Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2020-10-27 19:12:08

Politické dostihy Čechů a Němců vyvrcholily 28. října 1918

Koronavirová vánice úplně zastínila, že 28. října si budeme připomínat vznik samostatného státu. Ale i bez koronaviru by kolem státního svátku byla vůně nezájmu. Již při stoletém výročí v roce 2018 jsme se dozvěděli z průzkumu, že pětina Čechů dnes neví, kdy vzniklo Československo, a třetina nemá povědomí ani o únoru 1948. Je dávno zapomenuto 10 milionů mrtvých z Velké války, pomníky padlých jsou sice respektovanou, ale jenom běžnou součástí architektury místa. Rok 1918 byl doslova vyvrcholením karnevalu války a míru. O slavném dnu vyhlášení nezávislosti 28. říjnu 1918 napsal J. S. Machar: „…A kradlo se, kradlo se znamenitě. Kradl kde kdo, neboť to byl karneval, kde je vše dovoleno…“ (J. S. Machar, Při sklence vína, 1929, Aventinum Praha) Je možné hovořit o ideálech, hrdinství, vlastenectví, humanismu. Ale důležitější pro formování událostí té doby byly síla zbraní, nouze, hlad, zima, bezvýchodnost a malá šance na dobré kšefty. To platilo též o 28. říjnu 1918. Vznik Československa nastartovali Němci Z nadhledu více než sta let je čas zrodu Československa plný paradoxů. K českým státotvorným tendencím vyprovokovali české politiky více méně Němci. Rakouští Němci již v září 1914 začali pracovat na programu „německé přestavby Rakouska“. Jejich vize v roce 1916 uváděla: Halič, Bukovina a Dalmácie měly mít zvláštní statut jako méně důležitá část císařství. Měly být mimo správní celek nazývaný Předlitavsko. Pojem „Předlitavsko“ neoficiálně označoval země pod Rakouskem, které nepatřily do Uher(ska). Druhá část zvaná Zalitavsko byla pod správou Uherska. Obě části říše symbolicky oddělovala řeka Litava. Podle představ velkoněmeckého nacionalismu v Rakousku z roku 1916 mělo Předlitavsko představovat jakési tvrdé jádro císařství: německy hovořící oblasti, tedy klasické Rakousko a Čechy s Moravou, kde by měli Němci zcela dominantní pozici v krajích s německou většinou. České politické strany v tom viděly protičeský útok. Proto byl 19. listopadu 1916 ustanoven Český svaz poslanců na říšské radě a Národní výbor. Důsledkem bylo v květnu 1917 státoprávní prohlášení: Požadavek na přeměnu monarchie na „spolkový stát svobodných a rovnoprávných národních států“. Když zemřel císař František Josef a nastoupil mladý Karel I., situace se ještě zhoršila, ačkoliv s Karlem I. byly spojeny nemalé naděje. Spisovatel Pavel Kosatík (v relaci Jak to vidí, ČRo Dvojka, 19. ledna 2018) to popsal v zajímavých souvislostech: Poslední císař Karel I. byl propagátorem federalizace, ale pro český národ byla jeho vize nebezpečná. Státy federace neměly vycházet z historických hranic, ale z hranic podle oblastí tehdy obývaných jednotlivými národy. Kosatík zdůraznil: „V případě Čechů to mělo logický důsledek, že v novém federálním soustátí by zanikly hranice Čech a Moravy, jak je známe. Vznikly by nové hranice podle toho, kde bydlí Češi a kde bydlí Němci. Čili podobalo by se to spíše tomu bastardu, který byl vytvořen na podzim 1938 obsazením takzvaných Sudet. Už tehdy se počítalo s tímhle plánem. Ale aktivistická politika v Tříkrálové deklaraci se velmi odvážně a nečekaně přihlásila k exilovému Masarykovi. Byl to v té chvíli až hrdinský čin. A čím to ještě bylo senzační? Oni to opřeli o právo sebeurčení… Je to zajímavá myšlenka, která má často až kruté konsekvence, protože tehdy, když to začal propagovat americký prezident Wilson, logicky se toho chopily mladé slovanské národy, ale chopili se toho také Němci. I oni v Sudetech chtěli právo na sebeurčení, takže například v Jihlavě, Brně nebo v Olomouci měly vzniknout také jakési samostatné státečky…“ Poté, co 6. ledna 1918 v Praze v Obecním domě čeští poslanci přijali Tříkrálovou deklaraci, se další manifestace odehrála 13. dubna, kdy Alois Jirásek přednesl text Národní přísahy. Zanedlouho proběhl monumentální 1. máj a 16. května 1918 se v panteonu Národního muzea sešlo slavnostní shromáždění při příležitosti 50. výročí položení základního kamene Národního divadla. Byla to zjevná česká národní demonstrace.  