EUR 24,260
||
JPY 13,141
||
USD 21,269
|| Letní slunce má na svědomí víc než jen bronzovou kůži – mění lidi na lovce. I když víme, že hvězdy za vaše milostné přešlapy nemohou, některé taktiky se opakují s takovou pravidelností, že by bylo ...
--=0=--
---===---Čas načtení: 2011-01-04 00:00:00
Potěšte svou lásku na svatého Valentýna dárečkem od F&F
Vánoční svátky uplynuly jako voda, silvestrovské oslavy jsou za námi a než jsme se nadáli, je tady nový rok, se vším, co k němu patří – počínaje novoročními předsevzetími, přes spoustu plánů, pracovních i soukromých, až po nejtajnější sny a přání, která se třeba právě v tom nadcházejícím roce vyplní ...
Čas načtení: 2021-04-15 09:00:00
Nejtajnější a nejkrásnější místa v Řecku
Řecko je beze sporu jednou z nejkrásnějších zemí v Evropě. Jako cestovatel se nikdy nespokojte s turisticky nejnavštěvovanějšími místy, jako jsou například Athény či Mykény. Řecko je jak roztrhnutý diamantový náhrdelník – všude po jeho pevnině a ostrovech najdeme spoustu „diamantů“, které prostě mu ...
Čas načtení: 2017-02-25 16:00:00
Akční letenky, které si nemůžete nechat ujít
Po celý rok můžete sehnat neuvěřitelně levné letenky, díky nimž si splníte své nejtajnější sny a podíváte se do míst, která byla ještě nedávno zapovězena a nemyslitelná třeba kvůli finančním důvodům. V posledních letech trh s letenkami výrazně zlevnil a vy si tak můžete cestovat prakticky kamkoliv b ...
Čas načtení: 2020-04-25 12:17:24
Elena Ferrante: Příležitostné nápady (ukázka z knihy)
Spisovatelka Elena Ferrante po dobu jednoho roku psala na základě otázek redaktorů každotýdenní sloupek pro britský deník Guardian. Otázky ji přiměly, aby vyprávěla o matkách, dcerách, přátelích, zášti, strachu, lžích, romantice, knihách a filmech, svobodě tvorby a dalších rozličných tématech. Už téměř 30 let nevíme, kdo se skrývá za pseudonymem Elena Ferrante, i když romány této spisovatelky vycházejí ve čtyřiceti zemích světa. Na podzim roku 2017 ji redaktoři britského Guardianu oslovili, aby pro jejich noviny psala každotýdenní sloupek. „Polichotilo mi to, zároveň jsem se ale bála. S něčím takovým jsem neměla žádnou zkušenost a obávala jsem se, že to nezvládnu,“ píše Ferrante v úvodu ke knize Příležitostné nápady. Návrh přijala pod podmínkou, že jí redaktoři pošlou seznam otázek, na které bude jednu po druhé ve vymezeném prostoru odpovídat. Redakce s požadavkem souhlasila, stejně tak s podmínkou, že sloupek nebude vycházet víc než rok. První text vyprávějící o jednom „poprvé“ vyšel 20. ledna 2018 a ten poslední o jednom „naposledy“ je z 12. ledna 2019. „Pokaždé jsem ve spěchu ponořila vědro do jedné z temných hlubin své hlavy, vytáhla ven nějakou větu a s úzkostí čekala, jaké další přijdou za ní,“ uvádí spisovatelka. Výsledkem je sbírka jednapadesáti textů nahlížejících do autorčina života i do života čtenáře, jenž je vyzván, aby přemítal o svých vlastních myšlenkách a pocitech k danému tématu. „Bála jsem se každotýdenního termínu, bála jsem se, že budu muset psát, i když se mi nebude chtít, bála jsem se nutnosti zveřejnit text, aniž bych promyšleně zvážila každé slovo. Nakonec převládla zvědavost. Říkala jsem si, že to je něco, co už umím, vždyť léta odpovídám písemně