Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-07-28 06:56:09

Třetí ročník akce Biosmršť 2024 zaznamenal nový rekord v počtu pozorování

Do třetího ročníku bleskového mapování nepůvodních druhů živočichů a rostlin v ČR, které koordinovali vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Botanického ústavu AV ČR, se zapojilo téměř 200 dobrovolníků. Z více než 850 pozorování se podařilo získat informace o rozšíření 27 nepůvodních druhů. Rozšiřovat databázi nepůvodních druhů o svá... ...

Čas načtení: 2024-08-12 03:43:00

Třetí ročník akce Biosmršť 2024 zaznamenal nový rekord v počtu pozorování nepůvodních druhů

Do letošního ročníku bleskového mapování nepůvodních druhů živočichů a rostlin v ČR se zapojilo téměř 200 dobrovolníků. Z více než 850 pozorování se podařilo získat informace o rozšíření 27 nepůvodních druhů. Rozšiřovat databázi nepůvodních druhů o svá pozorování může veřejnost i nadále.

Čas načtení: 2024-06-12 01:24:00

V Česku je nyní invazivních 75 druhů rostlin a 113 druhů zvířat. Jejich počet roste

Ochránci přírody považují z celkového počtu 1576 nepůvodních druhů rostlin v Česku 75 druhů za invazivní, živočichů je podle nich invazivních 113 z 595 nepůvodních druhů. ČTK to řekl Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Počet druhů podle něj dlouhodobě mírně narůstá.

Čas načtení: 2025-03-05 05:13:00

Invazním druhům okrasných rostlin se raději vyhněte. Potenciál šířit se má i oblíbený "motýlí keř"

Jsou krásné, barevné a neokoukané. Do zahrad a na záhony se u nás vysazuje tisíce druhů a kultivarů nepůvodních rostlin. Malá část těchto druhů rostlin však zplaňuje a může se stát v přírodě invazním druhem, upozorňují odborníci z České zemědělské univerzity v Praze. Pro milovníky květinových záhonů proto připravili Katalog problematických nepůvodních druhů rostlin, kde najdou nejen seznam těchto rizikových druhů, ale i alternativy k nim.

Čas načtení: 2025-03-07 05:09:00

Po "vetřelcích" v naší přírodě může pátrat i veřejnost. Prostřednictvím webu Invahub.cz

Sledujte výskyt nepůvodních škůdců ve svém okolí. Představují obrovské riziko nejen pro zemědělství, lesnictví a zahradničení, ale i obrovskou zátěž pro krajinu. Jejich škody mají často významné socio-ekonomické dopady. V posledních letech množství zavlečených či přesídlených organismů stoupá a přesná lokalizace je klíčová pro jakákoliv opatření. Nový web Invahub.cz představuje díky spolupráci s řadou organizací centrální databázi nepůvodních organismů, ve které si každý zájemce může v mapách i databázích vyhledat aktuální informace o jejich výskytu podle různých kritérií. Zapojit se může i veřejnost. Invahub spravují odborníci z CARC (Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i.).

Čas načtení: 2025-03-27 09:45:10

Efektivní management při regulaci a eradikaci vybraných invazních nepůvodních druhů ryb v rybníkářství

Ministerstvo zemědělství podpořilo v roce 2024 výzkumný úkol zaměřený na problematiku efektivního managementu vybraných invazních nepůvodních druhů ryb v rybníkářství. Řešitelem projektu byla Mendelova univerzita v Brně, sídlem Zemědělská 1665/1, 613 00 Brno. Přílohy Efektivní management při regulaci a eradikaci vybraných invazních nepůvodních... ...

Čas načtení: 2025-09-02 07:30:00

Past pokroku: Symbol invazních druhů do Česka přivezl Metternich

Ochránci přírody považují z celkového počtu 1576 nepůvodních druhů rostlin v Česku pětasedmdesát za invazní, živočichů je podle nich invazních 113 z 595 nepůvodních druhů. Problém je, že množství těch, které mohou ohrozit ty původní, dlouhodobě narůstá.

Čas načtení: 2026-06-08 09:44:08

Biosmršť 2026: zlatý hřeb Týdne invazních druhů

Už popáté se veřejnost po celé České republice zapojí do víkendového mapování nepůvodních druhů rostlin a živočichů známého jako Biosmršť. Akce proběhne od 12. do 14. června 2026 a poprvé se stane součástí celorepublikové osvětové kampaně Týden invazních druhů. Cílem Biosmrště je zmapovat výskyt vybraných nepůvodních a invazních druhů. Některé z... ...

