Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2020-12-21 11:54:38

Kniha NEVIDITELNÍ ZABIJÁCI popisuje hrozby, které představují infekční choroby v 21. století

Autoři knihy Neviditelní zabijáci. Lze zvítězit nad smrtícími patogeny? se zabývají širokou paletou nakažlivých nemocí, ale soustřeďují se zejména na identifikaci a zkoumání těch, které mají potenciál rozvrátit sociální, politickou, hospodářskou, emoční a existenční stabilitu obyvatel velkých regionů či dokonce celé planety. Současně nabízejí politické a vědecky podložené přístupy k řešení popsaných problémů. Renomovaný epidemiolog Michael T. Osterholm, jenž se při novodobých pandemiích pohyboval v první linii, a spisovatel a dokumentarista Mark Olshaker na základě nejnovějších poznatků lékařské vědy zkoumají prostředky, které musíme vynaložit, a programy, jež musíme rozvinout, pokud se máme před infekčními nemocemi ubránit. V této knize dokazují, že bychom se jednoho dne mohli probudit do světa, v němž mnohá antibiotika už neléčí, biologické války jsou skutečností a hrozba katastrofální chřipkové nebo koronavirové pandemie je neustále přítomná. Jen pokud pochopíme, co je třeba vykonat a změnit, dokážeme zabránit nejhoršímu. Infekční nemoci považujeme za nejzhoubnějšího nepřítele lidstva, protože jsou jediným typem nemocí, jež nás postihují kolektivně a někdy i v masovém měřítku. Pokoušet se zastavit přenos choroby připomínající chřipku, například covidu-19, je jako zastavovat vítr. Jsme po nějakých sto letech vědeckých pokroků lépe připravení na to, abychom se s takovou pohromou vyrovnali? „Bohužel ne tak docela. Všechny epidemie od začátku 21. století přišly jako překvapení, přestože žádným překvapením být neměly,“ píší autoři této knihy. Epidemie covidu-19, eboly, MERS a horečky zika nám ukazují, jak žalostně málo jsme připravení na to, abychom se s těmito ataky dokázali vypořádat. Co tedy můžeme – a musíme – učinit, abychom se ochránili? „S nápadem na tuto knihu jsme přišli během západoafrické epidemie eboly v letech 2014–2016. Dokončili jsme ji během epidemie horečky zika, jež se z pacifických ostrovů rozšířila do Severní i Jižní Ameriky,“ píší autoři v úvodu knihy. V následujících kapitolách věnují pozornost všem velkým epidemiím za poslední tři desetiletí. Současně rozebírají politické aspekty této oblasti včetně bioterorismu, obchodu s vakcínami a ohrožení veřejného zdraví antimikrobiální rezistencí vůči lékům. Například v kapitole Jak chřipku smést ze stolu vysvětlují nezbytnost projektu vývoje univerzální, zlomové vakcíny proti chřipce pro globální trh, která by mohla mít stejný přínos jako vakcína proti neštovicím. V kapitole Matice hrozeb autoři identifikují čtyři typy událostí, jež mají skutečný potenciál negativně ovlivnit celou planetu: totální jaderná válka, srážka s asteroidem, globální změna klimatu a infekční onemocnění. Podle Osterholma mají právě infekční nemoci ve 21. století největší předpoklad k tomu, aby vyvolaly náhlou krizi, která naráz zasáhne celou planetu: celosvětovou epidemii neboli pandemii. V tuto chvíli by naší velkou kolektivní starostí měla být chřipková pandemie. Autoři navrhují čtyři stupně priority, které by měly vést ke „krizové agendě“.   Ukázka z knihy: Předmluva k vydání z roku 2020 S nápadem na tuto knihu jsme přišli během západoafrické epidemie eboly v letech 2014–2016. Dokončili jsme ji během epidemie horečky zika, jež se z pacifických ostrovů rozšířila do Severní i Jižní Ameriky. Při psaní jsme měli na paměti koronavirovou epidemii SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome, těžký akutní respirační syndrom) z roku 2002, jež vypukla v jihovýchodní Asii a přenesla se do Kanady; epidemii vyvolanou roku 2009 chřipkovým virem H1N1, jež se přihnala z Mexika; a MERS (Middle East Respiratory Syndrome, blízkovýchodní respirační syndrom), další koronavirus, který se roku 2012 rozšířil na Arabském poloostrově. V době, kdy píšeme tuto novou předmluvu, se svět potýká s pandemií nemoci covid-19, již vyvolal nový koronavirus, který se zničehonic objevil na konci roku 2019 v Číně a bleskovou rychlostí se rozšířil dál. Tato koronavirová pandemie připomíná chřipku způsobem šíření nákazy mezi lidmi: přenáší se tak, že člověk v blízkosti nakažené osoby se vzduchem vdechne kapénky a drobné aerosolové částice plné viru – to podrobně líčíme v kapitole 19, kde se zabýváme chřipkovými pandemiemi a jejich průběhem. Co mají tyto epidemie infekčních nemocí společného?      Všechny přišly jako překvapení, přestože žádným překvapením být neměly. Neměla by jím být ani ta příští, a buďme si jisti, že nějaká příští přijde, a po ní další a tak pořád dál. A jak v této knize nastiňujeme, jedna z nich bude ještě větší a o několik řádů vážnější než covid-19. S největší pravděpodobností půjde o nový chřipkový virus se stejným zničujícím Neviditelní zabijáci dopadem jako velká chřipková pandemie z let 1918–1919, jež si vyžádala padesát až sto milionů lidských životů. Nová pandemie se však bude odehrávat ve světě s třikrát tak velkým počtem obyvatel a mezinárodní komerční leteckou dopravou; v tomto světě jsou sudy prachu v podobě megaměst třetího světa, živočišné rezervoáry nemocí v důsledku zásahů do jejich přirozeného prostředí přicházejí až k našim dveřím, lidé a zvířata coby hostitelé choroboplodných zárodků žijí ve stamilionových počtech těsně vedle sebe a všechno od elektroniky a autosoučástek až po životně důležité léky, bez nichž i ty nejvyspělejší nemocnice přestanou fungovat, dodávají celoplanetární zásobovací řetězce na základě modelu just-in-time (přesně na čas).      Jsme po nějakých sto letech vědeckých pokroků lépe připravení na to, abychom se s takovým kataklyzmatem vyrovnali? Bohužel ne tak docela, jak píšeme v kapitole 19. Prostým faktem je, že všechny analýzy, priority a doporučení ohledně proaktivních opatření, o kterých jsme se zmiňovali v prvním vydání Neviditelných zabijáků, zůstávají i nadále aktuální a relevantní. Nenacházíme žádné uspokojení v tom, že jsme měli pravdu, nicméně varováni jsme byli včas.      Podívejme se na skutečný stav věcí.      Pokoušet se zastavit přenos nemoci připomínající chřipku, například covidu-19, je jako zastavovat vítr. Téměř drakonickými omezujícími opatřeními, jakým mohla čínská vláda podrobit stamiliony občanů, a také pokusy zemí jako Jižní Korea a Singapur, kde se snažili identifikovat nakažené lidi i všechny ty, se kterými nakažení mohli být v kontaktu – čehož se ve Spojených státech bolestně nedostávalo –, se šíření viru přinejlepším zpomalilo. Bývalo by se mohlo omezit jen s pomocí účinné vakcíny, která neexistovala. Když se s takovým podnikem začíná úplně od začátku, žádá si to mnoho měsíců nebo i mnoho let práce.      Životně důležité při každé pandemii je fungující vedení země. První povinností prezidenta či kterékoli hlavy státu je podávat přesné a aktuální informace pocházející od zdravotnických odborníků, nikoli od operativců, kterým jde o politickou agendu. Je mnohem lepší říct, že něco nevíme, ale že se snažíme na to přijít, než vést nesmyslné řeči, které by se v následujícím zpravodajském pořadu daly vyvrátit. Pokud se hlava státu vzdá důvěryhodnosti, veřejnost nebude vědět, kam se obrátit. Různé studie však opakovaně prokázaly, že pokud se veřejnosti dostává poctivých a otevřených informací, panika téměř nikdy nevznikne a všichni se naučí táhnout za jeden provaz.      V prohlášení CIDRAP (Center for Infectious Disease Research and Policy, Centrum pro výzkum infekčních nemocí a politiku při Minnesotské univerzitě) se už 20. ledna 2020 konstatovalo, že vzhledem k jasným charakteristickým znakům přenosu vyvolá virus covid-19 pandemii. Proč Světové zdravotnické organizaci (WHO) trvalo až do 11. března, než oznámila, že jde o globální pandemii? To podle nás vedlo k tomu, že mnozí lídři a organizace se nechali unést pocitem sebeuspokojení, že pořád je velká šance virus potlačit. Krom toho to nešťastně a zbytečně všechny odvádělo od nezbytných plánů, jak nemoc zmírnit a jak s ní žít. Po takovýchto zmatcích a debatách bychom si měli uvědomit, že hrozí-li světu nový zhoubný nepřítel, potřebujeme pro vyhodnocení takového nebezpečí efektivnější metody.      První zásadní otázka, kterou si musíme položit, zní: Jak jsme k této krizi dospěli? Tak jako u většiny katastrof jde o souběh několika faktorů. Během necelých dvou desetiletí od epidemie SARS se svět dostal do mnohem kritičtější závislosti na Číně, pokud jde o výrobní zdroje.      Na celém světě dnes ve výrobě, v zásobovacích řetězcích i v dodávkách vládne model just-in-time (přesně na čas). Je smutné, pokud si nemůžeme koupit vytoužený nejnovější televizor nebo chytrý telefon, protože továrna v provincii Chu-pej nebo Kuang-tung je kvůli nějaké nákaze zavřená. Mnohem horší situace nastane, pokud neseženeme základní životně důležité léky, které dennodenně pomáhají k lepšímu životu milionům lidí s chronickými nemocemi nebo se zdravotními potížemi, nebo pokud nejsou k dostání nezbytné osobní ochranné prostředky (OOP) pro zdravotníky v přímém kontaktu s pacienty nakaženými covidem-19.      Uvažte následující statistiku: Krátce před vypuknutím pandemie H1N1 v roce 2009 jsme v CIDRAP prováděli celonárodní průzkum, při němž jsme zpovídali nemocniční farmaceuty a lékaře z jednotek intenzivní péče a oddělení urgentního příjmu, jak o tom píšeme v kapitole 18. Během aktualizace průzkumu jsme identifikovali víc než 150 životně důležitých léků na všechny typy nemocí, které se v USA běžně používají a bez nichž by mnozí pacienti během několika hodin zemřeli. Všechny jsou generické a mnohé – nebo jejich aktivní farmaceutické složky – se vyrábějí především v Číně nebo v Indii. Na počátku epidemie covidu-19 už třiašedesát z nich bylo v krátké lhůtě nedostupných nebo vedených jako běžně nedostatkové – to je jen jeden příklad toho, jak jsme zranitelní. Pokud nemoc a karanténa zabrání čínským továrnám v práci a naruší či zastaví provoz na námořních cestách, a láhve a ampule v resuscitačním vozíku tak zůstanou prázdné, potom už bude jedno, jak je ta či ona moderní nemocnice v nějakém velkém západním městě dobrá. Naše kolektivní závislost na Číně, pokud jde o levnou a efektivní výrobu, by při pandemii covidu-19 i při budoucích nákazách mohla vést k vedlejšímu důsledku v podobě podstatných ztrát na životech.      