novinářům. Musím však uznat, že přes nesmírnou laskavost redakce Guardianu jsem se ustavičně děsila, že se mi přijatý úkol nepodaří splnit, že ze zbrklosti čtenářům nějak ukřivdím, že si přestanu věřit a budu to muset předčasně vzdát. Ještě že úzkost z otištění textů bohatě vyvážila radost z psaní. Dnes můžu s jistotou říct, že i kdybych tuto zkušenost už nikdy nezopakovala, prospěla mi a já jsem Guardianu vděčná, že mi dali takovou příležitost,“ Dodává Elena Ferrante. Texty v knize doprovázejí ilustrace Itala Andrey Uciniho. Ukázka z knihy Deníky 3. února 2018 Jako malá jsem si pár let psala deník. Byla jsem nesmělá dívka, říkala jsem na všechno ano, většinou jsem mlčela. Zato ve svém sešitu jsem se plně realizovala: podrobně jsem popisovala, co se mi každý den stalo, nejtajnější příhody, odvážné myšlenky. Proto jsem si ohledně svého deníku dělala velké starosti, bála jsem se, že by sešit mohl najít někdo z rodiny, zvlášť moje matka, a přečíst si ho. A tak jsem nedělala nic jiného, než že jsem vymýšlela bezpečné skrýše, které mi ale záhy začaly připadat nespolehlivé. Proč jsem měla takové obavy? Zatímco v každodenním životě jsem ze samých rozpaků a obezřetnosti pomalu ani nehlesla, deník ve mně vyvolával touhu po pravdě. Říkala jsem si, že v psaném textu nemá smysl se omezovat, a tudíž jsem psala zejména – nebo možná výhradně – o tom, co bych raději zamlčela, a mimo jiné jsem používala slova, která bych si v mluveném projevu nikdy netroufla vyslovit. Brzy se z toho vyvinula situace, která mě vyčerpávala. Na jednu stranu jsem každý den snaživě psala, abych sama sobě ukázala, že jsem nelítostně upřímná a že mi v tom nikdy nic nezabrání; na druhou stranu jsem se hrozila toho, že by někdo na moje stránky jen pohlédl. Tento rozpor mě provázel dlouho a v mnoha ohledech přetrvává ještě dnes. Jestliže jsem psaním chtěla zviditelnit to, co by jinak zůstalo dobře schované v mé hlavě, tak proč jsem žila v úzkosti z toho, že můj deník někdo odhalí? Kolem mého dvacátého roku to začalo vypadat, že jsem našla uspokojivé řešení. Musela jsem přestat s psaním deníků a přesměrovat svou touhu po sdělování pravdy – těch pravd, které jsem se nejvíc bála vyslovit – k fikci. Tou cestou jsem se vydala i proto, že samotný deník se stával fikcí. Velmi často jsem například neměla čas psát den co den, ale pak se mi zdálo, že se tím přerušuje řetězec příčin a následků. Tehdy jsem prázdná místa vyplňovala zpětně datovanými texty. Přitom jsem událostem a úvahám dávala souvislost, kterou stránky psané den po dni postrádaly. Nejspíš proto zkušenost s deníkem a jeho rozpory nemálo přispěla k mému přerodu ve spisovatelku. Cítila jsem se ve fikci i se svými pravdami jistější. Vlastně hned, jak se můj nový způsob psaní ujal, jsem svoje sešity zahodila. Udělala jsem to, protože mi připadalo, že jsou jazykově neohrabané, postrádají myšlenky, které by za něco stály, že jsou plné dětinského zveličování, a hlavně že jsou na míle vzdálené tomu, jak jsem už tehdy chtěla vzpomínat na dospívání. Od té doby jsem už nikdy nepocítila potřebu psát deník. Konec 10. února 2018 Stále častěji slýchám svoje přítelkyně a přátele říkat: nebojím se smrti, ale nemoci. A tu větu používám i já. Když se ji pokusím