Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-04-02 06:00:01

Služba vlasti za komunistů: Pražáci nemakali, byli až moc vyčůraní, říká pamětník

Tisíce mladých mužů našly ve službě Československé lidové armádě smrt. Jen mezi roky 1964 a 1989 jich při výkonu služby přišlo o život 3 843. Plyne to z údajů Vojenského historického ústavu, které zveřejnil web Info.cz. Číslo tak zdaleka není konečné, v letech před rokem 1964 se bohužel podobné statistiky nezaznamenávaly. Samozřejmě nešlo o úmrtí v rámci bojové činnosti, Československo válku proti imperialistům naštěstí nikdy nevedlo. Muži přicházeli o život při nehodách, při špatné manipulaci se zbraněmi apod. I to je odraz socialistické armády, která často připomínala spíš tragikomedii než cokoli jiného. Služba vlasti za komunistů: Nesložil jsem přísahu, nikdo mě nechtěl. Bál se mě i velitel, říká pamětník Číst více Švandrlík u PTP nikdy nebyl To ale neznamená, že nebyly útvary, které stály za pozornost. Neznamená to ani to, že si někteří mladí muži nemohli službu v „zeleném“ užít. Nutno říct, že jich nebylo málo. Jedním z nich byl i pan Erich z Ostravy. „Nastoupil jsem jako voják 4. ledna 1962 k VU1046 Zákupy u České Lípy. Nejkrásnější dva roky mého života,“ zavzpomínal pro Čtidoma.cz. Šlo o útvar PTP (Pomocné technické prapory), který se stal „slavným“ díky filmu Černí baroni. Není bez zajímavosti, že autor románu Miloslav Švandrlík u PTP nikdy nesloužil (narukoval až v roce 1953 do nástupnické organizace Technických praporů, kde už byly podmínky mnohem snesitelnější). „Po likvidaci našeho útvaru nás převzalo železniční vojsko,“ doplňuje další střípek do mozaiky svého příběhu pan Erich. Zpívali jsme s civilisty Díky tomu se z něj postupem času stal řidič z povolání. „Jezdil jsem s Tatrou 111S2, navážel jsem materiál na různé stavby. Dokonce za měsíční odměnu. Největší výplata byla 1420 Kč, průměr asi tisíc korun,“ vysvětloval pro náš web s tím, že si díky vojenské službě rozšířil řidičský průkaz na autobus. „To mě pak celý život živilo.“ Švandrlíkovi smyšlení Černí baroni. Zoufale špatný student, ale nezadržitelný workoholik Číst více Vojna podle něj nebyla procházka růžovou zahradou, ale kdo se neflákal, neměl se nijak hrozně. „Jasně, že mezi námi byli i nemakačenkové. Hlavně Pražáci, ti byli až moc vych*aní.“ Pan Erich také potvrdil, že byl prostor i na setkávání s civilisty. „Scházeli jsme se večer v hospůdkách a zpívali ‚pétépácké‘ písně.“ Právě absence některého ze songů PTP Černým baronům vyčítá. „Rukovali pétépaci z Čech na Moravu, aby tám šli vybudovat tu z**ranou Ostravu. Šebestianská obec známa, co černý samej fláma. Měli jsme těch písní hodně. Škoda, že ve filmu není ani jedna.“ Máte také vzpomínky na službu v armádě? Napište nám na mail martin.chalupa@ctidoma.cz, váš příběh rádi zveřejníme. Pokud připojíte fotky, taktéž je k článku rádi přidáme. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Astronomové našli nejstarší stavební kameny Mléčné dráhy. Pro lidstvo to může mít zásadní význam.

Čas načtení: 2024-10-26 08:44:21

Plány revanšistů zhatí naši vepři boubelatí. Otec Černých baronů srážel blbost vtipem

Před 15 lety zemřel spisovatel Miloslav Švandrlík. Jeho román Černí baroni patří k vrcholům české satiry.