Čas načtení: 2020-04-22 16:08:09

Janusovská tvář Etiopie v historickém údobí „Covid-19“

Současná Etiopie, stižená celosvětovou hrozbou zhoubného viru Covid-19, odhaluje dvojí „daímōnickou“ tvář. Právě v globálním měřítku se jistě nejedná o jev ojedinělý, a už vůbec ne výjimečný. Zkušeností psané pravidlo stále platí: čím propastnější jsou sociální rozdíly mezi lidmi, úměrně tomu narůstá disproporce mezi reálnými opatřeními mocenských struktur vlády a sociální realitou, v níž lidé bezprostředně žijí – v níž „obcují“. Tento obecný společenský nesoulad se dotýká také současné Etiopie, která jako většina zemí světa zažívá globální pandemii koronaviru svým vlastním způsobem a ve svých vlastních specifických podmínkách. I když počet potvrzených případů nakažených tímto zhoubným virem nepřekročil ve stále lidnatější (už více než stomiliónové) Etiopii zatím počet devadesáti osob, její vláda reaguje na vzniklou krizovou situaci zcela adekvátně, evropským úhlem pohledu, řekněme, v tempu přiměřeném zdejším africkým možnostem. Vláda nechce Etiopii izolovat od ostatních zemí Během března byly uzavřeny školy včetně univerzit, zavedla se preventivní čtrnáctidenní karanténa pro všechny, kdo přicestovali do země z ciziny. Během druhého dubnového týdne situace vykulminovala do tzv. „stavu ohrožení“. Následně pak přibyly další formální omezující nařízení, jež je povinen každý, kdo v Etiopii žije, bezezbytku a důsledně dodržovat – všechny druhy setkání, ať už politického či náboženského charakteru, byly omezeny počtem čtyř osob, nelze si potřásat rukou a stanovil se maximální počet přepravovaných osob pro autobusy, vlaky i taxíky a úměrně tomu se navýšily ceny jízdného; zakázaly se návštěvy věznic (kromě zasílání potravin), barů či kin atd., v restauracích a kavárnách mohou sdílet společný stůl pouze tři osoby ve stanovené vzdálenosti dvou dospělých kroků. Nelze se už svobodně pohybovat přes hranici sousedních zemí, ale ani v tomto celospolečenském nouzovém stavu vyhodit nájemníka na ulici, zvyšovat nájemné nebo propouštět z práce; byl zamezen přístup do sportovních areálů a zrušeny sportovní aktivity s výjimkou provozování her do dvou osob. Stanovila se vzdálenost mezi lidmi poskytujícími služby i rozestupy ve frontách a povinnost nošení ochranných roušek v místech, kde jsou tyto služby poskytovány; nicméně strategicky klíčové úřady, dále pak zemědělství a stavebnictví musí dle uvážlivého rozhodnutí vlády zůstat v provozu. Byl vyhlášen striktní zákaz všech druhů informací, které by populaci děsily a médiím byl proto udělen zákaz chovat se senzacechtivě; příslušným úřadům bylo uděleno nařízení zaměřit zvýšenou pozornost na místa, kde se opakovaně stojí ve frontách a úřadům samým pak povinnost redukovat počet zaměstnanců, někteří budou pracovat z domova. Musí být plynule zajištěn transport pracujících do zaměstnání; nemocní mají povinnost se hlásit u příslušných zdravotnických institucí; zařízení na mytí rukou musí být instalováno mimo areál, který poskytuje služby, byla stanovena také přísná hygienická nařízení v hotelích; soudy musí zůstat nadále v činnosti a vězňům umožněn nepřerušený styk s právníky; stát přislíbil podporu boje proti antivirové kampani a bude omezena účast na pohřebních ceremoniích; občané se bez výjimky musí řídit obecnými pokyny úřadů. Etiopský premiér a nositel Nobelovy ceny míru Abiy Ahmed vyzval všechny občany k dodržování těchto opatření. V jeho důsledku má docházet k postupné eliminaci porušování zákona a pořádku tam, kde účinnost opatření nelze kontrolovat běžnými orgány činnými v trestním řízení, a to právě v rozsahu, jenž souvisí s výskytem takovéhoto specifického druhu virové epidemie. Vláda však soustavně opakuje, že nechce Etiopii izolovat od ostatních zemí, provést jakýsi „lockdown“ jako jinde v Africe, včetně Ugandy, Rwandy a Mauriciu. Důvod je podle premiéra Abiyho více než prozaicky zřejmý – odpovídá neblahé etiopské realitě. Podle jeho vlastních slov v zemi „existuje velké množství občanů bez domova. Dokonce ani ti, kteří domovy mají, se musí každý den potkávat“. A opravdu. Tím je prostě vystiženo skutečné a všudypřítomné gró problému dnešní Etiopie. Vnitrozemní perla východoafrického rohu Projížděli jste touto zvláštní členitou zemí, okouzlil vás patrně nejen nezaměnitelný a důstojně působivý hornatý ráz této starobylé a monumentálními historickými památkami prodchnuté křesťanské země, která své kulturní počátky a vlivy datuje už od časů židovského krále Šalamouna. Tato hrdá vnitrozemní perla východoafrického rohu, jíž se nikdy nepodařilo kolonizovat a v níž se v mnoha ohledech ještě doslova zastavil čas, je zemí původního pohybu, tepu života, jenž méně plánuje a je více ponořen do své každodenní přítomnosti. Tento neproměněný životní styl lze jako pradávný sen nejlépe sledovat na etiopských vesnicích s jejich typickými, povýtce kulatými domky s doškovými střechami bez komínů, které po staletí nezměnily svůj vzhled a sotva je možné na jejich rozhodném