Poslední habsburská naděje rychle zvadla Potom se zmátořila habsburská administrativa, když svitla naděje, že německá ofenzíva v roce 1918 zvrátí stav na frontě. Národní hnutí muselo ustoupit od pořádání veřejných oslav a organizování manifestací. Jenže, německá válečná naděje zkrachovala. Nakonec 13. července 1918 došlo k slavnému vyhlášení Národního výboru československého za nejvyšší orgán národa. V srpnu vznikly komise a tajná konsorcia připravující se na dobu převratu. Porážku Bulharska v září 1918 Češi slavili na řadě míst téměř veřejně. Na startovní čáře čekal Hanz i Pepa Pikantní je, že téměř ve stejném okamžiku na území Čecha a Moravy vyhlašovali svůj suverénní stát Němci i Češi. Nemá ale smysl pátrat po tom, kdo chtěl v roce 1918 vyhlásit samostatný stát jako první. V průběhu války byli sice Němci aktivnější, ale nakonec vytvářeli neoficiálně své správní struktury Češi i Němci. Ty byly legitimizovány 16. října 1918 v manifestu císaře Karla I., v němž vyzval národy císařství k vytvoření národních vlád. Jenže, nakonec nedošlo k federalizaci podle císařových představ. Český národní výbor byl založen již 18. listopadu 1916 českými politiky na obranu české politiky. Až 14. července 1918 se stal nejvyšším politickým orgánem domácího národního hnutí. Severočeský příběh Podobně se připravovali na převzetí moci němečtí nacionalisté. Chtěli, aby v rámci federace vznikly v českém prostoru kraje pod ryze německou správou. Dne 21. října němečtí poslanci říšské rady vytvořili Prozatímní národní shromáždění Německého Rakouska nárokující si tzv. německé oblasti v českých zemích, ale ještě v rámci federalizovaného císařství. A 23. října 1918 shromáždění německých poslanců z Čech navrhlo vytvoření jako prvního samostatného útvaru, vznik země Deutschböhmen na severu Čech. Na papíře všechno vypadalo pěkně, ale když 30. října vznikla německo-rakouská Státní rada, byla v patové situaci, protože 28. října vzniklo Československo. Šlo jenom o snahu zachránit to, co se již v den vzniku rady hroutilo. Neboť v ten den již čeští vojáci jako novopečení českoslovenští vojáci ovládali vojensky důležité body v Rumburku, České Lípě či Terezíně uvnitř „ryze německých“ území na severu Čech. K tomu je třeba poznamenat, že císař Karel I. zprostil 1. listopadu 1918 úředníky i vojsko přísahy monarchii. Vojáci mohli vstoupit do národních ozbrojených sil, což čeští vojáci spontánně provedli již během 28. a 29. října. Němci se dali do státotvorného sprintu. Se slávou měla být vyhlášena provincie Deutschböhmen 4. listopadu 1918 v Ústí nad Labem. Vzhledem k vyhlášení samostatnosti Československa 28. října, se již 29. října urychleně sešli poslanci říšského sněmu zvolení za převážně německé okresy v Čechách, aby provolali Deutschböhmen za nedílnou součást Německého Rakouska. Potom se slavnostně přetahovali o to, které město bude prohlášeno zemským hlavním městem Deutschböhmen. V užším výběru bylo Ústí nad Labem, Teplice a Liberec. Tepličtí se přiklonili k libereckým, a tak byl hlavním městem odhlasován Liberec. Tehdy netušili, že za dva týdny bude oblast Liberce téměř obklíčena československými dobrovolnickými oddíly… {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-09-23 16:44:32

