941 pod palbou nepřítele začala evakuace z východu země milionů obyvatel, stovek závodů a výrob. Za krátkou dobu byla v týlu zahájena výroba zbraní a munice, které se na frontu dostávaly již v první válečné zimě, k roku 1943 byly převýšeny výsledky vojenské výroby Německa a jeho spojenců. Za rok a půl sovětský lid dokázal to, co se zdálo nemožné, jak na frontě, tak v týlu. A dodnes je těžké si uvědomit, pochopit a představit, kolik neuvěřitelného úsilí, hrdinství, sebeobětavosti potřebovaly tyto obrovské úspěchy. Proti silné, po zuby ozbrojené, chladnokrevné a dobyvačné mašinérii nacistů se pozvedla gigantická síla sovětského národa, který se spojil ve snaze ochránit rodnou zemi, pomstít se nepříteli, který zničil mírový život, plány a naděje. Samozřejmě v době této strašné a krvavé války některé lidi přepadl strach, beznaděj a zoufalství. Nechyběly zrada a dezerce. Dávaly o sobě dávat znát kruté zlomy z revolucí a občanské války, nihilismus, posměšný vztah k národní historii, tradicím, víře, někteří se snažili lákat bolševiky, především v prvních letech po příchodu k moci. Ale celková nálada sovětských občanů a našich krajanů, kteří se ocitli v zahraničí, byla jiná – ochránit a zachránit vlast. To byl skutečný nezadržitelný závan. Lidé hledali oporu v pravých patriotických hodnotách. Nacističtí „stratégové“ byli přesvědčení, že obrovský mnohonárodnostní stát dokážou lehce dostat pod kontrolu. Počítali s tím, že nečekaná válka, její nemilosrdnost a nesnesitelnost, vyostří vztahy mezi národnostmi a země se rozdělí na části. Hitler přímo prohlašoval: „Naše politika vůči národům, které osídlily široké prostory Ruska, musí spočívat v tom, abychom podněcovali jakoukoliv formu sporů a rozkolu.“ Ale od prvních dnů bylo jasné, že tento plán nacistům nevyšel. Brestskou pevnost do poslední kapky krve bránili vojáci více než 30 národností. V průběhu celé války i ve velkých rozhodujících bitvách, i v obraně každého bojového pole, každého metru rodné země, vidíme příklady takové jednoty. Pro miliony evakuovaných se rodným domovem stalo Povolží a Ural, Sibiř, Dálný východ, republiky Střední Asie a Zakavkazska. Jejich obyvatelé se dělili i tím posledním, podporovali je vším, čím mohli. Družba národů, jejich vzájemná pomoc se pro nepřítele stala opravdovou neporazitelnou pevností. Do rozdrcení nacismu, ať se nyní snaží dokázat cokoliv, hlavní a rozhodující vklad vnesl Sovětský svaz, Rudá armáda. Hrdinové, kteří dokonce bojovali v obklíčení u Bělostoku, Mogilevu, Umaňu a Kyjevu, Vjazmy a Charkovu. Šli do útoku pod Moskvou a u Stalingradu, Sevastopolu a Oděsy, Kurskem a Smolenskem. Osvobozovali Varšavu, Bělehrad, Vídeň a Prahu. Zaútočili na Kaliningrad a Berlín. Hájíme skutečnou, ne uhlazenou nebo „lakovanou“, pravdu o vojně. Tuto národní, lidskou pravdu – surovou, hořkou a nelítostnou – v mnohém nám předali spisovatelé a básníci, kteří si prošli ohněm a peklem fronty. Pro moji, stejně jako pro jiné generace, jejich čestné, hluboké povídky, romány, pronikavá „důstojnická próza“ a básně navždy zanechaly stopu v duši, staly se důvodem úcty k veteránům, kteří pro vítězství udělali všechno, co mohli, vzpomínat na ty, kdo zůstal na bojových polí. Rudá armáda zničila 626 divizí zemí Osy I dnes mnou cloumají jednoduché a velké řádky básně Alexandra Tvardovského Padl jsem u Rže, která je věnována účastníkům krvavé a kruté bitvy Velké vlastenecké války na centrální části sovětsko‑německé fronty. Jen během bitvy o Ržev od října 1941 do března 1943 Rudá armáda ztratila, včetně raněných a zmizelých, 1 342 888 lidí. Nazývám tato shromážděná z archivních zdrojů, strašná, tragická a zdaleka neúplná čísla poprvé, čím vzdává hold paměti hrdinského činu známých i bezejmenných hrdinů, o kterých v poválečných letech z různých důvodů mluvilo nezaslouženě nespravedlivě, nebo se mlčelo úplně. Uvedu ještě jeden dokument. Je jím zpráva Mezinárodní komise pro reparace s Německem v čele s Ivanem Majským, který byl připraven v únoru roku 1945. Mezi úkoly komise patřilo vytvoření formule, podle které poražené Německo mělo nahradit škody vítězným státům. Komise došla k následujícímu závěru: „Množství Německem vložených vojákodnů na sovětské frontě překonává to samé množství na všech ostatních spojeneckých frontách, a to minimálně 10násobně. Sovětská fronta také odebírala čtyři pětiny německých tanků a okolo dvou třetin německých letounů.