Čas načtení: 2026-04-23 00:00:00

Švandrlík, Miloslav - Šumavský upír

Projekt 3× 100 hororů přináší čtenářům ve třech svazcích kompletní soubor všech povídek, které na téma hrůzy, mystiky, záhrobí a nevysvětlitelných záhad napsal Miloslav Švandrlík. Autorův vynalézavý způsob, jak čtenáře vyděsit či alespoň postrašit, a přitom ho vtipně pobavit, si konzumenti příběhů o upírech, krvelačných monstrech nebo vlkodlacích oblíbili už dávno. Důkazem je mimo jiné i umístění Švandrlíkovy knihy „100 nejlepších hororů“ v první desítce knih, které si mládež zapsala do čtenářských deníků žáků 9. tříd základních škol. První svazek obsahuje z velké části nejstarší povídky, zveřejněné v knihách Draculův švagr a Rakev do domu, které vzbudily nebývalý ohlas u čtenářů i televizních diváků. Datum vydání: 22.04.2026

Čas načtení: 2026-06-26 00:00:00

Švandrlík, Miloslav - Čertova bažina

Projekt 3× 100 hororů přináší čtenářům ve třech svazcích kompletní soubor všech povídek, které na téma hrůzy, mystiky, záhrobí a nevysvětlitelných záhad napsal Miloslav Švandrlík. Autorův vynalézavý způsob, jak čtenáře vyděsit či alespoň postrašit, a přitom ho vtipně pobavit, si konzumenti příběhů o upírech, krvelačných monstrech nebo vlkodlacích oblíbili už dávno. Důkazem je mimo jiné i umístění Švandrlíkovy knihy „100 nejlepších hororů“ v první desítce knih, které si mládež zapsala do čtenářských deníků žáků 9. tříd základních škol. Datum vydání: 25.06.2026

Čas načtení: 2024-04-02 06:00:01

Služba vlasti za komunistů: Pražáci nemakali, byli až moc vyčůraní, říká pamětník

Tisíce mladých mužů našly ve službě Československé lidové armádě smrt. Jen mezi roky 1964 a 1989 jich při výkonu služby přišlo o život 3 843. Plyne to z údajů Vojenského historického ústavu, které zveřejnil web Info.cz. Číslo tak zdaleka není konečné, v letech před rokem 1964 se bohužel podobné statistiky nezaznamenávaly. Samozřejmě nešlo o úmrtí v rámci bojové činnosti, Československo válku proti imperialistům naštěstí nikdy nevedlo. Muži přicházeli o život při nehodách, při špatné manipulaci se zbraněmi apod. I to je odraz socialistické armády, která často připomínala spíš tragikomedii než cokoli jiného. Služba vlasti za komunistů: Nesložil jsem přísahu, nikdo mě nechtěl. Bál se mě i velitel, říká pamětník Číst více Švandrlík u PTP nikdy nebyl To ale neznamená, že nebyly útvary, které stály za pozornost. Neznamená to ani to, že si někteří mladí muži nemohli službu v „zeleném“ užít. Nutno říct, že jich nebylo málo. Jedním z nich byl i pan Erich z Ostravy. „Nastoupil jsem jako voják 4. ledna 1962 k VU1046 Zákupy u České Lípy. Nejkrásnější dva roky mého života,“ zavzpomínal pro Čtidoma.cz. Šlo o útvar PTP (Pomocné technické prapory), který se stal „slavným“ díky filmu Černí baroni. Není bez zajímavosti, že autor románu Miloslav Švandrlík u PTP nikdy nesloužil (narukoval až v roce 1953 do nástupnické organizace Technických praporů, kde už byly podmínky mnohem snesitelnější). „Po likvidaci našeho útvaru nás převzalo železniční vojsko,“ doplňuje další střípek do mozaiky svého příběhu pan Erich. Zpívali jsme s civilisty Díky tomu se z něj postupem času stal řidič z povolání. „Jezdil jsem s Tatrou 111S2, navážel jsem materiál na různé stavby. Dokonce za měsíční odměnu. Největší výplata byla 1420 Kč, průměr asi tisíc korun,“ vysvětloval pro náš web s tím, že si díky vojenské službě rozšířil řidičský průkaz na autobus. „To mě pak celý život živilo.“ Švandrlíkovi smyšlení Černí baroni. Zoufale špatný student, ale nezadržitelný workoholik Číst více Vojna podle něj nebyla procházka růžovou zahradou, ale kdo se neflákal, neměl se nijak hrozně. „Jasně, že mezi námi byli i nemakačenkové. Hlavně Pražáci, ti byli až moc vych*aní.“ Pan Erich také potvrdil, že byl prostor i na setkávání s civilisty. „Scházeli jsme se večer v hospůdkách a zpívali ‚pétépácké‘ písně.“ Právě absence některého ze songů PTP Černým baronům vyčítá. „Rukovali pétépaci z Čech na Moravu, aby tám šli vybudovat tu z**ranou Ostravu. Šebestianská obec známa, co černý samej fláma. Měli jsme těch písní hodně. Škoda, že ve filmu není ani jedna.“ Máte také vzpomínky na službu v armádě? Napište nám na mail martin.chalupa@ctidoma.cz, váš příběh rádi zveřejníme. Pokud připojíte fotky, taktéž je k článku rádi přidáme. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Astronomové našli nejstarší stavební kameny Mléčné dráhy. Pro lidstvo to může mít zásadní význam.

