Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-04-30 08:14:00

Nechci v létě na tábor, když tam nejede moje láska. Co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, hrozně se mi líbí jeden kluk a shodou okolností to býval můj nejlepší kamarád a poté i kluk. Chodili jsme spolu několik měsíců, ale pak jsme se rozešli. No, furt se mi po asi roce líbí. Ale on se letos rozhodl, že nepojede na skautský tábor. Vlastně moc nevím proč, nejsme vůbec v kontaktu, takže mi to neřekl. Do skauta už chodí přes deset let a každý rok jezdí, takže to je možná, aby se vyhnul nepříjemným situacím se mnou, nebo nevím. Ale já ho strašně miluju a bolí mě, že s ním nemůžu trávit čas jako kamarádka. Chci ho ještě přesvědčit, aby jel. Mám chuť mu prostě zazvonit na dveře a osobně mu to říct, nebo na něj počkat před školou, nevím. Ale zároveň ho nemůžu nutit. Já jenom chci, aby to mezi námi bylo v pořádku, protože s nikým jsem si nerozuměla a nikoho jsem nemilovala tolik, jako jeho a bez něj na tábor nechci. Co mám dělat? Děkuju

Čas načtení: 2025-07-01 17:35:00

Jak nenaštvat rodiče, když chci sám na tábor místo k moři s nimi?

Mourri, já vím, že bych měl být rád, že mě naši chtěj vzít k moři, ale já bych radši na skautský tábor. Jak to mám udělat, abych rodiče nenaštval?

Čas načtení: 2025-07-08 12:13:00

Nechci na tábor a sestra o mně říká, že jsem srab

Ahoj Mourrisone, za týden jede moje sestra na skautský tábor - hrozně se těší a chtěla by, abych jela s ní. Jenže mně se tam nechce, jednou jsem tam byla, asi před dvěma roky a věc se mi tam nelíbilo. Jenže ségra se mně teď posmívá, že jsem srab a že jsem mamánek, který nikam nechce jezdit.

Čas načtení: 2026-06-24 12:12:00

Poradna: Rodiče mě nutí na skautský tábor, ale mě to tam nebaví. Co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, rodiče zase chtěj, abych jel, na skautský tábor jako vloni. Ale mně se tam nelíbilo, nebavilo mě vařit, učit se nějaký uzle a tak. Jak jim mám vysvětlit, že už tam nechci? Dík za radu. Filip

Čas načtení: 2025-02-06 08:09:00

Výzkum STEM: 89 % žáků požaduje technologie ve výuce

Praha 6. února 2025 (PROTEXT) - Nový výzkum ústavu STEM pro neziskovku Nekrachni odhalil, že 89 % studentů si přeje častější zapojení technologií do výuky.V kontextu revize RVP je důležité brát v úvahu názory studentů, které výzkum přináší. Výzkumu Jak se učíme my se zúčastnilo 1536 dotazovaných ve věku 11-19 let. 45 % uvedlo zkušenosti s nástroji umělé inteligence, přičemž 68 % středoškoláků aktivně využívá AI. GenZ preferuje učení se prostřednictvím krátkých videí na sociálních sítích a 21 % studentů označuje YouTube jako hlavní zdroj informací pro sebevzdělávání. Jen necelá čtvrtina respondentů měla úkol vyžadující práci s AI.Zveme vás na brunch s novináři - 13. 2. 2025 od 9 do 11:30 hodin v Praze, Skautský institut. Během akce budou diskutovány závěry výzkumu a další kroky pro přizpůsobení výuky způsobu učení současné generace.Přihlašujte se formulářem ZDE. Více informací: Maria Šimůnková (734 216 069, simunkova@nekrachni.cz) www.jakseucimemy.cz výzkum ústavu STEMNekrachniČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2025-10-23 16:51:56

Jan Barta opět podpoří Skautský institut. Před lety mu poslal 50 tisíc na židle, teď rovnou 14 milionů

Spolupráce mezi Bartou a Skautským institutem je dlouhodobá. Uplatnila se v prvních dnech války na Ukrajině a také u dětí, které se starají o krajinu. Článek Jan Barta opět podpoří Skautský institut. Před lety mu poslal 50 tisíc na židle, teď rovnou 14 milionů se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2019-12-09 16:40:25

Změníme klima?