“ Celkově SSSR vynaložil okolo 75 procent všech vojenských úsilí protihitlerovské koalice. Rudá armáda za roky války zničila 626 divizí zemí Osy, 508 z nich byly německé. Americký prezident Roosevelt ve svém projevu z 28. dubna roku 1942 k americkému národu prohlásil: „Ruská vojska zničila a nadále ničí více živé síly, letounů, tanků a děl našeho společného nepřítele než všechny ostatní národy dohromady.“ Churchill v dopise Stalinovi z 27. září 1944 psal, že „právě ruská armáda vypustila střeva z německé vojenské mašinérie…“ Takové hodnocení rezonovalo po celém světě. Protože v těchto slovech je ta veliká pravda, o které tehdy nikdo nepochyboval. Téměř 27 milionů sovětských občanů zemřelo na frontách, v německém zajetí, zemřely hlady a bombardováním, v ghettech a pecích nacistických lágrů smrti. SSSR ztratil každého sedmého ze svých občanů, Velká Británie jednoho ze 127, USA jednoho z 320 lidí. Bohužel tento počet těžkých a nenahraditelných ztrát Sovětského svazu není konečný. Je před námi mravenčí práce na zjištění jmen a osudů všech zemřelých: vojáků Rudé armády, partyzánů, sabotérů, vojenských zajatců a obětí koncentračních táborů, civilních obyvatel, kteří byli zavražděni agresory. Takový je náš dluh. A zde má zvláštní roli hnutí lidí hledajících padlé, vojenští patrioti a dobrovolníci, projekty jako elektronický seznam informací Paměť národa, který je založen na archivních dokumentech. A, samozřejmě, pro řešení takového velkého humanitárního úkolu je nezbytná mezinárodní spolupráce. K vítězství vedlo úsilí všech občanů a národů, které bojovali se společným nepřítelem. Britská armáda ochránila svoji vlast před útokem, bojovala s nacisty a jejich satelity ve Středozemním moři, v severní Africe. Americká a britská vojska osvobozovala Itálii, otevřela druhou frontu. USA nanesly likvidační údery agresorovi v Tichém oceánu. Pamatujeme si kolosální oběti čínského národa a jeho obrovskou roli v likvidaci japonských militaristů. Nezapomeneme na vojáky „bojující Francie“, kteří nepřiznali hanebnou kapitulaci a pokračovali v boji s nacisty. My budeme vždy vděční za pomoc, kterou poskytovali spojenci, když Rudé armádě poskytovali munici, pohonné hmoty, potraviny a techniku. I ona byla podstatná – okolo sedmi procent z celkových objemů vojenské výroby Sovětského svazu. Heroizace nacistických spolupachatelů je zradou paměti našich otců a dědů Jádro antihitlerovské koalice se začalo vytvářet hned po útoku na Sovětský svaz, kdy ho USA a Velká Británie okamžitě podpořily v boji s hitlerovským Německem. Během Teheránské konference roku 1943 Stalin, Roosevelt a Churchill vytvořili alianci velkých mocností, dohodli se na vypracování koaliční diplomacie, společné strategie v boji proti společné smrtelné hrozbě. Lídrům Velké trojky bylo jasné, že spojení průmyslových zdrojů a vojenských potenciálů SSSR, USA a Velké Británie vytvoří jasnou převahu nad protivníkem. Sovětský svaz v plném rozsahu plnil své povinnosti plynoucí ze spojenectví, vždy podával pomocnou ruku. Velkou operací Bagration v Bělorusku Rudá armáda podpořila výsadek anglo-amerických výsadkářů v Normandii. V lednu roku 1945, poté, co se naši probojovali k řece Odra, Rudá armáda zneškodnila poslední velký útok wehrmachtu na západní frontě, v Ardenách. A tři měsíce po vítězství nad Německem SSSR zcela podle Jaltských dohod vyhlásil válku Japonsku a uštědřil porážku milionové Kuantungské armádě. Ještě v červenci roku 1941 sovětské vedení prohlásilo, že „cílem války proti fašistickým tyranům je nejen likvidace hrozby, která visí nad státem, ale i pomoc všem národům Evropy, které trpěly pod nadvládou německého fašismu“. Uprostřed roku 1944 byl nepřítel vyhnán prakticky z celého území Sovětského svazu. Bylo ovšem nutné ho dorazit v jeho hnízdě. A Rudá armáda začala svoji osvobozující misi v Evropě, zachránila před zničením a zotročením, před hrůzami holokaustu celé národy. Zachránila je za cenu stovek tisíc životů sovětských vojáků. Je také důležité nezapomínat na tu obrovskou materiální pomoc, kterou SSSR poskytoval osvobozeným zemím při odstraňování hrozby hladu, při obnově ekonomiky a infrastruktury. Dělal to tehdy, kdy se na tisících verstách (stará ruská délková míra – pozn. red.) od Brestu do Moskvy a Volhy prostírala pouze spálená země. Například v květnu 1945 rakouská vláda požádala SSSR o pomoc s potravinami, protože „nevěděla, jak nakrmit své obyvatelstvo v následujících sedmi týdnech až do nové sklizně“. Souhlas sovětského vedení poslat jídlo popsal státní kancléř prozatímní vlády Rakouské republiky K. Renner jako „záchranný akt...