Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-07-18 09:41:21

Prázdninová jízda: Získej 10 free spinů u Betana

Kalendář Prázdninová jízda stále běží a dnes si můžeš užít pohodovou páteční nabídku. Tak zavítej do casina Betano, zahraj si oblíbené automaty od Tech4Bet a získej 10 otoček zdarma! Bude to chtít trochu akce, ale odměna rozhodně stojí za to! The post Prázdninová jízda: Získej 10 free spinů u Betana appeared first on 🍀 Vyhraj.cz.

Čas načtení: 2024-05-21 15:30:00

Co vařit dětem a co obědvat v létě? Velká prázdninová bichle poradí, co na grill i co zabalit na výlet

Přicházející letní prázdniny jsou jako stvořené pro odpočinek a vychutnávání si pohodových chvilek s rodinou a přáteli. Toto období je ale také nesmazatelně spojené s neustálou starostí o kručící břicha celé rodiny. Uspokojit mlsné jazýčky malých i velkých strávníků bude nyní jednodušší díky nové tištěné kuchařce s příznačným názvem Velká prázdninová bichle, která v sobě ukrývá 190 perfektních receptů na celé léto. Těšit se můžete mimo jiné na sladké i slané snídaně, jednoduché obědy, grilování pro masožravce i vegetariány či pestrou paletu zeleninových a ovocných salátů. Chybět samozřejmě nemůžou ani dobroty na výlety. Knížka vyjde v červnu, nyní ji lze předobjednat za zvýhodněnou cenu.

Čas načtení: 2025-08-22 11:32:40

Je prázdninová akciová rally v ohrožení? Rozhodne tato klíčová událost!

V pátek vystoupí s projevem Jerome Powell, předseda Fedu. Trhy očekávají, že potvrdí snížení úrokových sazeb v září. Pokud by tak neučinil, akcie dost možná čekají krušné týdny! Článek Je prázdninová akciová rally v ohrožení? Rozhodne tato klíčová událost! z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2014-07-17 00:00:00

Souboj dvou polských značek! - Slevy Reserved a Mohito

Po-sezónní slevy už to mají pěkně rozjeté a věřte mi, že je na co se těšit. Každého potěší, když si může na začátku léta zakoupit oblečení, módní doplňky a boty z letošních kolekcí a ještě ke všemu za perfektní ceny. Mnoho z nás prázdninová dovolená teprve čeká, takže máme velké nákupy teprve před s ...

Čas načtení: 2020-06-04 09:03:31

Ředitel Národní knihovny Martin Kocanda: Karanténa nás zásadně posunula v oblasti digitálních služeb