Nešla jsem na jedinou stávku za klima. A nepůjdu. Před většinou svých vrstevníků o tom radši nemluvím. Ale někdy se to provalí. Ty jsi nebyla stávkovat? Ani jednou?! Proč? Ptají se, většinou útočně nebo lítostivě. Ptala se mě i babička, opatrně a s obavami v hlase. Považuje mě totiž za aktivistku. Když zjistila, že jsem se toho nezúčastnila a ani to neplánuji, s úlevným výdechem postavila vodu na čaj a začala vyprávět o čerstvě rozečtené knížce. Nejsou rozruch a vzrušené debaty, které vzbudila studentská stávka za klima, samy o sobě důkazem toho, že stávky mají smysl? Není snad dobře, že tolika mladým lidem záleží na životním prostředí? Není skvělé, jak informovaní a aktivní jsou (jsme)? Ale jo… říkám si a strašně se mi nechce pokračovat dál. Přiznávám, příšerně mě všechen ten rozruch a řeči vytáčí. Nemůžu si pomoct.   „Jsme skupina českých středoškoláků a středoškolaček a na naší budoucnosti nám záleží více než na našem vzdělání. Není nám jedno, že generace našich rodičů a prarodičů ničí naši zemi a naši budoucnost,” píše česká součást mezinárodního hnutí Fridays for Future na svých stránkách v sekci O nás. My, středoškoláci, ale naši zemi a naši vlastní budoucnost ničíme taky. Každý den. Pijeme brazilskou kávu z jednorázových kelímků, jezdíme autem, kupujeme z daleka dovážené jídlo v plastových obalech, někdy taky jíme maso, kouříme, občas si zaletíme na dovolenou… a obdobně bychom mohli ještě dlouho pokračovat. Jsme zkrátka součástí naší společnosti, dnešního systému. A pokud se k tomu všemu nebudeme vzdělávat, nejen že budeme jednou žít na planetě značně poznamenané globální změnou klimatu (ne-li zničenou), ale ještě s tím nebudeme umět nic udělat. A potom to bude už opravdu jenom na nás. Jak jinak ale máme dotlačit politiky, představitele velkých firem, zkrátka ty mocné k tomu, aby se něco doopravdy změnilo? Jak jinak než pomocí davů lidí v ulicích říct, dělejte něco, prosím, záleží nám na tom a cítíme se bezmocní? No jo no… na tom něco je, ale můžeme se k těm davům s čistým svědomím připojit, když k tomu sami více či méně přispíváme? Není to trochu pokrytecký?   Pokud by na stávku za klima dorazil akcionář ČEZu nebo provozní ředitel počeradské elektrárny, nejspíš by nebyl vítán. Dobrovolně se podílí na fungování byznysu, který jednoznačně životnímu prostředí škodí a ke změně klimatu přispívá. Co kdyby ale přišel stávkovat místní chemický technik nebo stážista? Uklízečka kanceláří? A co rodiny, které žijí z jejich platů? Mají se ti cítit provinile? Obyvatel Mělníka, v jehož domácnosti se topí díky místní uhelné elektrárně, by se ale určitě zúčastnit mohl. Pravděpodobně by ho ani nenapadlo brát na sebe část zodpovědnosti za její fungování. Neneseme ale všichni, jako čeští občané, politickou vinu za fungování uhelných elektráren? Neneseme všichni, jako obyvatelé Země, vinu za celou klimatickou krizi? Máme se tedy úplně všichni cítit provinile? A pokud ne, kde je ta hranice? To je blbá otázka… Žádná hranice mezi odpovědnými a ostatními neexistuje. Lidstvo je odpovědné, takže jednotlivci taky.   