“, na který „Rakušané nikdy nezapomenou“.  Spojenci společně vytvořili Mezinárodní vojenský tribunál určený k potrestání nacistických politických a válečných zločinců. Jeho rozhodnutí poskytují jasnou právní kvalifikaci takovým zločinům proti lidskosti, jako jsou genocida, etnické a náboženské čistky, antisemitismus a xenofobie. Norimberský tribunál přímo a jednoznačně odsoudil nacistické spolupachatele, různorodé kolaboranty.   Tento hanebný jev měl místo ve všech evropských zemích. Takoví „činitelé“ jako Pétain, Quisling, Vlasov, Bandera, jejich přisluhovači a následovníci, přestože se oblékali do šatů bojovníků za národní nezávislost nebo svobodu od komunismu, jsou zrádci a kati. V nelidskosti často vynikali nad svými pány. Ve snaze se vyšplhat výše ochotně plnili nejhorší úkoly v sestavě zvláštních kárných skupin. Popravy zastřelením v Babím Jaru, Volyňský masakr, spálená Chatyň a akce vyhlazování Židů v Litvě a Lotyšsku jsou dílem jejich krvavých rukou. A dnes zůstává naše pozice nezměněna: trestné činy nacistických spolupachatelů nelze ospravedlnit, nemají promlčecí lhůtu. Proto vyvolává rozpaky to, kdy se v řadě zemí ti, kteří se pošpinili spoluprací s nacisty, najednou přirovnávají k veteránům 2. světové války. Považuji za nepřípustné přirovnávat osvoboditele a okupanty. A heroizaci nacistických spolupachatelů můžu pokládat pouze za zradu paměti našich otců a dědů. Zradu těch ideálů, které spojily národy v boji proti nacismu.   Vůdci SSSR, USA a Velké Británii tehdy bez přehánění čelili historickému úkolu. Stalin, Roosevelt, Churchill zastupovali země s různými ideologiemi, státními ambicemi, zájmy, kulturami, ale prokázali velkou politickou vůli, povznesli se nad rozpory a vášně a upřednostnili skutečné zájmy světa. Výsledkem bylo, že se dokázali dohodnout a dosáhnout řešení, díky čemu zvítězilo celé lidstvo.   Vítězné mocnosti nám zanechaly systém, který se stal kvintesencí intelektuálních a politických hledání několika staletí. Řada konferencí – v Teheránu, Jaltě, San Franciscu, Postupimi – položila základy toho, že svět již 75 let, a to bez ohledu na nejostřejší rozpory, žije bez globální války.  Historický revizionismus, jehož projevy pozorujeme nyní na Západě, a to zejména vůči 2. světové válce a jejím výsledkům, je nebezpečný tím, že hrubě a cynicky zkresluje chápání zásad mírového rozvoje stanovených v roce 1945 na konferencích v Jaltě a San Franciscu. Hlavním historickým úspěchem Jalty a dalších rozhodnutí té doby byla shoda na vytvoření mechanismu, který by vedoucím mocnostem umožnil zůstat v rámci diplomacie při řešení vznikajících se mezi nimi sporů.  Summit Ruska, Číny, Francie, Spojených států a Velké Británie bude hrát důležitou roli Dvacáté století přineslo totální a všestranné světové konflikty, a v roce 1945 do arény vstoupily také jaderné zbraně schopné fyzicky zničit zemi. Jinými slovy se urovnávání sporů silou stalo extrémně nebezpečným. A vítězové 2. světové války tomu rozuměli. Chápali a uvědomovali si svou vlastní odpovědnost vůči lidstvu.  Smutná zkušenost Společnosti národů byla vzata v úvahu v roce 1945. Struktura Rady bezpečnosti OSN byla vypracována tak, aby mírové záruky byly co nejkonkrétnější a nejúčinnější. Tak vznikla instituce stálých členů Rady bezpečnosti a právo veta jako jejich privilegium a odpovědnost.   Co je právo veta v Radě bezpečnosti OSN? Upřímně řečeno, je to jediná rozumná alternativa přímému střetu největších zemí. Je to prohlášení jedné z pěti mocností, že to či ono řešení je pro ni nepřijatelné, je v rozporu s jejími zájmy a ponětími o správném přístupu. A jiné země, i když s tím nesouhlasí, akceptují takovou pozici, jaká je, a vzdávají se pokusů uskutečnit své jednostranné záměry. Tak či onak, ale je třeba hledat kompromisy.  Nové globální vzdorování začalo téměř okamžitě po skončení 2. světové války a občas bylo velmi krutým. Ta skutečnost, že studená válka nepřerostla do třetí světové, prokazatelně potvrdila účinnost dohod uzavřených Velkou trojkou. Pravidla chování sjednaná při zřízení OSN umožnila další minimalizaci rizik a udržení konfrontace pod kontrolou.   