Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-08-31 21:05:46

Svoboda je lidem jenom slibována

Vše se točí okolo závislostí, jenom to, co je mrtvé už nemá žádné závislosti! Pokud závislosti nejde uspokojit po dobrém je zde snaha závislosti uspokojit po zlém, a tak zde je naivní snaha zabránit tomu, aby docházelo k uspokojování po zlém. Konflikty, revoluce, války to je snaha uspokojit závislosti po zlém, ten, kdo vyhraje potom… Číst dále »Svoboda je lidem jenom slibována

Čas načtení: 2025-09-16 07:19:49

Apple začal nově svoje OS číslovat podle roku vydání

Měl jsem verzi macOS 15 a po aktualizaci mám najednou verzi macOS 26, kde je slibovaná 16 verze? Je naprosto v pořádku, že vás to zmátlo! Váš Mac se aktualizoval z macOS 15 (Sequoia) na macOS 26 (Tahoe), protože Apple provedl velkou změnu ve svém systému číslování operačních systémů. Slibovaná verze 16 neexistuje, protože Apple přeskočil… Číst dále »Apple začal nově svoje OS číslovat podle roku vydání

Čas načtení: 2026-01-22 09:00:17

Slibovaná „nová Siri“ je blíž, než byste čekali. Apple ji odhalí už v červnu

Nová Siri má konečně dorazit letos, více se dozvíme po konferenci WWDC 26 v červnu Interně v Applu je projekt vylepšené Siri označován jako „Campos“, tvrdí insider Mark Gurman Podpora dalších jazyků zůstává otázkou, Apple to nijak nechce komentovat Apple se podle informací Marka Gurmana z agentury Bloomberg chystá na revoluční novinky v rámci hlasové asistentky Siri. V iOS 27 nahradí současné rozhraní plnohodnotným AI chatbotem ve stylu ChatGPT, který bude hluboce integrován do iPhonu, iPadu i Macu. Projekt interně nazývaný „Campos“ přinese plynulou konverzaci, ta má dokonce být tak vyladěná, že nahradí klasické příkazy.​ Přečtěte si celý článek Slibovaná „nová Siri“ je blíž, než byste čekali. Apple ji odhalí už v červnu

Čas načtení: 2026-02-20 06:00:49

Apple začal nově svoje OS číslovat podle roku vydání

Měl jsem verzi macOS 15 a po aktualizaci mám najednou verzi macOS 26, kde je slibovaná 16 verze? Je naprosto v pořádku, že vás to zmátlo! Váš Mac se aktualizoval z macOS 15 (Sequoia) na macOS 26 (Tahoe), protože Apple provedl velkou změnu ve svém systému číslování operačních systémů. Slibovaná verze 16 neexistuje, protože Apple přeskočil… Číst dále »Apple začal nově svoje OS číslovat podle roku vydání

Čas načtení: 2026-03-09 00:01:46

Svoboda je lidem jenom slibována

Vše se točí okolo závislostí, jenom to, co je mrtvé už nemá žádné závislosti! Pokud závislosti nejde uspokojit po dobrém je zde snaha závislosti uspokojit po zlém, a tak zde je naivní snaha zabránit tomu, aby docházelo k uspokojování po zlém. Konflikty, revoluce, války to je snaha uspokojit závislosti po zlém, ten, kdo vyhraje potom… Číst dále »Svoboda je lidem jenom slibována

Čas načtení: 2011-03-06 00:00:00

Premiéra na Freshlabels.cz / Série tenisek WeSC

Slibovaná edice obuvi od evropského fenoménu WeSC konečně spatřila světlo světa! Věřte tomu nebo ne, ani my nebudeme ochuzeni o stylové tenisky! Je jen málo světových shopů, kam se kolekce tenisek vydala a většinou se jedná jen o kusovou záležitost. U nás se pyšní keckami WeSC obchod Freshlabels, ...

Čas načtení: 2024-02-17 18:27:00

Ve Vrběticích stále nevyrábí granáty. Může to být problém pro bezpečnost

Ani přes podepsanou smlouvu ve Vrběticích na Zlínsku stále nezačala slibovaná výroba granátů pro českou armádu. Za současné situace to může být, nejen podle opozice, bezpečnostní problém. Opozice přitom zakázku za stovky milionů korun kritizuje především proto, že česká zbrojařská firma Colt CZ Defence Solutions ji zhruba před rokem získala bez výběrového řízení. Spokojení jsou tak zatím jen někteří lidé z okolí Vrbětic, kteří mají stále v živé paměti výbuchy v tamním muničním areálu.