Úzkostný pocit viny jako reakce na vědomé a opakované selhávání, který očekává potrestání (v tomto případě ve formě zničené planety) je nutně destruktivní. Jsme-li totiž opravdu jako jednotlivci zodpovědní, selháváme bezmála ve všem, co denně děláme. Jedinou možností, jak se osvobodit od dlouhodobého nepříjemného pocitu, by byla léta strávená v odloučení od současné společnosti, ve snaze přežívat z toho, co člověk sám vypěstuje a uloví. Nepramení-li pocit viny ze strachu před trestem, ale z racionálního porovnání našeho konání s vlastními hodnotami, se zvnitřněnou morálkou, je-li uvědoměním si, že jsme překročili námi stanovené hranice, může se pro nás stát užitečným nástrojem. Proč říkám užitečným? Kdyby se větší část lidí opravdu radikálně rozhodla, že bude žít svépomocí na jednom místě, ke krizi klimatické bychom měli ještě rychle a nepřehledně měnící se společnost. Někdo by možná řekl krizi společenskou. Pokud se ale dokážeme cítit provinile aniž bychom se jen dlouze utápěli v úzkostných a bojácných emocích, pak se můžeme snažit zlepšovat věci postupně, tak, jak máme zrovna sílu, podle svého svědomí, a hlavně bez zbrklého rozboření dosavadního systému. Co? Možná to nemusí být dva pocity viny, ale jeho dvě fáze… ne? Když uděláme něco špatně, nejsme vždycky nejdřív úzkostní? Nebojíme se v první chvíli vždycky potrestání? Ať jako materiálního postihu nebo jako odsouzení druhými lidmi. K tomu aktivnímu provinilci se přece musíme nějak dostat. „Ujasnit si svou vinu znamená zároveň ujasnit si svůj nový život a jeho možnosti. Z tohoto ujasnění vyvěrá vážnost a rozhodnutí,” píše Karl Jaspers ve své knize Otázka viny. Uff... zpátky ke stávce. A není tedy stávkování za klima výsledným činem toho rozhodnutí, není tou možností, o které mluví Jaspers? No… když to řeknu takhle nahlas, taky se mi to zdá trochu málo… jít na pár pátečních dopolední křičet hesla a pochodovat s transparenty. „Víme, že se někteří politici chtějí v pátek zúčastnit naší stávky. Nechoďte, jděte do své práce a začněte ji dělat pořádně. Vy jste ti u moci a jedině vy máte možnost zachránit naši budoucnost. Věnujte se klimatické politice. My jdeme stávkovat proto, že nemáme jinou možnost. Vy ji máte. Využijte ji.“   Studie ze Stanfordské univerzity, která nese sebevysvětlující název Moral Self-Licensing: When Being Good Frees Us to Be Bad, dala dohromady vícero starších experimentů a studií, které fenomén morálního (sebe)licencování v nějaké formě přibližovaly. V jednom z experimentů se po účastnících chtělo, aby si představovali situace, které jim byly zadány. Po experimentu mohli přispět charitativní organizaci. Ukázalo se, že účastníci, kteří si představovali, že dělají něco altruistického (pomáhají bezdomovci, zdarma doučují atp.) přispěli méně než ti, kteří si nepředstavovali, že dělají nějaké dobré skutky. K podobným závěrům docházeli i ostatní uvedené studie. Mohlo by to tedy znamenat, že máme každý nějakou “denní dávku” pomáhajících činů? Možná i skautský “každodenní dobrý skutek” poukazuje na zdánlivou, ale hluboce zakořeněnou počitatelnost dobra. Anna C. Merritt, Daniel A. Effron a Benoit Monin, autoři zmíněné studie definují fenomén morálního licencování takto: „Dobré skutky v minulosti nás mohou osvobozovat k nemorálnímu, neetickému nebo jinak problematickému chování. Chování, kterého bychom se jinak vyvarovali kvůli strachu z pocitu vlastní nemorálnosti a působení nemorálně.