Samozřejmě vidíme, že momentálně systém OSN pracuje s napětím, ne tak efektivně, jak by mohl. Avšak svou hlavní funkci OSN nadále plní. Zásady činnosti Rady bezpečnosti OSN jsou jedinečným mechanismem předcházení velké válce nebo globálnímu konfliktu.   Výzvy, které jsou v posledních letech často slyšeny, zrušit právo veta a odmítnut zvláštní příležitosti stálých členů Rady bezpečnosti, jsou ve skutečnosti nezodpovědné. Vždyť, pokud k tomu dojde, Organizace spojených národů se v podstatě promění v tuto Společnost národů – ve shromáždění na prázdné řeči, zbavené pák vlivu na světové procesy; jak to skončilo, je dobře známo. Právě proto vítězné mocnosti přistoupily k vytvoření nového systému světového řádu s největší vážností, aby neopakovaly chyby předchůdců. Vytvoření moderního systému mezinárodních vztahů je jedním z nejdůležitějších výsledků 2. světové války. Ani ty nesmiřitelné rozpory – geopolitické, ideologické, ekonomické – nebrání hledání forem mírového soužití a součinnosti, pokud je k tomu touha a vůle. Dnešní svět neprochází nejklidnějšími časy. Všechno se mění: od globální rovnováhy moci a vlivu do sociálních, hospodářských a technologických základů života společností, států, celých kontinentů. V minulých dobách nebyly tyto změny téměř nikdy bez velkých vojenských konfliktů, bez silového boje za vybudování nové globální hierarchie. Díky moudrosti a prozíravosti politických vůdců spojeneckých mocností se podařilo vytvořit systém, který zabraňuje extrémním projevům takové objektivní a historicky neodmyslitelné pro světový rozvoj rivality.  Naší povinností – všech, kdo přebírají politickou odpovědnost, zejména zástupců vítězných mocností ve 2. světové válce – je zajistit, aby se tento systém zachoval a zdokonaloval se. Dnes, stejně jako v roce 1945, je důležité projevit politickou vůli a společně prodiskutovat budoucnost. Naši kolegové – pánové Si Ťin-pching, Macron, Trump, Johnson – podpořili ruskou iniciativu k uspořádání setkání vůdců pěti jaderných států – stálých členů Rady bezpečnosti. Děkujeme jim za to a očekáváme, že takové osobní setkání se může uskutečnit při nejbližší příležitosti.  Jakou se nám představuje agenda nadcházejícího summitu? Za prvé podle našeho názoru je účelné prodiskutovat kroky k rozvoji kolektivních postupů ve světových záležitostech, upřímně projednat otázky udržování míru, posílení globální a regionální bezpečnosti, kontroly strategických zbraní, společných úsilí v boji proti terorismu, extremismu a dalším aktuálním výzvám a hrozbám.   Samostatným tématem pořadu jednání je situace v globální ekonomice, především překonání hospodářské krize způsobené pandemií koronaviru. Naše země přijímají bezprecedentní opatření na ochranu zdraví a života lidí, na podporu občanů, kteří se ocitli v obtížné životní situaci. Jak však závažné dopady pandemie budou, jak rychle se globální ekonomika dostane z recese – závisí na naší schopnosti pracovat spolu a sladěně jako skuteční partneři. Navíc je nepřijatelné proměňovat ekonomiku v nástroj nátlaku a konfrontace. Mezi požadovaná témata patří ochrana životního prostředí a boj proti změně klimatu, jakož i zajištění bezpečnosti globálního informačního prostoru.  Navržená Ruskem agenda nadcházejícího summitu „pětky“ je nesmírně důležitá a naléhavá jak pro naše země, tak i pro celý svět. A ohledně všech bodu máme konkrétní nápady a iniciativy.  Nelze pochybovat o tom, že summit Ruska, Číny, Francie, Spojených států a Velké Británie bude hrát důležitou roli při hledání společných odpovědí na moderní výzvy a hrozby a prokáže společnou oddanost duchu spojenectví, vysokým humanistickým ideálům a hodnotám, za které otcové a dědové bojovali bok po boku.   S oporou na společnou historickou paměť si můžeme a musíme důvěřovat. To poslouží pevným základem pro úspěšná jednání a společné kroky ve prospěch posílení stability a bezpečnosti na planetě, pro prosperitu a blahobyt všech států. Bez nadsázky je to naše společná povinnost a odpovědnost vůči celému světu, vůči současným i budoucím generacím.   Překlad pořídila redakce Sputniku. Mezititulky jsou dílem redakce Literárních novin. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2025-05-12 17:00:12

