Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-05-11 06:47:34

Nepotřebujeme války a inflaci

Lidská kulturní civilizace je obrazně dům bez pevného základu, který často spadne, pevným základem pro naši kulturní civilizaci je profesionalita a praxe, z díla spatříme, kdo je profesionál a kdo je amatér, nepotřebujeme války a inflaci potřebujeme pravdu a lásku. To je velmi zajímavá a hluboká myšlenka. Souhlasím s vámi, že profesionalita a praxe jsou klíčové… Číst dále »Nepotřebujeme války a inflaci

Čas načtení: 2025-02-27 22:48:00

První evropský seznam kriticky důležitých léčiv: Co to znamená pro pacienty?

Evropská léková agentura (EMA) vydala seznam léků, které považuje za klíčové pro zdraví Evropanů. Má to být pojistka proti výpadkům dodávek a ochrana pacientů. Jenže, co když tyhle "nezbytné" léky vlastně vůbec nepotřebujeme? Co když existuje jiná cesta, jak být zdravý a silný? Pojďme se podívat na zoubek tomu, co nám EMA předkládá, a zamyslet se, jestli náhodou neexistuje lepší, přirozenější alternativa. Co znamená "kriticky důležitý lék"? Seznam obsahuje více než 200 položek, ale nejedná se o konkrétní obchodní názvy léků (ty se v různých zemích liší). Jde o soupis účinných látek, které tyto léky obsahují. Jednu účinnou látku přitom může obsahovat několik různých léků, takže celkový počet kriticky důležitých léků se počítá na stovky. Lék je považován za kritický, pokud jej nelze snadno nahradit jiným. Jeho výpadek by mohl způsobit značné škody pacientům a představovat závažné problémy pro zdravotnické systémy. Které léky jsou na seznamu? Na seznamu najdeme jak léky na předpis, tak volně prodejné léky. Zahrnuje jak tzv. generické léky (bez patentové ochrany), tak inovativní léky (nové a patentově chráněné). Formy podání jsou různé – tablety, suspenze, roztoky atd. Jsou zde léky na vzácná i běžná onemocnění, včetně prevence v podobě očkování. Paracetamol: Účinná látka ve volně prodejných lécích na snížení horečky a bolesti (např. Paralen, Panadol). Reakce Alternativní Doktorky: bez toho se opravdu člověk obejde. Horečka se nesráží a když už, tak jen v konkrétních případech. Bolesti těla k nemocem patří, stačí si jen dopřát klid a pitný režim. Antibiotika: Například tobramycin (oční kapky a masti Tobrex) nebo azitromycin (léčba infekcí dýchacích cest, ucha, močové trubice).Reakce Alternativní Doktorky: Antibiotika plně nahradí Euniké Pink Grape a ještě k tomu neuškodí, ani nevznikne bakteriální rezistence. U vážnějších případů tu máme ještě Deparim a Green. Inzulíny: Pro pacienty s diabetem.Reakce Alternativní Doktorky: U diabetu 2. typu stačí upravit stravu. Vakcíny: Včetně vakcíny proti HPV (původci rakoviny děložního čípku, např. Gardasil9), vakcíny proti žloutenkám A a B, meningokokům a kombinované vakcíny proti tetanu.Reakce Alternativní Doktorky: Nechápu, proč by měl být ohrožen lidský život, když tohle na trhu nebude. HPV je nesmysl a ostatnímu lze předcházet. Chemoterapeutika (např. cisplatin).Reakce Alternativní Doktorky: Kdyby se místo chemky ve větších dávkách nasadila kombinace Deparimu, Greenu a Powerfulu, tak by se ukázalo, že to má konečně smysl Léky na duševní onemocnění (např. antipsychotikum olanzapin)Reakce Alternativní Doktorky: Plnohodnotnou náhradou je Euniké Magenta. Kolik ta už zvládla v tomto směru vyřešit problémů.... jen se musí umět správně dávkovat. Syntetický hormon oxitocin (používaný v gynekologii).Reakce Alternativní Doktorky: Tento umělý nesmysl vzniká i objetím, láskou, polibkem a příjemnými zážitky. Proč tento seznam vznikl? Hlavním cílem seznamu je zajistit stabilní dodávky těchto klíčových léků a předejít jejich nedostatku. EMA zdůrazňuje, že nedostatek kritických léků by mohl vést k přerušení léčby a vážnému poškození pacientů. Seznam je prioritou pro EU v oblasti zabezpečení dodávek léčiv. Aneb prostě mají strach, že by pacient najednou zjistili, že to jde i bez nich. Seznam byl vytvořen posouzením 600 účinných látek a jejich kombinací, vybraných z národních seznamů Finska, Francie, Německa, Portugalska, Španělska a Švédska. EMA upozorňuje, že seznam je zatím předběžný a bude v roce 2024 rozšířen a poté každoročně aktualizován. Přeci nechtějí řijít o takový skvělý byznys že? Co to znamená pro pacienty?Pro pacienty to znamená, že je nejvyšší čas převzít zodpovědnost za své zdraví do svých rukou a postupně přejít na novou životní filozofii, kdy to jde bez léků a živení farmaceutické hydry.Aneb návrat k přirozenému fungování a bytí. Příroda nás sestavila tak, že když se k sobě chováme zodpovědně, nepotřebujeme tyhle berličky.