Literární vyhlídky (24. až 29. září)

Poslední zářijový týden nabízí takové množství literárních akcí, že lze jen těžko doporučit pouze několik z nich. Proto si vás dovolíme přednostně pozvat na akci pořádanou Literárními novinami – středeční debatu nad Starými pověstmi českými Aloise Jiráska. Neméně bohatá je i nabídka zajímavých (audio)knižních novinek.   POZVÁNKY 24. 9. Praha / V Ústavu pro českou literaturu AV ČR proběhne v dolním přednáškovém sále od 14 hodin Den s Českou knižnicí. Setkání otevře ohlédnutí za svazky ročníku 2018 (E. Hostovský, J. Kainar, V. K. Klicpera. K. Havlíček a J. Hus). Představen bude 100. svazek České knižnice, nová edice románu Jáchyma Topola Sestra (více ZDE), o jehož přípravě promluví Daniela Iwashita (ÚČL). Slavnostně bude uveden poslední vydaný svazek edice, jímž jsou Staré pověstí české Aloise Jiráska. Nová grafická podoba ediční řady bude představena její autorkou Janou Vahalíkovou. O nových svazcích edukačního modulu Seminář České knižnice bude informovat jeho hlavní redaktor Robert Kolár (ÚČL) a o využití těchto výukových materiálů promluví Alena Švejdová (Anglické gymnázium v Praze). Olomouc / V 17 hodin zavítá do Vědecké knihovny Olomouc programátor a spisovatel Vojtěch Matocha, autor knihy Prašina (s ilustracemi Karla Osohy, Paseka 2018), nominované letos na cenu Magnesia Litera v kategorii knih pro děti a mládež či Cenu Jiřího Ortena, jejíž druhý díl se již připravuje k vydání. Praha / Od 18 hodin nabídne Pražský literární dům setkání s oceňovaným německým spisovatelem, dramatikem a překladatelem Gerhardem Falknerem, který zde představí svůj románový debut Apollokalypse, nominovaný v roce 2016 na Německou knižní cenu. Na stejnou cenu byl o rok později nominován i za svůj román Romeo und Julia. Moderuje Veronika Jičínská. Praha / V 18 hodin proběhne v Topičově salonu literární večer nazvaný O Demlovi bez iluzí Martin C. Putna. Demlův odkaz – esteticky působivý, ale morálně problematický – představí literární kritik a historik, prof. Martin C. Putna. Praha / Od 19 hodin se v Galerii Hollar uskuteční další z cyklu literárních večerů, věnovaný tentokrát Romanu Szpukovi – básníkovi, prozaikovi a jednomu ze „šumavských samotářů“, o nichž pojednává úspěšná kniha Aleše Palána Raději zešílet v divočině. Úvodní slovo pronese Josef Straka. Rozhovor s autorem si můžete přečíst ZDE. Praha / V 19 hodin bude Kavárna Liberál hostit další z Večerů Revolver Revue, spjatý s představením podzimního čísla RR a jeho přílohy. Robert Krumphanzl promluví o pramenech k činnosti Jiřího Němce a o důvodech, proč se jí dnes zabývat. Z Jedné věty Elišky Vlasákové bude číst Jan Vlasák. Večerem provede Terezie Pokorná. Praha / Od 20 hodin proběhne v bubenečském Zasekáváku třetí Literární Zasekávák, tentokrát s básníkem, prozaikem a příležitostným výtvarníkem Kamilem Marcelem Hodáčkem, který letos vydal nový román s názvem Až úzko pomyslet (Kampe 2019). Rozhovor s autorem naleznete ZDE.   25. 9. Praha / V 17 hodin bude mít v Sálu Boženy Němcové Památníku národního písemnictví vernisáž výstava „Milan Kundera (neztracen) v překladech“, která původně vznikla k poctě devadesátin nejpřekládanějšího českého spisovatele a je věnovaná překladům knih a estetice jazyka Kunderových románů. Jedná se o putovní projekt Moravské zemské knihovny v Brně a v Praze bude k vidění poprvé. Praha / Od 18 hodin se bude v Kavárně Liberál konat křest monografie b jako brno (Druhé město 2019), o které pohovoří spisovatel a nakladatel Martin Reiner a Radek Wohlmuth, jehož kunsthistorický komentář knihu doprovází. Nejznámější brněnský streetartista Timo dokázal něco, co je v dnešním světě stále vzácnější: zaujmout širokou veřejnost i odborníky pouze svým dílem. Jeho poetické verše, „ikony“ či slogany si získaly s postupem času takovou oblibu, že se z Tima stal novodobý klasik, aniž k tomu potřeboval známosti nebo silný osobní příběh. Celkem jich existuje už několik stovek a jsou roztroušeny na mnoha místech nejen v Brně či v Praze. Praha / V 18 hodin budou Literární noviny v Klubovně Městské knihovny v Praze pořádat další z cyklu debat nad vybranými Knihami měsíce. Tentokrát půjde o nové vydání Starých pověstí českých Aloise Jiráska v edici Česká knižnice (Host 2019), o kterém budou diskutovat bohemista a pedagog Ondřej Hausenblas a novinářka a spisovatelka Alena Ježková, mimo jiné autorka převyprávění Starých pověstí českých. Moderuje šéfredaktor Literárních novin Petr Bílek. Praha / Od 19 hodin proběhne ve VILE Štvanice křest nového románu Bianky Bellové Mona (Host 2019), který byl v příloze Literárních novin Biblio vyhlášen říjnovou Knihou měsíce. Kromě recenze knihy z pera Petra Bílka naleznete v Literárních novinách 10/2019 i obsáhlý rozhovor s autorkou. Říjnové Literárky vycházejí ve čtvrtek 26. 