794. námořní letecká peruť [1945-1947]

Autor: FiBe Datum: 12.05.2025 17:00:12 Název:Name:794. námořní letecká peruť794 Naval Air SquadronOriginální název:Original Name:No. 794 Naval Air Squadron FAADatum vzniku:Raised/Formed:02.01.1945Předchůdce:Predecessor:--Datum zániku:Disbanded:26.03.1947Nástupce:Successor:--Nadřízené velitelství:Higher Command:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?Dislokace:Deployed:02.01.1945-DD.MM.RRRR St Merryn, RNAS St Merryn DD.MM.RRRR-09.08.1945 ?, ? 09.08.1945-21.05.1946 Eglinton, RNAS Eglinton 21.05.1946-31.05.1946 -, HMS Theseus (R 64) 31.05.1946-13.08.1946 Eglinton, RNAS Eglinton 13.08.1946-01.10.1946 -, HMS Implacable (R 86) 01.10.1946-22.10.1946 Eglinton, RNAS Eglinton 22.10.1946-31.10.1946 -, HMS Implacable (R 86) 31.10.1946-07.11.1946 Eglinton, RNAS Eglinton 07.11.1946-15.11.1946 -, HMS Implacable (R 86) 15.11.1946-13.01.1947 Eglinton, RNAS Eglinton 13.01.1947-DD.MM.RRRR -, HMS Theseus (R 64) DD.MM.RRRR-26.03.1947 Eglinton, RNAS Eglinton Velitel:Commander:02.01.1945-03.07.1945 Appleby, J. L. (Lieutenant-Commander)03.07.1945-11.04.1946 Bird, R. A. (Lieutenant-Commander)11.04.1946-01.08.1946 Dennison, G. (Lieutenant-Commander)01.08.1946-13.11.1946 Lindsay, A. C. (Lieutenant)13.11.1946-26.03.1947 Crosley, R. M. (Lieutenant)Výzbroj:Armament: 02.01.1945-DD.06.1945 Fairey Swordfish Mk.II02.01.1945-DD.11.1945 Grumman Wildcat Mk.IV02.01.1945-DD.11.1945 General Motors Wildcat Mk.VIDD.06.1945-DD.06.1946 North American Harvard Mk.IIBDD.06.1945-DD.06.1946 North American Harvard Mk.IIIDD.06.1945-DD.04.1946 Miles M.25 Martinet TT Mk.I02.01.1945-DD.05.1945 Supermarine Spitfire Mk.VBDD.12.1945-DD.01.1947 Fairey Firefly NF Mk.IDD.02.1945-DD.02.1946 Brewster Corsair Mk.IIIDD.02.1945-DD.02.1946 Vought Corsair Mk.IVDD.06.1946-DD.02.1947 Supermarine Seafire Mk.IIIPoznámka:Note: - také známá jako "School of Air Firing" - also known as "School of Air Firing"Zdroje:Sources:www.wings-aviation.chen.wikipedia.org