Ekonomika moderní zdravotní péče navíc svým diktátem vede k tomu, že většina nemocnic má extrémně omezené zásoby osobních ochranných prostředků, včetně obyčejných respirátorů i respirátorů N95. Jak zareagujeme, jestliže nedokážeme chránit zdravotnický personál, nepostradatelný pro péči o nemocné, kteří se do už tak přetížených zdravotnických zařízení bezesporu nahrnou? To, jak se povede zdravotníkům, bude skutečně historickým měřítkem toho, jak jsme na průběh této krize i krizí budoucích reagovali. Pokud neuděláme vše, co je v našich silách, abychom je ochránili, ošetřující personál se rychle promění v pacienty a bude pro už tak přeplněná zdravotnická zařízení znamenat další zátěž.      Svět nikdy nepočítal s tím, že Čína by se mohla na celé měsíce prakticky zavřít a nedodávala by mnohé z toho, co naléhavě potřebujeme. To bohužel není v dnešní realitě přijatelnou omluvou. Chceme-li vážně takovéto hrozbě do budoucna zabránit, musejí se vlády na mezinárodní úrovni zavázat k tomu, že rozptýlí a diverzifikují výrobu nezbytných léčiv, lékařského materiálu a zdravotnického vybavení. Představme si to tak, jako kdybychom uzavírali pojistku. Pojišťovny katastrofám nebrání, nýbrž zmírňují jejich dopad.      Bude to stát víc? Nepochybně ano, ale je to jediná cesta k jistotě, že dokážeme adekvátně zareagovat, až katastrofální pandemie opravdu udeří. V době, kdy se nejrůznější omezující opatření a karantény stávají běžnou rutinou, musíme mít prostředky k tomu, aby výrobní a distribuční řetězce dál fungovaly, pokud jde o léky a další životně důležitý materiál, jako jsou injekční jehly a stříkačky a také základní prostředky jako infuzní roztoky.      Nejenže potřebujeme po celém světě vybudovat víc výrobních kapacit a zajistit dostatek různých zařízení, ale také musíme na úrovni států masivně investovat do nových léků a antibiotik, u nichž z komerčního hlediska neexistuje efektivní obchodní model. Neočekávejme, že komerční farmaceutické společnosti vloží miliardy dolarů do léků, které se budou používat jen za stavů nouze. Po epidemii eboly z let 2014– 2016 začaly některé státy naléhat, aby se rychle vyrobila vakcína. Na základě mezinárodní iniciativy vznikla CEPI (Coalition for Epidemic Preparedness Innovations, Koalice pro inovace a připravenost na epidemie), aby stimulovala a urychlila vývoj vakcín proti nově se objevujícím infekčním nemocem a během epidemií pak umožnila lidem přístup k těmto vakcínám. Zatímco práce na vývoji vakcíny proti ebole pokročily – do značné míry díky jiným projektům –, u jiných vakcín se postoupilo jen velice omezeně. Komerční trh zůstává malý až do chvíle, kdy už je pozdě, kdy se infekce už šíří. Spojte si toto se skutečností, že mnohé z těchto nemocí se objevují v těch světových regionech, kde lidé na vakcíny i další léky mají nejméně peněz. Pak nám dojde, že pro výzkum, vývoj a distribuci určitých kategorií léků potřebujeme jiný model. Jediné řešení představují vládní subvence a záruky ohledně nákupů. To nebude levné, ale dlouhodobý přínos v podobě zachráněných životů bude daleko větší než náklady.      Jenže pokud jde o veřejné zdraví, přemýšlíme v dlouhodobém horizontu zřídkakdy. To se musí změnit. Z geopolitického hlediska by krize vyvolaná pandemií mohla dokonce mít i pozitivní dopad. A to pokud nám dojde, že se tento problém týká všech, že rozdíly mezi námi nejsou důležité, a zahájíme mezinárodní spolupráci.      Všechna rozhodnutí, jak se s nákazou vyrovnat, by měla vycházet z prokázaných faktů. Když se z covidu-19 stala celosvětová pandemie, pomohlo zastavení letecké dopravy z Evropy do USA zpomalit šíření nemoci nebo omezit výskyt nových případů neboli jinými slovy: došlo ke zploštění křivky nemoci? Například u eboly nebo SARS je virus přenosný až několik dní poté, co se u nakaženého jedince objeví příznaky. Zato chřipka a covid-19 se mohou přenášet ještě před nástupem příznaků nebo i v případě, že přenašeč vůbec neonemocní. Ve světle charakteristických rysů covidu-19 pak karanténa cestujících a posádky na výletní lodi Diamond Princess u japonského přístavu Jokohama vypadá jako krutý experiment na lidech. Zdraví lidé tu ve stísněných prostorech museli dýchat stejný vzduch jako jejich nakažení spolucestující. Tímto opatřením se podařilo dokázat jen to, jak snadno a rychle se virus může šířit.      Úřady musejí při rozhodování brát v úvahu především specifika té které nemoci a to, jakou část populace nemoc postihuje. Víme, že v případě chřipky funguje to, když se v první fázi epidemie zavřou školy, a tak v mnohých zemích zavřeli školy i na začátku pandemie covidu-19, aniž měli data, která by tuto teorii podpořila. V této fázi epidemie či pandemie bychom k podobnému kroku měli přistupovat jen tehdy, pokud můžeme prokázat, že mezi dětmi je nakažených víc, když jsou ve škole, než když zůstanou doma. Dva vyspělé městské státy, které nákaza zasáhla, se hned na počátku pokusily zareagovat co nejrychleji a nejúčinněji. V Hongkongu školy zavřeli. V Singapuru je nezavřeli. Pokud jde o šíření nemoci, neprojevil se mezi nimi nakonec skoro žádný rozdíl.      U každého politického rozhodnutí musíme také brát v úvahu jeho vedlejší účinky. Pokud se zavřou školy a děti musejí zůstat doma, v mnoha případech se o ně starají prarodiče. Covid-19 však nepoměrně častěji vyvolává vážné onemocnění právě u starších lidí, které se snažíme před nebezpečím co nejvíce chránit tím, že je izolujeme od potenciálních přenašečů.      Dalším příkladem budiž to, že v mnoha zdravotnických zařízeních má až 35 procent zdravotních sester děti ve školním věku a až 20 procent z nich by muselo zůstat doma a o děti pečovat, protože žádnou jinou možnost nemají. Zavření škol tak může vést k tomu, že v době zdravotní krize přijdeme o 20 procent nepostradatelných sester ještě předtím, než začneme počítat ty, na něž se nebudeme moct spoléhat, protože samy onemocní. V každém případě je třeba všechny tyto záležitosti zvažovat opatrně a komplexně, což je náročný úkol.      Dáváme mnoho miliard dolarů ročně na národní bezpečnost a obranu, a to vždy v rámci několikaletého rozpočtu. Zdá se však, že ze zřetele ztrácíme tu největší bezpečnostní hrozbu: zhoubné mikroby, které způsobují infekční nemoci. Nikdy by nás ani nenapadlo, abychom šli do války a až poté u dodavatelů objednávali letadlové lodě nebo zbraňové systémy, jejichž vývoj a výroba trvají několik let. A nikdy by nás nenapadlo, abychom provozovali velké letiště bez dokonale fungujícího, kdykoli k zásahu připraveného hasičského sboru, přestože ho sotvakdy bude třeba.      Jenže ve válce proti našemu nejzhoubnějšímu nepříteli právě tohle děláme zas a znovu. Jakmile hrozba pomine, jako bychom na vše zase zapomněli, než se objeví další. Nebezpečí, že se objeví nějaký jiný mikrob, si vláda, průmysl, média ani veřejnost nikdy nepřipouštějí. Všichni předpokládají, že o tento problém se postará někdo jiný. Výsledkem je, že jsme žalostně nepřipravení, protože chybějí investice, vedení i společná vůle. Za budíček, kterého možná bude, možná nebude dbát, tak svět zaplatí zatraceně přemrštěnou cenu.      Co kdybychom na druhou stranu brali SARS jako lekci, ze které je třeba se poučit, a – jak konstatujeme v kapitole 13 – jako předzvěst věcí příštích?      Vynaložili bychom opravdové úsilí a vyvinuli proti koronaviru SARS vakcínu, která by možná zabírala i na covid-19. Ale i kdyby nezabírala, pokročili bychom o hodně dál v základním výzkumu, věděli bychom, jak virus funguje, a vyvinuli bychom „platformu“ vakcín proti koronavirům.      Ne vždy, když udeří nějaká neznámá nemoc, budeme mít připravenou vakcínu. Nepleťme si však nějakou neznámou nemoc s budoucí chřipkovou pandemií, které se všichni zdravotníci obávají. Tu můžeme očekávat a musíme se na ni připravit. V kapitole 20 nastiňujeme, že potřebujeme zlomovou vakcínu proti chřipce – někteří mluví o univerzální vakcíně –, která by fungovala na všechny kmeny viru či alespoň na většinu z nich. Nebyli bychom pak závislí na každoročních vakcínách kolísavé účinnosti, jejichž složení do značné míry vychází z odhadů, které kmeny pravděpodobně v nadcházející sezoně převládnou. K zajištění tohoto výzkumu a všech doprovodných nákladů zřejmě bude třeba programu srovnatelného s Projektem Manhattan, ale nedokážeme si představit nic jiného, co by potenciálně mohlo zachránit tolik životů a uchránit lidstvo od zdravotní a hospodářské katastrofy, ze které by se zotavovalo desítky nebo i stovky let.      Když odezněla krize kolem západoafrické epidemie eboly, vyšlo množství fundovaných a hluboce analytických zpráv, vypracovaných institucemi jako Organizace spojených národů, Světová zdravotnická organizace, Národní lékařská akademie USA a společný projekt Ústavu globálního zdraví při Harvardově univerzitě a Fakulty hygieny a tropického lékařství při Londýnské univerzitě. Ve všech zprávách se podrobně líčí, jak zpočátku chyběla koordinace a jak nikdo nedokázal rozpoznat rozsah problému. Všechny také obsahují podobnou a cennou strategii a procedurální doporučení, jak reagovat příště. Realizovány však byly jen nemnohé z doporučených kroků a v podstatě tyto dokumenty od té doby někde na policích zapadají prachem. Výsledkem je, že dnes nejsme skoro o nic dál, než jsme byli, když epidemie eboly propukla.      