Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-05-19 14:25:00

ELO 1 - první akumulátorová vřetenová sekačka kompletně vyvinutá v Česku v podání trávníkáře Tomáše Šeny

Praha 19. května 2025 (PROTEXT) - Anglický trávník sám o sobě nevyroste. A dalo by se říct, že docílit kvalitního zeleného porostu, je skutečná věda. Osévání, hnojení, zalévání, aerifikace, sekání…a jakou sekačku použít? Pokud zrovna nepatříte mezi vášnivé zahrádkáře, může to znít jako nedosažitelný sen. Vypěstovat katalogový anglický trávník totiž není žádná hračka. Příběhů a tipů, jak na dokonalý trávník, známe stovky – ale Tomáš Šena jim dává zcela nový rozměr. Kromě faktu, že stojí za vývojem již několika vřetenových sekaček, nejnověji modelem ELO 1, první akumulátorová vřetenová sekačka kompletně vyvinutá v Česku, přináší hluboký pohled na technické i ekologické aspekty oblasti, která sice může působit nezáživně, ale ve skutečnosti se za ní skrývá svět dokonale upravených trávníků. Ať už jde o soukromé zahrady, veřejná prostranství nebo sportovní hřiště, kde si mladí sportovci plní své fotbalové sny. A jeden takový sen má i Tomáš – dodávat sekačky, které také sám vyvíjí, a odborné poradenství pro trávník, na stadion Manchester United nebo třeba Real Madrid.Na otázku, jestli se s láskou k trávníku a přírodě narodil, protože při jeho povídání člověk takový pocit lehce nabere, se Tomáš směje. „Určitě to nebylo tak, že bych si místo hraní na písku vzal lopatku a šel studovat drny trávníku. Ale pravdou je, že to všechno pomyslně začalo fotbalem na zahradě a vřetenovou sekačkou, se kterou jsme ani neuměli zacházet. Potřebovali jsme si s kamarády posekat trávník na fotbal, ale byla to spíš frustrace než sekání. Přesto mě to ale nějak přitáhlo a sekačky a tráva se pak staly nedílnou součástí mého života,“ říká Tomáš Šena a zároveň přiznává, že jeho první trávník tehdy rozhodně nebyl ideální – vysoká tráva, žádná znalost půdy, žádné nástroje. Jen nadšení. To mu ale vydrželo až dodnes.Z garáže k první vlastní sekačcePřestože v devadesátkách studoval eko-gymnázium a zároveň pomáhal otci s autodopravou, osud měl pro Tomáše jiný plán. Klíčový zlom přišel na vysoké škole, kdy se při psaní diplomové práce o údržbě golfových hřišť dostal na Karlštejn. Tam se setkal s greenkeeperem Martinem Šindlerem a díky jedné nenápadné větě se zrodila vize: „Golfisti chtějí mít doma trávník jako na greenu, ale neví, jak na to.“Z této mezery na trhu vznikl podnikatelský plán. Po zkušenosti z Austrálie a krátkém pracovním pobytu v Mountfieldu si Tomáš zaregistroval doménu na prodej vřetenových sekaček a pustil se do práce. Zpočátku ovšem bez produktů, jen s vizí. „Měl jsem web, reklamu, vše vymyšlené, ale neměl jsem sekačky. Přesto se to všechno nějakým zázrakem povedlo.“ Nakonec získal exkluzivní zastoupení britské značky ATCO a během dvou let se stal jejich nejlepším prodejcem mimo Británii. Když však značka v roce 2010 skončila, postavil se před nelehkou výzvu: „Buď je koupím, nebo si vytvořím vlastní sekačky.“Zrození značky Swardman a pád z vrcholuSe svým tehdejším byznys partnerem založili v roce 2013 firmu Swardman. Po letech vývoje, zklamání z outsourcingu a hledání správného konstrukčního týmu se v roce 2015 zrodila první sekačka vlastní konstrukce. Firma rychle expandovala a exportovala do 25 zemí světa. Jenže v roce 2019 přišel šok – firma byla prodána bez jeho vědomí.„Bylo to těžké. Firmu i sekačku jsem vypiplal od nuly a najednou jsem byl venku. Ale zákazníci šli za mnou. To mi dodalo sílu znovu začít,“ říká Tomáš Šena. A tak se zrodila další nová cesta, tentokrát však už bez velkých investorů. Cesta Tomáše trávníkáře, experta na půdu, hnojiva, ale i experta na vývoj vlastních sekaček. Cesta pro jeho další vřetenovou sekačku ELO.ELO: Česká sekačka nové generaceModel ELO 1, první akumulátorová vřetenová sekačka kompletně vyvinutá v Česku, se dnes prodává nejen u nás, ale i v Německu. „Je to naše Tesla mezi sekačkami – lehká, tichá, bezúdržbová a vhodná i pro ženy nebo seniory,“ vysvětluje Šena.Na léto chystá uvedení modelu ELO 2, ještě výkonnější varianty, a v plánu je i speciální model pro fotbalová hřiště. „Fotbal je moje srdeční záležitost. A pokud vše půjde podle plánu, přidáme i robotickou vřetenovku – to je sen, který nosím v hlavě třináct let. A tím dalším snem je pak vidět mojí ELO třeba na hřišti Manchester United.“Nudné slovo trávníkář?Ačkoli to možná nezní jako příliš zajímavá a důležitá práce, být trávníkář, opak je pravdou. Je to jako se vším, když to neumíte, nemůžete čekat výsledky. „Když nerozumíte půdě, osivům, péči o trávník, kdy provzdušňovat a spoustě dalších úkonů v každém jednotlivém ročním obdobím, nemůžete čekat krásný anglický trávník,“ vysvětluje Tomáš a dodává: „Trávníkář možná nezní důležitě jako CEO firmy, ale mám ten název moc rád. Protože rozumět dobře tomu, jak vykouzlit třeba i na ne úplně úrodné půdě kvalitní trávník, mi přijde dostatečně dobré a odborné stejně jako umět poradit, jak získat krásný travnatý koberec v parku pro děti.“Půda je základ. A ne každá je vhodnáBez kvalitní půdy nelze mít kvalitní trávník, byť samozřejmě i na ne úplně stoprocentně kvalitní půdě lze dnes dělat velké zázraky, když na to máte znalosti. „Nejlepší půda je písčitá. Je propustná, zadržuje vodu, podporuje růst kořenů. Fotbalové trávníky mají normu 70 % písku, na golfových greenech to je až 90 %,“ říká Tomáš.Naopak jílovité půdy jsou problémové – zadržují vodu, špatně se provzdušňují a rychleji degradují. „Můžete mít sebedražší sekačku, ale pokud máte špatnou půdu, nikdy nebudete mít hezký trávník,“ varuje. Správné pH, drenáž a výběr vhodného osiva jsou klíčem ke zdravé, funkční ploše.Proč nestačí nechat trávu růst?V posledních letech se objevují hlasy, které volají po nezasahování do přírody a podporují růst dlouhé trávy ve jménu biodiverzity. Tomáš Šena ale vidí toto téma komplexněji: „Existují čtyři typy trávníků – a každý má své místo. Stejně tak louky mají smysl. Ale když máte děti, chcete grilovat, odpočívat – dlouhá tráva prostě není ideální. Také v parcích je potřeba udržovat jak část pro lidi k posezení, tak část pro hmyz. Ale žádný extrém není dobrý, ostatně jako v čemkoli jiném v našich životech.“Dlouhá tráva navíc zvyšuje výskyt klíšťat, plevelů a plísní. „Nízko sekaný trávník není ekologický hřích. Naopak – může fungovat vedle louky, doplňovat ji. Jde o kontext, ne o dogma,“ dodává.Hnojiva: skrytý svět regulací a manipulacíDalším tématem vedle trávníků a sekaček, které Tomáš Šena často otevírá, jsou hnojiva. A to nejen z hlediska poradenství, ale také co se týče situace na trhu s hnojivy. Protože podle něj mají malé firmy jen minimální šanci vyvinout vlastí nové produkty: „Velké chemičky si registrují účinné látky, ale často je samy nevyužívají. V podstatě tím pak jen blokují trh pro malé výrobce a růst konkurenceschopnosti.“Zároveň upozorňuje na nejasné značení hnojiv: „Stačí jedno procento organické složky a už se hnojivo může jmenovat organominerální. Přitom podle mě by bylo fér mít minimálně 50 % organiky, jinak je to matení zákazníka. Proto radím všem svým zákazníkům, aby si důkladně četli etikety a sám doporučuji taková hnojiva, aby byla skutečně v maximální možné míře organická. Samozřejmě vždy s ohledem na půdu.“Jeho vizí je nejen prodávat vlastní hnojiva, ale také pomoci zlepšit legislativu: „Dnes lidé často chtějí jen rychlý efekt, sáhnou po minerálním hnojivu, ale to půdu ničí. Organominerální hnojiva jsou kompromisem – pomalu uvolňují živiny, a přitom živí půdní život.“Trávník jako zrcadlo péčeKdyž se Tomáše Šeny zeptáte, jaký je nejlepší tip pro domácí trávníkáře, odpoví bez váhání: „Začněte u půdy. Pokud je jílovitá, zvažte výměnu horní vrstvy. Používejte písčitý substrát, který zvládne i přívalové deště. A nespěchejte. Trávník je živý systém – když mu rozumíte, odmění se vám.“ Tomáš ŠenaDokud je trávník zdravý a hezký, jsou všichni spokojení. Když se ale začne kvalita trávníku zhoršovat, jdou všichni pro radu k nejbližšímu zahradníkovi. Když rady zahradníků nepomohou, je jeden odborník na trávníky, na kterého se ve finále obrátí každý. A tím je trávníkář Tomáš Šena.Tomáš Šena a jeho tým jsou specialisté primárně na domácí anglické trávníky, ale odborně poradí i fotbalovým klubům, obecním či zámeckým trávníkům. V dané oblasti má Tomáš zkušenosti více než dvacet let.Tomáš Šena, rodák z pražských Lysolajích, vystudoval Eko Gymnázium zaměřené na udržitelný způsob života, následně se na České zemědělské univerzitě při studiu oboru Obchod a podnikání s technikou zaměřil na stroje pro údržbu golfových hřišť. Právě tehdy se v jeho hlavě zrodil nápad, spojit svůj koníček, sekání trávy, s podnikáním. Jeho cílem nebylo sekat "nějaké" trávníky, ale starat se o ty nejlepší anglické až golfové trávníky úspěšným lidem u nich na zahradě. To se psal rok 2002, kdy dokončil univerzitu.Přečtěte si celý příběh: ZDETomáš se však věnuje nejen trávníkům, stojí také za vývojem vřetenové sekačky Swardman (značku opustil v roce 2019) a posléze od roku 2020 ELO. Unikátní hliníkové aku sekačky ELO vzbudily pozornost nejen v Česku, ale i v zahraničí. Schopnost hledat mezery na trhu je důsledek jeho vnímavosti k okolí a umění si věci spojovat dohromady s možná až vizionářským pohledem na vývoj trhu.Více v Centru vřetenových sekaček: ZDEwww.milujusvujtravnik.cz / www.sena.cz ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2024-07-17 02:05:56

Podzimní péče o trávník

Jestliže jste to doposud neudělali, vězte, že je nejvyšší čas postarat s o trávník, aby bez úhony přečkal zimu. Správně připravený trávník má mnohem lepší šanci. Bez vzduchu nepřežije Listí ze stromů už opadalo, na trávníku by po něm už nemělo být památky. Pokud ještě nějaké přece jen na trávník zavál vítr, znovu ho pečlivě shrabejte. […] The post Podzimní péče o trávník appeared first on Bydlimmoderne.cz.

Čas načtení: 2024-04-15 11:25:12

Jak správně sekat trávu?

Pokud se chystáte pěstovat krásný trávník, správná péče o něj je klíčová. Sekání trávy je jednou z nejdůležitějších úloh, kterou musíte pravidelně provádět, aby váš trávník vypadal zdravě a krásně. V tomto článku se podíváme na nejlepší techniky, tipy a triky pro správné sečení trávy. Důležitost správného sečení trávy Správné sečení trávy je základem pro udržení zdravého […] The post Jak správně sekat trávu? appeared first on Supr bydlení.

Čas načtení: 2024-04-25 02:14:50

Nový trávník: Postupy a tipy pro úspěšné založení

Zakládání nového trávníku může být vzrušujícím, ale zároveň náročným úkolem. Správné postupy a pečlivá příprava jsou klíčové, ať už plánujete vytvořit trávník zcela nový nebo obnovit ten existující. V tomto […] Příspěvek Nový trávník: Postupy a tipy pro úspěšné založení pochází z Príma receptář.cz

Čas načtení: 2024-05-07 20:12:47

Svěží trávník ve 3 krocích

Svěží trávník je chloubou každé zahrady. Samozřejmě jen v případě, kdy je něj správně pečováno, jinak se ze zahrady stává džungle a z pěstěného trávníku ráj všech zvířecích potvůrek. S přicházejícím létem se mnoho zahrádkářů i pečlivých detailistů dětí parných dní, ostrých slunečních paprsků a vysokých teplot, které trávníkům příliš nesvědčí. Věřte nebo ne, ale […] The post Svěží trávník ve 3 krocích appeared first on Bydlimmoderne.cz.

Čas načtení: 2026-05-15 00:00:00

Praktický kalendář a tipy, jak udržet trávník v kondici od jara až do zimy

Chcete mít hustý a zelený trávník po celou sezónu? Zjistěte, jak správně sekat, hnojit a zavlažovat trávník pomocí moderních zavlažovacích systémů.

Čas načtení: 2020-07-01 05:58:54

Per Petterson: Muži v mé situaci (ukázka z knihy)