“ Možná, že i stávkování za klima je dobrým skutkem v minulosti. Pokud chodíme stávkovat, splnili jsme svoji denní, týdenní, možná i měsíční dávku snahy a teď je to na někom jiném. My jsme svůj díl na pomoc globální klimatické krizi odpracovali…   Samotné označení krize (z řečtiny rozhodná chvíle nebo doba, volba, soud, vysvětlení či řešení, vyvrcholení) může být zavádějící. Chce zdůraznit, že globální změna klimatu je obrovský problém. Sice tím strhává více pozornosti a upozorňuje tak na svoji důležitost, zároveň ale vyvolává pocit, že je příliš veliký a my, jako jednotlivci, s tím nic nenaděláme. Na tak důležitá rozhodnutí prostě nejsme dostatečně kvalifikovaní a zkušení. Výsledkem toho můžeme úplně rezignovat na každodenní snahu a o to víc slepě nadávat a svalovat vinu na naše politické a ekonomické představitele. Žádný z původních významů slova ale nemá negativní náboj. Nemají nic společného se stagnací, bezvýchodnou situací nebo vyděšenou nehybností. Řecké slovo krisis naopak předpokládá naši aktivitu, přemýšlivost, nápaditost, osobní zápal a odvahu rozhodovat a konat přes možnost neúspěchu a špatného soudu. „Změňte politiku, ne klima. Politici, probuďte se!“ hlásaly 20. září transparenty na Staroměstském náměstí. Tak by možná bylo lepší křičet: “My všichni, probuďme se, měňme životní styl, ne klima, přemýšlejme, zůstaňme nadšení a zapálení, vytrvejme!” Tyhle hesla dokonce jsou v českém prostředí slyšet, ale v trochu jiném kontextu.   „Každý člověk se počítá, každý krok pro demokracii má smysl. Nesklánějme hlavy a pojďme vytrvale dál za svým cílem,” píše Milion chvilek pro demokracii ve svém letošním prohlášení ke dni české státnosti. Problémy české politiky, kauzy Andreje Babiše nebo Zemanovo porušování Ústavy jsou sice pro českého občana nejspíš o něco představitelnější než klimatická krize, ale zdají se být neskutečně složité a neovlivnitelné. Mikuláš Minář i celý spolek přesto dlouhodobě vyzývá k angažovanosti a osobní iniciativě každého člověka a zdůrazňuje jeho důležitost. Jádro jejich činnosti totiž není v obřích viditelných demonstracích, ale v podpoře pomalé mravenčí práce tisíců lidí, kteří se snaží debatovat, vzdělávat se, ale také naslouchat a porozumět druhým lidem. V prohlášení Vytrváme spolek píše: „Jedno špatné rozhodnutí ho (potenciál) ale může zničit, protože k čemu je demonstrace s nejasným či nelegitimním cílem, která nemůže ničeho pozitivního dosáhnout? Můžeme sice vykřičet své zklamání či zlobu, ale taková akce nakonec jen prohloubí frustraci lidí a zanechá pocit bezvýchodnosti.“ A to se u stávek za klima bohužel děje. Ale až bude z projevů organizátorů znít méně jednoduchého obviňování politiků a více, tak jako v jednom z prohlášení Milionu chvilek Každý může, půjdu stávkovat za klima. Hrdě a radostně.   Esej studentky pražského gymnázia Jana Keplera Elišky Peřichové zvítězil v letošním (již jedenáctém) ročníku literární soutěže Knihovny Václava Havla. Knihovna letos vyzvala mladé lidi, aby se pokusili formulovat, jak vnímají tvář země, ve které žijí. Studenti spojovali tvář České republiky s národní identitou i tváří lidskou, snažili se varovat před ekologickým marketingem firem, který je cílen jen na zisk, reflektovali mediální obraz ochránců klimatu. V porotě soutěže zasedli: spisovatelka Petra Dvořáková, básník Jonáš Hájek, kritička a editorka Karolína Jirkalová, novinář Ondřej Kundra a geobotanik Jan Albert Šturma. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-03-14 15:59:00