rozvést, abych jí trochu víc porozuměla, zjišťuji, co pro mě znamená: neděsím se myšlenky, že přestanu existovat, ale škod způsobených léčebnými procesy, kolísáním mezi iluzí vyléčení a deziluzí, muky umírání. Jako bych přiznávala, že ve skutečnosti mi nahání obavy ztráta zdraví se vším, co to obnáší: oslabením, postupující nemohoucností, 26 redukcí všech radostí na pouhé konstatování toho, že jsem to ještě „já“ a že zatím, ať je mi dobře nebo zle, jsem naživu. Samotná myšlenka smrti tedy v mých představách čím dál víc bledne. Spíš se hrozím konce naplno prožívaného života. Což se odvíjí od toho, že postupem času ztrácím víru v nějakou formu posmrtného života. Dnes si vzpomínám, jak zemřela moje babička. Byla to nejaktivnější členka naší domácnosti, a pak ji na celá léta paralyzovala mrtvice. Sedávala v rohu kuchyně a já – nanejvýš desetiletá – jsem z ní necítila utrpení nebo nedůstojnost, ani ona mi byť jen pohledem nedávala najevo, že by to bylo něco nesnesitelného. Pak náhle přišla smrt a já ji vnímala bolestně v náboženském rámci, v němž jsem byla vychovávána. Smrt pro mě znamenala, že babička odešla do nebe a za sebou nechala tělo, z něhož se stala jen tuhá a studená věc. Tato její smrt měla velmi konkrétní obrysy, pociťovala jsem ji jako děsivou nehybnost a zároveň nanejvýš záhadný pohyb. Moje babička přešla do jakéhosi jiného světa. Později mi jakákoli forma náboženské víry začala připadat absurdní a smrt jako by se proměnila. Nehybnost zůstala, pohyb vymizel. Mrtvé tělo bylo nyní prostě známkou ukončení života daného jedince. Dnes bych o zemřelém člověku nikdy neřekla: odešel. Ztratila jsem dojem, že se jedná o jakýsi přesun: nic neodplyne někam jinam, člověk nevstoupí do jiného světa, nevrátí se, nevstane z mrtvých. Smrt je poslední bod toho úseku života, který nám byl náhodou přidělen. Proto se moje pozornost, tak jako pozornost tolika jiných lidí, soustředila ne na umírání, ale na přežívání. Přejeme si, abychom měli co nejdelší život, který by ale skončil, jakmile se zhorší natolik, že už žádná péče nezaručí jeho snesitelnost. Nevím, jestli je lepší tahle moje dospělá víra, nebo ta, s kterou jsem žila do puberty. Víra není dobrá nebo špatná, slouží jen k tomu, aby dala řád chaosu našich trápení. Příběhy vymyšlené a pravdivé 17. února 2018 Nedokážu určit, kudy vede hranice mezi pravdivými a vymyšlenými příběhy. Naplánuji si například, že napíšu povídku, v níž ve svých osmačtyřiceti letech v zimě v prázdném venkovském domě zůstanu uvězněná ve sprchovém koutě, kohoutek se nedá zavřít a dojde teplá voda. Stalo se mi to doopravdy? Nikoli. Stalo se to někomu, koho znám? Ano. Bylo té osobě čtyřicet osm let? Ne. Proč tedy buduji vyprávění v první osobě, jako by se to stalo mně? Proč říkám, že byla zima, když ve skutečnosti bylo léto, proč popisuji, že došla teplá voda, když ve skutečnosti pořád tekla, proč tu ženu nechávám uvíznutou několik hodin, když se reálná protagonistka vysvobodila za pět minut, proč příběh komplikuji mnoha dalšími událostmi, pocity, úzkostí, vystrašenými úvahami, když je příhoda, kterou jsem si vyslechla, prostinká, nic než malý bezvýznamný incident? Protože – mohla bych odpovědět – se snažím napsat román podle principu, který