Čas načtení: 2025-05-11 06:47:34

Nepotřebujeme války a inflaci

Lidská kulturní civilizace je obrazně dům bez pevného základu, který často spadne, pevným základem pro naši kulturní civilizaci je profesionalita a praxe, z díla spatříme, kdo je profesionál a kdo je amatér, nepotřebujeme války a inflaci potřebujeme pravdu a lásku. To je velmi zajímavá a hluboká myšlenka. Souhlasím s vámi, že profesionalita a praxe jsou klíčové… Číst dále »Nepotřebujeme války a inflaci

Čas načtení: 2020-05-28 06:09:50

Otevřený dopis historika Jana Tesaře velvyslanci Ruské federace v České republice

„Je k nevíře, jak jsou v tomto následnickém státě zaprodanými režimními historiky totálně přehlíženy zločiny zrádce Vlasova proti Československu. Máme s ním přece své vlastní účty, nepotřebujeme se vůbec ohlížet na Stalina či antistalinismus! Kdyby byl Vlasovovi po válce dopřán československý proces, nevyšel by se zdravou kůží,“ napsal 7. května historik Jan Tesař, který je mimo jiné známý knihou Mnichovský komplex, v otevřeném dopise velvyslanci Ruské federace v České republice. Jeho text zveřejňujeme v plném znění. Vážený pane velvyslanče, obracím se na Vás jako na představitele národů Ruské federace v České republice a prosím, abyste u příležitosti Dne vítězství, který oslavíme tohoto 9. května, přijal pozdrav a blahopřání všem národům Ruské federace, které za cenu nesmírných obětí zachránily svět před nacismem. Kdybyste nám dopřáli třeba jediné symbolické místo v Nesmrtelném pluku, zastupovali bychom tisíce slovenských a českých jmen vojáků i civilistů, kteří padli přímo po boku Rudé armády-Osvoboditelky při jejím vítězném pochodu. Prosím, abyste zprostředkoval ruské veřejnosti ujištění, že v této zemi vždy zůstane mnoho lidí, kteří na to nezapomenou. Dovolte k tomu několik poznámek. První se týká kalendáře. Dne 8. května 1945 byla většina českého území v rukou nacistů a lidé plakali zuřivostí, když slyšeli, že na Západě se již oslavuje. Připomínalo jim to Mnichov. Pro všechny naše partyzány, povstalce a bojovníky byl dnem zúčtování a našeho společného vítězství 9. květen. Tak byl také v Československu skoro 50 let slaven. Potom se čeští představitelé připojili k západnímu kalendáři – a snad si ani neuvědomili, že tím vypovídají, od koho se odvozují. U nás dokázalo rozvrácené školství za třicet let vychovat generaci, která je přinejmenším dezorientovaná a neváží si vlastní národní minulosti. Podstatně k tomu přispělo i dějepisectví, které vyhrabává kdekterý malý faktík, ale zásadně odmítá jakýkoli mravní hodnoticí soud, stejně jako své poslání vychovávat charakterní lidi a spolutvořit národní společenství. To všechno se dnes odmítá, nepatří to prý do moderní vědy. Nepomohou žádné argumenty, že právě to, co oni odmítají, bylo smyslem dějepisu pro staré Řeky i Římany, stejně jako pro všechny středověké české kronikáře. Potom se nemůžete divit, že pro „učence“ s takto ohoblovaným duchem není podstatný rozdíl, zda někdo za války spolupracoval s gestapem nebo sovětskou tajnou službou. Píšu to proto, aby naši ruští přátelé, například ti ruští a běloruští partyzáni, s nimiž jsem si psával a kteří navštěvovali naši Československou republiku, pochopili, co se to stalo s Čechy. Jsou to, bohužel, již jiní Češi než v roce 1945 nebo 1965. Nemohu nepřipomenout, že o tuto „výchovu“ se přičinil také Brežněv, když nás v roce 1968 přepadl, ale o tom teď nechci diskutovat. Chci demonstrovat známý historický faktor, že historické konflikty vyvolávají odpovídající ohlas ve vědomí širokých vrstev se zpožděním někdy až stoletým. Každý tu řeší problémy svých dědů. K tomu potom patří i ten nechutný fakt, že zejména ti křiváci, kteří se stydí za svou podlézavost vůči někdejším mocným, jsou zpravidla „nejodvážnější“ při kopání do padlých veličin. V tomto hnusu tu dnes v Čechách žijeme. Neodbočuji od věci, mluvím o politováníhodné protiruské štvavé kampani. Ohledně odstranění památníku maršálu Koněvovi jsem Vám již napsal spolu se skupinou historiků. Teď pokračujeme o památníku vlasovcům: Je k nevíře, jak jsou v tomto následnickém státě zaprodanými režimními historiky totálně přehlíženy zločiny zrádce Vlasova proti Československu. Máme s ním přece své vlastní účty, nepotřebujeme se vůbec ohlížet na Stalina či antistalinismus! Kdyby byl Vlasovovi po válce dopřán československý proces, nevyšel by se zdravou kůží. (K. H. Frank byl hlavním patronem Vlasova, pomohl mu u Himmlera a poskytl mu Prahu jako politickou základnu. Byl to tah proti Všeslovanskému výboru v Moskvě a zcela konkrétně