Vedoucí skautu zneužil desítky chlapců: Vrátí se za mříže! V podmínce si stáhl dětské porno

Bývalý skautský vedoucí Martin Mertl alias Metelka (33) si musí odsedět zbytek desetiletého trestu vězení za zneužití desítek dětí. Ve čtvrtek o tom rozhodl  Okresní soud Brno-venkov, který jej v roce 2019 propustil na sedm let trvající podmínku.

Čas načtení: 2024-03-14 15:24:00

Muž, který zneužil desítky dětí, se vrátí do vězení. Stahoval dětské porno

Brno - Bývalý skautský vedoucí, který byl odsouzený za zneužití desítky dětí, musí vykonat zbytek desetiletého trestu vězení. Rozhodl o tom dnes Okresní soud Brno-venkov, který jej v roce 2019 podmíněně...

Čas načtení: 2024-03-14 15:24:00

Muž, který zneužil desítky dětí, se vrátí do vězení. Stahoval dětské porno

Brno - Bývalý skautský vedoucí, který byl odsouzený za zneužití desítky dětí, musí vykonat zbytek desetiletého trestu vězení. Rozhodl o tom dnes Okresní soud Brno-venkov, který jej v roce 2019 podmíněně...

Čas načtení: 2024-03-14 15:41:00

Zneužíval děti a stahoval porno. Za porušení podmínky si odsedí zbytek trestu

Bývalý skautský vedoucí, který byl odsouzený za zneužití desítky dětí, musí vykonat zbytek desetiletého trestu vězení. Rozhodl o tom ve čtvrtek Okresní soud Brno-venkov, který jej v roce 2019 podmíněně propustil. Muž ale letos skončil zpátky za mřížemi, a to za přechovávání dětské pornografie. Porušil tím podmínku vést řádný život.

Čas načtení: 2024-03-14 16:24:51

Skautský vedoucí odsouzený za zneužívání dětí na svobodě neobstál. Zbytek trestu si musí odpykat

Na dva a půl roku do vězení půjde znovu Martin Mertl, někdejší skautský vedoucí z Ústí nad Labem. Jde o zbytek desetiletého trestu, kterým byl Mertl s přezdívkou Meluzín potrestán spolu s kolegou Milanem Machátem alias Piškotem za sexuální zneužití celkem 39 dětí za dobu pěti let. Šlo o největší případ sexuálního zneužívání dětí u nás.

Čas načtení: 2024-03-24 08:00:00

Rychlé šípy nejsou žádní slušňáci, říká znalec díla Jaroslava Foglara

Letos si připomínáme čtvrt století od úmrtí spisovatele a skautského vůdce Jaroslava Foglara. Jeden z nejúspěšnějších českých autorů byl mezi členy svého oddílu, slavné pražské Dvojky, známý pod přezdívkou Jestřáb. A jeho vychovatelský odkaz žije dál, stejně jako dobrodružné romány Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří nebo Chata v Jezerní kotlině. Foglarův literární, junácký i čistě člověčí profil se prolínají ve výborech z jeho deníků, na které dohlíží skautský historik Roman „Bobo“ Šantora. Pod názvem Celý den drobně prší vyšel v Albatrosu zatím první svazek, ohraničený lety 1920 a 1937. Další poklady budou následovat. 

Čas načtení: 2024-03-24 08:00:00

Rychlé šípy nejsou žádní slušňáci, říká znalec díla Jaroslava Foglara

Letos si připomínáme čtvrt století od úmrtí spisovatele a skautského vůdce Jaroslava Foglara. Jeden z nejúspěšnějších českých autorů byl mezi členy svého oddílu, slavné pražské Dvojky, známý pod přezdívkou Jestřáb. A jeho vychovatelský odkaz žije dál, stejně jako dobrodružné romány Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří nebo Chata v Jezerní kotlině. Foglarův literární, junácký i čistě člověčí profil se prolínají ve výborech z jeho deníků, na které dohlíží skautský historik Roman „Bobo“ Šantora. Pod názvem Celý den drobně prší vyšel v Albatrosu zatím první svazek, ohraničený lety 1920 a 1937. Další poklady budou následovat. 

Čas načtení: 2024-04-18 14:55:56

Dříve dostal sedmiletý trest za znásilnění. Teď pod novým jménem čelí obvinění opět

V minulosti už ho soud poslal za sérii znásilnění na sedm let za mříže. Po propuštění podstoupil léčbu. Podle informací Novinek si bývalý skautský vedoucí Karel Vávra změnil příjmení na Svoboda, a dokonce se oženil. Jenže pak přestal brát léky a nedodržel doporučení doktorů. Teď se ocitl znovu na lavici obžalovaných kvůli pokusu o znásilnění.

Čas načtení: 2024-05-11 18:00:00

Rulík? Největší tlak už má za sebou, tvrdí Hrdina. Z hráčů chválí Dostála

Na domácím šampionátu si zahrál v roce 1985, kdy Československo po nevydařené přípravě dokráčelo až ke zlatým medailím. Letošní šampionát sleduje Jiří Hrdina jen jako fanoušek. Po mistrovství osmnáctiletých už mu odpadly i povinnosti skauta týmu NHL. „Už se sem chodím jenom bavit. Skautský pohled ale úplně vypnout nejde,“ přiznává trojnásobný vítěz Stanley Cupu, jenž dnes spolupracuje s Dallasem.