Epidemie COVID-19 a opatření podniknutá proti jejímu šíření se dotkla i tuzemských knihoven. O tom, jak poslední týdny ovlivnily chod té největší z nich, Národní knihovny ČR v Praze, a jakým výzvám bude čelit v nejbližších letech, jsme hovořili s jejím generálním ředitelem Martinem Kocandou.   V čele Národní knihovny stojíte už tři roky. Jak jste se sžíval s novou funkcí, a hlavně se svými zaměstnanci, pro které jste byl za posledních deset let již čtvrtým generálním ředitelem? Počátky nebyly jednoduché. Přeci jen jsem přicházel z poněkud jiného prostředí (Martin Kocanda nejprve řídil ústředí evangelické církve, pak působil na ministerstvu pro místní rozvoj, pozn. PN), navíc kolem výběru nového generálního ředitele vzniklo značné napětí, které vycházelo právě z častých výměn ředitelů. Na druhou stranu musím říct, že jsem dost dlouho přemýšlel, jestli usilovat o pozici, kde bylo vysoce pravděpodobné, že se stanu další figurou na orloji, která se na chvíli zjeví a zase zmizí. Začátek opravdu nebyl snadný, vyhlášená stávková pohotovost kvůli další výměně generálního ředitele a samozřejmě tomu odpovídající atmosféra mezi zaměstnanci. Do toho dokonalé mediální zkratky, že se „vězeňský kaplan“ stává ředitelem národní kulturní instituce. No a pak jsem si řekl, že si můžu buď stěžovat, jaká je to nespravedlnost, anebo se vykašlat na to, co kdo v té mediální zkratce napíše, a zkusit něco dobrého pro knihovnu udělat. Nakonec – nikdo mě nenutil a jít do toho bylo mé rozhodnutí. Zrovna dnes jsem s našimi odboráři vzpomínal, jaké to bylo, když mě před třemi lety vítali s transparenty protestujícími proti mému nástupu. Ale musím říct, že jsem jejich rozladění chápal. Žádné instituci nedělá dobře časté střídání vedení. Dnes si troufám tvrdit, že s většinou zaměstnanců se máme navzájem rádi a respektujeme se. Se zaměstnanci se mi komunikuje velmi dobře, i když musím říct, že knihovníci jsou silné osobnosti a často se velmi dohadujeme, protože na spoustu věcí máme rozdílné názory. Ale od toho koneckonců komunikace je – abychom věcně diskutovali, argumentovali a hledali řešení. A to se, myslím, daří. Instituce, jako je ta naše, nemá být sektou, kde všichni stojí v zástupu a mají totožný – takže ten můj – názor na věc. Je to spíš živý organismus a já jsem hrdý, že do něj můžu už tři roky patřit.   V čem podle vás spočívá hlavní úskalí fungování i řízení tak velké a specifické instituce, která je nadto příspěvkovou organizací Ministerstva kultury? Víte, musíme si uvědomit, že Národní knihovna je jednou z nejstarších institucí v naší zemi s nepřerušenou právní kontinuitou. Ačkoliv je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury, byla zde dávno před ministerstvem. Za oficiální založení knihovny považujeme sice rok 1777, ale tomuto okamžiku předcházelo dlouhé fungování několika knihoven, které se v Národní knihovnu v podstatě transformovaly. Pokud jde o současnost, je důležité mít na paměti, že provozujeme současně dvě knihovny. Knihovnu s tradičními dokumenty, ale zároveň i knihovnu digitální. Ke specifikům Národní knihovny patří také ohromná různorodost činností, které zajišťuje. Přeci jen jsme zároveň metodickým a koordinačním pracovištěm pro ostatní knihovny, digitalizujeme dokumenty, spravujeme množství databází, zaměstnáváme odborníky nejen na oblast knihovnictví, ale také v oborech restaurátorství, chemie, mikrobiologie, pečujeme o vzácné sbírky mimořádného významu, a tak bych mohl pokračovat dál. Neodpovídáme jen sami za sebe, ale ze zákona máme mnoho úkolů ve vztahu k ostatním knihovnám, kolektivním správcům, vydavatelům. Důležité je samozřejmě všechny činnosti sladit a zajistit, aby se mohla knihovna dále rozvíjet. To ovšem patří k manažerské pozici a mě to navíc baví, protože knihovny, včetně té naší, mám rád.  