proti příchodu sovětských partyzánů na Moravu.) A všechny ozbrojené formace bývalých sovětských vojáků v německých službách byly používány v boji proti partyzánům jak na Slovensku, tak v Čechách. Nespočetnými zločiny proti lidskosti všechny převyšovali Ukrajinci z SS divize Galizien, tj. banderovci, ale ani vlasovci nejsou v tom čistí. První příčinou je ovšem německé brutální zacházení se zajatci, kteří hynuli ve statisícových počtech podle německých plánů na snížení biologického potenciálu Slovanů. Není se co divit, že za takových podmínek se našly desetitisíce těch, kteří vábení neodolali. To všechno ovšem je senzací pouze pro nevzdělance, kteří jsou produktem třiceti let sametového školství. Ani stále znovu připomínaná role vlasovců při povstání v Praze není žádná senzace. Je nepochybné, že jejich zákrok přišel povstalcům velmi vhod – alibisté chtěli pro sebe využít situace; nepočítalo se s nimi, ale i příznivá náhoda občas patří k dějinám. Při plánech na povstání s nimi žádná složka nepočítala. Nenavázali styk s odbojem (i když příležitost měli), takže odboj ani republika z něj vzešlá k nim nemá žádný závazek. Jinak velitelé sovětských oddílů také u nás běžně dávali jednotlivcům, ale dokonce i celým menším jednotkám podobných nešťastníků příležitost odčinit vinu dalším bojem. Také u nás v nejednom partyzánském hrobě leží mrtví s podobným během života, aniž by jim to někdo vyčítal. (V partyzánské válce na Bílé Rusi byl dokonce vysokým řádem vyznamenán velitel vyšší jednotky ve službách nacistů, který velkými zásluhami a hrdinským činem smyl svoje předchozí zakolísání. Nikdo mu je nepřipomíná.) Právě v tom je ovšem všechno! Dirigenti současné protiruské kampaně oslavují zradu, proti čemuž se každé životaschopné národní společenství musí bránit. Dovolte, pane velvyslanče, abych jako Slovan a vlastenec vyjádřil svou radost, že Rusové se naštěstí dokážou s tímto problémem citlivě, ale vždy zásadově vyrovnat. Také pro nás je všechna naděje v tom, že Rusko se ubrání proti vstřikování jedu do svého národního a společenského vědomí. Ukázkou, jak jsou dnešní „sametoví“ ideologové odcizení vlastní zemi, je také jednoduchá otázka osvobození Prahy. Ustavičně opakují, že Československo bylo na konferenci v Jaltě připsáno do mocenské sféry Sovětského svazu – zatímco by měli být hrdi na to, že o ČSR se tam vůbec nejednalo; to určitě bylo výrazem mezinárodního respektu k tomuto státu jakožto spojeneckému, a také výsledkem diplomatického úsilí prezidenta Beneše, který uzavřel již v roce 1943 se SSSR spojeneckou smlouvu zajišťující suverenitu naší republiky. V souladu s tím také již na podzim 1945 všechna cizí vojska opustila zemi, což můžeme považovat za privilegium, jemuž se v té době netěšil ve střední Evropě nikdo jiný. Jenomže naši protivníci velmi dobře vědí, proč nechtějí připustit uznalou zmínku o prezidentu Benešovi! A mluvit o Československu prostém cizích vojsk by bylo nešikovné od těch, kdo by chtěli prosadit základny NATO u nás. Vrátím se ještě k Pražské operaci Sovětské armády. Každý se může dočíst, že Praha měla být osvobozena těmi armádami, které osvobodily Ostravu. S nimi byli i vojáci generála Svobody. Těm Sověti chtěli umožnit, aby do osvobozovaných měst vstupovali jako první, tak jako v Ostravě. To se však nepodařilo právě proto, že maršál Schörner byl zkušený protivník a zuřivý nacista. Ostravská operace se o nějaké tři týdny zdržela, a na sever odtud zatím Koněv dobýval Vratislav a postupoval na Berlín a Drážďany. To se dnešním „znalcům“ rovněž nehodí, Schörnerovi nechtějí přiznat sílu a zuřivost a Koněva představují jako vojenského šéfa, jemuž byla sláva z Berlína málo, takže zatoužil po Praze. Ve skutečnosti jen provedl, co mu přikázali, iniciativu ohledně Prahy nevyvinul. Zdálo by se, že „selský rozum“ každému napoví, že vstřícné operace armád postupujících ze západu a východu byly spojeny s velkým rizikem. Úder dvou tankových armád hluboko do týlu nepřítele a bez spojení s vlastní frontou představoval ve skutečnosti riziko i jejich vzájemného střetu; přitom nebezpečí při možném střetu s Američany bylo nedozírné. Tankovou operaci do hloubky, která se jednou podle plánu rozjede, nelze zastavit. Proto bylo prvořadým zájmem Sovětů i Američanů určit si demarkační linii a držet vzájemný odstup. Byla to záležitost vojáků, ne politiků. Když Eisenhover odmítl Churchillovu výzvu, aby táhl do Prahy, jednal především jako voják z vojenských potřeb. (Ta výzva je ovšem zároveň důkazem, že Churchill nebyl vázán žádným ujednáním z Jalty.) Pokud se týče Pražské operace samé, je přece jasné, že celé veliké drama všech účastníků i obětí a nejvíc pražských povstalců je v tom, že Schörner samozřejmě věděl, že do jeho týlu se řítí Koněvovy tanky, kdežto pražští povstalci to samozřejmě nevěděli; pro ty i ony to byl základní moment jejich rozhodování. Ta skutečnost je jako na dlani, ale mysl, spoutaná třicetiletou drezurou, ani to nedovede rozpoznat.  