Potřebujeme tvůrčí představivost ohledně toho, co se může a také bude dít a co budeme potřebovat, abychom se na to připravili. K tomu patří plány pro nepřetržité fungování zdravotní péče, státní správy a obchodu. Potřebujeme mezinárodní strategické zásoby životně důležitých léků a plicních ventilátorů pro pacienty, stejně jako osobních ochranných prostředků pro zdravotníky. Spojené státy by měly mít své vlastní podobné zásoby s realistickým množstvím potřebného materiálu – nikoli hrubě nedostatečné zásoby, jaké v současnosti máme k dispozici pro boj s covidem-19. A potřebujeme životaschopný plán, jak víceméně okamžitě navýšit kapacity v nemocnicích a na klinikách, například stavěním stanů na parkovištích, aby pacienti s podezřením na novou infekci mohli být oddělováni a pokud nutno i izolováni od příjmu běžných pacientů.      Přes veškerá onemocnění, úmrtí, rozvrat a hospodářské ztráty, které pandemie covidu-19 způsobila, by největší tragédií bylo, kdybychom tuto krizi „promarnili“, nepoučili se z ní a nepřipravili se na budoucnost. Pokud si z dějin můžeme něco vyvodit, pak to, že téměř jistě budeme překvapení, až na nás ten či onen mikrob nebo kmen příště zaútočí rozsáhlou nakažlivou nemocí. Ale ohrozíme sami sebe, pokud nebudeme připravení se tomu postavit a nebudeme mít všechny plány a zdroje, o kterých už teď víme, že je budeme potřebovat.      Nezapomínejme na to, že nebezpečný mikrob, který se dnes skrývá někde ve světě, by už zítra mohl být všude.      Právě tomuto tématu se naše kniha věnuje. Úvod V době, kdy jsem pracoval jako hlavní epidemiolog státu Minnesota, neslýchali ode mě státní úředníci a šéfové korporací zpravidla to, co chtěli slyšet. Někteří lidé v médiích mi proto začali říkat „posel špatných zpráv“. Takto nazvanému článku v časopise Mpls. St. Paul Magazine dal jeho autor Kermit Pattison podtitul: „Svéhlavý a přímočarý hlavní epidemiolog tvrdí, že v naší válce proti choroboplodným zárodkům je jen poslem z fronty. Buď jak buď nepřináší dobré zprávy.“      Nemám sice vůbec dojem, že bych byl „svéhlavý“, ale rozhodně se musím přiznat, že „přímočarý“ jsem. Věřím totiž v to, čemu říkám „důsledná epidemiologie“. To znamená, že když se budeme snažit změnit to, co by se mohlo stát, kdybychom nic neudělali, můžeme v pozitivním smyslu změnit chod dějin, a ne jen zpětně zaznamenávat a vysvětlovat, co se dělo. Díky úspěchům, jichž v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století dosáhli – za pomoci doslova tisíců dalších lidí – dva velikáni v oblasti veřejného zdraví, dr. Bill Foege a nedávno zesnulý dr. D. A. Henderson, budou miliony a miliony dětí ušetřeny katastrofy v podobě neštovic. Můžeme vykonat i další dobré skutky, které změní lidem život, avšak pouze pokud takové příležitosti rozpoznáme a budeme mít kolektivní vůli jednat.      Tato kniha vzešla z toho, že při nejzávažnějších krizích, které v naší době veřejnému zdraví hrozily, jsem se pohyboval v první linii: podílel jsem se na léčbě, zkoumal jsem okolnosti, za jakých nákaza vypukla, pracoval jsem na různých programech a navrhoval politická řešení. Mezi tyto krize patří syndrom toxického šoku, AIDS, SARS, rezistence mikrobů vůči antibiotikům, nemoci přenášené jídlem, očkovatelné nemoci, bioterorismus, zoonózy (nemoci přenosné mezi zvířaty a člověkem) včetně eboly, a nemoci přenášené vektory (infekce přenášené komáry, klíšťaty a mouchami, například horečka dengue a virus zika). Pod vlivem všech takových zkušeností a střetů na místní, regionální, národní i mezinárodní úrovni se formovaly a utvářely mé myšlenky. Tyto zkušenosti a střety mě zásadním způsobem poučily o tom, jak se s naším nejzhoubnějším nepřítelem můžeme vypořádat, a pomohly mi ujasnit si, jak k němu přistupovat z hlediska veřejného zdraví.      Infekční nemoci skutečně jsou nejzhoubnějším nepřítelem, který před lidstvem stojí. Infekce sice zdaleka nejsou jediným typem nemocí, které nás všechny postihují, avšak jsou jediným typem nemocí, které nás postihují kolektivně a někdy i v masovém měřítku. Srdeční onemocnění, rakovina, a dokonce i Alzheimerova choroba mají zničující důsledky pro jednotlivce a výzkum vedoucí k jejich léčbě je chvályhodný. Tyto nemoci však nemají potenciál ovlivnit každodenní chod společnosti, znemožnit cestování a obchod, zastavit průmyslovou výrobu či vyvolat politickou nestabilitu.      Profesně jsem se zabýval především tím, že jsem se snažil spojovat různorodé informace a vytvářet z nich souvislé linky ukazující do budoucnosti. Například už v roce 2014 jsem upozorňoval na to, že je jen otázkou času, kdy se virus zika objeví na americkém kontinentě. A roku 2015 jsem před pochybujícím odborným publikem v Národní lékařské akademii (National Academy of Medicine) předpověděl, že MERS se brzy objeví v některém velkém městě mimo Blízký východ. (Pouhých několik měsíců poté se skutečně objevil v jihokorejském Soulu.)      Netvrdím, že mám nějaké jedinečné schopnosti. Předvídání problémů a potenciálních hrozeb by v oboru veřejného zdraví mělo být standardní praxí. CIDRAP (Center for Infectious Disease Research and Policy, Centrum pro výzkum infekčních nemocí a politiku) na Minnesotské univerzitě, jež nyní vedu, jsem založil s tím, že bez politiky nemá výzkum kam směřovat. Dá se to říct i tak, že většinou jdeme od jedné krize ke druhé, nikdy je nepředjímáme a nikdy nakonec nedoděláme to, co bychom dodělat měli.      Mají-li být věda a politika účinné, musejí se prolínat. Pokud tedy v této knize budeme mluvit o realizovaném či potřebném vědeckém pokroku v prevenci nemocí, budeme zároveň i uvažovat, jak s tímto pokrokem naložit.      Chceme nabídnout čtenářům nové paradigma pro přemýšlení o nebezpečí, které bude ve 21. století hrozit, pokud vypukne infekční onemocnění. Budeme se zabývat širokou paletou nakažlivých nemocí, ale soustředíme se na identifikaci a zkoumání těch, které mají potenciál rozvrátit sociální, politický, hospodářský, emoční a existenční blahobyt velkých regionů, nebo dokonce celé planety. Úmrtnosti a smrtnosti jistě patří v našich úvahách první místo, avšak ne místo jediné. V dnešní době by několik potvrzených případů neštovic kdekoli na světě vyvolalo daleko větší paniku, než kolik jí vyvolá mnoho tisíc úmrtí na malárii jen v samotné Africe. ¨      Ne vždy totiž racionálně rozlišujeme mezi tím, co by nás mohlo zabít, a tím, co by nám mohlo ublížit, co by nás mohlo vyděsit či co by nám prostě jen mohlo být nepříjemné. V důsledku toho se ne vždy racionálně rozhodujeme, jak využívat naše zdroje, na co se zaměřit v politice a – upřímně řečeno – čeho se bát. Ve chvíli, kdy píšeme tato slova, má velká část západního světa značné obavy z šíření viru zika, jenž je spojován s mikrocefalií, s dalšími vrozenými vadami a s Guillainovým-Barréovým syndromem. Avšak v posledních několika letech virus horečky dengue, kterou šíří tentýž druh komára, v tomtéž regionu zabil daleko víc lidí, a veřejnost to skoro ani nezaznamenala. Proč? Zřejmě proto, že málokterá situace je tak drastická a strašlivá, jako když se dítě narodí s malou hlavou a má před sebou nejistý život s postižením. To je nejhorší noční můra všech rodičů.      V této knize se stále budeme vracet ke dvěma metaforám nemoci. Jednou je zločin a druhou je válka. Obě jsou výstižné, protože v boji proti infekčním onemocněním nám tak či onak na mysl přicházejí obě tyto hrůzy. Při zkoumání a diagnóze vypuknuvších nákaz si počínáme jako detektivové. Reagovat na tyto nákazy musíme jako vojenští stratégové. Tak jako nikdy nedokážeme eliminovat zločin a válku, nedokážeme eliminovat ani nemoci. A stejně jako se angažujeme v trvalé válce proti zločinu, bojujeme neustále proti nemocem.      V prvních šesti kapitolách představíme příběhy, případy a pozadí, které nám poskytnou kontext pro zbývající část knihy. Poté budeme hovořit o podle nás nejnaléhavějších hrozbách a úkolech a také o praktických prostředcích, jak se s nimi vypořádat.   Americký epidemiolog Michael T. Osterholm, PhD, MPH, (1953) je ředitelem Centra pro výzkum a strategii v oblasti infekčních chorob na Minnesotské univerzitě. Dvacet čtyři let působil v různých funkcích na minnesotském ministerstvu zdravotnictví, posledních patnáct let jako státní epidemiolog, několik let jako zvláštní poradce amerického ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb v otázkách veřejného zdraví a bioterorismu.  Vedl četná vyšetřování případů nákazy mezinárodního významu včetně onemocnění vyvolaných potravinami, syndromu toxického šoku, žloutenky typu B a HIV. Byl mezinárodním lídrem v kritice ohledně naší připravenosti na chřipkovou pandemii. Je autorem stovek odborných článků a knižního bestselleru Living Terrors: What America Needs to Know to Survive the Coming Bioterrorist Catastrophe (2001). Za svou práci obdržel řadu vyznamenání i vědeckých ocenění. Nově zvolený prezident USA Joe Biden jmenoval doktora Michaela Osterholma do svého poradního výboru Transition COVID-19. Americký spisovatel, scenárista a producent dokumentárních filmů Mark Olshaker (1951) začal kariéru v prestižních denících The Wall Street Journal, The Washington Times a The New York Times. S bývalým agentem FBI Johnem E. Douglasem spolupracoval při psaní bestsellerů o forenzní psychologii, jejich dílo se stalo předlohou slavného televizního seriálu Mindhunter: Lovci myšlenek (2017–2019). Olshaker byl konzultantem ministerstva spravedlnosti USA pro oběti trestných činů a působil též jako konzultant Národní lékařské knihovny. Vedle své práce v oblasti trestního práva a veřejného zdraví psal a produkoval dokumentární filmy z různorodých oblastí včetně historie, architektury, vědy, medicíny a dramatu. Je držitelem ceny Emmy za dokument Římské město (1994).   Z anglického originálu Deadliest Enemy. Our War Against Killer Germs, vydaného nakladatelstvím Little, Brown and Company v New Yorku roku 2020, přeložil Robert Novotný, 384 stran, vydalo nakladatelství PROSTOR roku 2020. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-10-12 11:52:01