Za hlavní úskalí bych tak označil spíš některé provozní a technické úkoly. Typicky například dokončení revitalizace Klementina a dokončení centrálního depozitáře v Hostivaři. S tím je spojeno jednak obrovské množství administrativy a jednak nutnost řešit problémy, které se vyskytují jak během příprav projektů, tak během jejich realizace. Jedním z největších současných problémů je to, že významnou část našeho fondu máme provizorně uloženou v bednách, a nemůžeme ji tedy půjčovat našim uživatelům. Šestičlenná rodina, se kterou navíc bydlí babička, strýček a dva bratranci, se prostě také velmi obtížně srovná v garsonce. A my máme v současné době více než sedm milionů svazků, jejichž množství každým týdnem narůstá, a to vše v nedodělaném Klementinu a rozestavěné Hostivaři. Ale naštěstí už vidíme světlo na konci tunelu. Právě v těchto týdnech přebíráme zrekonstruovanou budovu starého depozitáře v Hostivaři a chystáme se spustit výstavbu druhého, nového depozitáře. Takže v dohledné době zpřístupníme čtenářům mnohem větší část našeho fondu a následně pak všechno. Na to se opravdu těším. Zároveň teď hodně intenzivně pracujeme na digitálních službách Národní knihovny.   Jak vlastně vypadá takový běžný pracovní den generálního ředitele Národní knihovny? A máte vůbec čas na čtení? Napjatě. Vedle běžné administrativy a stohů dokumentů, které musím přečíst a podepsat, jednání stíhá jednání a dveře se u mě v kanceláři opravdu netrhnou. Takže je třeba řešit personální záležitosti, provozní, projektové, rozpočtové. Ke konci týdne mi z toho občas jde hlava kolem. Ale na druhou stranu to zase vyváží prostředí, kde mohu pracovat, a především lidé. Protože jsou to oni, kdo společně s našimi knihami dělají knihovnu. Jinak – jsem rád za cesty vlakem mezi Pardubicemi a Prahou. Aspoň tam mám prostor číst.   S nástupem Lubomíra Zaorálka na post ministra kultury se znovu otevřelo téma nové budovy Národní knihovny, mimo jiné kvůli ní také sestavil tzv. garanční radu NK, v níž zasedli především odborníci spjatí s knihovnickou praxí – například ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák nebo předseda Ústřední knihovnické rady Vít Richter. Rýsuje se v tomto směru již něco konkrétního? Národní knihovna novou budovu potřebuje jako sůl. To je bez debat. Současný stav je opravdu velmi nevyhovující. Sídlíme ve dvou značně vzdálených pracovištích, většina fondů je v hostivařském depozitáři a musíme je dvakrát denně převážet sem a tam dvacet kilometrů. To je náročné na logistiku, tudíž i na finance, zvyšuje se riziko opotřebení či dokonce znehodnocení knih, a navíc je to uživatelsky velice nekomfortní. Příprava nové budovy Národní knihovny je běh na dlouhou trať. Půjde o investici v řádu miliard korun, a proto je třeba najít také širokou shodu na realizaci projektu. A nejde jen o budovu jako takovou. Je také potřeba vybrat vhodný pozemek s dobrou dopravní dostupností. Každopádně záměr vybudovat novou budovu NK vnímám jako jediné možné koncepční řešení. S panem ministrem v tom mezi námi panuje naprostá shoda.   Nadále také pokračuje již zmíněná revitalizace Klementina, konkrétně její poslední, 3. etapa. Platí i nadále, že by měla být dokončena v roce 2023? Podle loňské výroční zprávy se samotná koncepce plánovaných úprav neustále mění… Původní záměr třetí, závěrečné etapy revitalizace doznal mnoha změn. Průběžně hledáme kompromisy mezi ochranou historického barokního areálu a potřebami živé moderní instituce. Ale je zapotřebí poctivě říct, že sebelepší návrh nevyřeší problém uložení knih na dvou různých místech. To bude možné vyřešit až v nové budově. Pokud jde o termín dokončení, snažíme se dosáhnout co nejdřívějšího data. Poslední etapa je mimochodem nejrozsáhlejší; zahrnuje přes polovinu prostor Klementina, a navíc samotné jádro knihovny. Přitom nejde jen o práce samé, ale také o zabezpečení činností během revitalizace. Z pochopitelných důvodů si nemůžeme dovolit během stavebních prací knihovnu zavřít.   Národní knihovna má zhruba 21 tisíc registrovaných čtenářů, což není třeba ve srovnání s Městskou knihovnou v Praze mnoho (ta jich registruje přes 170 000), navíc v posledních letech ubývá výpůjček knih v NK i návštěvníků vašich studoven (což je zčásti způsobeno různými omezeními provázejícími zmiňovanou revitalizaci). Snaží se NK přilákat více čtenářů, nebo její poslání spočívá v něčem jiném, a zmíněné statistiky tak pro vás nehrají podstatnou roli? Národní knihovna má jiné poslání než Městská knihovna v Praze, se kterou máme mimochodem velmi dobrou spolupráci. Nejsme rozhodně konkurenty. Naším cílem není například půjčovat beletrii. Taková role přísluší opravdu spíš městským a obecním knihovnám. Naše knihovna plní především dvě role, které jsou do jisté míry protichůdné. Jsme jednak ústřední univerzální vědeckou knihovnou, ale zároveň máme za úkol starat se o konzervaci bohemikálního fondu pro budoucnost. S nadsázkou říkám, že