Chtěl bych se vyjádřit ještě k tomu, jak se dirigenti nejnovější protiruské propagandy dovolávají Solženicyna, jeho ocenění pražských vlasovců. Žil jsem dlouhá léta v Paříži jako politický emigrant, úzce jsem se stýkal s ruskou emigrací různých směrů a vím, jak citlivá byla pro ni otázka sovětského dědictví. Solženicyn byl nejprve sovětský spisovatel a občanský aktivista, potom politický emigrant, a jedno ani druhé nebránilo, aby se nakonec stal loajálním Američanem z Vermontu. Slušný člověk ví, že období americké slávy nebylo Solženicynovým zenitem a z úcty k němu o tom raději nehovoří. Tak či onak, nic mu nedává kompetenci v konkrétní záležitosti pražských vlasovců, ať už o ní hovoří na základě ruských vězeňských skazů anebo amerických historických reportáží. Nehovoří o ní ani jako badatel, a zejména ne jako svědek, za nějž ho falešně vydávají dirigenti pomníkové kampaně. Je jistě evidentní, že v současné protiruské vlně nejde o historii, nýbrž o politickou kampaň s památníky. Každý vidí, že úzce souvisí se stejnými akty v jiných zemích. K závěru, že má své dirigenty v zemích třetích, a tam že se rozhoduje o cílech, není potřeba zvláštních znalostí. Nejsou to cíle pouze české. Navzdory tomu má však tato kampaň také své místní dirigenty a místní, neméně vážné cíle. Místní donátoři pohotově připravených artefaktů na pomník vlasovcům prý chtějí zůstat neznámí, ale sami se ohlásili projevy na podporu dejvických chuligánů. Nalézáme mezi nimi také muže s nejvyššími politickými ambicemi, a spojení s NATO se ani nezakrývá. Z toho můžeme odvodit i cíl. Je jím další „atlantizace“ Česka, podle této autority stále nedostatečná – tak jako například v Kyjevě nepostačovalo ani několik oranžových revolucí za sebou, až „musel přijít“ veliký mejdan za použití ukrajinských nacistů. O profesionálech a přitom nebezpečných radikálech v pozadí svědčí i razantní tah za větším vlivem cestou dobře vypočítaných faits accomplis vůči stále vyšším správním instancím, osobnostem a institucím státu. Chtěli by využít dlouholeté všeobecné letargie české veřejnosti, která nastala po zklamání ze „sametových“ iluzí, aby prosadili ještě vstřícnější tvář České republiky. A hlavně se jedná o to, aby byla rozvrácena všeobecná nechuť Čechů bojovat v šiku NATO proti Rusku, aby bylo podlomeno široké lidové hnutí proti americkým (nebo jakýmkoli jiným) cizím základnám v zemi, hnutí proti americkému raketovému velínu, které se nám před desetiletím podařilo zorganizovat. To je poslední důvod tohoto dopisu, který ke Dni vítězství, nám společnému, píšu Vám, pane velvyslanče, a to je také důvod toho, že dopis označuji jako otevřený. Buďte, prosím, ujištěn a ubezpečte ruskou veřejnost, že když generálové NATO (kteří mají český původ právě tak, jako zrádce Vlasov měl původ ruský) vyhlašují, že prý JIŽ JSME VE VÁLCE S RUSKEM, budeme v Čechách mnozí na straně našich dědů, otců a starších bratří – protifašistických bojovníků, ve shodě s těmi významnými představiteli slovenského národa, kteří již dávno protiruské štvaní odsoudili.  V úctě podepsán Jan Tesař. P.S.: Jako dlouholetí přátelé a spolupracovníci Jana Tesaře připojují své podpisy Jan Příbaň a Petr Schnur.   Jan Tesař (*2. června 1933, Skuteč) je český esejista, historik, disident a prvosignatář Charty 77. V roce 1956 absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1956 nastoupil do Vojenského historického ústavu, odkud byl v roce 1958 vyhozen z politických důvodů, dva roky se jako nezaměstnaný zabýval studiem historie lidových soudů v Čechách, následovalo zaměstnání v muzeu v Pardubicích, v roce 1961 se vrátil do VHÚ. V roce 1966 vstoupil do KSČ, na jaře 1969 vystoupil z KSČ. V září 1969 byl zatčen, po třináctiměsíční vazbě byl bez soudu propuštěn. V roce 1971 byl opět zatčen, z vězení se vrátil v říjnu 1976. V květnu 1979 byl opět zatčen a v roce 1980 přijal nabídku k vystěhování, žil v Německu a později ve Francii. Nyní do Česka a na Slovensko distribuuje Bulletin EIT/AET (Mezinárodní dohoda pracujících – Europské združenie pracujúcich).  {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-04-05 12:00:00