stavebním rázu dohledat stopy pokroku. Civilizační proměnu spíše připomíná všudypřítomný vlnitý plech, který ne vždy vkusně, ale o to více ryze účelně doplňuje vnější vizuální tvářnost moderní Etiopie, ať už v podobě ohrad pozemků, vlastních obytných domů, krámků s rozmanitým zbožím, pouličních kavárniček i jídelen nebo také kostelů a mešit. Většina lidí každodenně neúnavně pěšky nebo za doprovodu svých věrných oslíků či hrbatých krav „zebu“ a snad zřídka také místními taxíky – indickými motorovými trojkolkami nazývanými „tuk-tuk“ – proudí od vesnice k vesnici či do okolních (v současnosti už jen převážně nepůvodních eukalyptových) lesů a obstarávají si každodenní potravu a topivo na její skromnou přípravu či jeho prodej. Třeba i několika rozlehlým vesnicím je k dispozici jen jeden zdroj vody, který slouží hlavně ženám, ale také jejich dětem jako každodenní místo bezprostředního potkání a výměny nezbytných informací. Tento pospolný způsob života je zde hluboko zakořeněn a lze jej pozorovat na každém kroku, jedno zda během živé komunikace před nebo při nákupu zboží, při pojídání tradiční „indžary“ (každodenní součásti etiopské kuchyně) či u popíjení výtečné „buny“, chuťově nezaměnitelné etiopské kávy připravované vždy čerstvě a v obřadním duchu na žhnoucím dřevném uhlí. Podobně, ač v mnoha ohledech intenzivněji a v rytmu vyšší životní dynamiky, k tomuto bezprostřednímu každodennímu úzkému mezilidskému styku dochází ve větších městech. Nejde však jen o nutnost hromadného užívání jednoho zdroje vody několika domácnostmi, ale také o všudypřítomný problém bezdomovectví, jímž jsou postiženy v nemalé míře právě děti. Tento sílící společenský jev lze soustředěně pozorovat právě ve zdejší metropoli Addis Abebě. Osudu odevzdaní a zanedbaní lidé se pohybují jako temné varovné stíny mezi auty, jež semafory přinutili vyčkat na zelenou, a požadují svou denní almužnu, asi jediný zdroj nejisté obživy. I oni se museli přizpůsobit proměňující se situaci – začali používat odříznuté PET lahve na nedbale upevněné dřevěné násadě nebo gumové rukavice, aby jim někdo soucitně a často s pocitem nevýslovného studu přispěl, buď v podobě jídla, nebo skromné finanční částky. A to vše v nedostatečně fungujícím zdravotnickém systému, o celkovém hygienickém stavu v zemi ani nemluvě. Virus nezná ani hranice, ani slitování To si etiopská vláda v čele s mladým charismatickým premiérem dobře uvědomuje. Stejně dobře ví, jak nelehké je v zemi s tak starými a stále živými konzervativními tradicemi něco zásadního ze dne na den prosazovat a měnit. Je to velká a dlouhodobá výzva pro Etiopii, jejíž odvrácenou tvář poodhalila jako hlubokou jizvu v plné nahotě plíživými kroky se prohlubující pandemie Covid-19. Jak postupovat dál, když je právě v této zvlášť pohnuté době třeba nalézat neodkladná řešení? Lze se důvodně domnívat, že dlouhodobě vážnou sociální situaci v zemi bude třeba neodkladně řešit nejen lokálně, ale vskutku za vzájemného globálního přispění čili „glokálně“. Bude nutné zcela nově promýšlet i směřovat stávající programově-pracovní režim světových humanitárních organizací a hledat vhodnější a dostupnější cesty, jak za přímé podpory světových velmocí i jednotlivých států, kterým není „člověčenský“ přístup tradičně cizí, této virové hrozbě účinněji čelit. Na pozadí vzniklé pandemie nemůžeme už odhlížet od skutečnosti, že jsme také a v této nahnuté době především „občany“ svobodné vůle a že tento zhoubný a bezohledný virus nezná ani hranice, ani slitování. Právě v této tíživé situaci, jíž současná demokratizující se Etiopie prochází, se naléhavěji otevírá kýžený prostor pro interkulturní dialog, pro takovou možnost všestranného a odpovědného diskurzu, který bude s to daleko úžeji kvalitativně propojit co nejširší profesní spektrum nezávislých a zainteresovaných lidí dobré vůle, jimiž v mezinárodním měřítku, nejen v rámci jednotlivých států, disponujeme. Stejně tak už dnes nelze nevidět, že tento problém nemá jen stránku formálně-ekonomickou, jejímž prvořadým úkolem je generovat zisky a v jejíž zaslepeném neutuchajícím tempu nevratně dochází k rozevírání pomyslných nůžek mezi bohatými a chudými. Dotýká se našeho nejvlastnějšího smyslu bytí, jež není ničím jiným, než sférou naší nejvnitřnější existence – uvědomělého přesvědčení v důstojný a odpovědný život nás i příštích generací. Do těchto bytostně lidských snah bude třeba stále důsledněji zapojovat i potencionální účastníky z řad poučených humanitních vědců. Právě oni by měli ruku v ruce s pozitivní politikou vytvářet potřebný prostor lidské důvěry a vzájemného porozumění. Obnovení víry v tyto výchozí a zhola odcizené principiální postoje je právě v údobí nejistoty o naší budoucí existenci a obav z nedozírných následků koronavirové epidemie v současnosti snad nejvíce zapotřebí.   Autor článku, který je nyní na tříměsíčním výzkumném pobytu v Etiopii, doplňuje sérii deseti článků v tématu Globální pandemie, lokální přístupy svým textem o etiopských podmínkách.