9. Hořovice / V 19 hodin představí svou tvorbu v Klubu Labe básnířka Simona Racková a básník a prozaik Michal Šanda, které hudebně doprovodí Petr Linhart. Úvodní slovo pronese Jitka N. Srbová. Praha / Od 20 hodin se v Kampusu Hybernská uskuteční literární večer revue Prostor, kde bude představeno nové 111. číslo revue s tématem „Nové polské mýty a příležitosti“. Kam se ubírá současné Polsko? Jak se žije v zemi, kde hlavní slovo hraje konzervativní populismus a katolická církev? Jaké jsou současné výzvy pro mladou uměleckou generaci a jak se v tomto prostředí daří nezávislé umělecké scéně? Nejenom těmto tématům se budou věnovat básnířky Ilona Witkowska (polská básnířka žijící v Sokołowsku) a Zofia Bałdyga (polská básnířka a překladatelka současné české a slovenské poezie žijící v Praze). Večerem provede Jan Jiřík. Ústí nad Labem / Ve 20 hodin nabídne Café Max autorské čtení Radka Fridricha z jeho nové sbírky Linie S1 (Perplex 2019). Dvojjazyčnou knihu tvoří básně, krátké prózy a črty, jejichž společným jmenovatelem je železniční linka S1: regionální trať propojující české a německé příhraničí. Po letech cestování z Děčína přes Bad Schandau do Drážďan a Míšně přetvořil autor své deníkové záznamy v pestrý soubor textů, v němž se jeho lyrický subjekt pohybuje jako vnímavý básník i znuděný pasažér. Náladové, lyrizující líčení se zde potkává s věcným popisem, každodenní přepravní banalita se stává výzvou pro autorovu imaginaci.   26. 9. Do českých kin ve čtvrtek 26. září vstoupí film Národní třída, který na motivy stejnojmenné knihy Jaroslava Rudiše natočil režisér Štěpán Altrichter. Kdysi tady všude byl jen temný les, dnes tu stojí panelákové sídliště. Právě tady je doma chlápek, kterému nikdo neřekne jinak než Vandam (Hynek Čermák). Žije sám v bytě na okraji Prahy a každý den doma cvičí, aby byl v kondici. Večer, když sídlištěm bloudí divoká zvířata, chodí se svými kumpány na jedno. Vandam se snaží udělat dojem na Lucku, která v sídlištní hospodě točí pivo. Často a rád se porve. Je znalec dějin a válek. Má pocit, že svět míří k zániku, že se schyluje k velké bitvě. A tak cvičí, aby byl na tu poslední rozhodující bitvu nachystaný. A taky k tomu vychovává Psycha, mladého kluka, se kterým natírá střechy panelových domů. Kumpáni z hospody Vandamovi přezdívají „národní hrdina“. Prý dal tehdy v Listopadu na Národní třídě dějiny jednou ranou do pohybu. Praha / Od 17 hodin proběhne v Knihovně Václava Havla vzpomínkový večer věnovaný letos zesnulému spisovateli, scenáristovi, publicistovi a bývalému politickému vězni Jiřímu Stránskému (více ZDE), který pořádá České centrum Mezinárodního PEN klubu. Uvádí Jiří Dědeček, účinkují členové PEN klubu, přátelé a kolegové. Praha / V 18 hodin se v Café Trojka uskuteční křest románu Milana Urzy Dům bez oken (Torst 2019). Autor přečte ukázky ze své knihy, která patří k nejzajímavějším letošním tuzemským prózám, a představí okolnosti jeho vzniku. Večer doprovodí písněmi z připravované desky. Rozhovor s autorem si můžete přečíst ZDE. Praha / Od 18 hodin nabídne Dům čtení (pobočka Městské knihovny v Praze) v rámci projektu Spisovatelé do knihoven setkání se spisovatelem a překladatelem Michalem Ajvazem, průkopníkem magického realismu u nás, který zde bude číst ze svého připravovaného románu Města. Praha / V 19.30 bude v Božské Lahvici zahájen Večer environmentální poezie. V mořích plavou plastové kontinenty, plíce planety v Amazonském pralese hoří, v Kapském městě dojde voda. Podoba naší matky, Země, jak ji známe, se rozplývá před očima. V době globální klimatické krize, více než kdy jindy, mají váhu slova odborníků i básníků. Vždyť poezie má moc prorokovat i sílu léčit. S enviromentálními verši přijdou o přírodě promluvit a přečíst Lukáš Senft, Magdaléna Šipka a další   27. 9. Černošice / Od 18 hodin proběhne v Klubu Ferenc Futurista literární večer nazvaný Futuristické ozvěny Tvaru, pořádaný literárním obtýdeníkem Tvar, na němž vystoupí Pavel Zajíc, Ingrid Artezz, Ondřej Lipár (rozhovor s autorem naleznete ZDE) a Michal Tallo. Moderuje Lukáš Senft. Praha / V 19 hodin budou na palubě (A)VOID Floating Gallery představeny dva festivaly – Den poezie (více ZDE) a Literární pozdravy – a uvedena nová kniha Vojtěcha Vanera s názvem Přátelé od Najsky. Den poezie je největší básnický festival v České republice a letos se koná již po jednadvacáté. Proběhne ve dnech 10. až 24. listopadu a nabídne ve více jak 50 městech řadu autorských čtení, literárních setkání a diskuzí, literárních procházek a též pořadů pro děti.   28. 9. Olomouc / Divadlo hudby Olomouc bude hostit čtvrtý ročník básnické Ceny Václava Buriana s mezinárodní porotou (Petr Borkovec, Leszek Engelking, Sabine Eschgfäller, Ján Gavura, Tomáš Tichák a Tomáš Gabriel, j. h.), který přivede do Olomouce čtyři mimořádné hlasy soudobé lyriky z České republiky, Polska, Slovenska a letos poprvé i z Německa. V kategorii Za poezii jsou nominováni: berlínský básník a performer Max Czollek, Varšavanka Julia Fiedorczuk, slovenský básník Peter Prokopec a Olomoučan Lukáš Sedláček, básník a kytarář. Cenu v kategorii Za kulturní přínos pro středoevropský dialog převezme vynikající ukrajinský romanopisec, básník, novinář, rockový performer a bojovník za ukrajinskou demokracii Jurij Andruchovyč.   