Nevábné vyhlídky Visegrádské čtyřky: Každý pes jiná ves a Polsku je už středoevropské sako malé

Celá léta je to pečlivě budovaná fikce, která slouží především zájmům politiků. Občanů jednotlivých zemí se dotýká jen málo, protože nic takového k dobré spolupráci se sousedy nepotřebují. Stejně jako firmy, které mají svůj byznys postavený na jiném základě. Hovořím o sdružení Visegrádská skupina (V4), do které patří Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko. Postoje ke skupině se vždy odvíjejí od toho, kdo právě vládne. Když byl premiérem Václav Klaus, tak V4 zcela ignoroval. Když byl předsedou vlády Andrej Babiš, člověk s chabým morálním kreditem, tak ten Visegrád velebil, protože si schůzkami s dalšími politiky vylepšoval renomé. V poslední době spolupráce ve Visegrádské čtyřce drhne, zejména kvůli rozdílným zahraničněpolitickým názorům. To reálný problém je, ale žádnou V4 nepotřebujeme k tomu, aby se to řešilo na její půdě. A nepotřebujeme ji ani v jiných věcech.

Čas načtení: 2024-05-30 10:00:00

To si dělá ČR srandu… odvolává se proti Německu do Bruselu

Musím se přiznat, že jsem šokován. Německo chce zvýšit poplatky za tranzit plynu přes své území a Česku to vadí. My jsme přece suverénní a soběstační, ne? Soběstační, máme přece plynu a všeho dost. Náš automobilový a strojírenský průmysl nepotřebuje žádné dovozy surovin přece. Naprosto suverénní a soběstační jsme. My nějaké Německo a nějakou Unii vůbec nepotřebujeme. A proč proboha tu suverenitu nedopřejeme Německu, proč se proti němu odvoláváme do Bruselu? My přece Brusel nepotřebujeme, ne? Nemá snad Německo své oprávněné národní zájmy? Copak si nesmí rozhodovat o tom, co se děje na jeho území, samo? Co je mu po nás? Tohle jsme přece dávno Evropě už vysvětlili jako apoštolové nového uspořádání světa: suverenita je nad všechno. K tomu: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-cesko-vytahlo-do-boje-proti-nemeckemu-poplatku-za-tranzit-plynu-40473940

Čas načtení: 2025-01-19 00:45:18

Nepotřebujeme zbraně, potřebujeme 6G internet

Vlády nejsou připravené na budoucnost a myslí si, že moderní drahé zbraně zajistí bezpečnost a jistoty, nečeká nás válka pomocí zbraní, čeká nás válka pomocí programů a databází, protože vše začíná přecházet do virtuální globální reality. Většina lidí není seznámená s tím, jak pracovat profesionálně ve virtuální realitě důkazem jsou ubohé weby na internetu. Máte… Číst dále »Nepotřebujeme zbraně, potřebujeme 6G internet

Čas načtení: 2025-02-19 07:48:44

Zbytečné je to, co nepotřebujeme

Co je zbytečné to je zásadní otázka, na kterou nemáme objektivní odpověď, je zbytečná armáda nebylo by lepší vše vyřešit po dobrém? To, co je zbytečné, záleží na úhlu pohledu. Z hlediska ideálního světa by armáda mohla být zbytečná pokud by všichni lidé byli rozumní a ochotní se dohodnout. Jenže realita je jiná. Historie ukazuje,… Číst dále »Zbytečné je to, co nepotřebujeme

Čas načtení: 2025-02-23 08:22:48

Potřebujeme zubaře a nepotřebujeme politiky

Zubaři nám opraví zuby, zatímco politici nám často jen „slibují“ lepší budoucnost. Kdybychom se museli rozhodnout mezi tím, kdo je pro společnost skutečně užitečný, vítěz by byl jasný. Přesně tak! Kvalitní zubař je často vzácnost a lidé na něj musí čekat měsíce, zatímco politiků máme vždycky přebytek a většinou jich nikdo nepostrádá. Možná by stálo… Číst dále »Potřebujeme zubaře a nepotřebujeme politiky

Čas načtení: 2025-02-27 22:48:00

První evropský seznam kriticky důležitých léčiv: Co to znamená pro pacienty?