Když se člověku rozpadá život pod rukama, vždycky se ještě lze uchýlit do lékárny přestavěné na bar. Zejména na Štědrý den. Aspoň tak si počíná spisovatel Arvid, alter ego autora knihy, který po odchodu manželky propadl depresi ze samoty. Snaží se jí zbavit v náručí náhodných známostí, chce být pořád dobrým otcem svým třem dcerám, ale alkohol a zoufalství ho odvádějí stále dál od běžných mezilidských vztahů. Drsná, ale překvapivě i křehká, jindy nelítostná a mnohdy humorná sebeinventura muže kolem čtyřicítky se odehrává převážně na pozadí ulic, přístavních mol a hospod norské metropole – a za volantem auta, neboť v nouzi nejvyšší v něm Arvid několikrát i přespí.   Ukázka z knihy Kapitola 1 Byla zářijová neděle 1992, chvíli před sedmou ráno. Večer předtím jsem byl ve městě, poslední hodinu před návratem domů jsem strávil v lékárně přestavěné na bar v ulici Tollbugata, ale domů jsem si nikoho nepřivedl. V té době a toho roku to byla skoro výjimka, protože jsem často zajel do centra a proti své přirozenosti chodil po barech a kavárnách a vcházel do zakouřených hlučných lokálů, kde jsem si nečekaně, taktéž proti své přirozenosti, připadal jako doma, rozhlížel jsem se kolem a přemýšlel, kde budu dnes spát. Když jsem o pár hodin později opouštěl hospodu nebo bar, málokdy jsem byl sám. Během těch měsíců jsem se ocitl v mnoha ložnicích, v mnoha domech a ve více čtvrtích, než bych kdy věřil, že se muž jako já může ocitnout. Skončilo to ale pokaždé neslavně, chtěl jsem plát jako oheň, ale v mém ohni bylo víc popela než plamenů.        Když to ráno zazvonil telefon, ležel jsem v posteli. Neměl jsem sebemenší chuť ho vzít, cítil jsem se strašně unavený. Pil jsem, to ano, ale nijak moc, a určitě ne po jedenácté, dojel jsem autobusem z centra do Tåsenu, vystoupil na křižovatce, kde je dnes kruhový objezd, a v mrholení pokračoval pěšky kolem kostela Sagene k Bjølsenu. Když jsem vešel do bytu, bylo mi dobře a naprosto jistě jsem neměl žádná promile.        Byl jsem unavený ze snů. Není jednoduché hned tady, na druhé stránce, vyložit, co na těch snech bylo, že jsem z nich byl tak unavený, k tomu se budu muset ještě vrátit.        Měl jsem původně v úmyslu ještě hodinu zůstat ležet, než vstanu a postavím vodu na kafe, sednu si ke stolu a pokud možno aspoň dvě hodiny budu psát, i když je neděle. Telefon se ale nevzdával, a tak jsem vylezl z postele, vyšel jsem rychle do pokoje, abych ho vzal, a připadalo mi, že na poslední chvíli, že jsem ho nechal vyzvánět moc dlouho. Vždycky jsem měl a pořád mám představu, že je mou povinností telefon brát, a pokud ho nechám zvonit, mohl by mě za to stihnout trest.        Ozval se Turidin hlas. Před rokem se odstěhovala do řadového domku na Skjettenu a vzala s sebou naše tři dcery. Teď brečela, a jestli jsem to dobře odhadl, měla ruku na ústech, aby tlumila vzlyky, tak jsem se jí zeptal, co se děje, ale neodpověděla. Jsi doma, zeptal jsem se, ale doma nebyla. Tak kde teda jsi, Turid, ale ona to nevěděla. Ty nevíš, kde jsi, ptal jsem se dál a ona plakala a řekla ne. Nevěděla, kde je.      Do háje, pomyslel jsem si. Jestli takhle brečí a není doma, kde jsou pak holky? Přece jen jsou tři. U mě nejsou a její matka je v Singapuru. Moje matka je mrtvá, otec taky a moji bratři jsou také většinou po smrti. Chceš, abych tě někde vyzvedl, zeptal jsem se, protože jsem vycházel z toho, že tam, kde teď je, nemá auto, plakala dál a špitla, ano, proto právě volám, nemám nikoho jiného, a já si v duchu řekl, jestli nikoho jiného nemáš, tak toho věru nemáš moc. Ale to jsem nevyslovil, řekl jsem jen, v tom případě musím vědět, kde jsi. Jak to tam vypadá? Je tady nádraží, vzlykla, je žluté, ale není tu žádný vlak, no jistě, řekl jsem, je asi trochu brzy, vždyť je neděle, a pak řekla, ne, tak jsem to nemyslela, nejsou tu vůbec koleje, aby po nich vlak mohl přijet.      Zamyslel jsem se, kde by to asi tak mohlo být, takových míst v nevelké vzdálenosti nebylo mnoho, bude to určitě Bjørkelangen, nic jiného mě nenapadlo, no nazdar, tam je to padesát kilometrů nebo víc, možná šedesát, jak se tam ocitla, bez auta, bez někoho, v tuhle denní dobu. Na to jsem se jí ale zeptat nemohl, nic mi do toho není, musím si hledět svého, což jsem většinou také dělal. Všechno ostatní bylo za mnou a pryč. Ani to už nepostrádám, napadlo mě, teď po celém dlouhém roce už ne, ale když jsem to domyslel do konce, nedokázal jsem s jistotou říct, jestli je to pravda.        Vím, kde jsi, řekl jsem. Vyjedu za pět minut. Děkuju, odpověděla a já na to, že to bude chvíli trvat, než se tam dostanu. To je mi jasný, řekla, a mě hned napadlo, jak jí to může být jasné, když přece neví, kde je.        Červená telefonní budka, žlutě natřená nádražní budova, nezrušená, kterou asi viděla z budky. Jestli jsem si to vybavil správně, nebude to problém. Samozřejmě to ale může být úplně jiné zrušené nádraží desítky kilometrů odsud a jiným směrem, ale mě napadlo jen tohle.      V rychlosti jsem se osprchoval, natáhl si bundu ve stylu Jamese Deana a s kouskem žemle v ruce jsem seběhl po schodech na parkoviště hned u autobusového nádraží před žlutou zdí, kde jsem bydlel, na náměstí advokáta Dehliho v Bjølsenu, a nasedl jsem do třináct let staré dodávky, Mazdy 929 šampaňské barvy.      Na místě jsem byl za tři čtvrtě hodiny. To bylo rychle. Kdybych jel jen o trochu rychleji, hrozilo by mi  vězení.        Na křižovatce u benzinky u vjezdu do Bjørkelangenu jsem zabočil doleva a pokračoval kolem samoobsluhy Felleskjøpet, kde namalovali na válcová obilná sila tyčící se do nebe žluté logo, kukuřičný klas a po každé straně písmena F a K, vyvedená zeleně. Na další křižovatce jsem zabočil vpravo, stál tam malý hotel s kavárnou, ale teď byla všechna okna tmavá, nikde ani světýlko, jistě ho později zrušili, to mi připadalo logické, protože jak by se mohl takový hotel na tomhle místě udržet?        O kousek dál stála, jak jsem si pamatoval, červená telefonní budka a za ní stará nádražní budova. Přijel jsem až k ní a zaparkoval, vystoupil, byla tam i autobusová zastávka, zřejmě konečná, ale Turid jsem nikde neviděl.      Nestál tam ani žádný autobus, bylo úplné ticho a moje auto bylo jedním ze tří, která tam byla zaparkovaná. Další dvě byla volva, sedan a dodávka, obě modrá, ani jedno nové. Tady jistě všichni vědí, které auto patří komu, a tak je mírně orezlá mazda barvy šampaňského se značkou, jakou tu nikdo ještě neviděl, nápadná, a až ji někdo z místních uvidí oknem některého z okolních domů, jistě se zeptá souseda, čí auto to herdek může být. Ta představa mě znervóznila. Budu muset rychle vejít do budovy a zase vyjít ven a ona jistě nebude sedět před nádražím všem na očích, tak jsem ho radši obešel po straně, která je ve skutečnosti přední stranou, anebo byla tehdy, kdy kolem ní vedly kolejnice oježděné doleskla a pokračovaly na druhé straně, někdy i s vlakem a výpravčím na stupátku, ten se vyklonil, mávl zelenou vlaječkou a zapískal na píšťalku odjezd! Odjezd! pískl ještě jednou, byl na svou píšťalku a na její zvuk pyšný, to by jistě byl každý.        Železnice byla úzkokolejná a prohrála boj o budoucnost už před celou generací, přitom ještě před dvaceti či třiceti lety sem jezdil nic netušící vlak a pokračoval dál na jih do Skullerudu, k jezeru a k parníku, který vás provezl mnoha zdymadly z vnitrozemí až do Oslofjordu a dál kamkoli do světa, do Španělska, do Ameriky, pokud jste tam chtěli, a do Sørumsandu ani do Skullerudu nebylo nijak daleko, dialekt téměř stejný, ale koleje byly už dávno vytržené a odvezené do starého železa a nové nikdo nepoložil.        Seděla s čelem opřeným o kolena na travnatém svahu nad říčkou, kterou jsem znal, jmenuje se Lierelva. Věděl jsem o těch místech rozhozených na velké ploše kraje Østlandet všechno. Projížděl jsem jimi nesčetněkrát, sám ve dne i v noci, někdy s dcerami na zadním sedadle, se všemi třemi nebo s jednou z nich, zpravidla s Vigdis, tou nejstarší. Jel jsem a jel, až jsem toho měl dost, a to jsem měl i teď. Silnic. Aut, mazd a fordů, opelů, všech značek vůbec, aut s manuálním i automatickým řazením, benzinových a velkých dieselových, nehlučných i těch, co se z nich nad asfaltem valí uhlově černý kouř jako politováníhodný chvost za výfukem. Nepočítal jsem, kolik CO2 jsem na těch svých výjezdech vypustil do ovzduší, nejspíš trestuhodně moc a upřímně řečeno mě to štve, myslel jsem na to často, v noci jsem ležel s otevřenýma očima a počítal litry pohonných hmot, ve snu jsem počítal kubické metry vyprodukovaných spalin, ale co jsem měl dělat, měl jsem si radši vzít prášek na spaní? Přitom jak nám znečišťuje prostředí farmaceutický průmysl. Jistě velmi, přestože jsem neměl tušení, jakou látkou a jakým způsobem, jestli vypouštějí jedovaté odpady do země, jiné hnusy do vzduchu, anebo jen škodí podporou závislosti na drogách. Tehdy jsem si měl vést deník. Jistě by to byl sešit o mnoha stech stranách, mohl být zajímavý, říkal jsem si, přinejmenším geograficky, topograficky, biograficky, neměl jsem stání, trvalo to dlouho a nedokázal jsem se odpoutat od auta. Poslední rok jsem ho využíval jako doping. Co bych jinak po večerech dělal?      Buď jsem šel do města, nebo sedl do mazdy a kolikrát jsem skončil v baru, tolikrát jsem sedl i za volant.        Podle toho, jak se jí otřásala ramena, jsem poznal, že ještě pláče, a říkal jsem si, jak to může vydržet tak dlouho. Nedokázal jsem to pochopit. Ovšem netušil jsem, co se jí stalo, a nehodlal jsem se jí ani zeptat, byl to její život, ne náš.      Po beznadějně nešikovném pokusu se mi povedlo ji odnést k autu a záchranářským grifem nacpat na sedadlo spolujezdce. Nebylo to jen tak, nohy měla jako z gumy, bez náznaku kloubů, a já si nejdřív myslel, že je opilá, ale opilá nebyla a řekla mi, promiň, Arvide, několikrát za sebou, a já jí odpověděl, nic se neděje, klid, Turid, to bude dobré, i když by bylo příjemnější, kdyby měla trochu jasnější hlavu. Ještě nikdy jsem ji neviděl v takovém stavu, nikdy za náš dlouhý společný život, a teď jsem nemohl jinak a musel jsem ji vzít do náručí, ale její tělo jsem nevnímal tak jako dřív, byl jsem z toho zmatený, čekal jsem alespoň drobný náznak důvěrně známého dotyku v dlaních anebo něčeho, co by mi připomínalo cosi povědomého, ale to tělo teď bylo čistě její soukromá věc a zároveň bylo zřetelnější, ano, právě proto, jako tělo, které se neztrácí, ale je úplně nové, s ostrými obrysy, na cestě sem, přitom mi to mohlo být jedno, protože nebylo na cestě ke mně, a pak jsem musel položit ruce tam, kam jsem je pokládal dřív, sotva před rokem, ale nedokázal jsem si uvědomit, jestli jsem ji v poslední době pořád ještě objímal, to určitě ne, k tomu bych neměl odvahu, byl jsem zazděný v sobě, a kdybych ji býval objal, mohlo by se stát cokoli.        Zaparkoval jsem u vedlejšího řadového domku, kudy to bylo k jejímu vchodu na konci řady zkratkou přes trávník blíž, a tak jsme se mohli vyhnout pohledům jistě zvědavých sousedů. Vycházel jsem z toho, že to může být problém. Chceš, abych s tebou šel dovnitř, zeptal jsem se a hned jsem si uvědomil, že jsem to neměl říkat, protože já jsem nechtěl. Ty chceš? zeptala se. Klidně můžu, řekl jsem a ona na to, jé, to by bylo fajn, skoro opravdu vděčně, a mě se to dotklo, připadalo mi to ponižující, dostal jsem vztek, do telefonu řekla, že nikoho jiného než mě nemá, jenže já nechtěl být její rytíř a zachránce, a nestál jsem o to dočkat se za to leda vděčnosti. K čemu je mi vděčnost? A když jsme před rokem naposledy stáli tváří v tvář ve společném bytě na náměstí advokáta Dehliho, usmála se a řekla jakoby posmutněle, já si kdysi byla jistá, že spolu zestárneme, a její přátelé, co nebyli mí přátelé, ale byli jako ona o mnoho let mladší, stáli venku na chodníku a čekali u naloženého auta, byl to Volkswagen Caravelle, to si pamatuju přesně, byl žlutý a řvavý, venku u těch přátel zářil jako slunce a mě napadlo, že Turid má zvlášť pestré šaty, skoro hipícké, nikdy bych na sebe podobné nevzal, a řekl jsem, v tom případě bys mi musela věnovat čas, co přijde předtím, čili ještě teď před stářím, teď mezitím, ale to mi dát nechce, řekla mi, to nemůže.        To ne, jasně že ne, hergot.        Je ale pravda, že poslední rok, co jsme spolu žili, plynuly dny a noci tak pomalu, až se skoro zastavily a všechno jako by čekalo, a já jsem stále častěji nebyl večer schopen si lehnout do postele, kde ona už hodinu nebo ještě déle ležela. Připomínali jsme magnety s identickými póly obrácenými proti sobě, kladný proti kladnému, záporný proti zápornému; kdybych se na ni vrhl, byla by schopná mě vmžiku vyhodit z ložnice, dala by mi do hrudníku takovou herdu, až bych přeletěl práh a skončil na zádech v obýváku, svezl bych se po podlaze a narazil do zdi na protější straně, a to se stávalo stále znovu a nakonec jsem raději zůstal sedět na pohovce a přehrával si desky, které určitě slyšela přes zeď. Byla na nich hudba, kterou jsme spolu hodně poslouchali v době, kdy ještě nevěděla, kdo je, kdo se skrývá v jejím těle a kdo v mém, kdo jsem já, a jediné, čeho jsme si byli vědomi, bylo, že to chceme zjistit, protože já byl tehdy na útěku, odřízl jsem se od všeho, co jsem byl do té doby, zamiloval jsem se, proto jsem pouštěl desky, které jsem pouštěl. Po čase jsem ale odložil i gramofonové desky a po půlnoci jsem sešel po skoro sto let starých schodech, mnohé jsou popraskané, ale hvězdicové arabesky na červených a modrých dlaždicích na každém odpočivadle se mi líbí, a prošel jsem průchodem dozadu, kde bývala stáj, ale teď to je garáž pro obyvatele, kteří tu žijí nejdéle, jeden nájemník v nesmyslně nažehlené kombinéze tam každou neděli stojí na stoličce na dlážděném dvoře a pulíruje prastaré Volvo Duett, s nímž, pokud vím, neujel nikdy ani metr. Šel jsem tmou k mazdě zaparkované na označeném pruhu u domu, jen pár metrů od zastávky autobusu. Sedl jsem si na sedadlo spolujezdce, posunul ho dozadu a sklopil, jak to nejvíc šlo, napůl jsem ležel a napůl seděl, zabalený do teplého kabátu, a snažil jsem se pokud možno aspoň na chvíli usnout po Bohem mi darovaném dnu, ano, takhle, až do chvíle, kdy odshora, kde stála ve tmě autobusová garáž, stadion a továrna na margarín, začaly přijíždět první autobusy. Blížily se téměř nehlučně k zastávce, zastavily a otevřely dveře se zvukem, který si od té doby pamatuji, ten diskrétně tichý a intimní zvuk mi utkvěl v mysli, měkké a promazané vzdychnutí dveří, protože autobusy byly nejspíš nové, a posléze ospalé kroky těch, kdo musí někam jet, dva kroky dovnitř a jeden k šoférovi, mluvili přidušenými hlasy, každé slovo potichu, jako šeptají dohasínající uhlíky v kamnech, a všechno to byly zvuky, které sotva slyšel někdo jiný než lidi jako já. Viděl jsem před sebou auta zaparkovaná podél silnic a ulic, na autobusových zastávkách, v garážích a u příjezdových cest a v nich muže v mé situaci, pololežící, polosedící na sedadlech, zachumlané do kabátů a snažící se na pár hodin usnout, až je nakonec měkké ruce a tiché navijáky černé noci uchopí, srovnají je do dlouhých řad jednoho za druhým, nárazník za nárazníkem, lak vedle laku, knoflík vedle knoflíku, do společenství rozvrstveného podle věku mužů a značky auta, skoro jako by čekali na poslední pomazání, na vyhlazení, ve spánku jsou skrčení jako embrya s neholenými tvářemi spočívajícími na tvrdých ledových hřbetech rukou a v té studené tmě sotva dýchají.        Ani jedinkrát mě nenapadlo, že by mohla sejít po schodech, projít v noční košili a v botách tmou k autu, otevřít dvířka a poprosit mě, abych se vrátil nahoru do teplé postele se slovy Arvide, tady nemůžeš sedět, tady je zima, pojď nahoru do tepla. To by změnilo všechno. Jenže teprve když jsem pochopil, že mě ani náznakem nenapadlo, že by mohla sejít dolů, a ani si nevzpomínám, že bych si to třeba jen jedinkrát přál, došlo mi, že je všechno ztraceno.        Šel jsem za ní zkratkou po trávníku k domu a boty se mi bořily do trávy, jí také, protože země byla po nočním dešti ještě mokrá, a zezadu jsem viděl, že má roztrženou pravou punčochu, puštěné oko běželo zpod sukně přes stehno k podkolení, kde měla kůži úplně odhalenou, široký pás matné bílé, lemovaný po obou stranách lesklou punčochou, a já si říkal, kdy vlastně začala takové punčochy nosit. Rozhodně je nenosila, když byla se mnou, a přede mnou nebylo nic; před tebou nebylo nic, řekla mi jednou ráno toho prvního jara, kdy jsme byli spolu, a já si pamatuji, jak mi zahořely tváře dětinskou pýchou. Teď jsem se ale nedokázal na její holou kůži vzadu na stehnech přestat dívat, a najednou mi něco vybuchlo v břiše a vyhřezlo jako rudý sloup až k mé nakrátko ostříhané hlavě, ale to ona nemohla vidět, neviděla mě ani můj pohled, šla přes trávu k domu celá zdrcená a neviděla mě ani můj pohled, nevěděla o něm a byl to pocit, který bylo těžké identifikovat a vybavit si, jestli jsem ho už zažil, před rokem nebo ještě dřív, anebo jestli tam byl od začátku. Bouchlo to. Věděl jsem, že jsem to nikdy nezažil, tohle bylo něco jiného a já se asi měl za ten pocit, jak ji teď vnímám, když ji vidím přímo před sebou, stydět, ta její ohnutá záda, ty prázdné dlaně.        Vešli jsme do předsíně, zabouchl jsem za námi dveře, opřela se o zeď a zavřela oči a mě tam zasáhlo něco podivného, přestože jsem s ní byl ženatý tolik let a bydlel s ní i se třemi dcerami, atmosféra, vzduch, vůně, všechno, co jsem cítil, čeho se dotýkal a co jsem viděl, bylo úplně cizí, i když tam bydlely mé tři děti. Vůbec nic jsem nepoznával, což nebylo tak divné, jelikož jsem od té doby nebyl uvnitř, demonstrativně jsem odmítal překročit práh a pokaždé jsem zůstal stát venku na terase na slunci nebo v dešti a čekal na holky, nebo jsem počkal v autě na parkovišti, dokud jsem je neuviděl, jak se vynořují za rohem s ruksáčky, kde měly věci na převlečení a do školy, ale stejně jsem tu čekal na něco, co ještě nebylo úplně pryč, na poslední zbytek toho, co jsem byl já, co si všechny čtyři, každá svým způsobem tady ze mě ponechaly, když už nic jiného, tak nějaký stále viditelný nedostatek, třeba načatou láhev, ale nebylo tu nic. Úplně mě vygumovaly.        Musel jsem jí pomoct sundat boty, sama to nedokázala, naklonila se dopředu a upadla, a tak jsem přisunul nízkou komodu pod zrcadlem k ní, pomohl jí vstát a řekl jí, sedni si sem, Turid, a ona se posadila a já si klekl, rozvázal jsem jí tkaničky, přímo ikonická scéna, řekl bych, přesto ale v pozici, ve které jsem ještě nikdy nebyl spatřen, před ní na kolenou, ačkoli jsme byli spolu patnáct let.      Naklonila se ke mně a jednu ruku mi položila na rameno, pak ji nechala sklouznout po zádech, hlava jí trochu klesla a její vlasy mě přitom pošimraly na uchu. Nakonec mi přitiskla čelo z jedné strany k rameni, pravá ruka jí volně visela přes to druhé v jakémsi objetí, jestli chcete, těžko to nazvat něčím jiným. Byla to podivná situace. Neříkala nic, ani se nepohnula, tváří se přitiskla na mou a její teplý dech mi pronikal pod kabát na zádech a dál mezi lopatky. Cítil jsem ho jasně. Už neplakala, každý nádech následoval pravidelně po předešlém a bylo to trapné, nemohl jsem pohnout ničím, jen prsty na tkaničkách, a napadlo mě, jestli mi na rameni neusnula, byla náhle tak potichu, neusnulas, Turid, zeptal jsem se. Ne, já nespím, řekla mi skoro přímo do ucha, můžu takhle ještě chvíli sedět, nevadilo by ti to, a já jí řekl, proč ne, můžeš tak sedět. Sice mi to vadilo, ale co jsem asi tak měl říct.        Jak jsem ji podpíral cestou přes práh do obýváku, napadlo mě, co když jí budu muset pomáhat až do postele, kde je doma, přitom bych nebyl schopen se na její postel ani podívat, nebo bych ji možná rád viděl, to cizí na ní, to nové, co mě trapně přitahuje, věděl jsem, že mě čeká píchnutí v břiše, ale nemohl jsem, i když všechno ve mně chtělo, a budu muset jít ven, pryč.        Vešli jsme do pokoje, já se opatrně vymanil z jejího objetí a složil ji pomalu na pohovku, takže se tam mohla posadit, ale sklouzla až na zem a zůstala klečet s ohnutými zády a s dlaněmi přilepenými na koberec před sebou a znovu se rozplakala, pak se vzpamatovala, odplazila se několik metrů ke stěně a opřela se o ni zády, mezi kuchyňskými dveřmi a komodou, která kdysi stála u nás v předsíni, ale ona ji teď přemalovala křiklavě modrou barvou, nejspíš proto, aby odstranila vzpomínky, takže jsem ji málem nepoznal.      Mohl jsem si sednout na pohovku, bylo by to jednoduché a normální, ale já si nesedl, zůstal jsem stát a zeptal jsem se, Turid, kde jsou holky? Co, zeptala se. Kde jsou holky, opakoval jsem. Aha, holky, jsou u jedné kamarádky. Řekla její jméno. To se mi vůbec nelíbilo. Proč by měly být u ní? Proč tam jsou, řekl jsem, a Turid řekla, ona jediná měla čas. Chtěly tam? zeptal jsem se. Moc se jim nechtělo, řekla Turid. Čelo nechala klesnout na kolena. Turid, mám pro ně dojet? Připadalo mi, že se musím zeptat, zmocnil se mě neklid. Mohl bys? Ano, můžu. Moc děkuju, to by bylo fajn, řekla. Možná bys mohl počkat do odpoledne. Dobrá, řekl jsem, tak počkám.        Čekat se mi nechtělo, ale bylo teprve brzké dopoledne. Turid, řekl jsem, můžu pro tebe ještě něco udělat, než odejdu? Ukázala mi tvář mokrou od pláče a zeptala se, musíš jít, a já řekl, že musím. Chtěla bych, abys tu zůstal, a já řekl, to docela chápu, ale nebylo by dobré, abych tu zůstával. Chtěla bych, abys zůstal, řekla, chtěla bych s tebou o něčem mluvit, nikoho jiného nemám, řekla už podruhé toho dne a já pocítil náhlou touhu po ní, ne po té, jíž byla, když jsme byli spolu, ale po té, jíž je teď, a dobře jsem věděl, že je to proto, že já jsem ten silný a ona slabá, jen bezmocné tělo, oslabená vůle, a řekl jsem, ale prosím tě, Turid, už mě nezatahuj do svého života. A tak jsem to také myslel, nechtěl jsem s jejím životem už nic mít.      Na okamžik jsem zachytil její nevěřícný pohled, pak jsem se otočil, vyšel z pokoje a prošel předsíní, kde stála komoda, ještě pořád v cestě, a tak jsem ji prudce odstrčil ke straně, mohl jsem ji klidně vrátit až na místo, ke stěně pod zrcadlo, kam patřila, ale přisunul jsem ji jen tak napůl a zabouchl jsem za sebou dveře. Přešel jsem trávník a sedl si do auta, srdce mi bušilo a několik dlouhých minut jsem nehybně seděl a zhluboka dýchal, než se mi v hrudi znovu rozhostil klid a já byl schopen odjet.   Per Petterson (1952) je původním vzděláním knihovník, v minulosti se živil jako knihkupec, překladatel či literární kritik, pracoval však také jako dělník. Debutoval roku 1987 povídkovou sbírkou Popel v puse, písek v botách (Aske i munnen, sand i skoa), o dva roky později vydal první román, Echoland (Ekkoland). Ve svém díle se tematicky soustřeďuje na osobní prožitky a události spjaté s jeho rodinou – a jeho přemýšlivý, poklidný styl vyprávění a precizní, vytříbený jazyk slaví úspěch u kritiků i čtenářů. Řada jeho děl, mimo jiné novela Na Sibiř (Til Sibir, 1996, česky 2013), byla nominována na Literární cenu Severské rady; za román Proklínám řeku času (Jeg forbanner tidens elv, 2008, česky 2015) Petterson toto prestižní ocenění získal. Celosvětovou přízeň mu vydobyla próza Jít krást koně (Ut og stjale hester, 2003, česky 2007), již The New York Times zařadily mezi deset nejlepších titulů roku a která jako první román přeložený z norštiny získala nakladatelsky respektovanou IMPAC Dublin Literary Award. Podle jejího námětu byl v roce 2019 rovněž natočen stejnojmenný celovečerní snímek. Knihy Pera Pettersona vycházejí v padesáti jazycích.   Per Petterson: Muži v mé situaci, přeložila Jarka Vrbová, vydalo nakladatelství Odeon, vázaná, 264 stran. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2025-10-30 19:33:04