NOVÉ (AUDIO)KNIHY On a je zdravotní sestra, on skoro ještě dítě. Setkávají se na troskách svých životů, na troskách starého světa, na troskách jedné nemocnice, do níž jako všudypřítomné šlahouny plevelných popínavek proniká svět nový. Lepší asi nebude. Ale co když třeba ano? Anebo… co když je možné zmizet? Uniknout před palbou, která neúnavně kropí rozpálenou zemi kolem, před všemi těmi pravidly, jak se má chovat žena a jak muž, před vzpomínkami, před sebou samým… Stejně jako v oceňované próze Jezero i v novém románu Mona (Host 2019) vykresluje Bianca Bellová mistrovským způsobem tíživou a naléhavou atmosféru chvíle, kdy se člověk musí rozhodnout. MUDr. Hynek Grábl, chirurg v příhraniční nemocnici, který už ani nedoufá, že by se jeho život ještě někdy mohl vyvíjet příznivěji. Kariéra špičkového odborníka na pražské klinice předčasně skončila kvůli jednomu karambolu s alkoholem a následky teď musí nést nejen on, ale i jeho věčně nespokojená žena a dospívající děti. Životní ani finanční účetnictví nevykazují příznivou bilanci a na horizontu zítřka se objevují všechny symptomy krize středního věku. Gráblova snaha nalézt východisko se však podobá spíš jízdě na horské dráze a často končí kocovinou. Pomůže mu milovaná profese, milenka nebo nová šance vrátit se k zajímavé operativě a kariérně růst? Na operačním sále i mimo něj se občas dá jen těžko poznat, kdo jakou hru hraje, kdo je vítěz a kdo poražený a kam povede další cesta. Nový román Petry Dvořákové s názvem Chirurg vydalo nakladatelství Host. Román Idiot (Akropolis 2019), do češtiny přeložený Lukášem Novákem, vypráví o strastech a slastech dospívání a formování osobnosti ve světě, který je opojný i zneklidňující zároveň, o dobrodružném odhalování záludností, které jsou zakódované v podstatě lásky i jazyka. Tápání člověka na prahu dospělosti v něm Elif Batumanová vykresluje pečlivě cizelovaným stylem, s velkou dávkou citlivosti, ale také ironického humoru. Českému čtenáři pak nabízí i zábavný a trochu nezvyklý pohled na čerstvě posttotalitní střední Evropu: hrdinčina cesta do Maďarska vypovídá jak o představách, které si Západ o našem regionu hýčkal, tak o nás samotných. Román Idiot byl v roce 2018 mezi třemi knihami nominovanými na Pulitzerovu cenu za beletrii. Nová povídková sbírka Michala Vrby Kolem Jakuba (Argo 2019) je svérázným autorským příspěvkem k věčnému literárnímu tématu malého člověka ve víru velkých dějin, příběhy konkrétních jednotlivců na pozadí dějinných zlomů a společenských přeměn, které zásadně zasáhnou do jejich života. Spojujícím prvkem je bod v krajině, rybník Jakub, který se každého z nich dotkne. Jednou je to válka se Švédy a v ní uvízlé děti, podruhé sedlák v malé osadě ohrožený přítomností Rudé armády, jindy dostihne politického prominenta revoluční spravedlnost. Podoba a úmysly hybatelů dějin však nejsou důležité tváří v tvář bezprostřednímu ohrožení holé existence člověka. V nakladatelství Academia vychází kolektivní monografie nazvaná Na cestě k „výborně zřízenému knihkupectví“. Protagonisté, podniky a sítě knižního trhu v Čechách (1749–1848). Kniha a knižní trh se staly hybatelem i zrcadlem obrovských proměn, jimiž procházela habsburská monarchie od nástupu Marie Terezie až do revolučního roku 1848. Monografie představuje jeho hlavní protagonisty, podniky i profese podílející se na tehdejší knižní kultuře. Autoři sledují zapojení knižních profesionálů do tuzemských i zahraničních sítí a přibližují cesty, po kterých se knihy ubíraly k dramaticky se rozšiřující čtenářské veřejnosti. Kniha objasňuje strukturu intelektuální výměny a podoby komunikace v době, která sehrála určující roli v procesu utváření moderní veřejné sféry a formování novodobého národa. Rozsáhlý román Jana Štolby Nezastavitelný den (Cherm 2019), filozoficko-erotická groteska z filmově-sportovního prostředí, vypráví příběh navrátilce z polovičatého exilu, nepříběh z rozhraní dvou epoch a prostorů, domovského zde – a důvěrně blízkého, věčně vysnívaného jinde. Absurdně fantaskní polohy se mísí s vážnými motivy přátelství, odchodu ze světa, kouzla lidské náklonnosti či neschopnosti nalézt správný rytmus. Scény přitažené za vlasy chtějí současně být i výpovědí o době; vyprávění ruší koláž sloganů z novin, obskurních příruček, fragmentů písní, trapných hříček či vtíravých asociací. Nejnovější román oceňovaného francouzského spisovatele Michela Houellebecqa Serotonin (2019), který do češtiny přeložil Alan Beguivin, si nyní zásluhou vydavatelství OneHotBook můžeme poslechnout v podobě devítihodinové audioknihy. Příběh zemědělského inženýra, který se zásobami antidepresiv odchází z Paříže na venkov bilancovat svůj život, načetl v režii Michala Bureše herec Otakar Brousek ml. Faktograficky laděný román Datha Turašviliho Džínová generace vypráví o tragické události ne tak dávné gruzínské historie. Dne 18. listopadu 1983 se skupina mladých lidí pokusila unést letadlo společnosti Aeroflot mířící z Tbilisi do Leningradu. Jejich cílem bylo vynutit si přistání v Turecku a uniknout tak bezvýchodnému životu v Sovětském svazu. Únos se nezdařil, vyžádal si několik nevinných obětí a jeho organizátoři neušli exemplárním trestům. Názor na jejich čin dodnes rozděluje gruzínskou společnost, podobně jako je tomu u nás v případě útěku bratrů Mašínových. Nakladatelství Větrné mlýny nyní Džínovou generaci vydalo rovněž jako audioknihu (délka nahrávky činí pět hodin), kterou načetli Vladimír Hauser a Kateřina Jebavá. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-22 08:00:01