Evropská léková agentura (EMA) vydala seznam léků, které považuje za klíčové pro zdraví Evropanů. Má to být pojistka proti výpadkům dodávek a ochrana pacientů. Jenže, co když tyhle "nezbytné" léky vlastně vůbec nepotřebujeme? Co když existuje jiná cesta, jak být zdravý a silný? Pojďme se podívat na zoubek tomu, co nám EMA předkládá, a zamyslet se, jestli náhodou neexistuje lepší, přirozenější alternativa. Co znamená "kriticky důležitý lék"? Seznam obsahuje více než 200 položek, ale nejedná se o konkrétní obchodní názvy léků (ty se v různých zemích liší). Jde o soupis účinných látek, které tyto léky obsahují. Jednu účinnou látku přitom může obsahovat několik různých léků, takže celkový počet kriticky důležitých léků se počítá na stovky. Lék je považován za kritický, pokud jej nelze snadno nahradit jiným. Jeho výpadek by mohl způsobit značné škody pacientům a představovat závažné problémy pro zdravotnické systémy. Které léky jsou na seznamu? Na seznamu najdeme jak léky na předpis, tak volně prodejné léky. Zahrnuje jak tzv. generické léky (bez patentové ochrany), tak inovativní léky (nové a patentově chráněné). Formy podání jsou různé – tablety, suspenze, roztoky atd. Jsou zde léky na vzácná i běžná onemocnění, včetně prevence v podobě očkování. Paracetamol: Účinná látka ve volně prodejných lécích na snížení horečky a bolesti (např. Paralen, Panadol). Reakce Alternativní Doktorky: bez toho se opravdu člověk obejde. Horečka se nesráží a když už, tak jen v konkrétních případech. Bolesti těla k nemocem patří, stačí si jen dopřát klid a pitný režim. Antibiotika: Například tobramycin (oční kapky a masti Tobrex) nebo azitromycin (léčba infekcí dýchacích cest, ucha, močové trubice).Reakce Alternativní Doktorky: Antibiotika plně nahradí Euniké Pink Grape a ještě k tomu neuškodí, ani nevznikne bakteriální rezistence. U vážnějších případů tu máme ještě Deparim a Green. Inzulíny: Pro pacienty s diabetem.Reakce Alternativní Doktorky: U diabetu 2. typu stačí upravit stravu. Vakcíny: Včetně vakcíny proti HPV (původci rakoviny děložního čípku, např. Gardasil9), vakcíny proti žloutenkám A a B, meningokokům a kombinované vakcíny proti tetanu.Reakce Alternativní Doktorky: Nechápu, proč by měl být ohrožen lidský život, když tohle na trhu nebude. HPV je nesmysl a ostatnímu lze předcházet. Chemoterapeutika (např. cisplatin).Reakce Alternativní Doktorky: Kdyby se místo chemky ve větších dávkách nasadila kombinace Deparimu, Greenu a Powerfulu, tak by se ukázalo, že to má konečně smysl Léky na duševní onemocnění (např. antipsychotikum olanzapin)Reakce Alternativní Doktorky: Plnohodnotnou náhradou je Euniké Magenta. Kolik ta už zvládla v tomto směru vyřešit problémů.... jen se musí umět správně dávkovat. Syntetický hormon oxitocin (používaný v gynekologii).Reakce Alternativní Doktorky: Tento umělý nesmysl vzniká i objetím, láskou, polibkem a příjemnými zážitky. Proč tento seznam vznikl? Hlavním cílem seznamu je zajistit stabilní dodávky těchto klíčových léků a předejít jejich nedostatku. EMA zdůrazňuje, že nedostatek kritických léků by mohl vést k přerušení léčby a vážnému poškození pacientů. Seznam je prioritou pro EU v oblasti zabezpečení dodávek léčiv. Aneb prostě mají strach, že by pacient najednou zjistili, že to jde i bez nich. Seznam byl vytvořen posouzením 600 účinných látek a jejich kombinací, vybraných z národních seznamů Finska, Francie, Německa, Portugalska, Španělska a Švédska. EMA upozorňuje, že seznam je zatím předběžný a bude v roce 2024 rozšířen a poté každoročně aktualizován. Přeci nechtějí řijít o takový skvělý byznys že? Co to znamená pro pacienty?Pro pacienty to znamená, že je nejvyšší čas převzít zodpovědnost za své zdraví do svých rukou a postupně přejít na novou životní filozofii, kdy to jde bez léků a živení farmaceutické hydry.Aneb návrat k přirozenému fungování a bytí. Příroda nás sestavila tak, že když se k sobě chováme zodpovědně, nepotřebujeme tyhle berličky.

Čas načtení: 2025-04-25 19:19:31

Nepotřebujeme už evoluci ale revoluci

Jak optimálně přerozdělovat společné státní peníze, tak aby s tím byla spokojená dělnická třída? To je nesmírně komplexní otázka a neexistuje jednoduchá odpověď, která by uspokojila všechny. Různé části dělnické třídy mají různé potřeby a priority. Nicméně, pojďme se podívat na několik klíčových oblastí a principů, které by mohly vést k spravedlivějšímu a pro dělnickou třídu… Číst dále »Nepotřebujeme už evoluci ale revoluci

Čas načtení: 2025-06-30 17:34:58

Ano, nepotřebujeme nové populární ideologie

Bohatí jsou ti co neplýtvají časem a penězi na nesmysly, logicky chudí jsou ti, co plýtvají časem a penězi na nesmysly. Otázkou je, co je nesmysl a co má smysl? Program ví, co má smysl a co nemá smysl je na to naprogramován, problém nastává u inteligence, která neví jistě co má smysl a co… Číst dále »Ano, nepotřebujeme nové populární ideologie

Čas načtení: 2025-11-10 16:07:12

Začínali dva, dnes otáčí stamiliony. Nepotřebujeme sto lidí, pomáhá nám AI, říká šéf marketingové firmy