Gogol shrnul takto: dejte mi nejbanálnější každodenní událost a já z ní udělám komedii o pěti dějstvích. Jenže taková odpověď mi připadá nedostatečná. Abych si ujasnila myšlenky, zkusím naopak zaujmout opačný přístup. Řekněme, že už mám plné zuby shánění historek, z nichž bych udělala komedie o pěti dějstvích. Řekněme, že mám chuť se důsledně držet svědectví své kamarádky. Jdu si s ní tedy promluvit. Vezmu si s sebou iPad a rovnou natočím video, protože chci její vyprávění zaznamenat co nejpřesněji. Pak se vrátím domů a pustím se do práce. Znovu a znovu si pročítám poznámky, znovu a znovu sleduji video, znovu a znovu poslouchám a jsem zmatená. Jestlipak mi kamarádka doopravdy vypráví události tak, jak se seběhly? Proč se do vyprávění zamotává, když mi popisuje rozbitý sprchový kout? Proč po prvních dobře formulovaných větách následují nefunkční fráze, proč se zvýrazní rytmus dialektu? Proč se při vyprávění ustavičně dívá doprava? Co je asi napravo, co nevidím na nahrávce a co jsem neviděla ani ve skutečnosti? A jak si budu počínat, až se pustím do psaní? Budu se snažit odhadnout, co se skrývá na pravé straně, co přede mnou možná tají? Uhladím její vyjadřování? Budu věrně zachovávat její přeřeknutí? Potlačím výrazovou nevyrovnanost, nebo ji zveličím, aby byla znatelná? Budu o její verzi událostí pochybovat, budu rozvíjet nějaké domněnky, vyplním prázdná místa? Snaha o věrnost zkrátka nemůže být nezávislá na mé představivosti, na hledání fiktivní koherence, na přisouzení řádu a smyslu, ba dokonce na napodobení chybějícího řádu a smyslu. Každé literární využití textu se svou neodmyslitelnou umělostí vždy obnáší nějakou formu fikce. Rozhodující je spíš to, kolik pravdy se té fikci ve výsledku podaří zachytit. Elena Ferrante, publikující už od svého prvního románu Tíživá láska (česky Prostor 2018) pod tímto pseudonymem, se proslavila po celém světě především tetralogií Geniální přítelkyně (česky Prostor 2016–2018). Týdeník Time ji v roce 2016 zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. Na motivy tetralogie uvedla televize HBO v roce 2018 osmidílný seriál zachycující první díl ságy a v následujících letech chystá uvést na obrazovky také další díly tetralogie. Rovněž její romány Tíživá láska a Dny opuštění se dočkaly filmového zpracování. Andrea Ucini je italský konceptuální ilustrátor, který žije a pracuje v Dánsku. Vystudoval klasickou hru na klavír a skladbu na Academia Musicale ve Florencii. Vedle hudby byla jeho další vášní vždy kresba, jíž se začal věnovat profesionálně a za niž získal prestižní ceny. Pravidelně spolupracuje s různými periodiky, mimo jiné s The New York Times, The Washington Post, The Wall Street Journal a The Guardian. Pro poslední zmiňovaný deník ilustroval týdenní rubriku, kterou vedla Elena Ferrante v průběhu roku 2018. Z italského originálu L’invenzione occasionale, vydaného nakladatelstvím Edizioni E/O v Římě roku 2019, přeložila Anna Kudrnová. Ilustrace v knize a na obálce Andrea Ucini. 224 stran. Vydalo nakladatelství Prostor roku 2020. První vydání. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-03-25 20:27:11
Erotický horoskop: S těmito hvězdnými znameními vám to dlouho klapat nebude. Máte je doma?