Svatba s blízkým příbuzným? Kupodivu to jde, když na to máte žaludek

Svatba je velká věc pro celou rodinu – a co potom, když se na ní sejde jedna rodina. V Evropě přitom nebylo historicky nijak výjimečné vzít si vzdáleného člena rodiny. Typickým příkladem je šlechta, kde byly takové sňatky zcela běžné. A ačkoliv dnes už si nevezmete bratra ani matku, se sestřenicí vám nikdo problémy dělat nebude. Zákon totiž tento příbuzenský vztah už nepovažuje za tak rizikový, aby před ním obyvatele chránil právním předpisem.  Svatba Adély Gondíkové nebyla bez chybičky. Šaty by totiž volila jiné, než nakonec oblékla Číst více V historii to bylo běžné Ve filmu Vlk z Wall Street říkal Donnie Azoff, kterého si zahrál Jonah Hill, že si vzal svoji sestřenici, protože je děsně sexy a nechtěl, aby ji měl někdo jiný. Sám Zeus byl dítětem sourozenců, Oidipus si vzal svou matku a spartský král Leonidas se dokonce oženil se svou neteří a císař Claudius v Římě kvůli neteři změnil zákony. Za incest to nikdo nepovažoval. Incest je termín, který popisuje sexuální aktivitu nebo sňatek mezi příbuznými, kteří nemohou legálně uzavřít manželství. Věnuje se mu zejména trestní právo. Tyto vztahy jsou obvykle považovány za morálně, eticky a právně nepřijatelné v mnoha společnostech po celém světě. Existuje několik forem incestu, včetně sexuálního zneužívání dítěte ze strany rodičů nebo jiných příbuzných, sexuálního vztahu mezi sourozenci nebo mezi rodičem a dítětem. Důvody, proč je incest považován za neetický nebo nelegální, zahrnují riziko genetických abnormalit u potomků, potenciální zneužívání moci v případě vztahu mezi rodičem a dítětem a narušení rodinných vazeb a dynamiky.  Jenže se s tím pochopitelně pojí možná úskalí – a to zejména riziko genetických onemocnění. Takový král Karel II. měl prý obludně zvětšený jazyk, a na koho promluvil, ten mu sotva rozuměl. Jeho rodiče – Marie Anna Habsburská a Filip IV. – byli strýc a neteř. Své ano řekla bratranci i anglická královna Viktorie… Odvážný Charles Darwin a jeho Emma Lidé si jsou už dlouho vědomi toho, jaká rizika s sebou přináší příbuzenské sňatky a s tím spojený sex, proto v moderní společnosti takové nápady zákon zakazuje. I historicky má toto ustanovení své předchůdce – židovská Tóra jasně definovala, kdo smí a nesmí vstoupit do manželství. Děti, jejichž rodiče jsou blízcí příbuzní, považovala za nelegitimní. V podobném duchu mluví také Korán. Ani to ale nezabránilo slavnému přírodovědci Charlesu Darwinovi, aby si vzal svou sestřenici Emmu Wedgwood. Posvětila mu to anglikánská církev a uspěl by i u nás.  Jak získat vyšší alimenty? Pokud je otec flákač, soud mu může pořádně zavařit Číst více Chystejte veselku, nikdo vám v cestě nestojí Jakkoliv na to můžeme nahlížet s podivem, bratranec a sestřenice jsou příbuzní třetího stupně, a tak český zákon považuje jejich sňatek za zcela legální. Trestný čin incestu se u nás vztahuje pouze na sourozence a příbuzné v přímém pokolení. Není to však standard, v USA je taková veselka zakázána hned v několika státech. Tyto inciativy přišly zejména po americké občanské válce, kdy narůstala snaha chránit zdraví místních obyvatel.  Překvapivě neplatí automatický zákaz sňatku mezi bratrancem a sestřenicí ani v církevním právu, kdy můžete v případě třetí a čtvrté boční linie žádat místního biskupa o tzv. dispenz k sňatku. Pokud se k takovému kroku rozhodnete, je vždy dobré v případě plánování rodiny upozornit ošetřujícího lékaře na to, že jako budoucí rodiče jste vzdálení příbuzní. Riziko geneticky podmíněných chorob se u vás totiž pochopitelně zvyšuje.  Zdroj: občanský zákoník, trestní zákoník, history.com KAM DÁL: Malý Adam se ztratil z hracího koutku. Tragédii se pak nepodařilo zabránit.