Vyměň celou kuchyňskou linku aneb Co je to „vendor lock-in“

Antitrustové zákony jsou na pravici poněkud kontroverzní, protože jdou proti principu, že trh si poradí nejlépe. Po vydání minulého článku mi také dorazilo hned několik reakcí v tomto duchu – hlavně, ať do toho nehrabe stát! Naprosto chápu skepsi vůči státu coby napravovateli škod, historie je v tomhle směru poučná. Ale u toho pojmu trhu coby samonapravujícího se mechanismu bych se rád zastavil. Trh není žádný Alláh, ne v tom smyslu, že by fungoval zcela záhadnými až magickými postupy, kterým my smrtelníci můžeme jen přihlížet s posvátným a nechápavým údivem. Má svoje mechanismy, jejichž prostřednictvím působí, například vzájemnou konkurenci firem. Jako cokoliv, i konkurence funguje jenom za nějakých předpokladů, které mohou být naplněny více nebo méně. A ten podstatný předpoklad, který v případě digitálních gigantů nebývá splněn, jsou nízké náklady na změnu dodavatele. Doba cechů Klasická tržní ekonomika v době, kdy ji poprvé studovali lidé jako Adam Smith, nemívala se změnou dodavatele moc velký problém. Nechutnal-li vám chleba od pekaře z Long Street, šli jste si nakoupit na Main Avenue, o pět minut chůze dále. A totéž fungovalo při nákupu slanečků nebo bot. Tenhle druh transakcí, ve kterých lze jedno zboží snadno nahradit jiným, funguje velmi dobře dodnes. Jakmile můžete v nějakém zákaznicko-obchodnickém vztahu za sebou „prásknout dveřmi“ a během chvíle dávat vydělávat někomu jinému, funguje to na prodejce, výrobce či dodavatele služeb jako nevyslovená hrozba. I na cenách se to obvykle projeví. (V době Smitha a spol. byly hlavním nepřítelem konkurence cechy, tradiční sdružení řemeslníků-profesionálů, které už od středověku požívaly privilegium omezovat nebo úplně znemožnit činnost konkurence v daném městě. Právě v 18. století byla cechovní privilegia hromadně rušena, protože zabraňovala rozvoji moderní společnosti. Ale určité formy cechů přežily dodnes, třeba profesní komory.) Vendor lock-in čili „uvěznění dodavatelem“ Zkuste si nyní představit poněkud depresivní svět, ve kterém byste při změně pekaře museli vyměnit půlku kuchyně. Nový chleba by totiž nebyl kompatibilní, takže starý nůž by jej neuřízl, starý toustovač neopekl, staré máslo by na něm nedrželo, na staré pánvi byste z něj neudělali topinku a ze starého talíře by okamžitě padal na zem. V takovém případě by tržní mechanismy dostaly notně zabrat. I kdyby třeba chleba od místního pekaře byl hnusný jak komisárek z vězení, stejně byste váhali, jestli jít jinam, protože náklady na takovou změnu by byly vysoké. Samozřejmě, nikdo nevymyslí chleba, který by automaticky padal z toho nesprávného talíře na zem. Ale v jiných případech, s trochou zlé vůle, se taková situace dá představit i docela realisticky: * chcete změnit dodavatele elektřiny? To budete muset nechat předělat celou elektriku vedoucí k vám do baráku, příteli, a taky všechny spotřebiče, protože společnost A dodává proud o úplně jiné voltáži a kmitočtu než společnost B, *  chcete odejít k jinému lékaři a odnést si s sebou staré chorobopisy, nebo aspoň výpisy z nich? Smůla, původní lékař je má zamčené ve skříni a nedá vám do nich ani nahlédnout. Je to přece jeho papír a jeho kartotéka. Vzpomeňte si sami, co jste kdy měli a jaké léky jste na to užívali, *  naštval vás mobilní operátor a chcete přejít k jinému? Budete muset přesvědčit i všechny své kamarády, protože sítě obou operátorů jsou od sebe oddělené a z jedné si prostě nezavoláte do druhé. Tohle jsou příklady jevu zvaného vendor lock-in čili „uvěznění dodavatelem“. Koupili jste zkrátka službu, ze které je velmi těžké, drahé či nepraktické odejít. Toto je situace, ve které trh přestává fungovat a spotřebitelé zůstávají zaseknuti u produktů, se kterými už dávno nejsou spokojeni a které je spíše séřou, než aby je těšily. Moc se to neliší od státem garantovaného monopolu, jakým byl třeba SPT Telecom neblahé paměti v devadesátých letech. A – samozřejmě – v téhle situaci, pokud už jednou nastane, má konkurence problém vůbec vzniknout, protože k rozjezdu potřebujete zákazníky a odkud je vezmete, když jsou již chyceni v “zahradě obehnané vysokou zdí”? Co na tom, že tam ze začátku naivně vlezli sami, to vám jako zakladateli konkurenční firmy nepomůže. Povšimněte si, že ve všech třech výše zmíněných příkladech byla řešení situace netržního charakteru. Technické standardy v elektřině jsou stanoveny vahou zákona a s ním souvisejících vyhlášek, stejně jako povinnost umožnit změnu dodavatele proudu, aniž by se do daného domu musel tahat kilometr nových drátů. Na nahlížení, kopírování a výpisy ze své zdravotnické dokumentace máte rovněž právo dané zákonem, i kdyby se příslušný MUDr. vztekal a vrčel. A poskytování telekomunikačních služeb je licencovaná živnost, přičemž součástí licenčních podmínek je právě vzájemná propojenost s jinými sítěmi a také – od jisté doby – i přenositelnost čísla. Je to berlička? Ano, v podstatě ano. Ale ta berlička dává šanci fungovat přirozenému samoopravnému mechanismu tržní konkurence, který by bez snadného přechodu zákazníka jinam nefungoval. Je to úplně to samé jako skutečná berlička u člověka se zlomenou nohou. Ten doktor mu ji nedal proto, že by jej uzdravila sama o sobě, ale proto, aby obě části zlomené kosti měly šanci srůst samy, pomocí přirozených mechanismů, které už lékaři přímo neřídí. Zkrotnutí Microsoftu V IT světě bohužel dochází k „vendor lock-inu“, polapení dodavatelem služeb, hodně snadno. Svého času se o toto snažil Microsoft. Dnešní Microsoft je vcelku OK a nemám vůči němu žádných námitek, ale kolem roku 2000 to byla vysloveně zparchantělá firma. Součástí její praxe byly mj. časté změny formátů dokumentů Office, ke kterým neexistovala žádná veřejně dostupná dokumentace. To znamenalo, že člověk, nebo ještě daleko hůře firma, která by se rozhodla opustit Microsoft Office a přejít k nějaké konkurenci, riskovala, že ztratí přístup ke své vlastní práci za dlouhá léta dozadu. Nekompatibility byly tak velké, že při otevření dokumentu konkurenčním produktem na vás vyskočil „rozsypaný čaj“. Když vám v tom vězí pět či deset let práce, to si rozmyslíte podstupovat takové riziko, že? To byl úplně klasický vendor lock-in a ne jediný. V Microsoftu se na přelomu století snažili všelijak sabotovat možné rozšíření Linuxu coby jediného konkurenta na poli operačních systémů, který se nedal koupit; ve válce browserů narušovali zavedené standardy webu různými proprietárními technologiemi atd. Společným prvkem všech těch aktivit byla snaha o přikování uživatele k sobě. Chovali se zkrátka jako sv*** a mladá generace IŤáků a programátorů jim nedůvěřovala a pohrdala jimi – brali jsme je tehdy jako hlavní ohrožení svobody v digitálním prostoru. Jít pro ně pracovat, to bylo trochu schmutzig, a takový člověk těsně po škole občas čelil nepochopení svých přátel, kam že to vlezl. Ne úplně cancel culture, ale řekněme WTF culture. (Právě tou dobou vznikl Google a jeho první korporátní heslo, Don’t be evil, bylo průhlednou narážkou na tehdejší manýry společnosti Microsoft. Ó, ty mocná ironie osudu!) Microsoft poněkud zkrotnul po velkém antitrustovém procesu, který skončil mimosoudním vyrovnáním. Skeptici říkají, že celý ten proces k ničemu nebyl a že to slavné okénko pro výběr browseru, které bylo jedním z jeho výsledků, byla šaškárna. Nesouhlasím s tím, nějaký odstrašující efekt to mělo. Vykašlali se na svoji dřívější agresivitu a o deset let později měli neutrální pověst velkého, leč nepříliš nápadného korporátu. A tu si udržují dodnes. Společné a závazné technické standardy jsou dobrá věc To samé, ale dokonce ještě v horší podobě, teď máme v případě sociálních sítí a podobných struktur, kde za odchod zaplatíte ztrátou možnosti komunikovat s přáteli, kteří tam zůstávají. Živnostníkům a firmám navíc vyvstává hrozba ztráty zákazníků. A tohle uspořádání věcí také zabraňuje růstu konkurence. Toto není OK a typickým projevem takové situace je, že lidi na ty platformy nadávají, kudy chodí, ale stejně tam zůstávají, protože odejít je pro ně ještě bolestivější. Samozřejmě ne pro každého; někdo je od přírody introvert a případná ztráta kontaktu s bývalými spolužáky apod. jej zas tolik nebolí. Ale většina lidí cítí potřebu někam patřit a pokud se tenhle druh kontaktu dnes přestěhoval na sociální sítě, odejít z nich je svého druhu vyhnanství. Vysoká cena za změnu dodavatele v tomto případě nemá podobu faktury s mastnou částkou, ale společenské izolace. K takovým koncům, kdy jste hrubě nespokojen s chováním dodavatele nějaké služby, ale přesto u něj se skřípáním zubů zůstáváte, by zdravý trh rozhodně vést neměl. Možná u jednotlivců, vždycky se najdou zvláštní jedinci; ale ne v tomto měřítku, protože těch uživatelů, které velké IT firmy svým chováním štvou, jsou zástupy. I proto si myslím, že nejlepší odpovědí by bylo zavedení otevřených standardů a vzájemné propojitelnosti. Podobně jako u elektrické sítě, telefonu, webu, e-mailu, dokonce i u takových zdánlivých samozřejmostí, jako jsou míry a váhy. O hodně snáze se člověku žije, cestuje a obchoduje, když se dnes ve valné většině světa měří stejným metrem a váží stejným kilogramem. Ortodoxní libertariáni i tohle odsoudí jako státní zvůli. Ale historie říká, že právě to období předtím, kdy každé království a knížectví mělo svoje lokty a couly, bylo pro fungování mezinárodního obchodu spíš nepřátelské a nahrávalo těm lokálním cechovním monopolům. Společné a závazné technické standardy jsou dobrá věc. Nejen pro spotřebitele, i v jiných ohledech. Dobře si pamatuji na to, jak jsem někdy roku 2010 vyklízel jednu kancelář a narazil přitom na zásuvku plnou starých nabíječek k různým mobilům. Bylo jich odhadem třicet. Nic jim nebylo, ale každá měla jiný konektor a poté, co originální mobil chcípnul nebo zastaral, byly naprosto k ničemu. Dokonce ani ten samý výrobce tehdy nezůstával u svého standardu delší dobu. Recyklační firma si je převzala v krabici, ale její pracovník stejně neurčitě poznamenal, že se s nimi nikdo moc piplat nebude. Kdo ví, v které zemi třetího světa nakonec skončily na skládce.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-03-23 09:00:00