Čas načtení: 2019-07-13 23:06:56

Přehlídku aktuální německé literatury najdete ve speciální příloze Literárních novin

Součástí aktuálního čísla Literárních novin 7/2019, které je právě v prodeji, je speciální příloha Německá literatura. Vznikla za podpory Česko-německého fondu budoucnosti (www.fondbudoucnosti.cz) a ve spolupráci s Goetheho institutem v Praze. Obsahuje ukázky z tvorby deseti autorů, jejichž díla vyšla v českých překladech v několika posledních letech. Zveřejňujeme úvodní text přílohy, jehož autorem je germanista a literární kritik Jakub Ehrenberger. "Na dotaz, co čtenáři nabízí současná německá literatura, se dá odpovědět jednoduše: Především nebývalou tematickou šíři a pestrost autorských hlasů. Je libo trochu adrenalinu mezi fotbalovými chuligány? Anebo by čtenář raději nahlédl do pracovny maniodepresivního spisovatele? Německá literatura mu umožňuje obojí a ještě mnohem víc. Obsáhnout všechny soudobé trendy by vydalo na celou knihu a na některé autory a témata by se ani tak nedostalo. Následující řádky, zaměřující se na tvorbu posledních let, tak pouze pootevírají pomyslná dvířka. Vstoupit už do nich musí každý čtenář sám. Jizvy minulosti Není pochyb o tom, že na německém trhu už řadu let sílí volání po autenticitě. Mnoho spisovatelů se tak odklání od rozmáchlých fiktivních příběhů a stále častěji se uchyluje k vlastnímu životu coby námětu svých textů, případně k literární rekonstrukci životů svých blízkých. Téma na sebe bere řadu podob od pouhých (auto)biografických výpůjček přes knižní reportáže až po čistokrevné romány na motivy skutečných událostí. Kupříkladu rodačka z ukrajinského Kyjeva Katja Petrowskaja (*1970) v próze Vielleicht Esther (Možná Ester, 2014) mapuje pohnuté osudy vlastní židovské rodiny. Autorka pátrala v archivech, zpovídala příbuzné a pozvolna sestavila životopisy předků, mezi nimiž nechybí prastrýc popravený v Sovětském svazu za atentát na německého velvyslaneckého radu, dědeček přeživší koncentrační tábor Mauthausen a několik příbuzných zavražděných nacisty v kyjevské rokli Babí Jar. Velmi podobný typ knihy vynesl roku 2017 Cenu Lipského knižního veletrhu Natasche Wodinové (*1945). Sie kam aus Mariupol (Přišla z Mariupole, 2017) je literárním záznamem spisovatelčina pátrání po příběhu její matky, která byla za války v Německu nuceně nasazená. Když bylo dívce deset let, vzala si Jevgenija Jakovlevna Ivaščenko život, aniž by o ní její dcera věděla o moc víc, než co by se vešlo na malý list papíru. Wodin se o matčinu minulost vždy zajímala, podrobnosti však dlouhá léta zůstávaly zahaleny v mlze. Teprve před několika lety narazila na internetu na zásadní stopu, která jejímu snažení dala nový směr. Na knihu Wodinová loni navázala svazkem Irgendwo in diesem Dunkel (Někde v té temnotě, 2018), v němž se zabývá postavou svého otce. Osudy vlastního otce se zčásti inspiroval také Ralf Rothmann (*1953) při psaní (proti)válečného románu Zemřít na jaře (Im Frühling sterben, 2015, č. 2017). Rothmann v něm líčí poslední měsíce války prostřednictvím příběhu sedmnáctiletého Waltera, jenž se v únoru 1945 jen zčásti dobrovolně přihlásí k Waffen-SS. Coby řidič zásobovací jednotky se tak stává přímým svědkem řádění ustupujících vojáků wehrmachtu a hnisajících jizev, které válečný konflikt ve zbídačené krajině i krví nasáklé společnosti zanechává. Rothmann přitom není autor, který by se zalekl brutálnosti předkládaných scén. Do pozdějšího období přenáší čtenáře prozaik a nesmlouvavý komentátor literárního dění Maxim Biller (*1960) v loni vydaném svazku Sechs Koffer (Šest kufrů, 2018, české vydání připravuje Argo). Pražský rodák z rusko-židovské rodiny, který s rodiči a sestrou roku 1970 emigroval do Německa, v něm pod rouškou fikce rekonstruuje příběh vlastní rodiny. V centru stojí vypravěčovo bezmála detektivní pátrání po viníkovi zatčení a popravy jeho dědečka, moskevského překupníka s valutami a šmelináře, jehož obchody byly trnem v oku sovětskému režimu. Zradil jej někdo z rodiny? Billerův román mj. výborně ilustruje atmosféru strachu a nesvobody v socialistickém Československu. Na vlastní dětství a zejména postavu zásadového otce vzpomíná v útlém svazku Herkunft (Původ, 2014) matador německé literatury Botho Strauß (*1944). Jeho osobní vzpomínky na ješitného „muže starého ibsenovského formátu“, který v první