Čas načtení: 2020-03-25 09:43:10

Zemřel Albert Uderzo, kreslíř slavného komiksu Asterix

Ve věku takřka třiadevadesáti let francouzský kreslíř Albert Uderzo zemřel 24. března proslavený hojně filmovaným komiksem o Galovi malé postavy Asterixovi a jeho přátelích z malé vsi v Bretani. S pomocí magického lektvaru druida Panoramixe drtí tito Galové opakovaně římské legie a historicky ony burleskní události sice nelze doložit, avšak věrohodné detaily by nějakého mimozemšťana, který by to četl, nejspíše přivedly k názoru, že se vše odehrálo a že sám Gaius Julius Caesar byl skutečně z Galů takto paf. Pouhé Uderzovo přání tu ale je otcem té myšlenky, i když měli Římani s Galy svého času starostí opravdu dost. Na „epopeji“ o Asterixovi (zasazené zhruba do roku 50 před Kristem) je však fascinující, že bez problémů může sloužit francouzským školákům jako doplněk učebnice dějepisu. Magickým prvkem zde bývá jenom nadlidská síla oněch starých Francouzů, zatímco všechno okolo do vysoké míry odpovídá realitě. Uderzovou snahou pak nepochybně bylo vytvořit skrz tuto sérii dobrodružství věrohodnou, ale i věrnou mapu dávného světa s jeho zvyky, místopisem a mnoha skutečnými dějinnými událostmi. V Československu začal Asterix (v originále Astérix) vycházet roku 1976 v týdeníku Sedmička a obvykle zdobil jen jeho poslední stranu. Do roku 1980 bylo do češtiny přeloženo a zveřejněno 220 stran těchto příběhů, ale osobně si myslím, že jim lépe svědčí alba. Jako školák jsem často míval pocit, že se ty příběhy neúměrně táhnou a nemají dostačující spád. V albech je to ovšem jiná! Albert Uderzo byl italského původu a navzdory pestrosti svých seriálů byl barvoslepý. Do časopisů kreslil od svých třinácti (1940) a roku 1951 se seznámil se spisovatelem a scénáristou René Goscinnym (1926–1977), mimo jiné pozdějším autorem Mikulášových patálií (původně rovněž komiksových), seriálu Šťastný Luke (vícekrát zfilmovaného) anebo bizarních filmových komedií s Michelem Serraultem, Michelem Galabru, Jeanen Carmetem a Gérardem Depardieuem Doživotní důchod (1972) a Krysy z temnot (1974), z nichž ta druhá je adaptací prózy Gastona Lerouxe. Neobyčejná invence a fantazie René Goscinnyho (který byl ukrajinsko-polského původu a prožil část života v Argentině) se stala přesně tím pohonným kolem, které Uderzův um potřeboval, a první část Asterixe vyšla 29. října 1959. Dnes je ohromující celek jeho úplně nekrvavých dobrodružství světovým fenoménem, zahrnujícím od roku 1989 i zábavní park v městečku Plailly asi 35 kilometrů severně od Paříže. Vzdálenou, ale přesto paralelou k těm příběhům u nás jsou dobrodružství Seka a Zuly, dvou sourozenců z pravěku, která vymyslil Miroslav Švandrlík a kreslil jeho přítel Neprakta. Ta podobnost je nejen ve veselém pohledu do vzdálené minulosti, ale také v tom, že oba seriály pozměňují historii a že oba přisuzují hrdinům objevení rozličných dodnes známých výroků, zvyků, her, zbraní a vynálezů. Do Sedmičky prosadil Asterixe v letech sedmdesátých redaktor a překladatel Josef Týč, nicméně Francouzi od počátku jasně stanovovali, která pokračování u nás smějí vyjít. Staly se jimi (zpřeházeně) příběhy Gal Asterix (původně 1959–1960), Asterix a olympijské hry (1968), Asterix a zlatý srp (1960–1961), Asterix a Gótové (1963), Věštec (1972) a Asterix a Kleopatra (1963–1964). Pozornosti původců uniklo, že původní dílo v Československu bylo místy redukováno. Nebo nad tím možná jen zoufale mávli rukou. A taktéž nad tím, že u nás nakonec došlo k nařízení „shora“, že se má pionýrský časopis raději zaměřit na domácí produkci. Francouzi sveřepě nabízeli další díly, ale redakce Sedmičky už pro ně nedostala devizové krytí od Ústředního výboru Socialistického svazu mládeže. Znamenalo to konec. (I těmito redukcemi se v Encyklopedii komiksu v Československu 1945–1989 vydané v roce 2012 zabývají Josef Ládek a Robert Pavelka.) Původní francouzská série dnes má takřka čtyřicet svazků, a ač Uderzo přestal roku 2011 kreslit, nadále není ukončena. Česky sešity začaly vycházet roku 1992 a naposled se objevila roku 2018 předposlední, 37. část Asterix v Itálii (2017). Od roku 1967 vzniklo i patnáct kreslených a hraných filmů, z nichž pouze Dvanáct úkolů pro Asterixe (1976), na jehož režii se podílel sám Uderzo, není adaptací některé z předloh. Až do roku 1976 dokázali kamarádi Goscinny a Uderzo ve skvělé symbióze vysílat na trh jeden až dva svazky ročně, nicméně po předčasné smrti geniálního scénáristy ve věku pouhých jedenapadesáti let se tempo tohoto projektu výrazně zpomalilo. Důvodem bylo, že scénáře začal – trochu hůře – psát sám kreslíř. Někdy se mu i dařilo, ale mezi Asterixovým synem (1983) a svazkem Asterix a Rahazáda (1987) vzniklo do té doby nevídané vakuum čtyř let a sešity Růže a meč, Obelix a Caesarova galéra a Asterix a Latraviata se dokonce vynořily v pětiletých odstupech (1991, 1996, 2001). Dnes Asterixe kreslí v Uderzově stylu Didier Conrad a scénáře píše Jean-Yves Ferri. Sebepropracovanější scénáře, sebedokonalejší kresba a sebepečlivější rešerše by ale negenerovaly takový kult, kdyby oba tvůrci koncem padesátých let nestanovili tak nesmírně šťastně charaktery základních postav. Asterix rozhodně není hloupý, ale není to ani Gal, jak si jej do té doby představovali. Je malé postavy. Ale doplněn masivním, spíše natvrdlým Obelixem, který má obrovskou sílu a nosí (ba i vytváří) posvátné kameny-menhiry. Obelix ani nemusí moc pít mágův nápoj, protože do něj jako robě „hapal“, a zábavným doplňkem skupiny je například bard Trubadix, který touží zpívat, ale není zrovna nejtalentovanější, takže obvykle končí na posledním obrázku hostiny s roubíkem v ústech. A pak je tu malilinký Obelixův pejsek Idefix. Nu, a občas nechal kreslíř oko čtenářovo spočinout i na křivkách půvabných Galek… Albert Uderzo do jisté míry přežil své dílo. Mohl být ovšem spokojen, že se natolik uchytilo a je v něm pokračováno. Ač Asterix není jediným jeho seriálem, jako kdyby byl. Ale nelze nezopakovat, že klíčový podíl na tom má neopakovatelný spisovatel René Goscinny, jehož dcera Anne dnes po právu vlastní nejméně čtyřicetiprocentní podíl na právech k eposu. A rovněž Uderzo měl dceru (Sylvii), které připadá zbytek. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-04-23 20:10:00