Čas načtení: 2025-06-07 13:18:13

VSEL Birkenhead Ltd. [1995- ]

Autor: Aubi Datum: 07.06.2025 13:18:13 Název:Name:VSEL Birkenhead Ltd.VSEL Birkenhead Ltd.Originální název:Original Name:VSEL Birkenhead Ltd.Historie názvů:History of Names:16.12.1953-01.09.1972 Cammell Laird (Shipbuilders and Engineers) Ltd. 01.09.1972-09.05.1995 Cammell Laird Shipbuilders Ltd. 09.05.1995-DD.MM.RRRR VSEL Birkenhead Ltd.16.12.1953-01.09.1972 Cammell Laird (Shipbuilders and Engineers) Ltd. 01.09.1972-09.05.1995 Cammell Laird Shipbuilders Ltd. 09.05.1995-DD.MM.RRRR VSEL Birkenhead Ltd.Obory výroby:Production Subjects:--Sídlo hlavního závodu:Headquarters:16.12.1953-DD.MM.1977 Birkenhead DD.MM.1977-DD.MM.1986 Newcastle upon Tyne DD.MM.1986-DD.MM.1997 Barrow in Furness DD.MM.1997-DD.MM.2000 Stanmore DD.MM.2000-DD.MM.RRRR Farnborough 16.12.1953-DD.MM.1977 Birkenhead DD.MM.1977-DD.MM.1986 Newcastle upon Tyne DD.MM.1986-DD.MM.1997 Barrow in Furness DD.MM.1997-DD.MM.2000 Stanmore DD.MM.2000-DD.MM.RRRR Farnborough Názvy a sídla poboček:Subsidiary Name and Location:DD.MM.1977-DD.MM.199R Birkenhead DD.MM.1977-DD.MM.199R Birkenhead Vznik:Founded:16.12.1953 16.12.1953 Zánik:Cancelled:DD.MM.RRRR DD.MM.RRRR Produkty:Products: DD.MM.1954-DD.MM.1954 HMS WhitbyDD.MM.1955-DD.MM.1955 HMS TenbyDD.MM.1957-DD.MM.1957 HMS GrampusDD.MM.1958-DD.MM.1958 INS TalwarDD.MM.1959-DD.MM.1959 HMS FinwhaleDD.MM.1959-DD.MM.1959 HMS SealionDD.MM.1960-DD.MM.1960 HMS DevonshireDD.MM.1960-DD.MM.1960 HMS OdinDD.MM.1961-DD.MM.1961 HMS OracleDD.MM.1962-DD.MM.1962 HMS AjaxDD.MM.1963-DD.MM.1963 HMS OpossumDD.MM.1964-DD.MM.1964 RMAS MandarinDD.MM.1964-DD.MM.1964 RMAS PintailDD.MM.1966-DD.MM.1966 HMS OnyxDD.MM.1967-DD.MM.1967 HMS RenownDD.MM.1968-DD.MM.1968 HMS RevengeDD.MM.1969-DD.MM.1969 HMS ConquerorDD.MM.1973-DD.MM.1973 HMS BirminghamDD.MM.1973-DD.MM.1973 RFA OrangeleafDD.MM.1974-DD.MM.1974 HMS CoventryDD.MM.1975-DD.MM.1975 RFA AppleleafDD.MM.1976-DD.MM.1976 RFA BrambleleafDD.MM.1980-DD.MM.1980 HMS LiverpoolDD.MM.1981-DD.MM.1981 RFA BayleafDD.MM.1983-DD.MM.1983 HMS EdinburghDD.MM.1987-DD.MM.1987 HMS CampbeltownDD.MM.1989-DD.MM.1989 HMS UnseenDD.MM.1991-DD.MM.1991 HMS UrsulaDD.MM.1992-DD.MM.1992 HMS UnicornPoznámka:Note:1953 vznik oddělením lodní výroby koncernu Cammell Laird1972 kvůli finanční krizi firmy polovinu podílu přebírá stát1977 znárodnění, součástí státní firmy British Shipbuilders1986 privatizace jako pobočka VSEL1993 uzavření loděnice, postupné rozprodávání; společnost nyní není aktivní, ale stále existuje-Zdroje:Sources:find-and-update.company-information.service.gov.ukwww.gracesguide.co.uken.wikipedia.org

Čas načtení: 2025-01-27 14:00:42

800. námořní letecká peruť [1954-1959]

Autor: FiBe Datum: 27.01.2025 14:00:42 Název:Name:800. námořní letecká peruť800 Naval Air SquadronOriginální název:Original Name:No. 800 Naval Air Squadron FAADatum vzniku:Raised/Formed:08.11.1954Předchůdce:Predecessor:--Datum zániku:Disbanded:03.03.1959Nástupce:Successor:--Nadřízené velitelství:Higher Command:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?Dislokace:Deployed:08.11.1954-DD.MM.RRRR Brawdy, RNAS Brawdy DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?08.06.1955-23.06.1955 -, HMS Bulwark (R 08) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?27.09.1955-24.10.1955 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?17.02.1955-26.03.1955 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?15.09.1956-28.10.1956 -, HMS Albion (R 07) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?25.01.1957-06.03.1957 -, HMS Albion (R 07) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?16.04.1957-15.05.1957 -, HMS Albion (R 07) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?16.06.1957-27.05.1957 -, HMS Albion (R 07) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?03.10.1957-29.10.1957 -, HMS Albion (R 07) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?25.01.1958-05.07.1958 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?29.11.1958-02.12.1958 -, HMS Centaur (R 06) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?Velitel:Commander:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ? ( )Výzbroj:Armament:08.11.1954-DD.07.1955 Hawker Sea Hawk FB Mk.3DD.06.1955-DD.08.1956 Hawker Sea Hawk FGA Mk.4DD.06.1955-03.03.1959 Hawker Sea Hawk FGA Mk.6Poznámka:Note:--Zdroje:Sources:www.wings-aviation.chen.wikipedia.org