světové válce přišel o oko, nikoliv však o důstojnost, jsou plné detailních postřehů a přibližují čtenáři období 40. a 50. let lépe než leckterý mnohasetstránkový román. Palčivá současnost Autobiografie se ale přirozeně nemusejí nutně navracet pouze do období dětství a dospívání pisatelů. Do bezprostřední současnosti čtenáře v intimní zpovědi Svět v zádech (Die Welt im Rücken, 2016, č. 2018) zavádí oceňovaný prozaik a dramatik Thomas Melle (*1975). Melle trpí bipolární poruchou a během let si prošel už trojicí silných maniodepresivních vln. V jejich průběhu ztratil přátele i tvář, nadělal dluhy, rozprodal majetek, pokusil se dvakrát o sebevraždu a skončil mj. v policejních poutech a na psychiatrické léčebně. O tom všem autor vypráví bez obalu. Neškemrá o soucit, nýbrž střízlivě analyzuje projevy nemoci ve snaze přiblížit ji čtenáři. Sympaticky se navíc svému bláznění i zoufání sám pošklebuje. Dmitrij Kapitelman (*1986), jenž s rodiči v polovině 90. let přesídlil z rodné Ukrajiny do Německa, aniž by uměl jediné slovo německy, v autobiografickém debutu Das Lächeln meines unsichtbaren Vaters (Úsměv mého neviditelného otce, 2016) popisuje nejen těžké začátky na nové škole, ale též pozdější hledání sama sebe a vlastní židovské identity během cesty do Izraele. Tím výčet autorů píšících přiznaně autobiografické či vzpomínkové texty nicméně zdaleka nekončí. O tom, že téma letí, nejlépe svědčí nedávná novinka prozaika s bosenskými kořeny Saši Stanišiće (*1978). Po humorně laděném, ryze německém vesnickém románu Noc před oslavou (Vor dem Fest, 2014, č. 2016) a sbírce nevšedních všednodenních povídek Fallensteller (Stavitel pastí, 2016) se totiž Stanišić v esejistickém svazku Herkunft (Původ, 2019) rozpomíná na vlastní dětství, útěk z válkou zmítané Jugoslávie a pozdější socializaci v Heidelbergu. Hned několik autorů zmíněných výše se nenarodilo v Německu, nýbrž v zahraničí a do Německa je později zaválo soukolí nejrůznějších událostí. Tvůrců, pro něž je němčina druhým jazykem, v Německu neustále přibývá a zpravidla dokážou díky svému rozkročení mezi vícero kulturami vnést do literatury svěží vítr. Jednou z nich je i prozaička ázerbájdžánského původu Olga Grjasnowa (*1984), s jejíž tvorbou se čeští čtenáři mohli seznámit díky překladu debutu Rus je ten, kdo miluje břízy (Der Russe ist einer, der Birken liebt, 2012, č. 2016). Pořádný rozruch způsobil i autorčin v pořadí třetí román Gott ist nicht schüchtern (Bůh není nesmělý, 2017), v němž s pomocí paralelně vykreslených osudů dvojice mladých Syřanů, lékaře Hammoudiho a začínající herečky Amal, zachycuje propuknutí občanské války v Sýrii. Text překvapuje nejen nebývalou silou výpovědi, ale též detailní znalostí reálií. Situací na Blízkém východě se s lehce odlišným akcentem ve svých prózách dlouhodobě zabývá též Abbas Khider (*1973). Vlastní zkušenost běžence promítl i do fiktivního příběhu Iráčana Karima, protagonisty politického románu Ohrfeige (Facka, 2016). Dospívající Karim má brzy nastoupit do armády, kde by se kvůli vzácné tělesné anomálii takřka s jistotou stal obětí sexuálního zneužívání. Rozhodne se proto s pomocí převaděčů raději uprchnout do Evropy. V Německu je však brzy konfrontován nejen s ubíjející nudou na ubytovně pro žadatele o azyl, ale též s falešností vlastních snů o novém životě. Řez životem Kdekdo by z předchozího výčtu mohl nabýt chybného dojmu, že současná německá próza je poněkud monotematická, místy snad i egocentrická. Všude čpí válkou a špatně srostlými jizvami po příkořích minulosti, případně bolestivě syká nad přítomností. Kde že je slibovaná pestrost? Samozřejmě to němečtí autoři umějí i jinak. Dlouhodobé popularitě se těší románové biografie slavných osobností. Několik jich vyšlo i v minulých letech, mezi nimi také román Klause Modicka (*1951) Koncert bez básníka (Konzert ohne Dichter, 2015, č. 2016). Rodák z dolnosaského Oldenburgu v něm nakukuje do vily secesního malíře a designéra Heinricha Vogelera, stojící uprostřed malebné umělecké kolonie ve Worpswede poblíž Brém. V ní svého času pobýval i poněkud nabubřelý básník Rainer Maria Rilke, nedá se ale říct, že by tam byl vždy srdečně vítaným hostem. Komu se biografický žánr zamlouvá, má v češtině možnost sáhnout též po obdobně pojatých grafických románech Reinharda Kleista (*1970). Na překlad z téže kategorie naopak čekají