Zdraví: Jak minimalizovat riziko zranění při přechodu na UMT?

Konec podzimní části fotbalové sezóny přináší pro mnoho týmů zásadní změnu herních podmínek. Zatímco během podzimu hráči trénovali a hráli utkání na přírodní trávě, tak konec podzimu, zimní příprava a úvodní jarní část soutěže obvykle z velké části probíhají na umělém trávníku (UMT). Tento přechod, který patří k nejcitlivějším obdobím v ročním tréninkovém cyklu každého fotbalového týmu a není pouze organizační a technickou záležitostí, ale představuje významný fyziologický a biomechanický zásah do tréninkového procesu.  Odlišné vlastnosti herního povrchu, jiný odraz míče, změněná přilnavost kopačky k trávníku a celkově odlišné zatížení pohybového aparátu vyžadují systematický přístup k adaptaci na nový povrch. Mnohé studie potvrzují, že nedostatečně připravený přechod na umělý trávník zvyšuje riziko zejména svalových zranění, problémů se šlachami a namáhání kloubů. Pro fotbalové trenéry je proto klíčové pochopit specifika tohoto přechodu a implementovat strategie, které hráčům pomohou adaptovat se bezpečně a efektivně. Správně nastavená příprava může znamenat rozdíl mezi úspěšným jarem nebo sezónou poznamenanou zdravotními komplikacemi.

Čas načtení: 2025-10-30 19:33:04

Zdraví: Jak minimalizovat riziko zranění při přechodu na UMT?

Konec podzimní části fotbalové sezóny přináší pro mnoho týmů zásadní změnu herních podmínek. Zatímco během podzimu hráči trénovali a hráli utkání na přírodní trávě, tak konec podzimu, zimní příprava a úvodní jarní část soutěže obvykle z velké části probíhají na umělém trávníku (UMT). Tento přechod, který patří k nejcitlivějším obdobím v ročním tréninkovém cyklu každého fotbalového týmu a není pouze organizační a technickou záležitostí, ale představuje významný fyziologický a biomechanický zásah do tréninkového procesu.  Odlišné vlastnosti herního povrchu, jiný odraz míče, změněná přilnavost kopačky k trávníku a celkově odlišné zatížení pohybového aparátu vyžadují systematický přístup k adaptaci na nový povrch. Mnohé studie potvrzují, že nedostatečně připravený přechod na umělý trávník zvyšuje riziko zejména svalových zranění, problémů se šlachami a namáhání kloubů. Pro fotbalové trenéry je proto klíčové pochopit specifika tohoto přechodu a implementovat strategie, které hráčům pomohou adaptovat se bezpečně a efektivně. Správně nastavená příprava může znamenat rozdíl mezi úspěšným jarem nebo sezónou poznamenanou zdravotními komplikacemi.

Čas načtení: 2024-06-17 17:30:00

Zavlažování trávníku: Krok ke zdravému a bujnému porostu

Správné zavlažování je podstatné pro zdravý a zelený trávník. Pojďme se společně podívat na několik tipů, které vám dopomohou předejít usychajícímu porostu a jeho nevzhlednému zabarvení.

Čas načtení: 2026-06-04 03:11:26

Jak identifikovat problémy s karburátorem u motocyklů Simson před poškozením motoru