Čas načtení: 2024-05-16 19:09:00

Téměř 8 stovek nevinných obětí! Umučené a popravené skauty připomíná ve Strašnicích nový pomník

V areálu strašnického krematoria v Praze dnes skauti slavnostně odhalili obnovený památník věnovaný 749 československým skautům, kteří padli, byli umučeni nebo popraveni během dvou světových válek a komunistického režimu. Národní skautský památník byl umístěn před obřadní budovou krematoria od roku 2003 do března 2017, kdy byl kvůli úpravám prostoru odstraněn. Nyní je pietní místo umístěno za hlavním vstupem do areálu strašnického krematoria, informovali ČTK zástupci skautské organizace.

Čas načtení: 2024-05-17 20:15:40

Ve Strašnicích obnovili památník věnovaný mučeným i popraveným skautům

V areálu strašnického krematoria v Praze skauti slavnostně odhalili obnovený památník věnovaný 749 československým skautům, kteří padli, byli umučeni nebo popraveni během dvou světových válek a komunistického režimu. Národní skautský památník byl umístěn před obřadní budovou krematoria od roku 2003 do března 2017, kdy byl kvůli úpravám prostoru odstraněn. Nyní je pietní místo umístěno za hlavním vstupem do areálu strašnického krematoria.

Čas načtení: 2024-05-21 12:27:00

Muž, který zneužil desítky dětí, si odpyká i zbytek trestu, rozhodl soud v Brně

Brno - Bývalý skautský vedoucí Martin Metelka odsouzený za zneužití desítky dětí si odpyká i zbytek desetiletého trestu vězení, rozhodl pravomocně Krajský soud v Brně. Potvrdil rozhodnutí Okresního...

Čas načtení: 2024-05-23 00:01:00

Vinohradská 12: Zapomenutý puč: Nezlomná hrdinka Skálová

Statečná, ale skromná. Skautka. Dagmar Skálová. V roce 1949 byla součástí puče proti komunistickému režimu. Ve vězení strávila přes 16 let. Český rozhlas teď získal rozhovor, ve kterém Skálová vysvětluje, co se stalo. Velký, zapomenutý příběh našich dějin vypráví Roman Šantora, skautský historik. Ptá se Matěj Skalický.

Čas načtení: 2024-06-09 06:17:00

Rodiče mě přihlásili na tábor, ale já chci na jiný

Ahoj Mourrisone, potřebuju fakt poradit. Máma s tátou mě přihlásili na jeden vodácký tábor, který pořádají jejich kamarádi v práci. Ale já jsem to nevěděla a zapsala jsem se se svojí kámoškou na skautský tábor. Jenže teď nevím, co mám dělat.

Čas načtení: 2024-07-04 11:05:00

Nechci na skautský tábor, jsou tam samí kluci ale já si rozumím s holkami!

Ahoj Mourrisone, máma mě nutí na skautský tábor, ale já tam nechci. Jsou tam samí kluci a já si víc rozumím s holkama. Jak mám mámu přemluvit, abych tam nemusel? Dík, Adam (11 let)

Čas načtení: 2024-07-12 05:43:00

Správce vyhnal skauty z lesní chaty. Teď se řeší, jak jim ji vrátit

Do hloupého sporu s vojenskými lesy se dostal skautský oddíl ze Slaného kvůli lesní chatě blízko městečka Mšec na Rakovnicku. Správce tamního polesí letos na jaře skauty vyhnal z chaty, kterou získali od místních myslivců a 15 let v dobré víře používali. Jako důvod, proč skauti dál nemohou chatu používat, uvedl správce, že jde o nelegální stavbu.

Čas načtení: 2024-09-04 15:25:00

15:25 Skautská pošta 1918

Sourozenci Bára a Tomáš nacházejí pradědečkův Skautský deník a díky jeho vyprávění prožívají setkání s Josefem Rősslerem-Ořovským, prvním lyžařem v Čechách a zakladatelem Skautské pošty 1918[online]