zde nejsme pro čtenáře, kteří si na víkend chtějí půjčit novou detektivku. Takový čtenář by u nás byl zklamán navzdory tomu, že ve svém fondu tu novou detektivku také máme. Právě v sousední Městské knihovně mu takovou službu poskytnou mnohem lépe. Na druhou stranu, pokud jste například vědeckým pracovníkem, měl byste u nás najít to, co potřebujete. Stejně tak, pokud potřebujete pracovat s historickými rukopisy a starými tisky. Navíc významnou část našeho historického fondu můžete pohodlně studovat i z domova v námi provozované aplikaci Manuscriptorium. Jinými slovy počet registrovaných uživatelů pro nás není tím nejdůležitějším ukazatelem. To ovšem neznamená, že bychom nechtěli zvyšovat atraktivitu NK pro širokou veřejnost. Pracujeme na několika projektech, které nám v tom mají pomoci. Stále větší roli pro nás také hrají uživatelé našich digitálních služeb. Plány máme v tomto ohledu celkem velkorysé.   Fondy Národní knihovny obsahují cca sedm a půl milionu knihovních jednotek a jen za loňský rok jich přibylo skoro 90 tisíc, většinou v podobě povinných výtisků. Přesto se ve výroční zprávě za rok 2019 dočteme, že „nadále zůstávají nenaplněny nejen konkrétní požadavky uživatelů, ale částečně i strategické cíle instituce vycházející z jejího poslání a garantované informační gesce“. Co s tím? Navýšit finanční prostředky na nákup, vymáhat povinné výtisky od laxních nakladatelů? Navýšení finančních prostředků na akvizice by bylo více než potřebné. Uvědomme si, že dva povinné výtisky, které putují do naší knihovny, nemohou nahradit komplexní akviziční politiku. Vezměte si, že jeden ze dvou povinných výtisků putuje do tzv. národního konzervačního fondu, jehož cílem je uchování pro budoucnost, a tedy pouze jeden je našim uživatelům běžně k dispozici v rámci univerzálního knihovního fondu. A když říkám běžně k dispozici, tak to znamená, že pokud máme v univerzálním fondu pouze jeden výtisk konkrétního díla, tak ho půjčujeme pouze prezenčně ve studovně. Jsem ovšem realista a uvědomuji si možnosti rozpočtu. Takže nezbývá než jednat a jednat. Peníze jsou potřeba všude, a je tedy otázkou stanovení priorit, na co a v jakém rozsahu budou využity. Já jsem ovšem povahou optimista a věřím, že se časem podaří situaci NK v tomto směru zlepšit.   A pokud jde o ty povinné výtisky, do jaké míry a jak rychle plní obecně nakladatelé v České republice svou povinnost? Drtivá většina nakladatelů svou povinnost plní a výtisky nám zasílá. Ale jsou samozřejmě i výjimky, kdy musíme nakladatele i opakovaně upomínat a v krajním případě i zažalovat u soudu. Chápu, že mnozí vnímají tuto povinnost jako nepříjemně zasahující do jejich podnikání a nákladů. A to především v případech drahých vydání knih, např. bibliofilských. Ale role povinných výtisků je nezastupitelná v naplňování konzervační funkce knihovny.   Důležitou agendu Národní knihovny představuje digitalizace knih, jejíž obecný význam prokázala aktuální pandemie COVID-19, kdy byli po uzavření všech knihoven čtenáři odkázáni pouze na elektronické zdroje. Původním cílem projektu nazvaného Národní digitální knihovna, na němž participuje i Moravská zemská knihovna v Brně, bylo zdigitalizovat přes 310 milionů stran. V jaké fázi se dnes projekt nachází? Zjednodušeně řečeno, když bereme v potaz stránky, je hotova zhruba šestina. Pokud jde o starší díla, 19. století a dále do historie, tak tam už máme hotovo více než z poloviny. Problém je u nově vydávaných knih a periodik, protože vycházejí rychleji, než stíháme digitalizovat. Ale i v této věci chystáme změny, které budou postaveny na sofistikované výběrové digitalizaci, která je běžná i jinde ve světě. Jinak řečeno, každá zdigitalizovaná stránka nemá stejnou hodnotu. Nechceme tedy honit pouze kvantitu a počítat strany. Zdigitalizovaná současná vědecká monografie má pro naše uživatele většinou větší význam než český překlad Lysenkova díla.   