Krize na Blízkém Východě: Šéf OSN během návštěvy Rafahu vyzval k okamžitému příměří a k "zaplavení Gazy pomocí"

 Generální tajemník OSN vyzývá k ukončení "nepřetržité noční můry" v GazeGenerální tajemník OSN António Guterres prohlásil, že svět už viděl dost hrůz v Gaze, a vyzval k příměří, které by umožnilo přísun další pomoci.Promluvil na přechodu v Rafáhu na egyptské straně, kam se uchýlila většina obyvatel Gazy, ale Izrael navzdory obavám Guterrese a dalších světových představitelů slibuje vyslat proti bojovníkům Hamásu pozemní jednotky."Palestinci v Gaze - děti, ženy, muži - zůstávají uvězněni v nepřetržité noční můře," řekl Guterres. "Nesu hlasy drtivé většiny světa, která už toho viděla dost".Podle agentury AFP Guterres v sobotu v Rafáhu také řekl, že "jakýkoli další nápor situaci ještě zhorší".Desítky tisíc lidí se účastní velké propalestinské demonstrace v DublinuVelké propalestinské demonstrace v Dublinu se zúčastnily desítky tisíc lidí, kteří se na akci v centru irského hlavního města sjeli z celého Irska, informuje Press Association.Organizátoři vyzvali k ukončení izraelských akcí v Gaze a k tomu, aby irská vláda "podnikla kroky, které povedou k odpovědnosti Izraele". Organizace Ireland-Palestine Solidarity Campaign (IPSC) uvedla, že se jedná o pátou podobnou celostátní mobilizaci.Podle agentury Press Association se davy lidí shromáždily na Parnellově náměstí a poté se vydaly na průvod přes centrum města k ministerstvu zahraničních věcí na náměstí St Stephen's Green, kde zazněly projevy a vystoupení irské a palestinské hudby.Na shromáždění promluvila mimo jiné předsedkyně IPSC Zoe Lawlorová a nezávislá senátorka Frances Blacková. Lawlorová řekla: "Všichni jsme se snažili o to, abychom se dostali do situace, ve které jsme byli: "Je velmi důležité, abychom pokračovali v tlaku na naši vládu, aby sankcionovala Izrael za jeho zločiny."Nikdy předtím nepotřebovalo lékařskou péči tolik dětí v Gaze, říká mluvčí Unicefu.Mluvčí Unicefu James Elder ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že "nikdy předtím nepotřebovalo lékařskou péči tolik dětí z Gazy", a ukázal, jak navštívil nemocnici Nasser v Chán Júnisu a vzpomíná na děti, se kterými se setkal při své poslední návštěvě.Na videu se ptá, kde se nyní nachází chlapec jménem Mohamed, dívka jménem Shaima a dvojčata Hannah a Kahled, které potkal v nemocnici Nasser. Příspěvek na X také upozorňuje na skutečnost, že v severní části pásma Gazy trpí akutní podvýživou každé třetí dítě mladší dvou let.Unicef dodal, že "okamžité humanitární příměří poskytuje nejlepší šanci na záchranu životů, ukončení utrpení a umožňuje naléhavé dodávky život zachraňující pomoci".Místní zdravotníci a představitelé OSN uvedli, že boje, nedostatek paliva a izraelské nálety v únoru zcela vyřadily z provozu nemocnici Nasser. Mluvčí ministerstva zdravotnictví v Gaze Ašraf al-Qidra uvedl, že nemocnice v jižním městě Chán Júnis byla vyřazena z provozu 18. února brzy ráno.V té době nemocnice stále poskytovala přístřeší desítkám pacientů trpících válečnými zraněními a zhoršující se zdravotní krizí v Gaze, ale podle zdravotníků nebyl k dispozici dostatek energie ani personálu, aby je všechny ošetřil.Generální tajemník OSN vyzývá k okamžitému příměří a k zaplavení Gazy pomocíAgentura Associated Press (AP) přináší více informací o komentářích generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, které pronesl během sobotní návštěvy hraničního přechodu Rafáh.Guterres, který stál poblíž dlouhé fronty čekajících nákladních automobilů, prohlásil, že je čas "skutečně zaplavit Gazu život zachraňující pomocí", a označil hladovění v Gaze za "morální urážku". Vyzval k okamžitému příměří mezi Izraelem a Hamásem, informovala agentura AP.Guterres hovořil na egyptské straně hranice nedaleko města Rafáh na jihu Gazy, kde Izrael plánuje zahájit pozemní útok navzdory rozšířeným varováním před možnou katastrofou. Tam se uchýlila více než polovina obyvatel Gazy."Jakýkoli další útok situaci ještě zhorší - zhorší ji pro palestinské civilisty, pro rukojmí a pro všechny lidi v regionu," řekl Guterres.Promluvil den poté, co Rada bezpečnosti OSN nedosáhla shody na znění rezoluce podporující "okamžité a trvalé příměří".Podle agentury AP Guterres opakovaně upozornil na potíže s přísunem pomoci do Gazy, z nichž mezinárodní humanitární organizace z velké části viní Izrael."Tady z tohoto přechodu vidíme zlomené srdce a bezcitnost... dlouhá řada zablokovaných nákladních aut s humanitární pomocí na jedné straně brány, dlouhý stín hladu na straně druhé," řekl.Dodal: "Je načase, aby se Izrael železnou rukou zavázal k úplnému ... přístupu humanitárního zboží do Gazy, a v duchu ramadánového soucitu je také načase, aby byla okamžitě propuštěna všechna rukojmí."Předpokládá se, že Hamás zadržuje přibližně 100 rukojmích a také ostatky 30 dalších osob, které byly zajaty při útoku ze 7. října, při němž zahynulo přibližně 1 200 lidí, většinou civilistů.Izraelská invaze zabila podle zdravotníků v Gaze více než 32 000 lidí a vyhnala z domovů 80 % z 2,3 milionu obyvatel.Ministerstvo zdravotnictví Gazy řízené Hamásem nerozlišuje mezi civilisty a bojovníky, ale uvedlo, že většinu mrtvých tvoří ženy a děti. Izrael viní z úmrtí civilistů Hamás a obviňuje ho, že operuje v obytných oblastech.Pět ze zraněných Palestinců v nemocnici al-Šifa zemřelo, tvrdí ministerstvo zdravotnictvíPět ze zraněných Palestinců v nemocnici al-Šifa v pásmu Gazy, kterou obléhají izraelské síly, zemřelo, uvedlo podle agentury Reuters v sobotním prohlášení ministerstvo zdravotnictví Gazy.Zdravotnické zařízení je obléháno již šestý den v řadě, bez vody, potravin a zdravotnických služeb, dodalo ministerstvo.V pondělí vstoupily izraelské jednotky do nemocnice al-Šifa ve městě Gaza a zahájily důkladnou prohlídku rozsáhlého zařízení, které je podle armády napojeno na síť tunelů sloužících jako základna Hamásu a dalších palestinských bojovníků.V sobotu izraelské síly uvedly, že během dlouhodobé operace v nemocnici bylo zabito více než 170 ozbrojenců. Podle představitelů Hamásu však mrtví, kteří byli v izraelských zprávách identifikováni, nebyli bojovníci, ale spíše pacienti a vysídlené osoby.Hamas obvinil Izrael