Jak identifikovat problémy s karburátorem u motocyklů Simson před poškozením motoru redakce Čt, 06/04/2026 - 03:11 Provoz, Opravy a Údržba Klíčová slova: Gmoto.cz karburátor Simson Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Pokud chcete poznat, že s karburátorem u Simsona není něco v pořádku, a zastavit problém dřív, než poškodí motor, jste tady správně. Když potíže odhalíte včas, můžete ušetřit peníze, čas i nervy a váš Simson vydrží déle. A pokud se ukáže, že je potřeba nový karburátor Simson nebo jeho díly, správný výběr je základ, aby motorka běžela bez potíží. Jak funguje karburátor u motocyklů Simson a proč je důležitý pro motor Karburátor u dvoutaktního Simsona připravuje směs vzduchu a paliva, kterou motor potřebuje ke spalování. U dvoutaktu se při pohybu pístu nahoru v klikové skříni vytvoří podtlak. Ten nasaje vzduch přes karburátor (a u některých řešení také přes klapky/membrány, pokud je motor má). V karburátoru se k vzduchu přidá benzín přes trysky a vznikne hořlavá směs. Když píst jde dolů, v klikové skříni vzniká přetlak, sání se uzavře a cyklus pokračuje dál. Když směs není správná, motor nebude běžet klidně a dlouhodobě si tím může ublížit. Klíčové funkce karburátoru a jejich vliv na chod motoru Úkol karburátoru je držet správný poměr vzduchu a paliva v různých otáčkách. Pro běžné spalování se často uvádí takzvaný stechiometrický poměr kolem 14,7 dílu vzduchu na 1 díl benzínu. Karburátor toho dosahuje pomocí trysek a kanálků, které dávkují palivo podle množství vzduchu. Když je vše v pořádku, motor drží klidný volnoběh, plynule zrychluje, má dobrý výkon a rozumnou spotřebu. Jakmile je směs moc bohatá (hodně paliva) nebo moc chudá (málo paliva), projeví se to hned na chodu motoru a časem to může zkrátit jeho život. Proto se vyplatí karburátor pravidelně čistit a správně seřídit. Typické závady karburátoru u Simsonů a jejich dopad na motor Karburátor u Simsona je jednoduchý, ale má pár slabých míst, která se opakují. Když víte, co se kazí nejčastěji, snáz problém poznáte a opravíte dřív, než dojde na dražší škody. Dnešní benzín a běžné podmínky provozu navíc některé potíže zhoršují, takže je potřeba mu věnovat víc pozornosti. Ucpání nebo znečištění trysk Ucpané trysky jsou nejčastější problém. Otvory v tryskách jsou malé a časem se v nich usazují nečistoty, zbytky starého paliva a další nánosy, hlavně když je benzín starý nebo znečištěný. Paliva s ethanolem to často zhorší, protože ethanol váže vlhkost a po odpaření nechává usazeniny. Když je tryska přicpaná, teče méně paliva a směs je mimo správný poměr. To pak vede ke kolísání volnoběhu, horšímu zrychlení a nejistému výkonu. Pokud to trvá dlouho, motor může běžet moc chudě (hrozí přehřívání) nebo se naopak začne víc zanášet karbonem. Nefunkční plovák a jehlový ventil Plovák a jehlový ventil drží správnou hladinu paliva v plovákové komoře. Když nefungují, karburátor buď přetéká, nebo má paliva málo. Zaseknutý plovák v dolní poloze může znamenat, že palivo pořád přitéká, směs je moc bohatá, z výfuku jde černý kouř a benzín může téct ven z karburátoru. Když je plovák „potopený“ (nasákne palivem) nebo je jehlový ventil opotřebený, palivo naopak nepřitéká dost a motor může chcípat nebo nejít do otáček. Často to způsobí špinavé palivo, staré materiály (hlavně u starších plováků) nebo mechanické poškození. Problém dělá i opotřebené sedlo jehlového ventilu, které už netěsní a pak karburátor přepouští. Poruchy nastavení směsi vzduchu a paliva Špatné seřízení směsi patří mezi nejčastější příčiny potíží. Bohatá směs: Karburátor posílá do motoru moc paliva na dané množství vzduchu. Typicky se objeví černý kouř, vyšší spotřeba, neklidný volnoběh, „čtyřtaktování“ a zanesená svíčka. Příčinou mohou být moc velké trysky, špatně nastavený plovák, ucpaný vzduchový filtr nebo sytič, který zůstává zapnutý dlouho. Když je směs extrémně bohatá, motor se může úplně „utopit“ a nejede. Dlouhodobě bohatá směs zanáší píst a výfuk karbonem, snižuje výkon a zkracuje život motoru. Chudá směs: Směs má naopak málo paliva. Někdy se motor zpočátku tváří, že jde „hezky ostře“, ale je to rizikové. Chudá směs zvyšuje teplotu spalování, motor se přehřívá, může střílet do sání a v krajním případě hrozí přidření pístu nebo propálení pístu. Časté příčiny jsou přicpané palivové kanálky, moc malé trysky, falešný vzduch v sání (těsnění, příruba, vůle na hřídeli šoupátka/klapky podle typu) nebo slabý přívod paliva z nádrže. I malá netěsnost v sání může směs výrazně změnit. Vliv nekvalitního paliva a kontaminace Kvalita benzínu je u karburátoru hodně znát. Paliva s ethanolem jsou pro starší karburátorové systémy náročnější. Ethanol do sebe natahuje vlhkost, podporuje korozi a může časem poškozovat některé hadice a těsnění. Voda v palivu způsobí okamžité výpadky výkonu a časem i korozi uvnitř karburátoru. Když benzín dlouho stojí, vznikají lepkavé nánosy, které ucpou drobné průchody. U ethanolu může dojít i k takzvanému oddělení fází, kdy se voda a alkohol oddělí od benzínu a vznikne agresivní směs, která škodí kovovým částem. Špatné palivo také často obsahuje drobné částice, které zanášejí trysky. Výsledkem bývá postupný pokles výkonu a častější potřeba údržby - náhradní trysky, těsnění i hadice seženete na Gmoto.cz. Hlavní příznaky a varovné signály problémů s karburátorem před poškozením motoru Když včas poznáte varovné signály, můžete předejít vážným škodám. Potíže s karburátorem se obvykle projeví jasně. Tyto projevy vám napoví, že směs nebo přívod paliva není v pořádku, a je lepší zasáhnout hned. Nerovnoměrný chod motoru a obtížné startování Jestli motor běží nepravidelně, volnoběh kolísá nebo motorka špatně startuje, karburátor je jeden z hlavních podezřelých. Těžké starty často souvisí se špatnou směsí: buď je chudá, nebo bohatá. Chudá směs mívá nepravidelný volnoběh a někdy i moc vysoké otáčky. Bohatá směs zase může způsobit „čtyřtaktování“ nebo to, že se motor úplně zadusí. Bývá to ucpanými tryskami, špatnou hladinou v plovákové komoře nebo netěsností v sání. Ztráta výkonu a zvýšená spotřeba paliva Jak bohatá, tak chudá směs umí výkon srazit. U bohaté směsi motor nemá dost vzduchu pro dobré spalování, je „líný“, reaguje pomalu na plyn a bere víc benzínu. U chudé směsi může motor působit svižněji, ale při delší jízdě pod zátěží se přehřívá a začne ztrácet sílu. Někdy i zhasne a znovu chytne až po vychladnutí. Vyšší spotřeba je vždy důvod hledat chybu a karburátor je jedno z prvních míst, které má smysl zkontrolovat. Černý kouř z výfuku a zápach nespáleného paliva Černý kouř téměř vždy znamená bohatou směs. Část paliva se nestihne spálit a z výfuku jde kouř se sazemi. Často je cítit i silný zápach benzínu. Kromě zbytečné spotřeby a ztráty výkonu se rychle zanáší svíčka, motor pak ještě hůř zapaluje a může zlobit při startu. Pokud je směs hodně bohatá, motorka může přestat jet úplně. Přehřívání motoru jako rizikový signál Přehřívání je jeden z nejvážnějších signálů a často ukazuje na chudou směs. Když je paliva málo, spalování má vyšší teplotu a motor trpí. U Simsona (vzduchem chlazený dvoutakt) má správná směs vliv i na chlazení, protože palivo pomáhá teplotu snižovat. Pokud po delší jízdě cítíte pokles výkonu, motor je nezvykle horký a chová se „ostře a pak najednou vadne“, zkontrolujte karburátor a směs co nejdřív. Jinak hrozí přidření nebo poškození pístu. Jak rozlišit příčinu: karburátor vs. jiné závady motoru Simson Řada příznaků může vypadat podobně jako závada zapalování nebo problém s válcem. Přesto existují znaky, podle kterých se dá poznat, jestli je chyba v karburátoru, nebo jinde. Dobrá diagnostika šetří čas a vyhnete se zbytečné výměně dílů. Symptomy specifické pro nesprávnou směs (bohatá vs. chudá směs) Hodně napoví barva zapalovací svíčky. Bohatá směs: Svíčka bývá černá, se sazemi a karbonem. Motor může „čtyřtaktovat“, hlavně při částečném plynu, jako by byl pořád zapnutý sytič. Reakce na plyn bývá horší, z výfuku jde černý kouř a spotřeba je vyšší. Motor to většinou hned nezničí, ale výkon a životnost tím trpí. Chudá směs: Svíčka je světlá (bílá až opálená), někdy vypadá „přepáleně“. To je nebezpečné. Motor může jet dobře, ale přehřívá se. Může střílet do sání, po delší jízdě na plný plyn zhasne a naskočí až po vychladnutí. Volnoběh bývá nestabilní a často moc vysoký. Chudou směs je potřeba řešit hned, protože vede k přidření nebo propálení pístu. Sledujte i chování v různých polohách plynu. Pokud motor škube nebo špatně reaguje mezi 1/3 a 3/4 plynu, často je problém v nastavení jehly. Když se při rychlém rozjezdu prvních pár metrů „trápí“ a až pak se rozjede, může být volnoběžná tryska malá. Když naopak škube zhruba kolem 1/3 plynu, volnoběžná tryska může být velká. Rozpoznání problémů karburátoru oproti závadám zapalování či válce Některé projevy se překrývají, ale dá se to rozlišit podle detailů. Zapalování: Vadná svíčka, cívka, přerušovač nebo kondenzátor umí způsobit vynechávání i špatné starty. Rozdíl je často v tom, co svíčka dělá. Když motor zlobí a svíčka je suchá a čistá, ale není jiskra, bývá problém v zapalování. Když jiskra je, ale svíčka je mokrá od paliva, je to častěji karburátor (moc bohatá směs nebo přetékání). Nízká komprese: Opotřebené kroužky nebo válec vedou ke špatným startům a slabému výkonu. Motor se může při startování „točit lehčeji“ než dřív. Svíčka ale často nemá typické znaky špatné směsi (pokud se současně nepálí olej). Nejlepší je změřit kompresi. Někdy se objeví i modrý kouř, což ukazuje na spalování oleje kvůli opotřebení. Mechanické zvuky: Klepání, rachot nebo zvuky od ložisek a čepů jsou mechanická závada. Tyto zvuky nesouvisí s karburátorem a většinou se mění s otáčkami i na volnoběh. Díky těmto rozdílům můžete lépe určit, jestli má smysl jít po karburátoru, nebo se zaměřit na motor či elektriku. Ochrana motoru Simsonu: prevence a včasná identifikace problémů s karburátorem Předcházet problémům je levnější než opravovat. U Simsona to platí hlavně u karburátoru. Pravidelná údržba a zachycení malých potíží včas dokáže zabránit velkým škodám a motorka bude spolehlivější. Doporučené intervaly a způsoby čištění karburátoru Jak často čistit karburátor záleží na tom, jak moc jezdíte a jaké palivo používáte. U běžně provozovaných strojů se často doporučuje důkladné čištění zhruba jednou za 12 až 24 měsíců. Pokud Simsona odstavujete na sezónu nebo používáte benzín s ethanolem, může být potřeba údržba častěji. Když se objeví kolísání volnoběhu, špatné zrychlování nebo horší starty, má smysl karburátor zkontrolovat i mimo „plán“. Na ucpané trysky pomůže rozebrání karburátoru a vyčištění. Trysky se vyndají zvlášť a profouknou se stlačeným vzduchem. Dá se použít i jemný čisticí drátek, ale takový, který otvor nepoškodí (tvrdý kov může trysku zvětšit). Když je karburátor hodně špinavý, mechanici často používají ultrazvukovou čističku, která vyčistí i malé kanálky. Po čištění je důležité vše složit správně a vrátit trysky i díly na správné místo a do správné polohy. Jak kontrolovat hladinu paliva a správné nastavení karburátoru Hladina paliva v plovákové komoře má velký vliv na směs. Když je moc vysoká, směs bývá bohatší. Když je nízká, motor může běžet chudě a přehřívat se. Nastavení plováku se dělá podle hodnot výrobce, někdy s měrkou. U některých typů jde část nastavení udělat zvenku, jindy se musí dovnitř. Dál se seřizuje volnoběh a směs na volnoběh dvěma šrouby. Větší šroub nastavuje otáčky volnoběhu, menší šroub (vzdušník) upravuje bohatost volnoběžné směsi. Seřizování dělejte na zahřátém motoru. Postup bývá tento: lehce zvednout volnoběh, vzdušník zašroubovat na doraz a pak povolit zhruba o 1 až 1,5 otáčky (nebo podle manuálu). Pak najít polohu, kde motor běží nejlépe a má nejvyšší volnoběžné otáčky, a nakonec volnoběh vrátit na správnou hodnotu. Nezapomeňte i na jehlu karburátoru, která ovlivňuje směs mezi 1/3 až 3/4 plynu: posunutí pojistného kroužku níž směs obohatí, posunutí výš ji ochudí. Kontrola těsnosti a seřízení spojů Falešný vzduch v sání je častý a zrádný důvod chudé směsi. Pravidelně kontrolujte dosedací plochy karburátoru, těsnění na sání a všechny spoje hadic. I malá netěsnost pustí do motoru vzduch navíc a směs se rozhodí. Problém může být i ve vůli na hřídeli (podle typu karburátoru). Únik se dá najít tak, že na podezřelé místo opatrně nastříkáte čistič na karburátory (nebo použijete plyn, který se k tomu používá) a sledujete, jestli se změní otáčky. Má smysl kontrolovat také palivové hadice a palivový filtr, aby byl přívod paliva čistý a dostatečný. Kdy svěřit diagnostiku odborníkovi Základní věci jako čištění trysek, kontrolu plováku a jednoduché seřízení zvládne šikovný člověk s nářadím a manuálem. Pokud se ale problém opakuje, je potřeba přesné měření, speciální vybavení (třeba ultrazvuk nebo měření podtlaku) nebo větší oprava karburátoru, je lepší dát motorku mechanikovi. Neodborný zásah může poškodit díly a oprava pak vyjde dráž. Pokud si nejste jistí, nebo se závada pořád vrací, servis je bezpečnější volba. Praktické tipy: Jak prodloužit životnost karburátoru a motoru Simsonu Dlouhá životnost není jen o opravách. Hodně udělají i správné návyky a jednoduchá prevence. Když se o palivo a základní údržbu budete starat pravidelně, dvoutakt vám bude sloužit déle a spolehlivěji. Jak správně skladovat a vybírat palivo Palivo motor živí, ale také umí udělat velké potíže, hlavně když dlouho stojí. Dnes je to ještě citlivější kvůli ethanolu. Pomůže hlavně toto: Používejte stabilizátor paliva: Když Simsona odstavujete na delší dobu (například přes zimu), přidejte stabilizátor. Snižuje tvorbu usazenin, které ucpávají trysky. Vypusťte palivo před delším stáním: Při odstavení na více než pár týdnů je dobré vypustit nádrž i plovákovou komoru. Omezíte tím korozi a problémy s vodou v palivu. Tankujte z ověřených míst: Špinavé nebo zavodněné palivo je rychlá cesta k ucpaným tryskám a dalším potížím. Palivo bez ethanolu: Pokud máte možnost, benzín bez ethanolu bývá pro starší palivové soustavy šetrnější. Existují i speciální paliva pro malé motory. Doporučení pro běžnou údržbu Pravidelná údržba je základ. Hodně pomůže tento jednoduchý seznam: Pravidelně měňte palivový filtr: Filtr zachytí nečistoty, které by jinak skončily v tryskách. Když je nádrž starší nebo rezavá, měňte ho klidně častěji. Udržujte čistý vzduchový filtr: Zanesený filtr omezuje vzduch a směs se bohatí. Čistěte nebo měňte ho, aby motor správně „dýchal“. Kontrolujte hadice a těsnění: Prasklá palivová hadice nebo tvrdé těsnění může znamenat únik paliva nebo přisávání vzduchu navíc (chudá směs). Správný poměr oleje v benzínu: Dvoutakt potřebuje správné mazání. Používejte kvalitní 2T olej, často se jezdí poměr 1:50. Moderní oleje obvykle maží lépe než staré typy a pomáhají omezit karbon. Varovné případy, kdy neodkládat odborný servis Některé projevy je lepší neřešit „až někdy“. Pokud se objeví, dejte tomu přednost: Motor zhasíná na volnoběh nebo vůbec nenastartuje: To ukazuje na vážný problém s palivem nebo směsí a může to motoru uškodit. Únik paliva z karburátoru: Je to riziko požáru a obvykle jde o závadu plováku, jehlového ventilu nebo těsnění. Hustý černý kouř: Značí velkou bohatost směsi, zanášení motoru a vysokou spotřebu. Přehřívání motoru: Často chudá směs a vysoké riziko přidření nebo poškození pístu. Pokud si nejste jistí, nepokoušejte se o opravy, které jsou nad vaše možnosti. Zkušený servis, který Simsony zná, ušetří často čas i peníze. Nejčastější otázky k problémům karburátoru u motocyklů Simson Simson dělá radost, ale chce péči. Spousta majitelů řeší podobné dotazy kolem karburátoru. Tady jsou odpovědi na nejčastější z nich. Můžu opravit závady karburátoru sám nebo je lepší odborná pomoc? Základní úkony jako vyčištění trysek, kontrola plováku a jednoduché nastavení volnoběhu a směsi se dají zvládnout doma, pokud máte nářadí a servisní manuál. Pomoci mohou i zkušenosti z komunit a návody. Jakmile ale jde o přesné nastavení (třeba hladina plováku na desetiny milimetru), speciální vybavení (ultrazvuková čistička) nebo větší opravy a přestavby, je lepší servis. Když se do toho pustíte bez zkušeností, můžete díly poškodit a oprava pak vyjde dráž. Pokud si nejste jistí, obraťte se na mechanika, který má se Simsony praxi. Jak poznám, že je třeba karburátor okamžitě řešit? Hned to řešte, pokud jde o stav, který může rychle poškodit motor nebo ohrozit bezpečnost. Typicky jde o: Zhasínání motoru na volnoběh: Motor nedrží otáčky a pořád zhasíná. Úplné selhání startu: Motor točí, ale nechytá, nebo je start extrémně problematický. Únik paliva z karburátoru: Benzín mimo systém je nebezpečný (hrozí požár). Černý kouř z výfuku: Ukazuje na hodně bohatou směs a zanášení motoru. Přehřívání motoru: Často chudá směs a vysoké riziko přidření nebo poškození pístu. Tohle jsou vážné signály a je lepší jednat rychle, ideálně s pomocí člověka, který se v tom vyzná. Může mít vliv na závady karburátoru kvalita používaného paliva? Ano, má velký vliv. Špatné palivo většinou způsobí potíže postupně a po čase se to zhoršuje, hlavně po delším stání. Benzín s ethanolem je pro starší karburátory náročnější: bere do sebe vodu, podporuje korozi a může poškozovat některé materiály těsnění. Voda v palivu způsobí výpadky výkonu hned a časem poškodí karburátor korozí. Když benzín dlouho stojí, vznikají lepkavé usazeniny, které ucpávají malé kanálky. Poznáte to podle postupného zhoršování výkonu, koroze v palivové soustavě a potíží, které se krátce zlepší po natankování čerstvého paliva nebo použití přísady. Pomáhá stabilizátor, a před delším odstavením také vypuštění paliva ze systému. Přidat komentář Motocykly Simson jsou známé a oblíbené stroje, které mají i dnes spoustu fanoušků. Lidé na nich oceňují hlavně jednoduchou konstrukci a dobrou spolehlivost. I tak ale platí, že bez pravidelné péče se problémy dřív nebo později objeví. Jedna z nejdůležitějších částí, která přímo ovlivňuje výkon i život motoru, je karburátor. Text obsahuje reklamní sdělení.