V souvislosti s pandemií nového typu koronaviru vznikla také Národní digitální knihovna pro studenty VŠ, určená pro studenty a pedagogy vysokých škol a vědecké pracovníky. Díky dohodě mezi NK, agenturou DILIA a Ochrannou organizací autorskou nabízela až do května přístup k vybraným tištěným dokumentům formou online čtení. Jaké měl projekt ohlasy? A neuvažuje se o nějaké formě jeho pokračování? Jestli jsem na něco opravdu pyšný, tak je to právě tento projekt, který jsme rychle připravili a spustili. Situace, která nastala, mi vnukla myšlenku zkusit se domluvit s kolektivními správci a vydavateli na dočasném mimořádném zpřístupnění té části digitální knihovny, která je pod autorskou ochranou. Bylo jasné, že studenti nebudou mít z čeho studovat, když se uzavřely školy i knihovny. Takže jsem vzal telefon a zavolal do DILIA, OOA-S a vydavatelům a prostě to zkusil. Reakce všech zúčastněných mě neuvěřitelně překvapila. Ihned souhlasili a poskytli maximální pomoc. Jsem jim opravdu vděčný, jak se k této věci postavili. Pokud někdo hovoří o „nenažraných“ kolektivních správcích, neví, co říká. Projekt měl opravdu velký ohlas. Ukázalo se, jak moc jsou digitální fondy důležité pro studující a badatele. I když jsme tento mimořádný projekt s koncem nouzového stavu museli samozřejmě ukončit, navázali jsme novým projektem zpřístupnění tzv. děl nedostupných na trhu. Nyní postupně zpřístupňujeme digitalizáty děl vydaných do roku 1989 a za půl roku spustíme rozsáhlou část vydanou před rokem 2007. Pokud jde o noviny a časopisy, tak dokonce do roku 2009. K tomu všemu nás opravňuje kolektivní licenční smlouva, kterou jsem v prosinci loňského roku s kolektivními správci podepsal. Na tomto projektu velmi intenzivně spolupracujeme s dalšími knihovnami. Výsledek tak bude našim společným dílem. I díky tomuto projektu se Národní knihovna vrací k roli určitého koordinátora našeho knihovního systému. Je to role, kterou v minulosti bohužel přestávala hrát. A já jsem moc rád, že se k ní opět vracíme.   A jakou úlohu tedy dnes hraje Ústřední knihovnická rada, jejímž jste řadovým členem? Před časem vyvolalo protesty odvolání jejího dlouholetého předsedy Víta Richtera (který se posléze do jejího čela vrátil), s nímž přišel dosluhující ministr kultury Antonín Staněk během posledního dne svého působení na MK. Ústřední knihovnická rada se postupem doby vyvinula v reprezentativní fórum knihoven a knihovníků. Na jednu stranu je to více, než jak je rada definována v zákoně, na druhou stranu ale vámi připomenutá prázdninová událost ukázala, že je zapotřebí brát vážně přirozený vývoj, který vyústil v podstatě samosprávnou instituci knihoven. A možná mají pravdu ti, kteří říkají, že rada se za posledních 15 let vyvinula do takovéto podoby z nutnosti, protože z určitých důvodů Národní knihovna neplnila zcela svou zákonnou roli koordinačního a metodického centra českých knihoven. Myslím, že dnes ale funguje spolupráce mezi Národní knihovnou a Ústřední knihovnickou radou velmi dobře. Nakonec v této radě působí asi pět zaměstnanců Národní knihovny.   Přinesla vám nucená karanténa nějaké poznatky nebo inovace, ze kterých hodláte v budoucnu těžit? Karanténa nás opravdu zásadně posunula v oblasti digitálních služeb. Zrychlili jsme přibližně o půl roku až rok v našich plánech. Máme vyvinuté nástroje, které nás v online službách posunou o hodně dále. Kromě projektu pro vysokoškoláky a zpřístupnění děl nedostupných na trhu jsme vyvinuli novou verzi Manuscriptoria pro školy, která bude sloužit při výuce na základních a středních školách.    Jaké zásadní úkoly a změny podle vás čekají Národní knihovnu v nejbližších letech? Inu, jak už tu zaznělo – posun v oblasti online služeb, dokončit revitalizaci Klementina, dostavět Hostivař. Tyto úkoly jsou dány. Navíc bych velmi stál o vybudování vlastní odkyselovací linky, která by sloužila nejen nám, ale třeba i okolním zemím. A samozřejmě ta nová budova…   A v čem spatřujete největší budoucí výzvu pro sebe coby generálního ředitele Národní knihovny? Aby byli naši uživatelé co nejdříve spokojeni se službami, které nabízíme a nabízet budeme. Aby se u nás prostě cítili dobře, ať už nás navštíví fyzicky, nebo digitálně.   PhDr. Bc. Martin Kocanda, Ph.D. (*1974) vystudoval baptistickou teologii v Olomouci a speciální pedagogiku na Pedagogické fakultě UPOL a Pedagogické fakultě MUNI. Právní specializaci získal na Právnické fakultě MUNI a doktorská studia sociální práce zakončil na UK v Bratislavě. Vyučoval na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice, působil ve vedení Vězeňské služby ČR a byl ředitelem ústředí Synodní rady ČCE. Od 1. června 2017 je generálním ředitelem Národní knihovny ČR. Žije v Pardubicích, je ženatý, má dva syny (5 a 12 let). {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-19 12:53:16