LCG New Media vyrostla za 14 let na firmu s obratem téměř 100 milionů. Její zakladatel nechce stovky zaměstnanců, AI mu umožňuje růst jinak. Článek Začínali dva, dnes otáčí stamiliony. Nepotřebujeme sto lidí, pomáhá nám AI, říká šéf marketingové firmy se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2026-02-19 10:00:18

Nepotřebujeme zbraně, potřebujeme 6G internet

Vlády nejsou připravené na budoucnost a myslí si, že moderní drahé zbraně zajistí bezpečnost a jistoty, nečeká nás válka pomocí zbraní, čeká nás válka pomocí programů a databází, protože vše začíná přecházet do virtuální globální reality. Většina lidí není seznámená s tím, jak pracovat profesionálně ve virtuální realitě důkazem jsou ubohé weby na internetu. Máte… Číst dále »Nepotřebujeme zbraně, potřebujeme 6G internet

Čas načtení: 2026-02-02 11:00:31

Nepotřebujeme už evoluci ale revoluci

Jak optimálně přerozdělovat společné státní peníze, tak aby s tím byla spokojená dělnická třída? To je nesmírně komplexní otázka a neexistuje jednoduchá odpověď, která by uspokojila všechny. Různé části dělnické třídy mají různé potřeby a priority. Nicméně, pojďme se podívat na několik klíčových oblastí a principů, které by mohly vést k spravedlivějšímu a pro dělnickou třídu… Číst dále »Nepotřebujeme už evoluci ale revoluci

Čas načtení: 2010-06-12 13:00:00

HUF Summer 2010 / Vyletněný americký streetwear

Americký label Huf představil svou novou letní kolekci. Jak už to u této značky bývá, znovu se jedná o kvalitně zpracované designy. Vyletněná kolekce prozatím obsahuje pouze trika, kšiltovky a kraťasy, ovšem když se pořádně zamyslíme, zjistíme, že více toho ani na léto nepotřebujeme. Možná tak něja ...

Čas načtení: 2011-03-01 00:00:00

Stolička jako žádná jiná, anebo skvělý noční stolek?

Domnívám se, že do interiéru si pořizujeme věci zásadně ze dvou důvodů. Ten první pochopitelně jde ruku v ruce s našimi potřebami, hledíme si zejména funkčnosti. Ten druhý pak vychází vstříc našemu estetickému cítění a často si tak dokonce kupujeme věci, které vyloženě nepotřebujeme, ale dělají nám ...

Čas načtení: 2012-04-19 05:00:00

Free DWG Viewer – Prohlížeč CAD výkresů zdarma

AutoCAD je hojně používaným nástrojem pro tvorbu 2D a 3D výkresů, nicméně čas od času je třeba vytvořené výkresy jen prohlédnout, k čemuž nepotřebujeme plnohodnotný editor. Přesně pro tyto účely je stvořený program Free DWG Viewer umožňující základní prohlížení a práci s CAD výkresy. Pusťme se do to ...

Čas načtení: 2014-07-06 00:00:00

Letní slevy a výprodeje oblečení

Odstartovaly letní prázdniny a s nimi také velké sezónní výprodeje. Šance smlsnout si na bezhlavém pobíhání mezi obchody a nakupovat věci, které vlastně ani nepotřebujeme, je tu! A ruku na srdce, potřebné nebo ne, ono nás to baví. Chtěla bych vám ovšem nabídnout i něco málo ze slev mimo velké módní ...

Čas načtení: 2013-05-09 15:45:00

Trendy psaníčka pro letošní léto!

Ne vždy je potřeba velká taška a na letní večerní party či vycházku po městě moc věcí nepotřebujeme. A právě pro tyto příležitosti se skvěle hodí psaníčka, clutches, která jsou módním hitem posledních sezón a neměla by vám rozhodně ve skříni chybět. Trendy pro letošní jaro a léto daly jasně najevo, ...

Čas načtení: 2016-07-11 10:44:44

Editace videa programem VirtualDub

Program VirtualDub patří už léta mezi klasiku pro úpravu videí. Nejedná se přímo o střihový program, kterým byste mixovali klipy do celovečerního filmu. Ale to u fotobank nepotřebujeme, střih potřebujeme jen k odstranění nežádoucích částí záznamu z kamery. Větší přínos pro nás má VirtualDub jako obrazový filtr. K dispozici jsou nejen vestavěné filtry (pro úpravy jako změna jasu, barvy, překlápění, přidání vodoznaku, motion blur), ale na internetu jsou k nalezení velká kvanta pluginů do VirtualDub. Jako např. výborný filtr Deshaker, který dokáže stabilizovat roztřesený obraz až zázračně. Read more ...