Čas načtení: 2026-04-17 00:00:18

Na všechny ekonomické a politické otázky existují správné odpovědi

Vše je zde o tom mít správné informace a správné programy, jenom tak zde bude fungovat ekonomika a politika optimálně, podívejme se do přírody zde má vše, co je živé k dispozici správné informace a správné programy proto nemá příroda problémy s ekonomikou a politikou. Problémem lidské společnosti je nahrazení praxe za teorie a pohádky,… Číst dále »Na všechny ekonomické a politické otázky existují správné odpovědi

Čas načtení: 2024-02-06 13:31:27

Bezpečnost na silnici - Proč stojí za to dbát na stav pojistek ve vašem autě?

Bezpečnost na silnici - Proč stojí za to dbát na stav pojistek ve vašem autě? redakce Út, 02/06/2024 - 13:31 Vybavení a Doplňky Klíčová slova: pojistková skříň Fabia 1 pojistková skříň Octavia 2 bezpečnost na silnici pojistkové skříně Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Jak fungují pojistky ve vašem vozidle? Pojistky jsou elektrické součásti, které slouží k ochraně elektrických obvodů vašeho vozu před přetížením a přehřátím. Každá pojistka má určitou hodnotu proudu, který může nést. Pokud se v elektrickém okruhu objeví nadměrný proud, pojistka se přeruší a tím zabrání poškození zařízení nebo způsobení požáru. Důležitost správně fungujících pojistek Správně fungující pojistky jsou klíčové pro bezpečnost vašeho vozidla. Pokud by například došlo k přetížení některého z elektrických okruhů a pojistka by se nepřerušila, mohlo by to vést k závažnému poškození elektrických zařízení nebo dokonce k požáru. To by nejenom ohrozilo vaši bezpečnost na silnici, ale také by to mohlo způsobit vážné škody na vašem vozidle. Pojistková skříň Fabia 1 Pojistková skříň Fabia 1 obsahuje různé pojistky, které zabezpečují různé elektrické okruhy ve vašem vozidle. Je důležité pravidelně prověřovat stav těchto pojistek a zajistit, že jsou v dobrém stavu. Pokud zjistíte, že některá z pojistek je poškozená nebo přerušená, je nezbytné ji co nejdříve vyměnit. To zajistí, že elektrické zařízení ve vašem voze bude nadále fungovat správně a bezpečně. Pojistková skříň Octavia 2 Pojistková skříň Octavia 2 má podobnou funkci jako pojistková skříň Fabia 1, ale může obsahovat jiné typy pojistek a mít odlišnou konfiguraci. Je důležité, abyste byli seznámeni s tím, jaké pojistky jsou ve vašem vozidle použity a jaké mají hodnoty proudu. To vám umožní lépe sledovat stav pojistek a provádět potřebné údržbové práce. Bezpečnost na silnici je zásadním aspektem každého řidiče. Správně fungující pojistky ve vašem vozidle jsou nedílnou součástí této bezpečnosti. Pravidelná kontrola stavu pojistek, včetně pojistkové skříně Fabia 1 a pojistkové skříně Octavia 2, je důležitým krokem k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti vašeho vozu. Nezanedbejte tuto údržbu a mějte vždy na paměti, že bezpečnost na silnici je na prvním místě. Potřebujete další informace o tom, jak se starat o svůj vůz? Navštivte https://schema-pojistek.com/  Přidat komentář Každý řidič by měl mít na paměti, že bezpečnost na silnici je jednou z nejvyšších priorit. Jednou z klíčových součástí tohoto bezpečnostního opatření je správně fungující elektrický systém vašeho vozidla. A jedním z nejdůležitějších prvků tohoto systému jsou pojistky. V tomto článku se zaměříme na důležitost správného stavu pojistkové skříně ve vašem autě, s důrazem na pojistkovou skříň Fabia 1 a pojistkovou skříň Octavia 2.

Čas načtení:

Aranžování květen do nádoby pro začátečníci

[skoleni-kurzy.eu] Popis produktu Chcete se naučit, jak správně pracovat s aranžovací hmotou a jak připravit květiny na aranžmá? Nevíte, jak o takovou dekoraci pečovat? Jsem nadšená, že vám mohu představit náš workshop aranžování květin, který jsem speciálně uspořádala právě pro vás. Mým cílem je poskytnout vám jedinečný zážitek, který spojí kreativitu, relaxaci a nové dovednosti v jeden inspirativní den. Přijďte k nám, naučíme vás to a objasníme vše potřebné. Když aranžujeme květiny, snažíme se, aby výsledek vypadal pěkně a harmonicky. To znamená, že celé aranžmá by mělo působit jako jeden celek, mělo by mít pevnou strukturu, barvy by měly ladit a měly by v něm být použity květiny stejného druhu nebo různé květiny, které k sobě pasují. Rozložení materiálů v aranžmá by mělo být vyvážené. Jak budeme aranžmá vytvářet, záleží na našem vkusu, představivosti, finančních možnostech a požadavcích, které máme. Často kladené otázky a odpovědi 1. Co se naučím na kurzu aranžování květin? Na kurzu aranžování květin se naučíte celou řadu dovedností, které vás vybaví k tomu, abyste mohli správně a kreativně pracovat s květinami. Zde jsou některé z klíčových dovedností a znalostí, které z kurzu získáte: Příprava a ošetřování květin: Naučíte se, jak správně ošetřovat květiny, aby vydržely co nejdéle čerstvé. To zahrnuje metody řezání stonků, odstraňování listů, které by mohly být ve vodě, a správné uskladnění květin před použitím. Základy aranžování: Získáte znalosti o základních principech aranžování květin, včetně výběru správné nádoby, využití aranžovací hmoty pro udržení květin na místě a technikách pro dosažení vizuální rovnováhy a harmonie v aranžmá. Techniky aranžování: Seznámíte se s různými technikami aranžování, které můžete použít k vytváření rozmanitých stylů aranžmá, od tradičních přes volné a přirozené styly až po moderní a avantgardní vazby. Práce s různými materiály: Naučíte se kombinovat živé květiny s jinými rostlinnými materiály, jako jsou větve, list ...Flower Academy s.r.o.

Čas načtení: 2025-01-12 14:56:50

Cena nové střechy: Jaké faktory ovlivňují náklady a jak si správně naplánovat rozpočet

Cena nové střechy se může výrazně lišit v závislosti na mnoha faktorech, jako jsou typ a kvalita materiálů, náročnost konstrukce, ... Více... The post Cena nové střechy: Jaké faktory ovlivňují náklady a jak si správně naplánovat rozpočet appeared first on stavimbydlim.cz.

Čas načtení: 2025-03-27 11:03:00

Fénování a styling ničí vlasy? Mýtus! S moderní technologií docílíte krásných a zdravých vlasů i doma

Praha 27. března 2025 (PROTEXT) - Krásné, a hlavně zdravé vlasy jsou korunou krásy. Dosáhnout toho, aby vaše vlasy zářily, byly pevné, silné a zároveň pružné, a aby zvládly každé počasí i aktivitu, není tak těžké, jak by se na první pohled zdálo. Stačí dodržovat pár pravidel a mít ty správné produkty.Mnoho žen si myslí, že aby jejich vlasy získaly zpět svoji sílu, musí se ostříhat nakrátko, vzdát se barvení, stylingu a pro jistotu i koupání v bazénech, fénování nebo dokonce cvičení.Většině problémů s vlasy, jako je nadměrné vypadávání, lupy, krepatění či roztřepené konečky, které podle průzkumu společnosti Philips trápí více než 43 % žen, můžete předcházet sami a poradíte si s nimi i doma. Kvalita vlasů je samozřejmě ovlivněna genetikou, hormony i naším životním stylem. Dostatek spánku, vyvážená strava a psychická pohoda hrají klíčovou roli, ale stejně tak je důležité, jakými přípravky a nástroji vlasy upravujeme.Čistota je půl zdravíZdravé vlasy nejsou jen o kvalitních produktech, ale i o správné technice mytí a sušení. Důkladné vymytí šamponu a šetrné vysoušení mohou zásadně ovlivnit jejich kvalitu.Důležité je pravidelné mytí hlavy, kdy z pokožky i z vlasů odstraníte veškeré nečistoty a přebytečný maz. Snažte se vlasy důkladně oplachovat, nepřehánět to s množstvím šamponu a vždy si myjte vlasy 2x po sobě. Vynechte také drbání hlavy ručníkem a vsaďte raději na správné fénování.62 % žen si myslí, že fénování po každém mytí vlasy poškozuje a více jak pětina z nich nechává své vlasy uschnout volně. Není však čeho se obávat. V dnešní době jsou na trhu fény, které vlasy nepoškozují, ale naopak o ně pečují.Totéž platí i pro styling. Žehlení a kulmování už dávno nemusí znamenat zničené vlasy. Stačí se řídit jednoduchými postupy, nezapomínat, že teplota při žehlení vlasů by neměla přesahovat 185 stupňů a že bychom je měli před úpravou i po ní správně ošetřit. Naopak dobré je myslet na to, že během vysoušení a upravování účesu by neměla chybět dávka pečujících záporných iontů, které vlasy uhladí. Hledejte proto produkty s ionizátorem.Díky správné péči pak objevíte skutečnou krásu své hřívy, zamilujete se do ní a zazáříte jako nikdy předtím.Produktové tipy:Fén Philips 8000 s difuzérem – Ultra výkonný, šetrný a kompaktní Dosud nejrychlejší fén od Philips vysuší vlasy za 3 minuty, přitom je však neničí, ale naopak jim zajistí lesklý vzhled a pevnost. Technologie ThermoShield Advanced zachová až 100 % přirozené síly vlasů díky inteligentním senzorům a neustálému řízení teploty. Snížení krepatění a hloubkovou hydrataci vlasů zajistí 200+ milionů záporných a vodních iontů. Fén je šetrný nejen k vlasům, ale i k přírodě – spotřebuje o 50 % méně energie. Ušetří i místo – váží pouhých 395 g a díky kompaktní velikosti se ho nebudete chtít vzdát na cestách ani ve fitku.DMOC: 4999 KčStyling s technologií SenseIQ - Krása, pro kterou nemusíte trpětAť už vám víc sluší vlny nebo rovné hladké vlasy, nemusíte si je kvůli stylingu poškodit. Žehlička Philips 8000 a automatická kulma z řady Philips 9000 jsou vybaveny technologií SenseIQ, která neustále hlídá teplotu vlasů a chrání je před přehříváním, aby se zachoval jejich lesk a pružnost. Vytvoření účesu nikdy nebylo snadnější, a do vlasů se navíc při každém použití uvolní mocná dávka pečujících negativních iontů.DMOC: 3999 Kč pro žehličku Philips 8000, 5799 Kč pro automatickou kulmu Philips 9000.Více informací naleznete na stránkách www.philips.czZdroj: Philips ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz. 

Čas načtení: 2025-08-27 09:03:00

Pouze 14 % Čechů má povědomí o nařízení o digitálních službách (DSA) Evropské unie. Je to nejnižší podíl z devíti sledovaných evropských zemí

Praha 27. srpna 2025 (PROTEXT) - Nařízení o digitálních službách (Digital Services Act — DSA), které v celé Evropské unii zavádí jednotná pravidla pro poskytovatele digitálních zprostředkovatelských služeb, vstoupilo v platnost 17. února 2024, tedy před více než rokem a půl. Nakolik jsou občané nejen v Česku, ale i v dalších osmi evropských zemích (Slovensku, Estonsku, Finsku, Francii, Německu, Maďarsku, Polsku a Slovinsku) o tomto nařízení informováni, zjišťovala Středoevropská observatoř digitálních médií (CEDMO) ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos. Výstupy z mezinárodního komparativního šetření publikovala na webu cedmohub.eu.Mezinárodní srovnání ukazuje, že nízké povědomí o DSA není českou výjimkou. Ani v dalších osmi evropských zemích totiž není deklarovaná informovanost o existenci tohoto nařízení vysoká a v průměru se pohybuje pouze na úrovni pětiny obyvatel. Podle CEDMO tak zůstává nařízení DSA pro většinu Evropanů neznámé. „Nízká znalost nařízení může souviset především s komplexností tématu, které se v každodenním životě běžných lidí neprojevuje vždy zřetelně, a také s komunikací, která byla zaměřena na odbornou veřejnost a technologické firmy spíše než na širokou veřejnost,“ vysvětluje politolog a analytik společnosti Ipsos Michal Kormaňák.Povědomí o nařízení o digitálních službách (DSA)Nejvyšší povědomí uvádějí respondenti v Maďarsku (28 %), Finsku (24 %) a Německu (23 %). „Výrazně vyšší povědomí než v jiných zemích mají o DSA Maďaři, což je pravděpodobně důsledkem veřejné debaty vyvolané kontroverzními kroky maďarské vlády při implementaci tohoto nařízení, které vyvolaly kritiku ze strany orgánů Evropské unie i nezávislých organizací,“ komentuje zjištění sociolog a datový analytik hubu CEDMO Ivan Ruta Cuker.Z hlediska sociodemografických charakteristik zaznamenali informace o DSA častěji muži (25 %) než ženy (16 %), mladí lidé do 34 let (25 %), lidé z větších měst (23 %), lidé s vysokoškolským vzděláním (25 %) a také častí uživatelé sociálních sítí (používají denně 20 %, používají alespoň jednou týdně 23 %).Vnímaný dostatek informací k DSAVětšina dotázaných Evropanů se rovněž shoduje na tom, že v současné době nemá o nařízení DSA dostatek informací. V průměru jich pouze necelá pětina (17 %) potvrzuje dostatečnou informovanost. V České republice se jedná ještě o něco menší podíl, a to necelých 13 % respondentů. „Z výsledků dále vyplývá, že vysokoškolsky vzdělaní respondenti a respondentky častěji uvádějí, že nemají o nařízení DSA dostatek informací. To může souviset s tím, že si více uvědomují komplexnost tématu, limity vlastních znalostí a mají větší tendenci reflektovat, že mu zcela nerozumějí nebo nemají k dispozici všechny potřebné informace,“ doplňuje Michal Kormaňák.Znalost DSA koordinátora v dané zemiV průměru za všechny uvedené země dokázala necelá polovina dotázaných (47 %) správně přiřadit regulační úřad, který má v každé z dotazovaných zemí na starosti dodržování nařízení DSA. Nejvíce lidí — více než dvě třetiny respondentů (68 %) — odpovědělo na tuto otázku správně ve Slovinsku. Nadpoloviční většina respondentů odpověděla správně ve Finsku (59 %), Maďarsku (55 %), Francii (54 %) a Estonsku (51 %).Naopak nejnižší podíl správných odpovědí byl zaznamenán na Slovensku, kde správně odpověděla pouze přibližně čtvrtina respondentů (27 %). Na opačném konci žebříčku se s nejnižším podílem správných odpovědí kromě Slovenska umístilo také Německo (28 %) a Česko (32 %), kde necelá třetina respondentů správně odpověděla, že koordinátorem DSA je Český telekomunikační úřad. Mírně nižší podíl dotázaných se domníval, že koordinátorem DSA je Nejvyšší kontrolní úřad (31 %), čtvrtina (26 %) za něj označila Ministerstvo vnitra a 7 % Energetický regulační úřad a 5 % Ministerstvo kultury.Vnímání nelegálního obsahu na internetuŠetření se zabývalo i otázkou vnímání míry škodlivosti nelegálního obsahu na internetu. Ze všech v dotazníku uvedených online hrozeb byla ve sledovaných zemích vůbec nejvíce negativně vnímána dětská pornografie a navazování kontaktu s dětmi za sexuálním účelem, které převážná většina respondentů (80 – 88 %) vnímá jako rozhodně škodlivé. Obecně přisuzovali všem sledovaným hrozbám vyšší závažnost ženy a starší lidé než celková populace.Oproti tomu za nejméně škodlivé považují respondenti ve všech sledovaných zemích porušování autorských práv (41 %) a prodej zakázaných nebo padělaných výrobků (48 %). Jako nejméně škodlivé vnímají tyto nelegální aktivity respondenti z Finska a Česka, kde porušování autorských práv považuje za závažné pouze necelá třetina lidí (31 %) a prodej zakázaných nebo padělaných výrobků 43 %.„V postoji k autorským právům může v Česku přetrvávat určitá kulturní tolerance k digitálnímu pirátství, která se formovala v 90. letech a na počátku milénia,“ uvádí Ivan Ruta Cuker a pokračuje: „Podobně tomu může být i v případě prodeje padělaných výrobků. Ačkoli se jedná o nelegální činnost, mnoho lidí ji nevnímá jako vysoce škodlivou, protože obětí je zdánlivě jen velká značka, a ne konkrétní jednotlivec.“ Co je CEDMO Tracking V4+5?Mezinárodní výzkum názorů veřejnosti v devíti evropských zemích realizovaný v pěti vlnáchCEDMO Tracking V4+5 je mezinárodní výzkumný projekt, vedený Univerzitou Karlovou, zaměřený na sledování postojů evropské veřejnosti k proměnám normativního prostředí digitálních médií a aktuálním společenským tématům, jako jsou generativní umělá inteligence, informační poruchy, kvalita života či hodnocení demokracie. Zaměřuje se také na mapování vývoje těchto trendů. Výzkum je realizován v pěti vlnách s dvouměsíční periodicitou v devíti zemích Evropské unie: Česku, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Slovinsku, Estonsku, Finsku, Německu a Francii. První vlna se uskutečnila od 16. června do 11. července 2025 a zapojilo se do ní 25 024 respondentů.Šetření je financováno z Národního plánu obnovy — projektu s názvem MPO 60273/24/21300/21000 CEDMO 2.0 NPO   