20:10 Černí baroni

... aneb Válčili jsme za Čepičky. Jedna z nejúspěšnějších komedií 90. let podle knihy Miloslava Švandrlíka (1992). Hrají: P. Landovský, O. Vetchý, J. Schmitzer, M. Donutil, B. Poloczek, A. Švehlík, J. Dvořák, V. Postránecký a další. Scénář M. Švandrlík a Z. Sirový. Kamera J. Macháně. Režie Z. Sirový[online]

Čas načtení: 2024-06-06 14:40:00

14:40 Zajíc v pytli

Nejúspěšnější scénky a písničky z legendárního zábavného pořadu (1988). Účinkují: M. Šimek, J. Krampol, P. Bobek, F. Holzmann, M. Voborníková, P. Spálený, K. Gott, M. Švandrlík a další. Připravili: M. Rážová, S. Štroblová, J. Zajíčková a E. Sedlář[online]

Čas načtení: 2024-06-10 10:00:00

Jak utopit v infantilním pragmatismu vše živé, křehké, aneb konec pirátů v Čechách

 „Věnováno více než patnácti o víkendu utonulým uprchlíkům, kteří navýšili více než 20 000 mrtvých našich lidských spolusester, spolubratrů a malých broučků, kterým skončil život na dně Středozemního moře dříve než vůbec mohl začít. Včera si na ně nikdo z politiků nebo novinářů při té noční slávě skoro „ruského antihumanismu (…Lidí je jako sraček, M. Švandrlík, Černí Baroni)“ - nevzpomněl ani slovem, myšlenkou - natož soucitem …“ Stydím se za většinu politiků ČR, ale i Evropy a jejich voličů. Jsme společně nakaženi morem strachu a sobectví stejně jako většina našich předků ve třicátých letech dvacátého století…Odpočívejte v pokoji.“ Pirátskou stranu sleduji od samého vzniku v roce 2009. Pamatuji se, že mi nebyli ze začátku moc sympatičtí. Až díky komunální politice na Praze 10 jsem začal sledovat několik osobností, které ve spojení s občanskými iniciativami velmi odvážně pomáhaly ničit díky svému nenápadnému vylodění v „Zátoce sviní v Praze 10“ - to personálně nejhorší z tehdejších mužů a žen ODS, ČSSD, Zelených, KSČM, kteří se domnívali, že na Praze 10 budou na věky.

Čas načtení: 2024-09-29 06:58:00

Švandrlík: Dva týdny jsme drželi lopatu, i tak jsme odvedli solidní výkon

Také on se musel v domě, kde bydlí, potýkat s velkou vodou, která zničila spoustu obydlí. I přesto byl Jan Švandrlík s dvanácti body nejlepším střelcem opavských basketbalistů v utkání s Nymburkem.

Čas načtení: 2024-10-26 08:44:21

Plány revanšistů zhatí naši vepři boubelatí. Otec Černých baronů srážel blbost vtipem

Před 15 lety zemřel spisovatel Miloslav Švandrlík. Jeho román Černí baroni patří k vrcholům české satiry.

Čas načtení: 2026-01-08 01:00:00

01:00 Banánové rybičky

Zábavná talk show Haliny Pawlowské, tentokrát na téma "jak přežít útok". Spoluúčinkují Z. Kronerová a M. Švandrlík (2002). Režie P. Sladký a K. Czaban[online]

Čas načtení: 2026-04-23 00:00:00

Švandrlík, Miloslav - Šumavský upír

Projekt 3× 100 hororů přináší čtenářům ve třech svazcích kompletní soubor všech povídek, které na téma hrůzy, mystiky, záhrobí a nevysvětlitelných záhad napsal Miloslav Švandrlík. Autorův vynalézavý způsob, jak čtenáře vyděsit či alespoň postrašit, a přitom ho vtipně pobavit, si konzumenti příběhů o upírech, krvelačných monstrech nebo vlkodlacích oblíbili už dávno. Důkazem je mimo jiné i umístění Švandrlíkovy knihy „100 nejlepších hororů“ v první desítce knih, které si mládež zapsala do čtenářských deníků žáků 9. tříd základních škol. První svazek obsahuje z velké části nejstarší povídky, zveřejněné v knihách Draculův švagr a Rakev do domu, které vzbudily nebývalý ohlas u čtenářů i televizních diváků. Datum vydání: 22.04.2026

Čas načtení: 2026-06-26 00:00:00

Švandrlík, Miloslav - Čertova bažina

Projekt 3× 100 hororů přináší čtenářům ve třech svazcích kompletní soubor všech povídek, které na téma hrůzy, mystiky, záhrobí a nevysvětlitelných záhad napsal Miloslav Švandrlík. Autorův vynalézavý způsob, jak čtenáře vyděsit či alespoň postrašit, a přitom ho vtipně pobavit, si konzumenti příběhů o upírech, krvelačných monstrech nebo vlkodlacích oblíbili už dávno. Důkazem je mimo jiné i umístění Švandrlíkovy knihy „100 nejlepších hororů“ v první desítce knih, které si mládež zapsala do čtenářských deníků žáků 9. tříd základních škol. Datum vydání: 25.06.2026