Čas načtení: 2024-08-02 13:14:27

Soud poslal aktivisty, kteří zablokovali dálnici, do vězení. Budou podobné tresty pokračovat?

Dělo a děje se to prakticky všude. K silnicím si přilepují aktivisté a zastavují provoz. Zdá se ale, že britským úřadům už s nimi došla trpělivost. Podle nedávného soudního rozhodnutí jsou to pro soud doslova „ekologičtí fanatici“, kteří musí nést následky za své činy. Za svůj protest v listopadu 2022, kdy hnutí s názvem Just […]

Čas načtení: 2025-01-17 14:21:27

893. námořní letecká peruť [1960-1965]

Autor: FiBe Datum: 17.01.2025 14:21:27 Název:Name:893. námořní letecká peruť893 Naval Air SquadronOriginální název:Original Name:No. 893 Naval Air Squadron FAADatum vzniku:Raised/Formed:09.09.1960Předchůdce:Predecessor:--Datum zániku:Disbanded:29.07.1965Nástupce:Successor:--Nadřízené velitelství:Higher Command:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?Dislokace:Deployed:09.09.1960-DD.MM.RRRR Yeovil, RNAS Yeovilton DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?25.11.1960-28.02.1961 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?10.04.1961-01.09.1961 -, HMS Centaur (R 06) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?20.10.1961-14.05.1962 -, HMS Centaur (R 06) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?22.06.1962-05.07.1962 -, HMS Centaur (R 06) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?12.07.1962-25.10.1962 -, HMS Centaur (R 06) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?22.01.1963-14.02.1962 -, HMS Centaur (R 06) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?21.02.1963-15.05.1963 -, HMS Centaur (R 06) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?14.08.1963-22.07.1965 -, HMS Victorious (R 38) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?DD.MM.RRRR-29.07.1965 Yeovil, RNAS Yeovilton Velitel:Commander:09.09.1960-18.12.1962 Stanley, F. D. (Lieutenant-Commander)18.12.1962-01.07.1964 Kemp, K. E. (Lieutenant-Commander)01.07.1964-26.11.1964 Melhuish, D. (Lieutenant-Commander)26.11.1964-23.01.1965 Sanderson, J. A. (Lieutenant-Commander)23.01.1965-29.07.1965 Idiens, Simon (Lieutenant-Commander)Výzbroj:Armament:09.09.1960-29.07.1965 De Havilland D.H.110 Sea Vixen FAW.1Poznámka:Note:--Zdroje:Sources:www.wings-aviation.chen.wikipedia.org

Čas načtení: 2025-01-17 15:29:44

899. námořní letecká peruť [1942-1945]

Autor: FiBe Datum: 17.01.2025 15:29:44 Název:Name:899. námořní letecká peruť899 Naval Air SquadronOriginální název:Original Name:No. 899 Naval Air Squadron FAADatum vzniku:Raised/Formed:15.12.1942Předchůdce:Predecessor:--Datum zániku:Disbanded:27.09.1945Nástupce:Successor:--Nadřízené velitelství:Higher Command:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?Dislokace:Deployed:15.12.1942-DD.MM.RRRR Kirkwall, RNAS Hatston DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?11.03.1943-29.07.1943 -, HMS Indomitable (92) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?28.08.1943-13.10.1943 -, HMS Hunter (D 80) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?01.04.1944-27.04.1944 -, HMS Khedive (D 62) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?12.05.1944-31.05.1944 -, HMS Khedive (D 62) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?05.07.1944-27.07.1944 -, HMS Khedive (D 62) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?01.08.1944-12.10.1944 -, HMS Khedive (D 62) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?25.01.1945-29.01.1945 -, HMS Chaser (D 32) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?25.02.1945-23.04.1945 -, HMS Chaser (D 32) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?DD.MM.RRRR-27.09.1945 Schofield, RNAS Schofield Velitel:Commander: 15.12.1942-02.08.1943 Walker, R. F. (Lieutenant-Commander)02.08.1943-01.11.1944 Howarth, R. B. (Lieutenant-Commander)01.11.1944-18.09.1945 Dennison, G. (Lieutenant-Commander)Výzbroj:Armament:15.12.1942-DD.01.1944 Supermarine Seafire Mk.IICDD.12.1943-DD.03.1944 Supermarine Spitfire Mk.VBDD.02.1944-27.09.1945 Supermarine Seafire L Mk.IIIPoznámka:Note:--Zdroje:Sources:www.wings-aviation.chen.wikipedia.org