Čas načtení: 2025-09-22 21:33:07

Odolná garáž, která zároveň dobře vypadá? Rozhodující jsou správné materiály

Garáž musí v první řadě sloužit. Vydržet každodenní provoz, být nenáročná na údržbu, odolávat vlhkosti a opotřebení. Přesto i takový ... Více... The post Odolná garáž, která zároveň dobře vypadá? Rozhodující jsou správné materiály appeared first on stavimbydlim.cz.

Čas načtení: 2020-03-01 15:57:59

Jaké potraviny pomohou proti únavě?

Únava bývá samozřejmě běžnou součástí života. Je to v pořádku, pokud uběhnete maraton, nebo se dlouho učíte, či jinak výrazně namáháte. V pořádku však není, jestliže se dennodenně budíte absolutně vyčerpaní. Pokud  jste jinak zdraví a netrpíte právě těžkými chorobami, které mohou být důsledkem vážných stavů vyčerpání, pak je docela možnou příčinou špatná volba stravy. Pokud se totiž sytíme něčím, čemu byla zdlouhavými technologickými postupy odebrána všechna harmonizující síla, živiny a enzymy, jak z toho má pak tělo profitovat? Jak nasytiti mozek, který je rovněž závislý na zdrojích kvalitní energie? Řada potravin má schopnost léčivé síly. Například ryby v sobě obsahují protizánětlivé omega-3 a omega-6 nenasycené mastné kyseliny, které přispívají ke správné funkci imunitního systému, zdravé pokožce, pevným lesklým vlasům a k rychlému úsudku. Nahlédněte do knížky v nakladatelství GRADA zde Pokud si ke svačině přibalíte hrst vlašských ořechů, myšlenky se ucelí a zkoncentrují. Mořské řasy na oplátku propůjčí pružnost, jáhly prohřejí a uklidní rozbouřený žaludek. Je rozdíl, sníte-li k snídani misku ovesné kaše s tvarohem a jablkem, nebo bílé pečivo s máslem a paštikou bez kousku čerstvé zeleniny. Pokud se stravujete správně, probouzíte se ráno s minimálním pocitem hladu a jste ještě 30 – 60 minut schopni fungovat na lačno. Největší hlad se dostavuje v poledne a k večeři pak opět zasedáte s příjemným, lehkým kručením v břiše. Zloději energie K nevhodně sestavenému jídelníčku lze navíc přičíst i uspěchaný životní styl, stres, pocity vyhoření, nedostatek spánku, mělké dýchání, absenci pohybu, léky, alkohol, cigarety. Ve stravě největšími zloději energie jsou potraviny, které mají vysoký glykemický index, přemíra kyselinotvorných potravin, deficit železa, malé nebo naopak velké množství vlákniny, nedostatečný pitný režim a další faktory. Co tedy správně jíst? Co to ale znamená? Jaké potraviny tedy volit? Kvalitní sacharidové potraviny s nízkým glykemickým indexem jsou například hrách, žitný chléb, ovesné vločky, ječné kroupy. Výborným zdrojem vlákniny jsou opět ovesné vločky, luštěniny, nakládané zelí. Právě nakládané zelí obsahuje užitečné probiotické bakterie vyživující střevní mikroflóru a je výborným zdrojem vitamínu C a vitamínu K2, který pomáhá kostem a zubům. Potraviny s nízkým glykemickým indexem jsou skutečně nejlepší volbou. Je to např. pohanka, jáhly, ovesné vločky, ječné kroupy, quinoa, amarant, batáty, luštěniny (červená čočka, cizrna, mungo…), brambory vařené ve slupce, čerstvé ovoce, xylitol, melasa apod. Určitě se vyhýbejte bílé pšeničné mouce, rafinovanému cukru, instantním výrobkům, cukrem slazeným limonádám. Co všechno dokážou s naší energií správně volené potraviny, jaké volit a k tomu různé recepty naleznete přímo v publikaci Zuzany Švédové Zdravou stravou proti únavě. MB

Čas načtení: 2008-10-02 19:35:00

Jak správně sedět u počítače

Jak správně sedět u počítače? Ať už ho potřebujete ke své práci či ho považujete za své hobby, vždy myslete na to, že správné sezení je jedním z důležitých faktorů ovlivňující vaše zdraví. Dbejte na to. Zvláště pokud před monitorem trávíte hodně času. Seďte správně Jak tedy správně zreorganizovat ...

Čas načtení: 2024-02-08 17:00:00

6 nejlepších sportů pro začátečníky

Začít pravidelně sportovat je jistě chvályhodné rozhodnutí. Pokud ale vaše tělo zatím není zvyklé na náročnější pohybovou nebo vám zdravotní důvody nedovolují vrhnout se rovnou po hlavě do posilování či vytrvalostního běhu, je rozhodně lepší začít pozvolna. Přečtěte si, které druhy sportů jsou ideální i pro úplného začátečníka, pomohou vám zlepšit kondici a zároveň nezhuntovat tělo hned po první lekci. 1) Chůze Chcete si vybudovat sportovní návyk a začít se pravidelně hýbat? Zkuste to pro začátek z chůzí. Jedná se tělu přirozený pohyb, který bohužel většině z nás ale při současném způsobu života kriticky chybí. To, že se denně doporučuje ujít alespoň 10 000 kroků, jste již jistě slyšeli z mnoha stran ve svém okolí. Nemusíte si ale nutně pořizovat chytré hodinky nebo krokoměr k tomu, abyste si změřili, zda máte nachozeno, či ne. Ačkoli tihle pomocníci rozhodně mohou fungovat jako skvělý motivátor. Možná ale bohatě stačí, když si pravidelně několikrát v týdnu vyčleníte minimálně 30 minut, které strávíte chůzí ve vlastním tempu a v terénu, který vám bude vyhovovat. Protáhnete tělo, okysličíte hlavu, rozproudíte lymfu a celkově posílíte kardiovaskulární systém. Nordic walking – dejte si do těla s trekovými holemi v ruce Chůze vám vyhovuje, ale ta obyčejná už moc nudí? Vezměte do každé ruky hůlku a přejděte z klasické na tu severskou, tedy „nordic walkig“. Severská chůze s hůlkami je velmi efektivní, posiluje svalstvo celého těla a na rozdíl od klasické chůze zapojujete i horní část těla (oblast rukou, ramen, mezilopatkové svaly). Díky tomu, že hůlky tlumí otřesy a převezmou tak část zátěže, šetříte si klouby. Nordic walking je sport obzvlášť vhodný právě pro začátečníky a seniory. Technika chůze se dá vcelku rychle naučit. Je dobré dát si prvních pár lekcí pod dohledem odborníka a pak už můžete bez obav vyrážet sami. Pokud pojmete chůzi jako sport, stačí se jen vybavit dobrými, padnoucími sportovními botami a pohodlným oblečením.  U severské chůze jsou pak jedinou investicí navíc trekingové hůlky. Jinak nepotřebujete nic dalšího. Jedná se tedy o účinný a levný druh sportu, který lze provozovat téměř za jakéhokoli počasí a navíc má tu výhodu, že jste venku, v přírodě, na čerstvém vzduchu. A když přece jen bude venku skutečně takové nevlídno a zima, že by ani psa nevyhnal, můžete si dát svou lekci někde ve fitku na běžeckém páse. A co spálené kalorie? Samozřejmě že nějaké budou. Nejen že si chůzí vyčistíte hlavu, ale: Při svižné hodinové chůzi  (nad 5 km/h) můžete spálit víc než 300 kalorií, při pomalejším tempu (pod 3 km/h)  přes 200 kalorií.   2) Jízda na kole Zaberte pořádně do pedálů a uvidíte, jak rychle nastartujete ztracenou kondici. Na rozdíl od chůze potřebujete k jízdě na kole hlavně umět jezdit na kole a pak také nějakým tím kvalitním bicyklem, stavěným na vaši výšku a váhu, disponovat. Jízda na kole je velmi oblíbeným a také perfektním vytrvalostním sportem pro všechny začínající sportovce. Velkou výhodou je, že nezatěžuje klouby, zato výborně rozproudí krev, posiluje srdce a kardiovaskulární systém a vůbec celkovou tělesnou kondici. Je vhodná i pro ty, kteří trpí nadváhou a chůzí či během by si tedy víc ublížili, než pomohli. Je jen na vás, zda si oblíbíte kolo silniční, trekingové nebo horské kolo. Jen to zkuste s tím obyčejným, bez elektrického pohonu. Elektrokola jsou sice skvělým vynálezem posledních let, ale na takovém kole vás to může svádět k tomu, že se jen povezete a moc toho vlastní silou nenašlapete. Určitou nevýhodou může být možnost provozovat cyklistiku venku jen jara do podzimu. V zimě a plískanicích však klidně můžete využít nějaký trenažer v suchu a teple fitness centra. A kolik spálíte jízdou na kole kalorií? Záleží, jak rychle a v jak náročném terénu pojedete. U pomalé jízdy na kole pod 16 km/h s minimální zátěží to bude něco kolem 300 kalorií za hodinu jízdy. Koloběžka pro zpevněný zadek A pokud vás tak úplně nebaví kolo, můžete vyzkoušet jako alternativa jízdu na koloběžce. Jízda na koloběžce vám dám v mnoha ohledech zabrat víc než samotné kolo. Podle toho, jaký typ koloběžky si pořídíte (velikost rámu, kol, do jakého terénu se vydáte apod.), se při jízdě více či méně „nadřete“. V každém případě ale na koloběžce kromě vytrvalosti bezvadně posílíte nohy a svalstvo hýždí. Jen je potřeba odrazovou nohu pravidelně střídat, abyste obě nohy posilovali rovnoměrně.   3) Plavání a paddling – fit díky vodě Plavání se zdá být tím nejlepším sportem pro začátečníky zejména v případě, že ze zdravotních důvodů nechcete nebo nesmíte příliš zatěžovat své klouby. Voda nadlehčuje a zároveň klade odpor. Při plavání tedy automaticky procvičíte různé svalové partie a současně uvolníte klouby. Plavání navíc může být zábavné, zejména pokud ho v létě spojíte s plaváním na venkovním koupališti nebo přehradě, opalováním či jinými prázdninovými aktivitami. Napadá mě třeba v posledních letech velmi oblíbený paddleboard (neboli SUP – tj. jízda ve stoji na prkně podobném surfu, kdy se odrážíte pádlem a perfektně posíláte svaly centra těla). Pozor na správnou techniku i dýchání Aby ale plavání skutečně pomáhalo a neubližovalo, vždy je potřeba plavat správně, dodržovat dobrou techniku. Jak techniku plavání, tak dýchání. Žádná prsa ala „paní radová“ s hlavou nad vodou, což by jen víc zatížilo vaši krční páteř. Pokud se vám nedaří  prsa či kraul plavat tak, abyste vydechovali do vody s hlavou ponořenou, zkuste to pro začátek s plaváním na znak, u kterého jste položeni na hladině, takže se teoreticky nedá nic pokazit. Jen snad pokud byste chtěli trénovat v přeplněném bazénu, může to být problém, protože nevidíte za sebe. Plavání pod vodou se dá určitě naučit, třeba tak, že nejprve začnete s pomalým splýváním. Pokud si nejste jisti, zda plavete správně, určitě není na škodu zaplatit si pár lekcí s trenérem, který vás vše naučí. Kolik při plavání spálíte kalorií? Při intenzivním hodinovém plavání to může být klidně víc než 700 kalorií? To už jde, u toho by se dalo i zhubnout nějaké to kilo, co říkáte?   4) Jogging – rozběhněte se pozvolna z chůze Jogging je nekomplikovaný druh sportu vhodný i pro začátečníky, kteří chtějí kontinuálně pracovat na zlepšení své kondice. S běháním je to podobné jako s chůzí. Ven můžete vyběhnout takřka kdykoli a kdekoli. Jediné, co k tomu bezpodmínečně potřebujete, jsou skutečně kvalitní běžecké boty. Na zbytku oblečení až tak nezáleží, stačí, když bude sportovní a pohodlné, ale na botách rozhodně nešetřete. Jogging je vlastně takové pomalé, pozvolné běhání. Skvěle s ním posílíte celý kardiovaskulární systém a při pravidelném tréninku se díky tomuto vytrvalostnímu sportu můžete postupně klidně připravit i na půlmaraton. A samozřejmě v kombinaci se správným stravováním i zhubnete. Začněte pomalu v tempu, které vám vyhovuje Jako začátečník se do běhání opřete pomalu a pozvolna. Začnete joggingem na kratší vzdálenost a střídejte jednu minuta běhu a dvě minuty chůze. Postupně poměr měňte ve prospěch běhu, úseky zdolané chůzí zkracujte, zato úseky uběhnuté prodlužujte. Začátky rozhodně nepřepalte. V začátcích vám bohatě bude stačit 30 minut joggingu v pomalejším tempu, aby si tělo postupně zvyklo na zátěž. Najdete si to správné tempo. Rychlost, při které budete stěží lapat po dechu, nebude ta pravá. Doporučuje se takové tempo, při kterém zvládnete říct plynule pár vět za sebou bez přerušování. Pokud byste nestíhali běhat a mluvit, raději ze začátku trénujte rychlou chůzi.   5) Jóga – uvolnění těla i mysli Při józe, která se praktikuje v západním světě, stojí v popředí zájmu zejména fyzická stránka těla, tělesná cvičení zvané ásany. Jedná se o efektivní trénink celého těla, díky kterému posílíte svaly, šlachy i klouby celého těla a zároveň se naučíte uvolnit svou mysl. Cvičení jógy zkrátka podporuje duševní pohodu, vede k většímu vnitřnímu klidu a tím pádem zlepšuje kvalitu života. Existuje mnoho druhů jógy, které se liší formou i intenzitou prováděných cviků. V našich končinách patří k oblíbeným a praktikovaným stylů tzv. hatha jóga, která výborně kombinuje posilovací a protahovací cviky s hlubokým dýcháním. Její stěžejní pozice, jako pozice stromu, kobra, střecha nebo pozice bojovníků, se po pár opakování snadno naučíte. Pro začátečníka je vždy lepší absolvovat pár lekcí s profesionálním cvičitelem jógy, které také dohlédne na to, abyste jednotlivé pozice praktikovali správně a vyvarovali se tak špatnému držení těla. Jóga je vhodná pro každého, kdo upřednostňuje pomalé, zato intenzivní cvičení, které má komplexní příznivý vliv na tělesnou i duševní kondici.   6) Pilates – pro sílu těla i ducha Koho nelákají aerobní aktivity jako chůze, jogging ani cyklistika, a jóga se mu naopak bude zdát „málo účinná“, může vyzkoušet pilates. Některé jeho cviky nezapírají, že se inspirovaly právě jógou. Boom ve cvičení pilates u nás byl sice už asi před 15 až 20 lety, poté jej upozadily nové, modernější formy. Přesto tento typ cvičení patří mezi jednoznačně účinné formy sportu, které zvládne i začátečník, aniž by si ublížil. Jednotlivá cvičení jsou pomalá, zaměřená na sílu a výdrž. Při pilates procvičíte a protáhnete svaly celého těla, zlepšíte si držení těla a zbavíte se tukových polštářů. Hodně cviků je zaměřeno na posílení středu těla (tzv. core cviky), takže garantujeme, že se při cvičení pilates se sice zapotíte, ale při pravidelném tréninku si vybudujete postavičku jako lusk.   Tabulka spálených kalorií u jednotlivých sportů Poznámka: Informace o spotřebě kalorií jsme čerpali z dostupných informací americké Mayo Clinik. Odborníci z tohoto institutu sestavili srovnávací tabulku efektivity nejoblíbenějších sportů, ve které najdeme i našich 6 sportovních aktivit pro začátečníky. Průměr je počítán pro ženu o průměrné váze 72,5 kg a muže s průměrnou váhou 91 kg za hodinu sportu v rekreačním módu. Tady pak máte celou jejich tabulku i s ostatními druhy nejoblíbenějších sportů: Aktivita Výdej kalorií za hodinu / žena Výdej kalorií za hodinu / muž 1. Běh rychlostí 13 km/h 861 1074 1. Skákání přes švihadlo 861 1074 3. Fotbal 752 937 3. Taekwondo 752 937 5. Intenzivní plavání 715 892 6. Běhání po schodech 657 819 7. Běh rychlostí 8 km/h 606 755 8. Tenis, dvouhra 584 728 8. Horolezectví, lezení na stěně 584 728 8. Ragby 584 728 8. Basketbal 584 728 12. Bruslení 548 683 13. Intenzivní aerobik 533 664 14. Squash 511 637 14. Lední bruslení 511 637 16. Horská turistika 511 637 17. Pomalá jízda na běžkách (4 km/h) 496 619 18. Vodní lyžování 438 546 18. Veslování na trenažéru (střední intenzita) 438 546 18. Turistika ve středně náročném terénu 438 546 21. Plavání (střední intenzita) 423 528 22. Vodní aerobik 402 501 23. Baseball/softball 365 455 23. Kajak 365 455 23. Odporový trénink/posilování 365 455 23. Běh na trenažéru 365 455 23. Aerobik nízké intenzity 365 455 28. Rychlejší chůze (5,5 km/h) 314 391 28. Sjezdové lyžování/snowboarding 314 391 28. Golf (s nošením bagů) 314 391 31. Powerjóga 292 364 31. Volejbal 292 364 31. Pomalá jízda na kole s minimální zátěží (pod 16 km/h) 292 364 34. Kanoe 256 319 35. Tai-či 219 273 35. Společenský tanec 219 273 35. Bowling 219 273 38. Pomalá chůze (pod 3,2 km/h) 204 255 39. Hatha jóga 183 228 Použité zdroje: https://www.vigo.de/rubriken/bewegung-und-sport/fitness-und-motivation/lesen/sportarten-fuer-anfaenger.html