z válečných zločinů.Generální tajemník OSN António Guterres prohlásil, že je načase, aby Izrael dal "železný závazek" k neomezenému přístupu humanitárního zboží do celé Gazy. Guterres rovněž vyzval k propuštění izraelských rukojmích zadržovaných v Gaze.Dodal, že OSN bude nadále spolupracovat s Egyptem na "zefektivnění" toku pomoci do Gazy, a to během návštěvy hraničního přechodu Rafáh.Aktualizováno na Při izraelských úderech bylo za posledních 24 hodin zabito 72 Palestinců, uvedlo ministerstvo zdravotnictvíPodle nejnovějších údajů ministerstva zdravotnictví Gazy, které řídí Hamás, bylo za posledních 24 hodin při izraelských úderech zabito 72 Palestinců a 144 jich bylo zraněno.Podle tohoto prohlášení bylo od 7. října při izraelských úderech v Gaze zabito nejméně 32 142 Palestinců a 74 412 jich bylo zraněno.Ministerstvo nerozlišuje mezi bojovníky a nebojovníky.Generální tajemník OSN apeluje na ukončení "nepřetržité noční můry" v GazeGenerální tajemník OSN António Guterres prohlásil, že svět už viděl dost hrůz v Gaze, a vyzval k příměří, které by umožnilo přísun většího množství pomoci.Promluvil na přechodu v Rafáhu na egyptské straně, kam se uchýlila většina obyvatel Gazy, ale Izrael navzdory obavám Guterrese a dalších světových představitelů slibuje vyslat proti bojovníkům Hamásu pozemní jednotky."Palestinci v Gaze - děti, ženy, muži - zůstávají uvězněni v nepřetržité noční můře," řekl Guterres. "Nesu hlasy drtivé většiny světa, která už toho viděla dost".Podle agentury AFP Guterres v sobotu v Rafáhu také řekl, že "jakýkoli další nápor situaci ještě zhorší".Po příjezdu na hraniční přechod Rafáh se generální tajemník OSN António Guterres setkal s dlouhou řadou zablokovaných nákladních aut s humanitární pomocí na egyptské straně hranice, což označil za "morální urážku", protože Palestinci v Gaze čelí hladomoru."Tady z tohoto přechodu vidíme tu bezcitnost a bezcitnost toho všeho. Dlouhá řada zablokovaných kamionů s humanitární pomocí na jedné straně brány, dlouhý stín hladomoru na straně druhé," řekl. "To je více než tragické. Je to morální pohoršení."    📍#Gaza: Již podruhé v tomto týdnu byl konvoj s potravinami odepřen na severu Gazy.    🛑 Izraelské úřady dnes odepřely dalšímu konvoji @UNRWA s tolik potřebnými zásobami potravin cestu na sever, kde jsou lidé na pokraji hladomoru.    Naposledy se @UNRWA podařilo...    - Philippe Lazzarini (@UNLazzarini) 23. března 2024Generální tajemník OSN na hraničním přechodu Rafáh vyzval k příměří.Generální tajemník OSN António Guterres je na hraničním přechodu Rafáh z Gazy do Egypta, aby znovu vyzval k okamžitému humanitárnímu příměří."Nic neospravedlňuje kolektivní trestání palestinského lidu," řekl Guterres. Dodal, že:    Nyní je více než kdy jindy čas na okamžité humanitární příměří. Je čas umlčet zbraně. Palestinci v Gaze - děti, ženy, muži - zůstávají uvězněni v nepřetržité noční můře. Vyhlazené komunity, zničené domy, vyhlazené celé rodiny a generace, hlad a hladomor pronásledující obyvatelstvo."Guterresovy komentáře přicházejí několik dní poté, co obdržel průběžný závěr jednoho ze dvou vyšetřování role palestinské agentury OSN pro uprchlíky (Unrwa) v Gaze.Izraelské úřady jsou vůči Unrwa dlouhodobě nepřátelské a tvrdí, že mají důkazy o tom, že 12 zaměstnanců Unrwa, z toho sedm učitelů, se podílelo na útoku ze 7. října a že 1468 jejích zaměstnanců - tedy asi 11 % - bylo "aktivními členy" Hamásu nebo jiné militantní skupiny, palestinského islámského džihádu.Interní dokumenty OSN, které získal deník Guardian, mezitím ukázaly, že zaměstnanci OSN pracující s Palestinci na okupovaném Západním břehu Jordánu jsou od začátku konfliktu v Gaze před pěti měsíci vystaveni systematické kampani obstrukcí a obtěžování ze strany izraelské armády a úřadů.António Guterres stojí v sobotu na pódiu na hraničním přechodu Rafáh mezi Egyptem a Gazou.Generální tajemník OSN António Guterres v sobotu navštívil hraniční přechod Rafáh mezi Egyptem a Pásmem Gazy. Fotografie: Mohamed Abd El Ghany/ReutersHizballáh tvrdí, že v sobotu zaútočil na baterii Iron Dome, která se nachází poblíž severní vesnice Kfar Blum v údolí Hula v Izraeli, pomocí dvou bezpilotních letounů naložených výbušninami, informoval deník Times of Israel.Podle zpráv, které obdržely Izraelské obranné síly (IDF), byly dva drony vypuštěny z Libanonu a zasáhly dvě místa poblíž obce.Místní úřady podle Times of Israel potvrdily, že nárazy zažehly požár, ale že útok nepřinesl žádné oběti ani škody a v současné době vedou vyšetřování incidentu, který nebylo možné nezávisle ověřit.Podle Klubu palestinských vězňů bylo na Západním břehu Jordánu přes noc zatčeno 15 PalestincůIzraelská armáda zatkla přes noc na Západním břehu 15 Palestinců, informuje Al-Džazíra s odvoláním na aktuální informace Klubu palestinských vězňů.Podle aktualizace došlo k zatýkání v guvernorátech Hebron, Ramalláh, Betlém, Tubas, Nábulus a Jeruzalém.Indické námořnictvo předalo v sobotu policii v Bombaji 35 somálských pirátů po 100 dnech protipirátských operací na východ od Rudého moře, kde se pirátství objevilo poprvé po téměř deseti letech, informuje agentura Reuters.Indie, největší národní síly v Adenském zálivu a severní oblasti Arabského moře, zajala piráty z nákladní lodi Ruen minulý týden, tři měsíce poté, co byla unesena u somálského pobřeží, uvádí tisková agentura.Podle agentury Reuters somálští piráti využili toho, že se západní síly zaměřily na ochranu lodní dopravy před útoky v Rudém moři ze strany jemenských militantů Hútíů podporovaných Íránem, a od listopadu uskutečnili více než 20 únosů nebo se o ně pokusili. To zvýšilo náklady na pojištění a bezpečnost a přispělo ke krizi světových přepravních společností.V důsledku útoků Hútíů, kteří se hlásí k solidaritě s Palestinci v Gaze během izraelské války proti Hamásu, a nárůstu pirátství se obchodní doprava v regionu od listopadu snížila na polovinu, protože lodě volí delší trasu kolem jižní Afriky, uvedlo indické námořnictvo.Podle agentury Reuters hrozí pirátům zadrženým indickým komandem jako prvním, kteří byli stíháni podle indického protipirátského zákona z roku 2022, který umožňuje námořnictvu zadržet a zatknout piráty na volném moři, až doživotní vězení.