Čas načtení: 2024-05-18 16:30:00

Temná stránka milované císařovny Sissi: 3x denně se vážila, kadeřnici fyzicky napadala a děti zanedbávala

Před 170 lety se ve Vídni konala velkolepá svatba. Alžběta Bavorská, kterou lidé znají spíše pod přezdívkou Sissi (někdy psáno také jako Sisi), si 24. dubna 1854 vzala za manžela rakouského císaře Františka Josefa I. Že by se z ní ale stala vzorná císařovna, to se říct nedá. Život u dvora ji svazoval, zatímco ona byla zvyklá na docela jiné věci – s oblibou jezdila na koni a chodila na dlouhé výlety do přírody. Koňské sedlo teď ale musela vyměnit za učebnice jazyků.

Čas načtení: 2024-06-28 08:20:00

Komentář: Zralí pro zánik? Naopak, atentát v Sarajevu zničil kvetoucí říši

Před 110 lety, dne 28. června 1914, přistoupil Gavrilo Princip k projíždějícímu automobilu a zastřelil následníka trůnu Františka Ferdinanda i jeho ženu manželku Žofii. Habsburská monarchie na zločin reagovala zbytečně hystericky.

Čas načtení: 2025-04-28 13:50:47

Když peníze vládly vlnám [Karolína Kalecká / Karolinum]

Jakožto velmoc musela habsburská monarchie disponovat válečným loďstvem schopným ochránit její státní příslušníky a hájit čest její vlajky i mimo své domovské vody.

Čas načtení: 2025-05-06 12:51:39

Když peníze vládly vlnám [Karolína Kalecká / Karolinum]

Jakožto velmoc musela habsburská monarchie disponovat válečným loďstvem schopným ochránit její státní příslušníky a hájit čest její vlajky i mimo své domovské vody.

Čas načtení: 2025-05-21 10:00:00

Jak Rakousko v roce 1704 zachránila anglicko-nizozemská vojska

Věděli jste, že na samém začátku 18. století byla habsburská říše na pokraji svého konce? Na jedné straně rebelové v Uhrách, na druhé straně vleklá válka s Francií a jejími spojenci. Francouzsko-bavorská vojska stálá v létě 1704 před branami rakouských zemí a přežití monarchie se odhadovalo na týdny. Kdo ji zachránil? Anglie.Už tehdy, ba mnohem dříve, hluboko do středověku, situace ve střední Evropě byla dána velmocenskými poměry v Evropě. Všimněte si, že Anglie v koalici s Nizozemím byly protestantské mocnosti. Jejich spojenectví s katolickými Habsburky, kteří ve třicetileté válce byly hlavní katolickou stranou proti protestantům, bylo dáno nepřátelstvím k Francii.

Čas načtení: 2025-09-06 08:00:01

Mexický král Maxmilián panoval velice krátce. Byl jako šachová figurka a poprava na sebe nenechala dlouho čekat