životopisné romány Markuse Orthse (*1969) Max (2017) a Feriduna Zaimoglua (*1964) Evangelio (2017). Zatímco Orths vykresluje osudy významného dadaisty a surrealisty Maxe Ernsta s pomocí šestice umělcových múz, Zaimoglu svůj pozoruhodný, třebaže nikoliv nekritický portrét kazatele a reformátora Martina Luthera staví na výpovědi fiktivního lancknechta. O tom, jak vysokou tepovou frekvenci může mít život v dnešním Německu, se čtenář dozvídá z prvotiny Philippa Winklera (*1986) Chuligán (Hool, 2016, č. 2017). Heiko Kolbe je oddaným fanouškem fotbalového Hannoveru 96 a za svůj klub se nebojí i rvát. A to doslova. Čtenář se tak po jeho boku stává součástí party fotbalových rowdies. Winklerův text nicméně není pouze sociální sondou mezi opomíjenou skupinu obyvatel, ale současně i příběhem o sžíravém osamění a touze někam patřit. Lesk a bída básníků Tristní je v tuzemsku už řadu let recepce současné německé lyriky. Patřila-li za socialismu poválečná německá poezie k vyhledávaným partnerům básnického dialogu a zdrojům inspirace, s nástupem 90. let její kulturní vliv pohasl. Objeví-li se tu a tam nějaký český překlad, pak pouze časopisecky či při příležitosti autorského čtení v rámci některého z nepočetných festivalů poezie. Alespoň rozvířit klidné vody se nedávno pokoušel pražský Goethe-Institut programovou řadou „Tady a teď“ věnovanou německé a české poezii. V rámci jednotlivých diskusních večerů v Praze vystoupily špičky žánru, mj. Marcel Beyer (*1965), Marion Poschmannová (*1969) či Jan Wagner (*1971). Český čtenář tak alespoň nakrátko dostal výjimečnou příležitost seznámit se v obrysech s tvorbou této silné střední generace, k níž by dále patřili třeba Nico Bleutge (*1972) či Lutz Seiler (*1963). Jenže pozornost by si zasloužily i mladší poetické hlasy, např. Nora Bossongová (*1982) či Nadja Küchenmeisterová (*1981). {loadmodule mod_tags_similar,Související} Jenže kde nic, tu nic. Pakliže se přece jen některý tuzemský překladatel pustí do převodu poezie, volí zpravidla návrat k modernistickým autorům, případně sáhne po zavedeném, dnes už kanonizovaném jménu. V češtině díky tomu před pár lety vyšla alespoň starší alegorická báseň Zánik Titaniku (Der Untergang der Titanic, 1978, č. 2015) jednoho z posledních žijících bardů poválečné scény Hanse Magnuse Enzensbergera (*1929). Milovník poezie si přesto zoufat nemusí. Četné ukázky lze nalézt na webových stránkách lyrikline.org, jen se jimi zájemce musí proklikat. Reprezentativní antologie německé poezie konce 20. a počátku 21. století, která by v kompaktní podobě přiblížila soudobé trendy a tvůrce, je při současných prodejích lyriky spíše jen zbožným přáním. Nezřídka se mezi germanisty a překladateli žehrá na nedostatek zájmu ze strany českých nakladatelů, případně čtenářů. Ano, knih německé provenience by u nás mohlo vycházet víc, jejich potenciál zůstává nevyužit. Ale kde není dostatečná poptávka, není logicky ani nabídka. Současně nicméně není třeba stavět barikády a bít na poplach. Vždyť jen v letošní knižní sezóně vyšlo hned několik titulů, jež mohou oslovit široké spektrum čtenářů. Na pultech se objevila mj. mozaikovitá románová prvotina oslavovaného dramatika Rolanda Schimmelpfenniga (*1967) Jednoho jasného, mrazivého rána v lednu na začátku 21. století (An einem klaren, eiskalten Januarmorgen zu Beginn des 21. Jahrhunderts, 2016, č. 2019), rozmáchlý historický opus z období třicetileté války Tyll (2017, č. 2019) úspěšného prozaika Daniela Kehlmanna (*1975) či Olga (2018, č. 2019) Bernharda Schlinka (*1944), příběh životem zkoušené učitelky z chudých poměrů. Po několikaletém půstu se navíc tuzemský trh dočkal také nového překladu z díla novelistky Herty Müllerové (*1953). Román Liška lovec (Der Fuchs war damals schon der Jäger, 1992, č. 2019) se na příkladu učitelky Adiny navrací k zobrazení pocitů strachu a nedůvěry za Ceaușeskovy komunistické hrůzovlády, tedy tématu, jemuž se autorka věnovala už v próze Srdce bestie (Herztier, 1994, č. 2011). Při výběru, pro který titul se rozhodnout, snad čtenáři dobře poslouží i následující stránky. Stačí vstoupit."    O předplatné Literárních novin si můžete napsat na adresu Korunní 104, 101 00 Praha 10 či e-mailem  predplatne@literarky.cz nebo zavolejte na 234 221 130, 800 300 302 (bezplatná linka). Jejich elektronickou podobu si můžete koupit ZDE.