Čas načtení: 2024-03-01 06:15:00

Může být borovice černá v Čechách perspektivní dřevinou, i když je u nás nepůvodní?

Jednou z nepůvodních dřevin, s níž máme v České republice dlouhodobé zkušenosti, je borovice černá, která pochází z jižní Evropy. Při použití vhodné provenience vědci považují borovici černou z hlediska lesnického využití za perspektivní dřevinu pro změněné klimatické podmínky v ČR, pokud ji budoucí legislativa nezahrne mezi invazní nepůvodní druhy.

Čas načtení: 2024-03-04 15:00:00

V Česku se šíří sršeň asijská. Včelaři se bojí oprávněně, říká přírodovědec

Slabé zimy, tranzitní doprava a neopatrnost lidí jsou podle Tomáše Görnera z Agentury ochrany přírody a krajiny příčinou šíření nepůvodních druhů v Česku, mezi které patří i sršeň asijská. „Včelaři se bojí o včely oprávněně. Asijská sršeň dokáže rychle zredukovat včelstva o desítky procent. Obava lidí, která se týká agresivity sršní, oprávněná není,“ vysvětluje.

Čas načtení: 2024-03-05 10:52:07

Může být borovice černá v Čechách perspektivní dřevinou?

Jednou z nepůvodních dřevin, s níž máme v České republice dlouhodobé zkušenosti, je borovice černá, která pochází z jižní Evropy. Při použití vhodné provenience vědci považují borovici černou z hlediska lesnického využití za perspektivní dřevinu pro změněné klimatické podmínky v ČR, pokud ji budoucí legislativa nezahrne mezi invazní nepůvodní druhy. ... ...

Čas načtení: 2024-03-08 05:46:00

Jaké jsou perspektivy jedle obrovské v Čechách?