Lovci bobrů

Prosluněná prázdninová komedie o návštěvnících malého bufetu na... | Praha 7 - (2024-06-10 20:00:00 - 2024-06-10 00:00:00)

Čas načtení: 2024-02-20 08:45:23

Lovci bobrů

Prosluněná prázdninová komedie o návštěvnících malého bufetu na... | Vinařice - (2024-08-03 20:00:00 - 2024-08-03 00:00:00)

Čas načtení: 2024-06-13 18:00:00

VELKÁ ABSOLVENTSKÁ A PRÁZDNINOVÁ VÝSTAVA ZUŠ

ČERVEN - srpen 2024 Velká ABSOLVENTSKÁ a prázdninová VÝSTAVA ZUŠ Vernisáž: 13.6. v 18 hodin Výstava potrvá do 23. 8. 2023 Vstup je na výstavu volný.Rezervace není potřeba. …

Čas načtení: 2024-06-13 08:00:00

Perfektní svačinky na školní i prázdninové výlety. Jak je připravit?

Školní rok se pomalu blíží ke konci a děti se těší na školní výlety a prázdninová dobrodružství. Zdravé a chutné svačinky jsou při těchto aktivitách nezbytné. Inspirujte se našimi tipy na výživné svačiny, které dodají dětem energii na jejich letní radovánky. Ať už jedou na školní výlet, nebo se chystáte na rodinnou dovolenou, tyto svačinky […]

Čas načtení: 2024-06-26 13:08:20

Prázdninová hra Zahrady Podskalí

Prázdninová hra Zahrady Podskalí - venkovní pátrací hra Zahrada –... | Praha 9 - (2024-07-01 09:00:00 - 2024-09-30 00:00:00)

Čas načtení: 2024-06-26 18:51:17

Zaměstnanci aerolinek Eurowings plánují na Mallorce stávku

Prázdninová sezona začíná stávkou. Pozemní zaměstnanci letecké společnosti Eurowings plánují na Mallorce stávku. Pokud se nepodaří stávku odvrátit, postiženy budou desetitisíce cestujících, píše deník Bild.