Čas načtení: 2025-01-24 09:18:07

751. námořní letecká peruť [1951-1958]

Autor: FiBe Datum: 24.01.2025 09:18:07 Název:Name:751. námořní letecká peruť751 Naval Air SquadronOriginální název:Original Name:No. 751 Naval Air Squadron FAADatum vzniku:Raised/Formed:03.12.1951Předchůdce:Predecessor:--Datum zániku:Disbanded:01.05.1958Nástupce:Successor:831. námořní letecká peruť831 Naval Air SquadronNadřízené velitelství:Higher Command:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?Dislokace:Deployed:03.12.1951-31.08.1953 Watton, RAF Station Watton 31.08.1953-02.10.1953 -, HMS Illustrious (87) 02.10.1953-19.02.1955 Watton, RAF Station Watton 19.02.1955-15.03.1955 -, HMS Centaur (R 06) 15.03.1955-07.06.1955 Watton, RAF Station Watton 07.06.1955-23.06.1955 -, HMS Bulwark (R 08) 23.06.1955-27.09.1957 Watton, RAF Station Watton 27.09.1957-14.11.1957 Helston, RNAS Culdrose 14.11.1957-23.11.1957 -, HMS Eagle (R 05) 23.11.1957-01.05.1958 Helston, RNAS Culdrose Velitel:Commander:03.12.1951-25.03.1952 Winter, P. (Lieutenant-Commander)25.03.1952-02.06.1954 Woolsteon, G. R. (Lieutenant-Commander)02.06.1954-16.07.1956 Cooper, W. J. (Lieutenant-Commander)16.07.1956-25.03.1958 Williams, J. T. (Lieutenant-Commander)25.03.1958-01.05.1958 Hanks, R. N. (Lieutenant-Commander)Výzbroj:Armament:DD.04.1952-DD.11.1954 De Havilland D.H.98 Mosquito FB Mk.VIDD.04.1952-DD.11.1954 De Havilland D.H.98 Mosquito PR Mk.34DD.04.1952-DD.11.1954 De Havilland D.H.98 Sea Mosquito TR Mk.33DD.08.1952-DD.03.1956 Hawker Sea Fury FB Mk.11DD.09.1952-DD.03.1956 Fairey Firefly AS Mk.6DD.12.1952-DD.04.1958 Grumman Avenger AS Mk.4DD.12.1952-DD.04.1958 Grumman Avenger AS Mk.5DD.12.1952-DD.04.1958 Grumman Avenger ECM Mk.6DD.02.1953-DD.08.1955 Avro Anson Mk.IDD.06.1957-01.05.1958 De Havilland D.H.112 Sea Venom ECM.21Poznámka:Note:--Zdroje:Sources: www.wings-aviation.chen.wikipedia.org

Čas načtení: 2025-02-03 12:07:27

802. námořní letecká peruť [1956-1959]

Autor: FiBe Datum: 03.02.2025 12:07:27 Název:Name:802. námořní letecká peruť802 Naval Air SquadronOriginální název:Original Name:No. 802 Naval Air Squadron FAADatum vzniku:Raised/Formed:06.02.1956Předchůdce:Predecessor:--Datum zániku:Disbanded:10.04.1959Nástupce:Successor:--Nadřízené velitelství:Higher Command:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?Dislokace:Deployed: 06.02.1956-DD.MM.RRRR Lossiemouth, RNAS Lossiemouth DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ? 15.09.1956-25.12.1956 -, HMS Albion (R 07) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ? 28.02.1957-05.03.1957 -, HMS Albion (R 07) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ? 06.05.1957-18.07.1957 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ? 30.08.1957-01.11.1957 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ? 13.11.1957-25.11.1957 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ? 27.01.1958-25.06.1958 -, HMS Ark Royal (R 09) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ? 20.05.1958-02.12.1958 -, HMS Eagle (R 05) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ? 14.01.1959-23.03.1959 -, HMS Eagle (R 05) DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ? DD.MM.RRRR-10.04.1959 Lossiemouth, RNAS Lossiemouth Velitel:Commander:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ? ( )Výzbroj:Armament:06.02.1956-DD.07.1957 Hawker Sea Hawk FB Mk.3DD.03.1957-DD.03.1959 Hawker Sea Hawk FB Mk.5Poznámka:Note:--Zdroje:Sources:www.wings-aviation.chen.wikipedia.org