Jste si vědomi, že vaše astrologické znamení může mít vliv na vaše sexuální preference, nejtajnější erotické fantazie nebo vaše nejintenzivnější smyslné touhy? Tyto aspekty jsou zapsány v naší narozeninové mapě a jsou úzce spojeny s polohami planet Venuše a Marsu. Poloha Marsu má vliv na mužskou sexuální energii a výkonnost, zatímco Venuše ovlivňuje ženskou touhu, lásku a schopnost nalézat sexuální uspokojení.
Čas načtení: 2024-04-08 15:00:31
Duše národa [Marek Prchal / Duše národa]
Nejznámější český marketér. Tvůrce bezprecedentních kampaní. Expert na průzkum trhu, jemuž lidé řekli svá nejtajnější přání, obavy a cokoliv, na co se jich zeptal. Ví, jak položit správnou otázku a jak hned využít odpověď.
Čas načtení: 2024-04-18 05:07:23
Ruský superšpion. Krtek v FBI poslal na smrt tři lidi, vynesl i plány na jaderný útok
Ačkoliv Robert Hanssen do Moskvy posílal ty nejtajnější informace, Rusové jeho pravou identitu neznali. Narodil se přesně před 80 lety.
Čas načtení: 2024-06-02 00:00:00
Karta Hvězda znamená naději, umožňuje nám splnit si nejtajnější přání a dává nám sílu a odvahu nepolevovat v úsilí, když se zdá, že se celý svět obrátil proti nám. Vždyť druhý název této karty je Naděje.
Čas načtení: 2024-06-05 11:00:13
Astrologové pojmenovali 3 nejtajnější znamení zvěrokruhu. Jejich představitelé mají tendenci skrývat své obavy a skutečné pocity i před rodinou a přáteli. Štír Štíři mnohým připadají tajemní a sebevědomí. Své myšlenky a pocity často skrývají pod závojem intrik. Svá nejniternější tajemství a slabá místa neprozradí ani svým nejbližším. Rak Raci mají silný pud sebezáchovy a vyznačují […]
Čas načtení: 2024-07-26 12:14:19
Klan M (Legendy Marvel) [Brian Michael Bendis / Crew]
Vítejte ve světě, kde se vám – pokud jste mutanti – splní i ta nejtajnější přání. Ve světě, kde dominuje homo superior, všichni homo sapiens žijí spokojeně a všude vládne mír. Ve světě, který se zdá být příliš dobrý na to, aby byl pravdivý.
Čas načtení: 2024-07-31 00:00:00
Dům a zahrada, všude jsou ptáci. Otec mě má za blázna, přiznává Miroslav
V dětství jsem propadl kouzlu zedníčka skalního a od toho okamžiku jsem tomuto opeřenci dělal reklamu. Ale až ve zralém věku se mi splnil nejtajnější sen. V malebném Revúckém údolí na Slovensku jsem v našem domě vybudoval Pohádkový ptačí ráj, píše Miroslav v příspěvku pro seriál Splněný sen.
Čas načtení: 2024-09-11 18:16:56
S Kaiserem prý bylo veselo i v posteli: Jana Švandová se s ním při nahé scéně vůbec nestyděla
I ta nejtajnější přání se mohou splnit! Základní linku filmu Já nejsem já doplnila erotická scéna Jany Švandové a Oldřicha Kaisera. Jak jim to spolu v posteli klapalo?
Čas načtení: 2024-11-30 07:31:47
Andělské poselství pro dnešek 30.11.2024: Karmická energie dnes přijde s trojnásobnou silou!