Čas načtení: 2024-05-11 06:29:29

Inflace ceny zvyšuje ale platy zůstávají stejné

Pokud inflace zvyšuje ceny, ale platy zůstávají stejné, může to mít negativní dopad na kupní sílu lidí. Lidé s pevnými platy by mohli mít potíže s pokrytím nákladů na základní potřeby a další výdaje. To může vést k finančním potížím a nejistotě. V takových případech mohou lidé hledat alternativní způsoby, jak zvýšit svůj příjem, jako… Číst dále »Inflace ceny zvyšuje ale platy zůstávají stejné

Čas načtení: 2024-09-20 11:14:50

Žena se po devíti letech rozešla s letadlem, ale zůstávají přátelé

Žena, která měla devět let sexuální vztah s letadlem, prozradila, že se s ním rozešla, ale stále zůstávají přáteli. (Foto: Youtube / BTV) Žena,... Článek Žena se po devíti letech rozešla s letadlem, ale zůstávají přátelé se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2025-04-22 12:21:00

Sazby spotřebitelských úvěrů zůstávají pod sedmiprocentní hranicí. Trh hlásí stabilitu

Průměrná sazba spotřebitelských úvěrů se v březnu mírně zvýšila na 6,93 procenta. Meziročně došlo k poklesu průměrné sazby téměř o 1,3 procentního bodu. Pojištění schopnosti splácet hraje klíčovou roli při ochraně klienta v případě výpadku příjmů Praha, 22. dubna 2025 – Průměrné sazby spotřebitelských úvěrů zůstávají i v březnu pod sedmiprocentní hranicí. Podle Broker Consulting … The post Sazby spotřebitelských úvěrů zůstávají pod sedmiprocentní hranicí. Trh hlásí stabilitu appeared first on Broker Consulting, a. s..

Čas načtení: 2025-10-09 12:49:13

Účetní dvůr: Chyby v rozpočtu EU klesly, ale zůstávají problémem

Chyby ve výdajích z rozpočtu Evropské unie se v roce 2024 snížily, nicméně zůstávají i nadále problémem. Vyplývá to z výroční zprávy Evropského účetního dvora (EÚD), která byla dnes zveřejněna. The post Účetní dvůr: Chyby v rozpočtu EU klesly, ale zůstávají problémem appeared first on EURACTIV.cz.

Čas načtení: 2025-10-15 09:10:30

Už přes 32 tisíc Čechů přišlo letos o řidičák. Alkohol a drogy zůstávají hlavním viníkem

Letos už přišlo o řidičák přes 32 tisíc Čechů. Nejčastěji kvůli alkoholu, drogám nebo trestným bodům. Čísla zůstávají stejně vysoká jako loni.

Čas načtení: 2025-10-22 07:08:54

Alfa Romeo mění kurz: Giulia a Stelvio zůstávají do roku 2027. Vrcholné V6 Quadrifoglio se vrátí

Alfa Romeo mění plán. Giulia a Stelvio zůstávají ve výrobě do roku 2027, vrátí se verze Quadrifoglio s V6 a dorazí hybridy. Čistě elektrické nástupce si počkají.

Čas načtení: 2025-12-19 13:39:00

Jak ochránit dům před nezvanými návštěvníky nejen během svátků? Pomůže i chytré zabezpečení

Praha 19. prosince 2025 (PROTEXT) - Vánoce jsou paradoxní období: domovy jsou plné nových věcí, ale často zůstávají i několik dní opuštěné. Po rozbalení dárků lidé odjíždějí na návštěvy příbuzných, na hory nebo na chaty, a obydlí tak zůstávají bez dozoru, právě v době, kdy zlodějům nahrává dlouhá zimní tma a prázdné ulice.Riziko přitom často vzniká tím, jak s novými věcmi nakládáme. Typickým příkladem je prázdná krabice od televize nebo herní konzole položená u popelnice. Z pohledu kolemjdoucího – nebo někoho, kdo projíždí ulicí a hledá příležitosti – je to jasná informace o tom, co se v domě nachází. Podobně působí i rozsvícený stromeček s otevřenými závěsy, pod kterým jsou dárky vidět i z ulice. Ve chvíli, kdy dům zároveň vypadá opuštěně, mohou zloděje doslova pozvat dál.Když nejste doma, je dobré, aby to nevypadalo, že jste odjeliČást prevence je jednoduchá: uklidit obaly od dárků, nezveřejňovat plány na sociálních sítích a nenechávat dům několik dní úplně zhasnutý. Druhou část obstará technologie, která pomáhá dům hlídat automaticky, aniž by o tom člověk musel přemýšlet.Ucelený systém nabízí například značka eufy. Nejde jen o jednotlivé kamery, ale o komplexní řešení, které se dá sestavit podle dispozic domu a potřeb majitelů, propojit a ovládat na dálku, a to z jedné aplikace společně s dalšími zařízeními značky, od alarmu přes světla a videozvonky až po sekačku nebo robotický vysavač.Představme si běžný rodinný důmVstupní branku a příjezdovou cestu hlídá venkovní kamera – ideálně model eufy Edge Security Outdoor Cam eufyCam S4, který umí rozlišit, jestli se blíží člověk, auto nebo jen kočka od sousedů. Ve tmě si přisvítí, zobrazí barevný obraz a díky otočné hlavě pokryje větší část pozemku. Pokud je umístěná u branky, majitelé v aplikaci snadno uvidí, kdo stojí před domem – jestli jde o pošťáka, souseda nebo někoho, kdo tam být nemá.Další venkovní kamera může být u zadního vchodu nebo zahrady, kde bývá dům nejzranitelnější. Pro taková místa se hodí samostatná bateriová kamera eufy Security S340 SoloCam – ta sleduje pohyb, při aktivitě se umí otočit za objektem a díky solárnímu panelu se průběžně dobíjí, takže funguje i tam, kde není přívod elektřiny. U některých modelů se při pohybu automaticky rozsvítí reflektor nebo se spustí siréna – to už samo o sobě dokáže nezvané hosty odradit dřív, než se dostanou k domu.Uvnitř jsou menší kamery, třeba v chodbě nebo obýváku. Nemají „hlídat“ každou minutu, ale potvrdit, zda někdo opravdu vstoupil do domu – nebo zda je s dětmi či domácími mazlíčky všechno v pořádku. Tady typicky dobře funguje eufy Indoor Cam 2K Pan & Tilt, která díky plynulému otáčení sleduje dění v místnosti a umí identifikovat zvuky jako pláč dítěte nebo štěkot psa.Srdcem celého systému je HomeBase, tedy základna, která propojuje všechny části dohromady. Vojtěch Lhota, Sales Manager společnosti Anker pro CZ&SK, vysvětluje, jeho účel: „Stará se o dosah, šifrování i ukládání videa – záznamy tak zůstávají fyzicky doma a máte je pod kontrolou. Přes HomeBase můžete postupně přidávat další prvky, pokud chcete zabezpečení rozšířit: třeba video zvonek, který vás upozorní, když někdo zazvoní, senzory na okna a dveře, které dají vědět už při jejich otevření, nebo i chytré osvětlení, které se večer automaticky zapne.”Praktickým startovním setem je například eufyCam E40 + HomeBase – základní dvojice kamer s dlouhou výdrží baterie, kterou lze později rozšiřovat o další prvky. Pokud zjistíte, že by se další hodily, jednoduše je připojíte přes stejnou aplikaci. Instalace se obejde bez vrtání a kabelů – většina zařízení funguje na baterii, mnoho modelů má i solární panel, takže je možné je připevnit během několika minut. Máte tak jistotu, že pokud se něco děje, dozvíte se to dřív, než se škoda stane.Technologie je povolená, jen má svá pravidlaPoužívat kamerový systém k ochraně domu je legální, pokud zabírá hlavně váš vlastní prostor.„Problém nastává ve chvíli, kdy kamera sleduje sousední pozemky nebo zbytečně velkou část veřejného prostoru. V takových případech už provoz kamery může znamenat zpracování osobních údajů podle GDPR nebo jít o přestupek proti občanskému soužití,“ vysvětluje Lukáš Kaprál, právník Ekonomických staveb a tvůrce profilu Stavitelův právník. „Pokud je ale kamera nasměrovaná tak, aby chránila váš majetek, například vstup do domu, dvůr nebo přiměřeně příjezdovou cestu, a nezasahuje mimo váš pozemek více, než je nezbytné, jde o povolené zabezpečení majetku.“Pravidla tak spíše dávají mantinely, než aby bránila používání technologií. Říkají, že kamera má sloužit k ochraně domu, ne k monitorování lidí v okolí. To, co většina domácností skutečně potřebuje, tedy vchod, zahradu nebo garáž, se do těchto pravidel bez problémů vejde. O značce eufyeufy, značka chytré domácnosti od Anker Innovations, navrhuje inteligentní produkty, které každodenní život činí bezpečnějším, čistějším a pohodlnějším. Značka eufy využívá sílu nejnovějších technologií umělé inteligence k rozpoznávání obličejů a proaktivnímu rozhodování. Od pokročilých systémů domácí a majetkové bezpečnosti a chytrých produktů pro péči o děti až po robotické vysavače pro důkladné čištění a automatizovanou péči o venkovní trávník, eufy přináší do domácnosti špičková řešení. Všechny produkty eufy jsou navrženy podle jednoho principu: Vyrobeno s péčí. Více informací naleznete na eufy.comFotografie ke stažení zde.Zdroj: eufy 

Čas načtení: 2024-01-29 14:25:00

Místní poplatky pro rok 2024

Místní poplatky pro rok 2024 zůstávají ve stejné výši, jako byly v roce 2023. Podrobnosti čtěte zde. Místní poplatky zůstávají pro dok 2024 ve stejné výši jako v roce 2023, tedy 840 Kč poplatek za odpad a 768 Kč snížená sazba…

Čas načtení: 2024-02-22 09:09:00

Teplé počasí snižuje počet otevřených lyžařských areálů, sezona skončila v Plzeňském kraji

Praha - Počet sjezdovek, které zůstávají v provozu, se snižuje. Může za to teplé počasí a tání sněhu. Na sjezdovkách tak zůstávají už jen pásy zbylého umělého sněhu. Návštěvnost středisek je stále...