Čas načtení: 2024-02-14 00:00:00

Dnes v Ulici: V Ulici se slaví Valentýn a na scénu se pomaličku vkrádá slibovaná svatba Áji a Mária

V dnešním díle diváci uvidí, které z postav slaví Valentýn. Zatímco zhrzená Martina by tento svátek úplně zavrhla, Kristýnu hřeje přízeň investigativního novináře. Na scénu se pomalu vkrádá také scénáristy slibovaná svatba Áji a Mária.

Čas načtení: 2024-03-14 05:02:30

Duda vrátil zákon, který měl zpřístupnit nouzovou antikoncepci. Označil ho za nebezpečný

Slibovaná liberalizace potratů v Polsku se zatím nekoná. Prezident Andrzej Duda nepodepsal zákon, který měl ženám zpřístupnit takzvanou „pilulku po“ bez receptu. Normu označil za nebezpečnou. Koalice nemá k přehlasování veta dost hlasů. Sama se navíc měsíc před regionálními volbami dohodla, že kvůli vnitřním sporům další projednávání potratové legislativy odloží.

Čas načtení: 2024-03-16 00:00:00

ŠAMANOVO DOUPĚ: Jsme v NATO

Na Lužinách byla nálada nakonec taky skvělá, slibovaná sklenka svatovavřineckého plně splnila svůj účel.

Čas načtení: 2024-03-16 00:00:00

ŠAMANOVO DOUPĚ: Jsme v NATO

Na Lužinách byla nálada nakonec taky skvělá, slibovaná sklenka svatovavřineckého plně splnila svůj účel.