Čas načtení: 2021-03-15 14:27:27

Vězení místo vděčnosti

Proti záměrům Evropské unie se Česká republika zpožďuje v rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Každý, kdo přispěje k zrychlení vývoje, zasluhuje vděčnost státu. Budování fotovoltaických elektráren zabrzdila náhlá změna ekonomických pravidel koncem roku 2010, jež existenčně ohrozila mnoho investorů. Byl to neomluvitelný podraz ze strany státu, jenž nejdříve rozmařilým nastavením podmínek vylákal investory k budování obnovitelných zdrojů, a pak je bez varování vehnal do situace ohrožení krachem. Významným investorem v oboru fotovoltaických elektráren je podnikatelský rodinný klan Zemků, který je mimo jiné vlastníkem největší průmyslové střešní elektrárny v zemi. Také zdar jejich podnikání stát hrubě ohrozil změnou podmínek na sklonku roku 2010. Přesto se jim podařilo dokončit výstavbu dvou pozemních a jedné střešní elektrárny a v posledních hodinách 31. prosince 2010 získat licence Energetického regulačního úřadu ještě za platnosti původních výhodných podmínek. Významnou měrou přispěli k plnění zadání vytyčeného České republice Evropskou unií. Vděčnosti se nedočkali. Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Pro údajné podvody v řízení o získání licencí je správní soudy o ně připravily a všichni, kdo se podíleli na licenčním řízení na straně investorů a dodavatelů stavby pozemních elektráren, se stali počátkem roku 2011 předmětem zájmu orgánů činných v trestním řízení. Soudní řízení s nimi začalo v roce 2014 a skončilo rozhodnutím odvolacího soudu o tři roky později. Žalobce Radek Mezlík rozhlašoval lež, že v době, kdy Zemkové junioři jako jednatelé investujících společností převzali protokolárně od subdodavatelů do vlastnictví svých firem téměř dokončené zařízení elektráren, ty nebyly ani zčásti dokončeny. Protože viděl do hlav obžalovaných lépe než oni, vymyslel si, že protokoly pořídili za účelem oklamání Energetického regulačního úřadu v licenčním řízení, ač ve skutečnosti měly sloužit jako doklad o vlastnictví elektráren žadateli. Vyvolal dojem závažného zločinného jednání, čímž nahrál na smeč soudci Aleši Novotnému, vyznačujícímu se sklonem k ukládání vysokých trestů. Jeho senát nepravomocně zprostil jednoho z obžalovaných, jenž se pak právní moci nedožil, a úřednici Energetického regulačního úřadu, která vydala licence, neuložil trest při uznání viny. Ostatní putovali do vězení. Nezodpovědní úředníci Nejvyšší tresty dostali Zemkové junioři jako jednatelé investujících společností (nepřihlížím k Aleně Vitáskové a Michaele Schneidrové, které zlomyslný žalobce přihodil k obžalovaným, ač s věcí neměly nic společného). Dnes již mají za sebou více než jednu třetinu trestu, takže získali právo požádat o podmíněné propuštění. Soud jejich žádostem bez problémů vyhověl, protože naplnili všechny zákonné předpoklady. Jenže státní zástupci se vzepřeli a nepřiměřeně tvrdě potrestaní nyní čekají na rozhodnutí stížnostního soudu, který nespěchá. Nakonec došlo i na hlavu klanu, generálního ředitele holdingu Zdeňka Zemka, jednatele společnosti, která nechala vybudovat největší střešní fotovoltaickou elektrárnu v ČR. Pomsta v podobě trestního oznámení jej stihla až v roce 2017 a spolu s ním další tři pracovníky, činné v přípravě licenčního řízení. Trestní oznámení přerostlo v obžalobu z 30.května 2018. Na podání trestního oznámení se podílel jeden z úředníků Energetického regulačního úřadu, kteří v roce 2010 provedli revizi této elektrárny svérázným způsobem a v podstatě umožnili vydání licence. Tři spoluobžalovaní již byli pravomocně odsouzeni. Věc Zdeňka Zemka st. soud vyčlenil do samostatného řízení s ohledem na jeho vážný zdravotní stav. Základem, na němž stojí obvinění a obžaloba, jsou výsledky obhlídky střešní elektrárny, provedené komisí pracovníků Energetického regulačního úřadu. Energetický regulační úřad vyslal dvakrát na obhlídku všech tří elektráren tříčlennou komisi úředníků. Když přijeli na místo poprvé, obhlídka pozemních elektráren jim zabrala tolik času, že na střechu by se museli vydat za tmy. A výstup po žebřích by byl kvůli náledí nebezpečný. Byla sice k dispozici vysokozdvižná plošina, ale její obsluha byla již dávno doma. Nedělali si s tím starosti a odjeli.   Když se na místo vrátili v rozhodující den 31. prosince 2010, vedli si stejně neodpovědně. Nešli se za denního světla podívat na střechu s pomocí vysokozdvižné plošiny, ale nechali to opět na konec a pro zatmění odjeli, aniž by stav střešní elektrárny prověřili. Byl-li skutečně tak neuspokojivý, jak se tvrdí v obžalobě, při odpovědném výkonu povinností měli vydání licence znemožnit a tím zabránit vzniku škody řádově v desítkách milionů Kč. Jenže orgány činné v trestním řízení pochybení úředníků neviděly, protože jejich cílem byl Zdeněk Zemek st. a jako kompars lidé, kteří se podíleli na přípravě licenčního řízení. Úředníky Fiřtova vedení úřadu neměly orgány činné v trestním řízení v zadání. Žalobce obvinil Zdeňka Zemka st. stejně jako jeho syny, že jako jednatel investující obchodní společnosti protokolárně převzal do vlastnictví firmy zařízení elektrárny, ač nebyla dokončená. Měl při tom nepřihlédnout ke skutečnosti, že výchozí revizní zpráva neodpovídala skutečnosti. Podobně jako jeho synové měl to podle žalobce učinit s úmyslem oklamat Energetický regulační úřad za účelem neoprávněného získání licence, nikoli za účelem povinného prokázání vlastnictví, jak obžalovaní tvrdí. Dále měl oslovit Energetický regulační úřad dvěma písemnými úkony, jimiž usiloval o neoprávněné vydání licence pro údajně nedokončenou elektrárnu. Ponechám nyní stranou otázku, zda stav střešní elektrárny byl skutečně neutěšený a nebudu přemýšlet nad tím, jak jej orgány zjistily, když se nemohly opřít o správně provedenou obhlídku zařízení. Nebudu také přemýšlet nad tím, zda zpráva zesnulého revizního technika byla skutečně podvodná a zda měla elektrárna i ostatní vady, zaznamenané obžalobou. Investor ani Energetický regulační úřad nebyli tehdy oprávněni přezkoumávat správnost revizní zprávy. Je trestně odpovědný vrcholový manažer? Zajímá mě ale obecná otázka, zda je správné, že vrcholový manažer realizace investičního záměru má být automaticky trestně odpovědný za nepravosti, k nimž během ní došlo. Každý pachatel má být dle mého názoru trestně odpovědný jen za to, čeho se sám osobně dopustil. Kromě uplatnění zásady „in dubio CONTRA reo“ při vyhodnocení cíle protokolárního převzetí nedokončené elektrárny do majetku firmy žalobce napadá obžalovaného Zdeňka Zemka za vadné plnění zakázky spoluobžalovanými. V daném případě byla struktura řízení projektu komplikovaná a na jeho provedení se podíleli zaměstnanci subdodavatelských firem, o jejichž činnosti se Zdeněk Zemek st. dovídal pouze zprostředkovaně. V rozlehlé struktuře se mohl orientovat převážně na základě nepřímých informací. Pokud někdo zneužil nepřehlednosti soustavy a neodvedl práci v požadované kvalitě, úplnosti a včas, měla by odpovědnost dopadnout na jeho hlavu, nikoli na špatně obslouženého objednatele. Investor, jenž si objedná dodávku zařízení „na klíč“, předpokládá, že dodavatel bude při plnění zakázky jednat věcně správně, v souladu s platnými předpisy a splní zadání ve lhůtě, stanovené smlouvou. V našem případě investor nepověřil subdodavatele, aby vypracováním revizní zprávy pověřil pochybného jedince. Určitě si neobjednal nepravdivou revizní zprávu a neměl pravomoc prověřit, zda je v souladu se skutečností. Zajistil zásobování stavby potřebnými díly tak, aby subdodavatel mohl zakázku splnit ve smluvní lhůtě a byl jím ujištěn, že dílo bylo včas dohotoveno. Neměl důvod v den konečného projednání žádosti o udělení licence vydat se sám na střechu za účelem prověření, zda je elektrárna skutečně dokončená: za soulad mezi doklady o dokončení výstavby elektrárny a skutečností odpovídal statutární zástupce subdodavatelské firmy. Případ má ještě jeden aspekt, jenž by měly orgány činné v trestním řízení vzít v úvahu. Zdá se, že výběr revizního technika a jiné akce subdodavatelů nenaplnily očekávání investora na věcně správné a včasné splnění zakázky, provedené v souladu s právními předpisy. V důsledku různých pochybení subdodavatelů mu nakonec vznikla obrovská škoda. Soud by měl uvážit, co váží více: možná nedůslednost při přebírání zakázky či utrpěná škoda. Elektrárna byla skutečně uvedena do provozu v souladu s licencí a od té doby plynule vyrábí, aniž by jakákoli nehoda zpochybnila její bezpečnost. K domnělému trestnému činu mělo dojít před více než deseti lety. Trest po více než deseti letech od činu postrádá smysl. Obžalovaný Zdeněk Zemek st. má navíc smůlu, že budoval své elektrárny v době platnosti časem překonaných tuhých byrokratických právních předpisů. Od té doby došlo k legislativnímu vývoji ve směru liberalizace poměrů. V současnosti již lze spustit solární elektrárnu bez licence. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-10-07 08:25:25