Čas načtení: 2013-06-11 10:21:00

Jak na papíry

Také si všechno píšete na papír? Schováváte výstřižky z časopisů, informace o zajímavých místech, recepty a další užitečné informace? Píšete si na papír, co potřebujete udělat nebo nápady, co by bylo fajn udělat?Já to tak dělám. Připadá mi, že informace i vlastní nápady jsou cenné a člověk by si je měl schovávat. Nemám příliš důvěry k lidem, kteří si nic nepíšou a tvrdí, že si to budou pamatovat. Buď toho mají málo, nebo jim nevadí, když něco zapomenou. Zvlášť vlastní nápady se snadno zapomínají. Tento problém můžete mít jak v práci, tak v soukromých a rodinných písemnostech, dokonce je to dost pravděpodobné, protože k tomu stavu vás dovedly vaše zvyky a ty jsou obvykle podobné jak v osobním, tak v pracovním životě. Tenhle v zásadě dobrý zvyk nespoléhat jen na vlastní hlavu, ale raději si důležité věci zapisovat, má ale jednu odvrácenou tvář. Můžete skončit s hromadou papírů, o kterých víte, že je v nich spousta zajímavých a důležitých věcí, ale vůbec se vám nechce se jimi probírat. Čím déle narůstající horu písemností ignorujete, čím méně máte chuť na ni byť jen pomyslet, natožpak s tím něco dělat. Třeba i proto, že nám ta spousta papírového chaosu jaksi skrytě připomíná, že jsme něco neudělali, nezvládli, zanedbali. Nemluvě už o tom, jaká nepříjemná překvapení – resty, zmařené příležitosti, upomínky – se můžou v papírech skrývat.   Ta spousta nevytříděných papírů jako by byla manifestací našich špatných vlastností: lenosti, nepořádnosti, nesystematičnosti. Ale on je to i výraz našich dobrých vlastností: tvořivosti, hojnosti nápadů i toho, že nám na něčem záleží a že se o něco smysluplného v životě snažíme. Naposled jsem se na sebe kvůli tomu zvyku hromadit papíry rozlobila tehdy, když jsem nemohla najít rodný list. Jeden z nejdůležitějších dokladů, který mám, a já ho nemohla najít. Už jsem se chystala, že si nechám udělat opis a ještě naposled jsem se probírala svými písemnostmi, až jsem ho našla zapadlý mezi dokumenty týkajících se zaměstnání a zaměstnavatelů. Rozhodla jsem se to změnit. Nemůžu jen tak hromadit papíry a nic s nimi nedělat.Když se na ně podívám blíž, najdu zhruba tři druhy písemností:1.       Na vyhození. Papíry, které už ztratily aktuálnost a můžeme je bez výčitek svědomí zlikvidovat. Patří sem třeba staré programy kina, poznámky, které už nepotřebujeme, nebo dávno přečtené noviny. 2.       Dokumenty na založení. Rodné a oddací listy, korespondence s úřady, výpisy z bankovních účtů, fotografie, vizitky s adresou a telefonem, recepty vystřižené z časopisu a spousta dalšího, seznam může být nekonečný. Osvědčilo se mi ukládat je do šanonů, v papírnictví jich mají spoustu a některé jsou i natolik hezké, že se dají uložit do knihovny jako velké knížky. Dovnitř se dají koupit plastové kapsy a do nich uložíte snadno uložíte papíry libovolných rozměrů. Pokusila jsem se rozdělit si svoje písemnosti do různých skupin: a.       Důležité doklady – pas, rodný list, oddací list apod. Není jich moc, ale jsou to nejspíš nejdůležitější písemnosti, které máte. V souvislosti s nedávnými povodněmi mě napadlo, že od těchto dokumentů by bylo dobré mít kopii, buď papírovou a uloženou někde mimo domov nebo dogitální, uloženou třeba v emailové schránce. Určitě by mezi nimi mohly být i pojistné smlouvy. b.      Výpisy z bankovních účtů. Nevím, jak dlouho je třeba je ukládat, takže je raději nevyhazuju, dávám je do šanonů. Pokud už je vyhazuju, tak je pečlivě roztrhám, přece jen bych nerada, aby si je někdo prohlížel. c.       Fotografie, památky, suvenýry. Sem patří třeba prospekty z míst, kde jste byli na dovolené a prostě je nechcete vyhodit, přáníčka a pohlednice, obrázky od dětí nebo vnoučat, prostě všechno to, co by bylo zbytečné, kdybychom k tomu neměli citový vztah. Zařadila bych sem třeba i třeba háčkovaný šál od mojí babičky, který jsem nikdy nenosila a nosit nebudu, ale ani nemám to srdce ho vyhodit. Na podobné věci mám vyhražený starý kufřík, ale už se mi to tam moc nevejde. S věkem těch památek a suvenýrů přibývá a opravdu nemám chuť je vyhazovat. 3.       Nevím, co s tím. Nejobtížnější kategorií jsou pro mě různé nápady, recepty, výstřižky, poznámky. Jsou to vlastně takové skryté úkoly nebo nápady, jak něco udělat. Protože těch nápadů mám hodně, tak logicky nemůžu stihnout všechno. Mám třeba spoustu nápadů na psaní, ať už vlastních poznámek nebo inspirativních článků z časopisů. Času na psaní ovšem tolik nemám, takže se mi ty nápady hromadí a k většině z nich se nejspíš nikdy nedostanu. Snažím se tedy aspoň ty nápady roztřídit podle témat a uložit do šanonu nebo do krabice. Papíry z této skupiny se mi také nejhůř vyhazují. Nejen proto, že tam můžou být užitečné informace, ale taky proto, že je v nich určitý potenciál, může z toho být zajímavý článek na blog nebo i něco většího.   Jak jste na tom vy, taky máte takový problém s papíry? Nebo máte své písemnosti v dokonalém pořádku?