Čas načtení: 2024-05-24 13:00:19

Zamrzá vám Word na Macu? Máme pro vás řešení do doby, než Microsoft přijde s opravou

Uživatelé Wordu pro Mac v posledních měsících čím dál častěji bojují se záseky a zamrzáním aplikace. Pokud mezi zasažené uživatele patříte i vy, máme pro vás dobrou zprávu – společnost Microsoft na opravě pracuje. Co ale dělat a jak si počínat do doby, než bude slibovaná oprava k dispozici? Stížnosti na záseky a zamrzání Wordu pro Mac se objevily relativně nedváno a šířily napříč uživatelskými fóry Applu a Microsoftu, na Redditu a dalších platformách (podle Tech-Issues […]

Čas načtení: 2024-05-28 15:13:59

Jsou radikální a naštvaní na systém. Brusel čeká úplně jiný protest zemědělců

Další protest evropských zemědělců v Bruselu se má odehrát již 4. června. Nemají sem ale přijet titíž farmáři, kteří v minulých týdnech opakovaně v bruselských ulicích pálili seno, ničili sochy a rvali se s policií. Tito zemědělci s vazbami na krajně pravicové síly v Evropě tentokrát slibují radikálnější postupy. Vše tak nasvědčuje, že se slibovaná demonstrace může opět zvrtnout v otevřený boj.

Čas načtení: 2024-05-28 15:08:00

Jsou radikální a naštvaní na systém. Brusel čeká úplně jiný protest zemědělců

Další protest evropských zemědělců v Bruselu se má odehrát již 4. června. Nemají sem ale přijet titíž farmáři, kteří v minulých týdnech opakovaně v bruselských ulicích pálili seno, ničili sochy a rvali se s policií. Tito zemědělci s vazbami na krajně pravicové síly v Evropě tentokrát slibují radikálnější postupy. Vše tak nasvědčuje, že se slibovaná demonstrace může opět zvrtnout v otevřený boj.

Čas načtení: 2024-06-11 21:00:13

Craig Federighi: Apple chce časem umožnit jablíčkářům zvolit si vlastní model AI

Máme za sebou další jablečnou konferenci. Tato se točila kolem operačních systémů. Nejvíce uživatele zajímal iOS 18 a tolik slibovaná integrace umělé inteligence. Na WWDC bylo odhaleno partnerství s OpenAI s cílem přenést ChatGPT nativně do iOS 18. Během následného rozhovoru se manažeři Applu zmínili o cílech Applu v oblasti umělé inteligence a naznačili například možnou dohodu s Googlem. Rozhovor, který moderovala iJustine, se konal v divadle Steva Jobse a zahrnoval diskusi s Johnem Giannandreou, hlavním viceprezidentem […]

Čas načtení: 2024-07-03 00:02:00

Přibrat účetní, škrtnout brigádníky. Firmy řeší další zdražení dohodářů, vše se přitom může změnit

Podnikatelům přibyla zatím předposlední slibovaná nálož byrokracie spojená s flexibilními úvazky. V platnost vstoupila centrální evidence všech, kteří pracují na dohody o provedení práce. O pár měsíců později čeká firmy a zaměstnance další změna, opět se výrazně promění způsob, kterým lze dohodáře využívat. Jenže vše může být ještě jinak, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se totiž opakovaně vyjadřuje v duchu, že je třeba systém opět změnit.

Čas načtení: 2024-07-19 13:37:00

Síkela se chlubil, jak budou solidární. Němci ho vypekli

Německá solidarita slibovaná ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou (STAN) zřejmě nebude mít dlouhého trvání. Síkela, jenž dříve tvrdil, že by Německo zastavilo část svého průmyslu, aby se s námi podělilo o plyn, i když jej samo potřebuje, si nyní podle zjištění agentury Bloomberg na sousední zemi stěžuje, že hromadí plyn a odmítá se o něj dělit se zbytek středoevropských zemí včetně Česka. Berlín hodlá již od října utáhnout plynové kohouty u potrubí vedoucího do Česka natolik, že středoevropskému regionu dle Síkely hrozí vážný problém.

Čas načtení: 2024-08-07 11:40:00

Náměstek má bojovat proti nelegální reklamě, sám na ní visí

Ředitelství silnic a dálnic potvrdilo, že billboardy, na kterých figuruje jihočeský krajský náměstek pro dopravu Antonín Krák, stojí u silnice protiprávně. Slibovaná očista Česka od černé reklamy má ale výrazný skluz.

Čas načtení: 2025-01-23 00:00:00

Ministerstvo zaměří kontroly na vlaky. Ohlídá zpoždění i funkční toalety

Dodržování jízdního řádu, správné řazení vagonů, čisté toalety s tekoucí vodou nebo slibovaná úroveň občerstvení – na tyto aspekty vlakové dopravy se letos soustředí častější kontroly dopravců. Dohodl se na tom ministr dopravy Martin Kupka s kraji, které mají odpovědnost za plnění nasmlouvaných podmínek v osobní dopravě.