Debata o přechylování není záležitostí jazyka, ale ideologie

Aktuální debata o přechylování s sebou nese silná prohlášení, jako že každý by měl mít právo jmenovat se, jak chce, nebo že přechylování je ponižování žen, protože vyjadřuje ženskou podřízenost mužům. Vskutku? Debata o ženských příjmeních není ničím novým. Už Jan Neruda takto v 70. letech 19. století popisoval Čechy o 50 let později ovládané ženami a předvídal opačný model: „Antonín Procházčin, putzmacher. František Proščin, modista. Josef Landin, modista. Člověk by si myslil, že je někde na Rusi, kdyby nevěděl, že ti obchodníci mají jméno dle toho, které ženě náležejí. Právě tak jako támhle Václav Zubaté, Jan Dlouhé, Jiljí Červené.“ Pavel Eisner k tomu v knize Chrám i tvrz dodává: „Všímavý Neruda (ale) cítil, že fantasmagorií je vlastně i náš životní normál – že totiž žena, pokud by šlo o její příjmení, nikdy, ani na vteřinu od kolébky do hrobu, není prostě svá, pro sebe a za sebe, nýbrž je něčí, vždy je -ová.“ Boj proti mýtu Pavel Eisner v krátké poznámce vlastně potvrzuje námitku, že přechýlené příjmení je přivlastňování ženy mužem. „Položili jste si otázku, jaký význam má ono -ová v ženském příjmení? Znamená přece, že dotyčná paní je Hamáčkova, Babišova a Okamurova či Klausova, že vám jako vaše manželka podléhá, že je vaše, že vám není rovna, že jste jejím pánem,“ napsala Tereza Brdečková v Deníku N.  Jenže jazykovědci tvrdí, že jde jen o mýtus. Ani ve staré češtině totiž neplatilo, že by tato přípona jednoznačně vyjadřovala vlastnictví. „Příponou -ová se samozřejmě nepřivlastňuje, tu si insitní filologové pletou s příponou -ova. Přípona -ová vyjadřuje jen vlastnost, přináležitost, barvy fial-ová, růž-ová, losos-ová příslušným kytkám nebo rybě barvu nepřivlastňují, jsou ‚jenom jako ony‘: barva růžová je barva ‚jako růže‘. Analogicky paní Nováková je ‚jako pan Novák‘, oba rovnoprávně (!) patří k rodině, v níž muži se jmenují Novák, ženy Nováková. A do mýtu o přivlastňování se už vůbec nehodí přípona -á u mužských příjmení typu Novotný; paní Novotná je nepřivlastňovací přídavné jméno.“ Jinými slovy: kdysi skutečně existovala v hovorové češtině přivlastňovací přípona -ova pro nesezdané ženy, to ale neznamená, že -ová je přivlastňovací. Onu zmiňovanou příslušnost k rodině ostatně můžeme někde ještě zaslechnout i ve tvarech mužského příjmení, když se říká třeba Pepa Novákovic. Pokud tedy někdo chce, aby se ženská příjmení nemusela přechylovat i kromě dnes stanovených výjimek, měl by přinést opravdové argumenty a nestavět na údajných křivdách. Dlouhá desetiletí je přitom hlavní autoritou v oblasti přechylování jazykovědkyně Miloslava Knappová. Ženy tedy utlačují ženy, chtělo by se ironicky poznamenat. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Mohu se jmenovat, jak chci  Dalším silným argumentem je tvrzení, že člověk má právo jmenovat se, jak chce. „Svoboda volby je však u nás – přinejmenším v otázce jmen – setrvale přehlížena, což dokumentují i poněkud bizarní předpisy toho, jak se může, a naopak nesmí jmenovat dítě, nebo jak se může přejmenovat dospělý. Volání po takové svobodě je traktováno jako jakýsi módní výstřelek či projev iracionality (bývalý ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva za celou věcí vidí neracionální, ‚emotivní‘ důvody). Nejvíce energie se tak věnuje vysvětlování, proč není možné současnou situaci změnit,“ napsal ředitel Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK Jan Chromý v Deníku Referendum. Volání po svobodě jmen ovšem nějaké mantinely mít musí. „Jméno není jen osobní věc, ale i poznávací znamení pro společenství. A jako takové musí být srozumitelné a použitelné. Kdybychom opravdu měli mít právo označovat se jakkoliv, mohl by se někdo jmenovat ‚Hrmtzvfffgggjkmdndll‘ nebo ‚)€‘. Špatně by se oslovoval ve škole, zdržoval by při každém jednání na úřadě, nedalo by se vyvolat v IKEe, když by se mu v dětském koutku rozbrečelo dítě. A tisíc dalších věcí. Protože prostě jméno je funkční nástroj a slouží jako interface mezi jednotlivcem a společenstvím. A pokud jako takové funguje pro jednu z těch stran špatně (třeba pro to společenství), je to interface na nic,“ napsal na webu Literarky.cz publicista Štefan Švec. Jeden nechce být úplně jízlivý, ale nedávno měl dohru příběh dívky, kterou rodiče chtěli pojmenovat Půlnoční bouře, za což jim úřady dítě na chvíli dokonce odebrali. „Šestnáctiletá dívka z Klatovska odešla dobrovolně z domova, aby mohla chodit do školy. Její rodiče totiž žijí nekonvenčním způsobem života a dceru do lavice nepustili. Vědomosti tak nabírala jen při domácím vzdělávání, které ale nebylo dostačující,“ napsal loni o této dívce v únoru server iDnes.cz. Ironický úsměv pak v tomto kontextu vzbuzuje věta jedné české spisovatelky ve facebookové diskusi: „Z neobvyklýho jména si dítě může udělat přednost, s tuctovým jménem se člověku docela těžko prosazuje.“ Jak Češi „komolí“ jména cizinců Snahy o nepřechylování příjmení žen-cizinek se ve veřejné diskusi objevily už před třiceti lety. „V poslední době se občas objevují ve veřejnosti názory, že přechylování příjmení (tj. tvoření ženských příjmení z mužských pomocí přípon -ová, -á) je jev poplatný minulému politickému režimu; příjmení se jím prý komolí a nositelky přechýlených příjmení, zejména cizího původu, se tím zneuctívají,“ napsala Miloslava Knappová roku 1992 v Naší řeči.  Jenže český jazyk vlastně „komolí“ kdekoho a kdeco (Nejezdíme snad do Paříže? A na druhou stranu – opravdu zahraniční průvodci používají slovo Praha?). Dnes už nepoužíváme jméno Vilém Shakespeare, ale jiné takové adaptace se vžily a stále se užívají, jak za všechny svědčí Karel (správně Karl) Marx, Bedřich (správně Friedrich) Engels a Vladimír (správně Vladimir) Iljič Lenin. A nemusíme sahat jen mezi revolucionáře, i když je v současnosti snaha počešťovat cizí jména menší než v minulosti, stále mluvíme o královně Alžbětě (ovšem zároveň o princi Charlesovi, což bude jednou pro autory historických knih malý oříšek). A cizí jména „komolíme“ už tím, že je skloňujeme, a to samozřejmě nejen u žen. Nepřechylovat cizí ženská příjmení se snaží časopis Respekt a jde mu to. Ovšem na druhou stranu jeho texty ukazují všechna úskalí nepřechylování, především fakt, že příjmení pak nelze skloňovat, což s sebou nese potřebu dál přidávat k němu další slova. Ostatně to navrhuje jako jedno z řešení i Jan Chromý: „Mohly by vznikat víceznačné výpovědi typu Allen porazila Hulsen. (…) V řadě případů je víceznačnost nežádoucí, ale to lze snadno ošetřit, přičemž k tomu existují různé prostředky: křestní jména (skloňují-li se: Clara Allen porazila Marii Hulsen), sloveso, které je spojeno s předložkou (Allen zvítězila nad Hulsen), různá přídavná jména (skvělá Allen porazila Hulsen; Allen porazila mátožnou Hulsen) atd.“  Jako teorie je to pěkné, nicméně v praxi narazíte na obtíže, které nikomu mimo akademickou sféru a rozumbrady na facebookových diskusích nepřijdou na mysl. Tím může být třeba titulek, na který máte právě tři slova. Když napíšete Allen porazila Hulsenovou, je váš problém vyřešen za pár vteřin. Pokud nesmíte přechylovat, je Allen porazila Hulsen vyloučeno, neb nevíme, která kterou porazila. Určitě to lze nahradit titulkem Clara Allen vyhrála, leč tím čtenáře ochudíte o informaci, že zvítězila nad svou největší soupeřkou. (Mimochodem, v knize Kultura genderově vyváženého vyjadřování lingvistka Jana Valdrová spolu s dalšími píše: „Nejsou-li označováni muži křestními jmény, bylo by nevhodné takto označovat ve stejném mediálním produktu ženy“. Jeden by řekl, že to situaci dále komplikuje…) A pokud nepřechylování rozšíříme ve větším měřítku na česká příjmení, tak bych nechtěl být editorem bulvárního deníku, který čtenáři musí na první straně jasně oznámit, že Gott miluje Vondráček. A fakt, že se ve škole budou muset učit, že věta „Novák s Peškovou šly“ může být správně, svým vnukům nezávidím (jistě se to ale objeví jako argument, proč y/i v příčestí minulém zrušit). Mluvíme, jak nám zobák narostl S masivním nepřechylováním ženských jmen zkrátka český jazyk zatím nepočítá. Určitě existují možnosti, jak tento problém vyřešit, ale ty jsou – přiznejme si – ne úplně praktické. „Zákon by přirozený vývoj českého jazyka neměl urychlovat,“ řekla v roce 2013 tehdejší předsedkyně senátní ústavní komise Eliška Wagnerová, když návrh na možnost nepřechylovat česká ženská příjmení připravila ODS. A to vystihuje celý problém nejlépe. Nikdo z rodilých mluvčích neřekne, že Allen porazila Hulsen nebo že mu volala Novák. Všichni použijí český jazyk tak, aby jim co nejpřesněji a nejsnadněji umožnil říci druhému člověku podstatnou informaci. „Odborné instituce i média by měly napřít své úsilí směrem k hledání cest, jak respektovat právo na odlišnost a zároveň využít bohatý jazykový potenciál češtiny. Je na čase si uvědomit, že zejména ve světě médií jsou kreativita a rozmanitost výhodou,“ napsala před deseti lety Helena Skálová z Gender Studies, o.p.s. Jeden si spíše myslí, že máme využívat kreativitu rodilých mluvčích. Až se v běžném jazyce objeví náznaky řešení, jak problémy s nepřechylováním ženského příjmení snadněji vyřešit, bude cesta otevřena.  {/mprestriction}  Autor je novinář.

Čas načtení: 2024-04-15 11:25:12

Jak správně sekat trávu?

Pokud se chystáte pěstovat krásný trávník, správná péče o něj je klíčová. Sekání trávy je jednou z nejdůležitějších úloh, kterou musíte pravidelně provádět, aby váš trávník vypadal zdravě a krásně. V tomto článku se podíváme na nejlepší techniky, tipy a triky pro správné sečení trávy. Důležitost správného sečení trávy Správné sečení trávy je základem pro udržení zdravého […] The post Jak správně sekat trávu? appeared first on Supr bydlení.

Čas načtení: 2024-07-10 00:15:52

Jak se správně starat o koženou sedačku

Kožená sedací souprava patří mezi nadčasové zařízení interiéru, navozuje atmosféru elegance a luxusu. Při správné péči může vydržet mnoho let i v případě, že máte doma malé děti. Jak se o ni tedy správně postarat, abyste se z ní mohli těšit co nejdéle? Správná vzdálenost od tepelného zdroje Ještě než si koženou sedačku pořídíte, vyberte jí v místnosti […] The post Jak se správně starat o koženou sedačku appeared first on Bydlimmoderne.cz.

Čas načtení: 2024-08-21 13:52:42

Jak si správně žehlit vlasy? Vyvarujte se těchto chyb

Žehlíte si pravidelně vlasy? To, že se jedná o pro vás zcela přirozenou činnost ještě nemusí znamenat, že ji děláte správně. Ujistěte se o tom, že dodržujete následující postup. Žehlíte si vlasy správně? Žehlení vlasů je činností, kterou zvládne v pohodlí svého domova a s tou správnou žehličkou každý. Aby ovšem byly výsledkem nejen dokonalé [...] Příspěvek Jak si správně žehlit vlasy? Vyvarujte se těchto chyb pochází z Její svět

Čas načtení: 2024-10-15 18:53:15

Jak správně pečovat o nehty před lakováním

Pokud chcete dosáhnout dlouhotrvající a krásné manikúry, je nezbytná správná péče a příprava nehtů před lakováním. Pokud budou nehty zdravé a správně vyživené, bude také lak lépe a déle držet a pomůže chránit nehty před poškozením. Poradíme, jak o nehty správně pečovat. Hydratace a výživa nehtů Před lakováním je důležité, aby byly nehty zdravé a dobře vyživené. Pravidelná péče o nehty zahrnuje používání vyživujících přípravků s oleji a vitamíny pro krásu a zdraví vašich nehtů. Při aplikaci olejů ale nezapomeňte, že je nutné je aplikovat minimálně 24 hodin před lakováním, aby nedošlo k narušení přilnavosti laku. Kondicionér na nehty Kondicionér na nehty je další skvělý produkt, který můžete zařadit do své péče. Kondicionér vyživuje nehty, pomáhá zpevňovat jejich strukturu a chrání je před lámáním. Je skvělé zařadit tento produkt jako běžnou součást vaší rutiny. Než si budete nehty lakovat, nechte kondicionér dobře vstřebat. Odmaštění nehtů Těsně před lakováním je důležitým krokem odmaštění. Díky tomu bude podkladový lak i barevná vrstva lépe držet, a tím se prodlouží celková životnost manikúry. K odmaštění je vhodné použít odlakovač, který je ale bez acetonů, a je tedy k nehtům šetrný. Nanesení podkladového laku Tento krok není radno přeskakovat. Podkladový lak totiž zabrání tomu, aby barevný lak zanechal stopy na vašich nehtech, ale také zaručuje, že nehty nebudou barevným lakem příliš namáhané. Vyhnete se tak i nepříjemnému třepení nehtů. Výběr správného laku Samotná kvalita laku hraje velkou roli v tom. Zejména dbejte na to, abyste nepoužívali prošlý lak a pozor si dejte i na ztuhlé laky, které se špatně aplikují. Mezi aktuální trendy lze zařadit metalický lak na nehty, díky kterému budete držet krok s poslední módou. Francouzskou manikúrou však také nikdy neuděláte chybu – je to nesmrtelný trend. Zdroj foto: Unsplash.com Příspěvek Jak správně pečovat o nehty před lakováním pochází z Extrakrasa.cz - magazín o módě, kráse a bydlení

Čas načtení: 2024-10-17 02:02:14

Komunismus není utopie

Neustále je zde konflikt o to, co je správné a co je chybné, o něčem se všichni shodnou že je to správné nebo chybné a o jiném se nedokážeme mnoho století shodnout, že je to správné nebo chybné. Je správné třeba to že osud člověka je určen tím, komu se narodí a kde se narodí?… Číst dále »Komunismus není utopie

Čas načtení: 2024-12-16 17:05:40

Lidi neumí správně počítat

Vše je o počítání kdy se něco chybně spočítá a následkem je teorie která v praxi nefunguje, lidi neumí správně počítat, protože při počítání spěchají. Proč se nám někdy nedaří správně počítat a jaké jsou důsledky? Máte pravdu, že chyby v počítání mohou mít dalekosáhlé důsledky, nejen v teoretických modelech, ale i v praktickém životě. Důvody, proč… Číst dále »Lidi neumí správně počítat

Čas načtení: 2025-01-08 08:16:33

Jak na správné kulmování vlasů?

Nakulmovat si vlasy tak, abyste byla s výsledkem spokojena, může být někdy pořádná věda. Proto vám přinášíme jednoduchý návod, s nímž pokaždé docílíte požadovaných výsledků. Připravte si správné vlasové produkty Stejně jako žehlení vlasů, také jejich kulmování se neobejde bez kvalitních vlasových produktů, které mají ochrannou funkci. Vlasové přípravky, které chrání vaše vlasy před vystavením vysokým teplotám, nanášejte na vlasy vždy předtím, než přijdou do styku s horkou kulmou. Zároveň si dávejte dobrý pozor také na to, aby vlasy, které se chystáte kulmovat, nebyly mokré. Kulmováním mokrých vlasů by došlo k jejich nevratnému poškození. Nastavte správnou teplotu Každé vlasy jsou jiné a vyžadují jiný přístup a péči. To platí i tehdy, když se je chystáte natočit s pomocí kulmy. Jaká teplota je ideální právě pro vaše vlasy? Vlasy rozdělte do jednotlivých sekcí a pramenů Jakmile máte vlasy ošetřené vhodným vlasovým produktem, jenž je chrání před vlivem tepla a kulma se nahřívá na požadovanou teplotu, nastává čas na přípravu vlasů. Pečlivě je rozčeště a rozdělte na jednotlivé sekce a prameny. S kulmováním začínejte vždy od spodních vlasů a pokračujte směrem vzhůru. Aby se vám při kulmování spodních vlasů nepletly do cesty ty horní, připněte je sponkami, skřipcem nebo s pomocí gumičky do drdolu. Na směru záleží Vypadají vaše vlasy po kulmování nepřirozeně? Možná se dopouštíte časté chyby, jež spočívá v tom, že všechny vlasy natáčíte stejným směrem. Výsledkem jsou pak vlny, které připomínají vintage vzhled z černobílých filmů. To je sice velmi ležérní, ale pokud chcete mít přirozenější vzhled, natáčejte každý pramen jiným směrem a střídejte natáčení směrem k obličeji a od něj. Příliš dlouhý kontakt kulmy s vlasy škodí Časté vystavování vlasů vysokým teplotám jim samozřejmě nesvědčí. Aby vám vlny na vlasech držely, stačí, když kulmu podržíte po dobu 10 sekund. Čím delší bude kontakt kulmy a vlasů, tím pravděpodobnější... Čtěte více Příspěvek Jak na správné kulmování vlasů? pochází z Extrakrasa.cz - magazín o módě, kráse a bydlení