Milá zářící duše, dnešní den je výjimečný. 30. listopadu 2024 přináší příležitost splnit vaše nejtajnější sny a otevřít se trojnásobné síle karmické energie. Je to den duchovního probuzení a osvobození, kdy se vaše touhy mohou konečně stát skutečností. Magický význam čísla 30 a trojky Numerologické poselství dneška je obzvlášť inspirující. Číslo 30 symbolizuje tvůrčí sílu, […]
Čas načtení: 2025-01-02 06:03:20
Brýle s virtuální realitou pro myši. Výzkum má pomoci lépe pochopit chování zvířat i lidí
Vědci vyvinuli miniaturní VR brýle určené pro myši. Důvod jejich sestrojení je poměrně prostý – porozumět chování hlodavců v prostředí virtuální reality a prozkoumat nejtajnější zákoutí zvířecích mozků. Za vývojem zařízení MouseGoggles stojí vědecký tým z Cornellovy univerzity v New Yorku, který se se svým úspěchem pochlubil před pár týdny v časopise Nature Methods. Myší modely se ve vědeckém výzkumu používají již dlouho. V případě nejrůznějších gadgetů a technologických vychytávek je ale jejich využití omezenější. I přesto však v laboratořích Cornellovy univerzity v posledních letech probíhalo několik projektů, které zkoumaly vliv virtuální reality na chování hlodavců. Konstrukce původních VR zařízení však ztěžovaly shromažďování přesných údajů o chování
Čas načtení: 2025-04-19 10:18:54
Dnes je ten nejlepší den na modlitbu, která dokáže ZMĚNIT VŠE! Bílá sobota – den plný ticha a hlubokého spojení s duchovním světem. A právě dnes existuje modlitba tak MOCNÁ, že pokud ji vyslovíte s čistým srdcem, Bůh prý VYSLYŠÍ vaše nejtajnější přání! Ale pozor, nestačí jen slova! Musíte se modlit SPRÁVNĚ! Chcete vědět, jak […]
Čas načtení: 2025-04-29 10:47:00
Popište mi své sexuální fantazie, vyzývá Gillian Andersonová ženy z celého světa
Herečka a spisovatelka Gillian Andersonová (56) vyzývá ženy z celého světa, aby se s ní podělily o své sexuální fantazie, sny a přání. Z těch pak sama autorka udělá výběr, který bude zveřejněn jako pokračování celosvětově úspěšného bestselleru s názvem Chci (Want). V odvážné knize popsalo své nejtajnější představy 174 žen.
Čas načtení: 2025-05-31 05:50:00
Odhalili Putinovu nejtajnější základnu. Ukrývá zbraň, která je prý nezničitelná
Do rukou zahraničních investigativců se dostaly přísně tajné dokumenty, které odhalují detaily o Putinově nejtajnější základně, do které Rusko v posledních letech investovalo nemalé peníze. Ze základny je schopné odpálit jaderné střely s mezikontinentálním doletem. Skrývat tam má totiž zbraň, kterou Putin označil za nezničitelnou.
Čas načtení: 2025-07-21 19:10:43
„Největší a nejtajnější.“ V Rusku odvysílali záběry z továrny na drony
Ruská armádní televize odvysílala záběry z podniku, kde se montují útočné drony. Továrna je podle ředitele největší a nejtajnější na světě. Pracovníci podniku podle dostupných záběrů vypadají jako dospívající učni.
Čas načtení: 2025-08-29 07:23:32
První podzimní měsíc s sebou přináší mocnou kosmickou energii, která doslova přepisuje osudy! Zatímco se mnozí připravují na konec léta, pro tři znamení zvěrokruhu bude září bodem zlomu, který je katapultuje k úspěchu, bohatství a lásce. Postavení planet naznačuje, že nastává období, kdy se jim splní jejich nejtajnější přání. Vesmír je na jejich straně a […]
Čas načtení: 2025-09-22 06:00:00
Horoskopy podle tarotu od 22. září 2025: Dejte pozor na žárlivost a zbytečné hádky
Váhy budou překvapené, jak rychle se jim změní život, Býci mají šanci potkat lásku, Raky potrápí žárlivost. Komu se mohou splnit i ty nejtajnější sny a jak na tom bude vaše znamení? To prozradí nové horoskopy podle tarotových karet.