Čas načtení: 2024-03-14 13:00:01

Bolest Miluše Šplechtové ze seriálu Ulice: Slavný manžel ji zradil, možná dokonce vícekrát

Hvězda seriálu Ulice Miluše Šplechtová je přitom sympatická dáma, které by další neštěstí asi nikdo nepřál. „Český kulturní svět skrývá řadu osobností, jejichž talent a výjimečnost zůstávají nesmazatelně zapsány v paměti obecenstva. Jednou z těchto výrazných osobností je bezesporu Miluše Šplechtová, jejíž jméno je spjato s řadou nezapomenutelných rolí nejen v televizi, ale i v divadle,“ tvrdil pro Čtidoma.cz odborník na český showbyznys Pavel Filandr. Hrušínský toužil po rozvodu Faktem ale je, že rodačka z Mostu to v životě neměla vždycky jednoduché. Když potkala svého současného manžela Jana Hrušínského, zamilovala se a rozvedla se s architektem Nikolou Stojanovem. „Bylo to dilema. Nechtěla jsem nikomu ublížit, ale cítila jsem, že chci být s Honzou,“ uvedla herečka před časem. Vzali se a vypadalo to na dokonalou idylku. Bohužel však všechno skončilo velmi náhle. Konec legendy českého filmu? Ivu Janžurovou trápí zdraví, zásadní roli asi hrají její dcery Číst více Hrušínský se totiž začal vídat s produkční Michaelou Blahutovou. „Miluji ji, s ženou jsme se dohodli na rozvodu,“ řekl herec po několika měsících v novém vztahu. Zdálo se, že je to jasné a pár půjde od sebe. To se ale nestalo. Šplechtová podle všeho manželovi odpustila přesto, že se ozývaly hlasy, že se Hrušínský s milenkou vídal ještě minimálně rok. To ale mohou být jen povídačky. Image kouč - Jeho hlavním zaměřením je konzultovat s klientem oblékání (včetně poradenství o nákupu), osobní styl, řeč těla a etiketu. - Vede klienta procesem zhodnocení jeho životního stylu, pomáhá mu změnit  celkovou image. Stejně jako zákulisní informace, že si pak herec našel další „bokovku“ v podobě produkční Divadla Na Jezerce Elišky Zemánkové. Těžko říct, zda šlo o drby, nebo to byla pravda. Každopádně pro Šplechtovou jistě nešlo o nic příjemného. Stejně jako když dnes kolují zvěsti, že by snad Hrušínský mohl zase někoho mít. Spíš to ale vypadá na povídačky lidí, kteří jim chtějí ublížit. Velmi přátelská a laskavá dáma Přitom herečka si nic takového rozhodně nezaslouží. „Je také milující matkou a babičkou, což dodává její osobě ještě více na lidskosti a teple. Její dcera Kristýna Hrušínská pokračuje v hereckých šlépějích své matky, což jistě přináší Miluši obrovskou radost a hrdost. Během své bohaté kariéry se Miluše Šplechtová objevila v řadě filmů a televizních seriálů, včetně populárních titulů, jako jsou Panelstory, Jak chutná smrt či Cesty domů. Kromě toho její hlas může publikum znát z mnoha dabingových rolí,“ vysvětluje image kouč Pavel Filandr, který se s ní několikrát osobně setkal v divadelním klubu v Kolowratu. Nejvlivnější čeští politici: V Bruselu nejlépe tahají za zákulisní nitky Číst více I proto může potvrdit, že pověst, která Miluši Šplechtovou předchází, je pravdivá. „Opravdu jde o velmi přátelskou a přístupnou dámu. Její charisma a laskavost nejsou omezeny pouze na divadelní prkna či filmové plátno, ale jsou neodmyslitelnou součástí její osobnosti.“ Miluše Šplechtová je skutečně nestárnoucí legendou českého filmu a divadla. „Její dílo i osobnost zůstávají inspirací pro současné i budoucí generace umělců a diváků. Je příkladem toho, jak umění může obohacovat nejen profesionální, ale i osobní život a jak důležité je zachovávat si pozitivní přístup a otevřenost vůči okolnímu světu,“ doplnil pro Čtidoma.cz Pavel Filandr. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Válka je na spadnutí. Měl bych větší šanci přežít než můj syn, říká pamětník socialistické vojny.

Čas načtení: 2024-03-27 14:10:53

Modernizovaná Škoda Octavia má kompletní české ceny. Zůstávají stejné jako před faceliftem

Krátce po uvedení limitované edice First Edition vstupují na český trh další varianty modernizovaného modelu Škoda Octavia. Zákazníci mají na výběr tři výbavové stupně a pět motorizací, doporučené prodejní ceny začínají na částce 629 900 Kč včetně DPH. Další specifikace výbav a nejvýkonnější pohonná jednotka ve verzi RS obohatí nabídku nejprodávanějšího modelu značky Škoda v […]

Čas načtení: 2024-03-30 07:05:40

Ženy kralují investování na burze! Proč zůstávají muži pozadu?

Mužů investorů je výrazně víc než žen investorek, ale rozdíl se pomalu zmenšuje. Investující ženy navíc dosahují lepších výnosů než muži. Článek Ženy kralují investování na burze! Proč zůstávají muži pozadu? z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-04-18 19:06:37

Zklamání z hospodářských výsledků ASML poslalo akcie dolů. Analytici zůstávají klidní

Výsledky ASML za první čtvrtletí nedosáhly odhadů. Podle analytiků je na vině nepravidelnost objednávek. Firma ani investoři se ale prý nemusí obávat. Článek Zklamání z hospodářských výsledků ASML poslalo akcie dolů. Analytici zůstávají klidní z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-04-27 17:02:46

Kletba finanční negramotnosti. Penězům méně rozumí děti z chudých poměrů a zůstávají v bludném kruhu

Z kruhu finanční negramotnosti se v chudších částech Česka špatně vystupuje. Pomoci má výuka finanční gramotnosti ve školách nebo výuková aplikace. Článek Kletba finanční negramotnosti. Penězům méně rozumí děti z chudých poměrů a zůstávají v bludném kruhu se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2024-08-11 22:34:00

Sparta otočila malé derby a drží náskok na čele. Budějovice se dál trápí

Sparťanští fotbalisté zůstávají i po čtvrtém kole Chance Ligy stoprocentní a drží první pozici v tabulce. Na hřišti nepříjemných Bohemians zvítězili po obratu 2:1. Slávisté v pohodovém tempu zdolali olomouckou Sigmu 2:0 a stáhli ztrátu zpátky na dva body. O skóre je nicméně přeskočila Plzeň, která deklasovala Karvinou 5:0. Na dně zůstávají bez bodu Budějovice.

Čas načtení: 2024-08-11 22:34:00

Sparta otočila malé derby a drží náskok na čele. Budějovice se dál trápí

Sparťanští fotbalisté zůstávají i po čtvrtém kole Chance Ligy stoprocentní a drží první pozici v tabulce. Na hřišti nepříjemných Bohemians zvítězili po obratu 2:1. Slávisté v pohodovém tempu zdolali olomouckou Sigmu 2:0 a stáhli ztrátu zpátky na dva body. O skóre je nicméně přeskočila Plzeň, která deklasovala Karvinou 5:0. Na dně zůstávají bez bodu Budějovice.

Čas načtení: 2024-09-06 09:18:10

Hypoteční sazby zůstávají již čtyři měsíce bez výrazných změn

Úrokové sazby u hypoték se stále drží nad hlavní úrokovou sazbou ČNB. Průměrná nabídková sazba hypoték v srpnu dosáhla dle Indexu hodnoty 5,12 procenta. Na hypotéce lze však ušetřit i v dnešní době. Broker Consulting Index, sledující průměrnou úrokovou sazbu u hypotečních úvěrů, nepřinesl ani v měsíci srpnu překvapující závěry. Průměrná nabídková sazba, za kterou banky poskytovaly … The post Hypoteční sazby zůstávají již čtyři měsíce bez výrazných změn appeared first on Broker Consulting, a. s..

Čas načtení: 2024-09-19 11:00:00

Praha začala odstraňovat protipovodňové zábrany: Vrata na Čertovce zůstávají ještě zavřená

Praha začala vzhledem k dobré předpovědi počasí odstraňovat protipovodňové zábrany, a to například ve Stromovce, Bubenči, Braníku nebo v ulici Varhulíkové v Holešovicích. Uzavřeny zůstávají náplavky a zastavena je stále lodní doprava na Vltavě. V centru Prahy zůstávají uzavřena také vrata na Čertovce a mimo provoz jsou lanovka na Petřín i přívozy. Kvůli podmáčené půdě by si lidé měli dávat pozor na riziko pádu stromů. Ve 13 hodin se sejde komise, která rozhodne o dalších krocích.