V polovině 19. století, kdy habsburská monarchie pomalu dohasínala, byli ve hře čtyři adepti na trůn pro rakousko-uherskou říši. Prvorozený František Josef I. byl jasná volba. Jeho bratr Maxmilián si však dělal naděje, že snad jednou… Císař v Mexiku Maxmiliánova touha po moci nakonec došla naplnění. Napoleon III. mu totiž nabídl post mexického císaře. Zaslepený Maxmilián přes varování svého bratra Františka do této jámy lvové slepě nakročil. Roku 1851 se vypravil do Mexika se svou ženou Charlottou na palubě třístěžňové fregaty SMS Novara. V přístavu Vera Cruz je po šestitýdenní plavbě slavnostně vítaly mávající davy. Vypadalo to na idylickou vládu na dlouhá léta. Opak byl však pravdou. Maxmilián a Charlotta žili a panovali v blahém nevědomí na romantickém zámečku Miramare. Císařova slepota k okolí, neporozumění místním poměrům a vládní vakuum vedly k ochladnutí zájmů obyvatel. Přestali ho brát vážně a podivovali se nad zvláštními kostýmy, v nichž vystupoval, a pozastavovali se nad jeho zvláštními rituály a pokusy o reformy. A skutečnost, že měl „pod palcem“ pouze město Mexiko, přístav Vera Cruz a blízké okolí, připravovala živnou půdu pro jeho náhlý pád.  Císař František Josef byl známý slabostí pro ženy. Hlavu mu zamotala i kráska bez původu Číst více Zastřelen Obyvatelé Mexika samozvaného Habsburka přestali brát pomalu vážně a přikláněli se k vůdci povstání Benitu Juárezovi. Byl to indiánský míšenec podněcující všelidovou revoluci v zemi. Kromě toho Napoleon III. přestal Maxmiliána finančně podporovat. Tento podraz vedl ke konci vlády jednoho ambiciózního Habsburka. Juárez vítězil na plné čáře. Nepomohla ani prosebná mise císařovny Charlotty po Evropě. Maxmilián se nechtěl vzdát a bránil svoji državu zuby nehty. Ve finále jej povstalci potupně zajali na letním sídle Queretar, kde našel poslední útočiště. Benito Juárez nestrpěl jakoukoliv exilovou hrozbu a nechal Maxmiliána nemilosrdně zastřelit.  Rozmazlená arcivévodkyně Alžběta měla ráda muže. Poslední ji přivedl k socialismu, syna nechala vyučit soustružníkem Číst více Zapomenutá císařovna Císařova manželka Charlotta stála vždy tak trochu stranou. Císařští manželé se spolu brali z lásky, a kdyby je nezastihla mexická tragédie, byli by spolu šťastni ještě dlouho a snad by měli i kupu dětí. Charlotta se sice ještě na poslední chvíli pokusila zvrátit osud, ale neúspěšně. Během své mírové cesty po předních evropských dvorech, kde prosila o pomoc v mexické záležitosti, se jí podařilo přimět jen hrstku belgických a českých dobrovolníků k odchodu do Mexika. Charlotta Belgická nepřestala svého chotě milovat ani po smrti. Měla ještě dlouhý život a už se nikdy nevdala. Poslední léta svého života pobývala v noblesním sanatoriu pro duševně choré na zámku Bouchot v Belgii. Poprava Maxmiliána v Mexiku byla tragickým koncem nejen pro něj, ale i pro stovky jeho věrných, mezi nimiž byli i čeští dobrovolníci. Jejich účast v mexickém tažení zůstává důležitou, byť často zapomenutou součástí české historie. Dodnes můžeme na mexických ulicích čas od času slyšet nápěv české lidové písně „Hřbitove, hřbitove“ doprovázený hrou na trubku spolu s místními nástroji.  Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Co ukradli legionáři v Rusku? Díky zradě na Kolčakovi se z nich stali boháči.

Čas načtení: 2026-04-13 00:00:00

Jiří Weigl: Velká maďarská bitva a co přijde po ní

Před 500 lety došlo v Maďarsku k události, která změnila osud Evropy i naší země. A nebylo to k lepšímu.  29. srpna 1526 padl v prohrané bitvě s Turky u Moháče uherský a český král Ludvík Jagellonský. V důsledku toho nastoupila éra habsburská a na téměř 4 století soumrak české státnosti. V neděli 12. dubna se k této zemi znovu upíraly oči celé Evropy a výsledek tamější bitvy, tentokrát naštěstí pouze volební, možná znovu negativně  ovlivní naše životy, osud Evropy a budoucnost našeho státu. Výsledek tohoto maďarského měření sil je stejně pochmurný, jako v případě té slavné bitvy na prahu novověku.

Čas načtení: 2026-04-16 09:16:00

Jiří Weigl: Velká maďarská bitva a co přijde po ní

Před 500 lety došlo v Maďarsku k události, která změnila osud Evropy i naší země. A nebylo to k lepšímu. 29. srpna 1526 padl v prohrané bitvě s Turky u Moháče uherský a český král Ludvík Jagellonský. V důsledku toho nastoupila éra habsburská a na téměř 4 století soumrak české státnosti. V neděli 12. dubna se k této zemi znovu upíraly oči celé Evropy a výsledek tamější bitvy, tentokrát naštěstí pouze volební, možná znovu negativně ovlivní naše životy, osud Evropy a budoucnost našeho státu. Výsledek tohoto maďarského měření sil je stejně pochmurný, jako v případě té slavné bitvy na prahu novověku.

Čas načtení: 2026-06-10 17:15:00

Děčínský obraz španělské infantky míří do Madridu. Vyžádalo si ho prestižní muzeum

Španělská královna Marie Anna Habsburská (1634-1696) bude hlavní postavou výstavy, kterou na přelom letošního a příštího roku připravuje madridské Museo Nacional del Prado. Na výstavu si z Česka vyžádalo obraz zachycující královninu matku. Dílo patří Národní galerii a dlouhodobě je zapůjčeno do expozice na zámku v Děčíně.