Čas načtení: 2024-06-27 09:00:29

Pohonné hmoty před prázdninami rychle zdražují. Půjde o druhé nejdražší prázdniny historie

Pokles cen pohonných hmot se v Česku v půli června zastavil a v uplynulým týdnu poměrně citelně zdražily, hlavně nafta. Pro řidiče tak letošní vrcholná motoristická sezóna – ta prázdninová – bude z hlediska nominálních cen paliv druhou nejdražší v...

Čas načtení: 2024-06-28 08:35:59

Řidiče v Plzni čeká očistec. Rozkopou páteřní Klatovskou ulici z centra až na Bory

Zamiřte na dovolenou, a hlavně nezkoušejte autem projet přes střed Plzně. Tak by mohlo vypadat doporučení pro řidiče v západočeské metropoli, kterou ochromí prázdninová oprava páteřní Klatovské třídy ve směru z centra na Bory.

Čas načtení: 2024-07-03 12:06:00

Prázdninové tábory mají za sebou evakuaci. Osmdesát táborů a v nich přes 8,5 tisíce dětí (video)

Prázdninové tábory mají za sebou evakuaci. ?? Osmdesát táborů a v nich přes 8,5 tisíce dětí. Taková bude prázdninová sezona v Olomouckém kraji. Zahájení...

Čas načtení: 2024-07-03 16:44:00

Akciové trhy: Tři ze tří

Hlavní index pražské burzy PX (+0,48 %, 1 567,22 b.) dnes roste potřetí ze tří dnů tohoto týdne. Likvidita zůstává prázdninová, tedy pod dlouhodobým průměrem. Colt CZ se dnes obchoduje ex-dividend. Cena jeho akcií klesla jen o 2,06 % (666 CZK).

Čas načtení: 2024-07-04 22:27:04

S mládeží se na Svitavsku převrátil podomácku udělaný traktor. Pro zraněné letěl vrtulník

K nehodě traktoru, pravděpodobně podomácku vyrobeného, došlo ve čtvrtek po osmnácté hodině na Svitavsku nedaleko obce Vendolí. Na první pohled nevinná prázdninová zábava čtyř mladistvých si vyžádala zásah všech složek integrovaného záchranného systému. Dva lidé museli být vrtulníkem transportováni do nemocnice.

Čas načtení: 2024-07-05 19:52:41

Nešťastný vstup do prázdnin. Hoch skočil na skálu ve vodě a hrozí, že zůstane ochrnutý

Hodně zostra a nešťastně začala záchranářům letošní prázdninová sezona na Slapech. Ještě v den vysvědčení utonul muž u Cholína, v sobotu pak skočil patnáctiletý hoch do vody a hrozí mu, že zůstane ochrnutý. Tento dramatický zásah zůstává v hlavách záchranářů i po několika dnech.

Čas načtení: 2024-07-08 11:40:45

Zlín dětem

Čtyři prázdninová odpoledne a spousta zábavy pro celou rodinu! I letos se... | Zlín - (2024-07-18 16:00:00 - 2024-07-18 00:00:00)

Čas načtení: 2024-07-15 10:40:00

Bizarní změna v oblíbeném španělském letovisku: Marbella chce pokutovat močení do moře?

Dávejte si pozor, kam chodíte na toaletu! Oblíbená prázdninová destinace zavádí přísná pravidla pro chování na pláži, která by mohla znepříjemnit život plážovým povalečům. Španělská Marbella zavádí nová pravidla na plážích. Zákaz se týká například močení do moře, hlasité hudby, rušivých her a rozkládání slunečníků na nevhodných místech.

Čas načtení: 2024-07-15 12:59:27

Pevnost 07/2024: Prázdninové počtení

A máme tu prázdninové číslo Pevnosti. Většinou bývá doba prázdninová a dovolenková označována za okurkovou sezónu, avšak zdá se, že červenec je výjimkou potvrzující pravidlo. Tenhle měsíc totiž fantazáckému knižnímu trhu přeje. Pevnostní posádka přináší bohatou a zajímavou nabídku, z níž každému stoprocentně padne něco do oka.