Tradiční součástí strategie evropského lesního hospodářství je využívání introdukovaných dřevin. V Evropě je po douglasce tisolisté za jednu z nejúspěšnějších introdukovaných dřevin považována jedle obrovská, v některých podmínkách až s invazním potenciálem. Aktuálně zde roste na celkové ploše 10 459 ha, v České republice (ČR) pak na 1508,96 ha. Avšak i porosty nepůvodních dřevin jsou kontinuálně vystaveny projevům změny klimatu a postupně začíná být zřejmé, že bude nutné jejich dříve doporučenou regionální druhovou a provenienční strukturu podrobit novému přezkoumání.

Čas načtení: 2024-03-20 09:00:00

Příroda v ohrožení: Švýcarský zákaz otevírá diskusi o invazních rostlinách

Bobkovišeň, motýlí keř a pavlovnie, to jsou některé z nepůvodních druhů rostlin, které zejména v posledních letech představují značný problém. Proto Švýcarsko od září 2024 zakáže jejich prodej a vysazování. Česko má zatím na seznamu zakázaných invazivních druhů jiné favority.

Čas načtení: 2024-05-25 13:55:02

Najdete sršeň, nutrii či želvu? Vědci prosí o pomoc s pátráním po invazních zvířatech

Lidé mohou o víkendu pomoct s mapováním nepůvodních druhů zvířat. Stačí si do mobilu stáhnout aplikaci a zaznamenávat svá pozorování.

Čas načtení: 2024-06-02 05:01:00

Krásné rozkvetlé záhony bez invazních druhů. Odborníci našli náhrady za problematické květiny

Okrasné zahrady a záhony jsou častým zdrojem invazních nepůvodních druhů, které se posléze šíří do volné krajiny. Zahradní kompozice je ale možné mít pestré i bez pěstování druhů s invazním potenciálem, ukázal projekt Fakulty životního prostředí ČZU v Praze.

Čas načtení: 2024-07-06 04:00:00

V Česku začnou růst desítky nových druhů hub. Nechutnají, ale škodí zdraví

Se začátkem prázdnin zamíří do lesů větší počty lovců, kteří pátrají potom, kde rostou jedlé houby. Houbaři studují houbařské mapy, popisy jednotlivých druhů a připravují recepty. V posledních letech stoupá ale i zájem o další poznání, studium nepůvodních, invazních druhů hub. Odborníci nabádají, aby na ně lidé upřeli větší pozornost. Očekávají totiž, že se v Česku objeví desítky nových druhů. A zatímco gastronomický potenciál mají minimální, rizika, že budou škodit, jsou velká.

Čas načtení: 2024-07-06 04:00:00

V Česku začnou růst desítky nových druhů hub. Nechutnají, ale škodí zdraví

Se začátkem prázdnin zamíří do lesů větší počty lovců, kteří pátrají potom, kde rostou jedlé houby. Houbaři studují houbařské mapy, popisy jednotlivých druhů a připravují recepty. V posledních letech stoupá ale i zájem o další poznání, studium nepůvodních, invazních druhů hub. Odborníci nabádají, aby na ně lidé upřeli větší pozornost. Očekávají totiž, že se v Česku objeví desítky nových druhů. A zatímco gastronomický potenciál mají minimální, rizika, že budou škodit, jsou velká.

Čas načtení: 2024-07-07 10:05:00

Host Radiožurnálu: Semena, skořápky, pecky, pyly... Klášterní jímky jsou rájem pro archeobotaniky, prozrazuje vědkyně

V rámci kurátorské péče o sbírku užitkových rostlin mírného pásma se dlouhodobě věnuje historii klášterních zahrad. Jak se hledají zbytky rostlin v klášterních objektech, které v 50. letech stihla zkáza? Co všechno se dá najít ve starých studnách a jímkách? „Semena například potvrzují hypotézu, že kláštery sehrály významnou roli v importu nepůvodních rostlin,“ říká Jarmila Skružná z Botanické zahrady v Praze. Jak vypadala opatská tabule? Co všechny klášterní zahrady spojuje?

Čas načtení: 2024-07-11 12:58:00

ČZU: Projekt likvidace invazních rostlin v národních parcích posloužil ochraně přírody

Nepůvodní a invazní druhy se stávají jednou z největších hrozeb pro biodiverzitu, zejména v chráněných územích. Díky úzké spolupráci s odbornou i laickou veřejností se podařilo zmapovat a zhodnotit efektivitu likvidace nežádoucích invazních druhů na vybraných chráněných lokalitách. Hlavním cílem bylo zmírnit dopady nepůvodních druhů na rostlinná společenstva v chráněných územích ČR i mimo ně.